Ľubomír Kralovič

Ľubomír Kralovič (* 1996) se ve své umělecké praxi kontinuálně a s důsledným soustředěním věnuje ztvárňování lidské – specificky mužské – postavy. Nejde ovšem o přímočaré zkoumání fyziologie a obecného archetypu lidské tělesné schránky. Abstrahovaná mužská postava je zde zástupným symbolem a pomůckou k ohledávání konkrétních vzpomínek z doby autorova dětství a fenoménu paměti obecně. Zaměření projektu je částečně introspektivní a velice osobní, Kralovič ve zpracování konkrétního vzhledu svých soch-loutek vychází z vlastní fyzické podoby a také z autentických vzpomínek na domov jakožto ztělesnění jistoty známého a bezpečného prostředí. V diplomovém projektu s poetickým názvem Vzpomínková smyčka (2023) autor navazuje na svou dosavadní práci a rozhodl se přistoupit ke komplexnímu propojení dosavadních dílčích témat a fyzických forem. Spojuje zde fragmenty vzpomínek zpracované v ranějších výstupech, jakým byl např. projekt bakalářské práce, v němž Kralovič pod názvem Vnitřní autoportrét (2020–2021) vytvořil sousoší postav otce a syna v takřka životních velikostech. Zatímco v předchozích realizacích šlo ve většině případů o intuitivní tvorbu se záměrem zkoušet, objevovat a porozumět, v diplomové práci jde o snahu uspořádat poznatky na dané téma do smysluplného celku. Výsledná prostorová instalace vzniklá na základě virtuálních 3D modelů reprezentuje koláž několika autorovi důvěrně známých míst–pokojů, „rekonstruovaných“ do představené podoby čistě na základě mentálního obrazu vzpomínky na tato místa. Forma diplomové práce je snová, neskutečná, tak jak se jeví mentální obraz daného místa. Tato neskutečnost, umělost a snovost je umocněna pojetím výstavního prostředí, v němž je kromě samotných soch, které jsou cíleně schematizované a materiálově zploštělé, co nejmenší množství dalších rušivých prvků. Ľubomír Kralovič je absolventem Ateliéru sochařství 1 FaVU VUT v Brně pod vedením Michala Gabriela.

Veronika Čechová

In his artistic practice, Ľubomír Kralovič (* 1996) continuously and consistently focuses on the portrayal of the human – specifically male – figure. However, this is not a straightforward exploration of physiology and the general archetype of the human body. The abstracted male figure is a substitute symbol and a tool for exploring specific memories from the artist’s childhood and the phenomenon of memory in general. The focus of the project is partly introspective and very personal; Kralovič’s treatment of the concrete appearance of his sculpture-puppets is based on his own physical form and on authentic memories of home as the embodiment of the security of a familiar and safe environment.

In his diploma project with the poetic title Memory Loop (2023), the author builds on his previous work and approaches a complex interconnection of the existing partial themes and physical forms. He combines fragments of memories processed in earlier outputs, such as his bachelor’s thesis project, in which Kralovič created an almost life-size sculpture of a father and son under the title Inner Self-Portrait (2020–2021).

While the previous projects were mostly intuitive creations with the intention of trying, discovering and understanding, in this thesis the effort is to organise the knowledge on the topic into a meaningful whole. The resulting spatial installation created on the basis of virtual 3D models is a collage of several of the author’s familiar places-rooms “reconstructed” into the presented form purely on the basis of the mental image of the memory of these places. The form of the thesis is dreamlike, unreal, as the mental image of the place appears to be. This unreality, artificiality and dreaminess is enhanced by the concept of the exhibition environment, in which, apart from the sculptures themselves, which are purposefully schematised and materially flattened, there are as few other distracting elements as possible.