EkonTech.cz #60

časopis pro studenty techniky a ekonomie

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE

V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A VYBER SI TU

PRAVOU KARIÉRNÍ PŘÍLEŽITOST PRO TEBE.

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

vítám vás u dalšího čísla časopisu EkonTech. I nadále se v příloze věnujeme ženám v technice. V tomto čísle se nám sešly hned dvě talentované dámy, které jsou úspěšné v oblastech, jimž dosud dominují především muži, a kromě toho usilovně pracují na zvýšení informovanosti dívek v oblasti technických oborů.

Podívejte se s námi, jak může vypadat trainee pozice ve společnosti Valeo, jaká specifika má pozice manažera testování ve VZP, nebo na to, co plánuje ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů.

Kritickým okem pohlédneme na umělou inteligenci, která má i přes svůj nezpochybnitený přínos a význam i své stinné stránky, a podíváme se na novinky ve světě vědy a techniky.

Věřím, že vás náš časopis inspiruje a přiměje podívat se na věci kolem vás z jiného úhlu.

Přeji vám příjemné čtení a krásné jaro.

OBSAH / 60. ČÍSLO

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA

ŽENY V TECHNICE

Má generativní AI a ChatGPT ve vědě své místo? / 4

Platforma #ČESKObudoucnosti / 6

Aktuality ze světa vědy / 8

Speciální příloha ŽENY V TECHNICE / 9

Valeo | Co bylo dřív sci-fi, je dnes běžná automobilová výbava / 10

Vývoj umělých inteligencí není výhradně mužskou záležitostí / 14

ČEZ | Lokální zdroj energie, který není závislý na dovozu surovin, je budoucností české energetiky / 16

Vědce překvapilo, jak extrémně genderově stereotypní je ChatGPT / 20

VZP | Práce manažera testování ve VZP je především o komunikaci / 22

Proč je tak málo žen ve vývoji open source softwaru? / 24

POD ZÁŠTITOU

Aneta Střechová šéfredaktorka

sefredaktor@ekontech.cz

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

HLAVNÍ PARTNEŘI

MÁ GENERATIVNÍ

AI

A CHATGPT VE VĚDĚ

SVÉ MÍSTO?

Autor: Vědavýzkum.cz, Jan Michal

O transformaci, kterou umělá inteligence přináší, se hovoří stále častěji. Co to ale znamená pro výzkumné pracovníky a pracovnice? Jak mohou umělou inteligenci využít? A jak je to s etikou jejího použití například při tvorbě vědeckých článků?

V mnoha oblastech vědy je stále častěji skloňován pojem large language model (LLM). Tento typ modelů využívá algoritmy hlubokého učení, které je založené na umělých neurálních sítích ke zpracování přirozeného jazyka (NLP – natural language processing). Modely jsou trénovány na obrovském množství textových dat, aby se naučily vzorce a vztahy mezi entitami v jazyce. Právě kvůli nezměrnému množství dat název modelů obsahuje přívlastek „large“ (velký).

Největší popularity se za poslední dobu z množiny velkých jazykových modelů dostalo technologii ChatGPT. Generativní umělá inteligence se dále neomezuje pouze na text, může také vytvářet obrázky nebo zvuky.

Zdánlivě pouze kladná odezva z řad vědecké a akademické obce

V prosinci minulého roku realizovali výpočetní biologové Casey Greene a Milton Pividori z University of Pennsylvania experiment s chatbotem GPT-3. Cílem bylo, aby tento nástroj vylepšil tři z jejich výzkumných prací.

Nehumanoidní asistent se v tomto směru ukázal jako vysoce efektivní – navrhl revize části dokumentů za několik sekund. Přezkoumání každého rukopisu zabralo přibližně pět minut a v jednom z nich si všiml chyby v odkazu rovnice. Výsledné rukopisy se nakonec četly lépe, přestože se proces neobešel bez komplikací, a honorář byl navíc velice skromný – méně než 0,50 USD za dokument.

Oba vědci po pokusu potvrdili, že LLM dokáže ulehčit podstatný kus práce a výzkumníci tak mohou být v dalších částech

VĚDA A VÝZKUM

své pracovní činnosti mnohem produktivnější a pracovat efektivněji. Z oblasti výzkumu a vývoje se ozývají další vědci, kteří generativní AI vnímají pozitivně. Využívají ji ke psaní nebo kontrole kódů, brainstormingu nápadů, vyplnění zdlouhavých částí žádostí o grant, úpravě rukopisů nebo v oblasti vzdělání k převádění studentských prací na referáty. Ve všech výše uvedených pozitivních ohlasech z vědecké oblasti se opakuje stejný vzorec – na generativní umělou inteligenci je pohlíženo pouze jako na asistenci při mechanické činnosti.

Práce odvedená pouze LLM bez lidského přispění se ale podle odborníků jeví jako nedostatečná. „Požádal jsem ChatGPT, aby napsal studentskou esej, a on vytvořil něco, co by na bakalářské úrovni dostalo známku 2:2, ale na magisterské úrovni by propadlo. Úroveň syntézy znalostí tam nebyla. Nástroj neumí ani analyzovat, ani hodnotit,“ zmiňuje Toby Walsh, profesor University of New South Wales v Sydney.

Umělá inteligence a etické zásady

Na základě obav z plagiátorství a nedávné kontroverze spojené se spoluautorstvím generativní umělé inteligence u některých vědeckých publikací se přední univerzitní nakladatelství Cambridge University Press (CUP) rozhodlo vydat etické zásady spojené s ChatGPT a dalšími generativními nástroji AI.

Ke zveřejnění pokynů došlo 14. března a jejich cílem je kromě zákazu uvádět umělou inteligenci za „autora“ nebo „spoluautora“ akademických článků a knih také cílit na „šedé oblasti“, v nichž generování textu chatbotem vedlo k nevědomému plagiátorství.

Autoři v této souvislosti budou muset být „zodpovědní za přesnost, integritu a originalitu svých výzkumných prací, včetně jakéhokoliv použití umělé inteligence“, vysvětlují nové zásady. Ty dále zdůrazňují, že publikace musí vycházet z vize a myšlenek autora – nesmí tak prezentovat cizí materiál, myšlenky, data, slova, tedy zkráceně cokoliv bez odpovídajícího a transparentního citování.

Další problém, často jmenovaný v souvislosti s generativní umělou inteligencí, je pak samotná rychlost jejího vývoje, na nějž je těžké pohotově reagovat. Mezi české univerzity, které již vydaly prohlášení k otázkám umělé inteligence, patří i Masarykova univerzita v Brně.

KARIÉRA DO KAPSY

ANEB APPKA, KTERÁ DÁVÁ SMYSL

STÁHNI SI APPKU, KTERÁ S TEBOU POROSTE!

BUĎTE AKTIVNÍ JIŽ PŘI

STUDIU S PLATFORMOU

#ČESKObudoucnosti NABÍZÍME RŮZNÉ MOŽNOSTI

ZAPOJENÍ

Autor: Marie Novotná

Pavel Linzer student 5. ročníku PF UK

Proč jste se rozhodl zapojit do platformy #ČESKObudoucnosti a co vám to přináší? Čemu se chci věnovat, rozhoduju vždy podle toho, jestli věřím, že moje zapojení může posunout dopředu a zlepšit jak mé okolí, tak mě samotného. Platforma #ČESKObudoucnosti přesně tohle pro mě splňuje a je pro mne výjimečná svým širokým pojetím, kdy propojuje soukromý, veřejný i neziskový

sektor. Moc oceňuju, že dává mladým lidem prostor využívat své dovednosti k tomu, abychom každý ve své odbornosti a sféře posouvali Česko na světovou úroveň a zároveň se přitom vzájemně podporovali a učili od ostatních, kteří mají stejnou touhu.

Jako místopředseda akademického senátu PF UK vedete fakultní studentskou kurii a zastupujete ji v kolegiu děkana. Na jaké oblasti se zaměřujete?

Chceš získat relevantní

zkušenosti již při studiu?

Podílej se na realizaci 16. ročníku

konference platformy

#ČESKObudoucnosti s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání.

Přidej se!

Hledáme nejaktivnější studenty v Česku.

Termín konference: 1. 10. 2024

chcisepridat@ceskobudoucnosti.cz www.ceskobudoucnosti.cz

Ze své role usiluju hlavně o to, aby byl hlas studentů na fakultě jednotný, silný a vždy přítomný při rozhodování o jejich zájmech. Specifické je to pak přímo v kolegiu, kde jako jediný student musím dávat pozor nejen na to, abych dostatečně důrazně a srozumitelně obhájil legitimní studentské zájmy i proti pomyslné „přesile”, ale i zprostředkovával pohled a každodenní realitu studentů. Snažím se též, abych zajišťoval tok informací od vedení do zbytku kurie a společně jsme jednotně postupovali ve všech záležitostech týkajících se zkvalitňování výuky, wellbeingu na fakultě a podpory studentských aktivit.

Živíte se jako profesionální facilitátor a lektor konferencí nebo třeba soft-skills školení. Předáváte tyto své znalosti i kolegům zapojeným do #ČESKObudoucnosti?

Snažím se hlavně sdílet svoje pohledy a zkušenosti, které jsem získal z organizace a vedení různých formátů akcí na české, evropské i světové úrovni s tím, jak interaktivně a smysluplně pracovat s různými druhy publika. Udělat akci může totiž skoro každý. Udělat ji ale inovativně, vytvořit bezpečný a stimulující prostor, který vtáhne účastníky do programu takovým způsobem, že si z akce nejen maximum odnesou, ale zároveň se během ní co nejvíce využije jejich potenciál a znalosti, je věc druhá. V tom se snažím sdílet svoje pohledy a zároveň předávat tipy, jak tenhle přístup může každý z nás uplatňovat.

Tobiáš Bruno Galia

student maturitního ročníku

Gymnázia

Josefa Jungmanna, Litoměřice

Proč jste se rozhodl zapojit do platformy #ČESKObudoucnosti a co vám to přináší?

Možnost zapojit se do platformy mi byla nabídnuta prostřednictvím mého domovského gymnázia v Litoměřicích. Vize a koncept platformy #ČESKObudoucnosti mě okamžitě zaujal, a tak jsem si řekl, že bych se rád připojil k práci na rozvoji tohoto projektu. Zapojením do činnosti platformy jsem získal a získávám mnoho cenných zkušeností, poznávám osobnosti z mnoha oborů a mohu se podílet na realizaci projektů, které mají vizi Česka pomoci naplnit.

Věnujete se aktivnímu studentství. Co to přesně znamená a jak to souvisí právě s naší platformou? Aktivní studentství klade důraz na účast studenta na vlastním učení se a zapojení se do mimoškolních aktivit, seminářů, přednášek či konferencí. Tento přístup podporuje rozvoj dovedností a kritického myšlení. #ČESKObudoucnosti podporuje právě takovéto formy učení se a zapojení. Naše platforma je zaměřena na podporu rozvoje a vzdělávání mladých lidí. Poskytujeme různé příležitosti a zdroje, které mladému člověku pomohou v rozvoji nejen jako studentovi, ale i jako aktivnímu členovi společnosti.

Jste v maturitním ročníku. Jakému oboru se chcete věnovat? Budete mít čas na tolik aktivit, kterým se momentálně věnujete?

Po zakončení středoškolského vzdělání bych se rád věnoval studiu práv či mezinárodních vztahů. Nicméně doufám, že i při studiu vysoké školy budu mít stále možnost a čas podílet se na tolika aktivitách jako doposud. Nerad bych svůj mimoškolní seberozvoj a aktivity upozaďoval.

Jan Gondek

student 1. ročníku FSV UK

Proč jste se rozhodl zapojit do platformy

#ČESKObudoucnosti a co vám to přináší?

Myšlenka spojovat různé aktéry (nejen) ve vzdělávání je mi blízká už delší dobu. Nadchlo mě, že Michal Novák i další členové týmu přemýšlejí v horizontu jednotek i desítek let. Změna ve vzdělávacím systému je hodně postavená na proměně myšlení, která takto dlouhý horizont přemýšlení vyžaduje. Největším přínosem pro mě aktuálně je možnost spolupráce s talentovanými lidmi různého věku, kdy se v rámci týmu můžu dlouhodobě inspirovat od zkušenějších. Silná je pro mě taky vize propojování škol, firem a nezisku pro dosažení změn ve společnosti.

Studujete první ročník oboru politologie a veřejná politika na FSV UK. Pomáhají vám nějak zkušenosti ze spolupráce s #ČESKObudoucnosti během studia?

V rámci svého studia se potkávám s oblastmi jako je sociologie, výzkum, legislativa a mnoho dalších, které se práce a cílů #ČESKObudoucnosti výrazně dotýkají. Spolupráce mi aktuálně přináší hlavně nadhled na moje další neziskové projekty a dává mi prostor přemýšlet, kam bych chtěl sám do budoucna profesně směřovat.

Zabýváte se participací mládeže a její zapojování do rozhodovacích procesů na regionální úrovni. Jak se vám to daří?

Participace mládeže je poměrně obecný koncept, který bych v mém případě vymezil hlavně jako aktivizaci středoškoláků a jejich zapojování do rozhodovacích procesů na úrovni školy, kraje a státu. Všem těmto úrovním se věnuji v rámci předsednictva České středoškolské unie, dříve taky jako předseda Středoškolského sněmu hl. m. Prahy. V Unii jsem se poslední rok věnoval hlavně obnově advocacy činnosti organizace v rámci vzdělávací politiky a budování krajských středoškolských samospráv. V posledních měsících to byl hlavně Studentský parlament Ústeckého kraje, který jsme oficiálně založili v únoru 2024, a samospráva v Libereckém kraji, jejíž založení aktuálně dotahujeme.

AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY

Autor: Vědavýzkum.cz

Portál Vědavýzkum.cz je významným informačním zdrojem o dění v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTechu vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit. Podrobně si o nich můžete přečíst na portále Vědavýzkum.cz.

Analýza RVVI: Stav výzkumu, vývoje a inovací v roce 2021

Předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace a tehdejší ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová v březnu představila nový dokument s názvem Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice v roce 2021 a jejich srovnání se zahraničím.

Z výsledků analýzy vyplývá, že v roce 2021 dosáhly celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace přesně 2 % HDP, což představuje necelých 122 miliard korun. Nicméně výdaje z domácích veřejných zdrojů tvoří pouze 0,65 % HDP (tedy necelých 40 miliard). Výdaje na výzkum a vývoj z podnikatelských zdrojů činily 72,8 miliard Kč (tj. meziroční nárůst o ohromných 10 %.)

Výsledky analýzy podle Heleny Langšádlové prezentují český vědní systém jako vysoce fragmentarizovaný, s všeobjímajícími, a tedy vlastně žádnými prioritami, přičemž tyto výsledky slibovala ministryně začlenit do chystaných novel legislativy.

Startuje sonda JUICE, na které se podílejí i čeští vědci

Na 13. dubna letošního roku je naplánováno vypuštění sondy ESA – JUICE, na které se významně podílejí i čeští vědci a pod-

VĚDA A VÝZKUM

niky. Sonda JUICE odstartuje z Evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane 5.

Mise JUICE byla vybrána v roce 2012 jako první z velkých vlajkových projektů vědeckého programu ESA. Cílem jsou podrobná pozorování obří plynné planety Jupiter a tří jejích největších měsíců, Ganymedu, Callista a Europy, na kterých se předpokládá výskyt oceánů a možná také života.

Do přípravy a vývoje jednoho z vědeckých přístrojů mise JUICE se v rámci široké mezinárodní spolupráce zapojila také dvě pracoviště z ČR – týmy z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a z Astronomického ústavu AV ČR. Na vývoji a výrobě komponent pro přístroj se podílela i řada českých firem.

Čeští vědci mohou publikovat otevřeným způsobem bez dalších poplatků

V posledních letech se stále intenzivněji upouští od zažitého způsobu šíření vědeckých výsledků, ve kterém se zpoplatňuje čtení článků. Otevřený způsob publikování, tzv. „open access“, naproti tomu získává na popularitě.

Režim open access ovšem také není zadarmo. Pokud chce vědec či vědkyně publikovat v prestižním vědeckém časopise, jenž umožňuje zveřejnění v režimu open access, vydavatelé chtějí po autorovi článku často nezanedbatelný finanční obnos, který pokryje jejich náklady.

Účinným nástrojem řešení tohoto problému jsou transformační smlouvy, které v sobě kombinují tradiční předplatné s publikační částí. Díky nim mohou výzkumníci publikovat v režimu open access bez dalších poplatků. Čeští vědci tuto možnost mohou využívat díky Národnímu centru CzechELib, které sdružuje přes 130 členských institucí z Česka. Konsorcium má aktuálně uzavřené smlouvy s 15 významnými vydavateli.

Podezřelá autorství článků ochromují vědu

Téměř 70 procent evropských výzkumníků uvádí, že se v posledních třech letech podíleli na projektech, jež zahrnovaly autory, kteří do článku dostatečně nepřispěli svou prací. Uvádí to nový průzkum integrity výzkumu, který rovněž naznačuje, že existuje rozpor ve vnímání „sporných výzkumných postupů“ vědci z USA a Evropy.

příloha časopisu EkonTech.cz

Kateřina Poláková, Valeo

CO BYLO DŘÍV SCI-FI, JE DNES BĚŽNÁ

AUTOMOBILOVÁ VÝBAVA

Robotika toho má s automotive společného víc, než se zdá. Podle Kateřiny Polákové, studentky oboru kybernetika a robotika na ČVUT, jsou dnešní auta malí roboti. Příležitost poznat je blíž získala během trainee programu ve společnosti Valeo. Co jí praxe dala, co během ní vytvořila i jak se zasazuje o vyšší informovanost dívek v oblasti technických oborů, si můžete přečíst v následujícím článku.

Autor: Aneta Střechová

Studujete magisterský obor kybernetika a robotika na ČVUT FEL. Co vás inspirovalo k této volbě?

Já jsem se na střední škole ráda dívala na vzdělávací dokumenty a narazila jsem i na filmy týkající se problematiky protéz. Zaujalo mě, jakým způsobem se dají končetiny, o které někdo přišel třeba při nehodě, nahradit.

Začala jsem se tím zabývat a zjistila jsem, že některé protézy jsou dokonce funkčnější než lidská ruka. Tím jsem se posunula k robotické stránce věci a pak už to byl jen krůček k robotice jako oboru. Fakultu elektrotechnickou studovala i moje maminka, jen jiný obor – dřív se nejmenoval robotika, ale řízení. Vždycky si chválila studium i kolektiv, říkala, že jde o nejlepší školu do života, takže mě to přirozeně nadchlo a přihlásila jsem se. Mamka měla pravdu – je to super.

Jaké projekty jste měla možnost rozvíjet během svého působení ve Valeu a jak tato zkušenost ovlivnila váš akademický i profesní rozvoj?

Největší projekt, který jsem mohla ve Valeu rozvíjet, jsem byla já sama. Kromě několika menších projektů jsem pracovala hlavně na kompletním vývoji aplikace na ovládání auta pomocí tabletu. Aplikace jsem do té doby nedělala a naučila jsem se je právě ve Valeu. Mohla jsem si celý proces postupně zkoušet, takže když jsem něco napsala, šli jsme do auta to zkusit v praxi. Sledovala jsem tak celý proces od začátku až ke konečnému produktu, což byla skvělá škola.

Praxe mi pomohla i při studiu – ve Valeu jsem byla rok, po půl roce jsme se ve škole začali věnovat automobilovým senzorům a pracovali jsme s programy, které už jsem znala z práce. Měření na laborkách pro mě pak bylo rychlé a jednoduché. Celkově jsem měla možnost se seznámit s různými softwary, které se používají v automotive, takže pro mě některé předměty byly daleko jednodušší, protože už jsem tomu rozuměla. A navíc jsem si praxi opravdu užila.

Jak jste na tuto trainee pozici vlastně narazila?

K nám do školy chodí jednou za rok různé firmy s nabídkou praxí

a stáží, tak jsem si od nich vzala letáčky a za půl roku, když jsem hledala práci, jsem napsala i do Valea. V tu dobu nenabízeli trainee pozici, ale zajistili mi pohovor s týmem. A jeden z mých kolegů náhodou studoval stejné gymnázium i vysokou školu jako já, což ho zaujalo natolik, že se místo našlo.

„Technické obory je třeba propagovat i směrem k ženám.“

Můžete více rozvést projekt ovládání auta pomocí náklonu tabletu?

Když jsem přišla do Valea, v autě už byla aplikace Drive by Wire i aplikace ke zjišťování různých chybových hlášek. A moji kolegové měli představu, že by bylo skvělé mít auto na dálkové ovládání jako z Jamese Bonda, kdy agent 007 sedí na zadním sedadle a řídí auto pomocí telefonu nebo tabletu. Protože na to ale sami neměli čas, nabídli mi to jako příležitost. Byla to velká výzva – vůbec jsem netušila, že je něco takového možné. Před prací ve Valeu jsem toho o autech moc nevěděla, ale přišlo mi to zajímavé, takže jsem se do vývoje aplikace pustila a úspěšně ji dokončila. Fungovalo to jednoduše: když se naklonil tablet dopředu, auto zrychlovalo, když se naklonil dozadu, začalo brzdit a při náklonech do stran se točil volant.

Vnímáte svůj obor jako převážně mužský, nebo se poměr žen a mužů dorovnává? Narážíte na předsudky nebo stereotypy? Žádné zásadní předsudky vůči ženám jsem nezaznamenala ani na praxi, ani během studia. Když už jsem něco podobného zaslechla,

ŽENY V TECHNICE | příloha časopisu EkonTech.cz

bylo to od lidí mimo obor. Na vysoké škole nás spojuje především to, že nás baví stejné věci, že si rádi hrajeme, a to bez ohledu na pohlaví. Ano, v mém oboru je méně studentek než studentů, ale ne proto, že by šlo o ženám nepřátelské nebo zapovězené prostředí. Myslím, že hodně středoškolaček o této možnosti neví nebo je jednoduše vůbec nenapadne. Obecně se technické obory častěji propagují směrem k mužům, proto je dobré mluvit i směrem k ženám, inspirovat je a ukázat jim různé cesty.

Tím se dostáváme k vaší účasti na akci „Staň se na den vědkyní“ pro studentky středních škol… Ano, to souvisí s předchozí otázkou – akce Staň se na den vědkyní je přednáškový den na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Je určený studentkám středních škol, které si mohou dopoledne poslechnout přednášky žen z různých technických oborů a odpoledne mají příležitost vyzkoušet si praktická cvičení, například programování, zajít na konferenci studentek z CERN a podobně.

Já jsem tam na základě spolupráce s Valeem měla přednášku o tom, jak si doma postavit autíčko na dálkové ovládání nebo vlastní aplikaci. Jedna studentka mi teď dokonce psala, jestli bych jí s tím nemohla trochu pomoct. Mám radost, že je o to zájem. Nechtěla jsem přednášet o tom, co jsem kde dělala, ale ukázat něco praktického. Tak jsem si doma sestavila autíčko za cca tisíc korun a ukázala těm studentkám, že to jde.

Jak vidíte budoucnost techniky a inovací v automobilovém průmyslu a jakou roli by v ní mohla hrát firma jako Valeo?

Jaké technologie nebo trendy považujete v současnosti za nejzajímavější?

Mně se nejvíc líbí to, že před patnácti lety byly různé senzory na autě, například senzory mrtvého úhlu, sci-fi nebo jenom pro bohatší, a teď už to není nijak extrémní nadstandardní výbava. To se mi líbí nejvíc, že se něco vymyslí a za pár let implementuje plošně, takže jsou auta bezpečnější pro všechny na silnici.

Řízení aut tabletem sice není reálnou možností, alespoň ne v příštích několika letech, ale už to, že je Valeo ochotné někoho nechat, aby na tom pracoval, i když se to zdá jako slepá ulička, podle mě dává jasně najevo, že jednoho dne to třeba slepá ulička nebude, že se můžeme dostat dál. Není to tak, že by si řekli: budeme dělat jenom to, co můžeme okamžitě prodat. Jsem hrozně zvědavá, kam to půjde, ale hrozně těžko se to odhaduje, protože každý rok se situace změní o 90 stupňů.

Plánujete po dokončení studia pracovat na projektech spojených s automobilovým průmyslem?

Mě obecně zajímá robotika a vlastně všechno spojené s tou technologií. Automotive se nabízí, protože je s robotikou úzce propojený. Auto je vlastně takový malý robot a rychle se vyvíjí. Proto velká část lidí, co vystuduje kybernetiku nebo robotiku, potom v automotive zakotví.

Jaké dovednosti a oblasti učení považujete za klíčové pro úspěch v oblasti kybernetiky a robotiky? Jak zvládáte držet tempo s neustále se vyvíjejícími technologiemi?

Nejdůležitější je, aby vás to bavilo. Když vás to bude bavit, tempo udržíte, protože budete studovat a číst i ve volném čase, bude vám to připadat zajímavé, budete chtít vědět, jak to udělali a proč. A co se týče dovedností a oblasti učení, tak jasně, je tam spousta matiky, fyziky a svým způsobem to vypadá jako těžký obor, ale dokud to člověka bude bavit, tak to vlastně nakonec jde. Na FEL máme navíc skvělou partu, takže je to vlastně takový kolektivní sport. Člověk nikdy není sám, vždycky najde někoho, kdo tématu rozumí, kdo mu pomůže, aby naopak on příště pomohl s něčím jiným jemu. Neměnila bych.

Kateřina Poláková je studentkou magisterského oboru kybernetika a robotika na ČVUT a ve spolupráci s Valeem se podílela na kompletním vývoji aplikace na ovládání auta pomocí tabletu.

VALEO. JOBS.CZ

AUTONOMNÍ

TAKY DÍKY STANDOVI

SOFTWAROVÝ INŽENÝR

A taky Vašek, Ondra, Lukáš, Eva, Olga... Ti všichni táhnou za jeden provaz, kterým přitahují novinky do automotive světa. Za každou naší inovací stojí konkrétní lidé, kterým Valeo vděčí za svůj úspěch. Díky nim mohou být auta autonomní, elektrická, komfortní i bezpečná. Postavte se také za svou myšlenku, kterou za pár let řidiči ocení v provozu.

Koukni na valeo.jobs.cz nebo naskenuj QR kód.

VÝVOJ UMĚLÝCH INTELIGENCÍ NENÍ VÝHRADNĚ MUŽSKOU ZÁLEŽITOSTÍ

V souladu s probíhajícím boomem umělých inteligencí zveřejnil deník The New York Times 3. prosince 2023 text Edwarda Morena o osobnostech v oblasti těchto pozoruhodných technologií s názvem „Who’s Who Behind the Dawn of the Modern Artificial Intelligence Movement“. Objevila se tam očekávaná jména, jako jsou Sam Altman, Bill Gates nebo Larry Page, a článek si získal velkou pozornost. Nebylo to ale kvůli tomu, co obsahoval, nýbrž spíše kvůli tomu, co v něm nebylo. Není v něm totiž zmíněná ani jedna žena.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechCrunch

Deník The New York Times napsal o 12 mužích, většinou lídrech společností vyvíjejících umělé inteligence nebo technologických společností, které mají s umělými inteligencemi hodně co do činění. Mnozí z nich přitom nemají v oblasti umělých inteligencí žádné vzdělání, formální ani jiné.

Inkriminovaný článek rovněž naznačuje, že boom umělých inteligencí spustila jakási obskurní schůzka technologických miliardářů. Raný vývoj umělých inteligencí je ale samozřejmě podstatně staršího data. Podílela se na něm řada akademiků, nadšenců i státních úředníků, kteří svým úsilím položili základy umělých inteligencí i generativních inteligencí, jež se staly jedním z nejvíce fascinujících fenoménů dnešní doby.

Americká počítačová vědkyně Elaine Richová, která působila na University of Texas v Austinu, publikovala v roce 1983 jednu z prvních učebnic o umělé inteligenci. Později, v roce 1988, se stala ředitel-

Cynthia Breazealová s Jibo

Zdroj:

kou korporátní laboratoře umělých inteligencí. Cynthia Dworková z Harvard University se již před dlouhou dobou zabývala etickými otázkami v souvislosti s umělými inteligencemi. Cynthia Breazealová, specialistka na robotiku z Massachusetts Institute of Technology (MIT) a spoluzakladatelka robotického startupu Jibo, na přelomu tisíciletí pracovala na vývoji jednoho z nejranějších sociálních robotů jménem Kismet.

Navzdory nemalému podílu, jímž ženy přispěly k rozvoji umělých inteligencí, tvoří dnes ženy jen nepatrný zlomek globální pracovní síly v oblasti umělé inteligence. Podle studie ze Stanfordu z roku 2021 představují ženy pouze 16 procent pedagogů zaměřených na umělou inteligenci. Další studie z téhož roku, zveřejněná Světovým ekonomickým fórem, zjistila, že ženy zastávají pouze 26 procent pracovních pozic souvisejících s umělými inteligencemi a analytickými postupy.

Špatnou zprávou je, že se tento problém genderové nerovnosti v oblasti umělých inteligencí nezlepšuje. Děje se přesný opak.

Britská agentura pro inovace v sociální oblasti Nesta v roce 2019 analyzovala situaci v publikacích o umělých inteligencích a zjistila, že se zastoupení vědeckých článků, jejichž alespoň jedním autorem či spoluautorem byla žena, od 90. let nezvýšilo. V roce 2019 bylo na úložišti vědeckých prací před tiskem Arxiv.org pouze 13,8 procenta výzkumných prací o umělých inteligencích, jejichž autorem či spoluautorem byla žena, přičemž tento počet v předchozím desetiletí neustále klesal.

Důvodů pro tento nepoměr je celá řada. Podle průzkumu společnosti Deloitte o ženách v oblasti umělých inteligencí hrají významnou roli odsudky ze strany kolegů mužů a diskriminace v důsledku nezapadnutí do zavedených postupů v tomto odvětví, kterému dominují muži.

Diskriminace žen se výrazně uplatňuje již na vysoké škole. 78 procent žen, které se účastnily průzkumu společnosti Deloitte, uvedlo, že během vysokoškolského studia neměly možnost absolvovat stáže v oboru umělých inteligencí nebo strojového učení. Více než polovina z nich (58 procent) uvedla, že alespoň jednoho zaměstnavatele nakonec opustily kvůli rozdílnému zacházení s muži a ženami. 73 procent žen zvažovalo úplný odchod z technologického průmyslu kvůli nerovnému odměňování a neschopnosti postupovat v kariéře.

Ukazuje se, že nedostatek žen je pro odvětví umělých inteligencí problém. Agentura Nesta zjistila, že ženy častěji než muži při práci v oboru umělých inteligencí zvažují společenské, etické a politické důsledky. Není to až tak překvapivé, vezmeme-li v úvahu, že ženy často žijí v prostředí, kde jsou brány méně vážně na základě svého pohlaví. Produkty na trhu jsou přitom typicky navrženy pro muže a od žen s dětmi se často očekává, že budou vyvažovat své zaměstnání s rolí ženy v domácnosti pečující o rodinu.

Taková situace si žádá změny. Ženy, které již působí v oboru umělých inteligencí, mohou nabídnout silné vedení, odhodlání a příklad hodný následování. Jednotlivé organizace a společnosti mohou přijmout politiku a zásady, které napomohou většímu zastoupení žen v tomto fascinujícím odvětví. Osoby s rozhodovací pravomocí na mocenských pozicích mohou svůj vliv využít k prosazení rozmanitějších pracovišť s větší podporou žen.

Cynthia Dworková

Elaine Richová

Kateřina Bičáková, Skupina ČEZ

LOKÁLNÍ ZDROJ ENERGIE, KTERÝ

NENÍ ZÁVISLÝ NA DOVOZU SUROVIN, JE BUDOUCNOSTÍ ČESKÉ ENERGETIKY

Skupina ČEZ plánuje do roku 2030 vybudovat nové obnovitelné zdroje s výkonem několika tisíc megawattů. To v praxi znamená prověřit desítky tisíc hektarů půdy a vybrat z nich ty lokality, které mají potenciál umožnit výstavbu projektů zelených elektráren.

Autor: Aneta Střechová

S Kateřinou Bičákovou, generální ředitelkou společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, jsme si povídali o tom, co nejvíc výstavbu obnovitelných zdrojů komplikuje nebo jak nové výrobny energie vnímá veřejnost.

Je v silách Skupiny ČEZ splnit ambiciózní cíl výstavby obnovitelných zdrojů?

Určitě. Máme know-how, tým zkušených lidí a také spoustu nových kolegů, kteří jsou nadšení do své práce a nepolevují, ani když se stoprocentně nedaří. Ploch je sice v republice dost, ale zároveň je třeba počítat s nějakou „úmrtností“. Nefunguje to tak, že každý projekt, který si nadefinujeme, se podaří dotáhnout do realizační fáze. Vážím si proto zapálení všech, kteří se na developmentu u nás podílejí. Nezdá se to, ale za každým prověřeným pozemkem se skrývá zdlouhavá práce. Máme desítky hodnoticích kritérií, jednáme se zastupiteli a starosty, diskutujeme s občany.

Přesto v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů za Evropou zaostáváme. Co vám tedy nejvíce komplikuje práci? Každý projekt musí být v souladu s územním plánem obce, potažmo se zásadami územního rozvoje krajů. Projednání jakékoliv změny trvá dlouho. V této souvislosti je ale třeba zmínit, že rozvoji obnovitelných zdrojů pomáhá i nová legislativa. Díky tzv. Lex OZE I už není nutné měnit územní plány na některých územích. Samozřejmě to obnáší řadu dalších podmínek, které musejí být splněny, ale v několika případech jsme novou normu úspěšně aplikovali. Překážkou může být také kapacita distribuční a přenosové sítě. Jakkoliv bychom si tedy přáli někde stavět, a i když se z hlediska výroby může jednat o ideální plochu, nemusí tam být k dispozici vedení nebo je naopak zatížené natolik, že už nic dalšího připojit nelze. Samostatnou kapitolou je pak v některých případech negativní postoj obcí a veřejnosti. To se znatelněji projevuje u výstavby větrných elektráren, které jsou z povahy věci více na očích, a tak vzbuzují i mnohem více emocí. Abych ale pouze nekritizovala, setkáváme se i s nemálo pozitivními ohlasy. V souvislosti s energetickou krizí a doslova vyšponovanými cenami energií si obce začaly uvědomovat, že lokální zdroj energie, který není závislý na dovozu surovin, je budoucností české energetiky. Tyto zdroje se navíc stávají základem komunitní

Kateřina Bičáková vystudovala ekonomiku a management na České zemědělské univerzitě. Rozvoji obnovitelných zdrojů se ve Skupině ČEZ věnuje 13 let, podílela se zejména na rozvoji větrných projektů v zahraničí, vedla celou řadu týmů a projektů.

V minulosti pracovala i v několika úspěšných start-upech. Ve funkci generální ředitelky společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje je dva roky.

energetiky, která za výhodnějších podmínek dodává spotřebitelům energii přímo v místě vzniku.

Zmínila jste větrné elektrárny. Těch u nás ale moc není. Změní se i to do budoucna?

Pracujeme na tom. Stavba větrné elektrárny – oproti té sluneční – je však běh na dlouhou trať. Abych byla přesná, tak samotná stavba zabere v podstatě jen pár měsíců, přípravy a povolovací procesy oproti

tomu několik let, obvykle 5–7 roků. Co se vnímání tohoto zdroje týče, i zde se ale situace mění. Kolegové objeli desítky obcí, které vytipovali jako vhodné větrné lokality, naše záměry prezentují jak zastupitelstvům, tak veřejnosti a snaží se bořit často i mýty spojené s jejich provozem. Například neplatí, že větrná elektrárna je hlučná. V těsné

„Stavba větrné elektrárny je – oproti té sluneční – běh na dlouhou trať.”

blízkosti elektrárny je slyšet pouze svist lopatek. Větrné elektrárny plánujeme stavět také v dostatečné vzdálenosti od obydlí. Navíc nechceme jít takříkajíc na sílu. Přijetí místními je nezbytnou součástí. A s radostí mohu říct, že jsme úspěšní. Dohodu o spolupráci máme už s více než deseti obcemi v republice.

Každé zařízení také někdy doslouží. Jak jsme na tom s recyklací solárních, potažmo větrných elektráren? Recyklací solárních panelů se zabýváme už od roku 2014, kdy ČEZ inicioval založení společnosti ČEZ Recyklace. Jedná se o kolektivní

systém, který od výrobců a dovozců solárních panelů vybírá recyklační příspěvky a následně organizuje sběr a recyklaci solárních panelů. Je to vlastně obdobný model, jaký funguje u jakéhokoliv jiného elektrozařízení. Důležitost recyklace se ukázala mimo jiné po řádění tornáda na jižní Moravě v červnu 2021. To totiž zničilo i velkou část naší solární elektrárny Pánov, k recyklaci bylo předáno více než

130 tun panelů. Zhruba 2/3 hmotnosti panelu tvoří sklo a 1/5 snadno recyklovatelný hliník. Nejvyšší hodnotu ovšem mají některé barevné či drahé kovy jako měď nebo stříbro. Co se týče větrných elektráren, i ty je možné po dosloužení ekologicky zlikvidovat. ČEZ si toto vyzkoušel na větrném parku Nový Hrádek, kde proběhla ekologická likvidace turbín z 90. let.

To vše zní jako spousta práce a tím pádem i nových pracovních příležitostí. Najdou u vás své uplatnění i čerství absolventi technických či jiných oborů?

Rozhodně. Zrovna nedávno jsem se setkala se studenty našich partnerských středních škol v rámci třídenního programu Green Energy Tour. Je skvělé vidět tolik mladých lidí nadšených do „zelených“ zdrojů a musím říct, že jsem byla mile překvapená, kolik toho vědí, jak jsou informovaní. Pracovních příležitostí je u nás dost. Na své si přijdou samozřejmě absolventi všech oborů spjatých s energetikou, ale i ti, kteří mají projektové myšlení a jsou schopni pečlivě vést záměry od začátku do konce, milovníci čísel a tabulek se zase uplatní v týmu, který posuzuje hodnotu a rentabilitu projektů obnovitelných zdrojů a tím pomáhá v rozhodování o budoucích investicích. Vítáme ale i kolegyně či kolegy s perfektní jazykovou výbavou, protože naše portfolio větrných elektráren máme aktuálně převážně v zahraničí, kde neustále rozvíjíme další projekty.

Budoucnost potřebuje moderní energetiku a tebe.

VĚDCE PŘEKVAPILO, JAK EXTRÉMNĚ GENDEROVĚ

STEREOTYPNÍ JE CHATGPT

Když byla v roce 2022 spuštěna generativní inteligence ChatGPT, vyvolalo to velký rozruch.

Každý, kdo má přístup k internetu, dostal příležitost využívat tuto inteligenci k vytváření textů a odpovídání na otázky. Inteligence rodiny ChatGPT, která se od té doby rozrostla, i řada dalších inteligencí tohoto typu jsou pro uživatele přitažlivé i tím, že se do jisté míry chovají jako člověk a využívání počítače se tím dostává na novou úroveň.

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Danmarks Tekniske Universitet

Sara Sterliová studuje na dánské technice Danmarks Tekniske Universitet (DTU) umělé inteligence. V rámci svého studia se zaměřila na to, jak jsou generativní inteligence ChatGPT ovlivněné genderovými stereotypy. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale jde o nový typ výzkumu a Sterliová musela nejprve vyvinout metodu pro experimenty.

Jak badatelka vysvětluje, inteligence typu ChatGPT, tedy velký jazykový model (large language model – LLM), neposkytuje predikovatelné odpovědi, jež by šlo snadno zapasovat do běžných kategorií. Další věc je, že když takové inteligence dostanou určitou otázku, ne vždy na ni existuje přesvědčivě pravdivá odpověď. Proto se na tyto inteligence nedají jednoduše použít postupy pro zjišťování zkreslení (bias) v odpovědích, jakým jsou například zmíněné genderové stereotypy.

Sterliová musela upravit používané postupy. Pro zjednodušení brala v potaz jen dvě základní pohlaví, tedy mužské a ženské. Pro účely experimentu vytvořila dotazy (prompty) pro ChatGPT tak, aby s jejich pomocí mohla testovat zkreslení genderovými stereotypy v „uvažování“ generativní inteligence.

Badatelka začala tím, že chtěla od inteligence ChatGPT, aby přiřadila zaměstnání k osobě, která měla mužské, nebo ženské jméno. Výsledkem bylo mnohem stereotypnější rozložení povolání podle genderu, než na jaké jsme dnes zvyklí v moderní společnosti. Ženám inteligence přiřkla zaměstnání jako grafická designérka, módní návrhářka nebo zdravotní sestra, zatímco mužům softwarového inženýra, architekta nebo vedoucího pracovníka.

V dalším typu experimentů testovala dvojice blízkých povolání, například pilot a letuška nebo lékař a sestra, kde jsou tradičně určitým způsobem rozdělené genderové role. Po stovkách experimentů Sterliová dospěla k tomu, že je velmi obtížné přimět ChatGPT spojit mužská zájmena s povoláním zdravotní sestry, a ještě těžší bylo, aby inteligence přiřkla ženská zájmena pilotům v kokpitu letadla.

Inteligence ChatGPT měla v rámci dalšího experimentu propojit koníčky se středoškolskými studenty s mužskými, či ženskými jmény. Mezi asi 400 odpovědí byl značný počet studentek se zálibou v péči o zvířata a velký počet studentů se zájmem o vědu a techniku. Sterliová to shrnuje s tím, že všechny experimenty odhalily v odpovědích ChatuGPT zřetelné a intenzivní genderové zkreslení.

Podle jedné ze školitelek Niny Wengové tým očekával, že odhalí určitou míru genderového zkreslení, protože generativní inteligence jsou cvičeny na datech, která jsou plná genderových stereotypů. Překvapilo je ale, jak hluboké to zkreslení je a jak velmi se liší od situace v moderní společnosti. S ohromným nárůstem využívání generativních inteligencí má jejich genderové zkreslení značný nepříznivý vliv. Do budoucna by Sterliová s kolegyněmi ráda tuto situaci zlepšila, aby generativní inteligence „nevymazávaly“ menšinové skupiny lidí.

Sara Sterliová, studentka DTU

Foto: Frida Gregersenová

PRÁCE MANAŽERA TESTOVÁNÍ VE VZP

JE PŘEDEVŠÍM O KOMUNIKACI

Autor: Aneta Střechová

KARIÉRA

Aplikace ulehčují životy. Pokud jde o největší českou zdravotní pojišťovnu, je si toho dobře vědoma – na vývoji a testování aplikací ve VZP pracují dlouhodobě a úspěšně. O tom, co spadá do agendy test/release manažera ve VZP

i o možnostech, které společnost nabízí vysokoškolákům a absolventům, jsme si povídali s Petrou Voplakalovou.

Co obnáší práce test manažera ve VZP?

Práce na pozici test manažera ve VZP ČR se lehce liší od pracovní náplně manažerů testování v jiných firmách. Ve VZP ČR je to primárně o komunikaci – jak komunikaci směrem dovnitř firmy, tedy s projektovými manažery, analytiky, zástupci z business/odborného útvaru nebo testery, tak i vně firmy, kde jsou to především zástupci dodavatele softwaru a upgradů mnou spravované aplikace.

To ale není všechno…

Samozřejmě to není jen o komunikaci. Kromě té má práce zahrnuje také řízení uživatelských akceptačních testů (UAT), sprá-

vu testovacích scénářů a nalezených defektů, přebírání dodávek od dodavatele a následnou zběžnou kontrolu obdržených upgradů (ať už po stránce formální, tak částečně i technické) a na závěr také formální požadavky k nasazení do prostředí (ať už testovacího, či následně produkčního). K mé práci patří také to, že společně s analytikem testování načítám a připomínkuji analytické dokumenty nebo sbírám požadavky na testovací prostředí a účastním se projektových schůzek. Mimo správu plánovaných upgradů a dodávek mám na starosti také produkční opravy, tedy řeším chyby, které byly uživateli nalezeny na produkčním prostředí. Ty se testují na separátním testovacím prostředí v průběhu testování těchto očekávaných upgradů.

Vy ale nepracujete jen jako test manažerka, jste také release manažerka. Co to znamená?

Ano, kromě pozice test manažerky zastávám také pozici tzv. release manažerky pro aplikaci, která je v mé správě. Společně s kolegy také připravujeme release plán, který obsahuje požadavky odborných útvarů na změny v aplikaci, případně také legislativní úpravy. Release plán by měl mimo jiné odpovědět na otázky, do kterého testovacího prostředí se daný upgrade nasadí, kolik času bude potřeba na otestování konkrétního požadavku či více požadavků, které tento release obsahuje, případně zda bude k dispozici dostatek kapacit k otestování. Samozřejmě je nutné synchronizovat dodávky i s ostatními projekty, které figurují mimo požadavky či legislativní změny, a také s dodávkami upgradů týkajících se jiných aplikací, jež mají ve správě kolegové či kolegyně test manažeři/manažerky. Nutno zmínit, že některé požadavky se plánují rok a více dopředu.

”Velká část absolventů trainee programů se následně po jejich dokončení stala právoplatnými a zkušenými zaměstnanci VZP.“

S jakými technologiemi v rámci testování pracujete?

Spravujeme aplikace postavené převážně na technologiích od Oracle, ať už se jedná o databáze, služby, či aplikační rozhraní. Jako nástroje pro správu testů používáme Mantis Bug Tracker a Microsoft Azure DevOps. Oba poskytují uživatelsky přívětivé rozhraní a dovolují nám sledovat celý životní cyklus testů a správu objevených chyb včetně potřebné komunikace s dodavatelem.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Ač by tahle práce mohla na první pohled vypadat stereotypně, není tomu tak. Každý den může být odlišný v závislosti na fázi testování a projektu, ve kterém se zrovna nacházíme. Kartami mohou zamíchat také aktuální priority či potřeby, jež je nutné vyřešit. Nicméně jak jsem již zmínila výše, v mém případě jde především o komunikaci s kolegy napříč pojišťovnou či s dodavatelem, kde se snažíme promptně řešit nastalé situace či následné kroky, které nás čekají. Na každodenní bázi také spravuji chyby v test management tools (MS Azure DevOps a Mantis Bug Tracker) a průběžně vyhodnocuji a aktualizuji výsledky testů a stav testovacích scénářů. K samotnému testování aplikace se však bohužel z časových důvodů příliš nedostanu, ale každý dokončený release a zdolaná výzva v průběhu testování mi přinášejí ohromnou motivaci a posouvají mě dopředu.

Pracují ve vašem oddělení studenti nebo čerství absolventi? Jaké mají možnosti?

Samozřejmě existuje možnost zapojení studentů technických

Petra Voplakalová

studovala španělskou a portugalskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V současné době pracuje jako test/release manažerka ve VZP ČR. Baví ji sport a výživa, sebevzdělávání nejen v oboru, dobrovolnická činnost a vzdělávání a předávání znalostí v organizaci zaměřené na podporu žen v IT.

oborů nejen v našem oddělení. Mimo nábor zkušených kolegů nabízí naše pojišťovna také trainee programy pro studenty a absolventy bez předchozích zkušeností, které spousta firem vyžaduje, což začátek kariéry příliš neulehčuje. Velká část absolventů trainee programů se následně po jejich dokončení stala právoplatnými a zkušenými zaměstnanci VZP pracujícími na hlavní pracovní poměr a pojišťovna si jich velmi cení. I v našem oddělení máme také jednu kolegyni, která nastupovala jako trainee a nyní je z ní výborná testerka a důležitá součást našeho týmu.

Co nejvíce oceňujete na práci pro VZP?

Na práci ve VZP bych rozhodně vyzdvihla přátelský kolektiv, nízkou fluktuaci, možnosti dalšího vzdělávání, jistotu stabilního zaměstnání a dobrého jména pojišťovny. Za bonus považuji také práci v příjemném prostředí historické budovy v centru Prahy. VZP ČR koneckonců získala 2. místo v ocenění TOP Zaměstnavatelů roku 2024 v kategorii pojišťovnictví a to myslím mluví za vše.

Více na ZDRAVAKARIERA.cz

PROČ JE TAK

ŽEN

OPEN SOURCE SOFTWARU?

Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Northern Arizona University

Bianca Trinkenreichová se na americké Oregon State University věnuje podílu žen na projektech vývoje open source softwaru (OSS). Soustředí se především na to, jaké faktory ovlivňují rozhodování žen připojit se k takovému projektu, podílet se na něm dlouhodobě a případně spolupráci s takovým projektem ukončit. Zajímají ji představy žen o kariéře, jejich motivace, výzvy, jimž ženy v takovém odvětví čelí, a také jejich smysl pro sounáležitost.

Když Trinkenreichová pracovala na pozici projektového manažera vývoje softwaru v brazilském Rio de Janeiru, pravidelně byla jednou z mála žen v místnosti. Vždycky ji zajímalo, proč tomu tak je. Po nástupu do doktorandského studia na americké Northern Arizona University dostala příležitost hledat na tuto otázku odpovědi.

Stala se členkou týmu Software Engineering Research Laboratory, kterou vedl Igor Steinmacher. Pustila se tam do pátrání po příčinách nízkého zastoupení žen v projektech vývoje OSS.

Když analyzovala typy lidí podle jejich účasti na vývoji OSS, ukázalo se, že zastoupení žen je opravdu velmi neproporčně nízké. Trinkenreichovou, která v tomto směru představuje výjimku, to zaujalo. Chtěla se dozvědět, jaké jsou příčiny tohoto stavu a jak by bylo možné povzbudit budoucí generace žen, aby se o open source projekty více zajímaly.

Trinkenreichová své poznatky v tomto směru shrnula v disertační práci, kterou zveřejnila loni na jaře (2023). Za tuto práci získala jednu z nejprestižnějších cen v oboru: ocenění za diser-

TECHNIK

Zdroj: Adobe Stock

tační práci od Special Interest Group on Software Engineering, která je součástí Association for Computing Machinery. Stala se tak první Brazilkou a také první ženou z Latinské Ameriky, která toto ocenění získala. Cenu přitom může získat vždy jen jediná disertační práce ročně v rámci celého světa.

Badatelka přiznává, že původně nepočítala se studiem diverzity a zastoupení žen v odvětví vývoje softwaru. Pro tento výzkum ji získal Steinmacher, taktéž Brazilec, s nímž se v roce 2015 setkala na konferenci. Když Steinmacher sháněl výzkumného asistenta pro projekt zkoumající diverzitu ve vývoji OSS, pohotově využila příležitosti. Trinkenreichová sice neměla s tímto konkrétním výzkumem zkušenosti, přesvědčila ji ale možnost podílet se na zlepšení situace v tomto odvětví.

Ve své práci navazovala na předešlý výzkum nerovností ve vývoji OSS. Ukázalo se, že i když ženy mají stejné technické dovednosti jako muži, jejich práce je hodnocena přísněji. Když výsledky své práce, tedy software, odevzdávají anonymně, jsou hodnoceny lépe, než když jsou jejich výsledky spojené se jménem, z něhož je patrné, že jde o ženu.

Trinkenreichová je přesvědčená, že to hodně souvisí s historií vývoje tohoto odvětví. Vývoj OSS začínal v garážích, kde byl prakticky výlučně mužskou záležitostí. Tím vznikl stereotyp, že ženy nejsou ty pravé pro řešení složitých problémů, pro mnohahodinové pracovní nasazení ani pro tvrdé debaty, které nejsou při vývoji softwaru výjimkou. Se začátky open source projektů souvisí i to, že na rozdíl od velkých softwarových společností v takovém prostředí nevznikly vnitřní předpisy a po-

Bianca Trinkenreichová přišla na NAU pracovat s Igorem Steinmacherem (vlevo)

Výzkum Trinkenreichové ukázal, že i když ženy mají stejné technické dovednosti jako muži, jejich práce je hodnocena přísněji.

stupy, které by zajišťovaly ženám férové zacházení v pracovním prostředí.

Jak takovou situaci řešit? Trinkenreichová věří, že existuje celá řada možností, jak zajistit inkluzivitu v prostředí vývoje OSS. V disertační práci navrhuje mix strategií, které jsou zaměřené na výzvy, jimž čelí ženy v technologických oporech.

Jednou z možností je přitáhnout ženy a menšiny tím, že se objeví v náborových materiálech, reklamách a mediálních aktivitách společností, které se zabývají vývojem OSS. Přínosem je také zveřejňování příběhů úspěšných žen na webových stránkách a sociálních médiích. Je to možnost ukázat, že dotyčná společnost podporuje ženy, které zaměstnává, a fandí jim. Pokud jde o vzdělávání, Trinkenreichová doporučuje neodepisovat schopnosti dívek v mladém věku a neodrazovat je tím od technické kariéry.

Podle Trinkenreichové výzkum ukazuje, že během raného vzdělávání dívky řeší problémy jinak než chlapci. Dávají přednost úplnému pochopení problému před jeho vyřešením, zatímco chlapci spíše improvizují. Pedagogům se může zdát, že dívka problém chápe pomaleji, ale realita je spíše taková, že si dává čas, aby problém pochopila. Badatelka doufá, že její výzkum přispěje k pochopení významu diverzity v rámci prostředí vývoje OSS.

Šéfredaktorka: Aneta Střechová sefredaktor@ekontech.cz | redakce@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz

Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 60. | Termín distribuce: květen 2024 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

Chceš získat relevantní zkušenosti

již při studiu?

Podílej se na realizaci 16. ročníku konference platformy #ČESKObudoucnosti s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání.

Přidej se! Hledáme nejaktivnější studenty v Česku.

Termín konference: 1. 10. 2024

Michal Novák zakladatel chcisepridat@ceskobudoucnosti.cz

Jsme na

TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry! Vyber si

POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE

V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A ZJISTI, KTERÝ Z NICH JE PRO TEBE TEN PRAVÝ.

najdeš v Almanachu TOP Zaměstnavatelů.