Drahomíra Dubinská

Stěžejním vyjadřovacím prostředkem Dady Dubinské (* 1998) je ilustrace a malba. Ve svých obrazech zasazuje figury nebo objekty jako nositele sdělení do rozostřené atmosféry jemných tónů. Tato pocitová efemérnost změkčuje často závažnéproblémy naší společnosti, které jsou pro Dubinskou tematickým základem. Jejími klíčovými okruhy zájmu jsou technologie a jejich dopad na lidstvo nebo jedince a ambivalence utopického a dystopického obrazu budoucnosti s částečným využitím environmentální etiky. Ve své interpretaci daných prostředí a skutečností využívá imaginaci a nadsázku. Diplomová práce Kontrasty dohľadu (2023) odráží její dlouhodobý zájem o reflexi pronikání technologií do osobního prostoru a živého bytí v kontextu sociálních otázek. Dubinská se v ní věnuje zkoumání konceptů sledování, dozoru a dohledu v souvislosti s moderní technologií. Daný fenomén hromadné kontroly obyvatelstva pomocí kamerových zařízení, její vznik a vývoj zkoumá Dubinská z pohledu surveillance studies, z filozofické, sociální, psychologické a estetické perspektivy. U děl záměrně využívá rozostřenost a estetiku vizuálního obsahu sledujících aparátů, jako je termovizní snímkování, černobílé noční vidění a infračervené vidění. Výsledné malby tak svou vizuální bohatostí odkazují na odlišné formy zobrazení reality. Série obrazů různých formátů a technik (olejomalba, airbrush, akryl na plátně) komunikuje otázky soukromého a veřejného prostoru, zaznamenávání pohybu a tělesnosti jedince nebo formy digitální identity. Plátna zobrazují současné stírání hranic veřejného a soukromého života, jeho narušení v citlivých okamžicích, např. v důsledku hacknutí chytrých zařízení. Autorka záměrně a s ironií vybírala (ne)běžné situace jednotlivců, buď projevy intimity na veřejných prostranstvích, v přírodě, ale i v soukromí vlastních domovů, nebo jiné náhodné a banální situace v sociálním prostředí. Pomocí těchto podivných snímků reality kriticky poukazuje na stav aktuálníchglobálních tendencí v přístupu k technologiím, jejichž použití nevyžaduje žádný závazný souhlas aktérů*aktérek. Naráží na fakt, kdy průběžné automatizované vyhodnocování polohy, mapování pohybu a lidské činnosti se pomalu, ale jistě mění z podoby abstraktních, neškodných databází na elementární předstupeň dystopické představy společnosti řízené umělou inteligencí. Dada Dubinská absolvovala bakalářské studium naFakultě umění Technické univerzity v Košicích v Ateliéru současného obrazu u Adama Szentpéteryho. Dokončuje studia v Ateliéru grafiky a experimentální tvorby u Petra Rónaie na téže univerzitě a v Ateliéru malířství 3 na FaVU VUT v Brně u Patricie Fexové a Veroniky Vlkové. Byla součástí skupinových výstav Pokoje, Praha (2021, 2022) nebo Kontexty mesta 2022: Umelecké intervecie v Prešove, Prešov (2022).

Anežka Chalupová

Dada Dubinská’s (* 1998) main means of expression are illustration and painting. In her paintings she sets figures or objects as carriers of messages in a blurred atmosphere of subtle tones. This emotional ephemerality softens the frequent serious problems of our society that are Dubinská’s thematic basis. Her key areas of interest are technology and its impact on humanity and the individual, and the ambivalence of utopian and dystopian images of the future, with partial use of environmental ethics. She uses imagination and hyperbole in her interpretation of environments and realities.

Dubinská’s thesis entitled Contrasts of Surveillance (2023) shows her long-standing interest in reflecting on the penetration of technology into personal space and living in the context of social issues. In this thesis Dubinská explores the concepts of surveillance, supervision and monitoring in the context of modern technologies. Dubinská examines the phenomenon of mass control of the population by means of video surveillance devices, particularly its emergence and development. She looks from the perspective of surveillance studies and from philosophical, social, psychological and aesthetic perspectives. In her works she deliberately uses the blurring and aesthetics of the visual content of the surveillance devices, such as thermal imaging, black and white night vision and infrared vision. The resulting paintings with their visual richness thus refer to different means of depicting reality. A series of paintings in various formats and techniques (oil painting, airbrush, acrylic on canvas) address issues relating to private and public space, recording the movement and physicality of the individual and forms of digital identity. The canvases depict the contemporary blurring of the boundaries between public and private life, and their disruption at sensitive moments, for example, as a result of the hacking of smart devices. The artist deliberately and ironically chose (un)ordinary situations of individuals, either manifestations of intimacy in public spaces, or in the countryside, but also in the privacy of their own homes, and other random and banal situations in the social environment.

Using these strange snapshots of reality she critically highlights the state of current global trends in the approach to technologies whose use does not require any binding consent from the participants. She alludes to the fact that the continuous automated evaluation of location, and the mapping of movement and human activity are slowly but surely changing from being abstract and innocuous databases to an elementary precursor of a dystopian vision of an AI-driven society.

Dada Dubinská graduated as a Bachelor of Arts from the Faculty of Fine Arts of the Technical University in Košice in the Studio of Contemporary Painting under Adam Szentpétery. She is currently completing her studies in the Studio of Graphic and Experimental Design at the same university under the supervision of Peter Rónai and in the Painting Studio 3 at the FFA BUT under the supervision of Patricie Fexová and Veronika Vlková. She was part of the group exhibitions entitled Rooms, Prague (2021, 2022) and Contexts of the City 2022: Artistic Interviews in Prešov, Prešov (2022).