EkonTech.cz 36. číslo, duben 2018

36. číslo | duben 2018 | zdarma | www.EkonTech.cz

časopis pro studenty techniky a ekonomie

NA ČVUT VZNIKLO EXPERIMENTÁLNÍ CENTRUM TESTBED PRO PRŮMYSL 4.0

ROZHOVOR S PAVLEM BURGETEM

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA SMART CITY

Věda a výzkum

Ekonom

Tech

Kariéra

Byznys

ABSOLVENTI.cz Mějte všechny brigády, praxe a stáže od TOP zaměstnavatelů v kapse.

Jděte na www.Absolventi.cz

NOVINKA

ABSOLVENTI Nejlepší brigády, praxe a práce od TOP zaměstnavatelů

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

OBSAH / 36. ČÍSLO

SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA SMART CITY

Dočkáme se v České pojišťovně za deset let komunikace s robotem? I tak může vypadat budoucnost s využitím umělé inteligence /2 „V Unipetrolu nabízíme zajímavý program pro absolventy,“ říká Jaroslav Hacko, ředitel výrobní sekce Kralupy. /6 Čína nabírá náskok na poli robotů a AI

/9

Na ČVUT vzniklo experimentální centrum Testbed pro Průmysl 4.0 / 10 Speciální příloha SMART CITY

/ 13

Výzva jménem Průmysl 4.0. Jak se modernizace dotkne České republiky? / 33 Průmysl 4.0 významně ovlivní budoucnost profesí.

Změny čekají i vzdělávací systém / 34 Carsharing – dopravní trend měst budoucnosti

/ 36

„Při pohybu na internetu používejte selský rozum,“ radí Libor Kovář z EmbedIT / 38 Čeští roboti z Brna – budoucí vojáci i pomocníci na lékařských sálech / 40 Experimentem k poznání. Vzestup UI a kde všude ji najdeme / 42

Šárka Bláhová šéfredaktorka

POD ZÁŠTITOU

AKADEMIČTÍ PARTNEŘI

Zapomeňte na internet věcí, přichází internet všeho / 44

HLAVNÍ PARTNEŘI

2

Kariéra Umělá inteligence v IT procesech

DOČKÁME SE V ČESKÉ POJIŠŤOVNĚ ZA DESET LET KOMUNIKACE S ROBOTEM?

KARIÉRA

I TAK MŮŽE VYPADAT BUDOUCNOST S VYUŽITÍM UMĚLÉ INTELIGENCE Autor: Šárka Bláhová

Využití umělé inteligence uvnitř IT procesů je nezadržitelným trendem. Jak se projevuje uvnitř největší České pojišťovny? Na toto téma jsme si povídali s Miroslavem Havlíčkem a Petrem Štenglem. Čemu se přesně ve své pracovní pozici věnujete?

mezi jeden z inovačních produktů patří využití technologie pro

Miroslav: Moje pozice je Head of call centre a mou primární

přepisy hovorů v call centru. Umělou inteligenci využíváme jak

úlohou je především řízení lidí, protože je to pozice manažer-

technologicky, tak v rámci byznysového pohledu.

ská, ale samozřejmě řeším i strategické věci, jako jsou business plány (na CC prodáváme produkty pojišťovny), zlepšování pro-

Miroslav: Z oblasti umělé inteligence využíváme také chatbo-

cesů pro vyšší spokojenost klientů nebo zavádění moderních

ty, kde pracujeme s takovou poloautomatickou verzí. Chatbot

technologií pro zjednodušení obsluhy zákazníků. Proto se vě-

nekomunikuje přímo s klientem, ale na základě žádosti kli-

nujeme i novým technologiím a využití umělé inteligence.

Petr: Moje pozice je Head of IT Operations, kdy jsem zodpovědný za provoz IT systémů, za bezpečnost a IT rizika. V podstatě sleduji tři cíle. Jedním z nich je to, aby naše systémy byly plně dostupné a měly rozumné uživatelské odezvy, druhý cíl je jejich bezpečnost, ale nikoli uzavřenost a třetím cílem je podpora inovačních projektů a aktivit skupiny.

Zmínili jste, že se věnujete i novým technologiím či umělé inteligenci. Ve kterých oblastech se v České pojišťovně umělá inteligence uplatňuje?

Petr: Umělou inteligenci začínáme používat v oblasti IT bezbezpečnostních pravidel už není plně dostatečný. Zdrojů informací a jejich vazeb začíná být takové množství, že bez využití umělé inteligence v podstatě budoucnost zabezpečení není možná. Druhý způsob využití je obecně na analýzu dat, kdy

Zdroj: Milan Mošna

pečnosti, kde je vidět, že tradiční přístup dodržování určitých

Zdroj: Milan Mošna a Archiv Petra Štengla

Kariéra Umělá inteligence v IT procesech

Miroslav Havlíček, Head of call centre

3

Petr Štengl, Head of IT Operations

enta předvybere odpovědi, které by byly vhodné klientovi na-

nikoli na přímou komunikaci s klientem. Tedy aspoň prozatím,

psat. Pak je ještě předá operátorovi, aby vybral tu nejvhodnější

během několika let se to může změnit.

variantu.

Jaké jsou důvody, proč se Česká pojišťovna uchýlila k využívání umělé inteligence uvnitř své infrastruktury?

V čem vidíte pozitiva či negativa využití?

Miroslav: Důležitá věc je také to, že pojišťovnictví je z pohledu využívání umělé inteligence komplikovaný obor. Komplexnost oboru je tak široká, že to neumožňuje nasadit umělou inteligenci ze dne na den. To je jeden aspekt. Pokud se budeme

Petr: Pokud to beru z pohledu IT bezpečnosti, tak přibývá ob-

bavit o plusech umělé inteligence, tak to je určitě aspekt eko-

rovské množství entit a uživatelů, kteří mezi sebou musí komu-

nomický. Zároveň je také nedostatek lidí na trhu práce a tato

nikovat, proto se rozšiřuje i nutnost ochrany a zvýšení IT bez-

situace může být i dlouhodobá, využití umělé inteligence tak

pečnosti. Druhá věc je i to, že sofistikovanost útoků je čím dál

může být řešením. Na druhou stranu je z morálního hlediska

tím větší. IT bezpečnost nelze vyhodnocovat jen na základě

problém v tom, že umělá inteligence bude brát lidem práci.

proběhlých útoků a z hlediska krátkého časového úseku, ale je

Plusy a mínusy se však v tomto tématu překrývají, pokud bu-

nutné to řešit z dlouhodobého pohledu. Právě i v tom pomá-

deme moci využít umělou inteligenci na jednodušší pracovní

há umělá inteligence, která se dokáže naučit chování uživatelů

procesy, vznikne prostor zapojit více lidí do složitějších a sofisti-

nebo jednotlivých prvků a je pak schopna vyhodnotit potenci-

kovanějších pracovních úloh.

ální riziko. Třetí prvek je analytický, protože standardní nástroje už ke sbírání a analýze současného množství dat zkrátka ne-

Petr: Zatím je ale uvnitř umělé inteligence velký nedostatek,

stačí. Abychom zlepšovali a zrychlovali procesy, je umělá inte-

který je pro obor pojišťovnictví zásadní. A to je práce s emoce-

ligence v tomto případě klíčová. Umělou inteligenci chceme

mi. Pokud klient řeší nějakou pojistnou událost, tak bývá jeho

nyní v České pojišťovně používat primárně na interní projekty,

zkušenost negativní. To je jeden z důvodů, proč stále potřebu-

4

Kariéra Umělá inteligence v IT procesech

Systém EMMA zpracovává

3,6 milionu odchozích a příchozích hovorů za rok Dohromady to tvoří

300 000 hodin konverzací za rok

přepis hodiny rozhovoru trvá půl hodiny Zdroj: Adobe Stock, Flaticon

Standardní

Zanalyzováno je 99 % hovorů

jeme vrstvu komunikujících lidí, kteří dokáží pracovat s aktuální

jsme například pořídili nová kvalitní sluchátka se směrovým

emocí konkrétního klienta, ať už pozitivní nebo negativní. To

mikrofonem.

umělá inteligence zatím neumí, dalším faktorem je složitost českého jazyka nebo lokálnost oboru pojišťovnictví, ale i zvyky a kultura dané oblasti.

V České pojišťovně jste v rámci využití umělé inteligence spustili nástroj EMMA, jak funguje a k čemu slouží?

Jak pak dále data, která Vám umožní systém EMMA shromáždit a analyzovat, vytěžíte?

Miroslav: V rámci call centra využíváme data a jejich analýzy primárně ke dvěma účelům. Jelikož přes call centrum i prodáváme a nabízíme produkty, tak si děláme analýzu, kdy je nej-

Miroslav: Je to nástroj, jehož primární doménou je přepis hlasu

vhodnější prodávat, s jakými požadavky klienti nejvíce volají,

do textu. Pokud k nám klient zavolá a rozhovor bude zazname-

kdy je největší pravděpodobnost, že by si klient produkt koupil

nán, máme pak možnost ze záznamů dělat různé typy analýz.

a podobně. Druhý účel využití je pak kvalitativní. Zjišťujeme, zda

Ať už z pohledu emočního naladění klienta, z pohledu podvo-

operátoři klientům poskytují správná data a informace.

dů, z pohledu response na probíhající kampaně nebo můžeme zjistit, s jakými problémy klient nejčastěji volá. Primární plus tohoto nástroje je pak efektivní a rychlá možnost orientace v datech a jejich analýza. Nemusíte naposlouchávat tisíce hovorů, ale přepis probíhá v podstatě online.

Jak se dá umělá inteligence využít v oblasti kyberbezpečnosti?

Petr: Zabezpečení systémů je obecně víceúrovňové a na té základní úrovni využíváme nástroj Darktrace, který monitoruje pohyb všech lidí, počítačů a mobilů v síti a sleduje jejich komu-

Petr: Standardní přepis hodinového rozhovoru trvá půl hodiny.

nikaci. Zároveň vyhodnocuje, zda se v tomto chování a komu-

Původně v call centru probíhaly náslechy, kde se stihlo poslech-

nikaci nenachází něco podezřelého. V této oblasti nám umělá

nout a zanalyzovat zhruba 2 % hovorů. Nyní se dělají analýzy

inteligence pomáhá najít netypické chování uživatelů nebo

99 % hovorů, kdy jedno procento zbývá u hovorů, které jsou ex-

počítačů. Dále využíváme produkt Watson od IBM, který nám

trémně nekvalitní. Abychom zvýšili úspěšnost přepisu na maxi-

pomáhá zpracovávat a analyzovat obrovské množství dat, které

mum, je zapotřebí moderní technologická výbava, operátorům

z aplikací a IT infrastruktury shromažďujeme. Mezi analyzova-

Kariéra Umělá inteligence v IT procesech

5

né scénáře patří i analýza možnosti nebezpečí kybernetického útoku. Jsem obecně přesvědčen, že v IT bezpečnosti je využití umělé inteligence klíčovou oblastí, kam se bude tento obor ubírat. Zároveň je ale nutné počítat se zdokonalováním a učením samotné umělé inteligence. Když jsme s ní začali pracovat my, trvalo 90 dní, než se naučila naše prostředí a začala poskytovat relevantní informace.

Dokážete si představit budoucnost, kdy by část operátorů byla nahrazena umělou inteligencí? Tedy že by se zákazníky komunikoval přímo robot?

Zdroj: Milan Mošna

Miroslav: Takovou budoucnost si představit dokážu, ale vidím v tom také řadu problémů jako je například již zmiňované morální hledisko. Naplnění této vize však není otázkou současnou, ale potrvá řadu let, než se k takovým možnostem dostaneme.

Nicméně trh a komunikace tímto směrem jdou a velké světové společnosti se těmto trendům nevyhnou. Zároveň musí být umělá inteligence dokonalejší například právě v pro nás důležité oblasti zpracování emocí. zároveň však více řeší bezpečnost svých dat. V médiích jsou Petr: Tady je nutné zmínit i specifika a složitost českého jazyka,

úniky, případné zneužití nebo ochrana dat častým tématem.

který by v našem oboru musela umělá inteligence dokonale

Vývoj určitě půjde ruku v ruce s využitím umělé inteligence.

ovládnout, a to včetně pojišťovácké terminologie. Finální hovor či

V ostatních oblastech IT bude ještě chvíli trvat, než se umělá

komunikace by jinak mohla být naprosto nesmyslná, i když třeba

inteligence zdokonalí ke smysluplnému využívání v komplex-

dílčí výsledky vypadají dobře. V tomto je čeština komplikovaná.

nějších scénářích.

Máte vizi do budoucna, jak se bude umělá inteligence vyvíjet?

Miroslav: Co se týče call centra nebo komunikace jako takové

Petr: V oblasti IT bezpečnosti je to klíčový a nevyhnutelný

gence uvnitř písemné komunikace, pokrok v oblasti mluvené

trend. Lidé sice chtějí být uživatelsky co nejméně omezováni,

komunikace přijde zřejmě později. Ale věřím, že to přijde. Mož-

v oboru pojišťovnictví se určitě bude uplatňovat umělá inteli-

ná už za deset let.

Dokážete si představit, že by umělá inteligence dokázala nahradit v budoucnu většinu lidské činnosti?

Miroslav: Teoreticky ano, ale prakticky se obávám, že pokud to nebude vyvážené změnou struktury fungování společnosti, tak se společnost zkrátka položí. Je to komplexnější problém, umělou inteligenci nelze bezmyšlenkovitě nasadit, musí být provázána s dalšími řešeními fungování společnosti jako takové.

Petr: Myslím, že ani technologicky to nebude tak jednoduché.

Podívejte se například na kvantové počítače, které byly slibované již roky zpátky a stále se nepodařilo je plně dotáhnout, u umělé inteligence je to podobné. Teď je velký boom, protože na jednodušších procesech to funguje, ale na složitějších pro-

Zdroj: Milan Mošna

cesech je umělá inteligence stále limitována.

Zajímala by Vás kariéra u České pojišťovny? Podívejte se na https://ceskapojistovna.jobs.cz

KARIÉRA

„V UNIPETROLU NABÍZÍME ZAJÍMAVÝ PROGRAM PRO ABSOLVENTY,“ ŘÍKÁ JAROSLAV HACKO, ŘEDITEL VÝROBNÍ SEKCE KRALUPY.

Zdroj: Milan Mošna

Autor: Šárka Bláhová

Kariéra Jaroslav Hacko z Unipetrolu

7

V kralupské rafinérii jsme si s Jaroslavem Hackem povídali o budoucnosti ropy, Průmyslu 4.0, ale i o uplatnění ve skupině Unipetrol.

Víte, že v Unipetrolu můžete nastartovat svou kariéru v programu Absolvent?

Mohl byste našim čtenářům představit činnost skupiny Unipetrol? Čemu se přesně společnost věnuje?

tak, aby se plnily legislativní požadavky. Zároveň se s ohledem

Skupina Unipetrol je jednou z nejvýznamnějších a největších

gie využívají ty nejmodernější technologie. Často si neuvědo-

společností v oblasti zpracování ropy. Zaměřuje se na výro-

mujeme, že výrobky z ropy nás obklopují všude, ať už se jedná

bu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických

o oblečení, stavební a automobilový průmysl či obalový prů-

produktů – zejména plastů a hnojiv. Zároveň je Unipetrol

mysl. Téměř vše má původ v ropě nebo se to ropy alespoň do-

významným zaměstnavatelem v několika regionech, máme

tklo. Ropa nás obklopuje v každodenním životě a v dohledné

dvě rafinérie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, do skupiny

budoucnosti tomu tak stále bude.

patří i Paramo v Pardubicích a Kolíně a Spolana v Neratovicích. Zajímavostí je i to, že vlastníme síť čerpacích stanic Benzina, kde prodáváme vlastní produkty. Provozujeme celkem 404 čerpacích stanic, které jsou zároveň koncovým zařízením pro spotřebitele. Dále disponujeme širokou dopravní obslužností výrobků i polotovarů po silnici nebo železnici,

na životní prostředí a také na potřebu snížení spotřeby ener-

Při zpracovávání ropy se také často skloňuje problematika zatěžování životního prostředí, jak jste sám zmínil v předchozí odpovědi. Jakými prostředky se Unipetrol snaží o šetrný přístup k přírodě?

Unipetrol splňuje státem dané podmínky Integrované pre-

s Litvínovem jsme dokonce propojeni potrubím. Máme i dvě

vence a omezení znečištění (IPPC). Tyto podmínky definují,

výzkumná centra, jedno v Litvínově, druhé v Brně. Obrat firmy

jak může rafinérská společnost fungovat na trhu s ohledem

v loňském roce byl zhruba 122,5 miliardy korun, přičemž byl

na udržitelný rozvoj. Tyto podmínky se samozřejmě mění, pro-

rekordní i zisk, ten dosáhl téměř 9 miliard korun. Tato čísla

to musíme neustále investovat do nových technologií. Jako

dokazují, že jsme jedním z největších přispěvatelů do státní-

příklad lze uvést investice do instalace nejlepších dostupných

ho rozpočtu.

technologií (BAT), které se stávají součástí integrovaných povo-

Jak dlouho u Unipetrolu pracujete a co máte ve své pracovní pozici konkrétně na starost?

Pro Unipetrol pracuji již tři roky a na pozici ředitele výrobní sekce Kralupy mám na starost chod celé kralupské rafinérie.

Pod moji působnost spadá vše od příjmu ropy přes její zpra-

lení a dají se popsat jako soubor opatření zajišťující minimalizaci dopadů průmyslové výroby na životní prostředí.

Světem průmyslu hýbe pojem Průmysl 4.0. Jak se tento trend projevuje ve společnosti Unipetrol?

Koncept byl představen v Hannoveru v roce 2013. Jde o čtvr-

cování až po výdej produktů na jednotlivá distribuční stře-

tou průmyslovou revoluci. Vedle postupného zdokonalování

diska.

výrobních procesů, dochází k digitalizaci a plné automatizaci

Ropa je omezený zdroj, jak dlouho ji ještě budeme moci využívat? A jak vidíte další budoucnost rafinérského a petrochemického průmyslu?

výroby, což přinese zásadní změny podmínek na trhu práce. Čistě mechanických úkonů bude potřeba méně. Důraz bude spíše kladen na počítačovou gramotnost a rozvoj nových mentálních schopností a dovedností pracovníků. Ti mohou praco-

Zatím se ropa nedá plně nahradit, takže její zpracování a vy-

vat i externě či pro více společností zároveň. Výroba v Unipe-

užití do budoucna musíme stále promýšlet. Prokázané zdroje

trolu není založena primárně na manuálních dovednostech

ropy vystačí na 40 let, odhadované zásoby pak až na 100 let.

jednotlivých pracovníků, naše stroje a technologická zařízení

Složení ropy nelze nahradit žádnými syntetickými materiály,

jsou řízena z centrálních kokpitů, kde už je alespoň základ-

takže zpracování ropy je alespoň pro část produktů nezbyt-

ní znalost počítačových systémů a jejich ovládání absolutně

né. Co je důležité je to, že se mění struktura průmyslu, více se

nezbytná. Unipetrolu se tedy koncept Průmysl 4.0 také týká

dbá na životní prostředí, investuje se do rozvoje společností

a neustálou modernizací mu jdeme vstříc.

8

Kariéra Jaroslav Hacko z Unipetrolu

Společnost Unipetrol realizuje i program Absolvent, můžete vysvětlit, čemu se program věnuje?

Program Absolvent trvá dva roky a je ideální pro vysokoškolské absolventy, kteří se do něho mohou zapojit nejpozději do dvou let od ukončení studia. Je určen převážně pro absolventy chemických a technických univerzit, ale do budoucna plánujeme rozšíření i pro IT oblast. Určitě musím v tomto případě zmínit otevřený přístup společnosti, který absolventovi umožní seznámit se s chodem všech oddělení. Během nabývání zkušeností lze poté konkrétně specifikovat i další záměr a uplatnění absolventa ve společnosti. Absolvent tak může načerpat praktické dovednosti, vyzkoušet si je v praxi a dále se po diskuzi s mentoZdroj: Milan Mošna

rem rozhodnout pro další kariéru uvnitř naší skupiny. Jsme velká firma s pěti výrobními závody, a proto můžeme absolventům nabídnout široký záběr uplatnění a zajímavý kariérní růst.

Proč byste studentům tento program doporučil? Považujete jej za vhodný start kariéry ve skupině Unipetrol?

Myslím si, že málokterá společnost dokáže vytvořit pracovní místo, které ještě nevyžaduje přímou práci nastupujícího pra-

měření. Účastníka programu pak celou dobu provází mentor.

covníka, ale umožňuje se s chodem společnosti nejprve sezná-

U nás v Kralupech absolvent postupně projde celým závodem.

mit. Myslím si, že pro začínajícího mladého člověka je v této

Vedle provozu se seznámí i s činností podpůrných oddělení, ob-

možnosti opravdu veliká výhoda, protože dostane čas a sezná-

lastí investic či vedením projektů. Poté se podívá i do naší druhé

mí se s rozličnou pracovní činností. Pro každého absolventa se

rafinérie v Litvínově. Konečné uplatnění absolventa programu

připraví individuální rozvojový plán dle jeho konkrétního za-

je otevřené a možné v podstatě na jakékoli pozici.

SKUPINA UNIPETROL V ROCE 2017

122,5 miliardy Kč tržby

4 600

8,7 miliardy Kč čistý zisk

7,5 miliardy Kč

investice

zaměstnanců Chcete zjistit o Unipetrolu více?

Podívejte se na www.unipetrol.cz

Tech Čína – budoucí lídr v AI

TECH

9

ČÍNA NABÍRÁ NÁSKOK NA POLI ROBOTŮ A AI Autor: Petr Schwank

Mezinárodní federace robotiky (IFR) v roce 2015 ve své zprávě uvedla, že Čína by se do dvou let mohla stát zemí s největším počtem průmyslových robotů na světě.

Aktuální čísla z roku 2016 predikci IFR poměrně jasně potvrzují. Čína momentálně využívá služeb 340 tisíc průmyslových robotů. Podobně sílí i ve využívání umělé inteligence. Čínská vláda vyhlásila strategii, na jejímž konci v roce 2030 hodlá kompletně ovládnout trh s umělou inteligencí.

Průmysloví roboti jsou v Číně na vzestupu. V podstatě ve všech měřitelných údajích týkajících se zavádění robotů do výroby je asijská velmoc mezi prvními a stále častěji se dostává až na úplný vrchol. Týká se to například nárůstu počtu nainstalovaných průmyslových robotů za rok. V roce 2016 zavedli Číňané do výroby přes 80 tisíc robotů, to je dvakrát více než Jižní Korea, která drží druhou příčku.

Přerod čínské výroby je tedy plně v procesu. Vládnoucí garnitura jej dokonce pojmenovala jako „Made in China 2025“.

V praxi se projevuje hlavně finančními injekcemi do výrobního sektoru. Jedna z čínských provincií jen v roce 2015 investovala 150 miliard dolarů do podpory robotizace tamních firem.

Plná automatizace v rozsahu, jaký by si představovaly čínské vládnoucí špičky, má ovšem i své stinné stránky. Mezi lety 2014

letech zažívají první velké úspěchy. „Čínský trh s AI roste rychle,

a 2016 například roboti nahradili jen ve městě Dongguan 87

protože lidé se rychle rozhodují a jsou tu ochotní více riskovat,“

tisíc pracovních míst. A mezi roky 2013 a 2015 přišlo v důsledku

říká odborník na AI Chris Nicholson. Odvážná strategická vize

zavádění průmyslových robotů o práci 2 miliony lidí jen v pro-

čínské vlády například hovoří o tom, že do roku 2030 se Čína

vincii Zhejiang. Jedna z tamních firem uvedla, že zavedení ro-

stane lídrem v oblasti AI. Nepřímo tak vyzývá na souboj kaliforn-

botizované pracovní síly jí ročně ušetřilo přes 20 milionů ko-

ské Silicon Valley. Nově vznikající čínské startupy podporované

run. „Automatizace přináší zjevné problémy, ale proces už je

vládou se v současné době orientují hlavně na software a tech-

nastartovaný takovým způsobem, že jej nelze zvrátit. Zároveň

nologie autonomních aut.

ale současné překážky Číně nedovolí v dohledné době ohrozit stupněm vývoje zahraniční státy,“ říká ZiYang z americké uni-

Čína zároveň sbírá o svých občanech velké množství dat. „Přístup

verzity v Georgetownu.

k datům v Číně nebyl nikdy jednodušší, protože si lidé z úřadů

K vývoji umělé inteligence má Čína důležitý „trumf“

a z vlády začali uvědomovat, jaká je v nich síla,“ řekl Jiebo Luo, profesor na univerzitě v Rochesteru a dodává: „Jakmile se objeví nějaká společnost, které mohou důvěřovat, klidně se s ní o data podělí.“ Odborníci se shodují, že to bude nejspíš právě postup-

Kromě robotizace se čínská ekonomika snaží dohnat krok

né prorůstání státního a soukromého sektoru, které ještě uspíší

i v oblasti umělé inteligence. Číňané v této oblasti v posledních

snahu Číny stát se lídrem ve vývoji umělé inteligence.

VĚDA A VÝZKUM

NA ČVUT VZNIKLO EXPERIMENTÁLNÍ CENTRUM TESTBED PRO

PRŮMYSL 4.0

4.0

Foto: Morris Media

Autor: Šárka Bláhová

Věda a výzkum Pavel Burget z ČVUT

11

Unikátní český projekt, který propojuje akademické prostředí s průmyslovou sférou.

O fungování Testbedu si s námi povídal jeho vedoucí Pavel Burget.

Můžete ze svého pohledu definovat koncept Průmysl 4.0?

vše je navzájem propojené. Připravili jsme také prostředí rozší-

Průmysl 4.0 je především konceptem pro automatizovanou

řené a virtuální reality, takže fyzické stroje, které jsou zde roz-

a digitalizovanou výrobu. Jedním z hlavních aspektů je exis-

místěné, jsou pouze částí výrobní linky, zbytek se ukazuje právě

tence tzv. digitálního dvojčete. Tedy virtuálního modelu fyzic-

v rozšířené realitě.

kého systému, který napodobuje chování systému skutečného a umožňuje řadu postupů, vlastností a procesů vyzkoušet dříve, než se skutečný systém postaví. Další důležitý koncept, který

Často se používá pojem hromadná výroba jednoho kusu, to

spadá pod Průmysl 4.0, je možnost samotných strojů do určité

znamená, že máme výrobu připravenou pro velké objemy,

míry rozhodovat o tom, jak budou pracovat. Stroje jsou schopny

ale každý vyrobený kus by byl unikátní. Řadu výrobních ope-

nabídnout své schopnosti a říci, jakou část výrobního procesu

rací můžeme simulovat předem na digitálním dvojčeti. Hlavní

jsou schopny vyrobit. Následně se mezi sebou domluví, který

myšlenka však je to, že se výroba bude přizpůsobovat výrobku.

z nich danou část výroby převezme, což vede k flexibilitě. Výro-

Nebude se tedy vyrábět výrobek podle toho, jaký stroj je k dis-

ba je pak schopna se přizpůsobit tomu, co je potřeba vyrábět.

pozici, ale stroj se na základě svých možností přizpůsobí tomu,

Pro daný výrobek může být definováno, jak má vypadat a jak se

co daný výrobek potřebuje. Pokud bude strojů s různými mož-

má vyrobit, a sám výrobek pak jednotlivým strojům v průběhu

nostmi dostatek, výrobek si mezi nimi sám najde cestu ke své

výroby „říká“, co se s ním má stát. Velkou roli zde hraje umělá

výrobě. Součástí fungování chytrých továren je i sběr dat z vý-

inteligence, která umožní v průběhu výroby, aby se stroje samy

roby a jejich následná analýza. Plné naplnění této vize je však

rozhodovaly.

ještě daleko.

Jak vůbec vznikla idea vytvořit Testbed?

Jsou v chytré továrně ještě zapotřebí lidé?

jednotlivé koncepty Průmyslu 4.0 a tím i ukazovat, co to vlastně

s Průmyslem 4.0, mnoho pracovních míst jistě zanikne, vznik-

Průmysl 4.0 je a jak může fungovat. Další motivace byla vytvořit

nou však zároveň nová. Stroje navíc plně nenahradí důležitý

infrastrukturu, kterou bude možné využívat pro akademický vý-

faktor, kterým je lidská kreativita. Někdo musí stroje a výrobní

zkum s blízkou vazbou na jeho průmyslovou aplikaci. Chceme

procesy vymýšlet, navrhovat, opravovat.

Hlavní idea byla vytvořit pracoviště, které bude implementovat

propojovat svět průmyslu se světem akademickým tak, aby se průmysl mohl posouvat dopředu.

Jak projekt Testbed funguje?

V současné době jsme na začátku, Testbed byl otevřen v září 2017. Jádrem Testbedu je prostředí, kterému se říká PLM software, který spravuje celý životní cyklus výrobku od jeho návrhu přes simulaci vlastností a výroby až k samotné výrobě. V tomto softwaru se udržuje a rozvíjí zmiňované digitální dvojče. V našem případě jde o digitální dvojče výrobku, výrobního procesu a výroby. Poměrně významná vlastnost je také takzvané virtuální zprovoznění, kdy proběhne simulovaná výroba. Jednotlivé stroje se v simulaci rozmístí do prostoru a rozpohybují, poté připojíme k simulaci řídicí systém, tzv. PLC. Vzhledem k tomu, že je linka simulovaná, můžeme si připravit nejen to, jak se mají Zdroj: Adobe Stock

Co se skrývá pod vizí zavést takzvané chytré továrny?

stroje pohybovat, ale i to, jak mají být navzájem provázané a jak je bude řídící systém řídit. Zároveň je Testbed rozšířen o skutečné stroje, máme dopravníkový systém nebo roboty, které jsou součástí výroby. PLC pak řídí jak simulaci, tak opravdové stroje,

Určitě ano. Téma lidské pracovní síly je častou otázkou spojenou

12 Věda a výzkum Pavel Burget z ČVUT

Není možné v budoucnu přece jen stroje naučit i lidské kreativitě?

vedení firmy a jeho ochotě investovat finanční prostředky. To

Do jisté míry ano, ale v horizontu, který dokážu dohlédnout, si

díky spolupráci s výzkumnou skupinou jako například Test-

myslím, že lidská inteligence a kreativita bude stále nenahradi-

bed při ČVUT CIIRC. Důležitá je také podpora státu a exter-

telná. Na druhou stranu řadu věcí můžeme opravdu stroje na-

ního financování. Některé finanční ústavy nebo investoři vidí

učit a podle toho, jak je věci naučíme, budou se i dále rozvíjet

v Průmyslu 4.0 velkou příležitost.

tivity, ale pouze v určitých mezích.

Jak je na tom podle Vás český průmysl s implementací konceptu Průmysl 4.0?

Testbed má představovat platformu pro spolupráci mezi průmyslem a akademickým prostředím. Je v tomto ohledu projekt úspěšný?

Už když se podívám na naše průmyslové partnery, tak myslím,

Implementovat koncept Průmysl 4.0 nelze jako mávnutím

že Testbed v tomto ohledu úspěšný je. To, že zde vzniká part-

kouzelného proutku. Spousta věcí je stále na úrovni koncep-

nerství mezi soukromými firmami a akademickou sférou, nám

tů či úvah. Pro řadu věcí nejsou vymyšlené základní postu-

umožňuje budovat zázemí jednak pro dlouhodobější projek-

py, ale snažíme se tuto situaci zlepšovat. Postupně se tyto

ty, jednak pro řešení aktuálních problémů konkrétních firem.

koncepty do výroby začínají zavádět. Například digitalizace

Na projektech obojího druhu nyní pracujeme, stejně jako

výroby, tvorba digitálních dvojčat nebo nahrazování manu-

na několika evropských projektech. V Testbedu se skrze tuto

ální výroby stroji, to vše už se v současnosti realizuje. Důle-

spolupráci propojuje vědecký obsah a zároveň jeho praktické

žitá součást je také sběr dat a jejich inteligentní zpracování.

uplatnění. Testbed také hodně přispěl k rozšíření mezinárodní

Zavedení některých principů Průmyslu 4.0 do konkrétního

spolupráce jak se soukromými firmami, tak s akademickými

projektu nebo konkrétní výroby hodně závisí na osvícenosti

institucemi.

Foto: Morris Media

samy. Do jisté míry lze i toto považovat za náhradu lidské krea-

vše s využitím dostupných technologických prostředků nebo

CHYTRÉ MĚSTO UMÍ ŠETŘIT, KOMUNIKOVAT I ZPŘÍJEMŇOVAT LIDEM ŽIVOT Před sto lety žil ve městě v průměru každý pátý člověk. Dnes je to už více než polovina světové populace.

Podle odhadů OSN bude do roku 2050 sedm z deseti lidí na planetě bydlet v městských aglomeracích.

Zvyšování počtu obyvatel měst přináší mnoho problémů. Naštěstí existují chytrá řešení.

PARTNEŘI PŘÍLOHY

14

CHYTRÁ DOPRAVA • systém sledování provozu

CHYTRÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

• sdílení dopravních prostředků, sdílení kol, elektromobily

• moderní zásobování vodou systémem, který sleduje a vyhodnocuje data a umí předcházet haváriím

• inteligentní řízení dopravy a světelná signalizace podle hustoty dopravy

• využívání obnovitelných zdrojů • chytré kontejnery, které monitorují míru odpadu, a dokáží tak přesně načasovat jeho svoz • podpora alternativních druhů dopravy na bioplyny či solární energii • zvyšování podílu zelených ploch — zelené střechy, parky, nábřeží, náměstí

 Velmi zajímavou aplikaci na efektivní svoz odpadu mají v holandském Rotterdamu. Jejich kontejnery mají v sobě snímače zaplněnosti odpadem. Podle informací, které kontejnery vysílají, můžou popeláři přizpůsobit svoji cestu, a odpad je tak svážen podle skutečné potřeby.

MĚSTA JSOU A BUDOU DOBRÝM MÍSTEM K ŽIVOTU Lidé se stěhují do měst hlavně za vidinou pohodlnějšího života. Ve městech bývá vyšší vzdělanost, lepší zdravotní péče, kvalitnější infrastruktura, více pracovních příležitostí a rychlejší způsob života.

Zvyšování počtu obyvatel ve městech však také přináší mnoho rizik.

Zahušťování dopravy, špatné ovzduší, tepelné a hlukové znečištění, nedostatek obytných prostor a nakonec třeba i kolaps infrastruktury.

Chytrá města však rizika přelidňování sníží a časem i úplně odstraní.

Koncept Smart Cities se už v mnoha městech realizuje. Využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života obyvatel měst. Svými mechanizmy zajišťuje trvale udržitelný rozvoj měst a omezuje jejich ekologické zatížení. Přispívá k maximální efektivitě využití energie, zdokonaluje dopravní propojenost města, zvyšuje informovanost a bezpečnost obyvatel.

• dopravní informace přístupné pro každého • sdílení dopravních informací mezi občany • systémy parkování a inteligentní parkovací místa • propracovaný systém veřejné dopravy a její popularizace

 Navigační systémy, které nejenom monitorují parkovací místa na odstavných parkovištích, ale posílají uživateli i informace o trase a časech MHD i s lokalizací místa pro zakoupení jízdenky, fungují již v mnoha městech po celém světě.

Jednoduše řečeno, Smart City snižuje všechna rizika rostoucího počtu obyvatel ve městech, zlepšuje kvalitu jejich života, a navíc ve všech oblastech šetří ekonomické náklady na provoz města.

Koncept Smart Cities a jeho moderní technologie jsou především prostředkem pro zlepšení kvality života obyvatel ve městech.

SMART CITIES NEJSOU JEN LAVIČKY S WI-FI Opravdu efektivní koncept Smart Cities se neomezuje pouze na jednotlivé prvky, jako jsou chytré lavičky, které vás připojí na Wi-Fi, koše, které ví, kdy jsou plné, nebo parkovací místa, která sama hlásí svoji obsazenost.

Opravdu chytré město je propracovaný komplex opatření, který se s pomocí moderních technologií mění ve fungující, vzájemně propojený organismus.

15

CHYTRÉ BUDOVY A VEŘEJNÝ PROSTOR • inteligentní budovy, které využívají energii na vytápění či klimatizaci v souvislosti s provozním zatížením a informacemi o aktuálním počasí • chytré elektroměry, které spouští počítače podle vytížení či aktuálních cen elektřiny

CHYTŘÍ LIDÉ A KOMUNIKACE • sdílení dat a informací • přístup k sociálním sítím a internetu ve veřejném prostoru • sdílené celoživotní a environmentální vzdělávání • hledání lidských zdrojů on-line v nejbližším okolí

CHYTRÁ EKONOMIKA A ŘÍZENÍ • modely spolupráce a spoluspotřebitelství • inteligentní elektrická síť, díky které může město řídit v reálném čase výrobu a spotřebu energie

• pouliční osvětlení řízené čidly, která přímo reagují na stmívání

• sdílené informace přispívající k bezpečnosti



• elektronická komunikace s městem a úřady



• jednotný přístup k veřejným službám fyzicky i on-line

V Amsterdamu či New Yorku už například funguje systém otevřeného sledování rozpočtu města občany.

Obyvatelé mohou on-line hlasováním ovlivnit, do čeho bude město peníze z rozpočtu investovat.

Možnost připojení občanů k internetu ve veřejném prostoru je předpokladem pro rozvoj chytrých měst. Jedním z evropských měst, která mají největší internetovou síť, je Amsterdam. Občané se pomocí NFC technologie nebo QR kódů můžou přímo na ulici připojit na stránky s informacemi o místě, kde zrovna jsou, jízdním řádu nebo se zapojit do ankety o budoucí podobě místa, na kterém zrovna stojí.

• plebiscity a referenda

 Promyšlené systémy pro pouliční osvětlení mají čidla nejen pro intenzitu světla, ale také pro pohyb na ulici.

V případě, že zaznamenají pohyb, zvýší intenzitu osvětlení, bez pohybu na ulici svítí jen mírně. Vyplatí se hlavně v okrajových částech měst. Podobné systémy už fungují v Barceloně či Amsterdamu.

INTELIGENTNÍ MĚSTO VRACÍ NÁKLADY I S ÚROKY Koncept chytrého města dokáže nejen snížit rizika přelidňování měst a zlepšit kvalitu života jejich obyvatel, ale také ušetřit náklady na jeich provoz.

Problémy současných i budoucích měst

Velké, nekontrolovatelné hromadění odpadků

Výdaje na el. energii — veřejné osvětlení tvoří až ⅓ nákladů města na energie.

Smart Cities řešení

Systém efektivního svážení odpadu s pomocí chytrých kontejnerů

Chytrý systém veřejného osvětlení, reagující na stmívání a pohyb

Smart Cities úspora

Dokáže uspořit mezi 20–40 % nákladů na sběr odpadu v závislosti na velikosti města a rozmístění jednotlivých kontejnerů.

Sníží náklady za energii na veřejné osvětlení až o 60 % za rok.

Stále náročnější provoz veřejných budov i domácností a s tím spojená zvýšená spotřeba elektrické energie

Inteligentní budovy a domácnosti, které umí samy přizpůsobovat svůj provoz skutečným nárokům.

Dokáží snížit svoji spotřebu energií až o 30 %.

PROMYŠLENÁ DOPRAVA UŠETŘÍ ČAS A NERVY ŘIDIČŮ

T-Mobile není jen mobilní operátor, ale také moderní a inovativní firma, která rozvíjí projekty Smart Cities po celém světě. Projekty pro chytrá města realizuje v Německu, Maďarsku, Rumunsku a třeba i na Slovensku. První projekty pro Českou republiku vznikly před dvěma lety. Oblastí, na kterou se T-Mobile dnes zaměřuje nejvíce, je doprava, která obyvatelům měst často komplikuje život.

Parkovací místa jsou v centrech měst velkým problémem.

Zaměřujeme se proto na chytrá parkoviště.

Jak vyřešit chaotickou dopravu ve městě? Podle T-Mobilu nestačí jen postavit chytré parkovací místo nebo dobíjecí stanici pro elektromobily, ale je třeba přemýšlet komplexněji. Hlavním cílem projektů Smart City z dílny T-Mobilu je zpříjemnit a zjednodušit obyvatelům život ve městě.

Jaké projekty v oblasti smart dopravy jsou v současné době pro T-Mobile stěžejní?

Mezi nejdůležitější projekty, na kterých v současné době T-Mobile pracuje a také v České republice realizuje, patří Smart Parking.

Třeba ve slovenské Trnavě již funguje pilotní projekt chytrých parkovacích míst pro zdravotně postižené. Na parkovacích místech jsou čidla, která monitorují jejich obsazenost. Chytrá aplikace v mobilu nebo na webu informuje člověka s postižením, kde najde volné místo, aby mohl bez problémů a rychle zaparkovat.

Jedním z našich největších projektů v České republice je také národní systém monitoringu dopravy na dálnicích a rychlostních silnicích s názvem Rodos. Na základě anonymizovaných

mobilních dat z těchto silnic vyhodnocujeme aktuální dopravní situaci. Díky tomu dostanete on-line informace (rodos.vsb.cz), kde je jaká uzavírka, jak dlouho budete čekat, jestli tam prší a kudy nehodu nejlépe objet.

T-Mobile se také podílí na parkovacím systému nejchytřejšího města v České republice – v Písku. Naše partnerská firma eParkomat vyhodnocuje data z mobilních zařízení účastníků provozu. Zjistí tak o dopravě a parkování ve městě informace, ze kterých dokáže odhadnout pravděpodobnost obsazenosti parkovacích míst v ulicích. Tuto informaci pak předá prostřednictvím aplikace uživateli, který si rychle a jednoduše najde parkovací místo.

K dopravě také patří služba Chytré auto (t-mobile.cz/chytre-auto), kterou T-Mobile v současné době řidičům nabízí. Auto komunikuje s řidičem, dává mu informace o svém provozním stavu a připojí vás na palubní Wi-Fi. Nehledě na to, že i z těchto dat se dají analyzovat informace o dopravě a lépe porozumět jejímu chodu.

Služba není jen pro nejnovější auta, ale napojení je možné i pro auta stará 15 let.

17

chytrá doprava

Jak probíhá vyhodnocování dat z mobilních zařízení? To zní jako, že velký bratr nás vidí…

Ne, to tak vůbec není. Všechna posbíraná data z mobilních zařízení jsou anonymizovaná a používají se pouze jako statistické informace pro analýzu aktuální situace či nějakého trendu. Čím jsou vaše projekty jiné, unikátní?

Jsme schopni dodat komplexní řešení Smart City projektu včetně všech jeho komponent. Umíme získat mnoho informací a dat, která efektivně zanalyzujeme. Naší devizou je také konektivita s ostatními prvky celkových konceptů Smart Cities.

Co všechno nabízí uživateli váš smart koncept pro parkování ve městě?

Nabízí toho spoustu. Zatím pilotně zkoušíme v praxi jen některé jeho komponenty, ale postupnými kroky celý koncept uvádíme do chodu. Především umí zanalyzovat aktuální i dlouhodobé trendy parkování ve městě. Jak pro krátkodobé, tak pro dlouhodobé rezidentní parkování.

Jeho součástí jsou naváděcí tabule, které v dopravních uzlech města informují o parkovacích místech. Mobilní aplikace informuje řidiče o aktuální dopravní situaci ve městě, kde jsou volná místa na parkování. Je propojitelná s mapami, takže řidiče dokáže navigovat přímo na volné místo. Přes aplikaci si řidič nejen najde místo, ale může i zaplatit za parkování.

Když mu parkovací čas vyprší, dá mu třeba na schůzce vědět, že si může prodloužit parkovací dobu. Dokáže pohlídat parkovací místa na rezidentních parkovištích nebo parkovací místa na značkách pro zdravotně postižené. Může také pomoci městské policii. Čidla na místech zákazu stání přivolají policejní hlídku, když na něm auto zaparkuje. V brzké budoucnosti budou mezi sebou auta navzájem komunikovat.

Jaké zajímavé projekty plánujete do budoucna?

Jedním z velmi zajímavých projektů, na kterém v současné době pracujeme, je celoevropský pilotní projekt C-Roads (c-roads.cz).

Jeho úkolem je nasadit do reálného provozu na vymezených úsecích silniční sítě novou C-ITS technologii, což je kooperativní inteligentní dopravní systém, který zajistí datovou výměnu vzájemně mezi auty a mezi autem a infrastrukturou. Hlavním cílem projektu je samozřejmě zvýšení bezpečnosti v silničním provozu a ochrana zdraví osob. Komunikace a předávání dat také zvýší plynulost dopravy. Projekt je podporován Evropskou unií a koordinuje ho Ministerstvo dopravy. T-Mobile je jedním z jeho partnerů. Plánů do budoucna máme hodně a dalo by se o nich mluvit dlouho. Jedním z dalších dílčích kroků bude doplnění dobíjecích stanic na naše chytrá parkoviště.

Uměla byste vyčíslit, jaké úspory a přínosy mají projekty, o kterých jsme mluvili?

Těžko se to vyčísluje. U chytré dopravy vidím jako hlavní přínos zrychlení, tedy úsporu času, a čas jsou peníze. Zrychlení a zefektivnění dopravy přinese řidičům určitě také úsporu pohonných hmot.

Další podstatný důsledek smart projektů v dopravě je snížení škodlivých emisí, a tedy čistší vzduch ve městech. Je spočítáno, že opravdu komplexním systémem smart dopravy ve městě může dojít ke snížení dopravní zatíženosti až o 30 %. A co především, smart doprava ušetří řidičům nervy.

Co byste na závěr vzkázala našim čtenářům?

Ráda bych je vyzvala, aby nám napsali své postřehy ohledně chytrých měst. Na stránkách t-mobile.cz/iot si nejen přečtete spousty zajímavých informací o Smart Cities, ale můžete se zde také sami zapojit do vymýšlení chytrých projektů. Na konci stránky najdete formulář, kam vyplníte své údaje a napíšete nám, jaké téma vás zajímá a jaké máte nápady. Třeba se s námi budete nakonec podílet na nových řešeních pro zlepšení života ve městech.

ADÉLA MIKSCHIKOVÁ pracuje v T-Mobilu na oddělení New business development a spolu s kolegy vymýšlí nové projekty v oblasti chytrých měst v České republice.

S projekty ohledně chytrých měst a dopravních řešení ji spojuje studium logistiky. Říká, že projekty smart dopravy ji přitahují hlavně proto, že sama ráda jezdí autem a denně se setkává s dopravní zácpou a nedostatkem parkovacích míst v centru města. Proto se snaží vymýšlet a realizovat projekty, které řidičům cesty zjednoduší a urychlí. Povídala si s námi o tom, jaké projekty T-Mobile realizuje i jaké plánuje do budoucna.

BAVÍ MĚ VYMÝŠLET UŽITEČNÉ VĚCI

Současná energetika se výrazně mění. Přichází období „generační obměny“ na straně výroby a současně i spotřeby. Souběžně posiluje fenomén Smart City.

A právě tady přichází ke slovu na míru šitá řešení z dílny společnosti ČEZ ESCO. O některá z nich se s námi podělil Martin Řezáč, ředitel úseku strategie ČEZ ESCO.

Zkratka ESCO ještě může našim uším znít trochu nesrozumitelně.

Co znamená a jak pracujete na tom, aby u nás více zdomácněla?

Jde o zkratku z anglického Energy Service Company, tedy společnost poskytující komplexní energetické služby pro obce, firmy a organizace.

Přesně takovou je i ta naše.

Které oblasti pokrýváte?

Snažíme se o široký záběr, který zahrnuje řešení pro velké i menší firmy, obce, veřejnou správu i jednotlivé budovy.

Vzhledem k velké typové roztříštěnosti zákazníků řešíme v každém jednotlivém případě jiné potřeby a specifické požadavky – od zajištění zásobování elektřinou, teplem nebo chladem až po kompletní rekonstrukci a údržbu osvětlovacích systémů.

Nejvýznamnější položkou našich služeb zákazníkům je určitě provoz a výstavba energetických zařízení, kterých aktuálně spravujeme téměř 1500.

V poslední době je hodně a v mnoha podobách slyšet o smart konceptech pro města. Jaké příležitosti v této branži vidí ČEZ ESCO? Vnímáme lehkou inflaci, která používání tohoto spojení v tuzemsku poslední dobou postihla. Zdaleka ne všechno s nátěrem smart má dnes i odpovídající obsah. My dbáme na to, abychom tímto výrazem zbytečně neplýtvali a naše řešení si podobné označení u klientů a veřejnosti sama vydobyla. Klientům z řad municipalit připravujeme návrhy, jak dosáhnout v řadě oblastí reálného zlepšení života obyvatel měst a obcí: ať už jde o snižování emisí, zavádění energetických úspor, efektivní odpadové hospodářství nebo implementaci digitálních, informačních a komunikačních technologií.

V jakých chytrých českých městech jste zanechali stopu?

Koncept chytrých měst se v České republice daří nejvíce naplňovat v energetice, dopravě a zavádění ICT technologií.

Díky metodě EPC v Písku ušetří v osmnácti školských objektech 2,5 milionu korun ročně.

A ta další odvětví?

Druhým důležitým prvkem je instalace fotovoltaických elektráren, kterých jsme jen v loňském roce instalovali a připojili rekordních 307 o celkovém instalovaném výkonu 1 236 kWp. Na 83 kusů, tedy meziročně na více než dvojnásobek, stoupl také počet elektráren, které si zákazníci pořídili společně s bateriovým systémem. Třetím pilířem je tzv. facility management, kdy pro firmy řídíme podpůrné služby jako správu, údržbu atd. Tržby v celém segmentu ESCO služeb chceme letos poprvé dostat nad 5 miliard korun.

Abychom byli konkrétní – kus naší práce najdou obyvatelé a návštěvníci chytrých měst jako Vrchlabí, Písek a nejnověji Třinec.

Díky metodě EPC, což je financování energeticky úsporných opatření z budoucích úspor, například v Písku ušetří v osmnácti školských objektech 2,5 milionu korun ročně. Občané města mají také okamžitý přehled o spotřebách energií a úsporách díky veřejnému energetickému portálu, který umožňuje každému sledovat data on-line. Tento projekt uspěl v soutěži Chytrá města pro budoucnost 2017.

19

energetika a chytré budovy

Proslýchá se, že máte políčeno i na Prahu…

Ano, na cestě k chytrému městu chceme naše zkušenosti nabídnout také hlavnímu městu, které deklarovalo, že chce tento koncept rozvíjet v mnoha oblastech. Mohlo by jít např. o „smartifikaci“ budov, projekty v oblasti energetického managementu atd. Zakázky pro pražské městské části už máme za sebou, konkrétně třeba projekt „Odpovědné školy Prahy 13“, který cílí na úsporu energie v 33 školních budovách. Šlo o zateplení, kompletní renovaci zdrojů i regulací systémů vytápění spolu s vyhodnocováním spotřeby energií.

Dosažené úspory energie v ročním objemu 24 milionů korun mohly školy zpětně investovat do svých areálů.

Vy osobně věříte elektrickému pohonu v dopravě natolik, že byste investoval do elektromobilu? Třeba jako do druhého auta v rodině?

Elektromobil osobně neberu jako něco exotického, oceňuji naopak některé výhody, jako třeba šetrnost k životnímu prostředí, vynikající akceleraci při rozjezdu, nejnižší spotřebu ve srovnání s ostatními pohony nebo nízkou hlučnost v kabině. Takže moje volba je kombinací ekonomického a technicko-estetického pohledu. Technika jde rychle kupředu, srovnání návratnosti je již dnes slušné a bude se dále zrychlovat ve prospěch elektromobilů.

Progresivní firma jako ta vaše určitě nemá nouzi o kvalifikované uchazeče. Co mladým můžete nabídnout?

Náš tým je mladý a současně plný lidí se zkušenostmi z oboru nebo zapálených nadšenců pro technologické novinky a hledání překvapivých řešení. Určitě chceme přemýšlivým a flexibilním technikům nabídnout pozice specialistů, kteří u nás mají s ohledem na široké spektrum aktivit skutečně velké možnosti růstu a seberealizace.

Stačí jen ukázat, že na to mají.

Co nejvíc baví na této práci vás osobně?

Je to hlavně vymýšlení řešení, která někomu jinému přinášejí konkrétní užitek. Na konci každé takové zakázky prostě musí být vedle finančního aspektu i pocit z dobrého a prospěšného díla.

O ČEZ je hodně slyšet i v souvislosti s elektromobilitou. Firma ČEZ ESCO se do povědomí veřejnosti zapsala např. dodávkou elektroaut pro pražský dopravní podnik. Vyplatí se vám podobné zakázky, nebo je to spíše imageová záležitost?

Ano, vyplatí se to, v první řadě jde o byznys. Vyhráli jsme tuto zakázku jednoznačně navrženým řešením a naší přidanou hodnotou.

Jako zavedený a největší hráč v tuzemské elektromobilitě jsme v tomto případě rádi dali k dispozici naše více než 10leté zkušenosti a využili dlouhodobé spolupráce s automobilkami. Právě díky tomu umíme vozidla integrovat do firemních i municipalitních flotil za zajímavých podmínek.

MARTIN ŘEZÁČ je od letošního roku ředitelem úseku strategie ČEZ ESCO a členem představenstva společnosti.

Vystudoval Technickou univerzitu v Liberci a v minulosti působil v např. v poradenské společnosti PWC nebo v investiční skupině Miton. Jeho koníčky, které přesahují do pracovní náplně, jsou nové technologie, sturt-upy a nové obchodní modely, rodina a triatlon.

NA POZADÍ SMART CITY HLEDEJ CHYTRÝ SOFTWARE

Výzkumné projekty Katedry počítačových systémů a komunikací na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně pomáhají simulovat a navrhovat systémy stojící na pozadí Smart Cities. O chytrých městech a jejich kritických infrastrukturách, energetických systémech a bezpečnosti v kyberprostoru jsme si povídali s docenty katedry Bárou Bühnovou a Tomášem Pitnerem. „Energetika je obor, který mě zajímal odjakživa. To, že se teď zabývám informatikou ve spojení s ‚chytrou energetikou‘ a ‚chytrými městy‘, je pro mě vlastně návrat k mému starému zájmu. Projekty pro města a lidi, kteří v nich žijí, jsou opravdu podstatné a mají smysl,” říká Tomáš. „Vždycky mě zajímal kvalitní software a jeho propojení s hardwarem. Chytré systémy ve městech se prolínají podobně. Hledat způsoby, jak všechno propojit účelně, se všemi souvislostmi a bez chyb, to je přesně to, co mě baví,” vysvětluje svůj zájem o projekty chytrých měst Bára.

Na všech projektech, na kterých pracují, se podílí celý tým. Jeho součástí jsou i studenti Masarykovy univerzity.

Proč by se měla zrovna univerzita zabývat projekty Smart Cities?

Víte, u nás na Fakultě informatiky máme rádi systémové přístupy.

A právě projekty chytrých měst musí být systémové, aby fungovaly efektivně. Univerzita nám dává možnost podívat se na projekt z mnoha různých pohledů. Můžeme tu propojit různé obory, jako jsou výzkum, technologie, uživatelský pohled anebo třeba i pohled právníka. Přesně ta komplexnost pohledů přinese systémový přístup, a pak také komplexní řešení.

Jakých témat se týkají projekty, na kterých pracujete?

Zkoumáme a navrhujeme infrastrukturu fungování celého města, tedy všech jeho chytrých prvků. Zajímá nás vlastně celý systém Smart City. Chytré energetické sítě, inteligentní budovy, synchronizace služeb, doprava a komunikace mezi vozidly, řešení krizových situací, ale i třeba chytrý svoz odpadů. Provoz města je vlastně sám o sobě komplexním systémem, k jehož provozu je třeba software, který musí pracovat logicky, efektivně, rychle, bezchybně a zároveň jednoduše. V našich projektech se snažíme vše promyslet s dlouhodobou perspektivou a provázat mezi sebou tak, aby vše fungovalo správně.

Jaké vidíte hlavní problémy při zavádění projektů Smart Cities do praxe?

Podle nás můžou být problematické tři oblasti.

Smart Cities jsou opravdu složité systémy, které se musí promýšlet a plánovat hodně dopředu. Třeba i v horizontu několika let.

Dlouhodobost příprav může být překážkou pro následnou realizaci.

Dalším problémem je častá absence opravdu propracované strategie.

21

energetika a kyberbezpečnost

Zavedení jednoho chytrého prvku do chodu města z něj ještě Smart City neudělá.

A posledním problémem je podle nás reálné uvedení aplikací a prvků chytrých měst do praxe tak, aby je lidé opravdu používali. Řešit tyto problémy se snažíme právě realizací našich projektů.

Jaké zajímavé projekty tedy v tuto chvíli realizujete? Úlohou univerzity je dodávat realizátorům podklady na základě analýz a studií, které pomohou odhalit či předpovídat nedostatky projektů před jejich uvedením do praxe. Pro klíčové energetické společnosti pracujeme na analýzách a návrzích v oblasti chytrých energetických sítí včetně možných bezpečnostních rizik. Simulujeme její chod a předpovídáme, jak se bude vyvíjet v budoucnosti. Výstupem bude návrh konceptu jejího provozu se všemi souvislostmi a riziky.

Dalším velmi zajímavým projektem na aktuální téma je projekt, kterému se věnuje naše Centrum excelence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních infrastruktur (www.c4e.cz).

Jeho hlavním tématem je ochrana kritických informačních systémů proti jejich narušení z venku a ochrany osobních dat uživate-

lů. Systémy chytrých měst propojují celou jejich infrastrukturu, jako jsou třeba železnice, metro nebo záchranný systém zdravotní péče. Propojená infrastruktura chytrého města může být ohrožena útokem zvenku. Čím více je propojena, tím větší mohou být jeho následky.

S tím také souvisí ochrana osobních dat, protože informace, které se pro účely například chytré dopravy či chytré energetické sítě analyzují, se často získávají z mobilních telefonů nebo domácích zařízení obyvatel města. Přístup k osobním datům uživatelů s sebou nese rizika jejich zneužití.

V našem projektu řešíme nejen, jak se na narušení a případné kyberútoky připravit, ale také, jak jim předcházet.

Jak z vašeho pohledu systémy Smart Cities pomáhají šetřit?

Smart Cities už ze své podstaty šetří. Vždyť cílem všech chytrých systémů je zjednodušit procesy a zefektivnit využívání zdrojů pro jejich fungování.

Ať už vezmeme energetickou síť, inteligentní budovy, lektromobilitu, chytrou dopravu atd., všechny tyto systémy šetří náklady, zdroje, životní prostředí i čas lidí.

Baví nás propojovat chytré systémy.

Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně

ŠKODA AUTO A MOBILITA BUDOUCNOSTI

Aleš Cerman se v Technickém vývoji automobilky věnuje asistenčním systémům a autonomním automobilům. V oblasti dopravy je rovněž odborníkem na koncepci Smart Cities. Jak se v této oblasti zapojuje ŠKODA AUTO?

Hlavní tematikou rozhovoru bude koncept Smart City. Tento pojem je v současnosti hodně skloňován, přesto pro mnohé zůstává nejasné, co si pod ním přesně představit.

Pod pojmem Smart City se skrývá ekosystém informací, technologií a služeb, které dělají město efektivnějším. Efektivnějším z pohledu žití, pohybu ve městě, z hlediska energetických zdrojů nebo i z pohledu ekologické zátěže. Protože se neustále zvětšuje množství lidí, kteří ve městě žijí a pohybují se v něm nebo do něj dojíždějí za prací, je potřeba, aby se město v tomto ohledu stalo takzvaně chytřejším.

Jak si vede Česká republika v rozvoji chytrých měst? Lze nějaké české město označit v této oblasti za průkopníka?

Z toho, co jsem měl možnost vidět a poznat, se mi velice líbil koncept města Pardubice. Návrh skutečně kombinoval všechny části zmiňovaného ekosystému. Koncept řeší například chytré zacházení s energií ve městě, sleduje, v jakých ulicích se v noci lidé pohybují a ve kterých naopak vůbec nechodí, a podle toho dokáže řídit osvětlení. Kloubí dohromady

moderní dopravu ve městě a cyklistiku, do projektu jsou zahrnuty výstavby cyklostezek nebo parkovacích domů pro kola. Zabývá se i elektomobilitou, aby bylo město čistší, nebo efektivní městskou dopravou. Pardubický projekt se mi svou komplexitou a promyšleností velice líbil, možná je to i tím, že mám k Pardubicím osobní vztah, protože jsem tam bydlel a studoval. Je nutné zmínit, že Česká republika oblast Smart Cities hodně protežuje, je to jedna ze strategií vlády. V Evropské unii vznikl projekt Evropa 2000, který velmi podporuje zavádění technologií a služeb chytrých měst, a Česká republika je do tohoto programu zapojená. Občané tak rozvoj svých měst mohou pocítit už v současné době.

Je nějaké město v zahraničí, které byste uvedl jako zdroj inspirace pro zavádění konceptu Smart Cities?

Pro mě je zahraniční inspirací město Hamburk, které je obrovským průmyslovým městem a důležitým přístavem, po němž se denně pohybují tisíce lidí i dopravních prostředků. Je skutečně složité udržet toto město příjemným k samotnému žití.

Fotografie: Milan Mošna

23

chytrá doprava

Koncepce města Hamburk opět bere v úvahu všechny aspekty. Viděl jsem plány na rozvoj urbanistiky města, na rozvoj tzv. inteligentních budov či autonomní dopravy – například taxislužby.

Pro plný rozvoj koncepce chytrých měst je nutné předpokládat spolupráci státní sféry a soukromých firem. Daří se podle vás tyto dvě oblasti v současnosti propojovat?

Problematika Smart Cities je po celém světě v počátcích, v tuto chvíli se budují především strategické plány a shromažďují se finanční prostředky.

Státy a jejich vlády se připravují na projekt digitální transformace, který je důležitou součástí koncepce promyšlených systémů měst. Je důležité podotknout, že aby bylo město skutečně chytré, je nutné přebudovat celou infrastrukturu. V této přípravné fázi kooperace funguje, soukromé firmy se zapojují do konzultací a společně se státními institucemi hledají cestu, jak tyto návrhy realizovat.

Jak se v rozvoji konceptu Smart Cities zapojuje ŠKODA AUTO? Naším asi přirozeně nejbližším partnerským městem je Mladá Boleslav. Součástí města je výrobní závod a město má velké problémy s dopravními špičkami v rámci výměny směn. ŠKODA AUTO společně s magistrátem Mladé Boleslavi hledá způsoby, jak udělat město chytré tak, aby doprava fungovala správně a nerušila běžný chod města. S tím je spojena i potřeba zpracování informací, vybudování datového centra, logistického centra, silniční sítě i telematických systémů.

Trendem uvnitř propracovaného konceptu města se stává sdílená ekonomika – jaký máte názor na sdílení dopravních prostředků?

Myslím si, že sdílená ekonomika a sdílení dopravních prostředků je budoucnost. Města začínají být přeplněná a začínají sahat i k regulacím dopravy. K tomu, aby mobilita fungovala efektivně, se lidé budou muset naučit dopravní prostředky sdílet. Pracujeme například na konceptu, kdy přijedete do práce služebním autem, které by během 8hodinové pracovní doby stálo na parkovišti. Můžete ho však v aplikaci ke sdílení aut nabídnout k zapůjčení tomu, kdo ho aktuálně potřebuje. V rámci propojení auta s internetem mohu i sledovat, že auto se pohybuje tam, kde jsme se domluvili, a následně je vráceno. Za tyto služby samozřejmě mohu dostat i zaplaceno.

Mluví se i o tzv. chytrém parkování. Co si pod tímto pojmem můžeme představit?

V dnešní době je možné, že vaše zařízení, ať už je to auto, nebo mobilní telefon, vysílá informace o své aktuální poloze. Tyto informace se sbírají v backendovém řešení, které shromažďuje informace ze spousty aut a mobilních telefonů, a pomocí algoritmů umělé inteligence pak lze sledovat a dopočítávat, jak se v daném regionu auta pohybují a parkují, a je možné odvodit pravděpodobnost, že na určitém místě zaparkujete.

Jak si představujete dokonale inteligentní a autonomní auto?

Já mám ve ŠKODA AUTO na starosti asistenční systémy a do budoucna autonomní jízdu a v tomto oboru se pohybuji několik let, takže bychom tady mohli prosedět při rozhovoru na toto téma několik hodin. Nicméně ta dokonalá a budoucí autonomní auta budou umět jezdit skutečně sama. Představuji si to tak, že když mě kolegové pozvou v Mladé Boleslavi na skleničku, tak poté nasednu na zadní sedačku svého auta a řeknu, že chci odvézt domů, a auto mě zkrátka odveze. To je ideální případ autonomní jízdy levelu 5, kdy je auto plně autonomní a je schopno zvládnout jakékoli dopravní situace.

Jaké inovace by mohly v budoucnu proběhnout v dopravě, aby se naše města stala ještě důmyslnějšími? Pracuje ŠKODA AUTO na nějakých konkrétních projektech? ŠKODA AUTO se samozřejmě zaměřuje především na oblast dopravy.

V této oblasti věříme na sdílenou ekonomiku a chystáme aplikace umožňující sdílení našich vozidel. Věříme také v kombinaci městské a automobilové dopravy, kde pracujeme na principech jejich chytrého a efektivního propojení. Důležitá oblast je také zpracování dopravních informací, jejichž sledování vám umožní vybrat si v dané chvíli nejvhodnější druh dopravy, a podobně.

Za jakou inovací budete vidět vy? Vytvářejte budoucnost autonomní dopravy v Technickém vývoji ŠKODA AUTO. Více informací naleznete na www.skoda-kariera.cz/vyvoj

24

CHYTRÁ ČÍNA – NADĚJE I HROZBA Je to obrovský paradox: Čína je tradiční zemědělská společnost, která ještě před čtyřiceti lety ležela svými hospodářskými parametry na úrovni afrických rozvojových zemí. Teď delegace západních novinářů vítá ve městě Chang-čou příjemný hlas robota – slečny. Zastupuje umělou inteligenci, která v tomto městě s počtem obyvatel zhruba odpovídajícím populaci celé České republiky hraje ústřední roli.

Testovací projekt chytrého města Chang-čou začal v říjnu 2016.

Pozoruhodné je, že v něm vedle vlády hraje klíčovou roli i soukromý sektor – vedle firmy Foxconn je partnerem projektu i gigantické čínské internetové zasilatelství Alibaba.

Začalo to velký sbíráním osobních dat. Úřady dostaly k dispozici informace o každém obyvateli města, o jeho pohybech, o jeho chování na sociálních sítích, jeho nákupech. Tato informační matérie putovala do již zmíněné centrály umělé inteligence, spolu s přehledem o například dodávkách vody ve městě, smogové situaci apod.

Už teď projekt hlásí významné úspěchy. V první řadě se podařilo zlepšit dopravní situaci ve městě. Nejsou to ale jen dopravní zácpy, čeho ubylo. Snížil se dokonce i počet dopravních nehod.

S umělou inteligencí komunikuje chytrý telefon každého občana.

Ta mu hlásí problémy na cestě do práce či do školy, příchod špatného počasí nebo to, které ulici se vyhnout nebo v ní aspoň po setmění zpozornět, protože v ní často řádí kapsáři. Podobně pomáhá nejen jednotlivcům, ale i institucím, třeba hasičům nebo policii. Přivolat si pomoc například při srdečním záchvatu je rázem mnohem snazší. Čínská vláda nejenže se chlubí výsledky experimentu; vidí v něm dokonce i obchodní příležitost a know-how, které nashromáždila, by ráda prodávala na klíč zahraničním metropolím.

CHYTRÁ VELMOC – Z DOBRÝCH DŮVODŮ Chang-čou je sice předvoj, ale nikoliv výjimka. Čína hraje v rozvoji chytrých měst celosvětový prim.

Pokud vezmeme v úvahu i pilotní projekty, tak se v Číně současnosti

počítá s celkem pěti sty chytrými městy. To je dobrá polovina celosvětového počtu.

Neodráží to jen v historii jedinečný sociální a materiální posun, jaký Čína zažila za posledních čtyřicet let a díky kterému teď střední a vyšší třída třeba v Šanghaji má podobnou životní úroveň jako její protějšek ve Spojených státech a nekonečně vyšší než tato vrstva lidí v České republice.

Není to také jen důsledek obrovského vládního tlaku na vývoj umělé inteligence, přičemž se Peking netají tím, v této oblasti chce jednou celosvětově dominovat, z hospodářských i strategických důvodů.

Existují i jiné důvody, proč je Čína země chytrým městům zaslíbená.

Především, Čína se potýká s obrovským množstvím problémů, které koncept Smart Cities může pomoci řešit.

První hluboký dojem, který si návštěvník zpravidla odveze s Pekingu, není spojen ani se Zakázaným městem, ani s Náměstím nebeského klidu. Je jím dusivý a páchnoucí smog, na který často navazuje akutní zánět průdušek.

Tím druhým je intenzita, s jakou život ve městě ovlivňují dopravní zácpy.

Znečištění má v Číně podíl na každém třetím úmrtí. Chytrá infrastruktura by tento problém mohla alespoň zmírnit.

Pak je tu další problém, kterému Čína čelí – bezpříkladná úroveň urbanizace. Téměř stranou pozornosti probíhá v Číně největší stěhování národů v dějinách. Podle odhadů už počet lidí, kteří opustili čínský venkov a vydali se hledat štěstí do měst, překročil 200 milionů.

To pochopitelně vytváří obrovskou zátěž pro čínskou urbanistiku.

25 Chan-čou. Vzor Smrt City nejen pro Čínu

Výsledkem je snaha vytvářet tzv. „vzorová města“ a rozšíření tohoto plánu o „chytrou“ komponentu je jen logický další krok.

A pak je tu ještě další okolnost, která napomáhá růstu chytrých měst v Číně – naprostá neúcta k ochraně osobní dat.

Je velmi charakteristické, co prohlásil o projektu Chang-čou šéf vývoje umělé inteligence firmy Alibaba: „V Číně lidé méně dbají na soukromí, což nám umožňuje postupovat rychleji.“

Pod dohledem. Čínská vláda chce mít na veřejných místech do dvou let 626 milionů kamer.

DOKONALÁ KONTROLA V jednom má manažer Alibaby pravdu: tradiční čínská kultura skutečně klade větší důraz na kolektiv než na jednotlivce. Zároveň se ale jedná o praktickou výmluvu pro čínskou vládu, aby projekty chytrých měst spojila s dokonalou politickou kontrolou. Peking si tuto příležitost velmi dobře uvědomuje a nechce si ji nechat proklouznout mezi prsty.

V roce 2017 uspořádal reportér BBC Kuej-jang pozoruhodný experiment. Novinář nejdřív poskytl policii svou fotografii. Poté se vmísil mezi tři a půl milionu obyvatel města. Policistům trvalo pouhých 7 minut, než ho podle obličeje rozpoznali a lokalizovali za pomoci svého všudypřítomného kamerového systému, vybaveného sofistikovanou technologií na rozpoznávání tváří.

V tom se vláda prezidenta Si-tin Pchinga očividně zhlédla. Aktuálně v Číně probíhá instalace největšího kamerového systému na světě.

Do roku 2020 má být v zemi 626 milionů kamer – skoro jedna na každé dva obyvatele.

Tento vývoj jde v ruku v ruce s chytrými městy. Jejich občané sice do budoucna mohou mít jistotu, že v případě srdečního záchvatu se jim dostane nejrychlejší pomoci v historii, zároveň ale odevzdávají spolu s osobními daty podstatnou část své svobody. Dohled nad osobním pohybem, aktivitou na internetu, a dokonce nad životními funkcemi upomíná na Orwellovu dystopii 1984.

Autor: Martin Jonáš Autor je redaktorem České televize.

26

KRÁLOVNOU ČESKÝCH SMART CITIES JE MĚSTO S 30 TISÍCI OBYVATELI Mezi velká města, které u nás začínají do svého fungování pomalu zařazovat prvky Smart City, patří třeba Brno, Ostrava, Praha nebo Plzeň. Jedná se převážně o aktivity v oblasti dopravy a informatiky. Jedno jihočeské městečko ale všechna tato velkoměsta předčí. „Nejchytřejším” městem v České republice je Písek.

Město Písek na to jde opravdu chytře. Nesází na jednotlivé prvky moderních technologií, ale Smart City pojímá jako komplexní projekt. Základem konceptu je Technologické centrum, které získává a analyzuje data týkající se dopravy, bezpečnosti a dalších prvků městské infrastruktury. Centrum například sleduje, kolik chodců projde na křižovatce, kolik je v dané lokalitě bytů, průběžně vyhodnocuje data o škodlivých emisích. Získané informace pak slouží jako základ pro plánování chytrých opatření. ŘIDIČI V PÍSKU UŽ PARKUJÍ CHYTŘE Komplexní přístup přináší píseckým první ovoce. Jako první z měst v České republice uvádí do provozu opravdu promyšlené

parkoviště. Jde o kombinaci systému digitálních panelů, které navigují řidiče na záchytná parkoviště, s aplikací pro mobilní telefony, která vyhodnocuje obsazenost parkovacích míst v ulicích.

Parkoviště bude vybaveno speciálním kabelem, který umožňuje rozpoznat jednotlivá vozidla, ať už parkují, nebo projíždějí.

Dokáže případně zaznamenat i jejich rychlost a tyto informace pak předává do navigačního systému. Chytré parkoviště je také doplněno několika dobíjecími stanicemi pro elektromobily.

Aplikace zase zjišťuje z dat v mobilních zařízeních, jak lidé cestují.

Na základě získaných informací dokáže s velkou přesností předpovědět obsazenost parkovacích míst a řidiče podle toho rychle navigovat na volná místa v ulicích města.

27 VE SMART CITY SE CHYTŘE ČEKÁ I NA AUTOBUS Sofistikovaným parkováním to však v Písku nekončí. Mezi jejich další realizace chytré dopravy patří například inteligentní zastávky autobusů. Digitální panely na nich budou cestující informovat o aktuálním příjezdu spoje, případně jeho zpoždění. V plánu je také zavedení bezplatné Wi-Fi na zastávkách i ve vozech, aby si cestující mohli on-line zjistit všechny potřebné informace k aktuální dopravní situaci.

Město Písek pracuje také na projektech záchytných míst pro bezpečné odstavení kola a dalších službách pro cyklisty. Usiluje také o bezemisní dopravu, energetický portál, energetické využití kalů (spalování usazenin z odpadních vod), chytré pouliční osvětlení, chytré kontejnery či modernizaci stávajícího informačního systému města a jeho doplnění o systém komunikace s občany.

PÍSEK PATŘÍ DO SVĚTOVÉHO KLUBU EKOLOGICKÝCH MĚST V roce 2016 Písek vstoupil po boku Paříže, Londýna či Říma do celosvětového klubu ekologických měst. Jde o prestižní klub 6 681 světových měst a obcí, jejichž zástupci se zavázali zmírnit negativní dopady na změny klimatu.

K takzvanému Paktu starostů a primátorů pro klima a energii (Covenant of Mayors for Climate & Energy) se připojilo také osm dalších českých měst a obcí.

Signatářská města se zavázala přijmout akční kroky, které by napomohly splnění cíle EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 %.

OBYVATELÉ NEJCHYTŘEJŠÍCH MĚST NA SVĚTĚ ŽIJÍ V TECHNOLOGICKÉM RÁJI Pojem Smart City se v průběhu několika posledních let šíří po celém světě.

Internet na ulicích nebo na pláži či chytrá plynulá doprava jsou v nich běžnou skutečností.

Která města jsou ta opravdu nejchytřejší?

NEJCHYTŘEJŠÍM MĚSTEM NA SVĚTĚ JE MĚSTO MĚST Smart Cities jsou každoročně hodnocena podle Index Cities in Mot ion. Hodnotí se celkem 181 měst z celého světa. A to na základě deseti klíčových oblastí, mezi které patří mimo jiné ekonomika, mobilita či územní plánování. Nejúspěšnějším v žebříčku je New York, který se hned v několika kategoriích blíží plnému počtu 200 bodů.

28

Mezi „nejchytřejší” města Evropy, která tyto cíle naplňují svými programy Smart Cities, patří Londýn, Paříž nebo Barcelona.

OBYVATELŮM KATALÁNSKÉ METROPOLE ZMĚNILA ŽIVOT TECHNOLOGICKÁ REVOLUCE Za jedno z nejinteligentnějších měst světa je považováno hlavní město Katalánska Barcelona.

Barcelona již v roce 2014 získala ocenění „Evropské hlavní město inovací”. Je jedním z měst, která maximálně využívají nejmodernější technologie a internet věcí přímo v ulicích.

Známá je hlavně svými opatřeními v dopravě. Podél hlavních tříd jsou instalovány senzory hluku a kvality ovzduší. Data z nich se vyhodnocují on-line a automaticky posílají úředníkům. Radnice tak na jejich základě plánuje konkrétní opatření.

V BARCELONĚ POJEDETE NA ZELENÉ VLNĚ Parkování v Barceloně mají řidiči usnadněno pomocí mobilní aplikace, která obsahuje informace o volném parkovacím místě v okolí, umožňuje místo přes telefon zarezervovat a také přímo zaplatit.

Barcelona do své dopravy rovněž integruje smart semafory, které na základě monitorovaného provozu umožňují optimalizaci zelených světel na vytížených trasách. Tyto semafory také zvýhodňují vozidla IZS, kdy například záchranné službě umožní dostat se k nehodě bez zbytečného prodlení.

NA PLÁŽI BUDETE BROUZDAT MÍSTO VE VODĚ PO INTERNETU Chytré jsou i lampy veřejného osvětlení. Celkem 3 000 jich už dnes dokáže reagovat na lidský pohyb a rozsvítit se pouze v okamžiku, když se v okolí pohybují lidé. Osvětlení na pláži Llevant navíc díky solárním panelům využívá obnovitelných zdrojů energie.

Na plážích a v parcích se lidé mohou díky Wi-Fi spotům připojit zdarma k internetu. V současnosti má Barcelona takových míst zhruba 750 a během následujících let se jejich počet zdvojnásobí.

Na frekventovaných místech ve městě ulehčuje turistům pobyt množství QR kódů. Při jejich naskenování mobilním telefonem dostane návštěvník Barcelony informace, kde se nachází, jaké památky najde v blízkosti nebo třeba kde je nejbližší autobusová zastávka.

Celkem 68 % veřejných parků španělské metropole je zapojeno do programu Smart Cities. Důmyslný systém monitoruje úroveň potřeby zavlažování rostlin. Zaměstnanci tak mají informaci, která oblast potřebuje zavlažení. Díky tomuto kroku město ušetří ročně 25 % svých zásob vody. Ročně tak uspoří kolem 400 000 eur.

CHYTRÝ A UDRŽITELNÝ RŮST MĚST PODPORUJE EVROPSKÁ UNIE

Hlavními cíli EU v oblasti změny klimatu a udržitelných zdrojů energie jsou: 20% snížení emisí skleníkových plynů (od roku 1990) 20% zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů 20% zlepšení energetické účinnosti

Tyto cíle, které jsou úzce propojeny s konceptem inteligentního města, byly stanoveny již v roce 2007 a přijaty do právních předpisů v roce 2009. Jsou hlavními cíli Strategie Evropy 2020 pro chytrý a udržitelný růst, podporující sociální začlenění v rámci Evropské unie.

Aby se města stala chytrými, stále více peněz investují do moderních technologických opatření. Do roku 2020 to bude až zhruba 1,5 bilionu dolarů. Nejvíce peněz přitom poteče do oblasti energetiky, IT a dopravy.

Technologie městům poslouží jako prostředek k tomu, aby fungovala efektivněji, byla šetrná k životnímu prostředí a současně nabídla svým obyvatelům co nejlepší místo pro život.

30

PRAHA JAKO CHYTRÉ MĚSTO URBANISTICKÁ VÝZVA SOUČASNOSTI Vodovod, elektrifikace, telegraf, telefon a kanalizace. To byla revoluce pro města 20. století.

Co je změní v 21. století? To při své návštěvě Prahy a přednášce na ČVUT nastínil český architekt a urbanista působící ve Spojených státech – Michal Postránecký.

„Umění se zasnít a svobodně vzlétnout nad krajinu, kroužit nad ní a mít schopnost vidět neexistující města, vodní díla, autonomně řízené dopravní prostředky, které ji křižují vysokou rychlostí, kilometr vysoké věže a jiné divotvorné struktury neznámých objektů, tiše plující vzducholodě míjející okřídlené robotické růžové slony nebo zamilované dvojice v létajících dronobilech, je nejčistším zdrojem energie pro vize nových urbanistických struktur a měst budoucnosti.“ Michal Postránecký, Města budoucnosti, 2018 „Město dnes chápeme jako fyzickou strukturu, ve které žijeme.

V roce 2035 se ale velká část obchodu, služeb a našich potřeb přenese do paralelního virtuálního světa nad touto fyzickou realitou. Dění v jednom světě bude stále více ovlivňovat existenci v tom druhém,“ říká architekt Postránecký, který nedávno dostal nabídku od ředitele ČIIRC (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT) profesora Vladimíra Maříka na místo vedoucího Centra města budoucnosti v Oddělení inteligentních systémů ČIIRC. „A já jsem rád přijal. Mám pocit, že to je začátek něčeho skutečně nového a velkého,“ říká Postránecký.

Tak jako již dnes můžeme v domácnosti ovládat chytrým telefonem nebo jiným chytrým zařízením celou řadu technologií a služeb, tak to samé se stane v chytrém městě. V dopravě směřujeme k autonomním systémům, které jsou a budou nejvíc vidět. Směřujeme k robotizaci celé řady jevů a služeb. Město budoucnosti, tak jak se jím zabýváme, bude muset být řešeno nově urbanisticky, budou do něho vloženy nové technologické systémy, budeme si ale také muset zvyknout na to, že bude i jinak řízeno. A zase díky novým technologiím už jsme schopni předpovědět, jak taková inteligentní města budou vypadat za deset patnáct let.“

Centrum města budoucnosti spolupracuje úzce s Projektovou kanceláří Smart City, která patří pod Operátora ICT (městská akciová společnost, která pro hlavní město Prahu zajišťuje primárně agendu a řízení projektů Smart City). Společným cílem je nyní vytvořit virtuální model Prahy.

Jak svoji roli vidí Michal Postránecký? Stejnou, jaká je úloha urbanismu v celém procesu: „Územní plánování, to je jen část urbanismu. Urbanisti vždy působí jako integrátoři kolem urbanistických struktur, přemýšleli, jak propojit, vytvářet velké územní celky, jak odstraňovat bariéry ve městě a krajině, jak všechno a všechny zorganizovat v daném čase. Město je velmi složitý komplex, v němž se uplatní řada disciplín a každá má své představy, urbanista je dává dohromady a pak předává politikovi a ten pak lidem.“ A méně vzletně řečeno: „Umíme designovat Smart Cities, se vší pokorou. Nejde tady jen o technologie, ale díky jejich vývoji a vyspělosti, díky rozvoji digitálních a informačně komunikačních technologií souběžně s rozvojem inovací, které umožňují nové metody sběru a analýzy dat, můžeme analyzovat město, společnost, chování, návyky a všechny tyto procesy optimalizovat. Urbanisté nikdy neměli takovou možnost porozumět městu jako dnes.

1893, Camille Flammarion, La Fin du Monde

31 Fotografie: Tomáš Berka, SSPŠ

Tak trochu smart již dnes Již dnes jsou města závislá na technologiích, hlavně ve sféře energetiky, dopravy, zajištění bezpečnosti, ochrany vodních zdrojů, zásobování nebo řešení krizových stavů. Stávají se mnohem náročnějšími na údržbu, řízení a organizaci. A jsou také ohroženější v případě kolapsu takových systémů. Jak vyjmenovává Michal Postránecký, pokročilé informační systémy už dnes nalézáme ve výrobní sféře, pak hovoříme o Industry 4.0, v energetice, kde používáme výraz Smart Grids, v dopravě jsou to inteligentní dopravní systémy, ve státní správě E-government a ve zdravotnictví E-health. Jaké podoby může mít tento výraz u chytrých měst? „Chytré město můžeme v tomto pojetí chápat jako jednu velkou důmyslnou továrnu, ve které může být implementován koncept Průmyslu 4.0,“ shrnuje Postránecký.

V současnosti se již setkáváme s prvky, které jsou sice chytré, ale dle Postráneckého je to spíš jen hra na Smart Cities: „Chytré lavičky s Wi-Fi, odpadkové koše, které si řeknou o vysypání, chytré dlažební kostky, které mohou detekovat pohyb vozidel, být parkovacím čidlem, provádět vyhřívání terénu pro odtávání sněhu, měnit barvu, sbírat a distribuovat data ze svého okolí, ty všechny do chytrého města jistě patří, ale nenaplňují jeho filozofii. Města budoucnosti by měli projektovat v první řadě urbanisté a řešit celkovou infrastrukturu metropolí. Takové řešení musí být koncepční a orientované na budování páteřních energetických, datových a informačních sítí.“

Ing. arch. Michal POSTRÁNECKÝ Český architekt a urbanista. Vede pražské Centrum města budoucnosti v rámci Oddělení inteligentních systémů ČIIRC. Ve spolupráci s Operátorem ICT se podílí na přípravě Virtuálního Modelu Prahy. Je zakladatelem SynopCity.com, globální platformy orientované na sdílení informací, znalostí a zkušeností, se zaměřením na koncept Smart Cities.

Jeho portfolio obsahuje práce v České republice i v USA, kde žije a působí od roku 2000. Byl hlavním designerem Planet Hollywood Westgate v Las Vegas, 52podlažního hotelu a timeshare v investiční hodnotě 1 mld. dolarů. Mezi jeho dalšími významnými realizacemi jsou Vegas Tower, Kings Court Resort Lanaii, Lake Havasu Apartment Resort či koncept experimentální rehabilitační kliniky s prvky chytré robotiky a telerobotiky pro Nadaci Regi Base.

Orientuje se na urbanisticko-architektonické eco-friendly a „smart“ projekty, regeneraci stávajících osídlení a navrhování nových městských struktur za pomoci chytrých technologií.

V Praze založil a vede architektonické studio GEN61.

32 Význam často používaného slova smart leží ve vyvážené vazbě mezi člověkem a technickými systémy. Chytrá řešení musí činit města, regiony, výrobní závody lidsky přívětivějšími, ne pouze technologicky vyspělými. Proto musí inteligentní města tohle vše propojit, technologiemi počínaje, sociologií konče. „A to je právě úkolem urbanistiky a nás urbanistů,“ dodává Postránecký.

Jak tedy ale změnit konkrétně Prahu, město v mnoha ohledech nedokonalé, v chytré město?

Praha svůj směr, podle Postráneckého, teprve hledá. Mění se přirozenou cestou, kdy se spontánním zařazováním a užíváním nových technologií proměňuje celá řada věcí. Sem patří právě ony chytré lavičky, koše, osvětlení nebo budování dopravní infrastruktury. Hlouběji s tím souvisí cílené zdokonalování a propojování obslužných a řídicích systémů města. Ale druhý zásadní krok na cestě ke Smart City bude získat pro jeho myšlenku politiky, vysvětlit jim vizi a předat jim zadání pro jejich politické rozhodování. Že nejde o maličkost, dokládá architekt Postránecký čísly: Do roku 2035 vyjde budování Prahy budoucnosti na stamiliardy korun. A bezpochyby se o tyto peníze svede boj.

Od vizí se ale vraťme zpět, jak bude konkrétně Centrum města budoucnosti a Michal Postránecký postupovat? Jak bude pražskou přítomnost překlápět v budoucnost: „V Centru města budoucnosti se chceme podívat nad fyzickou platformu, nad fyzický model.

Vytvoříme Praze digitální dvojče, které zachytí možné změny a vývoj v závislosti na analýze dat. Dnešní město, to je městský plán, soubor grafického znázornění regulací, fyzická hranice. Virtuální realita nám ukáže město budoucnosti, město, které hranice nemá.“ Operátor hlavního města Prahy vytvoří virtuální model Prahy a v Centru města budoucnosti vzniknou pro začátek dva pracovní fyzické a zároveň virtuální stoly. Jeden bude znázorňovat a představovat Prahu jako celek, druhý stůl bude v měřítku Dejvic, zahrne kampus a budovu ČIIRC. Na toto území naváží další modely. Jako model chytré ulice poslouží vědcům a vizionářům z ČIIRC část ulice Jugoslávských partyzánů (kde sídlí ČVUT), přes rozšířenou realitu budou zkoumat veškeré možné děje, které v této oblasti probíhají. „Nejde v žádném případě o rychlý jednorázový projekt, ale o dlouhodobou systematickou činnost na dalších několik desítek let. V Centru města budoucnosti budeme sdružovat firmy, start-upy, chceme přitáhnout studenty a realizovat jednotlivé dílčí projekty, jsme tedy platformou, která míří dál, vstříc budoucnosti,“ shrnuje projekt Postránecký.

Autorka: Eva Bobůrková Autorka je redaktorkou časopisu Vesmír.

Konkrétní řešení pro města budoucnosti UDRŽITELNÁ MĚSTSKÁ MOBILITA • Podpora sdílených dopravních prostředků • Řízení dopravy • Parkovací systémy • Svoz odpadů • Mimořádné události

INTELIGENTNÍ BUDOVY A ČTVRTI • Integrace stávajících a nových budov • Energetický audit a monitoring městských čtvrtí • Městský energetický management • Vytvoření „energeticky zelené sítě“ • Používání nových materiálů a chytrých řešení • Nová řešení s nulovou energetickou zátěží

KONCEPCE CHYTRÝCH MĚST • Doprava • Chytré domy a ulice • Energetické hospodářství Zdroj: Miroslav Svítek, Michal Postránecký a kol.: Města budoucnosti, Nadatur 2018

Tech Průmysl 4.0

TECH

33

VÝZVA JMÉNEM PRŮMYSL 4.0.

JAK SE MODERNIZACE DOTKNE ČESKÉ REPUBLIKY? Autor: Filip Šmejkal

Agentura CzechInvest a nově i Národní centrum Průmyslu 4.0 se společně staly jedněmi z předních aktérů průmyslových změn v Česku. Zeptali jsme se proto jejich zástupců, jak se podle jejich názoru Česká republika s budoucí modernizací vypořádá.

Doc. Ing. JIŘÍ KRECHL, CSc., vedoucí Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací agentury CzechInvest Jakým způsobem se promítne modernizace průmyslu na české i světové hospodářství?

Jakým způsobem se promítne modernizace průmyslu na české i světové hospodářství?

Samo Národní centrum Průmyslu 4.0 vzniklo na základě zaznamenané

Jde o změnu, která se zdaleka netýká jen průmyslu nebo eko-

potřeby firem v České republice získávat přístup k informacím

nomiky, ale postupně zasáhne celou společnost – například

či akademickému výzkumu v oblasti Průmyslu 4.0. Tato potře-

města a další lidská sídla, energetiku, zemědělství a zdravot-

ba je dána například nároky na dnešní výrobu – postupně se

nictví. Bude mít zásadní důsledky také na systémy vzdělávání

individualizuje. Firmy se potýkají s nedostatkem dostupných

a sociální péče. Otázkou vzdálenější budoucnosti pak zůstává,

řešení při zavádění jednotlivých prvků digitalizace, a také

jak přerozdělit bohatství, které vlastně nevznikne lidskou pra-

s nedostatečnou informovaností v této oblasti, chybí jim ve fir-

cí a pojem mzdy bude značně relativizován. Česká společnost

mách odborníci, kteří umí tuto problematiku řešit. Na druhé

se tomuto procesu nevyhne už proto, že její ekonomika je ze

straně stojí relativně vysoké pořizovací náklady na nové tech-

všech zemí EU nejvíce industrializovaná.

nologie a krátkodobá perspektiva versus dlouhodobá vize roz-

Jak se změny dotknou trhu práce?

Vliv na zaměstnanost bude značný, spíše než snížení absolutního Foto: Archiv Jiřího Krechla, Archiv Romana Holého

Ing. ROMAN HOLÝ, Ph.D., vedoucí Národního centra Průmyslu 4.0

počtu pracovních míst nás však čeká změna celé struktury trhu

voje v rámci 4. průmyslové revoluce.

Jak se změny dotknou trhu práce?

Například aktuální výrazný nedostatek pracovních sil, ať už

práce. Nepochybně nejdříve zaniknou mechanické repetitivní

se týká manuální, tak i specializované práce, lze částečně

práce, které firmy snadno automatizují a se zvyšujícími se mzdo-

nahradit právě digitalizací, automatizací a robotizací. Těch

vými nároky se jim již vyplatí pořídit místo zaměstnance stroj.

opravdu úspěšných příkladů uplatnění konceptů Průmyslu 4.0 však zůstává pořád málo, a proto je třeba podpořit ze-

Hlavní problém lze ale spatřovat v systému vzdělávání, který

jména malé a střední firmy, aby v tomto směru projevily větší

na tuto budoucnost není připraven a zdá se, že ani nečiní kro-

aktivitu. V opačném případě jim hrozí, že jim pomyslný „di-

ky žádoucím směrem. Žáci a studenti na všech úrovních se

gitální vlak“ ujede.

musí učit myslet interdisciplinárně, být připraveni na flexibilní vývoj v budoucnosti. Zatím se spíš učí značné objemy faktů a ne práci s nimi.

34 Tech Průmysl 4.0 – zaměstnanost a vzdělání

PRŮMYSL 4.0 VÝZNAMNĚ OVLIVNÍ BUDOUCNOST PROFESÍ.

TECH

ZMĚNY ČEKAJÍ I VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Autor: Táňa Kozelková

Dříve člověk vystudoval nebo se vyučil nějaký obor a vystačil si s ním většinou až do důchodu. Robotika a automatizace svět práce významně proměňují.

Mění se pracovní postupy, formy práce a také požadavky na zna-

městnanost jsou přeceňovány, pojímány příliš úzce a izolovaně

losti a dovednosti pracovníků. Názory odborníků se liší v tom,

a neberou v úvahu flexibilitu profesních změn. Podle odhadů

jak rychle k těmto změnám dojde a nakolik zásadní budou.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude

Technologický pokrok znamená podle expertů velkou příleži-

v ČR v průběhu 10–20 let automatizací silně ohrožena asi dese-

tost pro zvýšení efektivnosti výroby a služeb a ulehčení práce.

tina pracovních míst, což představuje úbytek víc než 400 tisíc

Nové technologie povedou zejména k nahrazování rutinních

pracovních míst.

činností, které lze algoritmizovat. „Takovýto charakter činností je zastoupený různou měrou v manuálních i kognitivních pro-

Může se to zdát hodně, ale je třeba se podívat na demogra-

fesích a ve vazbě na míru jejich zastoupení lze odhadovat, zda

fický vývoj. „Populace stárne a v budoucnu bude počet osob

profese zcela zanikne nebo dojde k podstatné změně v jejím

ve věku výrazné ekonomické aktivity (20–65 let) podstatně nižší

vykonávání,“ vysvětluje Věra Czesaná, vedoucí Národní obser-

než dnes, a to zhruba ve stejném rozsahu jako očekávaná úspo-

vatoře zaměstnanosti a vzdělávání. Rychlost zavádění nových

ra pracovních míst,“ vysvětluje Czesaná. Moderní technologie

technologií do praxe bude podmíněna poměrem mezi jejich

podle ní tedy spíše pomohou řešit nedostatek pracovních sil.

cenou, výkonností a také cenou lidské práce.

Vznikat prý bude mnoho nových pracovních míst, a to i v tradičních profesích. Stále větší poptávka se očekává zejména v soci-

„Rychlost změn se zcela jistě bude lišit obor od oboru a částeč-

álních službách, zdravotnictví, vzdělávání, oblasti volného času

ně i podnik od podniku. Někde digitalizace zvítězí, jinde bu-

či ochrany životního prostředí.

dou tradiční a nové kvalifikace existovat vedle sebe,“ říká mluvčí z Národního ústavu pro vzdělávání Markéta Růžičková. Rychlost rozvoje technologií má podle ní exponenciální charakter.

Bohumil Kartous z Informačního centra pro vzdělávání EDUin upozorňuje, že „je třeba připravovat lidi na vysoce odlišnou realitu práce i jejich osobního života, v němž velkou část dosavadních činností, v podstatě jakékoliv rutiny, přeberou stroje.“

Odborníci se přou, zda více profesí vznikne, či zanikne Zda budou úspory pracovních míst převažovat nad možnostmi vzniku nových, často dnes neznámých profesí, se vedou mezi odborníky polemiky. Podle některých studií je v důsledku digitalizace ohroženo až 50 procent pracovních míst v tradičních odvětvích. Jiné studie oponují, že technologické dopady na za-

Rozvoj technologií velkou měrou ovlivňuje téměř všechny obory lidské činnosti: » » » » »

TECHNIKA – Průmysl 4.0 SPOLEČNOST – online spojení a sociální sítě EKONOMIKA – sdílená ekonomika POLITIKA – online propaganda BEZPEČNOST – kybernetická bezpečnost Zdroj: NÚV

Tech Průmysl 4.0 – zaměstnanost a vzdělání

35

KDO SE ZAVÁDĚNÍ KYBERNETICKO-ROBOTICKÝCH SYSTÉMŮ BÁT NEMUSÍ?

Pracovníci s odborným zázemím v informatických oborech (programátoři, vývojáři, informační architekti, analytici, webdesigneři, webmasteři…)

Pracovníci technických, zejména strojírenských profesí v průmyslovém sektoru (strojní mechanici, zámečníci, zedníci a obkladači, obráběči kovů, stojní inženýři, technologové a konstruktéři, instalatéři, topenáři nebo CNC operátoři a řidiči – zejména řidiči autobusů, městské dopravy a nákladních vozidel)

Zdroj: Adobe Stock

Pracovníci sektoru informací, financí a vzdělávání – kromě již zmiňovaných pracovníků IT jsou to pedagogové a lektoři (zejména kvalifikovaní učitelé cizích jazyků, odborného výcviku či odborných předmětů a vyučující výpočetní techniky), strojní inženýři, technici, zdravotní pracovníci, předškolní a mimoškolní pedagogové (pedagogové volnočasových aktivit) a pracovníci pečovatelských a sociálních služeb

Zdroj: NÚV

Výrazně se promění 1,4 milionu pracovních míst v ČR, odhaduje OECD Vlivem nových technologií se promění široká škála profesí, nejrychleji právě v průmyslu. Podle odhadu OECD budou tyto změny v ČR jedny z nejrozsáhlejších a hluboce zasáhnou kolem 35 procent, tedy kolem 1,4 milionu pracovních míst. Změny kvalifikačních požadavků a přesuny v profesních strukturách budou podle odborníků výraznější a daleko častější, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. Přizpůsobit se bude muset i vzdělávací systém, který by měl mladé lidi učit myslet interdisciplinárně a podněcovat jejich kreativitu. Dospělí se budou mnohem více sebevzdělávat a učit se přímo na pracovišti. „V souvislosti s postupujícím nástupem automatizace, robotiky, ICT technologií, kybernetiky a dalších pokročilých technologií

ministrativě, v běžné práci s daty včetně účetnictví, pojišťov-

do výroby i služeb a způsobu jejich řízení se hovoří o nutnosti

nictví a bankovnictví a v některých službách. Naopak nejméně

posílit klíčové kompetence lidí, připravit stávající i nové genera-

nahraditelné technikou jsou ty profesní činnosti, které vyžadují

ce na přicházející změny,“ souhlasí mluvčí Ministerstva školství,

empatii a jsou založeny na tvůrčí invenci a originalitě. Stále žá-

mládeže a tělovýchovy ČR Jarmila Balážová. Resort se podle ní

daní budou vývojáři a informační analytici.

již zabývá modernizací odborného vzdělávání i vzdělávacích programů pro učitele.

Invenci a originalitu stroje nenahradí

Nová pracovní místa budou vznikat i v samotném průmyslu, zejména ve strojírenství. Tyto profese budou propojovat strojní inženýrství se znalostmi elektroniky, kybernetiky a informatiky.

Individualizace výrobků na míru podle přání zákazníků zvýší

Nejvíce nahraditelné jsou profese s nižšími kvalifikacemi ve vý-

poptávku po odbornících rozvíjejícího se tzv. kreativního prů-

robě, zejména lehkém zpracovatelském průmyslu, v dopravě

myslu, průmyslu zaměřeného na design, který bude v prodejní

a v logistice, ale také středně a výše kvalifikované profese v ad-

úspěšnosti výrobků hrát stále větší roli.

36 Ekonom Carsharing

CARSHARING – DOPRAVNÍ TREND MĚST BUDOUCNOSTI

EKONOM

Autor: Filip Šmejkal

Proč kupovat auto, když si ho můžu půjčit. Sdílení aut získává na popularitě a stále nekonvenční způsob dopravy nachází své místo i v Česku. Nově se do něj zapojil i pražský magistrát.

Sdílení aut dorazilo do českých měst už z počátku tohoto tisí-

dě průzkumů může nahradit jedno carsharingové auto až 10

ciletí, výhodné půjčovny vhodné pro krátkodobé vyjížďky však

ostatních,“ pokračuje Petra Sabolová. Němečtí legislativci proto

svět zná již mnohem déle. „Využívat těchto konceptů se dnes

prosadili minulý rok zákon umožňující sdíleným autům zdar-

obecně vyplatí všem lidem, kteří jezdí autem nepravidelně

ma přednostně parkovat na předem určených místech, pod-

a v řádech pouze několika jednotek tisíc kilometrů za rok,“ re-

le prohlášení německé vlády mohou města dokonce umožnit

feruje tiskový mluvčí Ministerstva dopravy ČR Zdeněk Neusar.

průjezd aut s ekologickým pohonem přednostními pruhy urče-

Ceny společností nabízejících carsharing totiž kromě benzínu

nými pro hromadnou dopravu. K začátku roku 2016 bylo v Ně-

zahrnují také náklady na pojištění, pravidelné kontroly vozidel

mecku registrováno 1,26 milionu zákazníků carsharingových

či jeho mytí, mezi vybavení auta patří většinou také dálniční

společností, tedy zhruba 1,5 % německé populace. Automobilo-

známka. „Zákazníci se jednoduše zaregistrují a pomocí naší

vá flotila zdejších společností čítá na 16 100 automobilů, jeden

mobilní aplikace naleznou nejbližší auto ke sdílení,“ popisuje

vůz tak v průměru sdílí asi 78 lidí. Aktuálně inovativní koncepce

princip půjčení vozu Petra Sabolová ze společnosti s největší

funguje v 537 zdejších městech, zdaleka se tak již nejedná pou-

flotilou aut ke sdílení v Česku.

ze o řešení dopravního kolapsu v metropolích.

Sdílíš, máš přednost

Carsharing v Česku

V zemích západní Evropy však již sdílení aut probíhá ve velkém.

Možným pilířům budoucí městské dopravy se úředníci z Minis-

Ke stále rostoucímu trendu napomáhají také opatření vlád jed-

terstva dopravy ČR ve strategickém dokumentu Dopravní poli-

notlivých států, kde by carsharing mohl přibrzdit stále zvyšují-

tika pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 věnují jen

cí se počet vozů ve městech, které enormně znečišťují životní

na několika řádcích. „Ministerstvo je těmto konceptům naklo-

prostředí a na parkovištích pro ně nezbývá místo. „Na zákla-

něno a vývoj tímto směrem ke krajským samosprávám či měst-

POČET SDÍLENÝCH AUT V ČR V LETECH 2012 – 2017 2012 2013 2014 2015 2016 2017

9 16 32 90 213 344

Ekonom Carsharing

37

MĚSTA S CARSHARINGEM

Liberec

Praha

Hradec Králové

Plzeň Pardubice Olomouc Ostrava České Budějovice

Brno

Zlín

ským municipalitám jednoznačně doporučuje,“ ujišťuje však

mobilem nebo čipovou kartou,“ dává nám nahlédnout do ce-

mluvčí ministerstva. Legislativní úpravu prý v Česku není potře-

lého procesu půjčování aut Michal Šimoník z nejstarší české

ba měnit, naše zákony na zvýhodnění řidičů sdílených aut již

carsharingové společnosti. Podle ceníků se řidičům nevyplatí

pamatují. Společně se sdílením vidí ministerstvo budoucnost

pořizovat auto, pokud ročně nenajedou více než jednotky tisíc

také v carpoolingu, tedy ve spolujízdě: „Oba systémy je na míst-

kilometrů. Počet registrovaných zákazníků každoročně vzrůstá,

ní úrovni možné podpořit zvýhodňujícími opatřeními, sdíleným

oproti Německu však můžeme stále mluvit jen o desetinách

autům lze například vyhradit parkovací místa nebo zvýhodnit

procent Čechů, kteří více preferují cestování vypůjčeným auto-

tarify lokálního mýta.“

mobilem.

Praha sdílí auta

Zelená doprava

V Česku lze sdílet automobily v deseti městech, vlastní program

Ekologický aspekt carsharingu neoceňují pouze velká města

se však odvážil spustit pouze pražský magistrát. V rámci projek-

v Evropě či na severoamerickém kontinentu, sdílení aut se začíná

tu Smart Prague dalo město společně s dalšími soukromými fir-

uplatňovat také v rozvojových zemích. Největší rozkvět aktuálně

mami Pražanům k dispozici patnáct elektromobilů, jež mohou

zažívá ve velkých čínských městech, kde se chopily příležitosti

dokonce zdarma zaparkovat na modrých a fialových zónách.

rovněž velké evropské automobilky. Jen vozový park v Pekingu

České silnice brázdí technologicky zastaralé vozy s nejvyšším

či Šhanghaji by svým počtem mohl konkurovat každému ev-

průměrným stářím v Evropské unii, Praha tak zároveň řeší pro-

ropskému státu. Velké oblibě se sdílení aut těší také v Mexiku,

blémy s čistotou ovzduší. Sdílená auta navíc často pohání elek-

ve velkých městech segment doplňuje zastaralý systém veřejné

třina, plyn či jiné alternativy organických paliv.

dopravy, potenciál v konceptu vidí také indická města.

Díra na trhu

Carpooling?

Aktuálně začíná mít o podnikání v oblasti carsharingu zájem

Na další z často skloňovaných způsobů dopravy v městech bu-

čím dál více společností, trhu však vévodí pouze tři s nejdelší

doucnosti již mnoho Čechů nedá dopustit. Rozmanité mož-

tradicí. Podnikání všech zaštiťuje Asociace českého carsharin-

nosti mobilních aplikací společně s dosahem sociálních sítí

gu. „Nenabízíme žádné vozy patřící jiným řidičům, ale pouze

umožňují spolucestujícím mnohem snazší navázání kontaktu,

zánovní vozy naší flotily, u kterých můžeme zajistit odpovídající

vždyť jen registr největšího serveru zajišťující spolujízdu v sou-

servis, pravidelnou obměnu a v neposlední řadě také profesio-

časnosti čítá tisíce řidičů. Řidiči mohou cestovat po celé Evropě,

nální carsharingovou technologii, která umožňuje auto rezer-

například z Prahy do Londýna se lze s trochou štěstí dostat už

vovat online a vyzvednout kdykoli přímo na ulici v režimu 24/7

za tisícovku.

38 Kariéra Ředitel IT bezpečnosti z EmbedIT

„PŘI POHYBU NA INTERNETU POUŽÍVEJTE SELSKÝ ROZUM,“ KARIÉRA

RADÍ LIBOR KOVÁŘ Z EMBEDIT Autor: Filip Šmejkal

Ředitel IT bezpečnosti skupiny Home Credit sice vystudoval ekonomii, dnes však řídí 70 členný tým IT security expertů z celého světa. V rozhovoru napoví, jak nejlépe zabezpečit svůj počítač nebo proč ve firmě nejčastěji létají na služební cesty do Číny.

Kolik lidí aktuálně tvoří Váš tým?

Aktuálně na oddělení pod mým vedením pracuje na různých pozicích 36 kolegů. První skupina vyhodnocuje aktuální bez-

V čem je specifický systém zabezpečení peněžních institucí oproti jiným firmám?

Systém ochrany dat je stejný a odpovídá mezinárodním nor-

pečnostní problémy a pracuje prakticky v režimu 24 hodin

mám, musíme však zajistit zabezpečení dat v jakékoli jejich

7 dní v týdnu, další kolegové se specializují na jednotlivé tech-

formě. Snažíme se jít směrem fintechu, specifická opatření

nologie a poslední část oddělení tvoří specialisté, například fo-

uplatňujeme třeba v souvislosti s různými mobilními aplika-

renzní analytici či penetrační testeři. Nedílnou součástí týmu

cemi pro naše klienty a jejich zařízeními. Klienti v dnešní době

jsou specialisté zabezpečující aktuální interní bezpečnostní

požadují aplikace v online režimu a žádná bezpečnostní opat-

regulaci a soulad s platnou legislativou a externí regulaci v ob-

ření by jejich požadavky neměla omezovat.

lasti ochrany dat. Z Prahy však řídíme i bezpečnostní oddělení v jiných zemích, o IT bezpečnost společnosti Home Credit se tedy celosvětově stará asi 70 lidí.

Na jakých principech stavíte IT bezpečnost ve Vaší firmě?

Týmy našich odborníků se zabývají řízením IT bezpečnosti jako takové, mají na starost i tvorbu standardů, procesů a pracovních postupů tak, aby byly uplatňovány i v jiných zemích, kde skupina Home Credit působí.

Právě proto, že působíme v deseti státech světa, patříme jistě k zajímavým cílům různých kybernetických útoků. Díky časovým posunům navíc obchodujeme takřka na nepřetržité bázi, když se o půlnoci uzavřou pobočky v USA, již v jednu hodinu ráno otevírají naši zástupci na Filipínách. Naše skupina však na bezpečnost klade opravdu velký důraz a bezpečnostní předpisy se zde dodržují velmi striktně.

Kariéra Ředitel IT bezpečnosti z EmbedIT

39

Nejrizikovější skupinu na internetu tvoří podle mnoha odborníků jeho samotní uživatelé. Co radíte Vašim klientům ohledně zabezpečení jejich osobních počítačů?

Většinu útočníků zajímá finanční zisk a postupují zpravidla nahodile. Statistika velkých čísel hovoří jasně – z velkého množství oskenovaných počítačů prolomí útočník bezpečnostní opatření jen několika z nich. Pokud klient používá komplexní hesla, předinstalované bezpečnostní nástroje a jeho počítač je vybaven antivirem, virus jeho počítač vyhodnotí jako zabezpečený a napadne raději jiný přístroj. Občas stačí jen zapojit selský rozum a chovat se na internetu odpovědně – neotvírat neznámé přílohy e-mailů nebo nenavštěvovat neznámé servery např. s pornografickým materiálem. Útočníci dnes využívají také nástroje socialengineeringu a na základě dat ze sociálních sítí dokážou leccos. Osobně raději známému zavolám, zda mi opravdu danou přílohu k e-mailu odeslal než na ni bezhlavě „kliknu“.

Je v tomto ohledu bezpečné používat mobilní bankovnictví, pokud na chytrém telefonu není nainstalován odpovídající antivirový software?

Liší se nějakým způsobem bezpečnostní opatření v ostatních zemích, kde společnost Home Credit působí?

Mezinárodní standard zůstává stejný, opatření se v každé zemi liší nejvíce v důsledku vládních regulací. V Číně například platí, že se data nesmí dostat za hranice země. Problémy, které s ostatními pobočkami řešíme pomocí vzdáleného připojení, tak v případě Číny musí náš tým přiletět řešit osobně na místo.

V médiích se často hovoří o kybernetických útocích ze strany občanů Ruska. Čelí zde Vaše systémy většímu riziku?

Každý měsíc zpracováváme v našem centrálním registru statistiku útoků v jednotlivých zemích a při porovnání ruských dat za delší časový úsek žádnou větší aktivitu hackerů nezaznamenáváme. V tomto ohledu se z mého pohledu jedná spíše o atraktivní téma pro novináře.

Berou české státní i soukromé instituce zabezpečení jejich systémů vážně?

Pokud klienti při používání bankovních aplikací přemýšlí, nemůže nastat žádný bezpečnostní problém. Rozhodně však není žádoucí ukládat do telefonu PIN kódy nebo čísla kreditních karet.

Na jakých pozicích ve Vaší společnosti najdou uplatnění absolventi?

Díky rozmanitosti našeho týmu u nás mohou začít pracovat studenti většiny IT oborů, od síťových architektů až po „riskaře“.

IT bezpečnost dnes vyžaduje, kromě znalosti IT správy a řízení procesů, také znalost legislativy a norem IT architektury. V EmbedIT, IT divizi skupinyHome Credit, se navíc člověk musí umět pohybovat v mezinárodním velmi dynamickém prostředí.

Na Facebooku Váš tým často zveřejňuje fotografie z pracovních cest do atraktivních destinací. Na co dalšího se mohou Vaši budoucí zaměstnanci těšit?

Zaměstnanec pro svůj kariérní posun mnoho větších firem v Evropě již nenajde. Většina bankovních společností vlastní v Česku jen své pobočky, zatímco naši spolupracovníci v Praze,

Ekonomický přínos investic do bezpečnosti se velmi obtížně

Brně i Ostravě řídí dění na celém světě. Pro mladého člověka

vyčísluje a i proto občas firmy i úřady na svou IT bezpečnost

tedy nabízíme ideální příležitost k profesnímu růstu na oprav-

zanevřou. V největším množství případů se odhadují jen po-

dové mezinárodní úrovni.

tenciální finanční dopady v případě útoku a na ty managementy společností příliš neslyší, jedinou měřitelnou položkou Foto: Milan Mošna

zůstává až reálná finanční ztráta v případě úspěšného útoku na informační systémy nebo při úniku dat. Situace ve virtuálním prostoru se ale v posledních letech určitě lepší a investice určené na tuto problematiku narůstají. Naše skupina se tomuto problému však věnuje velmi soustavně.

Zajímá Vás více? Podívejte se na https://www.embedit.cz/Career

40 Tech Roboti z brněnského CEITECu

ČEŠTÍ ROBOTI Z BRNA – BUDOUCÍ VOJÁCI I POMOCNÍCI NA LÉKAŘSKÝCH SÁLECH

TECH

Autor: Filip Šmejkal

Vědci z brněnského CEITECu již několik let pracují na vývoji špičkových robotů. Aktuálně představil tým pod vedením profesora Luďka Žaluda nové modely vyrobené pro vojenské nebo medicínské využití, které by se mohly co nevidět dočkat svého uplatnění v praxi. Čeští vědci se v oblasti robotiky řadí ke světové špičce, tým složený z odborníků z Fakulty elektrotechniky a komunikačních

Válka robotů

technologií VUT a CEITECu se jejich vývojem zabývá již 15 let.

Skladného robota lze převážet ve větším armádním vozidle

Nyní se zaměřili na výzkum robotů, kteří najdou využití přede-

a v případě hrozící chemické, jaderné či biologické kontami-

vším ve vojenské oblasti. Během válečných konfliktů mohou

nace umožní vojákům prozkoumat bez rizika oblast bojů. Ar-

být vysláni například do kontaminovaných oblastí. „Děláme

mádní pomocník odolá teplotám od -35°C do 70°C, po návratu

především roboty a robotické systémy určené pro nedostup-

ze zamořených území je navíc po dekontaminaci opět připra-

né nebo nebezpečné oblasti. Používají se tam, kde hrozí něja-

ven k použití. Právě tato vlastnost ho mezi ostatními světový-

ké zranění člověka. Když přijdete o robota, tak to samozřejmě

mi modely činí výjimečným, většinu výzkumných vozidel totiž

nezpůsobí takovou škodu, jako když se přijde třeba o záchra-

agresivní rozpouštědla zničí hned po jejich první operaci. Ro-

náře,“ vysvětluje Luděk Žalud. Nejdéle vyvíjený robot dostal

boti série Orpheus dokážou analyzovat kromě vzduchu i vodu

mytologický název Orpheus, některé jeho verze poslouží také

a zeminu, pomoct mohou vojákům také při detekci kovů. Jeho

české armádě.

součásti přitom musí vykazovat značnou trvanlivost, armáda jejich kvalitu testuje devatenácti různými druhy zkoušek. Kromě

Tech Roboti z brněnského CEITECu

41

Zdroj: CEITEC

Orpheus X4 Rozměry

881 x 590 x 680 mm

Průměr kola

426 mm

Váha

56 kg

Výdrž

45 min.

Maximální rychlost

12 km/h

Maximální výška překážky

20 cm

Dosah signálu

300 m

průzkumného robota v laboratoři robotiky vznikla také verze

okolního vzduchu. Na ovládání systému Ateros stačí i díky vyu-

Orphea určená k lékařskému využití, flexibilní Perseus do členi-

žití virtuální a rozšířené reality pouze jeden člověk, tlačítka tak

tého terénu či armádní dron Uranus.

nahradily brýle pro virtuální realitu a místo stisku ovladače ro-

Roboti hlídači Kromě vojenství naleznou roboti využití i v jiných oblastech. Úspěch zaznamenala štěrbinová kamera Kyklop vyvinutá pro Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje či nový robot Morpheus určený Státnímu ústavu radiační ochrany. „Aktuálně

bota přiměje k pohybu pouhý pohled do určitého směru. Synchronně přitom operátor řídí několik druhů robotů určených k plnění nejrůznějších úkolů. Roboty lze použít k vojenským i nevojenským účelům.

Medicína budoucnosti

pracujeme na systému Ateros a snažíme se mít víc propojených

Vědci z laboratoře robotiky svůj výzkum cílí především na vý-

robotů s různými vlastnostmi. Řešíme to například v souvislos-

robu konkrétního zařízení a své nápady se snaží co nejčastě-

ti se zabezpečením objektů. Tyto autonomní systémy by v bu-

ji přenést do praxe. Technici CEITEC o sobě dávají vědět také

doucnu mohly hlídat důležité továrny či nebezpečné provozy,

v oblasti medicíny. Minulý rok představil vědecký tým robotický

jako jsou jaderné elektrárny,“ líčí profesor brněnské techniky.

skener s laserovým paprskem s názvem Roscan, který dokáže

Oproti lidem nehrozí robotickým hlídačům zranění, naučenou

vytvořit trojrozměrný model povrchu na jakékoli části lidského

trasu navíc projíždí náhodně. Díky specifickému druhu kol s vá-

organismu ve více vlnových spektrech.

lečky robot sám zvládá pohyb do všech směrů i výstup do schodů. „Nastavila by se jasně zóna, kde už nemají lidé co dělat, stroj

Lékař tak kromě samotné struktury povrchu rozezná i barvy

by tam projížděl a hlídal kromě vniknutí osob i hrozby v podo-

či teplotu na jakémkoli místě pokožky, to vše bez škodlivého

bě úniku chemických látek nebo radiace,“ nahlíží do budouc-

vlivu běžně používaných mikrovlnných záření a za o poznání

nosti Luděk Žalud.

nižší cenu. Stejnou techniku 3D mapování přitom vědci pou-

Mnoho v jednom

žívají i při výrobě mobilních robotů. Přístroj se prozatím testuje, v lékařských ordinacích bychom jej mohli spatřit v horizontu několika let. „Naše řešení je velmi výhodné pro několik oblastí

Systém Ateros, tedy Autonomně teleprezenční robotický sys-

medicíny, jako je dermatologie či plastická chirurgie,“ upřesňu-

tém, si už stihl odnést ocenění z loňského ročníku veletrhu Am-

je úspěšný vědec. Uplatnění najde během vyšetřování dětských

pér, největšího veletrhu spotřební elektroniky v Česku. Pořádá

pacientů, diabetiků nebo při určování rozsahu popálenin. Podle

se každoročně v Brně. Roboti na sobě nesou vyspělou techniku,

profesora lze přístrojem také přesně změřit úbytek tukové tká-

systém lze využít například pro tvorbu strukturovaných map

ně při plastické operaci prsou, kdy místo silikonu lékaři do těla

povrchu Země, k záchraně osob nebo k měření kontaminace

pacientky aplikují její vlastní tukovou tkáň.

42 Tech Vzestup umělé inteligence

EXPERIMENTEM K POZNÁNÍ.

TECH

VZESTUP UI A KDE VŠUDE JI NAJDEME Autor: Tereza Došek

Co byla ještě v padesátých letech víceméně utopie a neforemná krabička umělých neuronů při studentských pokusech s primitivními simulacemi, je dnes komplikované, rychle se učící médium, které se stále větší lehkostí překonává očekávání svých stvořitelů.

Praktická, všestranně použitelná umělá inteligence. Pomiňme

Budeme-li však poplatní umělé inteligenci v úkonech, které

science-fiction, jsme od ní na míle vzdáleni. Je to věda, ale už

ve velkých továrnách zastávalo nemalé procento lidí a pro které

ne pouhá fikce. V začátcích dělal zoolog Edward Thorndike po-

to je zdroj obživy, zejména v zemích jako Čína nebo Indie, ne-

kusy s kočkami v krabici, spočívající ve spoléhání se na jejich

budeme pak muset čelit pověstnému dilematu už od počátku

schopnost se učit a najít tak ukrytou páčku, která jim umožní

spojeného s umělou inteligencí? Totiž nezaměstnanosti, nepo-

z krabice uniknout. Marvin Minsky v době svých studií na Har-

kojům a poklesu životního standardu v postižených oblastech?

vardu vymyslel program napodobující chování myši v bludišti,

Na to profesor Ng ani řada dalších vědců odpověď nenabízí.

SNARC (orig. Snochastic Neural Analog Reinforcement Com-

Pravdou ale zůstává, že i když kritici dobře vědí, kde by mohla UI

puter), což vedlo k jeho pozdějším úspěchům a založení Labo-

uškodit, existuje stejné množství těch, kteří vidí možnosti, kde

ratoře výzkumu umělé inteligence. Jen za poslední rok se však

všude by mohla pomoci.

výzkum UI dostal mnohem dál.

Co si myslí expert

Nejnovější typ UI V odpověď na vysokou nehodovost (nejen) v USA, byl vyvinut

Prominentní vědec a profesor Standfordské univerzity zabýva-

systém AlphaGov nejnovější podobě představený v prosinci

jící se výzkumem umělé inteligence a jejím využitím, Andrew

2017 v Barceloně. Začal jako sofistikovaný hráčský program pro

Ng, o dnešní UI prohlásil: „Všechna rozhodnutí, která činí člo-

hru Go, šachu podobnou, původně asijskou hru, a porazil v ní

věk, dokáže UI, unikátní učící se nástroj, udělat mnohem sys-

jejího nejlepšího hráče – jihokorejského Lee Sedola. Program byl

tematičtěji.“ Navazuje tak na své několikaleté úsilí, kdy se sna-

pro svou nepřekonatelnou schopnost učit se a doposud nej-

žil pomoci velkým světovým společnostem zakomponovat UI

vyšší počet umělých neuronových synapsí (1 miliarda) přetvořen

nejen do produktů samotných, ale i do procesu výroby. Uvedl

na samoučící se simulátor řízení.

například na trh pro výrobce smartphonů algoritmus, který je schopen jen z malého počtu dodaných vizuálních informací

AlphaGo se systémem DeepThink byl doveden téměř k dokona-

rozklíčovat širokou škálu možných závad na konkrétní součást-

losti. Lidský mozek se učí díky tomu, že používá některá nervová

ce a produkt tak z procesu vyřadit, než se dostane poškozený

spojení při určité činnosti nebo akci více než jiná a podobně se

do obchodů nebo k uživatelům.

až doposud učily i UI. Jde tu o ohromné kvantum informací, které je nutno zpracovat a je k němu potřeba velké počítačové

Tech Vzestup umělé inteligence

43

kapacity. Proto vše stojí a padá na efektivitě a schopnosti umě-

snad kvůli jejich schopnosti vyhnout se, zaparkovat nebo správ-

lé inteligence odvozovat si nová data. Poskytne-li se programu

ně odbočit. Spíš pro jejich nikdy nekončící nasazení při hledání

jedna informace, měl by být schopen si analogicky najít na zá-

nových, bezpečnějších možností.

kladě podobností informaci druhou. Dříve všechno potřebné vkládali softwaroví inženýři do programů ručně, což byla úmor-

Přesto i tyto sofistikované nástroje dělají chyby. Je těžké nechat

ná a čas zabírající práce. Naučit program, aby sám sebe učil, byl

stroj odpovídat na otázky, které při své nejlepší vůli neumí zod-

tak první krok, aby se celý vývoj urychlil a aby byly i programy

povědět ani člověk. Blížili bychom se pak k Asimovské otázce

jako AlphaGo schopny vývoje.

vnitřního bytí, a i přes tvrzení vědců jako profesor Ng, že doba autonomních, vnitřně uvědomělých androidů je ještě daleko

Cílem je určit algoritmu, která z přijatých informací je podstat-

před námi, je dobré vědět, že otázky života a smrti dělají pro-

ná a žádoucí, a která je druhotná. Jinými slovy používat některé

blém i samotným strojům.

nervové synapse častěji než jiné. Má-li auto zatočit vlevo tam, kde mu značka přikáže, ale dojde ke komplikaci na vozovce,

Jedoucí řidič, který se nemůže vyhnout srážce a má jen dvě

musí mu program najít řešení i pro takové případy. Proto ve vir-

možná řešení, srazit těhotnou ženu nebo na protější straně

tuálních simulacích vbíhají do cesty zvířata, padají stromy a se-

jdoucího muže, vyřeší situaci na základě svých morálních hod-

souvají se kameny. A umělé neurony se učí, že takovým překáž-

not. Stroj tento aparát nemá a situaci tak není schopen vyhod-

kám je třeba se vyhnout a zároveň, že musí najít cestu vpřed.

notit jinak než jako všechno ostatní. Matematicky. Dva jsou více

Zdroj: Adobe Stock

Jak je tomu dnes

než jeden. O co by byl ale svět lepší, kdybychom mohli ráno vstát, nasednout a nechat auto ať nás sveze do práce a mezitím dohnat jednoho nebo dva šlofíky. A bonus by byl, kdyby i vědě-

Když vidíme simulace jízdy u prvních aut vybavených UI, může

lo, jaký že to druh čokoládových lupínků máme rádi k snídani.

nás napadat, jak bychom asi v takové situaci reagovali my. Ne

To už by pak skutečně nebyl potřeba ani volant.

44 Tech Internet věcí

ZAPOMEŇTE NA INTERNET VĚCÍ, PŘICHÁZÍ INTERNET VŠEHO

TECH

Autor: Jan Novák

Zkratka IoT, pod kterou se skrývá Internet věcí, bývá v současnosti velmi často skloňována. Tento pojem poprvé použil britský inovátor Kevin Ashton a to již skoro před 20 lety, jak je na tom dnes?

Hlavní nosnou myšlenkou IoT je to, že lze spolu prostředky denní potřeby vzájemně propojit a zajistit mezi nimi komunikaci. Není tak velkým překvapením, že Kevin Ashton stál za vznikem mnoha čipů umožňující elektronickou komunikaci, přičemž za nejvýznamnější lze považovat systém RFID určený pro přenos informací na krátkou vzdálenost, který mnoho z nás používá například při bezkontaktních platbách.

Podstatná je pro ale samotná aplikace IoT. K čemu tak může být IoT dobrý? Lednice Vás ve spojitosti s typem potraviny upozorní skrze mobilní telefon na blížící se expiraci nebo vás vaše květina pomocí chytrého květináče požádá o zalití. Ačkoliv můžeme z výše uvedených příkladů nabýt dojmu, že IoT je oblast niché produktů určených především geekům, není to tak. V některých oblastech došlo v podstatě k plošné implementaci IoT, v současnosti by nám již činilo poměrně problém koupit nový automobil, který by alespoň nějaké prvky

může být sdílení sportovních výkonů změřených zařízeními

IoT nevyužíval. Otázkou však je, zda je využívají lidé. Mnohdy

z kategorie wearbles skrze sociální sítě, následné zpracování

tak totiž mohou vznikat technologie pro technologie, nikoliv

a analýza těchto dat a jejich využití pro zlepšení sportovních

technologie pro lidi. A to je právě to, co je na koncepci IoT

výkonů všech uživatelů. IoE však nemyslí pouze na jednotlivé

nejvíce kritizováno.

spotřebitele, ale nachází své uplatnění i v oblasti Smart Cities.

Finští popeláři tak dostávají notifikace o plnosti košů a popel-

Samotný koncept komunikujících technologií pro reálné po-

nic, aby mohli efektivně plánovat vyvážení odpadu, což jim

užití nestačí, proto přišla americká technologická společnost

umožnilo ušetřit desítky procent z jejich rozpočtu. Pokud ho-

Cisco s novou koncepcí a tím je IoE, tedy Internet všeho (z an-

voříme o úsporách, Cisco odhaduje, že do roku 2022 dojede

glického Internet ofEverything). IoE neřeší pouze komunikaci

u úspoře veřejných peněz ve výši 4,6 miliard dolarů. Závěrem

věcí, ale i okolní svět a především lidi! IoE v sobě tedy zahr-

lze konstatovat, že IoT není plně překonaný koncept, Cisco

nuje 4 klíčové prvky: lidi, komunikaci, zpracování dat (zejmé-

se však s novým pojmem IoE snaží poukázat na důležitost

na těch velkých) a také samotné věci. Hezkou ukázkou tak

zapojení lidí do celého procesu.

Šéfredaktorka: Šárka Bláhová sarka.blahova@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz redakce@ekontech.cz | DTP: Michal Polus Redaktoři: Filip Šmejkal, Lucia Hronková, Martin Jonáš, Michal Pšurný, František Mašek, Jan Novák Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 36. | Termín distribuce: duben 2018 | Další číslo vyjde v říjnu 2018 Ekontech.cz vychází 6x v akademickém roce | Náklad: 21 000 ks; náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X

VELKÁ

prestižních zaměstnavatelů v ČR

www.ceskapojistovna.jobs.cz

www.kdejinde.cz

www.embedit.cz

www.skoda-kariera.cz

ROZVIŇTE

SVŮJ POTENCIÁL

6 www.kb.jobs.cz

www.unipetrol.jobs.cz

Tvoje kariéra v 2018 Našlápnutá kariéra už po škole? Není to nemožné!

Díky našemu trainee programu pro absolventy získáš zkušenosti jak z naší centrály, tak i ze zahraničí!

JEDINĚ S NÁMI!

Koho hledáme?  Absolventy VŠ nebo studenty posledního ročníku VŠ  Analytika, který se nebojí práce s čísly a umí používat selský rozum  Dobrodruha, který hledá výzvu a sní i o práci v zahraničí  A zároveň někoho, komu nedělá problém se domluvit v anglickém jazyce

Kam se můžeš podívat?

více informací na: www.jedinesnami.cz Hlásit se můžete již nyní, výběrová řízení proběhnou na jaře 2018