22 Ekonom Daně v Polsku
NIŽŠÍ DANĚ PRO MLADÉ? V POLSKÝCH ŠLÉPĚJÍCH ZATÍM ZBYTEK EVROPY NEJDE
EKONOM
Autor: Filip Šmejkal
Poláci do šestadvaceti let již rok nemusí platit daň z příjmu. Velkorysý krok země, která se potýká s masivním exodem mladých lidí do zahraničí, v jiné evropské zemi zatím nemá obdoby.
daně — podatki Snížení daně z příjmu o čtyři procentní body navíc výrazněji zvýhodní zaměstnance s vyššími příjmy a absolventi, kteří často musí akceptovat nižší plat, ostrouhají. Například průměrná hrubá mzda absolventa Masarykovy univerzity podle nedávného
Právo a spravedlnost, konzervativní strana aktuálně vládnoucí
výzkumu samotné instituce činila 32 400 korun, významně se
v Polsku, se zavázala snížit daně mladým již ve svém předvoleb-
však liší obor od oboru. Mzda se tedy blížila průměrnému platu.
ním programu. Zemi od jejího vstupu do Evropské unie trvale
Reálné zdanění však kromě plošné slevy na poplatníka snižují
opustilo na 2,5 milionu obyvatel a vláda hledá cesty, jak studen-
další daňové bonusy. Každý student si tak ročně může odečíst
tům a absolventům zatraktivnit pobyt ve vlastní zemi. Vzhle-
4020 Kč, což však v porovnání s jinými daňovými zvýhodněními
dem ke krátké době zvýhodnění i vlivům nemoci COVID-19
není nikterak závratná částka.
na mezinárodní migraci bylo zatím hodnocení přínosů nižšího zdanění mladých předčasné. Není překvapením, že ostatní evropské státy k podobné praxi prozatím přistupují vyhýbavě.
V Česku jen sleva na studenta
Složité = spravedlivé? Polský přístup tak zatím nachází zastání jen u některých evropských pravicově orientovaných stran. Země jako taková má také jistě svá daňová specifika. Ekonom Aleksander Łaszek upozor-
Systém zavedený v Česku mladé lidi příliš nezvýhodňuje.
ňuje například na vysoké zdanění nízkopříjmových skupin oby-
I po případném prosazení předvolebního trháku v podobě sní-
vatel. „Pro některé z nejméně vydělávajících přesahují povinné
žení daně z příjmu se budou čeští zaměstnanci i zaměstnava-
odvody 60 % platu,“ vysvětluje ve svém článku.
telé potýkat při započtení sociálního pojištění s jedním z největších zdanění práce napříč zeměmi OECD. V současné době
Například Německo má daňové zatížení nastavené solidárně-
přitom Česko drží v tomto ohledu sedmou příčku z 37 členů
ji, avšak ve svém relativně složitém daňovém systému s šesti
této organizace.
daňovými třídami a progresivně stanovenými sazbami nikterak studenty nezvýhodňuje. Podobně jsou na tom také ostatní státy západní Evropy. Daňové zvýhodnění tak není na pořadu dne ani v zemích, kde se nezaměstnanost absolventů pohybuje na mnohem vyšších hodnotách oproti polskému standardu. V unijním Řecku nebo Španělsku přitom hledá práci každý třetí člověk do 30 let. Oproti Česku je však daňový systém v západních zemích milosrdnější ke studentům i absolventům díky progresivitě. Zdanění odstupňované podle výše příjmů zvýhodňuje zaměstnance s nižšími výdělky, mezi které těsně po absolvování studia nutně spadají také mladí lidé. Porovnání reálného zdanění však nebere v úvahu možnosti výhodnějšího zakládání smluv, v Česku například ve formě dohody o provedení práce. Zcela objektivní zhodnocení evropských systémů tak rozhodně není snadným úkolem.
