Přezdívky v dětském kolektivu by Denisa Kokošková

Šnek

Mršo

Topinka

Soptík

Ítynka

Jedlík

Mejdlo

Karbolka

Rybíz

Píďa

Lentilka

Číra

Pidižvík

Opička

Baru

Mráza

Přezdívky v dětském kolektivu Marta Kvíčalová

Přezdívky v dětském kolektivu Nicknames in groups of children Marta Kvíčalová

Univerzita Karlova — Pedagogická fakulta Praha, 2018

ISBN: 978-80-7290-973-5

„Kolik přezdívek máš, tolikrát jsi člověkem.“ (Jataky)

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Ladislavu Janovcovi, Ph.D., za cenné rady, trpělivost a čas, který mi věnoval, a své rodině za všestrannou podporu a lásku.

Věnováno všem, kteří mohou být hrdí na své jméno…

Obsah ÚVOD .......................................................................................................11 1.1 Vymezení termínu přezdívka v české lingvistické literatuře ..............12 1.2 Dětské přezdívky v české lingvistické literatuře ................................... 15 1.3 Nepravé přezdívky .......................................................................................18 1.4 Přezdívky v malé sociální skupině............................................................19 2. KLASIFIKACE PŘEZDÍVEK ............................................................... 23 2.1 Klasiﬁkace přezdívek na základě jazykové motivace jejich vzniku ...23 2.2.1 Třídění přezdívek podle Slavomíra Utěšeného .............................24 2.2.2 Třídění přezdívek podle Přemysla Hausera ..................................24 2.2.3 Třídění přezdívek podle Miroslavy Knappové ..............................25 2.2.4 Třídění přezdívek podle Jany Pleskalové ....................................... 27 2.2.5 Nový návrh třídění přezdívek .......................................................... 27 2.2 Klasiﬁkace přezdívek na základě jejich typů .........................................29 3. ROZBOR JAZYKOVÉ MOTIVACE ZÍSKANÝCH PŘEZDÍVEK .............31 3.1 Přezdívky vzniklé z osobních jmen........................................................... 31 3.1.1 Přezdívky vzniklé z rodných jmen .................................................. 31 3.1.2 Přezdívky vzniklé z příjmení ............................................................32 3.1.2.1 Slovotvorné prostředky: Odvozování přezdívek z příjmení nositele.................................................................35 3.1.3 Přezdívky vzniklé z rodného jména a příjmení zároveň ............. 37 3.1.4 Přezdívky vzniklé podle monogramu .............................................38 3.2 Přezdívky vzniklé podle vzhledu a tělesných vlastností nositele .......38 3.3 Přezdívky podle chování, povahy, charakteru, vlastností apod........... 41 3.3.1 Přezdívky podle povahy, charakteru ............................................... 41 3.3.2 Přezdívky podle chování, temperamentu ...................................... 41 3.3.3 Přezdívky podle vlastností, schopností, znalostí a šikovnosti, zručnosti ..............................................................................................42 3.3.4 Přezdívky podle fyzické zdatnosti ...................................................43 3.3.5 Přezdívky podle zvyku nebo zlozvyku ............................................44 3.3.6 Ostatní přezdívky související se schopnostmi nositele...............44 3.4 Přezdívky podle zálib a preferencí nositele ............................................44 3.4.1 Přezdívky podle zájmu nebo koníčku .............................................45 3.4.2 Přezdívky podle oblíbeného jídla ....................................................45

3.5 3.6 3.7 3.8

3.4.3 Přezdívky podle oblíbeného zvířete ................................................46 3.4.4 Přezdívky podle typické nebo oblíbené barvy, oblečení či podle nápisů....................................................................................46 3.4.5 Přezdívky podle oblíbené rostliny, talismanu, věci nositele....... 47 3.4.6 Přezdívky podle oblíbené osobnosti ............................................... 47 Přezdívky podle literárních, ﬁlmových a pohádkových postav ........... 47 Přezdívky vzniklé z přeřeknutí a častých průpovídek ..........................48 Přezdívky podle rodinných příslušníků, blízkých osob, podle původu, přezdívky sloužící k rozlišení dětí stejných jmen...................49 Přezdívky vzniklé na základě příhody, neobvyklé situace ................... 51

4. JAZYKOVÉ ZVLÁŠTNOSTI PŘEZDÍVEK ........................................... 53 4.1 Přirozené proměny přezdívek....................................................................53 4.2 Variabilita přezdívek ...................................................................................54 4.2.1 Stejné přezdívky na základě různé motivace................................55 4.2.2 Různé přezdívky na základě totožné motivace............................. 57 4.3 Cizojazyčné přezdívky ............................................................................... 58 4.4 Jmenný rod ................................................................................................... 58 5. PŘEZDÍVKY V KOMUNIKACI............................................................ 61 6. ROZDÍLY MEZI SKAUTSKÝMI A ŠKOLNÍMI PŘEZDÍVKAMI ......... 65 6.1 Školní přezdívky............................................................................................65 6.2 Skautské přezdívky ......................................................................................66 6.3 Srovnání skautských a školních přezdívek..............................................66 7. VZTAH RESPONDENTŮ K VLASTNÍ PŘEZDÍVCE ............................71 8. SLOVNÍK PŘEZDÍVEK A STRUKTURA SLOVNÍKOVÉHO HESLA ... 75 9. ZÁVĚR ...............................................................................................157 Literatura............................................................................................. 159 Slovník pojmů užívaných ve skautském prostředí ............................ 162 Klíčová slova........................................................................................ 163 Rejstřík ................................................................................................ 165

Úvod Přezdívky jsou jako neoﬁciální a stylisticky příznaková antroponyma velmi rozšířeným a oblíbeným prvkem dětského a mládežnického slovníku. V současnosti se s nimi setkáváme nejen v dětských kolektivech, ale v souvislosti s rozvojem digitálních technologií a především s rozmachem sociálních sítí se přezdívky stávají významnou součástí každodenní komunikace a identity velké části populace.1 Studiem přezdívek z lingvistického hlediska se v českém prostředí zabývala řada významných autorů. Vzniklo mnoho studií a diplomových prací, které zkoumají přezdívky v různých sociálních a zájmových skupinách, případně lokalitách2. Monograﬁe Přezdívky v dětském kolektivu, která navazuje na stejnojmennou rigorózní práci3, se pokouší o podrobné zpracování tématu přezdívek. Naší ambicí je popsat tuto dynamickou skupinu proprií z nejrůznějších úhlů pohledu. V jednotlivých kapitolách rozebíráme rozsáhlý jazykový materiál, který jsme získali dlouhodobým a soustavným sběrem přezdívek na základních a středních školách a ve skautských oddílech4. Teoreticky vycházíme především z odborné antroponomastické, sociolingvistické a sociálně psychologické literatury, jako jsou práce P. Hausera, L. Klimeše, M. Knappové, S. Pastyříka, S. Utěšeného, V. Šmilauera, D. Bittnerové, J. Mareše, J. Křivohlavého a dalších.

3 4

Přezdívkami používanými v internetových diskusích, chatech a komunikačních programech (ICQ, Skype atd.), které se označují jako nick (z anglického nickname), se ve své monografii zabývá E. Jandová (JANDOVÁ, E. a kol.: Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2006, s. 57. ISBN 80-7368-253-2.) DUŠKOVÁ, L.: Příjmení a přezdívky v Pacově. Diplomová práce, JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta, Č. Budějovice, 2017. HANUŠKOVÁ, P.: Přezdívky v českém skautingu. Bak. práce, FF MU, Brno, 2012. KONEČNÁ, H.: Tvoření přezdívek a hypokoristik ve Woodcraftu. Bak. práce, FF MU, Brno 2009. OSTRÝŽOVÁ, M.: Příjmení a přezdívky v obci Vír. Bak. práce, JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta, Č. Budějovice, 2011. ŠŤASTNÁ, K.: Současné přezdívky ve vybraných základních školách v okolí Soběslavi. Bak. Práce, JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta, Č. Budějovice, 2015. VÁVRŮ, V.: Příjmení a přezdívky v obci Český Rudolec. Diplomová práce, JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta, Č. Budějovice, 2017. VINTROVÁ, A.: Přezdívky orientačních běžců. Bak. práce, FF MU, Brno, 2009. VODIČKOVÁ, J.: Současné přezdívky mladé generace. Bak. práce, FF MU, Brno, 2012. dále viz seznam použité literatury KVÍČALOVÁ M., Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010. Cílenému sběru dětských (skautských i školních) přezdívek pomocí opakovaných dotazníkových výzkumů, rozhovorů, řízených diskuzí a výpovědí pamětníků se věnujeme kontinuálně od roku 2008.

Navrhujeme nový způsob třídění přezdívek na základě motivace jejich vzniku, který jsme prověřili při zpracování své disertační práce5, a zabýváme se jazykovými zvláštnostmi přezdívek, především posunem, k němuž dochází v kategorii jmenného rodu, a jejich proměnami v rámci komunikace. Podrobně se zabýváme také rozdíly mezi školními a skautskými přezdívkami. Přezdívky nahlížíme nejen jako jazykový prostředek realizace komunikačního aktu oslovení, resp. jako jazykový prostředek označující v komunikaci třetí osobu, ale i jako projev konkrétní komunikační strategie v rámci zkoumaného kolektivu. V samostatné kapitole se proto zabýváme vztahem respondentů k (jejich) přezdívkám a dokazujeme, že přezdívka není jen pojmenování, uživatelské jméno, ale že je s ní spojena určitá společenská role a může být potvrzením příslušnosti ke skupině. Není neobvyklé, že se přezdívka velmi rychle stává součástí nositelovy identity a v určitém prostředí plně nahrazuje občanské jméno. Naprosto nové téma, kterým se zabýváme, je míra srozumitelnosti a výpovědní hodnota konkrétních přezdívek. Pokoušíme se odpovědět na otázky, jak vnímají konkrétní přezdívku nezávislí respondenti, kteří nejsou o jazykové motivaci vzniku přezdívky informováni. Shoduje se jejich pohled na přezdívku s výpovědí nositele přezdívky, resp. výpovědí kolektivu, kde přezdívka vznikla a kde se v komunikaci užívá? Za významný přínos naší práce považujeme konzervaci získaného jazykového materiálu, který tvoří poslední kapitolu monograﬁe. Vytvořený slovník přezdívek nejen dokládá pestrost soudobého dětského jazyka, ale pro badatele zabývající se antroponomastikou nabízí rozsáhlý materiál, který může v budoucnu posloužit jak k synchronním, tak diachronním výzkumům.

1.1 Vymezení termínu přezdívka v české lingvistické literatuře Přezdívky tvoří bohatou, značně proměnlivou a dynamickou skupinu proprií. Definice přezdívky v české odborné lingvistické literatuře prošla v posledních letech významnou proměnou. Starší literatura (např. Beneš 1962)6 přezdívku definuje jako neoficiální, často posměšné jméno používané „za zády“ pojmenovaných lidí. Rovněž Příruční slovník jazyka českého přezdívku charakterizuje

KVÍČALOVÁ M., Žákovské přezdívky jako součást školské jazykové komunikace, Disertační práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2016. BENEŠ, J.: O českých příjmeních, Praha: ČSAV, 1962, s. 8.

jako „trvalé pojmenování dávané někomu nebo něčemu, obyčejně posměšně vedle běžného jména“7. Podobně chápe přezdívku i SSJČ: „často hanlivé nebo posměšné pojmenování dané někomu místo nebo vedle jeho náležitého jména, přízvisko.“8 J. Svoboda přezdívku považuje za „individuální jméno, často posměšné, které dostává obyčejně až dospělý člověk podle svých vlastností, vzezření, návyků, náhodných událostí apod.“9 Charakterizuje ji jako „dodatečné pojmenování osob, které své vlastní osobní jméno už mají. Přezdívky vznikají v pozdějším věku člověka podle nápadných tělesných nebo povahových vlastností, podle jiných okolností“10. Novější práce přezdívky nahlížejí obecněji. Encyklopedický slovník češtiny deﬁnuje přezdívku jako „neúřední, doplňkové vlastní jméno, které většinou charakterizuje osoby, místa nebo věci a vztahuje se k povolání, vlastnostem, původu atd. nositele jména. Může obsahovat pozitivní nebo negativní hodnocení. Přezdívky osob vznikají obměňováním rodných jmen a příjmení, podle vlastností fyzických, duševních, povahových a charakterových, podle zálib a koníčků, podle rodinné situace, podle různých oblíbených či známých osobností ze života kulturního či sportovního i podle oblíbených seriálů atd.“11 Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky (ZSaTSO) považuje za přezdívku „doplňkové, neúřední vlastní jméno, které většinou charakterizuje osoby, místa nebo věci a vztahuje se k povolání, vlastnostem, původu atd. nositele jména; může, ale nemusí obsahovat pozitivní nebo negativní hodnocení.“12 Svatopluk Pastyřík označuje přezdívku za jeden „z frekventovaných komunikačních a sociolingvistických onomastických prostředků“13 a charakterizuje ji jako „doplňkové vlastní jméno (nejčastěji antroponymum), které je obvykle individuální a nedědičné. Vznik přezdívky je náhodně motivován různými

7 8 9 10 11

Příruční slovník jazyka českého. Sv. IV., část 2., Praha 1948, s. 279. SSJČ, IV., Praha 1989, s. 608. SVOBODA, J.: Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha: ČSAV, 1964, s. 14. Tamtéž, s. 41. Encyklopedický slovník češtiny, KARLÍK P.; NEKULA M.; PLESKALOVÁ J. (Eds.)., Praha: NLN, 2002, s. 354. ISBN 80-7106-484-X. Podobně PLESKALOVÁ J.: (2017): PŘEZDÍVKA. In: KARLÍK P.; NEKULA M.; PLESKALOVÁ J. (Eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘEZDÍVKA ZSaTSO: SVOBODA, J.; ŠMILAUER, Vl.; OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L.; OLIVA, K.; WITKOWSKÝ, T.: Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky, ZMK 14, 1973, s. 118. PASTYŘÍK, S.: K současným přezdívkám a jejich třídění. In: CHÝLOVÁ H. (Eds.), Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 25. 9. 2003, Plzeň: 2005, s. 123. ISBN 80-7043-359-0.

okolnostmi, jež se libovolně dotýkají pojmenovávané osoby (pojmenovávaného objektu). Kromě jiných aktivních propriálních funkcí má přezdívka jako svou typickou funkci především funkci charakterizační (deskriptivní).“14 K přezdívkám „za zády“ se vrací ve své práci M. Knappová, která upozorňuje, že „některými přezdívkami jsou jejich nositelé oslovováni přímo, o jiných naopak objekty jejich označení třeba ani nevědí.“15 Důvodem vzniku přezdívek je především snaha o výstižnost, vtipnost, originalitu a jazykovou úspornost – dlouhá jména a příjmení jsou v komunikaci nahrazována kratšími přezdívkami. Proto jsou i „v současné době přezdívky v komunikaci velmi frekventovanými antroponymickými prostředky. Nepoužívají se však už jenom „za zády“ (Beneš 1962), ale velmi často jako skutečná vlastní jména, která mnohdy právě v běžné komunikaci nahrazují oficiální a standardizovaná rodná jména a příjmení … a to v přímém i nepřímém kontaktu.“16 V návaznosti na uvedené definice za přezdívku v této práci považujeme jakékoliv běžně existující spisovné i nespisovné slovo (Bábinka, Cukrouš, Polívka, Rapl, Rozkrok, Žid), jež jako stylově příznakové neoficiální (neúřední) jméno funguje v určité sociální skupině a slouží k označení osoby jako její vlastní jméno, včetně nezvyklých obměn a deformací příjmení a rodných jmen, které mají pro svou neobvyklost a jedinečnost schopnost individualizovat. Mezi přezdívky počítáme také obměny a deformace příjmení bez nové motivace. V souladu s P. Hauserem mezi přezdívky nepočítáme „pouhé obměny a nejrůznější domácí podoby a zdrobněliny rodných jmen, které se běžně rozšířily, jejich užívání je pravidelné, a neoznačují tak již jediného jednotlivce a nevylučují záměnu,17 tedy všechna hypokoristika, tj. různé domácí zkráceniny, zdrobněliny a obměny rodných jmen. V této souvislosti připomeňme blízkost přezdívek a hypokoristik: jak upozorňuje ve své stati M. Knappová, „mezi některými typy hypokoristik a přezdívkami existují nepevné, prostupné hranice.“18 Mnohé přezdívky vznikají jako zcela nová, originální slova, a to nejčastěji 14 15

Tamtéž, s. 124. KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 47. PASTYŘÍK, S.:K současným přezdívkám a jejich třídění. In: CHÝLOVÁ H. (Eds.), Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 25. 9. 2003, Plzeň: 2005, s. 124. ISBN 80-7043-359-0. HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 81. KNAPPOVÁ, M.: K proměnám systému hypokoristik. In: Onomastické práce IV., Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2000, s. 215.

deformací hláskového skladu, zkracováním, odvozováním a spojením slov, rodných jmen a příjmení nebo přejímáním slov z cizích jazyků (Anténa, Kozabela, Bašu, Hydra, Pepek, Popkorn, Bambino). Významná část přezdívek „vznikla nepřímo, přenesením slov označujících osoby a zvířata (obecných i vlastních) i věcí na nové vlastní pojmenování osoby. Modelem tohoto přenesení je: vypadá, chová se jako…“19 Z hlediska struktury formy je přezdívka převážně jednoslovná, řidčeji víceslovná (v našem materiálu Kata–Kity, Rob Roy, Kačer Donald) a měla by být jakožto vlastní jméno psána s velkým písmenem.

1.2 Dětské přezdívky v české lingvistické literatuře Jako jeden z prvních lingvistů se tématu přezdívek věnoval Vladimír Šmilauer, který v roce 1933 v Naší řeči uveřejnil článek věnovaný studentským přezdívkám20, v němž zavzpomínal na dobu učitelského působení v Bratislavě. Důvod vzniku přezdívek vysvětluje následovně: „Živnou půdou pro dávání přezdívek je nechuť k nevýmluvným, neplastickým, příliš studeným a úředním příjmením. Jsouť naše příjmení dnes pouhými konvenčními značkami, třebas v době svého vzniku byla silně citově příznaková (jména lichotivá i potupná) nebo vyjadřovala nějaký skutečný význačný vztah svého nositele (původ, bydliště, zaměstnání). Ale postupem doby, děděním jmen, citový přízvuk vyprchával, na původ označení se zapomínalo, jméno se stalo pouhým úředním názvem. […] Mládež však nesnáší dobře těchto prázdných slov, chce míti jména přiléhavá, silně citová, jména výmluvná, která by kreslila svého nositele připomenutím jeho význačné vlastnosti nebo veselé příhody, za níž se stal středem pozornosti. [...] Dokud nový žák neměl obecně uznávané přezdívky, byl ve třídě cizím prvkem, „zapáchal divočinou“; udělení přezdívky bylo jeho přijetím do těsnějšího svazku třídy.“21 Podmínkou hojného a pestrého tvoření přezdívek je podle Vl. Šmilauera „pevná soudržnost společenského celku, způsobená společným životem a společnými, zvláště těžkými osudy.“22 Na skutečnost, že přezdívky mohou vzniknout jen ve skupině s těsným, důvěrným vztahem členů, upozorňuje také P. Hauser23. Podobně také D. Bitt-

20 21 22 23

HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 81. ŠMILAUER, Vl.: Studentské přezdívky z Bratislavy, Naše řeč 17, 1933, s. 134–138. Tamtéž, s. 136–7. Tamtéž, s. 188. HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 82.

nerová ve své studii zabývající se přezdívkami v dětských skupinách vyslovuje názor, že „přezdívky ve smyslu nového jména fungují teprve v takové žákovské skupině, ve které se žáci dobře znají a mají vybudované pevné vzájemné vazby a ve které také sociálně vyspěli.“24 Potřeba tvoření a používání přezdívek mezi žáky a studenty je i dnes stále silná,25 přezdívky vznikají zcela samozřejmě a naprosto přirozeně, většinou poměrně rychle. Za pozornost stojí také skutečnost, že někteří jedinci vystřídají za krátkou dobu hned několik přezdívek (Ponožka), někdo naopak ani po letech přezdívku nezíská. Přezdívku má většinou pouze určitá část osob, většina z nich jednu, zřídka i dvě. Někdy má tatáž osoba několik různých přezdívek v různých prostředích (ve škole, ve sportovním oddíle, mezi skauty). K tomuto fenoménu J. Brambora již ve 30. letech 20. století uvedl: „Zajímavé je, že z hochů spíše nedostanou přezdívku žáci prostřední, nenápadní, nevtíraví, samotáři (ale ne příliš nápadní nebo odpuzující), kdežto žáci, kteří jsou společenští, mají nápadné zájmy, miláčkové nebo postrach profesorů, mají přezdívek spíše více než jednu. Mnohdy taková přezdívka vydrží daleko přes gymnasijní léta a rozšíří se třebas i do jiného prostředí.“ 26 Některé přezdívky nemají dlouhý život, jiné naopak postupem času vytlačí i rodné jméno a příjmení a stávají se pro svého nositele skutečným novým jménem. Dokladem toho může být mimo jiné i fakt, že řadu studentských přezdívek akceptují a posléze používají i vyučující. Jak píše Šmilauer: „Nejvíce naděje na úspěch má tvoření spontánní. Až postupem doby vzniká snaha dáti každému nějaké jméno. Velmi často jsou podnětem k získání přezdívek drobné příhody ve škole a na výletech. Většina našich jmen vznikla jako skutečné přezdívky, jako škádlivé narážky. Tento silný citový přízvuk však dost brzy vyprchává, zapomíná se na původní význam přezdívky, ba vůbec i na to, že to není vlastní jméno žákovo.“27 Skutečnost, že osobní jména jsou důležitou součástí speciﬁcké slovní zásoby školního kolektivu, potvrzuje ve svém článku Přezdívkové obměny příjmení také S. Utěšený28. Značnou komunikační důležitost přezdívek lingvista dokládá především jejich častou frekvencí, neboť valnou část „živých jmen“ představují 24

26 27 28

BITTNEROVÁ, D.: Přezdívka v kontextu kultury dětské skupiny. In: Město a jeho folklór. Praha: Institut základů vzdělanosti UK, 1996, s. 60. ISBN:80-7184-194-3. Viz nedávné dotazníkové šetření, v němž používání přezdívek v každodenní komunikaci uvádí 10, resp. až 16% respondentů (Jak oslovujete své přátele (spolužáky) při rozhovoru? In: CHEJNOVÁ, P.: Zdvořilostní strategie, Praha: UK PedF, 2012, s. 65–66. ISBN 978-80-7290-550-8). BRAMBORA, J.: Studentské přezdívky z Prahy, Naše řeč 17, 1933, s. 273. ŠMILAUER, Vl.: Studentské přezdívky z Bratislavy, Naše řeč 17, 1933, s. 189. UTĚŠENÝ, S.: Přezdívkové obměny příjmení ve školním prostředí. Naše řeč 63, 1980, s. 233.

ve školním prostředí vedle obměn oﬁciálních příjmení právě vlastní přezdívky. Poukazuje na to, že „v určitém školním věku začnou nabývat na významu příjmení (na úkor rodných jmen a jejich hypokoristických podob – pozn. M. K.) a jsou pak dále – obdobně jako rodná jména – i domácky obměňována.“29 Studiu přezdívek se v minulosti věnovala řada předních českých onomastiků. Po již zmíněných Vl. Šmilauerovi a J. Bramborovi se v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století přezdívkami zabýval především L. Klimeš30, který zpracoval kromě dětských a studentských přezdívek mimo jiné také přezdívky hornické, železničářské, popelářské a přezdívky hráčů kopané. V osmdesátých letech se školním přezdívkám velmi podrobně věnovali ve svých článcích S. Utěšený31 a P. Hauser32, v poslední době pak především M. Knappová33 a S. Pastyřík34. Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč se také současná onomastika zabývá sběrem a studiem přezdívek z lingvistického hlediska, je fakt, že „přezdívky dávají nahlédnout do živého fungování jazyka a jeho pojmenovacích proce29 30

Tamtéž, s. 233. KLIMEŠ, L.: Hornické a železničářské přezdívky, ZMK 10, 1969, s. 526–532. KLIMEŠ, L.: Několik netradičních pohledů na přezdívky plzeňských vysokoškoláků. In: Seminář Onymické systémy v regionech. Sborník příspěvků z V. semináře „Onomastika a škola“, 12. – 14. 1. 1993 v Hradci Králové, s. 121–122. KLIMEŠ, L.: Přezdívky a jména „po chalupě“ v České Bříze, ZMK 11, 1970, s. 25–26. KLIMEŠ, L.: Přezdívky hráčů kopané, ZMK 10, 1969, s.14–16. KLIMEŠ, L.: Přezdívky na reálném gymnasiu v Plzni v letech 1935–1943, ZMK 16, 1975, s. 129– 137. KLIMEŠ, L.: Přezdívky v 50. mateřské škole v ulici Družby v Plzni, ZMK 12, 1971, s. 85–87. KLIMEŠ, L.: Přezdívky žáků ve 3–9. třídě ZDŠ, ZMK 12, 1971, s. 367–376. KLIMEŠ, L.: Přezdívky žáků v 6–9. třídě ZDŠ, ZMK 14, 1973, s. 314–319. KLIMEŠ, L.: Slangová vlastní jména, ZMK 9, 1968, s. 363–373. KLIMEŠ, L.: Železničářské přezdívky na plzeňském seřaďovacím nádraží, Onomastický zpravodaj ČSAV, ZMK 26, 1985, s. 425–431. UTĚŠENÝ, S.: K dnešním žákovským přezdívkám, ZMK 21, 1980, s. 698–712. UTĚŠENÝ, S.: K příznačným rysům přezdívkových příjmení ve školním prostředí, Naše řeč 64, 1981, s. 177–181. UTĚŠENÝ, S.: Přezdívkové obměny příjmení ve školním prostředí, Naše řeč 63, 1980, s. 232– 241. HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 77–84. KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 47–53. KNAPPOVÁ, M.: Přezdívky v proměnách staletí, Acta onomastica 40, 2000, s. 82–88. KNAPPOVÁ, M.: Tvorba přezdívek stále živá. In: 12. slovenská onomastická konferencia a 6. seminár „Onomastika a škola“, Prešov, 1996, s. 121–125. PASTYŘÍK, S.:K současným přezdívkám a jejich třídění. In: CHÝLOVÁ H. (Eds.), Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 25. 9. 2003, Plzeň: 2005, s. 123–126. ISBN 80-7043359-0.

sů“35, a proto, že „na přezdívkách lze studovat podmínky, za nichž se slovo rodí, vztahy mezi tvůrcem slova a společností, která je přijímá, rychlost, s níž se slova ujímají a šíří, jejich osudy a trvání.“36 I dnes tak můžeme pozorovat, jaké motivační zdroje vzniku přezdívek se vyskytují, které jsou v daném prostředí nejvíce produktivní a které se naopak téměř neužívají, neboť spektrum motivů „je velmi široké, stále aktualizované a doplňované v souvislosti s děním ve společnosti a v kolektivu, v němž se přezdívaný objekt nachází“.37 Vznik přezdívek je stále „živým, nikým nepodporovaným a neusměrňovaným sociolingvistickým procesem průběžné obměny a doplňování antroponymického systému“.38 Závěrem považujeme za nutné připomenout, že přestože se naše práce zabývá přezdívkami v dětském kolektivu, jsme si velmi dobře vědomi toho, „že přezdívky nevznikají jen ve skupinách pracovních a zájmových, ale také ve skupinách místních, především na vesnicích a v malých městech nebo v uzavřených částech velkých měst.“39 Zaměření a rozsah této publikace nám však nedává prostor se těmito přezdívkami podrobněji zabývat.

1.3 Nepravé přezdívky Pojmy „pravá a nepravá přezdívka“ zavedl ve své práci S. Utěšený40: pouhé obměny a deformace hláskového skladu rodného jména a příjmení bez nové motivace nepovažuje za „pravé“, tj. skutečné přezdívky. Podobně bychom mohli zpochybnit také pravost tzv. přezdívek „za zády“ nebo přezdívek, se kterými jejich nositel nesouhlasí, odmítá je (např. hanlivá nebo posměšná pojmenování). Jak jsme již zmínili, žáci staršího školního věku při utváření přezdívek nedbají na žádná jazyková ani společenská pravidla či omezení a za přezdívku obecně považují jakékoliv pojmenování, které v komunikaci používají k označení jiné osoby místo jejího oﬁciálního jména. Vzhledem k tomu, že ve školním prostředí „pouhé obměny a deformace rodného jména a příjmení bez nové motivace“

36 37

HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 84. ŠMILAUER, Vl.: Studentské přezdívky z Bratislavy, Naše řeč 17, 1933, s. 134. KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 48. KNAPPOVÁ, M.: Tvorba přezdívek stále živá. In: 12. slovenská onomastická konferencia a 6. seminár „Onomastika a škola“, Prešov, 1996, s. 121. SPAL, J.: Slangová vlastní jména. In.: Sborník přednášek z II. Konference o slangu a argotu, Plzeň: 1982, s. 61–65. UTĚŠENÝ, S.: K dnešním žákovským přezdívkám, ZMK 21, 1980, s. 698–712.

představují běžně více než polovinu41 přezdívek zaznamenaných ve třídě, považujeme za důležité se jimi zabývat a jako s přezdívkami s nimi budeme dále nakládat. Podobně zpracováváme také přezdívky, které jsou používány „za zády“ svých nositelů, a přezdívky, se kterými jejich nositelé nesouhlasí. Jedná se o pojmenování, která jsme zaznamenali především ve školním kolektivu. Jsou to přezdívky hanlivé, směšné či jinak jazykově a společensky nevyhovující, které můžeme leckdy označit spíše za urážky (Análie, Beďar, Prdeláč, Penis, Prdka, Rašple). Také v materiálu, který jsme shromáždili v rámci našeho výzkumu, se několik takovýchto pojmenování objevilo (jejich většímu počtu pravděpodobně zabránila autocenzura – při vyplňování dotazníku, byť anonymního, v rámci vyučovací hodiny jisté zábrany respondenti nepochybně měli). Problematicky se jeví nejen nevhodná formální podoba přezdívky, ale především fakt, že se jedinec s navrženou přezdívkou neztotožní. Přestože používání takovýchto přezdívek v komunikaci je sporné, jsme přesvědčeni o tom, že také takovýmito prvky současného mluveného jazyka je třeba se zabývat.

1.4 Přezdívky v malé sociální skupině Přezdívky se hojně užívají především v malých sociálních skupinách. Malou sociální skupinu „tvoří určitý počet jedinců, kteří spolu vykonávají činnosti vedoucí ke společným cílům, jsou v dlouhodobé interakci (způsobem „tváří v tvář“) a uvědomují si vzájemnou pospolitost. Její členové se řídí skupinovými normami a zaujímají různé pozice i role za relativně stálé struktury vztahů.“42. Školní třídy a skautské skupiny (oddíl, roj, smečka, kmen) jsou výchovné skupiny, které splňují také další podmínky charakterizující malou sociální skupinu – realizují se v nich skupinové i individuální cíle, uspokojují řadu individuálních a skupinových potřeb, jako je potřeba úspěchu, uznání, výkonu, vzájemného porozumění a sociální interakce, reciprocitu přijetí, potřeby jistoty, bezpečí a seberealizace. Charakter skupiny ovlivňuje její složení, vlastnosti a počet jejích členů, ti jsou také zároveň ovlivňováni sami mezi sebou. Vznik a užívání přezdívek jako alternativních pojmenování úzce souvisí také se sociálně psychologickým klimatem43 kolektivu, ve kterém jsou v komunikaci

KVÍČALOVÁ M., Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010, s. 12–14. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. (Eds.), Aplikovaná sociální psychologie I., Člověk a sociální instituce. Praha: Portál, 1998, s. 279. ISBN 80-7178-269-6 „Sociálně psychologické klima školní třídy můžeme pracovně vymezit jako poměrně stabilní a převážně emocionální naladění třídy. Podle své povahy může kladně či záporně ovlivňovat

používány. Přezdívky jako specifická vlastní jména mohou svou podobou poukázat na vztah prostředí k danému jedinci, případně na vztah jedince k prostředí. Oslovení tak může velmi významně reflektovat kvalitu vztahů v dané sociální skupině, neboť má v komunikaci nezastupitelnou úlohu. Problematikou jména a pojmenování v dětské školní skupině, především funkcí přezdívek dětí na základní škole, se ve své studii Přezdívky v kontextu kultury dětské skupiny zabývá D. Bittnerová44. Přezdívkou rozumí „takové jméno osoby, které se odlišuje od všech jazykově uznávaných forem vlastního křestního jména a příjmení“, které pak „musí být skupinou, s níž pojmenovaný komunikuje, nebo alespoň její částí, přijato a užíváno, tedy kodifikováno.“45 Autorka vychází ze svých dlouholetých výzkumů dětských her, poukazuje na užívání nadávek a škádlivek v dětské skupině a upozorňuje, že právě z těchto oslovení, která jsou však časově omezená, pramení přirozená touha označení spolužáka a následně také sebeidentifikace, kterou můžeme zaznamenat u starších dětí právě v podobě přezdívek. Jak dále poukazuje46, přijímání nového jména v dětské skupině je spojeno již se scénáři her na „školu“, „rodinu“, atd., a stejně tak s napodobováním nebo se ztotožňováním se s filmovými, televizními, komiksovými či jinými literárními hrdiny. Tyto hry mají pevné místo ve společenském životě dětí … a zcela nemizí ani v repertoáru herních aktivit starších dětí (žáků šesté až osmé třídy).“ Identitu postavy zaručuje jméno. V pojetí dětí v sobě nese jméno postavy všechny charakteristické vlastnosti, atributy, které by děti chtěly splňovat, nebo naopak které odmítají. „Na místo snahy být jako někdo se na druhém stupni ZŠ u žáků projevuje snaha být tím, který…“47 Právě tento trend pak podle autorky koresponduje s vymýšlením a přijímáním přezdívek – nových jmen, která se mohou vázat pouze k jedné osobě, která si tedy nikdo jiný nemůže vypůjčit, protože konotují osobnost nositele přezdívky. Dětský kolektiv mívá svá vlastní pravidla komunikace a tvorby hypokoristik či přezdívek. Obecně platí, že přezdívky vyvolávají u svých nositelů pocity

45 46 47

život třídy, činnost jednotlivých žáků, jejich vztah k práci i k učení, šířeji orientované postoje a hodnotové orientace, mezilidské vztahy ve třídě. Sociálně psychologické klima se proto stává činitelem, který podmiňuje formování, příp. rozvoj kolektivu ve třídě, výchovu jednotlivých žáků; plní socializační funkci.“ In: MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Sociálně pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, 1990, s. 143–4. ISBN 80-04-21854-7. BITTNEROVÁ, D.: Přezdívka v kontextu kultury dětské skupiny. In: Město a jeho folklór. Praha: Institut základů vzdělanosti UK, 1996, s. 55–62. ISBN:80-7184-194-3. Tamtéž, s. 55. Tamtéž, s. 56. Tamtéž, s. 58.

začlenění a sounáležitosti s kolektivem, který je takto přezdívá. Primární úlohu vždy hraje propriálně pojmenovací motiv, který určí výběr jména a vyústí v akt pojmenování, důležitý jak pro pojmenovatele, tak ve svých důsledcích i pro pojmenovaného. Jak píše Šrámek, „stabilizovaným vztahem antroponyma k pojmenovanému jedinci postupně dochází k sociální ﬁxaci tohoto vztahu v dané společnosti.“48 Volbou, užíváním a prožíváním osobních jmen se podrobně zabývá M. Knappová49. Připomíná, že se jedná o „důležitou součást identiﬁkace jedince ve společnosti“50, a upozorňuje, že volbu konkrétního jména (přezdívky) ovlivňují různé jazykové i mimojazykové aspekty, které mají ve svých důsledcích značný dosah pro jeho pozdější užívání a prožívání. V mnoha případech jméno nebo přezdívka signalizuje příslušnost k určité společenské skupině.

ŠRÁMEK, R.: Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita. 1999, s. 70. ISBN 80-2102027-X. KNAPPOVÁ, M.: Volba, užívání a prožívání osobních jmen, In: Užívání a prožívání jazyka. K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum 2010, s. 189 – 194. ISBN 978-80-246-1756-5. Tamtéž, s. 193.

2. Klasifikace přezdívek 2.1 Klasifikace přezdívek na základě jazykové motivace jejich vzniku Tradiční metodou třídění a klasifikace přezdívek v českém prostředí je zkoumání jazykové motivace jejich vzniku. Jednotliví autoři vytvořili s ohledem na aktuální složení onymického vzorku, který měli k dispozici, vlastní návrhy třídění přezdívek. Pravděpodobně nejstarší klasifikaci přezdívek v českém školním prostředí uveřejnil J. Brambora v roce 1933. Ve svém článku Studentské přezdívky z Prahy51 se zabýval jmény žáků v chlapecké třídě. Jak uvádí, k vzájemnému oslovování žáci používají rozmanité druhy jmen. V komunikaci užívají:52 a) křestní jména; b) nevlastní křestní jména: Jan – Teodor, Bohumil – Teofil; c) znetvořeniny příjmení: Kouřimský – Koura, Syrovátka – Syrda, Havránek – Havran; d) jména dávaná profesory: Brambora – Bačkora; e) přezdívky vymyšlené kamarády: e1) přezdívky, jež se týkají duševních i tělesných vlastností: Dragoun, Kanonýr; e2) přezdívky z ovzduší školního učení: Jezuita – Jusuis, Saranče; e3) přezdívky vzaté z knih, filmu, divadla, ze soukromých podnětů f) přezdívky profesorů: Dědek, Prakoule, Zlomeček; V návaznosti na tento článek vyšly v následujícím roce v Naší řeči další příspěvky týkající se problematiky přezdívek. „Na s. 223n. pod šifrou O. utříděný materiál v článku Studentská jména dávaná profesorům a pod šifrou V. H. ještě obdobný doplněk na s. 252n.“53

51 52 53

BRAMBORA J., Studentské přezdívky z Prahy, Naše řeč 17, 1933, s. 273–282. Při interpretaci textu důsledně užíváme pojmy uváděné autorem článku. UTĚŠENÝ, S.: K dnešním žákovským přezdívkám, ZMK 21, 1980, s. 711.

2.2.1 Třídění přezdívek podle Slavomíra Utěšeného Slavomír Utěšený ve své stati K dnešním žákovským přezdívkám54 představil základní lexikálně-onymické roztřídění žákovských přezdívek (bez rozvedení typů variačních deformací nespojených s novým lexikálním významem) vycházející z materiálu, který získal pomocí dotazníkového šetření. Velké množství učitelských i žákovských přezdívek utvořených ze jména či příjmení, přezdívek podle podoby a povahových vlastností a dalších dělí na čtyři velké skupiny, a to na I. deapelativní přezdívky, II. deproriální přezdívky, III. přezdívky s vícerou nebo složitější a vyvíjející se motivací a IV. nejasné (značkové) přezdívky. O povaze jazykového materiálu, který získal, říká: „Vedle standardních typů, majících desítky reprezentantů i několikanásobně opakovaných, jsou jiné (přezdívky) zastoupeny jen jediným dokladem. V první skupině přezdívek se uplatňuje pojmenovávací fantazie zároveň s hodnocením pojmenovávané skutečnosti (v průměru ovšem v rámci jistých zvyklostí), v druhé skupině jde mnohem více o nezávaznou jazykovou hru, v nejraﬁnovanějších případech pak přímo záměrně propracované jazykové hříčky. Oba druhy přezdívek ovšem prozrazují celkem obdobným způsobem ledví nových křtitelů a přezdivatelů: jejich zájmové okruhy a případně i znalostní obzory, jejich hodnotové žebříčky a módní záliby atd. “55

2.2.2 Třídění přezdívek podle Přemysla Hausera Východiskem třídění přezdívek je pro Přemysla Hausera motivační základ slova. Hauser uvádí56 dva možné způsoby hodnocení a třídění přezdívek. První z nich vychází ze jména jako výsledku pojmenovávacího aktu nebo od vzniku jména, druhý z motivace jejich vzniku. Jako vhodnější postup pro odhalení podstaty přezdívek navrhuje druhý zmíněný (zkoumání motivace vzniku přezdívek). Hauser ve své stati také poukazuje na fakt, že přezdívky jsou dnes jediným pramenem pro poznání vzniku osobních jmen, neboť příjmení mají již motivaci zastřenou a z jejich podoby na ni můžeme už jen usuzovat bez záruky, že jsme ji skutečně odhalili. Naproti tomu v případě přezdívek je motivace stále živá, členové kolektivu a jejich nositelé vědí, jak která vznikla a proč má určitá osoba tu kterou přezdívku. 54 55 56

UTĚŠENÝ, S.: K dnešním žákovským přezdívkám, ZMK 21, 1980, s. 698–712. Tamtéž, s. 710. HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň, 1987, s. 77–84.

Podle pramene vzniku rozlišuje Hauser dva typy přezdívek: 1) přezdívky vycházející z různých znaků osoby (vnějšího vzhledu, povahových rysů, chování, řeči atd.) a 2) přezdívky vzniklé z příjmení. Obě skupiny přezdívek dále podle významu třídí.

2.2.3 Třídění přezdívek podle Miroslavy Knappové Miloslava Knappová v řadě svých prací zaměřených na přezdívky navrhla různé způsoby jejich třídění. V článcích Tvorba přezdívek stále živá57 a O přezdívkách v současné češtině58 přezdívky klasiﬁkuje do následujících skupin: 1. Přezdívky motivované rodným jménem nositele 2. Přezdívky motivované příjmením nositele 3. Přezdívky označující tělesné vlastnosti nositele (jedná se o popisné či metaforické nebo metonymické přezdívky vzniklé na základě přirovnání) 4. Přezdívky označující duševní, charakterové a jiné vlastnosti nositele (jedná se o skupinu metaforických a metonymických přezdívek založených na přirovnání, které určitým způsobem odráží aktuální společenské dění a trendy) 5. Symbolické přezdívky motivované aktuálními událostmi 5a) přezdívky depropriální, jejichž motivací může být např.: oblíbená postava, skutečná osobnost, vlastní jméno spojené některou aktuální událostí atd. 5b) přezdívky deapelativní, jejichž motivací se stává konkrétní událost či situace, aktuální osobní, rodinná a podobná situace Poněkud jiné třídění uvádí Knappová v článku Přezdívky v proměnách staletí59, v němž přezdívky na základě motivace dělí do tří hlavních skupin. Přezdívky motivované příjmením nositele tvoří samostatnou skupinu. Přezdívky, které vznikly vlivem nejrůznějších mimojazykových skutečností, třídí podle základních sémantických okruhů a významu, který vyjadřují.

KNAPPOVÁ, M.: Tvorba přezdívek stále živá. In: 12. slovenská onomastická konferencia a 6. seminár „Onomastika a škola“, Prešov, 1996, s. 121–125. KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 47–53. KNAPPOVÁ, M.: Přezdívky v proměnách staletí, Acta onomastica 40, 2000, s. 82–88.

1. Současné přezdívky motivované apelativy 1.1 Přezdívky označující tělesné vlastnosti nositele 1.2 Přezdívky označující duševní, charakterové apod. vlastnosti 1.3 Symbolické přezdívky motivované aktuálními událostmi (konkrétní událost či situace; aktuální osobní, rodinná apod. situace) 2. Současné přezdívky motivované jinými onymickými systémy 2.1 Přezdívky motivované tělesnými vlastnostmi nositele 2.2 Přezdívky motivované duševními, charakterovými apod. vlastnostmi 2.3 Přezdívky motivované obdivem či vztahem nositele k oblíbené současné postavě 2.4 Přezdívky motivované rodným jménem nositele 3. Přezdívky motivované příjmením nositele 3.1 Přezdívky vycházející z formální stránky oﬁciálních podob příjmení 3.2 Přezdívky vzniklé odvozováním, jehož výsledkem je plnovýznamové apelativum 3.3 Přezdívky vycházející ze stejného sémantického okruhu jako apelativum homonymní s příjmením, přičemž může jít o antonymické dvojice, asociační nebo doplňkové vazby ve významových polích 3.4 Překlady jmen 3.5 Přezdívky vzniklé rýmováním, přesmyčky Ve svém příspěvku O přezdívkách v současné češtině60 se M. Knappová kromě třídění přezdívek na základě jejich motivace podrobněji zabývá také jejich slovotvornou a formální charakteristikou. Připomíná, že přezdívky vznikají z apelativ, nebo z proprií. Vznikají buď bez slovotvorné obměny, tj. pouhou transpozicí, proprializací (Špageta, Kočka), nebo různými slovotvornými postupy, přičemž nejběžnější je odvozování příponami (Nováková – Novajda, Červenka – Červajs), či různými slovotvornými obměnami, rýmovými hříčkami, zkracováním apod. (Šebek – Šejba, Venda – Benda). Autorka zmiňuje, že při odvozování přezdívek se uplatňují suﬁxy běžné ve sféře apelativní i propriální, například -ka, -(aj)da, -ovka, -yč, -ák, -as atd.“61 Při třídění přezdívek motivovaných osobním jménem nositele M. Knappová

KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 47–53. Tamtéž, s. 47.

vychází ze základových antroponym. Přezdívky, které vznikly vlivem nejrůznějších mimojazykových skutečností, třídí stejně jako v předešlých studií podle sémantických okruhů a významu, jejž vyjadřují. Vzhledem k tomu, že vychází z téhož jazykového materiálu, jednotlivé příklady již nezmiňujeme. Jako nejčastější typy přezdívek v českém školním prostředí uvádí:62 1. Přezdívky motivované rodným jménem nositele 2. Přezdívky motivované příjmením nositele 3. Přezdívky označující tělesné vlastnosti nositele 4. Přezdívky označující duševní, charakterové a jiné vlastnosti 5. Symbolické přezdívky motivované aktuálními událostmi

2.2.4 Třídění přezdívek podle Jany Pleskalové Upravenou verzi klasiﬁkace M. Knappové uvádí pod heslem PŘEZDÍVKA J. Pleskalová v Novém encyklopedickém slovníku češtiny63. Současné přezdívky dělí autorka takto: 1. Přezdívky označující tělesné vlastnosti nositele 2. Přezdívky označující duševní, charakterové apod. vlastnosti 3. Symbolické přezdívky motivované aktuálními událostmi 4. Přezdívky motivované obdivem či vztahem nositele k oblíbené osobnosti nebo ﬁktivní postavě z uměleckého díla 5. Přezdívky motivované rodným jménem nebo příjmením nositele

2.2.5 Nový návrh třídění přezdívek Na základě studia odborné lingvistické literatury a podrobného zkoumání jazykového materiálu, který jsme získali v letech 2008–2017 rozsáhlým výzkumem64 a který jsme ve svých pracích popisovali a kategorizovali65, jsme for62

KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 49. PLESKALOVÁ J.: (2017): PŘEZDÍVKA. In: KARLÍK P.; NEKULA M.; PLESKALOVÁ J. (Eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/PŘEZDÍVKA Jazykový materiál, se kterým pracujeme (2493 přezdívek), jsme získali pomocí dotazníků administrovaných na pražských základních a středních školách a ve skautských oddílech, na základě výzvy uveřejněné ve skautském tisku a v neposlední řadě na základě bohatých osobních kontaktů. KVÍČALOVÁ, M.: Studentské přezdívky utvořené z osobních jmen, Acta Onomastica 54, č. 1, 2013, s. 170–177. KVÍČALOVÁ, M.: Jména zvířat ve skautských přezdívkách, Acta Onomastica, 55, č. 1, 2014, s. 183–186.

mulovali vlastní návrh možného třídění přezdívek. Do velké míry teoreticky vycházíme z výše uvedeného třídění M. Knappové, v některých kategoriích se odlišujeme. 1. Přezdívky vzniklé z osobních jmen 1.1 Přezdívky vzniklé z rodných jmen 1.2 Přezdívky vzniklé z příjmení 1.3 Přezdívky vzniklé z rodného jména a příjmení zároveň 1.4 Přezdívky vzniklé podle monogramu 2. Přezdívky podle vzhledu a tělesných vlastností nositele 3. Přezdívky podle chování, povahy, charakteru, vlastností nositele apod. 3.1 Přezdívky podle povahy, charakteru 3.2 Přezdívky podle chování, temperamentu 3.3 Přezdívky podle vlastností, schopností, znalostí a šikovnosti, zručnosti 3.4 Přezdívky podle fyzické zdatnosti 3.5 Přezdívky podle zvyku nebo zlozvyku 3.6 Ostatní přezdívky související se schopnostmi nositele 4. Přezdívky podle zálib a preferencí nositele 4.1 Přezdívky podle zájmu nebo koníčku 4.2 Přezdívky podle oblíbeného jídla 4.3 Přezdívky podle oblíbeného zvířete 4.4 Přezdívky podle typické nebo oblíbené barvy, oblečení či podle nápisů 4.5 Přezdívky podle oblíbené rostliny, talismanu, věci nositele 4.6 Přezdívky podle oblíbené osobnosti 5. Přezdívky podle literárních, ﬁlmových a pohádkových postav 6. Přezdívky vzniklé z přeřeknutí a častých průpovídek

KVÍČALOVÁ, M.: Současné studentské přezdívky na pražských středních školách. In: MINÁŘOVÁ, E.; SOCHOROVÁ, D.; ZELENKOVÁ, J. (Eds.): Vlastní jména v textech a kontextech, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 90–95. ISBN 978 -80 -210 -6631 -1. KVÍČALOVÁ, M.:Přezdívky podle ﬁlmových a literárních postav. In: HÁJKOVÁ, E.; JANOVEC, L. (Eds.): Moudří milují pověsti, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha 2015, s. 35–38. ISBN 978-80-7290-848-6.

7. Přezdívky podle rodinných příslušníků, blízkých osob, podle původu, přezdívky sloužící k rozlišení dětí stejných jmen 8. Přezdívky vzniklé na základě příhody, neobvyklé situace Z tohoto třídění ve své práci při třídění shromážděného jazykového materiálu vycházíme.

2.2 Klasiﬁkace přezdívek na základě jejich typů Svatopluk Pastyřík66 předkládá návrh nového typologického třídění přezdívek a zároveň upozorňuje, že tento návrh nemusí být uzavřený a deﬁnitivní. Přezdívky dělí na „přezdívky v užším slova smyslu (přezdívky vlastní), tedy Spitznamen, jimiž jsou nejčastěji proprializovaná apelativa – bylo by možné je nazývat též deapelativními přezdívkami (Čára, Bidlo, Slunce, Soudek) a jejich deriváty (Piviště), a na přezdívková propria/přezdívky depropriální.“67 Tento typ doplňkových vlastních jmen dále dělí následujícím způsobem68: 1. Náhradní jména (Ersatznamen): pojmenování jedinců jinými jmény stejného druhu – Václavovi se říká Karel 2. Jména po chalupě (Hausnamen) 3. Připodobeniny, které chápe jako „pojmenování pomocí apelativa či propria, přičemž jejich motivovanost vychází z vlastního jména dané osoby:“69 3a) Připodobeniny k apelativům: Marie – Mariňák 3b) Připodobeniny k propriím: Filip – Faust 4. Anagramy: Miluška – Šumilka 5. Zkomoleniny: Eva – Evža, Kateřina – Kačis 6. Onymická spojení: 6a) Rytmicko-rýmová spojení: Mirka sirka; 6b) Determinační dvojice: Ušatej Tonda (= A. Zápotocký)

67 68

PASTYŘÍK, S.:K současným přezdívkám a jejich třídění. In: CHÝLOVÁ H. (Eds.), Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 25. 9. 2003, Plzeň: 2005, s. 123–126. ISBN 80-7043359-0. Tamtéž, s. 125. Velmi přehledné graﬁcké zpracování in: PASTYŘÍK, S.: Sbírka užitečných materiálů pro onomastické semináře, Hradec Králové: Gaudeamus, 2005, s. 46. ISBN 80-7041-043-4. VAŠKOVÁ L., Přezdívky v hokejových oddílech z pohledu komunikačního a slovotvorného, Acta onomastica 51, č. 2, 2010, s. 592–3.

3. Rozbor jazykové motivace získaných přezdívek 3.1 Přezdívky vzniklé z osobních jmen Přezdívky vzniklé z osobních jmen tvoří v materiálu, který jsme získali, největší skupinu. Ve školním prostředí je zvykem, že přezdívky jsou tvořeny (většinou z potřeby úsporného a originálního pojmenování) tím nejjednodušším způsobem – z příjmení či rodného jména nositele. Vyplývá to především z nemožnosti navázání intenzivních vztahů ve skupině. To lze totiž především při volnějším způsobu výuky, při sportovních a kulturních akcích, případně školních výletech. Než se tedy naskytne situace, kdy se děti mohou blíže poznat, zjistit, jaké má kdo záliby a koníčky a jaký kdo vlastně je, slouží jako zdroj motivace vzniku přezdívek právě oﬁciální pojmenování žáků.

3.1.1 Přezdívky vzniklé z rodných jmen Do této skupiny patří přezdívky odvozené od domácích i cizích rodných jmen. Vznikají především deformací hláskového skladu a zkracováním oﬁciální podoby jména (doprovázené většinou změnou délky samohlásky), často se jedná o jazykové hříčky – při vzniku přezdívek se využívá přesmýknutí hlásek, obrácený sled hlásek, vynechání hlásky. Běžné je zaměňování hlásek na začátku i uprostřed jména nebo proteze. Za přezdívku je obecně považováno i užití cizí varianty českého rodného jména, hojné je též užívání jakési atraktivnější, neobvyklé a inovativní varianty jména. Setkáváme se také s přezdívkami, které vznikly kombinací rodného jména a dalšího, pro nositele charakteristického znaku, či přezdívkami vzniklými na základě asociace. Přezdívky vzniklé deformací hláskového skladu výchozího jména: Baryk – Barbora, Deli – Dalibor, Eráč – Erik, Fiﬁen – Vivien, Kačaba – Kateřina, Krýďa – Kristýna, Katuš – Kateřina, Ksůša – Xenie, Kubajs – Jakub, Mádží – Margareta, Véča – Veronika; krácením části jména, vynechání hlásek: Bor – Dalibor, Fínka – Josefína, Jir – Jiří, Kárka – Klárka, Krys – Kristián, Lil – Liliana, Liška – Eliška, Ora – Barbora; přesmýknutí hlásek: Šada – Dáša, Šumilka – Miluška, Anténa – Aneta, Aténa – Aneta; Akim – Kamil; obrácený sled hlásek: Šolim – Miloš, Anýt – Týna;

prosté rýmování: Banán – Adam, Kadimír – Vladimír, Kozabela – Izabela, Mrkvička – Anička, Noha – Joha(na); záměna první hlásky a rýmování: Bobin – Robin, Čárka – Šárka, Sirka – Mirka; Cucka – Lucka, Čikita – Nikita, Penny – Denny, Zadek – Radek, Latrína – Katrína, Penis – Denis, Šašek – Vašek; záměna hlásky uprostřed jména: Lenda – Lenka, Malina – Marina, Análka – Amálka; proteze či synkopa: Jamajka – Majka, Holina – Olina, Šmíra – Míra, Tkanička – Anička, Pampeliška – Eliška, Žaneta – Aneta, Kundalenka – Lenka; Důvodem ke vzniku přezdívky bývá snaha zatraktivnit své vlastní rodné jméno, ať už záměnou české a cizí varianty téhož rodného jména (André – Ondřej, Carlos – Karel, Johny – Jan, José – Josef, Marcus – Marek), nebo vytvořením jakési vlastní pseudovarianty. Přezdívky vznikají jako překlady, případně cizí (především anglické a také italské) „varianty“ rodných jmen. Bez zajímavosti rozhodně není fonetický způsob zápisu některých přezdívek: Dejv – David, Denny – Denis, Elys – Eliška, Jerome – Jaromír, Jiřmen – Jiří, Johanesburg – Johana, Luciana – Lucie, Majk – Michael, Marcenzo – Marek, Petersburg – Petr, Polly – Apolena, Rony – Veronika, Sendy – Sandra, Tess – Tereza, Verona – Veronika, Wendy – Vendula. Ojediněle jsme zaznamenali přezdívky vzniklé kombinací rodného jména a dalšího, pro nositele charakteristického znaku (Funip – ufňukaný Filip, Michalix – podle rodného jména Michal, silné postavy a podobnosti s Obelixem, Ondraken – Ondra, který jezdí autem jako drak).

3.1.2 Přezdívky vzniklé z příjmení Přezdívky vzniklé z příjmení tvoří jednoznačně nejpočetnější skupinu přezdívek. Stejně jako u přezdívek vzniklých z rodných jmen i přezdívky z příjmení vznikají především deformací hláskového skladu, krácením, přesmyknutím nebo vynecháním hlásky, protezí nebo záměnou hlásky na začátku i uprostřed výchozího příjmení. Velmi časté jsou přezdívky utvořené na základě asociace, kterou vyvolává příjmení chápané jako jméno obecné, na základě věcné souvislosti, podobnosti nebo příbuznosti příjmení, přechylováním nebo překladem z cizích jazyků. Přezdívky vzniklé deformací hláskového skladu výchozího příjmení: Bary – Bareš, Čábrda – Čabrádková, Dvořka – Dvořáková, Kašpra – Kašpárek, Klasanda – Klá-

sek, Kůča – Kučera, Kubizna – Kubíková, Peky – Pekař, Plackov – Pljaskov, Svoboďák – Svoboda, Zachy – Zach; krácením části příjmení, vynechání hlásek: Antoni – Antoníček, Béla – Kabela, Bašu – Bašusová, Bláže – Blažek, Blažej – Blažejovský, Brzda – Brázda, Čeřen – Čeřenský, Duch – Duchoslav, Eli – Eliáš, Flus – Flousek, Hlína – Hlinka, Kazi – Kazil, Kili – Kilián, Koko – Kokožková, König – Königsmark, Korek – Korálek, Leﬁ – Leﬁman, Off – Offeritz, Peli – Pelikán, Rogo – Rogozinský, Seli – Selingerová, Slíva – Slivka, Tetris – Tetradinis , Vamp – Vampíř, Zel – Zelík, Zol – Zoltán; přesmýknutí hlásek: Rešma – Mareš, Šnek – Šenk; záměna hlásek uprostřed jména: Bláža – Bláha, Makovec – Machovec, Mrazík – Mrázek, Nekvasil – Nehasil; proteze: Sadámek – Adámek, Bafalák – Falák, Krůta – Růta, Okurková – Kůrková; proteze, jejímž výsledkem je apelativum: Krůta – Růta, Popkorn – Korn; dloužení jména příponou: Zachariáš – Zach; záměna hlásky na začátku příjmení: vznikají jednak přezdívky, které samy o sobě nemají žádný sémantický význam, byly vytvořeny patrně pouze na základě rýmu (Bubina – Kubina, Čáron – Cháron, Jouda – Houda), jednak přezdívky, které se s původním příjmením nositele rýmují, samy o sobě jsou však podstatnými jmény, ať už označují zvíře, rostlinu, či věc: Cvrček – Svrček, Houba – Kouba, Hydra – Vydra, Kasa – Čása, Kokos – Rokos, Pecka – Vecka, Tchoř – Schoř, Mošna – Hošna. U řady přezdívek kromě zmíněné záměny nebo vynechání písmene probíhá zároveň krácení (Kasa – Čása), nebo naopak prodloužení samohlásky uprostřed slova (Hlína – Hlinka, Mrazík – Mrázek, Slíva – Slivka). záměna slova na základě jejich jazykové podobnosti: Dortík – Dortová, Jelen – Jelínek, Křižák – Kříž, Lupen – Lupínek; překlad jména z cizích nebo do cizích jazyků (mezijazyková synonyma), případně jejich částečný překlad: Balvan – Stein, Bambino – Dítě, Červová – Wormová, Fishka – Rybka, Fišbín – Rybín, Heretic – Kacíř, Kámen – Stein, Rocky – Skála, Taylor – Krejčí; přechylování ženských příjmení na mužská: vznikají tak na jedné straně přezdívky, které jsou pouhou mužskou variantou daného příjmení (Picka – Picková, Krampera – Kramperová, Michna – Michnová), jednak přezdívky, které mají podobu existujícího podstatného jména označujícího rostlinu,

zvíře, předmět nebo jinou skutečnost: Bílek – Bílková, Hřebík – Hřebíková, Palma – Palmová, Kopřiva – Kopřivová, Sláma – Slámová, Sysel – Syslová, Špička – Špičková, Mihule – Mihulová, Mouka – Mouková, Trubač – Trubačová; Nejzajímavější skupinou přezdívek z hlediska jejich vzniku jsou bezesporu přezdívky, jež vznikly jako asociace, kterou vyvolává příjmení chápané jako jméno obecné, případně přezdívky vzniklé záměnou synonyma nebo jiného významově blízkého slova. Objevují se zde zajímavá sémantická spojení, odkazy na aktuální dění nebo reklamy, hra se slovy, za povšimnutí stojí i přezdívky vzniklé na základě ustálených představ, protikladů nebo jako souřadný pár, přezdívky často vycházejí ze stejného sémantického okruhu jako apelativum homonymní s příjmením: synonymní dvojice: Pytlík – Sak, Vysavač – Luxa; protiklady: Čist – Špína; sémantické vazby: Kocour – Macek; odkazy na aktuální dění: Tunel – podle příjmení Mrázová a tunelu Mrázovka v Praze; Bursík – podle příjmení Zelenský, asociace s bývalým předsedou Strany zelených, Becher – podle příjmení Zeman, asociace s politikem M. Zemanem a jeho náklonností k bylinnému likéru; odkazy na reklamu: Rejže – podle příjmení Müller a stejnojmenné ﬁrmy vyrábějící mléčné výrobky, včetně mléčné rýže; hra se slovy: Milka – podle příjmení Fialová a obecnému názoru, že je to kráva; ustálené představy: Bača – podle příjmení Beránek, Fialka – Fialová, Myš – podle příjmení Šedivá a asociace šedivá myš; slovní spojení: Vacátko – podle příjmení Rada a ﬁlmové postavy vrchního rady Vacátka; přezdívky vzniklé jako souřadný pár: Bábinka – Dědková, Bříza – Topol, Česnek – Cibulková, Ešus – Šálek, Hora – Skála, Hřib – Klouzek, Jabko – Hruška, Jahoda – Malin, Kormorán – Pelikán, Sosna – Jedličková, Žito – Ječmínková; logický pár třída – druh: Pták – Vorel, Brouk – Chroust, Plevel – Kopřiva; asociační a doplňkové vztahy ve významových polích: Barák – Domkář, Houska – Pekař, Pekáč – Pekař, Sklenička – Sklenář, Žába – Čáp; deminutiva: Brožík – Brož, Bubeníček – Bubeník, Sýkorka – Sýkora; přezdívky odvozené z příjmení nositele, jehož výsledkem je plnovýznamové apelativum vycházející z výrazové stránky hláskového skladu základového příjmení: Brambořík – Brambora, Tuňák – Tuna, Kotel – Kotlíková;

3.1.2.1 Slovotvorné prostředky: Odvozování přezdívek z příjmení nositele V naší práci rozlišujeme přezdívky podle pohlaví jejich nositelů/nositelek. Rozlišujeme tedy pouze přezdívky osob mužského a ženského rodu, rod střední pomíjíme. U mužských přezdívek se nejčastěji objevují přípony -a, -y/-i, -ák, -in, -ík, -is, -as a další. U ženských přezdívek přípony -a, -y/-i, -ka, -ík, -yna, -na, -ča, -ice; 3.1.2.1.1 Přípony přezdívek pro osoby mužského rodu Slovotvorná přípona -y / -i Ary – Aramais, Bary – Bareš, Baty – Batylka, Bedy – Bedec, Beny – Beneš, Bogy – Bognár, Bruky – Brůček, Bury – Bureš, Čeky – Čekal, Drahy – Drahozal, Duchy – Dušek, Germy – Germán, Hany – Hanuška, Hudy – Hudák, Kejmy – Kejmar, Kory – Koráb, Kovy – Kováčik, Kuby – Kubát, Liny – Linhart, Lomy – Lomoz, Maty – Matai, Nešly – Nešleha, Ody – Odarčenko, Pechy – Pechač, Peky – Pekař, Prochy – Procházka, Sochy – Sochor, Stody – Stodůlka, Suchy – Suchánek, Svoby – Svoboda, Šiky – Šikola, Šindy – Šindelář, Štemby – Štemberský, Štěpy – Štěpánek, Švanty – Švantner, Švejny – Švejnoch, Trosy – Trosek, Vory – Voráček, Vosty – Vostárek, Záhy – Záhora, Zachy – Zach; Vedle častěji užívané přípony -y jsme zaznamenali relativně velké množství přezdívek s graﬁckou variantou -i. V některých případech je důvodem pravopisně měkký konsonant, který koncovce -i předchází: Bezi – Bezouška, Čeli – Čálek, Hegi – Heger, Kazi – Kazil, Kici – Kitzler, Krazi – Krazil, Marﬁ – Marfík, Mazi – Mazáček, Peli – Pelikán, Pospi – Pospíšil, Repi – Repaský, Sagi – Ságer, Šimi – Šimanič, Švigi – Švigár, Tesi – Tesárek, Zendi – Zendulka, Zigi – Zigmund; Přípona -a Přípona -a často vyvolává krácení, nebo dloužení vokálu, či jinou hláskovou alternaci v základu výchozího příjmení: Alda – Aldestiesten, Číža – Čížek, Héma – Hemský, Klíca – Klecovský, Kocka – Kocián, Kóča – Kotěra, Kolda – Koláček, Kóša – Košecký, Křéča – Křeček, Kůča – Kučera, Kulda – Kulík, Kurďa – Kurďovič, Lňéňa – Lněnička, Louža – Louženský, Míňa – Miňovský, Mojža – Mojžíš, Mráza – Mrázek, Ňéma – Němec, Růža – Růžička, Séva – Severín, Skalda – Skalický, Sláďa – Sladovník, Sváča – Sváček, Svíťa – Sviták, Šíla – Šiller, Šíma – Šimáček, Šíša – Šiška, Váca – Vacík, Vejva – Vyvařil;

Přípona -ák Expresivní suﬁx -ák, v mnoha případech vyvolává měkčení předcházejícího konsonantu: Kuňák – Kuna, Kouňák – Kounovský, Kouťák – Koutek, Křížák – Kříž, Limburák – Limburský, Masák – Masopust, Moudrák – Moudrý, Poslušňák – Poslušný, Rašák – Rašovský, Roťák – Rott, Slamák – Sláma, Svoboďák – Svoboda, Tučňák – Tučný; Přípona -ík Brambořík – Brambora, Brožík – Brož, Bruník – Bruna, Drábík – Dráb, Drbík – Drbohlav, Kyslík – Kyslovský, Macík – Macek, Šemík – Šemkovský, Šulcík – Šulc; Ostatní přípony jsou výrazně méně produktivní, např.: -yk: Homyk – Homolka; -in: Lukin – Lukovský, Miškin – Miškovský; -is: Koubis – Kouba; -iš: Kociš – Kocián, Noviš – Novotný; -ič: Čerbič – Čerbačevský; -as: Mlaďas – Mládek; -ous/-ouš: Wodous – Voda, Strakouš – Straka; -oš: Pekoš – Pekárek; -us: Vormus – Vorm; -och: Bartoch – Bartůněk; -an: Marťan – Marťák; -áč: Pícháč – Pícha; 3.1.2.1.2 Přípony přezdívek pro osoby ženského rodu Přípona -ka Přirozeně nejproduktivnější přípona, která je užívána při tvoření osobních vlastních jmen ženského rodu, je přípona -ka. Také v našem materiálu jsme zaznamenali řadu přezdívek, které vznikly tímto způsobem: Brezka – Brezová, Bouchalka – Bouchalová, Bureška – Burešová, Drbka – Drbohlavová, Dvořka – Dvořáková, Fiška – Fišerová, Kmonka – Kmoníčková, Krákorka – Krákorová, Křenka – Křenová, Molka – Molínová, Pajerka – Pajerová, Panoška – Panochová, Pecka – Pecinová, Picka – Picková, Plecka – Plecitá, Štroska – Štrosová, Švecka – Švecová;

Přípony -i/-y Variantními koncovkami -i/-y je tvořen v našem materiálu relativně omezený počet přezdívek: Ciki – Cikánková, Ciky – Ciklová, Fingi – Fingerová, Komi – Komárková; Braby – Brabencová, Kony – Konečná, Suky – Sukharová; Přípona -a Burda – Burešová, Čábrda – Čabrádková, Kšína – Kšinská, Šída – Šidáková, Tymicha – Tymichová; Přípona -ík Přípona -ík u obecných jmen tvoří výhradně maskulina, v našem materiálu je relativně často využívána při tvoření dívčích přezdívek: Dřevík – Dřevová, Klimík – Klimešová, Surgík – Surgová, Tydlík – Tydlínová, Puntík – Puntíčková, Mahlík – Mahalová, Šulcík – Šulcová; Ostatní přípony jsou výrazně méně produktivní, např.: -yna: Pokyna – Pokorná, Šmejkyna – Šmejkalová, Kokyna – Kokešová; -na: Kubizna – Kubíková; -ča: Brabča – Brábníková, Kalča – Kalcová, Slimča – Slimáková; -ice: Hadice – Hádková, Vanice – Váňová, Vorlice – Vorlíčková;

3.1.3 Přezdívky vzniklé z rodného jména a příjmení zároveň Tato skupina přezdívek není tak početná jako dvě předešlé. Jedná se o přezdívky, které vznikly spojením části rodného jména a části příjmení. Zaznamenali jsme jak přezdívky, které vznikly pouze záměnou jedné nebo několika málo hlásek (Čuba – Kuba Č., Štarda – Jarda Štrybl, Lukač – Lukáš Číl), tak přezdívky, které vznikly spojením počátečních hlásek rodného jména a příjmení nositele: Bagy – Barbora Grybová, Eduš – Eva Dušková, Eko – Emil Kolmý, Jiřička – Jiří Čejka, Keliška – Kelná Eliška, Kiky – Kristián Kyncl, Kouja – Koutný Jan, Lupa – Lukáš Palička, Marylin – Marie Linecká, Migy – Michal Gyston, Mik – Michal Kincl, Rap – Radek Pánek, Riki – Radim Klimeš, Virus – Vít Rusňák, Vivi – Vilma Vítová.

3.1.4 Přezdívky vzniklé podle monogramu Poslední skupina přezdívek vzniklých z osobních jmen je nepočetná, leč velice zajímavá. Jedná se o přezdívky, které vznikly na základě monogramů svých nositelů. U těchto přezdívek je zřetelný vliv amerikanismů vyskytujících se v řadě seriálů a ﬁlmů (Dallas, Přátelé, Krok za krokem, Útěk z vězení apod., srov. oslovení syna J. R., příp. L. J.) nebo tendence spojené s rozvojem komunikačních technologií a internetu především. Jako typickou nápodobu angličtiny vnímáme oslovení Džejdžej – J. J., Dýdý – David Dubský, počeštěle potom oslovení jako Ker – Kamil Rybář, Tétéčko – T. T. nebo velmi pěkné Abé – Adam Blecha. Všechny zde uvedené přezdívky se skloňují, a přes svůj pozoruhodný původ tak nečiní svým nositelům při komunikaci žádné komplikace.

3.2 Přezdívky vzniklé podle vzhledu a tělesných vlastností nositele Tato skupina přezdívek je velmi pestrá. Zaznamenali jsme rozmanité přezdívky motivované nejrůznějšími nápadnými vzhledovými znaky. Do této skupiny přezdívek patří přezdívky vzniklé podle celkového vzhledu nositele, barvy pokožky, podle účesu či barvy vlasů, podle tvaru obličeje a barvy tváře, podle barvy a velikosti očí, nosu, zubů a uší, podle výrazu ve tváři, podle rtů a vousů, přezdívky vzniklé podle tělesných proporcí (postavy), stylu chůze nebo jiného typického znaku (brýle, rovnátka)70. Přezdívky vznikají ze jmen vlastních i obecných a jsou původem především podstatnými či přídavnými jmény. Většina těchto přezdívek vznikla připodobněním. V drtivé většině jde o přezdívky vzniklé na základě podobnosti se zvířaty (Bobr, Dalmatin, Ovce, Ptáček, Lama), případně s pohádkovými postavami (Golem, Koloděj, Shrek, Sid), nebo o přirovnání k typickým vlastnostem předmětů, známých staveb apod. (Balvan, Eiffel, Činžák, Špunt). Přezdívky reﬂektují:

Některá pojmenování, která řadíme do kategorie přezdívek podle vzhledu a tělesných vlastností nositele, mají totožnou formální podobu, ale motivace jejich vzniku je odlišná. Např. přezdívku Kuře motivovanou vzhledem nositele/nositelky jsme zaznamenali v různých malých sociálních skupinách, její motivace se různí: Kuře I., -ete m., ed. podle celkového vzhledu; Kuře II., -ete m., ed. podle rozčepýřených vlasů; Kuře III., -ete m., ed. podle dlouhých blond vlasů; Kuře IV., -ete m., ed. podle výrazu obličeje; Kuře V., -ete f., sk. malá blondýnka s ostrým nosem.

celkový vzhled a dojem, kterým nositel působí: Angel, Afrodita, Baron, Venuše; upravenost, či neupravenost: Baron, Elegant, Parfuma, Šampón; Strašák, Bahňák, Kominík, Moura, Šmudlinka, Zombík; podobnost se zvířaty: Kočička, Krtek, Kuře, Pštros; podobnost se stereotypním představitelem nějakého národa: Číňanka, Olaf, Viking; pigmentaci pokožky: Albi, Albín, Bronzák, Dalmatin (podle pigmentových skvrn), Dežo, Kafe, Topinka, Vápeník; výraz ve tváři: Citron (kyselý výraz), Lama (přihlouplý výraz); tvar a typ účesu: Afro, Afromen, Apač, Bíbr, Brokolice, Cédéčko (pleš), Culík, Čarodějnice, Čarodka,Číra, Dikobraz, Fifinka, Houba, Hříbek, Ježek, Justin, Kapusta, Kohoutek, Kokos, Krteček, Kudrlinka, Kudrnáč, Kuře, Květák, Mánička, Mánislav, Medvěd, Ofinka, Ovce, Ovečka, Ovečkin, Rusalka, Vajíčko (pleš), Vinetů, Zmrzlina; barvu vlasů: Ariela, Blonďák, Ginger, Helmut, Jezevec, Kakadu, Nutela,Papoušek, Peroxid, Ryška, Sláma, Srneček, Starouš, Zlatohlávek, Zlatovláska, Zrza, Zrzka Zrzek, Zrzounek; neupravenost vlasů: Friťáček, Masťák, Mastňák; tvar a vzhled obličeje: Holub, Holoubek, Hroch, Krocanice, Kůň, Kuře, Morče, Myška, Ptáček, Sova, Sysel, Zajíc, Žabák (podobnost se zvířaty); nebo jiná podobnost Budík, Koblih, Skřet, Troll; tvar a velikosti hlavy: Big Head, Krychle, Perikles, Sid; barvu či tvar očí, pohled nebo oční vadu: Borůvka, Čiči, Číňanka, Gejša, Mefisto, Micina, Zombie, resp. Očko; Přezdívky, které vznikly podle velikosti a tvaru nosu, případně velikosti zubů a stavu chrupu, nejsou většinou pro svého nositele příliš lichotivé, neboť přezdívka poukazuje na jistou anomálii: velký, výrazný nos: Chobot, Nosáč, Nosál, Pinokio, Voldemort; neobvyklý tvar nosu: placatý nos – Buldok, špičatý nos – Sup, rozpláclý nos – Prase; výrazný předkus: králíček Azurit, Bobr, Bobra, myšák Jerry, Králík, Sysel, Veverka, Zub; velké zuby: Kapibara, Křeček, Mrož, Shark, Veverka, Zubatec, Zubov; chybějící zuby: Pizizubka, Upík, Upír; Ojediněle jsme zaznamenali přezdívky, které zdůrazňují další neobvyklé prvky vzhledu nositele: velikost uší: Sloník, Ušák, Ušoplesk; tvar uší: Bimbo, Elfice;

barva tváří: Červenka, Pudřenka, Rajče; tvar rtů: Kachna, Kačer Donald; úprava vousů: Fousek, Kozel, Kaktus; vzhled rukou, prstů a nehtů: Trol, Troll, Vajíčko; výrazné ochlupení: Bobr, Chlup, Mamut; akné: Beďar; Velmi početnou skupinu tvoří přezdívky vzniklé podle tělesných proporcí (postavy) nositele: vysoká a silná, statná a urostlá: Balvan, Bandaska, Bejk, Kentaur, Kličko, Koloděj, Mamut, Medvěd, Pepek námořník, Rambo, Skříň, Steroid; tlustá, obézní: Amálka, Balonek, Buřt, Džaba, Fiona, Godzila, Hroch, Hyldebranda, Koblih, Melounek, Moby Dick, Pírko, Pučmeloud, Řízek, Shrek, Sumýš, Špek, Válec; malá a zavalitá: Cvalda, Donutek, Chrobák, Koule, Kulička, Soudek, Špalek; malá a drobná: Bleška, Brouček, Cvrček, Dcera, Drobek, Drobenka, Golem, Hobit, Liliput, Muška, Nedorost, Obřisko, Paleček, Píďa, Pidižvík, Pinďa, Pivo, Prcek, Přízemí, Skříťa, Špunt, Vážka; vysoká a hubená: Bidlo, Čáp, Činžák, Eiffel, Eifelovka, Komín, Kudlanka, Langer, Přerostlík, Rozhledna, Žiraf, Žirafa, Žirafák; hubená až vychrtlá: Párátko, Bidlo, Brčko, Somálec; značně (ne)vyvinuté poprsí: Kozatice, Prsatice, Žehlicí prkno; velké pozadí: Prdka; K tomuto typu přezdívek řadíme i ty, které zohledňují fyzické dispozice jedince nebo jeho handicap – roztomilá a pohledná Beruška, pohledný, silný a statný Sekáč nebo Zbojník oproti nemocné a nahrbené Qáše (podle Hugova hrdiny Quasimoda). Nepočetnou skupinu tvoří přezdívky, které vznikly podle typického znaku nositele, především dioptrické či dentální pomůcky: podle brýlí Harry Potter, Jogurt, Optik, Periskop, Půllitr, Sklíčko, podle rovnátek Rovnátkářka, Želízko; Povšimněme si, že u tohoto druhu přezdívek hraje relativně často významnou úlohu ironie, vnímaná jako společensky přijatelná, srov. Amálka – nikoliv něžná víla, ale zavalitá dívka, Golem, Obřisko – nejmenší člen/členka oddílu, Pírko – zavalitý chlapec.

3.3 Přezdívky podle chování, povahy, charakteru, vlastností apod. Tato početná skupina přezdívek je velmi pestrá a různorodá. Patří do ní všechny přezdívky, které vznikly na základě duševních a charakterových schopností a vlastností, případně fyzických dispozic nositele. Většina těchto přezdívek vznikla připodobněním „Chová se / je jako…“ Přezdívky pocházejí takřka výhradně ze jmen obecných, pouze výjimečně jmen vlastních, původem jsou to především podstatná jména, zřídkakdy slovesa nebo přídavná jména. Pro snazší orientaci jsme přezdívky na základě motivace jejich vzniku rozdělili do několika obsáhlejších skupin.

3.3.1 Přezdívky podle povahy, charakteru Některé přezdívky odkazují na výrazné a uznávané osobnosti: King, Monarcha, Náčelník, Šerif, Terminátor; osoby společensky úspěšné: Baron, Jasoň, Lord; osoby ve společnosti neoblíbené, v komunikaci neúspěšné: Blesk, Ducháček, Duty, Guma, Chaolinka, Ikar, Ítynka, Kosmonaut, Lama, Mimoň, Pako, Strouhanka; osoby vznětlivé: Amok, Číl, Hirošima, Medúza, Nerv, Soptík; osoby plačtivé: Holka, Kňuk, Slzička, Ubulínek; zamračené bručouny: Brumla, Bruky, Brunďa, Funny, Mráček, Mrzout, Pudil; pohodové optimisty: Delisa, Smajlík, Smíšek; ochotné pomocníky: Džin, Máma, Sos; osoby neurvalé, násilnické: Anál, Análník, Análnice, Badboy, Buldozer, Drsňačka, Gorri, Robokop, Žralok; klidné: Kliďas, Tichošlápek; spořivé, šetrné, lakotné osoby: Křeček, Skrblík, Žid; šibal a šprýmař: Šibalka, Švejk;

3.3.2 Přezdívky podle chování, temperamentu Přezdívky, které vznikly podle chování nebo temperamentu příznačného pro své nositele, případně podle jejich hlučnosti a výřečnosti, jsou velmi rozmanité. Přezdívky převážně poukazují na nespoutanost, rozpustilost, dravost a divokost, živelnost, neposednost a neposlušnost svých nositelů (Čerťa, Čertík, Drak, Dračice, Ďáblík, Éro, Hadimrška, Kometa, Kraken, Lump, Lumpíček, Maník, Opičák,

Poletucha, Rapl, Surikata, Šáša, Šídlo, Šoumen, Tarzy, Vichřice). Pouze malá část přezdívek vznikla jako zdůraznění tichého a mírného, nenápadného a klidného chování (Fléga, Jezevec, Koala, Lenochod, Lost, Punťa). Výraznou skupinu tvoří přezdívky motivované nápadnou výřečnosti svých nositelů – Botaska, Brepta, Drmola, Elvi, Hlod, Kéca, Kecal, Kecka, Kecby, Ketsy, Povidlo, Slepička, Slinťák, Sojka, Rádio, Tetka, Žvanda; Přezdívky podle zvuků vydávaných nositelem: Pípan, Písek, Pískle, Skřet, Tweety; Přezdívky podle hlučnosti nositele: Hejkal, Hejkalka, Ječek, Ozvěna, Siréna; Přezdívky podle hlasitého smíchu: Antilopa, Chechtal, Racek, Řechta, Řechtalka, Siréna;

3.3.3 Přezdívky podle vlastností, schopností, znalostí a šikovnosti, zručnosti Podle duševních vlastností a schopnosti nositelů vznikly přezdívky jako Bazilišek (lstivá) a Liška (chytrá), Mája (pilná a pracovitá), Mývalka (pracovitá a pořádná), Orgo (organizačně velmi schopná), Snažant (snaživý) nebo Včelka (pilná a spolehlivá), podle vytrvalosti a houževnatosti získali přezdívku Hardy, Jezevec, Medvěd a Rys. Podle výrazného intelektu, rozumových schopností nebo alespoň značných znalostí vznikly přezdívky jako Encyklopedie, Einstein, Elektron, Filozof, Íkvé, Inženýr, Iquanka, Liška, Prófa, Profesor, Rozum, Učitelka, Vševěd, Wikipedie a Žárovka. Mnohé přezdívky vypovídají o manuální zručnosti (Bobr, Hoblin, Sekáč – práce se dřevem, Brousek – zručný brusič, Opravář, Robin – celkově velmi zručný, Wodovka – domácí kutil), o šikovnosti dívek při šití (Jehlička, Švadlenka) nebo dovednosti a šikovnosti při střelbě či v lasování (Indi, Lassy, Vilém). Na základě nejrůznějších dovedností a šikovnosti nositele vznikly také přezdívky jako Copperﬁeld, Čajda, Čejka, Drápek, Gori, Grizzly, Gumák, Had, Hádě, Hulahop, Jiskra, Kotlík, Kouzelník, Kuchtík, Mistr, Mušilov, Neptun, Netopýr, Redy, Řezník, Sirka, Stopař, Šamanka, Tesák. Přezdívky podle neschopnosti, nešikovnosti, neznalosti, neúspěchu Přímým opakem předešlé skupiny přezdívek jsou přezdívky, které vznikly podle neschopnosti, nešikovnosti, neznalosti nebo neúspěchu svého nositele. I když jde především o negativní hodnocení nositele nebo připomínku nepodařené situace, přezdívky tohoto typu jsou velmi časté.

Často se setkáme s přezdívkami, které poukazují na nemotornost a neobratnost (Atom, Bora, Dřevák, Lochness, Lachtan, Lom, Pádlo, Bumík, Nazgúl, Pad, Padáček, Padák), nešikovnost (Čtvereček, Hrom, Motáček, Nitka, Patla, Provázek, Šňůrka, Špendla, Uzlík) nebo překvapivou neznalost obecně známé skutečnosti (Kryštof, Lotos, Satan). Velkou měrou jsou zde zastoupeny přezdívky, jež vznikly na základě malé nehody, která se jejich nositelům vlastním přičiněním přihodila (Angrešt – popíchal se o angrešt, Hrneček – opakovaně ztratila hrneček, Jogurt – podle rozlitého jogurtu, Káďa – spadl do kádě s vodou, Koláč – rozmačkal v batohu koláče na svačinu, Krája – upustila namazaný krajíc chleba, Kulička – spolkl kuličku, Odol – rozsedla zubní pastu, Solnička – vysypala slánku, Šípek – popíchala se o šípkový keř, Vodník – opakovaně spadla do potoka) nebo podle výrazného neúspěchu při vaření (Bujón, Guláš, Haluška, Kuchtík, Paprika a Špagy). Do této skupiny přezdívek můžeme zařadit také přezdívky jako Bludička (podle toho, že zabloudila), Kroj (podle zmatků v nošení skautského kroje), Kuba (podle ztraceného psa), Kufřík (podle svérázné přepravy kufru na kolečkách) a Letuška (podle nepořádku ve stanu a tzv. leteckého dne71).

3.3.4 Přezdívky podle fyzické zdatnosti Přezdívky, které vznikly podle fyzické zdatnosti nositele nebo jeho úspěchu ve sportu, vyznívají pro své nositele většinou pozitivně. Upozorňují na nositelovu rychlost: Apollo, Blesk, Gepard, Laser, Rychlík, Rychlonožka, Spíťa, Speedy, Šíp, Tygřice; mrštnost, hbitost: Gibon, Gumák, Had, Hádě, Káně, Lasička, Mang, Panter; obratnost při šplhání: Bimbo, Tobey, Vever, Žofka; výborné výkony při plavání a potápění: Kapřík, Lachtan, Plaváček, Potápník, Rybka, Vydra; a skákání: Pérák, Skippy, Skokan, Skokanka; zdatný cyklista: Bikýsek; zdatný turista: Alpík, Heidy, Kamzík, Ťapka. Podle úspěšnosti ve sportu vznikly přezdívky Bourec, Frajer; Eso; podle celkové

Pod pojmem letecký den rozumíme pečlivou kontrolu pořádku ve stanech, která je zakončena vyházením všeho, co není řádně uklizeno, ze stanu ven. Podle poletujícího oblečení dostala akce název.

fyzické zdatnosti a neohroženosti Chlapák, Štíťa, Tank; a podle oblíbeného sportu, kterému se nositel věnuje, přezdívky Basket, Gymnastka, Teky. Pouze ojediněle jsme zaznamenali přezdívky, které reﬂektují nositelovu fyzickou neobratnost a neschopnost (Díra, Mužik).

3.3.5 Přezdívky podle zvyku nebo zlozvyku Podle zvyku nebo činnosti, která je pro nositele přezdívky typická, vznikla pojmenování jako Chleba (vyrábí malé chlebové kuličky a hází je po zemi), Chrasťa (nosí mince po kapsách, a při chůzi tak chrastí) nebo Píďalka (často napodobuje píďalku pohybem prstu). Jedná se však o velmi omezenou skupinu přezdívek. Daleko početnější je skupina přezdívek, které vznikly na základě zlozvyku svého nositele, jak je tomu u přezdívek Dudlík, Hypo, Kanička, Kouř, Prskal, Prskavka, Připomínka, Tavič, Tkaničkyn, Žužla, Žvejkal. Poukazují mimo jiné na neustále rozvázané boty (Kanička, Tkaničkyn), okusování a cucání nejrůznějších předmětů (Dudlík, Žužla), časté simulování (Hypo) nebo kuřáckou náruživost (Kouř, Tavič).

3.3.6 Ostatní přezdívky související se schopnostmi nositele Další přezdívky nelze zařadit do předchozích kategorií, přesto však ve své podstatě vycházejí z osobnosti nositele, vznikly na základě bystrosti, šikovnosti, zdatnosti a obratnosti. Jedná se o přezdívky, které byly uděleny na základě opakovaného nebo překvapivě jednoznačného vítězství v nejrůznějších hrách. Jde bezvýhradně o skautské přezdívky a vzhledem k jejich relativní četnosti lze usuzovat, že vítězství a pozitivní výjimečnost je velmi oblíbenou motivací vzniku přezdívek. Jedná se o přezdívky jako Happy (hra na štěstí), Kim (Kimovy hry), Klokan (hra na klokany), Kolíček (hra s kolíčky na prádlo), Lapka (hra na zloděje), Muma (hra na medvěda), Nervák (hra nervíky) Ráček (chůze pozpátku), Ringy (hra triangl), Ringy (hra ringo), Sardinka (hra na sardinky), Twister, Veverka (hra na veverky).

3.4 Přezdívky podle zálib a preferencí nositele Přezdívky, které vznikly podle zájmu nebo koníčku, oblíbeného jídla, zvířete,

rostliny, talismanu či věci nositele, podle typického nebo oblíbeného oblečení, barvy, kterou má nositel rád, přezdívky podle různých značek a nápisů, které používá nebo nosí, a přezdívky podle jmen oblíbených skutečných osobností se objevují relativně často. Tento typ přezdívek je stejnoměrně zastoupen jak ve školním, tak ve skautském prostředí. Přezdívky vznikly především ze jmen obecných, výjimečně vlastních (Beethowen, Šumi, Wabi, Zagy, Žofka). Původem jsou to podstatná jména, někdy cizojazyčná přídavná jména (Red, Black), pouze u přezdívek, které vznikly na základě nejrůznějších značek a nápisů, se může jednat o libovolné shluky písmen, zkratky nebo slova cizího původu, u kterých není jejich skutečný význam nositeli často ani znám (Hulk, Fido). U přezdívek vzniklých podle oblíbeného jídla či zvířete je zajímavý fakt, že se jedná převážně o dívčí přezdívky.

3.4.1 Přezdívky podle zájmu nebo koníčku Přezdívky vzniklé podle zájmu nebo koníčku nositele tvoří velkou skupinu. Jsou to přezdívky motivované: hudebním nadáním: Beethoven, Decibel, Doremi, Glen, Madla, Notička, Písnička, Píšťala, Píšťalka, Song, Wabi; zálibou v tanci: Dencík, Lambáda; zálibou v počítačích a PC hrami: Ajťák, Gunman, Kroximo, Millty, Mímo, Scatta, Simka, Tekken; vztahem k přírodě: Kytičkář, Kytka, Zoolog; hráčskou vášní: Eso, Žolík; zájmem o historii: Arny, Ryíř; zájmem o taneční, hudební a životní styl: Emač, Hippie, Metalista, Satan, Popin; zájmem o literaturu: Dali, Druid, Harry, Knihomolka, Moly, Poeta; zájmem o techniku: Banán, Eška, Inženýr, Piko; Patří sem dále přezdívky (řazeno abecedně) Bejbinka, Benzín, Doktor, Emanuela, Hobby, Hříbek, Chemik, Ikar, Mokasín, Nero, Pastelka, Písař, Poeta, Vodoměrka, Zálesák a Zoolog.

3.4.2 Přezdívky podle oblíbeného jídla Podle oblíbeného jídla (pochutiny, sladkosti, pití) vznikly přezdívky jako Bonbon, Borůvka, Bramborák, Burák, Cukr, Cumel, Cukřík, Čaj, Čikita, Čočka, Dalamánek,

Donutka, Fidorka, Friťák, Hami, Houska, Hrášek, Karotka, Kečupák, Knedlík, Koblitron, Koblížek, Křupinka, Křupka, Lahváč, Lékorka, Lentilka, Lupínek, Majonézka, Meloun, Meruňka, Nutella, Piškot, Piškota, Pudink, Řízek, Sisi, Syr, Sýr, Syreček, Štrůdlička, Trnka, Tyčinka, Vajíčko, Žužu. Nositel přezdívky zmíněné jídlo preferuje, neustále je nosí po kapsách, nosí do školy, vozí na výpravy atd. Náruživý vztah svého nositele k jídlu a pití obecně dokládá celá řada přezdívek. Jde v první řadě o přezdívky odvozené přímo od sloves vztahujících se k pojídání či popíjení (Dlabánek, Jedlík, Pijan, Pípa, Šroťák, Žrout), nebo o přirovnání k obecně známým nenasytům a mlsounům (Medvěd, Monty, Piraňa, Sysel, Vlk). Vše o svém nositeli prozradí krátká, ale výstižná přezdívka Hlad.

3.4.3 Přezdívky podle oblíbeného zvířete Podle oblíbeného zvířete vznikly přezdívky jako Beruška, Dingo, Dragonka, Ještěrka, Kosatka, Křeček, Kuře, Myš, Myška, Panda, Pingvín, Šnek, Vranka (černý kůň), Želva, Želvík, Želvíno, Žofka a další.

3.4.4 Přezdívky podle typické nebo oblíbené barvy, oblečení či podle nápisů Záliba v barvách je pro mládež velmi typická, což se projevuje také vznikem řady přezdívek. Podle záliby ve žluté barvě, ať už se jedná o barvu pyžama, pláštěnky, teplákové soupravy, nebo čistě barevnou preferenci, vznikly přezdívky jako Banán, Citron, Kuře, Žluťásek nebo Žluto. Podle preference zelené barvy vznikly přezdívky jako Brčál, Žába a Žabka; podle záliby v červené potom Red, Redkošil, Karkulín, Karkulka; v růžové barvě Růženka, Růžofka; v oranžové barvě Mrkev, Mandy; v modré Šmoulinka, v bílé Bělásek a černé Black. Velmi barevné oblečení nosí Neon, pruhované Proužek, černobílé Tučňák, pastelové barvy s výraznými obrázky jsou typické pro Disneyho nebo Károše. Podle výrazného, neobvyklého nebo typického oblečení, doplňků nebo obutí vznikly přezdívky jako Adidas, Bambule, Botka, Ďolík, Ferda, Granko, Holinka, Klokan, Kostra, Košilka, Kulíšek, Ledňák, Shorty, Tríba nebo Vrtulka. Podle výrazného nebo naopak pro okolí nesrozumitelného nápisu, který měli dotyční na svém oblečení, vznikly přezdívky jako Bejk, Dino, Dumbo, Fido, Hippo, Hulk, Lego a Žolík. Jedná se především o přezdívky, jež vznikly při sportovních aktivitách nebo v mimoškolním prostředí.

3.4.5 Přezdívky podle oblíbené rostliny, talismanu, věci nositele Přezdívky vycházející tematicky z říše rostlin – oblíbené květiny (Čekanka, Fialka) se objevují v daleko menší míře, stejně jako přezdívky vzniklé podle oblíbených talismanů – Mušle a Řeťez (přívěsky nošené na krku), Pírko (ve vlasech) nebo Sichra a Špendlík (špendlíky nošené na oděvu). Výhradně pánskou záležitostí je záliba ve starých, nemoderních předmětech, především součástech sportovního vybavení jako Helma, Krosna nebo Koloběžka.

3.4.6 Přezdívky podle oblíbené osobnosti Přezdívky, které vznikly podle jmen skutečných žijících osob, jež nositelé přezdívky obdivují a patří mezi jejich fanoušky, nejsou příliš časté a objevují se především ve školním prostředí. Patří sem například Justinka (podle Justina Biebera), Pink Floyd, Šumi (podle Michaela Schumachera), Zagy (podle Hany Zagorové) nebo Madonna.

3.5 Přezdívky podle literárních, filmových a pohádkových postav Jedná se o velmi rozsáhlou a oblíbenou skupinu převážně skautských přezdívek, které vznikly podle literárních, filmových, televizních či pohádkových postav, jimž se nositel vzhledově či povahově podobá, obdivuje je, chce být jako oni, ztvárnil je v divadle, na pohádkovém lese, na besídce, karnevalu či jinde. Vznikly především ze jmen vlastních, ať už se jedná o literární, nebo filmové hrdiny (Atrej, Hakim, Merlin, resp. Bárt, Joe, Kuliočko, Mája, Olaf, Soptík), či pohádkové bytosti (Mach, Rákosníček, Sněhurka), výjimečně ze jmen obecných (Hastrman, Čertík, Koblížek). Podle fyzické podoby s jednotlivými hrdiny či hrdinkami vznikly přezdívky jako Bobík, Čertík, Legolas, Lískulka, Máňa (Mánička), Marbulínek, Melhaus, Mumínek, Pipi, Pocahontas, Rákosníček, Shrek, William. Motivací ke vzniku dalších přezdívek byl fakt, že se jejich nositel dané postavě povahově podobá, případně podobat chce, obdivuje ji, je nositelem jejího poselství (abstinent Limonádový Joe). Významný je v tomto případě vliv románů J. Foglara – Rychlé šípy (Bohouš, Červenáček, Rychlonožka, Štětináč) a R. Kiplinga – Knihy džunglí (Akéla, Bagheera, Mauglí).

Velmi oblíbený způsob udělení přezdívky je využití situace, kdy dotyčný – dotyčná ztvární významným (věrným, komickým, roztomilým) způsobem určitou divadelní, ﬁlmovou nebo literární postavu nebo pohádkovou bytost. Zpravidla to bývá při divadelním představení, tzv. scénce na besídce nebo u táborového ohně, při příležitosti dětských dnů, karnevalu nebo při pohádkovém lese. Patří sem přezdívky jako Baskoš, Bééé, Beruška, Bludička, Bobík, Čochtan, Demo, Dítě, Eda, Fantomas, Gustav, Mach, Hastrman, Česílko, Endy, Golem, Koblížek, Majkí, Meica, Nessie, Ovečka, Santa, Sněhura, Sněhurka, Sobík, Šemík, Šerlok, Štětináč, Ufon, Vinnetou.

3.6 Přezdívky vzniklé z přeřeknutí a častých průpovídek Jedná se o velmi zajímavou skupinu přezdívek. Některé přezdívky vznikly náhodně na základě zajímavé jazykové situace – přeřeknutí (Hája, Lukáš, Mejdlo, Zelí), zadrhnutí v řeči (Popo), nechtěného nebo úmyslného opakování hlásek a slabik (Gagaga, Babu). Důležitým momentem pro vznik tohoto typu přezdívek bývá také časté mimoděčné i záměrné opakování jednotlivých slov (Ježíš, Jo, Jojo, Tuči, Bubu, Štístko, Punťa, Právě, Božka, Kočičák, Strejda), skupiny slov (Týja, Ibajo – používal slova „i ba jo“ jako přitakání) nebo celých vět („To byla Čína“ – místo čina, Máslo opakovaně tvrdil, že „nejsme žádný másla“, Radim – „Já jenom radim“, Kopra vše hází „do kopru“ a Kalamita denně zažívá dramatické situace, Katastroﬁk své okolí ujišťuje, že „to je katastrofa!“). Velkou roli při vzniku tohoto typu přezdívek často hraje náhoda, neznalost nových, příp. cizích slov či jejich záměrná deformace a záměna (Alumatka, Paušál, Hororka – pohorka, Chlebík – chlebník, Rezident – prezident, Kapyčník – kontryhel, Pásenka – pláštěnka), jejich nesprávné pochopení, použití nebo skloňování (Mouk – podle slova mouka, Poust – podle slova půst, Živle – podle slova živly, Máslo – klidné vodě říkala místo volej/olej máslo) nebo jmen (Toust – podle M. Prousta, Vochomůrka – místo muchomůrka), případně neznalost pravopisu (Kisel – kyselé okurky). V této skupině přezdívek se více než kde jinde nabízí prostor pro jazykovou komičnost (viz výše) a také jazykový experiment – dokladem toho může být přezdívka Brdo – co je to brdo? Kde se vzalo? Kolik brd je? – nebo velmi atraktivní přezdívky Italy a Ysta. Přezdívka Italy vznikla po památném výroku „Přivez nějaké Italy!“, který následoval po otázce, co kdo chce přivézt od vedoucí z dovolené u moře (myšleno mušličku, kamínek…). Přezdívka Ysta, je dokladem jazykové tvořivosti chlapce, který vážně řešil, proč je český junák

označován jako skaut, nikoliv jako skautista, podle vzoru tankista, policista, hokejista, fotbalista… Podle jím navrhované přípony dostal potom přezdívku Ysta (záměna i – y je zdůvodněna snahou po zatraktivnění přezdívky).

3.7 Přezdívky podle rodinných příslušníků, blízkých osob, podle původu, přezdívky sloužící k rozlišení dětí stejných jmen Tato velmi početná skupina je značně speciﬁcká díky způsobu vzniku jednotlivých přezdívek. Jedná se o uměle vytvořené přezdívky sloužící k rozlišení dětí stejných rodných jmen, přezdívky vzniklé na základě příbuznosti nebo blízkosti jednotlivých nositelů, podle původu pojmenovaného, nebo přezdívky, které vytýkají jmenovaného nositele ze skupiny a označují jej výrazným znakem. Velmi často se setkáváme s tím, že ve školní třídě nebo skautském oddíle je několik dětí se stejným rodným jménem, a proto vznikají nejrůznější přezdívky z nutnosti rozlišit je od sebe. Oba kolektivy (škola a skautský oddíl) se s touto situací vyrovnávají svým způsobem – ve školních třídách se problém často vyřeší pomocí příjmení a přezdívek vzniklých z příjmení, případně se děti oslovují odlišně, pomocí různých hypokoristik či přezdívek vzniklých z rodných jmen – Anna (Anna, Anina, Áňa, Anička), Kateřina (Káča, Katka, Kardanka, Kačaba), Marie (Mařenka, Máňa, Máří, Manka, Maruška). Ve skautských oddílech se situace několik dětí se stejným jménem často řeší využitím tzv. přezdívky k rozlišení – uměle a mnohdy impulzivně přidělené přezdívky. Často se používá pojmenování podle známých dvojic pohádkových postaviček, za které jsou soujmenovci označeni, případně se od sebe rozliší poukazem na vzájemnou odlišnost. Podle vzrůstu vznikly přezdívky Grande a Pikolo, Miny a Obryně, Miniš a Veliš, podle barvy družin (jak je u světluškovských družin – šestek zvykem) mohly být rozlišeny tři Evy V. jako Pivoňka, Rákosníček a Šmolka (v červené, zelené a modré šestce) a dvě Katky jako Dřívko (Dřevo) a Tříska z hnědé družiny (šestky). Podle pohádkových dvojic dostaly přezdívky dvě Kláry – Fišta a Pišta a dvě Petry – Jája a Pája. (Na podobném principu vzniká velké množství přezdívek, aniž by se jednalo o osoby stejných jmen, viz níže.) Výrazně se od sebe vymezili dva Lukášové – první Sysel, druhý Nesysel, později Nesys, podobně též Emdva – druhý Michal v oddíle a Vodík – původně Hádva – druhý Honza v oddíle. Významnou skupinu tvoří přezdívky, které vznikly na základě příbuznosti jednotlivých nositelů – bratr, sestra, otec, bratranec již dříve pojmenovaného jedince.

Přezdívek jsme zaznamenali celou řadu: Alíš – sestra Aliho, Angrešt – bratr Melouna, Bábinka – sestra Máničky, Baronka – sestra Barona, Boudička – syn Budky, Brouk – bratr Berušky, Cit – bratr Rozuma, Česílko – syn Hastrmana, Dusík – bratr Vodíka, Dušinka – sestra Dušíka, Gibonka – sestra Gibona, Honzička – sestra Honzy, Jam – bratr Povidla, Jumbo – starší bratr Dumba, Kamínek – bratr Balvana, Koláček – mladší bratr Koláče, Kolečko – bratranec Čtverečka, Kotě – bratr Kočky, Křemílek – mladší bratr Vochomůrky, Kuře – mladší bratr Kachny, Lvíče – mladší sestra Lvice, Máček – mladší bratr Máka, Major – bratr Seržanta, Mánička – sestra Hurvínka, Medúza – sestra Žraloka, Mejbí (Malej Bejk) – syn Bejka, Molekula – bratr Atoma, Moučník – bratr Mouky, Panda – bratr Medvěda, Párátko – bratr Bidla, Plameňák – bratr Kormorána, Rohlík – mladší sestra Housky, Řetízek – bratranec Řetěza, Síra – bratr Kyslíka, Sleď – mladší bratr Sardinky, Tukan – bratr Tučňáka, Volšoveček – mladší bratr Česílka a syn Hastrmana, Žížal – bratr Píďalky. Přezdívky vznikají jednak přechylováním (Baron – Baronka, Gibon – Gibonka), jednak mají podobu zdrobnělin (Bouda – Boudička, Koláč – Koláček, Mák – Máček, Řetěz – Řetízek), nebo vznikají na základě sémantických vazeb (Kolečko a Čtvereček, Balvan a Kamínek, Jam a Povidlo, Rohlík a Houska, Dusík a Vodík, Síra a Kyslík, Molekula a Atom), případně jako členové obecně známých spojení či dvojic – Rozum a Cit, Křemílek a Vochomůrka. Další skupinu tvoří přezdívky vzniklé na základě vztahu nositelů bez příbuzenských vazeb (kamarádi, spolužáci, partneři). Jedná se především o uměle vytvořené přezdívky, jejichž základem se opět staly především obecně známé dvojice (trojice), ať už se jedná o literární, nebo pohádkové postavy (Káťa a Škubánek), nebo známé situace či skutečnosti, všeobecné vnímané jako k sobě patřící (Blesk a Hrom, Neutron – kamarád Elektrona, Tečka a Čárka). V případě trojic kamarádů (jedná se o chlapce) bylo využito pohádkové trojice Anče, Kuba a Hajnej z Krkonošských pohádek (impulsem ke vzniku přezdívek byl mimo jiné fakt, že jeden z chlapců se opravdu jmenuje Jakub), v případě Riki, Tiki a Taviho bylo použito jména munga z Knihy džunglí, které si chlapci mezi sebou „rozdělili“. Do této skupiny můžeme kromě zmiňovaných přezdívek zařadit dále i přezdívky Miko – kamarádka Pocahontas, Salim – kamarád Beduína, nebo přezdívky Pajda a Zajda, Raketka a Kosmonaut, Učeň a Mistr. Nevelkou skupinu tvoří přezdívky, které slouží k vyzdvižení speciﬁckého znaku nebo vlastnosti nositele (nejstarší ze skupiny, pro ostatní dosud nový, neznámý) ve vztahu ke skupině nebo prostředí. Patří sem přezdívky jako Kamarádka, Nováček, Ségra, Sestřenice, Stará, Greeny (zelenáč – nováček). Až

na výjimky se jedná o skautské přezdívky vycházející z toho, že nový člen je zprvu často chápán opravdu jenom jako „ten nový“, jako ta „kamarádka“ nebo „ségra, příp. sestřenice“ kohosi. V tomto případě rychle přidělená přezdívka šikovně vyřeší problém s komunikací a je velmi dobře akceptovatelná nejen okolím, ale i samotným příjemcem. Z jazykového hlediska se jedná o přezdívky vzniklé ze jmen obecných, jsou to původem substantiva (Kamarádka) nebo adjektiva (Stará). Zajímavá je též skupina přezdívek, které jsou motivovány původem svého nositele, zemí, krajem, městem, kde dlouhodobě pobýval před vstupem do kolektivu (odkud přišel). Spolužák, který se přistěhoval / dlouho žil, často pobýval ve Švédsku (Olaf), v Anglii (Angličák, English, Johny English), původem ze Španělska (Katolík, Španělský ptáček), původem z Ruska (Kalašnikov), původem z Itálie (Ital); chlapec, který se přistěhoval do Prahy z jižních Čech (Jižan), z Karlových Varů (Mattoni), dívka z Hodonína (Hodonín).

3.8 Přezdívky vzniklé na základě příhody, neobvyklé situace Velmi početnou skupinu tvoří přezdívky, které vznikly na základě neobvyklé příhody nebo situace. Na rozdíl od přezdívek vzniklých podle drobných nehod a nešikovnosti nositele (viz výše) jde především o přezdívky připomínající zajímavou, těžko opakovatelnou situaci, nechtěnou legraci. Jako příklad uvádíme pouze vybrané přezdívky – Amplion, Backy, Hygi, Italy, Jataky, Karbanátek, Killy, Kiwi, Nestlé, Orlík, Polo, Popelka, Repelent, Řešeťák, Stonožka, Urinal. Pozoruhodně vznikly přezdívky jako Backy (z angl. back – zpět, do oddílu se vrátila po roční pauze a zůstala dlouhá léta), Hygi (na otázku, jak se jí líbila voda – myšleno sjezd řeky, se vyjadřovala ke kvalitě pitné vody jako hygienička) nebo přezdívka malé vražedkyně plyšových hraček Killy (z angl. kill – zabít). Bezzubkovi vypadl zub při vyučování, Kajínek lezl ze třídy oknem; Vločka přišla zasněžená od hlavy až k patě a Hirošima získala přezdívku podle „výbuchu“ (neznalosti) při zkoušení ze zeměpisu. Relativně početné jsou také přezdívky připomínající nejrůznější zdravotní problémy (nemoci, zranění), které potkaly jejich nositele. Jsou to přezdívky jako Bacil (často nemocný), Bacil (byl zasažen, tj. „bacen“, kamenem), Krvinka (často mu teče krev z nosu), Ouško (podle zraněného ucha), Pajda (podle zraněné nohy), Pirát (podle zraněného oka), Smrk (neustále smrká – alergik) nebo Zoubek (na táboře mu trhali zub).

4. Jazykové zvláštnosti přezdívek 4.1 Přirozené proměny přezdívek Především ve skautském prostředí se přezdívky rozšířily do té míry, že jsou v některých oddílech považovány takřka za povinnost a jsou přidělovány krátce po vstupu do oddílu. Přezdívka je vnímána jako běžná součást každodenní komunikace a její absence mnohdy vyvolává podiv, někdy až úpornou snahu o umělé vytvoření jakékoliv přezdívky pro toho, jemuž chybí. Tyto násilné pokusy však bývají většinou neúspěšné. Přezdívky bývají často přidělovány v raném dětství a zpravidla provázejí svého nositele po dlouhá léta, v případě skautského prostředí dokonce nejednou celý život. Jednotlivé přezdívky, jak je u živého jazyka přirozené, se v průběhu času mohou více či méně měnit. Často vznikají nové tvary a podoby přezdívek, stává se dokonce, že na základě jedné přezdívky, která byla používána mnohdy i řadu let, vznikne zcela nová přezdívka: Rychlonožka – Tlapouš (podle Rychlonožka – Rychlá noha – (tlapa) – Tlapouš), Zmrzlík – Nanuk, Vinnetou – Náčelník (Vinnetou – náčelník Apačů). Od řady přezdívek vznikají varianty a deminutiva, přezdívky se zkracují, dále deformují nebo upravují tak, aby byly v běžné komunikaci snadno použitelné. Životnost jednotlivých variant je většinou časově omezena do doby, než vznikne nová varianta, nebo se nositel, případně skupina mluvčích, vrátí k původnímu tvaru a podobě přezdívky. Blesk – Blek, Bleskoun; Borůvka – Bobulka, Borů, Borovice, Brďů; Botaska – Botas; Čepec – Čepička, Štěpec, Pečec; Jataky – Jatý, Jatýšek, Jatouš, Džejtaky; Koblížek – Kobliha, Kobla, Koblih; Lachtan – Lachtoš, Plachtan; Lambáda – Lambi, Lambík, Blambáda; Lego – Legouš, Legáč; Ora – Oruška, Orka; Piko – Pikoušek, Pikule, Pikolík, Pikouš; Pizizubka – Píza, Pikoz; Povidlo – Povi, Povima; Rusalka – Růsa, Rusalinda;

Rybka – Ryba, Rybana; Rychlonožka – Rychlajzka; Rys – Rysák, Rysmen; Smíšek – Směch; Syreček – Sejr; Šnek – Slimejš, Snejl, Bezbouďák; Tučus – Tučňák, Tuč; Vápeník – Vápno, Vapusk; Vever – Veverus, Hever; Vinnetou – Vinťa; Zmrzlík – Zmrzla; Zaznamenali jsme, že není neobvyklé, že přezdívka se změní, protože její nositel s ní již není spokojen, například u přezdívek, které vznikly na základě mimořádné situace, jež se ukáže v pozdějších letech jako společensky nepříliš atraktivní (Žužla – podle okusování pivních tácků; Slinťa – podle slintání; Pilinka – choval se tak, jako kdyby měl v hlavě piliny). V tom případě se ji nositel snaží upravit, nebo přijme zcela jinou přezdívku. Při „vylepšení“ původní přezdívky se často setkáváme s tím, že nositel tvrdí, že původ své přezdívky „zapomněl“, případně si pro svou přezdívku uměle vymyslí nový, zejména důstojnější důvod jejího vzniku (leckdy i velmi pěkně a pravděpodobně – Ora: původně podle orangutana, později nositelka udává, že přezdívka vznikla zkrácením jejího jména Barbora). Při vzniku přezdívek hraje zásadní roli, jak jsme zmínili již dříve, jazyková tvořivost. I když velká část přezdívek vzniká takřka otrocky deformací hláskového skladu rodných jmen a příjmení, objevuje se i mnoho takových, kdy tomu tak není. V tom případě se velmi často uplatňuje fantazie, využívají se asociace spojující blízké i značně vzdálené představy. Při tvoření přezdívek je často užívána nadsázka (Amok, Kosmonaut, Terminátor), hra se slovy, nebo ironie (Mnich – známý sukničkář, Nero – dobrovolný hasič, Funny – nikdy se nesměje, Blesk – ne zrovna bystrý hoch, Amálka – korpulentní žena, Golem, Obřisko – nejmenší člen/členka oddílu, Pírko – zavalitý chlapec, Kryštof – zeměpisný antitalent).

4.2 Variabilita přezdívek Přezdívky jsou z lingvistického hlediska bezpochyby zajímavé tím, že na základě několika různých jazykových motivací vznikají podobné, nebo dokonce stejné

přezdívky, případně naopak – na základě totožné situace vznikají naprosto odlišné přezdívky. Jak dokládají následující příklady, platí to nejen v případě přezdívek, které vznikly podle rodných jmen a příjmení, ale i u řady dalších. V následujícím výčtu uvádíme vybrané přezdívky abecedně, motivaci jejich vzniku jsme zestručnili (podrobněji viz kompletní výčet přezdívek a charakteristika jazykové motivace jejich vzniku ve Slovníku přezdívek). V případě, že přezdívka opakovaně vznikla podle různých rodných jmen/příjmení, uvádíme již pouze tato jména/příjmení.

4.2.1 Stejné přezdívky na základě různé motivace Bacil: 1. často nemocný; 2. bacen kamenem; Bača: 1. podle příjmení Bačkovský; 2. Beránek; 3. Bačkay; Baron: 1. na výpravě jedl z ešusu vidličkou a nožem; 2. vypadal jako šlechtic, galantní a zdvořilý; Bobr: 1. zručný při práci se dřevem; 2. podle předkusu; 3. při soustředění vystrkuje přední zuby; 4. podle příjmení Bouberlová; 5. podle podobnosti v obličeji; 6. podle celkového vzhledu; 7. podle nadměrného ochlupení; Borůvka: 1. podle modrých očí; 2. má ráda borůvky; 3. má ráda modrou barvu; Brouk: 1. podle vzhledu; 2. podle příjmení Chroust; 3. bratr Berušky; Bublina: 1. nafoukaná dívka; 2. podle vášně pro bublifuk; Cukr: 1. podle toho, že hodně sladí; 2. podle německého příjmení Zükriegel; Cvrček: 1. podle drobné postavy; 2. malá dívka, houslistka; 3. podle příjmení Svrček; Čárka: 1. podle rodného jména Šárka; 2. podle postavy (vysoká a hubená); Čertík: 1. zlobí jako čert; 2. vypadá jako čertík; Eso: 1. podle rodného jména Ester; 2. velký karbaník; 3. výborný sportovec; Ferda:1. podle puntíkovaného šátku; 2. velmi pracovitá dívka; Golem: 1. nejmenší člen oddílu; 2. představitel Golema; Hřebík: 1. podávala ostatním hřebíky; 2. podle příjmení Přibík; 3. podle příjmení Hřebíková; Chlebík: 1. místo chlebník říkal, že na výpravu si bere chlebík; 2. na schůzce slíbil, že na výpravu přinese chleba (myšleno půlku), ale na nádraží se dostavil s obrovským batohem, ve kterém měl pět bochníků – chléb pro všechny; 3. podle příjmení Šiška; Jezevec: 1. velmi rád spí; 2. podle síly a vytrvalosti; 3. podle účesu; Jogurt: 1. podle příjmení Yungwirt; 2. na táboře se jí vylil jogurt do batohu; 3. podle silných brýlí;

Klokan: 1. podle větrovky „klokanky“; 2. vítězka hry na klokany; 3. podle obrázku klokana na tričku; Knedlík: 1. má ráda knedlíky; 2. kvůli nemoci nemůže jíst knedlíky; Koblížek: 1. podle postavy; 2. podle obličeje; 3. podle pohádky O koblížkovi; 4. miluje koblihy; Kokos: 1. podle účesu; 2. podle příjmení Rokos; Kopřiva: 1. podle příjmení Kopřivová; 2. dívka s ostrým jazykem; 3. strašil ostatní utrženou kopřivou; Kozel: 1. podle příjmení Kozina; 2. Kozlovský; 3. podle řídké bradky; Křeček: 1. milovnice křečků; 2. podle výrazných zubů; 3. podle chování; 4. umí napodobit křečka; 5. podle příhody na lyžařském kurzu; 6. velmi šetrný a spořivý hoch; Květák: 1. podle účesu; 2. podle rodného jména Květoslav; 3. podle příjmení Květoň; Liška: 1. podle rodného jména Eliška; 2. velmi chytrá dívka; Mája: 1. podle rodného jména Markéta; 2. Magdaléna; 3. Martin; 4. pilná a šikovná jako včelka; 5. podle pohádkové včelky, kterou měla ráda; 6. podle majáku, který při hře pípáním představovala; Marťan: 1. podle jména Marťa N.; 2. podle příjmení Marťák; 3. podle rodného jména Martin; Méďa: 1. podle rodného jména Michal; 2. podle zavalité postavy; 3. podle příjmení Medílek; Meloun: 1. milovník melounů; 2. zvracel po melounu; Mráček: 1. podle příjmení Mráčková; 2. často zamračená; Netopýr: 1. v noci se výborně orientuje; 2. je zvyklý pracovat v noci; 3. visela na stromě hlavou dolů; Nanuk: 1. podle nanuku, který se mu roztekl v batohu; 2. zimomřivá dívka; Olaf: 1. podle vzhledu; 2. podle pobytu ve Švédsku; 3. podle pohádkové postavy; Pajda: 1. sestra Zajdy; 2. kvůli zranění na táboře kulhal; Panda: 1. podle oblíbeného zvířete; 2. bratr Medvěda; Pták: 1. podle příjmení Vorel; 2. Peták; Sekáč: 1. svalnatý fešák; 2. hoch zručný při práci se sekerou; Sirka: 1. hubená malá dívka s ohnivými vlasy; 2. šikovný v rozdělávání ohně; 3. podle rodného jména Mirka; Sysel: 1. podle příjmení Syslová; 2. podle větších předních zubů; 3. podle podoby v obličeji; 4. „syslí“ jídlo do zásoby; Šíp: 1. výborný sprinter; 2. skvělý lukostřelec;

Šnek: 1. podle příjmení Šenk; 2. doma chová africké šneky; 3. často se loudá; Vacátko: 1. podle příjmení Rada; 2. podle příjmení Vacek; Vajíčko: 1. podle pleše na hlavě; 2. podle různobarevně nalakovaných nehtů; 3. podle příjmení Bílková; 4. často nosí vajíčka ke svačině; 5. podle malé a silné postavy; Veverka: 1. podle předkusu; 2. podle rodného jména Veronika; 3. vítězka hry na veverky; 4. podle příjmení Veverková; 5. rád leze po stromech; 6. podle výrazného chrupu; Zelí: 1. podle příjmení Zelinka; 2. Zelníčková; 3. podle rodného jména Helena; Žralok: 1. podle hrubého chování; 2. podle rozlepené boty;

4.2.2 Různé přezdívky na základě totožné motivace Podle světlé pleti: Albi, Albín, Vápeník; Podle tmavé pleti: Dežo, Kafe, Topinka; Podle kudrnatých vlasů: Kudrlinka, Kudrnáč, Ovce, Ovečkin; Podle předkusu: Azurit, Bobr, Bobra, Jerry, Králík, Sysel, Veverka, Zub; Podle výrazných velkých zubů: Kapibara, Křeček, Mrož, Shark, Veverka, Zubatec, Zubov; Podle chybějících zubů: Pizizubka, Upík, Upír; Podle velkého, výrazného nosu: Chobot, Nosáč, Nosál, Pinokio, Voldemort; Podle velkých uší: Sloník, Ušák, Ušoplesk; Podle vysoké hubené postavy: Bidlo, Čáp, Činžák, Eiffel, Eifelovka, Komín, Komár, Kudlanka, Langer, Přerostlík, Rozhledna, Žiraf, Žirafa, Žirafák; Podle hubené až vychrtlé postavy: Párátko, Bidlo, Brčko, Somálec; Podle malé, drobné postavy: Bleška, Brouček, Cvrček, Drobek, Drobenka, Golem, Hobit, Liliput, Muška, Nedorost, Obřisko, Paleček, Píďa, Pidižvík, Pinďa, Pivo, Prcek, Přízemí, Skříťa, Špunt, Vážka; Podle vysoké a urostlé postavy: Balvan, Bandaska, Bejk, Kentaur, Kličko, Koloděj, Mamut, Medvěd, Pepek námořník, Rambo, Skříň, Steroid; Podle silné postavy, příp. nadváhy: Amálka, Balonek, Buřt, Fiona, Godzila, Hroch, Koblih, Melounek, Moby Dick, Pírko, Pučmeloud, Řízek, Shrek, Sumýš, Špek, Válec; Podle malé a zavalité postavy: Cvalda, Donutek, Chrobák, Koule, Kulička, Soudek, Špalek; Podle zrzavých vlasů: Ginger, Helmut, Ryška, Zrza, Zrzka, Zrzek, Zrzounek; Podle výrazného ochlupení: Bobr, Chlup, Mamut; Podle brýlí: Harry Potter, Jogurt, Optik, Periskop, Půllitr, Sklíčko, Sova;

Podle upovídanosti: Botaska, Brepta, Kéca, Kecka, Kecby, Ketsy, Povidlo, Sojka, Tetka; Podle rychlosti: Blesk, Gepard, Laser, Rychlík, Rychlonožka, Spíťa, Speedy, Svišťa, Šíp; Podle mrštnosti, hbitosti: Gibon, Lasička, Kočka, Mang, Vever, Žofka; Podle loudavé chůze: Louda, Lenochod, Poma, Šnek, Šneky, Želva, Marod; Podle náruživého vztahu k jídlu: Dlabánek, Hlad, Jedlík, Piraňa, Šroťák, Vlk, Žrout; Podle častého padání: Pad, Padáček, Padák, Zajda; Podle zmatenosti a roztržitosti: Chaolinka, Chaos; Podle často červených tváří: Červenka, Pudřenka, Rajče; Podle častého močení: Čurda, Urinal; Podle velké hlavy: Big Head, Perikles, Sid; Zdatná turistka: Alpík, Heidy, Kamzík, Ťapka;

4.3 Cizojazyčné přezdívky Mezi přezdívkami, které jsme získali, se objevují nejen typicky české přezdívky (Angrešt, Koblížek, Řetízek, Žížala), ale také přezdívky původem cizojazyčné. Největší skupinu těchto přezdívek tvoří přezdívky přejaté z angličtiny – Angel, Bejbi, Black, Boy, Funny, Greeny, Happy, Hardy, Hobby, King, Lady, Lost, Red, Redy, Rocky, Shark, Shorty, Skipy, Song, Speedy, Sunny, Taylor, Windy. Jako příklady přejímání slov z dalších cizích jazyků dále uvádíme přezdívky inspirované slovenštinou (Pery, Ujo), němčinou (Langer, Švestka – Die Schwester), arabštinou (Bubuši), maďarštinou (Chodník), bulharštinou (Chorapi) nebo španělštinou (Meica). V této souvislosti připomeňme také relativně oblíbené překlady příjmení z cizích nebo do cizích jazyků (Červová – Wormová, Heretic – Kacíř, Kámen – Stein, Rocky – Skála), nebo záměny české a cizí varianty téhož rodného jména (Hans – Jan, Carlos – Karel, José – Josef).

4.4 Jmenný rod Při vzniku a užívání přezdívek dochází velmi často k výrazným posunům v kategorii jmenného rodu. Řada přezdívek funguje jako pojmenování pro chlapce i dívku, a z jejich podoby tak není bez znalosti osoby či kontextu, v němž byla přezdívka užita, možné rod odvodit (v našem materiálu např. Balů, Banán, Bidlo, Blesk, Grizzly, Jogurt, Kiwi, Klokan, Koblížek, Kominík, Králík, Kulička, Kuře, Marťan, Máslo, Pajda, Pecka, Ptáček, Sirka, Skřítek, Smíšek, Soptík, Šípek, Šmudla,

Štístko, Tučňák, Vydra, Zelí). V některých případech se ženské a mužské přezdívky odlišují skloňováním, které je dáno přirozeným rodem substantiva, jenž souvisí s pohlavím nositele. Jde například o rozdíl ve sklonnosti a nesklonnosti přezdívek Kiwi, Cvoky, Penny, Grizzly. V případě, že přezdívka je nesklonná, jedná se o dívku, v případě, že se jedná o chlapce, skloňuje se (Kytaru dejte Kiwimu – Kytaru dejte Kiwi; Dopis je pro Dennyho – Dopis je pro Denny). Odlišné skloňování přezdívek pro mužského a ženského nositele se objevuje také u přezdívek vzniklých z podstatných jmen ženského rodu, např. Houba, Kulička, Sirka, Šmudla, Žirafa – v mužské variantě se v dativu a lokálu užívá maskulinní koncovka –ovi (vzor předseda), při označení ženy koncovka –e (vzor žena). Tyto přezdívky tak můžeme řadit mezi propria obourodá, která mají v prvním pádě pro oba rody jen jeden tvar, ale při skloňování se už rody odlišují příslušnými koncovkami. U přezdívek se v souvislosti se jmenným rodem kromě obourodých jmen setkáváme také s dalším typem pojmenování – řada přezdívek má, stejně jako jména vespolná, ženské a mužské podoby ve všech pádech naprosto totožné, ale nevykazují typický znak vespolných jmen, neoznačují třídu charakterizovanou určitým kvalitativním znakem (Tomáš je dřevo, Lenka je nemehlo) ani nevznikla proto, že nejsou schopna vytvořit samostatné výrazy k vyjádření přirozeného rodu (chudák, sirotek). Jako samostatnou kategorii jmen můžeme nahlížet jedinečná a neopakovatelná pojmenování, kdy uživatelé propria zachovávají původní gramatický rod motivujících apelativ, ale jméno používají pro osobu ženského (ta Králík, Hroch, Chodník, Koblížek, Křeček, Moučník, Ocásek, Smajlík), případně mužského (ten Děvečka, Blondýna, Holka, Houska, Koule, Krychle, Lupa, Krůta, Kulička, Zlatovláska, Žirafa) pohlaví. (Hroch šla hrát kuželky. Ocásek zpívala písničku. X Zlatovláska ztratil nůž. Houska jedl koláč.) Zajímavé je sledovat dodržování pravidel českého pravopisu ve skautských kronikách, viz Hroch a Křeček vykopaly poklad. (dvě dívky) X Děvečka a Krychle vykopali poklad. (dva chlapci). Vzhledem k tomu, že se přezdívky používají především v malých sociálních skupinách, jsou tyto odchylky od jazykového systému uživatelsky přijatelné, neboť ze situace a kontextu je zřejmé, o kom se mluví a kdo je oslovován, a nositelé přezdívky jsou s tím, že se o nich hovoří v jiném rodě, srozuměni. Podobně hovoří o posunech v pojetí rodu M. Knappová ve své práci o českých osobních jménech, když připomíná, že „gramatická kategorie mužského a ženského rodu se v češtině opírá o přirozený rod pojmenovávaných jedinců. Pokud se antroponymy pojmenovávajícími osoby mužského rodu, např. příjmeními, stala (původní) apelativa ženského nebo středního rodu, přešla

k rodu mužskému (ta švestka — ten Švestka, to stehno — ten Stehno) a stala se životnými.“72 V našem materiálu se setkáváme především s příklady, kdy se apelativa rodu mužského stala základem pro vznik propria užívaného pro osobu ženského pohlaví. Vzhledem k tomu, že čeština neumožňuje ženské skloňování těchto jmen, používá se skloňování maskulin, jak jsme popsali výše. U kategorie přezdívek, které vznikly z mužských podob příjmení (Picka, Sysel, Sláma, Kopřiva), lze kategorii rodu odvodit pouze z kontextu, nikoliv z přezdívky samotné. Stejně tak tomu je u ženských přezdívek jako Dalamánek, Štístko, Jánošík, Vilém nebo mužských přezdívek Děvečka, Anče. Rozdílný rod přezdívek se pak odráží rovněž v syntaktickém plánu, především při tvorbě věty – ve shodě přísudku s podmětem, srov. Kuře nepřišla na schůzku – Kuře onemocněl, Klokan zvítězila – Klokan zapomněl kroniku, Máslo vystoupila z lodi – Máslo uklidil ve stanu, nebo konstrukce typu Děvečka snědl rohlík, Anče rozbil sklenici, Dalamánek přijela na kole, Vinnetou uvařila oběd, Vodník spadla do potoka, Moučník vyhrála v pěvecké soutěži; Morče zakopla o rohožku; – Veverka ztratil pero; Holka dostal pětku. Pohlaví nositele bez kontextu nelze určit ani u přezdívek zakončených na –y/-i, jako například Backy, Ciki, Denny, Hoby, Hygi, Italy, Jataky, Manti, Ringy, Tobey, Skippy, Šnapy, ale i u jiných, které se vyznačují rysy neobvyklosti nebo cizosti, například Filhu, Jo, Ysta. Mužské přezdívky se zpravidla skloňují, ženské podoby většinou zůstávají nesklonné (srov. Podejte Denny kytaru. – Podejte Dennymu kytaru).

KNAPPOVÁ M., Osobní jména v českém jazykovém systému, Naše řeč 63, č. 5, 1980, s. 225.

5. Přezdívky v komunikaci V rámci svého výzkumu jsme se zabývali fungováním přezdívek ve školní komunikaci. Soustředili jsme se především na otázku, zda existují rozdíly ve vnímání přezdívek z hlediska jazykové motivace v okamžiku jejich udělování a při jejich následném používání v komunikaci. Pomocí dotazníků jsme zjišťovali, jak přezdívky vnímají I.) nezávislí hodnotitelé, kteří motivaci vzniku konkrétní přezdívky neznají a pokusili se ji na základě svých vlastních zkušeností s fungováním přezdívek v komunikaci odhalit; II.) spolužáci a spolužačky, kteří přezdívku používají v běžné komunikaci a o nichž předpokládáme, že skutečnou motivaci73 vzniku přezdívky znají, neboť byli u jejího zrodu, tj. zasvěcených mluvčí; III.) nositelé zkoumaných přezdívek. Jako výzkumný vzorek jsme zvolili 45 přezdívek74, které jsme v minulosti získali v osmých třídách základních škol a terciích osmiletých gymnázií a u kterých jsme měli doloženou jejich skutečnou motivaci. Pomocí dotazníku, který jsme administrovali na jiných školách, než odkud pocházely zkoumané přezdívky, jsme zjišťovali, do jakých kategorií z hlediska jazykové motivace vzniku přezdívek nezávislí respondenti přezdívku zařadili. Každou z přezdívek posuzovalo minimálně 50 nezávislých hodnotitelů, opět z osmých tříd základních škol a tercií víceletých gymnázií. Zkoumali jsme, jakou motivaci nejčastěji nezaujatí respondenti jednotlivým přezdívkám přisuzují a která motivace je z tohoto pohledu nejproduktivnější. Zjišťovali jsme, zda jejich představy odpovídají skutečné motivaci vzniku přezdívky. Zaznamenali jsme všechny konotace a stereotypy, se kterými respon73

Pojmem skutečná motivace označujeme jazykovou motivaci vzniku přezdívky udanou kolektivem, kde přezdívka vznikla a kde se používá. Zkoumané přezdívky: Přezdívky vzniklé z osobních jmen (10x): Kozel (m.), Krůta (m.), Květák (m.), Penis (m.), Plevel (m.), Sklenička (m.), Sváča (m.), Tetris (m.), Trus (m.), Zadek (m.); Přezdívky podle vzhledu a tělesných vlastností nositele (18x): Ariela (f.), Big Head (m.), Bobr (m.), Hobit (f.), Houba (m.), Kakadu (m.), Kentaur (m.), Křeček (m.), Liliput (m.), Pepek námořník (m.), Prcek (f.), Sid (m.), Shrek (f.), Troll (m.), Venuše (f.), Voldemort (f.), Zrzka (f.), Žirafa (m.); Přezdívky podle povahy, chování, charakteru, příp. fyzické zdatnosti nositele (8x): Cvokin (m.), Duty (m.), Ebola (f.), Fůňa (m.), Hirošima (f.), Kachna (f.), Mužik (m.), Wikipedie (f.); Přezdívky podle zájmů, zálib a preferencí nositele (6x): Ajťák (m.), Kuře (f.), Mravenečník (m.), Rytíř (m.), Satan (m.), Žába (m.); Přezdívky podle literárních, ﬁlmových a pohádkových postav (2x): Santa (m.), Sobík (m.); Přezdívky vzniklé na základě příhody, neobvyklé situace (1x): Žumpička (m.); Ve výzkumném vzorku se neobjevila žádná přezdívka z kategorie přezdívek vzniklých z přeřeknutí a častých průpovídek, ani přezdívky podle původu a rodinných příslušníků.

denti jednotlivé přezdívky spojují, a sestavili jsme přehled vzájemných shod a rozdílů v názorech jednotlivých skupin respondentů (I.–III.). Srovnáním získaných dat jsme zjistili, že respondenti přistupují k přezdívkám odlišně, uvažují-li o nich z pozice nositele a produktora (toho, kdo přezdívku uděluje nebo v komunikaci používá), resp. z pozice nezaujatého pozorovatele (ten, který konkrétní jazykovou motivaci nezná). Tabulka 1: Produktivita kategorií na základě jazykové motivace vzniku přezdívek Pořadí

Skutečnost

Domněnka nezávislých respondentů

Přezdívky vzniklé z osobních jmen

Přezdívky podle vzhledu a tělesných vlastností nositele

Přezdívky podle chování, povahy, charakteru

Přezdívky podle zálib a preferencí nositele

Přezdívky vzniklé z osobních jmen

Přezdívky podle příhody, neobvyklé situace

Přezdívky podle literárních, ﬁlmových a pohádkových postav

Přezdívky podle příhody, neobvyklé situace

Přezdívka podle rodinných příslušníků, podle původu

Přezdívky vzniklé z přeřeknutí a častých průpovídek

Jak vyplývá z tabulky, při udělování přezdívek hraje hlavní roli oﬁciální jméno pojmenované osoby (rodné jméno a příjmení) a další motivace jsou výrazně méně časté, zatímco při posuzovaní neznámé přezdívky respondenti uvažují především v dimenzi kategorií přezdívek podle vzhledu a tělesných vlastností nositele; chování, povahy a charakteru, resp. zájmů, zálib a preferencí nositele přezdívky, a skutečnou motivaci vzniku přezdívky v osobních jménech spatřují zřídka. Zatímco pouze 18 zkoumaných přezdívek vzniklo podle vzhledu svého nositele, nezaujatí respondenti možnou souvislost se vzhledem nositele spojili s více než dvojnásobným počtem přezdívek (37 x). Podobně je tomu také v dalších kategoriích. Přezdívek, které vznikly podle povahy, chování, charakteru bylo

ve výzkumném vzorku 8, nezávislí respondenti tuto motivaci vidí jako reálnou celkem u 36 zkoumaných přezdívek. Podobně se jeví také kategorie přezdívek podle zájmů, zálib a preferencí nositele, kterou reprezentuje 6 přezdívek. Nezávislí respondenti tuto motivaci jako možnou uvádí u 33 přezdívek. Významný rozdíl mezi skutečnou motivací a představami nezávislých respondentů jsme zaznamenali také ve skupině přezdívek motivovaných literárními, ﬁlmovými a pohádkovými postavami (takovéto přezdívky byly v dotazníku dvě, nezávislí respondenti tuto možnou motivaci přiřadili celkem ke 12 přezdívkám) a ve skupině přezdívek vzniklých na základě příhody, neobvyklé situace (přezdívka s touto motivací byla v dotazníku pouze jedna, nezávislí respondenti tuto možnost uvádí celkem u 7 přezdívek). Hodnoty, které odpovídají skutečnosti, jsme zaznamenali pouze v kategorii přezdívek, které vznikly z osobních jmen. Do dotazníku jsme zařadili celkem 10 přezdívek, které vznikly na základě rodného jména nebo příjmení svého nositele, respondenti tuto motivaci uvádí jako pravděpodobnou ve 13 případech. Jistě zajímavé je zjištění, že přestože jsme v dotazníku neuvedli žádnou přezdívku, která vznikla podle rodinného zázemí nebo původu svého nositele, respondenti tuto možnost u tří přezdívek uvádí. Na základě zjištění, že interpretace neznámých přezdívek z pohledu nezávislých respondentů neodpovídají skutečnosti, jsme dospěli k závěru, že přístup žáků k přezdívkám a jejich vnímání je z pohledu autora (toho, kdo uděluje přezdívku) a nezaujatého pozorovatele (ten, který konkrétní motivaci nezná) výrazně rozdílný. Členové kolektivu a samozřejmě také nositel jako „zasvěcení“ vnímají přezdívku svým vlastním nezaměnitelným způsobem. Dokladem toho může být přezdívku Trus, kterou nezávislí hodnotitelé vesměs označují ji za naprosto nepřijatelnou, zatímco její nositel a jeho spolužáci ji nahlíží jako velmi pěknou. Je to proto, že jako mluvčí zasvěcení do kontextu vzniku přezdívky rozumí „významu“ přezdívky (přezdívka vznikla podle příjmení Trosek) a považují ji za zajímavou.75 Každá konkrétní přezdívka je tedy plně srozumitelná pouze v kolektivu, kde vznikla a kde je aktivně používána. Připomeňme také skutečnost, že jsme mnoha příklady potvrdili existenci velkého množství přezdívek, které jsou z hlediska formální stránky totožné, ve skutečnosti však vznikly za jiných okolností a na základě rozdílných jazykových motivací.76 Významnou roli při vzniku přezdívek hraje individualita 75

Podobně například skautská přezdívka Dědek, kterou její nositel získal v mládí podle divadelní role. V době, kdy bylo Dědkovi 60 let, přikládali noví členové skautského oddílu přezdívce jinou motivaci a ostýchali se jí používat. Krásným příkladem je skautská přezdívka Kuchtík, kterou jsme zaznamenali ve dvou různých skautských oddílech. V jednom případě je takto pojmenován nezkušený kuchař, v druhém případě

nositele, výjimečnost okamžiku přidělení přezdívky a konkrétní komunikační situace ve skupině.

zdatný pomocník v kuchyni.

6. Rozdíly mezi skautskými a školními přezdívkami Jazykový materiál, se kterým pracujeme, jsme shromáždili v závislosti na typu dětských přezdívek ve školním a skautském prostředí. Školní přezdívky byly získány na základě dotazníku, případně dotazníku a následné diskuze v rámci školní výuky během vyučovací hodiny věnované onomastice. Skautské přezdívky byly sbírány na skautských akcích, schůzkách a setkáních, především však na základě četných osobních i písemných kontaktů s jednotlivými oddíly, družinami, případně s jejich vedoucími a na základě vlastních znalostí a zkušeností.

6.1 Školní přezdívky Ve školním kolektivu se přezdívky objevují relativně často. Získávají je nejen žáci, případně studenti, ale přezdívky jsou přidělovány také učitelům a jiným zaměstnancům školy (ty ovšem nebyly předmětem našeho výzkumu). Na druhou stranu není přidělení přezdívky ve škole žáky nebo studenty automatické. Mezi sebou si v případě absence přezdívky žáci a studenti vystačí jednoduše s rodnými jmény nebo příjmeními. Především u dívek je velmi běžné, že se navzájem oslovují zdrobnělinami a domácími podobami svých rodných jmen, (Jíťa, Háňa, Kačenka). Největší skupinu školních přezdívek na základě jazykové motivace jejich vzniku tvoří přezdívky vzniklé z rodných jmen a příjmení svých nositelů. Mnohem méně početné jsou skupiny přezdívek podle vzhledu a tělesných vlastností nositele a přezdívky podle chování, povahy, vlastností, resp. zálib a preferencí nositele. Další skupiny přezdívek se objevují spíše okrajově. Pro školní přezdívky je charakteristické, že častěji než ve skautském kolektivu vykazují znaky nepřijatelnosti a nevhodnosti. V daleko větší míře se objevují přezdívky jako Penis, Masák, Masťák, Beďar, Pigosaurus, Prdéla, Zadek a další, které nemůže jejich potenciální nositel přijmout jako žádoucí pojmenování. Fakt, že jsme takovýchto přezdívek zaznamenali relativně hodně, si vysvětlujeme především tím, že respondenti při vyplňování dotazníku uvedli všechna pojmenování, která se ve třídě objevila včetně okazionalismů, nikoliv pouze ta, které se v komunikaci skutečně používají. Právě proto, že většina nevhodných přezdívek se ve skutečnosti v komunikaci nakonec vůbec neuplatní

(jejich frekvence v dotaznících je velmi nízká), není třeba se tomuto trendu dále podrobněji věnovat.

6.2 Skautské přezdívky Ve skautském prostředí jsou přezdívky samozřejmou a běžnou součástí komunikace. Jak dokládá náš výzkum77, jednoznačně nejpočetnější skupinou skautských přezdívek jsou přezdívky, které vznikly podle chování, povahy a vlastnosti, nebo zálib, zájmů a preferencí nositele. Významně jsou zastoupeny také přezdívky podle vzhledu a tělesných vlastností nositele. Oproti školním přezdívkám se mnohem méně objevují přezdívky vzniklé z rodných jmen a příjmení svých nositelů. V souvislosti se skautskými přezdívkami je na místě zmínit ještě jednu velmi speciﬁckou skutečnost, se kterou jsme se setkali. Nejen že se jednotliví rodinní příslušníci zapojení ve skautské organizaci často získávají pojmenování po sobě navzájem (Bejk – Malej Bejk, Koláč – Koláček, Budka – Boudička apod.), často i rodiče, kteří se pohybují pouze vně dění, dostávají svá interní pojmenování podle přezdívek svých dětí. Především vedoucí označují rodiče svých svěřenců jako pan a paní Krabovi (podle synovy přezdívky Krab), rodiče Červenkovi, Hrnečkovi, Lostovi, Jatakyovi, Rychlonožkovi. Zcela samozřejmě se setkáme s informací, že „na brigádu přišla pomoci paní Béďová, Žužlová a paní Vranková, a dorazil i pan Marmeláda (otec Jama a Povidla)“. Rodiče tuto hru na přezdívky většinou s pochopením přijímají a sami se potom ke svým novým jménům hlásí.

6.3 Srovnání skautských a školních přezdívek Z lingvistického hlediska jsou shody a rozdíly mezi oběma skupinami přezdívek následující: Školní i skautské přezdívky vychází z týchž jazykových zvyklostí. Přezdívky se navzájem odlišují především prostředím, ve kterém vznikly, a rozdílnou dominantní jazykovou motivací. Zatímco školní přezdívky vznikají především deformací hláskového skladu rodných jmen a příjmení svých nositelů (Kardanka, Dvořka, Plecka, Prochy, Vacátko), skautské přezdívky jsou motivovány hlavně vlastnostmi, schopnostmi či zájmy svých nositelů. Reﬂektují tedy daleko lépe 77

Výsledky výzkumu např. In: KVÍČALOVÁ M., Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010, s. 16–17.

vzájemné vazby a vztahy ve skupině a o svém nositeli vypovídají mnohem více: (Baron, Moura, Eiffelovka, Skříťa, Dlabánek, Šroťák, Neon, Funny, Inženýr, Kytičkář, Švadlenka, Blesk, Vydra). V obou prostředích vznikají přezdívky přirozeně, často velmi rychle, skautské přezdívky (na rozdíl od školních) provází svého nositele zpravidla celý život. Rozdíly mezi školními a skautskými přezdívkami nelze spatřovat pouze v rozdílné jazykové motivaci jejich vzniku. Stejně tak jako propriální pojmenovací akt je důležité také samotné akceptování navrhované přezdívky nositelem, ať už se jedná o formální, či vnitřní přijetí. Na rozdíl od školních přezdívek doprovází získání přezdívky v některých skautských oddílech zavedený rituál78, který zdůrazňuje význam přidělení přezdívky jak pro pojmenovaného, tak pro celou komunitu79. Provedením takovéhoto rituálu vyjadřuje nově pojmenovaný nositel svůj souhlas s novým jménem. Ve školním prostředí není souhlas pojmenovaného vyžadován, připomeňme tzv. „přezdívky za zády“ pojmenovaných nebo přezdívky, se kterými jejich nositelé nesouhlasí. Největší rozdíl mezi skautskými a školními přezdívkami spatřujeme v míře jejich skutečného užití v komunikaci. Zatímco mezi skauty se přezdívka užívá od okamžiku jejího udělení místo oﬁciálního jména, které ostatní mluvčí později ani nemusí znát, ve školním prostředí je situace značně odlišná. V rámci nedávného výzkumu, jehož výsledky jsme publikovali v naší disertační práci80, jsme jasně prokázali, že oslovení, která respondenti ve školách uvádí jako přezdívky, jsou ve skutečnosti z poloviny pouhá náhodná pojmenování. Ve svém tvrzení vycházíme z dotazníkového šetření mezi žáky osmých tříd základních škol a tercií víceletých gymnázií. Respondenti byli vyzváni, aby uvedli přezdívky, které se v jejich třídě používají k oslovení spolužáků/spolužaček. Žáci, kteří se našeho výzkumu účastnili, pocházeli z devíti různých školních kolektivů. Získané přezdívky jsme zpracovávali postupně po jednotlivých třídách. Tento postup nám umožnil lépe pochopit kontext, ve kterém každá zkoumaná přezdívka vznikla a ve kterém se používá, a zaznamenat frekvenci každé přezdívky v konkrétní sociální skupině. Na základě předchozích výzkumů jsme vycházeli z předpokladu, že v různých skupinách vznikají z rozdílných důvodů

Např. slavnostní rituál, při němž nositel nové přezdívky spálí v ohni své staré jméno napsané na kousek dřeva, kůry nebo papíru a od tohoto okamžiku je potom ostatními oslovován pouze svou novou přezdívkou. Podobně hovoří Vl. Šmilauer: „udělení přezdívky bylo přijetím do těsnějšího svazku třídy,“ viz odkaz č. 20 KVÍČALOVÁ M., Žákovské přezdívky jako součást školské jazykové komunikace, Disertační práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2016.

(na základě rozdílné jazykové motivace) totožné přezdívky (Veverka: 1. podle předkusu; 2. podle rodného jména Veronika; 3. podle příjmení Veverková). Tento předpoklad se nám následně potvrdil (viz Slovník přezdívek). U každé jednotlivé přezdívky jsme zaznamenali respondentem (respondenty) uvedenou motivaci a co nejpřesněji a nejstručněji ji zformulovali do slovníkového hesla. Nerozlišujeme, zda se jedná o odpověď nositele přezdívky, nebo některého z jeho spolužáků. Shodné odpovědi pro nás byly pouze vítaným potvrzením jejich relevantnosti. V případě, že se stejná přezdívka užívá i v jiném kolektivu, uvádíme ji samostatně, pokud respondenti uvádí různé motivace, uvádíme je též.81 V devíti různých školních třídách jsme zachytili celkem 562 různých přezdívek. Jak vyplývá z následující tabulky, 280 přezdívek uvedl pouze jeden žák ze třídy, kde se přezdívka údajně používá. Dalších 112 přezdívek uvedli dva respondenti. Předpokládáme, že v případě těchto pojmenování se jedná o okazionalismy, příp. jsou to nová pojmenování, která se brzy v komunikaci rozšíří, nebo pro svou nahodilost zaniknou. Naši pozornost si zaslouží především přezdívky, které se v dotaznících objevily opakovaně (stejnou přezdívku do dotazníku uvedl větší počet respondentů ze stejné školní třídy). Zaznamenali jsme řadu přezdívek, jež uvedli tři nebo čtyři respondenti. Předpokládáme, že tato pojmenování jsou používána především v malých skupinkách kamarádů a kamarádek, ve kterých mohou hrát důležitou roli jako velmi osobní, nebo naopak tajná, „konspirační“ jména, velmi pravděpodobně jsou takovýmito přezdívkami také tzv. přezdívky „za zády“ pojmenovaných. Přezdívek, které se v kolektivu školní třídy rozšířily natolik, že je v komunikaci běžně používá jako paralelu k rodnému jménu více než polovina žáků konkrétní třídy82, jsme zaznamenali pouze 17. Z toho pouze jedna jediná přezdívka (Mravenečník) se objevila ve všech pětadvaceti dotaznících, které respondenti v příslušné třídě odevzdali, ta tedy zcela prokazatelně plnohodnotně nahrazuje v neformální komunikaci oﬁciální jméno příslušné osoby.

Příkladem může být přezdívka Křeček, kterou jsme zaznamenali celkem ve třech různých kolektivech. V jedné třídě na základní škole tuto přezdívku získal chlapec na lyžařském výcviku podle příhody na lyžích. Na gymnáziu se tatáž přezdívka objevila ve dvou třídách, a to v ženské i mužské variantě: Přezdívka pro dívku vznikla podle toho, že má ráda křečky, v jiné třídě je tímto jménem oslovován chlapec, který má výrazný chrup. Vycházíme z počtu odevzdaných dotazníků, průměrný počet žáků ve školní třídě, kteří se zúčastnili naší ankety, byl 23.

Tabulka 2: Četnost přezdívek Četnost přezdívek *

Počet

280

49,8 %

112

19,9 %

7,8 %

7,3 %

1,4 %

2,3 %

2,6 %

2,3 %

1,8 %

10x

1,1 %

11x

0,5 %

12x

0,2 %

13x

0,7 %

14x

0,2 %

15x

0,5 %

16x

0,4 %

17x

0,4 %

18x

0,2 %

19x

0,4 %

25x Celkem

0,2 %

562

100%

* Četnost opakování přezdívek zaznamenaná v rámci jedné konkrétní třídy

Jak dokazují naše výzkumy, přezdívek vzniká v současnosti ve školním prostředí velké množství, ale málokterá přezdívka se mezi členy konkrétního kolektivu úspěšně ujme. Ve srovnání se skautskými přezdívkami, které jsou od okamžiku udělení a přijetí v kolektivu trvale závazným a pro všechny zúčastněné také zjevně žádoucím pojmenováním, je školní přezdívka pro nositele i kolektiv sociálně méně významná a její využití v komunikaci je spíše výjimečné. Zároveň

jsme dokázali, že nositelé školních přezdívek nejsou se svými novými jmény spokojeni v takové míře, jako je tomu mezi skauty, a to především proto, že se mezi nimi objevuje větší množství přezdívek „za zády“.

7. Vztah respondentů k vlastní přezdívce Dosud jsme přezdívky nahlíželi pouze v lingvistické rovině. V této kapitolce se zaměříme na vnitřní potřebu respondentů získat přezdívku ve školním a skautském kolektivu a vztah konkrétních nositelů k jejich přezdívkám. Vycházíme přitom z materiálu, který nám poskytla písemná anketa mezi středoškolskými studenty a členy skautských oddílů. V krátkém dotazníkovém šetření bylo několika otázkami zjišťováno, kolik respondentů má v daném kolektivu přezdívku, jak jsou s ní nositelé spokojeni, pokud přezdívku mají, a zda o její získání usilují v případě, že žádnou přezdívku nemají. Vycházeli jsme z předpokladu, že přezdívky jsou ve školním i skautském prostředí oblíbenou formou oslovení, větší frekvenci přezdívek jsme však předpokládali ve skautském kolektivu. Dále jsme předpokládali, že ve školním prostředí, vzhledem k tomu, že přezdívky vznikají především jako alternativa rodného jména či příjmení, nebude o získání přezdívky takový zájem, jako ve skautském prostředí, kde je přezdívka více individualizovaná a mít přezdívku je znamení začlenění do kolektivu. Jak dokládá následující text a tabulka, náš předpoklad byl správný. Ve školním prostředí jsme oslovili 280 respondentů, z toho pouze necelá čtvrtina respondentů (62 osob – 22 %) uvedla, že má přezdívku buď ve škole, nebo v rámci nějaké mimoškolní aktivity (sportovní klub, divadelní spolek, parta). Z tohoto počtu se přezdívka 21 respondentům líbí (34 %), 8 dotazovaným se nelíbí (13 %) a téměř polovině respondentů (33 nositelům – 53 %) přezdívka sice nevadí, ale za nijak výjimečnou ji nepovažují. Ostatní studenti, kteří přezdívku dosud nemají (218 dotazovaných studentů – 78 %), by ji většinou nechtěli, nepovažují ji za důležitou. Pouze 6 studentů (2 % z celkového počtu dotazovaných) uvedlo, že by nějakou přezdívku v rámci školního kolektivu v budoucnu uvítalo. Ve skautských oddílech dopadl výzkum z hlediska frekvence přezdívek podle očekávání naprosto opačně. Výzkumu se zúčastnilo celkem 340 respondentů, z nichž 309 (91 %) má skautskou přezdívku. S přezdívkou je spokojeno 120 respondentů (39 %), neutrální vztah k přezdívce má více než polovina respondentů (173 osob – 56 %), pouze 16 dotazovaných (5 %) uvedlo, že se svou přezdívkou nejsou spokojeni. Zbývajících 31 respondentů (9 %), kteří

dosud nemají skautskou přezdívku, uvedlo, že si v budoucnu rozhodně přejí přezdívku získat. Z porovnání odpovědí obou skupin respondentů jasně vyplývá, jak silná je mezi dětmi ve skautském kolektivu touha po přezdívce, neboť získání přezdívky je považováno za samozřejmost a její absence může vzbuzovat podiv.83 Přesto se stává, že někteří členové přezdívku nemohou po dlouhá léta získat, a když je jim nakonec nějaká navržena, mnohdy se již neujme. V každém oddíle či středisku tak najdeme několik členů, kteří jsou oslovování pouze jménem či jeho domáckou podobou, což souvisí často s tím, že do oddílu přišli až ve věku teenagerů, kdy je příležitost získat přezdívky nižší. Již od začátku totiž zpravidla zaujímají pozici starších (přestože jsou v prostředí zcela noví) a okolí jim už pouze z tohoto důvodu často není schopno přezdívku udělit. Tabulka 3: Vztah respondentů k přezdívce 3.1 ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ - celkem 280 respondentů s přezdívkou je spokojeno 21 respondentů (34 %) má 62 respondentů (22 %) Přezdívku

s přezdívkou je nespokojeno 8 respondentů (13 %) k přezdívce má neutrální vztah 33 respondentů (53 %) přezdívku si přeje získat 6 respondentů (3 %)

nemá 218 respondentů (78 %) přezdívku si nepřeje získat 212 respondentů (97 %) 3.2 SKAUTSKÉ PROSTŘEDÍ - celkem 340 respondentů s přezdívkou je spokojeno 120 respondentů (39 %) má 309 respondentů (91 %) Přezdívku

s přezdívkou je nespokojeno 16 respondentů (5 %) k přezdívce má neutrální vztah 173 respondentů (56 %) přezdívku si přeje získat 31 respondentů (100 %)

nemá 31 respondentů (9 %) přezdívku si nepřeje získat 0 respondentů (0 %)

Náš předpoklad, že se přezdívky ve skautském kolektivu vyskytují mnohem častěji než ve školním prostředí, se potvrdil – zjistili jsme, že mezi skauty má přezdívku obvykle více než 90 % členů skautské skupiny, zatímco ve školním prostředí se počet nositelů přezdívky pohybuje kolem 20 %.

Podobně též: KNAPPOVÁ, M.: Volba, užívání a prožívání osobních jmen, In: Užívání a prožívání jazyka. K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum 2010, s. 191. ISBN 978-80-246-1756-5.

Ve školním prostředí nejsou přezdívky tak běžné jako mezi skauty, i zde jsou však rozšířeným typem oslovení. Předpokládáme, že menší zájem o získání přezdívky pramení především ze skutečnosti, že většina školních přezdívek vzniká deformací hláskového skladu výchozích rodných jmen a příjmení nositelů. Protože takovéto přezdívky nevypovídají nic o osobnosti nositele ani nedeklarují příslušnost ke kolektivu třídy, nepřinášejí svým nositelům takovou společenskou prestiž, jako je tomu u skautských přezdívek.

8. Slovník přezdívek a struktura slovníkového hesla V následující kapitole uvádíme 2493 školních a skautských přezdívek, které jsme shromáždili. Při sestavování slovníku přezdívek jsme použili metodiku vytvořenou a použitou v našich dřívějších pracích84. Přezdívky jsou řazeny abecedně a jednotlivá hesla mají ustálenou strukturu. Na prvním místě stojí lemma, které reprezentuje danou přezdívku, a základní morfologická charakteristika, tj. rodová a tvarová informace – rody (v našem případě nikoli gramatický rod, ale pohlaví nositele) jsou charakterizovány pomocí zkratky m. (přezdívka chlapce), f. (přezdívka dívky) a zakončením druhého pádu. Je-li přezdívka užívána nesklonně, je tato informace naznačena zkratkou neskl. Důsledně zachováváme skloňování udané respondentem. Následuje informace, zda se jedná o skautskou (sk.), nebo školní (ed.) přezdívku. Pokud mají některé přezdívky v mužském i ženském rodě totožnou podobu, uvádíme je každou samostatně, přestože mají mnohdy totožnou motivaci, a odlišujeme je římskými číslicemi, podobně uvádíme samostatně totožné přezdívky (včetně přezdívek se stejnou motivací), které se objevily ve skautském i školním prostředí zároveň. Tam, kde má jedna přezdívka více motivací, je též rozlišujeme pomocí římských číslic, jako bývají ve výkladovém slovníku odlišeny homonymní lexémy, např. Banán I., -a m. – podle žlutého trička; Banán II., -a m. – podle rodného jména Adam. Po morfologické informaci následuje výklad jazykové motivace vzniku přezdívky. Všechny přezdívky uvádíme v podobě, kterou udali respondenti, včetně nespisovných výrazů a přezdívek s výraznými odchylkami od českého pravopisu.

KVÍČALOVÁ, M.: Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010.; KVÍČALOVÁ, M.: Přezdívky jako doklad dětské jazykové tvořivosti, In: Slavjanskiteezicioblizo, Soﬁe: Universitetskoizdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, 2013, s. 411–417. ISBN 978-954-07-3486-6.

Abé, -ho m., ed. podle monogramu A. B. (Adam Blecha) Áďa, -i m., ed. podle rodného jména Adam Adidas, -e m., ed. podle značky batohu Afro, -a m., ed. podle účesu a hustých vlasů Afrodita, -y f., ed. krásná holka Afromen, -a m., ed. podle účesu Ágo, -a m., ed. podle rčení „blbý jak tágo“ Ajnshka [-š-], -y f., ed. podle rodného jména Alena Ajťák, -a m., ed. podle záliby v počítačích Akéla, -y m., sk. vůdce oddílu, přezdívka podle postavy z Knihy džunglí Akim I., -a m., sk. podle rodného jména Kamil Akim II., -a m., sk. podle lékaře Hakima, hrdiny z knihy J. Knittla Albi, -ho m., sk. velmi bledý hoch s téměř bílými vlasy Albín, -a m., ed. při pobytu na slunci mu červenají oči Alda I., -y m., ed. podle příjmení Aldestiesten Alda II., -y m., sk. podle rodného jména Aleš Ali, -ho m.,

sk. vysoký hubený hoch, na táboře nosil na hlavě bílý šátek po vzoru muslimů Alíš, -e f., sk. sestra Aliho Alpík I., -a f., sk. podle čepice s dlouhou špičkou na konci, ve které připomínala horského skřítka Alpíka Alpík II., -a f., sk. zdatná v chození po horách Alumatka, -y f., sk. pletla si slovo alumatka Amálka, -y f., sk. podle víly Amálky, myšleno ironicky – statná a silná dívka Amazon, -a m., sk. patron a přítel oddílu Amazonek Amazonka, -y f., sk. zakladatelka oddílu Amazonky Amok, -a m., sk. výbušný a vznětlivý Amor, -y f., ed. narodila se 14. 2. (na Valentýna, patrona zamilovaných) Amplion, -a m., sk. když vedoucí přišel na táboře o hlas, tlumočil jeho slova – dělal mu zesilovač, amplion Anál, -a m., ed. podle sprostého chování Análie, -e f., ed. podle rodného jména Natálie Análka, -y f., ed. podle rodného jména Amálka Análnice, -e f., ed. podle její vulgární mluvy

Análník, -a m., ed. podle sprostého chování Ananas, -a f., sk. podle rodného jména Anna Anče, -ete m., sk. podle Krkonošských pohádek, spolu s kamarády tvoří trojici Anče, Kuba a Hajnej Anďák, -a f., ed. podle rodného jména Andrea André, -ho m., ed. podle rodného jména Ondřej Andy, -ho m., sk. podle rodného jména Andrej Angel [enžl], -a m., ed. podle blonďatých vlasů Angel [enžl], -a m., sk. vypadá jako barokní andělíček – buclatější, kudrnatý blonďák Angela, -y f., ed. podle rodného jména Angelika Angličák, -a m., ed. pochází z Anglie Angrešt I., -a m., sk. podle keře, pod který se při hře schoval a o který se popíchal Angrešt II., -a m., sk. bratr Melouna Anténa, -y f., ed. podle rodného jména Aneta Antilopa, -y f., ed. podle hlasitého smíchu a videa z internetu Antoni, -ho m., ed. podle příjmení Antoníček Anýt, -y f., ed. podle rodného jména Kristýna -

Týna Apač, -e m., ed. podle dlouhých tmavých vlasů Apollo. -a f., sk. podle rychlého „létání“ po parku Ariela, -y f., ed. podle červených vlasů Arne, -ho m., sk. podle rodného jména Arnold Arny, -ho m., sk. podle záliby ve středověké historii a kultu rytířství Ary, -ho m., ed. podle příjmení Aramais Aténa, -y f., ed. podle rodného jména Aneta Atom, -a m., sk. při hře na molekuly často neúspěšný, zůstal samostatným atomem Atrej, -e m., sk. podle hrdiny z Nekonečného příběhu Autobus, -a m., ed. podle rozložité postavy Azurit, -a f., ed. podle králičích zubů a reklamy na aviváž Babeta, -y f., sk. podle písničky z divadla Semafor, kterou ráda zpívala Bábinka I., -y f., ed. podle příjmení Dědková Bábinka II., -y f., sk. sestra Máničky Baboo [-ů] f. neskl., ed. podle rodného jména Barbora

Babu f. neskl., sk. chtěla hrát na babu a skandovala baba – babu Bacil I., -a m., sk. často nastydlý a věčně ochraptělý Bacil II., -a m., sk. na výpravě byl zraněn (bacen) do hlavy kamenem Backy f. neskl., sk. po roce obnovila členství – z angl. back (zpět) Bača I., -i m., ed. podle příjmení Beránek Bača II., -i m., ed. podle příjmení Bačkay Bača III., -i m., sk. podle příjmení Bačkovský Badboy [-edboj], -e m., ed. hrubý hoch Badžuna, -y f., sk. podle rodného jména Barbora Bafalák, -a m., ed. podle příjmení Falák Bagheera [-í-], -y m., sk. vůdcovský typ, podle Knihy džunglí Baghíra, -y f., sk. podle pantera z Knihy džunglí Bago, -a m., sk. podle velkých a těžkých bot – tzv. bagančat, které často a rád nosí Bagoun, -a m., ed. podle záliby v těžkých velkých botách Bagr, -a f., sk. všem ohýbala lžíce na „bagr“ Bagy f. neskl.,

ed. podle jména Barbora Grybová Bahňák, -a m., sk. podle toho, v jakém stavu se vracel z výprav Bája, -i f., sk. původně Bára, kamarádka Káji, při přeřeknutí zaměněno na Bája a Kára Bajda, -y f., ed. podle rodného jména Barbora Balonek, -ka m., ed. podle silné postavy Bálů I., -a f., sk. podle medvěda z Knihy džunglí, baculatá a neobratná dívka Balů II., -a m., sk. medvěd z Knihy džunglí, zavalitý a málomluvný hoch Balů III., -a m., ed. podle příjmení Baloun Balvan I., -a m., ed. chlap jak hora Balvan II., -a m., ed. podle příjmení Stein Bambíno, -a m., ed. podle příjmení Dítě Bambo, -a m., ed. podle přeřeknutí, pův. Bimbo Bambule, -e f., ed. podle oblíbené čepice s bambulí Banán I., -a f., sk. podle dlouhé žluté pláštěnky Banán II., -a m., ed. podle žlutého trička Banán III., -a m., sk. podle záliby v mašinkách a elektrických lokomotivách řady

150/151 Banán IV., -a m., ed. podle rodného jména Adam Banán V., -a f., ed. podle žlutého pyžama, které často nosí Bandaska, -y m., ed. podle robustní postavy Barák, -a m., ed. podle příjmení Domkář Barbie f. neskl., ed. podle chování Barbucha I., -y f., sk. podle rodného jména Barbora Barbucha II., -y f., ed. podle rodného jména Barbora Barobaba, -y f., ed. podle rodného jména Barbora Baron I., -a m., sk. na výpravě jedl z ešusu vidličkou a nožem Baron II., -a m., sk. už od pohledu vypadal jako šlechtic, velmi galantní a zdvořilý Baronka, -y f., sk. sestra Barona Bárt I., -a m., ed. podle příjmení Bartoš Bárt II., -a m., sk. podle kreslené postavičky, kterou připomíná Bartoch, -a m., ed. podle příjmení Bartůněk Barulášek, -ka f., ed. podle rodného jména Barbora Bary,- ho m., ed. podle příjmení Bareš Baryk, -a f.,

ed. podle rodného jména Barbora Baskervil, -a m., sk. u táboráku předváděl při scénce psa a velmi procítěně vyl Basket, -a m., ed. podle oblíbeného sportu Bašu f. neskl., ed. podle příjmení Bašusová Batoh, -a m., sk. podle obrovského batohu na jednodenní výpravu Baty, -ho m., ed. podle příjmení Batylka Bazilišek, -ka f., sk. nebezpečně chytrá a lstivá dívka Bebe f. neskl., ed. podle rodného jména Alžběta Béďa, -i f., sk. podle kreslené pohádkové postavičky médi Bédi Béda, -y m., ed. podle příjmení Bernard Beďar, -a m., ed. podle rozsáhlého akné v obličeji Bedla, -y f., sk. vysoká, hubená a pobledlá dívka Bedna, -y m., ed. přezdívka z fotbalu Beduín, -a m., sk. podle pokrývky hlavy proti slunci, kterou si vyrobil z prostěěradla Bedy, -ho m., ed. podle příjmení Bedec Bééé f. neskl., sk. podle divadelní role ovce

Beethoven, -a m., sk. výborný kytarista a skladatel Becher, -a m., ed. podle příjmení Zeman Bejbába, -y f., sk. starší kamarádka Bejbi Bejbi f. neskl., sk. dívka, která do oddílu vstoupila již v první třídě, malá, drobná Bejbinka, -y f., ed. roztleskávačka, původně jí tak říkali hokejoví fanoušci, později se to ujalo i dál Bejbyka, -y f., ed. drobná útlá dívka dětského vzhledu Bejbyna, -y f., sk. podle označení typu auta Bejk I., -a m., sk. podle obrázku a nápisu na čepici Bejk II., -a m., ed. silný, statný hoch Beky f. neskl., ed. podle rodného jména Rebeka Béla, -y m., ed. podle příjmení Kabela Bělásek, -ka f., sk. podle sněhově bílé bundy, ve které chodila na výpravy Bella, -y f., sk. podle rodného jména Isabela Beny I., -ho m., ed. podle rodného jména Bartoloměj Beny II., -ho m., ed. podle příjmení Beneš Benzín, -a m.,

ed. podle toho, že si rád hraje s ohněm a pyrotechnikou Bernie [-ný], f. neskl., ed. podle příjmení Bernartová Berry, -ho m., ed. podle rodného jména Bartoloměj Bertík, -a m., sk. podle rodného jména Bernard Beruška I., -y f., sk. podle záliby v suvenýrech a dekoračních předmětech připomínajících berušku Beruška II., -y f., ed. podle rodného jména Berenika Beruška III., -y f., ed. podle toho, že má ráda berušky Beruška IV., -y f., sk. roztomilá dívka s hezkým úsměvem Beruška V., -y f., sk. podle rodného jména Veronika Beruška VI., -y f., ed. podle karnevalové masky Betyška, -y f., sk. podle rodného jména Alžběta Bezi, -ho m., ed. podle příjmení Bezouška Bezprst, -a m., sk. podle triku, kdy člověku jakoby chybí prst, kterým ohromoval okolí Bezzubka, -y m., ed. vypadl mu zub při zeměpisu Bíbí f. neskl., ed. podle iniciál jejího jména a pří-

jmení Bíbr I., -a m., ed. podle toho, že vypadá jako bobr Bíbr II., -a m., ed. podle účesu Bidlo I., -a f., sk. vysoká a štíhlá, nejvyšší z oddílu Bidlo II. -a m., sk. nohatý, rukatý, vysoký, hubeý hoch Bidlo III., -a m., ed. podle vysokého vzrůstu Biftek, -a m., ed. podle silné postavy Big Head [-ed], -a m., ed. podle velké hlavy Bikýsek, -ka m., ed. nadšený cyklista Bílek, -ka f., ed. podle příjmení Bílková Bílina, -y m., ed. podle příjmení Bílek Bimbo I., -a m., ed. podle uší jako slon Bimbo II., -a m., ed. podle příjmení Bibrle Bimbo III., -a f., sk. šplhala šikovně jako opička Bimbová, -é f., sk. velmi podobná dívce Bimbo Bivoj, -e m., sk. urostlý a silný málomluvný chlapec Bizzy, -ho m., ed. podle slova bizon, přezdívka z dětství

Black [blek], -a m., sk. podle záliby v černé barvě Black [blek], -a m., ed. rád chodí v černém oblečení Bláža I., -i f., ed. podle příjmení Blaženinová Bláža II., -i m., ed. podle příjmení Bláha Bláže, -i m., sk. podle příjmení Blažek Blažej, -e m., ed. podle příjmení Blažejovský Blaženka, -y m., ed. podle příjmení Bláha Blbec, -ce m., ed. podle příjmení Brabec Blejz, -e m., ed. podle příjmení Bláha Blesk I., -a m., sk. někdy mu trvá, než mu něco dojde, myšleno ironicky Blesk II., -a f., sk. trvá jí dlouho, než jí něco dojde, myšleno ironicky Blesk III., -a m., ed. podle toho, že rychle běhá Bleška, -y f., sk. malá a drobná, ve sněhu musela spíš skákat než chodit, a připomínala skákající blechu Bloňďák, -a m., ed. podle barvy vlasů Blondýna, -y m., ed. podle vzhledu a chování Blůďa, -i f., sk. odvozeno od slova bludička – při hře na táboře se ztratila Bludička I., -y f.,

ed. podle častého bloudění Prahou Bludička II., -y f., sk. při hře, kdy se chodilo poslepu, šla naprosto jiným směrem – bloudila Bludička III., -y f., sk. při noční hře představovala bludičku Bob I., -a f., sk. chodila často na záchod „na velkou“ Bob II., -a m., ed. podle pohádkové postavičky Bobek, -ka m., ed. podle obrázku na tričku Bobeš, -e m., sk. podle knihy Malý Bobeš, mladší bratr již ostříleného skauta Bobík I., -a f., sk. podle hrdiny ze Čtyřístku, kterého hrála na vánoční besídce Bobík II., -a m., ed. podle komiksové postavičky, kterou připomíná Bobin, -a m., ed. podle rodného jména Robin Bobo I., -a m., ed. podle rodného jména Bohumil Bobo II., -a m., ed. podle rodného jména Robert Bobr I., -a f., ed. podle příjmení Bouberlová Bobr II., -a m., sk. podle podobnosti v obličeji Bobr III., -a m., ed. podle předkusu, velkých zubů Bobr IV., -a m., sk. velmi zručný a šikovný při práci

se dřevem Bobr V., -a m., ed. podle toho, že při soustředění vystrkuje přední zuby Bobr VI., -a m., ed. podle vzhledu Bobr VII., -a m., ed. podle nadměrného ochlupení Bobra, -y f., sk. podle výrazných zubů Bóďa, -i m., ed. podle rodného jména Bohdan Bogar, -a m., ed. podle jména Bohumil Gardaský Bogy I., -ho m., ed. podle rodného jména Bohdan Bogy II., -ho m., ed. podle příjmení Bognár Bohémka, -y f., ed. podle toho, že se obléká ve stylu 60. let, věčně rozevlátá Bohouš I., -e f., ed. podle rodného jména Barbora Bohouš II., -e m., sk. chodil v mikině s kapucou na hlavě a připomínal člena Bratrstva kočičí pracky Bombíšek, -ška m., ed. podle bombičkového pera Bonbon, -a m., ed. podle toho, že u sebe pořád nosí sladkosti Bonus, -e f., sk. na první schůzku po táboře ji jako nováčka přivedla s sebou sestra jako „bonus“ Bor, -a m.,

sk. podle rodného jména Dalibor Bora, -y f., sk. trochu neohrabaná, někdo ji označil za Bramboru, později Bora Borbys, -e m., ed. podle příjmení Borbely Borka, -y f., ed. podle rodného jména Dorota (Dorka) Borůvka I., -y f., sk. podle krásně modrých očí Borůvka II., -y f., sk. má ráda modrou barvu Borůvka III., -y f., sk. podle neustálého pojídání borůvek Borůvka IV., -y m., sk. malý chlapec v kloboučku ukrytý v borůvčí při hře na schovávanou Bořek, -ka m., ed. podle příjmení Bořkovec Bostonka, -y f., sk. sestra Gastonky Botaska, -y f., sk. velmi upovídaná dívka Botka, -y m., ed. podle toho, že nosí těžké boty Boudička, -y m., sk. syn Budky Bouchalka, -y f., ed. podle příjmení Bouchalová Bourec, -ce m., ed. podle toho, že je borec Bouřka, -y f., sk. na táboře utrhla rozrazil (bouřku) a v dáli zahřmělo Boy [boj], -e m., sk. nadšený čtenář rodokapsů, z an-

gl. boy – chlapec Božka I., -y f., sk. starší kamarádka o ní prohlásila, že vypadá jako Božka Božka II. -y m., sk. nemohl si zapamatovat jména holek a všem říkal Božka, ony tak zase začaly říkat jemu Brabča, -i f., ed. podle příjmení Brábníková Brabčák, -a m., ed. podle příjmení Brabec Braby f. neskl., ed. podle příjmení Brabencová Brambora, -y f., ed. podle rodného jména Barbora Bramborák, -a m., ed. podle oblíbeného jídla Bramboráková, -é f., ed. podle příjmení Horáková Brambořík, -a m., ed. podle příjmení Brambora Bramby, -ho m., ed. podle příjmení Brambora Brazil, -a m., ed. podle otcovy spediční ﬁrmy Brčál, -a m., sk. od hlavy až k patě neustále v trampské zelené Brčko, -a m., sk. hubený dlouhán Brdo, -a m., sk. pořád přemýšlel, co je to brdo, až se z toho stala přezdívka Brejk, -a m., ed. podle příjmení Brejcha Brent, -a m., sk. pův. bratr Ent, později Brent,

vysoký, urostlý a málomluvný ﬂegmatik – podle postav J. R. R. Tolkiena Brepta, -y f., sk. velmi upovídaná dívka Brepta, -y f., sk. když mluví rychle, není jí rozumět Brezka, -y f., ed. podle příjmení Brezová Brk, -a m., sk. podle rodného jména Jakub: BRatr Kuba Brokolice, -e f., ed. podle účesu Bronzák, -a m., ed. podle opálení Brouček, -čka f., sk. drobná a malá dívenka s velkýma očima Brouk I., -a m., sk. jako dítě byl menší, baculatý a neohrabaný Brouk II., -a m., ed. podle příjmení Chroust Brouk III. -a m., sk. bratr Berušky Brousek, -ka m., sk. na výpravě dokázal nabrousit celé smečce dýky o kameny Brožík, -a m., ed. podle příjmení Brož Bruce Lee [-rus lí], -a m., ed. věnuje se karate Bruky I., -ho m., sk. trochu morous, často si něco „bručel pod vousy“ Bruky II., -ho m.,

ed. podle příjmení Brůček Brumda, -y m., sk. mladší z bratrů, po příchodu do oddílu dostali s bratrem k rozlišení přezdívky Čmelda a Brumda Brumla, -y f., sk. reptala, často byla mrzutá a zakaboněná Brunďa, -i f., sk. reptalka, často byla zakaboněná Bruník, -a m., ed. podle příjmení Bruna Brzda, -y m., ed. podle příjmení Brázda Bříza, -y m., ed. podle příjmení Topol Bubeníček, -čka m., ed. podle příjmení Bubeník Bubina, -y m., ed. podle příjmení Kubina – Bubina Bublina I., -y f., ed. podle chování (nafoukaná) Bublina II., -y f., sk. na aprílové výpravě vypotřebovala tři bublifuky Bubu f. neskl., sk. jako vedoucí vyžadovala, aby všechno bylo na čas (dělala často bububu) Bubuši, -ho m.. sk. podle arabského označení pro malého chlapce, říkala mu tak maminka od dětství Budík I., -a m., ed. podle kulatého obličeje Budík II., -a m.,

sk. ráno ostatní budil na rozcvičku Budka, -y m., sk. podle příjmení Budil Budul, -a m., sk. baculatý hoch, pův. Budulínek Bugina, -y f., ed. podle neustálého žvýkání, jako hrdinka z ﬁlmu Rebelové Bujón I., -a m., sk. do gulášové polévky chtěl dát slepičí bujón Bujón II., -a m., ed. podle příjmení Boualay Bük [bík], -a m., sk. pův. Býk, velmi statný a silný chlapec Buky, -ho m., sk. podle příjmení Kubalík Buldok, -a m., ed. podle placatého nosu Buldozer, -a m., ed. velmi silý a drsný hoch, nebere si servítky Bumík, -a f., sk. na výpravě pořád padala, od citoslovce „bum“ Bumla, -y f., sk. sestra Bédi, podle medvídků Gumídků Burác, -e m., ed. přezdívka z dětství, často rozbíjel hračky Burák, -a m., sk. rád nosí na svačinu burské oříšky Burda, -y f., ed. podle příjmení Burešová Bureška, -y f.,

ed. podle příjmení Burešová Buríto, -a f., ed. podle příjmení Burešová Bursík, -a m., ed. podle příjmení Zelenský a asociace s politikem Strany zelených Bury, -ho m., ed. podle příjmení Bureš Buřt, -a m., ed. podle silné postavy Butﬁt, -y f., ed. podle toho, že na brigádě prodávala v bufetu Cajda, -y f., ed. podle příjmení Caitkamelová Calexka [k-], -y f., ed. podle příjmení Mrázová Carlos [k-], -e m., sk. podle rodného jména Karel Cassidy [kesidy], -ho m., sk. podle románového hrdiny Cédéčko, -a m., ed. podle pleše Cibulák, -a m., sk. podle mnohovrstevnatého zimního oblečení Cibule, -e f., ed. podle příjmení Cibulková Cíca, -i m., ed. podle příjmení Wocinger Ciki I., f. neskl., ed. podle příjmení Cikánková Ciky II., f. neskl., sk. podle příjmení Ciklová Cinka, -y f., sk. podle příjmení Lacinová Cipas, -e m., ed. podle nápisu na mikině

Cirhóza, -y m., ed. podle jeho náklonnosti k alkoholu Cit, -a m., sk. mladší bratr Rozuma Cíťa, -i m., sk. podle citronu, který musel sníst, když prohrál sázku Citrón I., -a m., ed. podle kyselého výrazu ve tváři Citron II., -a m., sk. podle žluté čepice Copperﬁeld [kaprfíld], -a m., sk. kouzelník samouk, úspěšný při táborových scénkách Cucka, -y f., ed. podle rodného jména Lucie, Lucka Cukr I., -a m., ed. podle toho, že hodně sladí Cukr II., -a m., ed. podle německého příjmení Zükriegel Cukrouš, -e m., ed. podle chování Cukřík, -a m., ed. má velmi rád cukr Culík, -a f., sk. podle účesu Cumel, -mla m., sk. podle pamlsků, které nosil neustále po kapsách Cvalda -y m., sk. malý zavalitý chlapec Cvokin, -a m., ed. podle chování Cvoky, -ho m., ed. podle chování

Cvrček I., -čka f., ed. podle drobné postavy Cvrček II., -čka f., sk. byla nejmladší ze tří sester, všechny chodily do oddílu Cvrček III., -čka m., ed. podle příjmení Svrček Cvrček IV., -čka m., sk. malý roztomilý chlapec Cvrček V., -čka f., sk. malá drobná dívka, houslistka Cvrnda, -y f., sk. od slova cvrček, maličká holčička Čábrda, -y f., ed. podle příjmení Čabrádková Čaj, -e m., ed. podle toho, že rád pije čaj Čajda, -y m., sk. rád a dobře vařil čaj z lesních plodů Čajík, -a f., sk. dívka se jmenuje Tereza a chtěla si nechat říkat Tea (výslovnost Te – a), což se neujalo. Překlad angl. tea – čaj dal vzniknout jiné přezdívce Čaky, -ho m., ed. podle ﬁlmové postavičky Čáp, -a m., ed. vysoký chlapec s dlouhýma rukama a nohama Čára I., -y f., ed. podle rodného jména Charlotte Čára II., -y m., sk. vysoký a hubený hoch Čárka I., -y f.,

ed. podle rodného jména Šárka Čárka II., -y f., ed. vysoká a hubená dívka Čárka III., -y f., sk. hodně vysoká a hubená dívka, sestřenice Tečky Čarodějnice, -e f., ed. podle účesu Čarodka, -y f., ed. podle červených vlasů Čáron, -a m., ed. podle příjmení Charon Čejka, -y m., sk. chlapec, který dovedně imitoval různá zvířata (jako mim Čejka) Čekanka, -y f., sk. podle oblíbené květiny Čeky, -ho m., ed. podle příjmení Čekal Čeli, -ho m., ed. podle příjmení Čálek Čenda, -y m., ed. přezdívku získal při výletu na Čeňkovu pilu, kde si zapomněl batoh Čepec, - pce m., sk. podle příjmení Pečeňa Čerbič, -e m., ed. podle příjmení Čerbačevský Čermy, -ho m., ed. podle příjmení Čermák Černoch, -a m., sk. podle příjmení Černý Čerťa, -i f., sk. zlobila jako čert Čertík I., -a f., sk. často neposlušná, zlobivá a velmi živá dívka

Čertík II., -a f., sk. vypadala jako čertík (tmavé kudrnaté vlasy, černé oči) Červenáček I., -čka m., sk. podle hrdiny z Rychlých šípů, kterého hrál ve scénce Červenáček II., -čka m., sk. často se červenal Červenka I., -y f., sk. při chůzi se rychle zadýchala a tváře jí zčervenaly Červenka II., -y f., sk. často se styděla – červenala Červík, -a m., sk. ve spacáku předváděla červíka, který se chystá sníst jablko Červová, -é f., ed. podle příjmení Wormová (angl. worm – červ) Čeřen, -a m., ed. podle příjmení Čeřenský Česílko, -a m., sk. syn Hastrmana Česlo, -a m., sk. na táboře rád sedával na vrbě nad rybníkem a vypadal jako vodník, pův. Česílko Česnek, -a f., ed. podle příjmení Cibulková Číba, -y m., sk. podle příjmení Přibyl – Příba – Číba Číča, -i m., ed. podle příjmení Ivančovič Čiči f. neskl., ed. dívka se zelenýma očima Čikita I., -y f., ed. podle rodného jména Nikita

Čikita II., -y m., sk. kupuje pouze banány zn. Chiquita Číl, -a m., sk. často se při hrách rozčiloval, čílil Čína, -y m., sk. průpovídku „to byla čina“ si přetvořil na „to byla Čína“ Číňan, -a m., sk. podle toho, že velice rád jí rýži Číňanka I., -y f., sk. dívka s mírně šikmýma očima Číňanka II., -y f., ed. podle vzhledu Činžák, -a m., ed. podle vysoké postavy Číra, -y m., sk. podle úpravy vlasů Čist, -a m., ed. podle příjmení Špína Číža, -i m., ed. podle příjmení Čížek Čmelda I., -y f., ed. podle rodného jména Nela, Nela – Čmela – Čmelda Čmelda II., -y m., sk. starší z bratrů, po příchodu do oddílu dostali s bratrem k rozlišení přezdívky Čmelda a Brumda Čočka, -y m., ed. podle oblíbeného jídla Čochtan, -a m., sk. podle vodníka, kterého ztvárnil na pohádkovém lese Čokopéro, -a m., ed. do klína mu spadla rozměklá čokoláda

Čtvereček, -čka f., sk. z papíru místo kolečka vystříhala podivný čtvereček Čuba, -y m., sk. prohozením prvních písmen jména a příjmení. Kuba Čermák – Čuba Kermák. Čubka, -y m., ed. podle maďarského příjmení Csubka Čurda, -y m., ed. podle časté návštěvy WC Ďáblík, -a m., sk. neposedný a hůře zvladatelný chlapec Dáda, -y m., sk. podle rodného jména Dalibor Dadla, -y f., ed. podle rodného jména Dáša Daffné f. neskl., ed. podle značky piva z kresleného seriálu Dagi f. neskl., ed. podle rodného jména Dagmar Dalamánek, -ka f., sk. podle jejího oblíbeného pečiva Dalí, -ho m., sk. velmi pěkně psal do kroniky (jako tzv. Dalimil) Dalmatin, -a m., ed. podle výrazných pigmentových skvrn Danissimo, -a m., ed. podle rodného jména Dan Dáreček, -čka f., sk. podle výroku „Ty jsi ale dáreček!! Dasty, -ho m.,

ed. podle rodného jména Daniel Dášek, -ška m., sk. velmi rád si po obědě zdříml dáchnul Dcera, -y f., ed. podle malé postavy Decibel, -a m., sk. výborně hraje na elektrickou kytaru Decík, -ka m., sk. nadšený hudebník, zkomolenina od slova decibel Děda, -y m., ed. podle chování Dědek, -ka m., sk. podle divadelní role Dee [-í] f. neskl., ed. podle rodného jména Dominika Dejv, -a m., ed. podle rodného jména David Deko, -ka m., ed. podle drobné postavy Delfín, -a m., ed. podle častého vychloubání Deli, -ho, m., ed. podle rodného jména Dalibor Delisa, -y f., sk. optimistka, podle sloganu z reklamy – „zvedne Ti náladu“ Demo, -a m., sk. pův. Démon, přesvědčivý představitel zlého démona na pohádkovém lese Dencík, -a m., ed. výborný tanečník Denda, -y m., ed. podle rodného jména Dan

Denny I., f. neskl., sk. podle rodného jména Daniela Denny II., -ho m., ed. podle rodného jména Denis Děvečka, -y m., sk. působí zženštěle Dežo, -a m., sk. snědý hoch s kulatým obličejem a kudrnatými vlasy, přezdívku získal na táboře na Slovensku Dikobraz I., -a m., ed. podle podoby v obličeji Dikobraz II., -a m., ed. podle účesu Dima, -y m., ed. podle rodného jména Dimitrij Dingo, -a f., sk. podle oblíbeného zvířete Dino I., -a m., ed. podle nápisu na čepici Dino II., -a m., ed. rád a dobře kreslí dinosaury Díra, -y m., ed. špatný brankář Disney, -ho m., sk. jako malé vlče nosil na výpravy pestrobarevné oblečení s výraznými obrázky pohádkových postav Dítě, -ete f., sk. při hře na rodinu výborně napodobovala novorozence DKDK [Déká] m. neskl., ed. podle jména Dominik Dvořák Dlabánek, -ka f., sk. velmi ráda a hodně jí Dobrodruh, -a m., sk. během výpravy se ztratil, vydal se vlastní cestou a opět našel svůj

oddíl Dodaska, -y f., ed. podle rodného jména Dominika Dodo, -a m., ed. podle rodného jména Dominik Doga, -y m., ed. silný, velký a urostlý hoch, příjmení Opeska Doktor, -a f., sk. jako první z družiny si udělala kurz první pomoci Dolan, -a m., ed. podle příjmení Dolanský Ďolík, -a m., sk. na výpravě si koupil tričko s nápisem Ďolíček Doly f. neskl., ed. podle příjmení Doležalová Donald, -a m., sk. podle výrazného rtu – jako kačer Donald Donutek, -ka m., ed. podle vzhledu – malý a kulatý Donutka, -y f., ed. zbožňuje donuty Doomsday [důmsdej], -e m., ed. podle komiksové postavy Doremi f. neskl., sk. výborně hraje na kytaru Dortík, -a f., sk. podle příjmení Dortová Dovča, -i m., ed. podle příjmení Dovičín Drábík, -a m., ed. podle příjmení Dráb Dračice, -e f., ed. podle povahy

Dragonka, -y f., ed. podle záliby v dracích Dragoun, -a m., sk. jako malý se vychloubal, že jeho pradědeček byl dragoun, ostatní mu tak začali říkat Drahy, -ho m., ed. podle příjmení Drahozal Drak I., -a f., sk. jako dítě hodně dravá a zlobivá Drak II., -a m., sk. velmi divoký hoch Drápek, -ka m., sk. šikovný a pohotový, všude se dokáže zachytit drápkem Drbík, -a m., ed. podle příjmení Drbohlav Drbka, -y f., ed. podle příjmení Drbohlavová Drmola, -y m., ed. podle způsobu řeči Drobek I., -ka f., ed. podle příjmení Drobílková Drobek II., -ka m., sk. drobný a malý hoch Droběna, -y f., ed. podle příjmení Drobílková Drobenka, -y f., ed. podle drobné postavy Drsňačka, -y f., ed. podle chování Druid, -a m., ed. podle záliby v příbězích o Asterixovi a Obelixovi Dřevák, -a m., sk. na táboře si vyrobil a nosil obuv z přírodního materiálu, dřeváky

Dřevík, -a f., ed. podle příjmení Dřevová Dřevo, -a f., sk. podle náhodně vybrané entity hnědé barvy, podle níž se přezdívkami rozlišily dvě Katky v družině (Dřevo, Tříska) Dubínek, -ka m., sk. při hře našel největší dubový list Dudlík I., -a f., sk. často si jako dítě dudlala prst Dudlík II., -a f., sk. podle příjmení Dudová Dudlík III., -a f., sk. na táboře cucala klacek na pečení buřtů Dudu m. neskl., ed. podle příjmení Dušek Ďufík, -a f., sk. podle obrázku na mikině, pův. Delfín zkomoleno Duch I., -a m., sk. podle příjmení Dušan a jeho záliby v plánování nočních bojovek Duch II., -a m., ed. podle příjmení Duchoslav Ducháček, -čka m., sk. podle hlavního hrdiny z ﬁlmu Ducháček to zařídí, myšleno ironicky Duchna, -y m., ed. podle příjmení Ducháč Duchy, -ho m., ed. podle příjmení Dušek Dula, -y f., sk. podle rodného jména Anna –

Andula – Dula Dulík, -a f., sk. vypadala jako postavička z kresleného seriálu Kačeři z Kačerova Dumbo, -a m., sk. podle obrázku slona a nápisu na pláštěnce Dupy, -ho m., sk. proslul neustálým dupáním na nohy všem okolo, včetně vedoucích Dusík, -a m., sk. bratr Vodíka Dušan, -a m., sk. podle příjmení Dušek Dušička, -y f., ed. podle příjmení Ducháčková Dušík, -a m., sk. podle příjmení Duchan Dušinka, -y f., sk. sestra Dušíka Dušl, -a m., ed. podle příjmení Dušek Duty, -ho m., ed. podle špatných výsledků ve škole (je dutej) Dvořka, -y f., ed. podle příjmení Dvořáková Dýdý, -ho m., ed. podle jména David Dubský Dynda, -y m., sk. věčný žadonil, vždy si vydyndal něco na přilepšenou Džaba, -y m., ed. podle silné postavy Džejdžej, -e m., sk. podle monogramu J. J. Džin, -a m.,

sk. podle pohádkového džina; vždy hned splnil zadaný úkol Džusberry, -ho m., ed. přezdívku získal v hospodě, kde ho tak oslovil hostinský, protože všichni pili pivo a on jen džus Džusy f. neskl., ed. podle TV reklamy na limonádu Sprite Ebola, -y f., ed. neoblíbená holka Eda, -y f., sk. při divadelním představení hrála psa Eduarda a ve zkrácené podobě jí to už zůstalo Edelis f. neskl., ed. podle jména Eliška Edelnová Eduš f. neskl., ed. podle jména Eva Dušková Eifelka, -y f., sk. vysoká a štíhlá dívka, podle pařížské věže Eifelovka I., -y f., ed. podle vysoké postavy Eifelovka II., -y m., ed. podle vysoké postavy Eiffel, -a m., ed. vysoký a hubený chlapec Einstein I., -a m., sk. působil velmi inteligentně Einstein II., -a m., ed. chodící encyklopedie, v běžném životě velmi nepraktický Eko, -ka m., sk. podle jména Emil Kolmý Elegant, -a m., ed. podle vzhledu Elektron, -a m.,

ed. šikovný v matematice a chemii Elﬁce, -e f., ed. tichá dívka se špičatýma ušima, podle Tolkienových postav Eli, -ho m., ed. podle příjmení Eliáš Elvi f. neskl., sk. podle upovídaného chlapce z ﬁlmu Zachraňte Willyho Elvis, -e f., ed. podle rodného jména Eliška Elys f. neskl., ed. podle rodného jména Eliška Emač, -e m., ed. podle oblíbeného hudebního stylu Emanuela, -y f., ed. nadšená fanynka telenovel Emca, -y f., sk. podle rodného jména Emilie Emdva m. neskl., sk. druhý Michal (M2) v oddíle Emka, -y f., ed. podle rodného jména Markéta Emogirl [-ɡerl], -a m., ed. podle stylu oblékání Encík, -a f., sk. velmi chytrá dívka s podrobnými znalostmi v různých oborech, pův. encyklopedie Encyklopedie, -e f., sk. podle encyklopedických znalostí, velmi chytrá dívka Endy, -ho m., sk. při divadelním představení na něj zbyla role nosiče nápisu THE END English [ingliš], -e m.,

ed. žil dlouho v Anglii Ený f. neskl., ed. podle rodného jména Aneta Eráč, -e m., ed. podle rodného jména Erik Eragon, -a m., ed. podle ﬁlmu Éro, -a m., sk. těžko zvladatelný chlapec Esesák, -a m., ed. podle příjmení Pštross Eso I., -a f., ed. podle rodného jména Ester Eso II., -a m., sk. velký karbaník Eso III., -a m., ed. výborný sportovec Eška, -y f., sk. obdivovala bezmotorové létání, jeden model měl název Eška Ešus, -a m., ed. podle příjmení Šálek Etě, -ho m., sk. jako malý se často dožadoval přídavku slovy eťe, eťe, zůstalo mu to napořád Evátor, -a f., ed. podle rodného jména Eva Faky, -ho m., ed. podle příjmení Faktor Fantomas, -e m., ed. podle ﬁlmové postavy Faust I., -a m., sk. pořád rád uzavíral sázky a dohody, někdy i písemné smlouvy Faust II., -a m., ed. podle rodného jména Filip Ferda I., -y f.,

sk. velmi pracovitá dívka Ferda II., -y m., sk. jako malý nosil červený tečkovaný šátek jako Ferda Mravenec Fery, -ho m., ed. podle rodného jména František Fialka I., -y f., ed. podle příjmení Fialová Fialka II., -y m., ed. podle příjmení Fiala Fialka III., -y f., sk. podle rostliny, kterou si vybrala do svého erbu Fíbí f. neskl., ed. podle příjmení Frühbauerová a seriálu Přátelé Fíďa, -i m., sk. podle jména Filip Dělný Fido, -a m., sk. podle nápisu na tričku, které často nosil Fidorka, -y f., sk. přezdívku dostala podle sušenek, které nosila ke svačině Fífa, -y m., ed. podle rodného jména Filip Fifien f. neskl., ed. podle rodného jména Vivien Fifinka, -y f., ed. podle účesu (culíky s mašlí) Fíja, -i f., ed. podle příjmení Fialková Fík, -a m., ed. podle příjmení Fiala Filhu f. neskl., sk. zkráceně fialová huba (od borůvek)

Filozof, -a m., ed. pořád nad něčím přemýšlí Findy, -ho m., sk. podle příjmení Findejs Fingi f. neskl., ed. podle příjmení Fingerová Fínka, -y f., ed. podle rodného jména Josefína Fiona, -y f., ed. podle postavy a filmu Shrek Fishka [-š-], -y m., ed. podle příjmení Rybka Fistulka, -y f., sk. zpívala vysokou fistulkou Fíša, -i m., ed. podle příjmení Fišer Fišbín, -a m., ed. podle příjmení Rybín Fiška, -y f., ed. podle příjmení Fišerová Fišta, -y f., sk. podle myší Fišta a Pišta z kresleného seriálu, kamarádka Pišty Fléga, -y m., ed. velký flagmatik Flek, -a m., ed. podle toho, že se ve škole polil a měl flek na kalhotech Fleš, -e m., ed. podle příjmení Flasar Flop, -a m., ed. podle rodného jména Filip Florenc, -e m., ed. podle toho, že se ztratil na autobusovém nádraží v Praze Flus, -e m., ed. podle příjmení Flousek Fousek, -ka m.,

ed. už na ZŠ nosil knírek Frajer, -a m., ed. podle úspěchu ve fotbale Friťáček, -ka f., ed. podle často mastných vlasů Friťák, -a m., ed. milovník hranolek Frodo, -a m., ed. podle podobnosti s představitelem Froda ve ﬁlmu Pán prstenů Frozen f. neskl., ed. podle oblíbené pohádkové postavy Fůňa, -i m., ed. podle častého hlasitého funění Funip, -a m., ed. podle rodného jména Filip, často je ufňukaný, ukňouraný Funny [-a-], -ho m., ed. téměř nikdy se nesměje Gabro, -a f., ed. podle příjmení Gabrielová Gada, -y m., ed. podle příjmení Gadovský Gaga -y f., sk. přála si mít přezdívku Gaga a pořád chodila a dělala gagaga Galaštein, -a m., ed. podle příjmení Galai Gandalf, -a m., ed. podle příjmení Galandák, má vysokou postavu a dlouhé vlasy jako Gandalf z Pána prstenů Garﬁeld, -a m., sk. podle komiksové postavičky – lenoch a požitkář Gastonka, -y f., sk. podle lachtana Gastona, sestra

Bostonky Géďa, -di f., sk. podle podobnosti s myškou Gedžitkou z kresleného seriálu Rychlá rota Geisha [-jš-], -i f., ed. dívka s tmavýma očima, černým mikádem a světlou pletí Gejša, -i f., ed. podle krásných očí Geňa, -ni m., ed. podle příjmení Geisler Gepard I., -a f., sk. nejlepší a nejrychlejší v běhu Gepard II., -a m., ed. rychle běhá Germy, -ho m., ed. podle příjmení Germán Gibon, -a m., sk. fyzicky úžasně disponovaný, rychlý a obratný jako opičák Gibonka, -y f., sk. sestra Gibona Ginger [džinžr], -a m., ed. podle zrzavých vlasů Glen, -a m., sk. nadaný zpěvák, podle Glena Millera Glum, -a m., sk. podle postavy z Pána prstenů, kterou umí krásně napodobovat Godzila, -y m., ed. nejvyšší kluk ve třídě Golem I., -a m., sk. v oddíle byl nejmenší Golem II., -a m., sk. na pohádkovém lese výborně ztvárnil roli golema a už mu to

zůstalo Gori I., -ho m., sk. podle krásné gorily, kterou vymodeloval ze sněhu Gori II., -ho m., ed. chová se jako gorila Grande, -a m., ed. ve třídě byli dva Filipové – menší byl Pikolo, větší Grande Granko, -a f., sk. podle reklamní pláštěnky s puntíky Grapefruit, -a m., ed. podle příhody s pomerančem Greeny [-í-], -ho m., sk. nováček, z angl. slova greenhorn – zelenáč Grizzly I. f. neskl., sk. podle příjmení Grieslerová Grizzly II., -ho m., sk. obratný stopař, velký milovník přírody Gróňa, -ni m., ed. podle příjmení Grónský Guláš, -e m., sk. uvařil nepoživatelný guláš, který nikomu nechutnal Guma, -y m., ed. není příliš bystrý Gumák, -a m., sk. rozený kaskadér, gumový muž Gunman [-a-], -a m., ed. podle PC hry Gustav, -a f., ed. podle role v divadelním představení, kde hrála postavu Gustava Guťák, -a m., ed. podle rodného jména Gustav

Gymnastka, -y f., ed. podle pružné postavy Had, -a m., sk. při stopovací hře velmi šikovný a tichý Hádě, -ete f., sk. šikovná, mrštná a vždy plná energie Hadice, -e f., ed. podle příjmení Hádková Hadimrška, -y f., sk. velmi šikovná neposedná dívka Hadži. -ho m., sk. při scénce na táboře ztvárnil postavu arabského muže Hafík, -a f., sk. podle plyšové hračky, kterou s sebou nosila Hagrid, -a m., ed. podle účesu a postavy z ﬁlmu Harry Potter Hája, -i m., sk. zkomolil vtip, kde se hovořilo o Kájovi (Hájovi) a už mu to zůstalo Hajnej, -nýho m., sk. podle Krkonošských pohádek, vypadal v klobouku jako hajný Hájovna, -y f., sk. do oddílu ji přivedl Hája, chodila s ním Hakim, -a m., sk. podle románové postavy lékaře Hakima z knihy J. Knittla Haksna, -y m., ed. podle příjmení Noha Haluška, -y f.,

sk. na táboře na Slovensku rozvařila halušky k obědu Hami f. neskl., ed. podle oblíbené přesnídávky Hanek, -ka m., sk. podle rodného jména Jan, nářečně Hanek Hans, -e m., ed. podle rodného jména Jan Hany, -ho m., sk. podle příjmení Hanuška Hanyo f. neskl., sk. podle rodného jména Hanka Hanzi, -ho m., sk. podle rodného jména Jan Happy [he-] f. neskl., sk. měla neuvěřitelně velké štěstí ve hře „na štěstí“ Hardy, -ho m., sk. velmi vytrvalý hoch, který jen tak něco nevzdal Harpuna, -y m., sk. velmi vysoký, hubený chlapec Harry [-e-], -ho m., sk. milovník kovbojských příběhů Harry Potter, -a m., ed. nosí stejné brýle jako ﬁlmová postava Harun, -a m., sk. podle divadelní role arabského panovníka Hastrman, -a m., sk. na pohádkovém lese neodolatelný představitel hastrmana Havel, -vla f., ed. podle příjmení Havelková Havran, -a f., sk. malá bystrá tmavovlasá dívka

a černýma očima Hegi, -ho m., ed. podle příjmení Heger Heidy f. neskl., sk. zdatná v chození po horách, podle knihy Heidy – děvčátko z hor Hejkal, -a m., sk. hlučný a rozesmátý chlapec Hejkalka, -y f., sk. velmi hlučná a hlasitá dívka Hejno, -a m., ed. podle příjmení Hejnák Helma, -y m., sk. na kole jezdí ve velmi komické helmě Helmut, -a m., ed. podle zrzavých vlasů Héma, -y m., ed. podle příjmení Hemský Heretic [-tyk], -a m., ed. podle příjmení Kacíř Hikari f. neskl., ed. podle zájmu o anime Hipi, -ho m., ed. vypadal jako hippík Hippie [-pí] m. neskl., ed. podle stylu oblečení Hippo, -a f., sk. podle obrázku hrošíka na čepici Hirošima I., -y f., ed. podle „výbuchu“ (neúspěchu) při zkoušení ze zeměpisu Hirošima II., -y f., ed. podle výbušné povahy Hlad I., -a m., sk. věčně hladový chlapec Hlad II., -a m., ed. má stále chuť k jídlu

Hlavajs, -e m., ed. podle příjmení Hlavnička Hlína, -y m., ed. podle příjmení Hlinka Hlod, -a m., sk. hoch s velmi originálními průpovídkami, tzv. hlody Hobby, -ho m., sk. hoch s mnoha zájmy, ve kterých vynikal Hobin, -a m., ed. malý jako hobit, postava z Pána prstenů Hobit, -a f., ed. podle malého vzrůstu, podle postav z Pána prstenů Hoblin, -a m., sk. velmi šikovný při práci se dřevem Hobr, -a m., sk. původně Bobr, podle oblíbeného zvířete, později se ujalo Hobr podle hry, při níž se zaměňuije první písmeno v každém slově za H Hoby f. neskl., sk. podle „houby“ – vypadala v novém klobouku jako houbař Hodonín, -a f., sk. do Prahy se přestěhovala z Hodonína Hofy f. neskl., ed. podle příjmení Hofmanová Holina, -y f., ed. podle rodného jména Olga, Olina Holinka, -y f., sk. podle růžových holinek Holka, -y m.,

ed. kluk, který často pláče Holoubek, -ka m., ed. podle obličeje Holub, -a m., ed. podle obličeje Holubička, -y f., ed. podle příjmení Holubová Hombré, -ho m., sk. na výletě našel otrhaný slamák a pak ho nosil Homyk, -a m., ed. podle příjmení Homolka Honza, -y f., sk. podle rodného jména Jana Honzíček, -čka m., ed. třídní šplhoun Honzička, -y f., sk. mladší sestra Honzy Honzík, -a m., ed. třídní šplhoun Hopsinka, -y f., sk. podle neustálého poskakování Hora, -y m., ed. podle příjmení Skála Hororka, -y f., sk. jako malá říkala pohorkám hororky Hořčice, -e f., ed. podle příjmení Hořčicová Houba I., -y f., ed. podle účesu připomínajícího houbu Houba II., -y m., ed. podle příjmení Kouba Housenka, -y f., sk. podle divadelní role Houska I., -y f., sk. podle obrovské spotřeby pečiva

k snídani Houska II., -y m., ed. podle příjmení Pekař Hraběnka, -y f., ed. podle příjmení Hrabětová Hradec, -ce m., ed. podle příjmení Hrádek Hrášek, -ška f., sk. podle oblíbené zeleniny Hrnec, -ce m., ed. podle příjmení Hrnčíř Hrneček, -čka f., sk. na třech výpravách po sobě ztratila hrneček Hroch I., -a m., sk. podle oblíbeného zvířete Hroch II., -a m., sk. zavalitý, ale silný hoch Hroch III., -a f., ed. podle příjmení Hrochová Hroch IV., -a f., ed. vznětlivá dívka plnoštíhlé postavy Hroch V., -a f., ed. podle podoby v obličeji Hroch VI., -a m., ed. podle postavy Hroch VII., -a m., sk. podle obézní postavy Hrom I., -a m., sk. kamarád Bleska Hrom II., -a m., sk. nešikovný chlapec, jako „hrom do police“ Hromnice, -e f., ed. podle příjmení Hronsková Hroznýš, -e m., sk. podle písničky „Eduarde, Edo, ty

máš hrozné jméno“ a rodného jména Eduard Hřebík I., -a f., sk. při stavění tábora všem ochotně podávala hřebíky Hřebík II., -a m., ed. podle příjmení Přibík Hřebík III., -u f., ed. podle příjmení Hřebíková Hřib, -a m., ed. podle příjmení Klouzek Hříbek I., -ka f., sk. nadšená houbařka Hříbek II., -ka f., sk. podle účesu, který připomínal houbu Hřibulín, -a m., sk. podsaditý chlapec, který se skautským kloboukem vypadal jako hříbek Huba, -y f., ed. podle přijmení Hubinová Hubert, -a m., sk. podle vysoké štíhlé postavy a kloubouku, ve kterém připomínal pohádkového krysáka Huberta Hudson, -a m., sk. přezdívku si vybral sám, měl zálibu v dobrodružné literatuře Hudy, -ho m., ed. podle příjmení Hudák Hugo, -a f., sk. podle postavičky z pohádky Bořek stavitel, na táboře si ušila masku strašáka do zelí Hulahop f. neskl., sk. tančila velmi přesvědčivě tanec afrických domorodců

Hulk, -a m., sk. podle nápisu na lyžařské čepici, kterou léta nosil Humis, -e m., sk. pův. Humus, podle toho, v jakém stavu byly jeho boty po výpravě Hurón, -a m., sk. veliký a urostlý hoch Hurvínek, -ka m., sk. často kroutí očima Hydra, -y m., ed. podle příjmení Vydra Hygi f. neskl., sk. děti měly v dotazníku známkami hodnotit, co se jim jak líbilo, jedna z položek byla voda (myšlen sjezd řeky) – Hygi to pochopila jako kvalitu pitné vody na táboře Hyldebranda, -y f., ed. mohutná dívka Hypo, -a m., sk. podle častého simulování – hypochondr Chán, -a m., sk. podle příjmení Šír a tygra Šír– Chána z Knihy džunglí Chaolinka, -y f., ed. věčně zmatená, nepořádná Chaos, -e m. ed. často zmatený, zapomnětlivý Chechtal, -a m. sk. často se nahlas směje Chemik, -a m. sk. podle záliby v chemických pokusech Chlapák, -a f. sk. fyzicky velmi zdatná dívka Chleba, -a m.

ed. podle chlebových kuliček, které házel v dětství ve školní jídelně Chlebík I., -a m. sk.místo chlebník říkal, že na výpravu si bere chlebík Chlebík II., -a m., sk. na schůzce slíbil, že na výpravu vezme chleba (myšleno půlku), ale na nádraží přišel s obrovským batohem, se kterým se půl dne vláčel, než vyšlo najevo, že s sebou nese pět bochníků – chléb pro celý oddíl Chlebík III. -a m., sk. podle příjmení Šiška Chlup, -a m., ed. podle zarostlých paží Chobot, -a m., sk. podle výrazného nosu Chobotnice, -e f., ed. podle příjmení Choboutová Chodník I., -a f., ed. podle příjmení Chodurová Chodník II., -a m., sk. podle rodného jména Jaromír (maďarsky se chodník řekne járda) Chorapi [čo-] f. neskl., sk. často ztrácela ponožky, ponožka bulharsky Chrasťa, -ti f., ed. podle chrastění drobných mincí, které nosí po kapsách Chrobák, -a m., sk. menší a zavalitý hoch, který s batohem na zádech vypadal jako brouk Chuligoš, -e m.,

100

ed. podle chování Íáček, -čka f., sk. podle hry s létajícím talířem, který jí neustále padal Ibajo, -a m., sk. často při řeči používal slovní spojení „i ba jo“ Ichčus. -e m., sk. podle příjmení Suchý Ikar I., -a m., sk. rád stavěl ze špejlí modely letadel, které mu často padaly a rozbily se (Ikarův pád) Ikar II., -a m., sk. stále hlavou v oblacích Íkvé f. neskl., sk. působila vlmi inteligentně Indi I., f. neskl., sk. pův. Indiánka, na cyklovýpravě jí vlály dlouhé černé copy, později zkráceno Indi II., f. neskl., sk. na táboře dobře střílela z luku – pův. Indiánka, později zkráceno Indulona, -y f., ed. podle rodného jména Ingrid Indy f. neskl., ed. vypadá jako indiánka (účes, šperky) Inspektor, -a m., sk. podle vysněné profese Inža, -i m., sk. podle vysněné profese inženýra Inženýr I., -a m., sk. možná až moc moudrý malý chlapec, na všechno jde odborně Inženýr II., -a m.,

ed. fanoušek lokomotiv Iqanka, -y f., sk. podle návrhu chlapců, aby alespoň jedna z holek měla nějaké IQ Ital, -a m., ed. původem z Itálie Italy f. neskl., sk. na dotaz, co by si přála přivézt z dovolené v Itálii (myšleno mušlička, kamínek) odpověděa: „Přivez nějaký hezký Italy“ Itinka, -y f., sk. poněkud zhýčkaná dívka Ítynka, -y f., sk. podle E. T. Mimozemšťana, skautka, která je často myšlenkami mimo realitu Jablko, -a m., ed. podle příjmení Hruška Jáček, -čka m., sk. podle rodného jména Jaroslav Jahoda, -y m., ed. podle příjmení Malina Jája, -i f., sk. podle hrdinů oblíbeného večerníčku Jája a Pája, přezdívka k rozlišení Jam [džem], -a m., sk. bratr Povidla Jamajka, -y f., ed. podle rodného jména Marie – Majka Jančidlo, -a m., ed. podle příjmení Jančík Janík, -a m., sk. podle rodného jména Jan Jánošík, -a f., sk. po lese poskakovala jako zboj-

ník Jarouš, -e f., sk. podle divadelní role muže Jaroslava Jarys, -e m., ed. podle rodného jména Jaroslav Jasoň, -ně m., sk. velmi slušný a vychovaný chlapec, podle postavy ze hry Divadla Járy Cimrmana Jataky f. neskl., sk. na první výpravě jí vedoucí řekla, že je jí velmi povědomá, že má pocit, že ji už někdy viděla, ostatní dívky z oddílu sborově přitakaly JÁ TAKY!!! Játro, -a m., ed. nemá rád jídlo ve školní jídelně Javes, -e m., ed. podle rodného jména Jaroslav Ječek, -čka m., ed. uječený člověk, který má příjmení Ježek Jedla, -y m., sk. hodně a rád jí Jedlík, -a m., sk. hodně a rád jí Jehlička, -y f., sk. ráda šila, zašívala a vyšívala Jelen I., -a m., sk. vyřezal si ze dřeva ﬁguru jelena Jelen II., -a m., sk. když byl mladší, strašně škrábal a někdo tak místo jeho podpisu Ježek, přečetl Jelen Jelen III., -a m., ed. podle příjmení Jelínek

101

Jelkus, -e m., ed. podle příjmení Jelínek Jéňa, -i m., sk. podle rodného jména Jan Jerome [žerome], -a m., sk. podle rodného jména Jaromír Jerry I. [džeri], -ho m., ed. podle myšáka z kresleného seriálu Tom a Jerry a výrazného předkusu Jerry II.[džeri], -ho m., ed. podle rodného jména Tom a hrdiny z kresleného seriálu Tom a Jerry Jeřabinka, -y f., sk. krásná rusovláska s jeřabinami místo naušnic Jestřáb, -a m., sk. rychlý v běhu, důrazný při týmových hrách, bystrý a ostražitý Ještěrka I., -y f., sk. podle oblíbeného zvířete Ještěrka II., -y f., sk. neposedná a mrštná dívka Ještěrka III., -y m., sk. hbitý a rychlý hoch Jezevec I. -ce m., sk. velmi rád spí Jezevec II., -ce m., sk. podle síly a vytrvalosti Jezevec III., -ce m., ed. kdysi si obarvil vlasy – měl dva světlé pruhy připomínající jezevce Ježek, -ka f., ed. podle účesu Ježek, -ka m., sk. podle účesu na ježka

102

Ježíš, -e m., ed. často používá slovo Ježíš Ježour, -a m., ed. nosí účes na ježka Jir, -a m., sk. podle rodného jména Jiří Jiřička, -y m., sk. podle jména Jiří Čejka Jiřmen, -a m., ed. podle rodného jména Jiří Jiskra, -y m., sk. jako jediný dokázal vykřesat oheň Jistič, -e m., sk. vždy je rád, že má vše pod kontrolou Jíška, -y f., ed. podle příjmení Jíchová Jitrocel, -a m., sk. pletl si jitrocel s jinými rostlinami Jižan, -a m., sk. přistěhoval se do Prahy z jihu republiky Jo f. neskl., sk. na všechno odpovídala „jo“ Joe [džou], m. neskl., sk. podle rodného jména Josef Joe I. [joe], -a m., sk. rover, který vášnivě obhajoval abstinenci Joe II. [joe], -a m., ed. podle ﬁlmového hrdiny Limonádového Joe Joffreyka [žofrejka], -y f., sk. obdivovatelka manžela slavné ﬁlmové Angeliky Jogurt I., -a m.,

sk. podle příjmení Yungwirt Jogurt II., -a f., sk. na táboře se jí vylil jahodový jogurt do batohu Jogurt III., -a m., ed. podle silných dioptrických brýlí Johan, -a m., sk. podle rodného jména Jan Johanesburg, -u m., ed. podle rodného jména Johana Johny [džony], -ho m., sk. podle rodného jména Jan Johny English [džony ingliš], -e m., ed. původem z Anglie Joiny [džoiny] f. neskl., sk. podle rodného jména Johana, kamarádka Moiny Jojo, -a f., sk. při hře, kde se v odpovědi nesmělo používat slova ano, ne či jo, neustále vymýšlela různé otázky, aby zmátla a vyřadila ostatní soutěžící Joker [džoukr], -a m., ed. klikař, často má štěstí Joki f. neskl., sk. podle rodného jména Johana José [chosé], -ho m., sk. podle rodného jména Josef Jošpleš, -e m., ed. podle účesu na ježka Jouda, -y m., ed. podle příjmení Houda Jožin, -a f., ed. podle rodného jména Johana Jožka, -y m., ed. podle rodného jména Josef

Juk, -a m., sk. při bojové hře nešikovně vykukovat a „jukal“ za stromem Jumbo, -a m., sk. starší bratr Dumba Juni f. neskl., sk. narodila se v červnu Jurda, -y m., ed. podle rodného jména Jiří Justin [džastin], -a m., ed. podle účesu Justinka [džastin-], -y f., ed. podle oblíbeného zpěváka Kabineťák, -a m., ed. šplhoun navštěvující často kabinet Kablos, -e m., ed. podle přijmení Kábele Kačaba I., -y f., ed. podle rodného jména Kateřina Kačaba II., -y f., ed. podle postavy z reklamy Kačák, -a m., sk. podle rybníku, kde potopil svou loď Kačer Donald, -a m., ed. podle výrazných rtů a kreslené pohádkové postavy Káďa, -di m., sk. v listopadu spadl do kádě s vodou Kadimír, -a m., ed. podle rodného jména Vladimír Kafe f. neskl., ed. podle tmavé pleti Kachna I., -y f., ed. podle smíchu Kachna II., -y m.,

103

ed. má našpulené rty Kachna III., -y f., ed. podle postavy připomínající kachnu Kachna IV., -y m., ed. podle stylu chůze Kachna V., -y f., sk. podle rodného jména Kateřina Kachnič, -e m., ed. obličejem připomíná kachnu Káj, -e m., sk. podle rodného jména Karel Kajda, -y m., ed. podle rodného jména Kajetán Kájínek, -a m., ed. lezl oknem ze třídy jako J. Kajínek z vězení Káka, -y f., ed. podle rodného jména Kateřina Kakadu, -a m., ed. podle účesu Kaktus, -a m., ed. podle rašících vousů Kalamita I., -y f., sk. smolařka, kam přišla, tam byl průšvih Kalamita II., -y f., sk. každé potíži říkala kalamita Kalamita III., -y f., ed. přichází věčně se zpožděním a vymlouvá se na „kalamity“ Kalašnikov, -a m., ed. podle původu z Ruska Kalča, -i f., ed. podle příjmení Kalcová Kalimero, -a f., sk. podle pohádkové postavičky, kterou připomínala

104

Kalka, -y m., ed. podle příjmení Kalina Kamarádka, -y f., sk. po příchodu do oddílu nikdo nevěděl, jak se jmenuje, jen že to je kamarádka od Bédi, to jí už zůstalo Kámen, -e m., ed. podle příjmení Stein (německy kámen) Kamínek, -ka m., ed. bratr Balvana Kamzík I., -a f., sk. umí dobře skákat a lézt po kamenech Kamzík II., -a m., sk. při pochodech v horách velmi zdatný Kanada I., -y f., sk. při hře našla největší javorový list Kanada II., -y m., sk. podle oblíbených bot Káně, -ete m., sk. rychlý a hbitý hoch s dobrým pozorovacím talentem Kanička,-y f., sk. jako malá chodila neustále s rozvázanými tkaničkami Kaňour, -a m., ed. podle příjmení Kaňkovský Kápézetka, -y f., sk. nemohla si pořád zapamatovat, co znamená zkratka KPZ Kapibara I. -y f., sk. podle rodného jména Kamila Kapibara II., -y f., ed. podle velkých zubů

Kapřík, -a f., sk. výborná plavkyně a potápěčka Kapslík, -a m., sk. podle toho, že si na výpravě hrál s kapslíkovou pistolí Kapusta, -y f., ed. podle účesu Kapustňák, -a m., ed. podle příjmení Kapounek Kapyčník, -a m., sk. nemohl si zapamatovat název rostliny kontryhel, ale pamatoval si, že v listech zůstává kapička rosy, tak kytku přejmenoval na kapyčník Kára, -y f., sk. původně Kája, kamarádka Báry, při přeřeknutí zaměněno na Bája a Kára Karamelka I., -y m., ed. stále jedl sladkosti Karamelka II., -y m., sk. podle příjmení Krmel Karbanátek, -ka m., sk. v době vzniku přezdívky byla populární komedie Zvíře, kde J. P. Belmondo předvádí stále dokola scénku se slovy „Ne, ještě jsem nedokouřil svou poslední cigaretu“; Karbanátek jednou na výpravě pronesl „Ne, ještě jsem nesnědl svůj poslední karbanátek“ Karbolka, -y f., sk. pracovala jako zdravotní sestra, podle karbolu používaného k dezinfekci Karcoolka [-kul-], -y f., ed. podle ﬁlmu, ráda chodí v červeném

Kardanka, -y f., ed. podle rodného jména Kateřina Karel I., -la f., sk. podle rodného jména Kateřina Karel II., -la m., ed. podle koně Karla z ﬁlmu Karel a já Kárka, -y f., ed. podle rodného jména Klára Karkulín, -a m., ed. podle červeného šátku Karlos, -e m., ed. podle rodného jména Karel Károš, -e m., sk. podle obrázku mrkve – karotky, kterou měl na tričku Karotka, -y f., ed. podle oblíbené zeleniny Kartáček, -čka m., sk. na táboře mu zpesnivěl kartáček na zuby Kasa, -y m., ed. podle příjmení Čása Kaše, -e m., ed. podle příjmení Kašpar Kašpra, -y m., sk. podle příjmení Kašpárek Kat, -a m., sk. na táboře rozhodoval o rozdělení trestných prací, byl neoblomný Kata-Kity f. neskl., sk. při luštění morseovky jí místo jezera Titikaka vyšlo Katakity Katastrofa, -y f., ed. velmi často říkala „To je katastrofa!“ Katastroﬁk, -a m., sk. často si stěžoval na katastrofy,

105

které ho potkaly Katolík, -a m., ed. podle původu ze Španělska Katug, -a m., sk. podle hrdiny z knížky E. T. Setona Katuš f. neskl., ed. podle rodného jména Kateřina Kauﬂand, -a m., ed. podle příjmení Kaufman Kazi, -ho m., sk. podle příjmení Kazil Kéca, -y f., sk. velmi upovídaná skautka Kecal, -a m., ed. velký mluvka Kecby f. neskl., sk. velmi upovídaná skautka Kecka, -y f., sk. velmi upovídaná skautka Kečupák, -a m., ed. milovník kečupu Keďa, -i m., ed. podle rodného lména Luděk Kedlubna, -y m., ed. podle velké hlavy Kejmy, -ho m., ed. podle příjmení Kejmar Kejvačka, -y f., ed. podle kývavé chůze Keliška, -y f., ed. podle jména Kelná Eliška Kenny I., -ho m., sk. vypadá jako Ken od Barbie Kenny II., -ho m., ed. podle příjmení Král Kentaur, -a m., ed. podle svalnaté postavy

106

Kentauřice, -e f., ed. chodila s Kentaurem Keny I., -ho m., ed. podle rodného jména Kamil Keny II., -ho m., ed. podle postavičky ze seriálu Southpark Keny III., -ho m., sk. podle hrdiny románu Proč bychom se netopili od Z. Šmída Ker, -a m., sk. podle monogramu K. R. (Kamil Rybář) Kerk, -a m., sk. do oddílu vstoupil v den výročí bitvy o Dunquerk Ketchupák [-č-], -a m., ed. podle oblíbené potraviny Ketsy f. neskl., ed. upovídaná dívka Kici, -ho m., ed. podle příjmení Kitzler Kidík, -a f., ed. podle rodného jména Nikola Kífr, -a m., ed. podle příjmení Kaifer Kika, -y f., sk. podle rodného jména Kristýna Kiki f. neskl. ed. podle rodného jména Kristýna Kikouš, -e m., ed. podle rodného jména Kristýna Kiky, -ho m., sk. podle jména Kristián Kyncl Kili, -ho m., ed. podle příjmení Kilián Killy f. neskl., sk. podle angl. kill – zabít (při scén-

ce s plyšáky) Kim, -a m., sk. velmi úspěšný v Kimových hrách King, -a m. ed. chová se sebejistě, rozený vůdce Kisel, -a m., sk. při psaní seznamu na nákup nedbal pravopisu – kiselé okurky Kivi f. neskl., ed. podle rodného jména Viktorie – Viky Kiwi I. f. neskl., sk. přezdívku dostala na ZŠ, když v botě ve společných šatnách našla po obědě rozmáčklé kiwi Kiwi II., -ho m., sk. podle příjmení Kvíčala Klarušina, -y f., ed. podle rodného jména Klára Klasanda, -y m., ed. podle příjmení Klásek Klíca, -i m., ed. podle příjmení Klecovský Kličko, -a m., ed. podle svalnaté postavy Kliďas, -e m., sk. opravdový kliďas, máloco ho vyvede z míry Klika, -y f., sk. měla často štěstí Klikva, -y f., sk. podle žluté pláštěnky na výletě na Rejvíz, kde žlutě kvete klikva žoravina Klíma, -y m., ed. podle příjmení Kliment

Klimík, -a f., ed. podle příjmení Klimešová Klíště, -ěte f., sk. jako malá se na všechny lepila a věšela Klobása, -y m., ed. podle příjmení Kubásek Klokan I., -a f., sk. při hře na táboře nejlepší v závodech klokanů Klokan II., -a m., sk. velmi rád nosil na výpravy větrovku s kapsou vpředu, tzv. klokanku Klokan III., -a f., sk. podle obrázku klokana na tričku Klon, -a m., sk. měl staršího bratra, kterému byl velmi podobný Klubíčko, -a m., ed. podle příjmení Klubal Kmet, -a m., sk. na táboře ztvárnil výborně postavu staříka Kmonka, -y f., ed. podle příjmení Kmoníčková Knedla, -y m., sk. hodně a rád jí Knedlík I., -a m., ed. kvůli nemoci nemůže jíst knedlíky Knedlík II., -u f., ed. ráda jí knedlíky Knejpicka, -y f., ed. podle příjmení Knejpová Knihomolka, -y f., ed. ráda čte

107

Kňuk, -a f., sk. často vzdychala, kňourala a stěžovala si Koala, -y m., sk. pomalý louda a lenoch Koblih I., -a m., ed. podle tělesných proporcí Koblih II. -a m., ed. podle kulatého obličeje a věčného úsměvu Koblitron, -a m., ed. má rád koblihy Koblížek I., -ka f., sk. hrála hlavní roli v pohádce O Koblížkovi na vánoční besídce Koblížek II., -ka m., sk. zavalitý hoch s kulatým zářivým obličejem Koblížek III., -ka f., ed. podle oblíbeného pečiva Koblížek IV., -ka f., ed. dívka silnější postavy Kobra I., -y f., sk. při scénce o Kleopatře hrála kobru Kobra II., -y m., sk. hubený sprinter a bleskově obratný hoch Kobylka, -y f., sk. chytala na táboře luční koníky Kociš, -e m., ed. podle příjmení Kocián Kocka, -y m., ed. podle příjmení Kocián Kocour I., -a m., sk. podle příjmení Kočiš Kocour II., -a m., sk. podle příjmení Macek

108

Kóča, -i m., ed. podle příjmení Kotěra Kočičák, -a m., ed. spolužačky oslovuje „kočky“ Kočička, -y f., ed. pěkná dívka Kočka, -y m., sk. šikovný a hbitý hoch Kodas, -e m., ed. podle příjmení Kodaj Kogout, -a m., ed. podle příjmení Kohoutek Kohoutek, -ka m., ed. podle účesu Kochťa, -ti m., ed. podle příjmení Kohoutek Koko, -ky f., ed. podle příjmení Kokožková Kokos I., -e m., ed. podle příjmení Rokos Kokos II., -e m., ed. podle účesu připomínajícího kokosový ořech Kokyna, -y f., sk. podle příjmení Kokešová Koláč, -e m. sk. při nákupu na táboře v batohu rozmačkal koláče, které nesl Koláček, -čka m., sk. mladší bratr Koláče Kolda, -y m., ed. podle příjmení Koláček Kolečko, -a m., sk. mladší bratranec Čtverečka Kolíček, -čka f., sk. vítezka hry s kolíčky na prádlo Koloběžka, -y m., sk. na schůzky jezdil i v zimě na

terénní koloběžce Koloděj, -e m., sk. podle obra Koloděje ze hry Divadla Járy Cimrmana, velmi vysoký a urostlý mladík Koloušek, -ška m., ed. podle příjmení Hloušek Komár I., -a f., ed. podle hubené postavy Komár II., -a m., ed. vysoký a hubený chlapec Kometa I., -y f., sk. podle rýmu kometa – poeta Kometa II., -y f., sk. trošku potrhlá a vtipná dívka, všude jí je plno Komi f. neskl., ed. podle příjmení Komárková Komín, -a m., ed. podle vysoké postavy Kominík I., -a f., sk. byla pořád špinavá a upatlaná Kominík II., -a m., sk. při vaření byl celý začouzený od ohně Konﬁdent, -a m., ed. práskač König, -a m., ed. podle příjmení Königsmark Konvice, -e f., ed. podle příjmení Konvičková Kony f. neskl., ed. podle příjmení Konečná Kopec, -ce m., ed. podle příjmení Kopečný Kopr, -a m., ed. podle básničky, kterou recitoval a popletl

Kopra, -y f., sk. podle výroku „hoďte to do kopru“ Kopřiva I., -y f., ed. podle příjmení Kopřivová Kopřiva II., -y f., sk. velice odolná a užitečná dívka, jazykem umí pěkně žahnout Kopřiva III., -y m., sk. utrženou kopřivou strašil ostatní děti Korek, -ka m., ed. podle příjmení Korálek Kormorán, -a m., sk. podle příjmení Pelikán Korpus, -e m., sk. na soutěži ve vaření dělal dort a všem nabízel přivezený korpus Kory, -ho m., ed. podle příjmení Koráb Koryto, -a f., ed. podle příjmení Koryntová Kosatka -y f., sk. podle oblíbeného zvířete Kosmi, -ho m., ed. v prošívané bundě vypadal zdálky jako kosmonaut Kosmič, -e m., sk. podle otcovy přezdívky Kosmonaut, -a m., ed. často nevnímá okolí, působí jako z kosmu Kosťa, -ti m., ed. podle příjmení Kostohryz Kostra, -y m., sk. podle zástěry s namalovanou kostrou Kóša, -i m.,

109

ed. podle příjmení Košecký Košilka, -y f., ed. podle stylu oblečení Koště, -ěte m., ed. podle příjmení Košťál Kotě, -ěte m., sk. bratr Kočky Kotel I., -tle f., ed. podle příjmení Kotlíková Kotel II., -tle m., ed. podle příjmení Kotalík Kotlík, -a m., sk. šikovný kuchtík, dovedně připravoval jídla na otevřeném ohni Koubis, -e m., ed. podle příjmení Kouba Kouč, -e m., sk. přezdívku získal, když vedl družinu v etapové hře Kouja, -i m., sk. podle jména Jan Koutný Koule, -e m., ed. podle silné postavy Koumák, -a m., sk. hledá problémy tam, kde podle ostatních žádné nejsou Kouňák, -a m., ed. podle příjmení Kounovský Kouř, -e m., ed. náruživý kuřák Kouťák, -a m., ed. podle příjmení Koutek Kouzelník, -a m., sk. na jedné výpravě předváděl kouzelnické triky Kovy, -ho m., ed. podle přijmení Kováčik Kozabela, -y f.,

110

ed. podle rodného jména Izabela Kozatice, -e f., ed. podle vyvinutého poprsí Kozel I., -la m., ed. podle příjmení Kozina Kozel II., -la m., ed. podle příjmení Kozlovský Kozel III., -la m., ed. podle řídké bradky Kozlice, -e f., ed. podle přeřeknutí Kozlík I., -a m., ed. podle příjmení Kozel Kozlík II., -a m., ed. podle příjmení Kozelka Kozlík III., -a m., ed. podle příjmení Kozlovský Kozlík IV., -a f., sk. podle způsobu běhu, který připomíná kozlí poskakování Kožak, -a m., ed. podle rodného jména Karel Kožich, -a m., ed. podle příjmení Kožíšek Krab, -a m., sk. podle příjmení Kredba Krája, -i f., sk. podle krajíce chleba, který jí upadl do špíny na podlaze Kraken, -a f., sk. velmi dravá dívka Krákorka, -y f., ed. podle příjmení Krákorová Králík I., -a f., ed. drobná dívka s předkusem Králík II., -a m., ed. podle výrazných předních zubů

Králík III., -a m., sk. malý hoch s příjmením Císař, podle asociace císař – král – malý král – králík Kramoliš, -e m., ed. podle příjmení Krámek Krampera, -y f., ed. podle příjmení Kramperová Kráťa, -ti f., ed. podle příjmení Kratochvílová Kráva, -y f., ed. podle rodného jména Klára Krazi, -ho m., ed. podle příjmení Krazil Krece f. neskl., ed. podle příjmení Křečková Krishot, -y f., ed. podle rodného jména Kristýna Krocanice, -e f., ed. podle výrazu ve tváři Kroj, -e f., sk. nosila skautský kroj, když neměla, a naopak – stále si to pletla Krosna, -y m., sk. podle starého typu batohu, který nosil Kroximo, -a m., ed. podle PC hry Krteček, -čka m., ed. podle účesu Krtek I., -ka f., ed. malá tmavovlasá dívka Krtek II., -ka m., ed. podle příjmení Krtička Krtek III., -ka m., sk. při hře se nejlépe schoval, „zakrtkoval se“ pod stolem Krtek IV., -ka m.,

sk. drobný černovlasý hoch s malýma očima Krůta I., -y m., ed. podle příjmení Krůtorád Krůta II., -y m., ed. podle příjmení Růta Krůta III., -y f., ed. podle příjmení Krucká Krva, -y m., ed. podle příjmení Krvička Krvča, -i f., ed. premiantka v hematologii Krvinka, -y m., sk. často mu na táboře tekla krev z nosu Krýďa, -di f., ed. podle rodného jména Kristýna Krychle, -e m., ed. podle tvaru hlavy Krys, -e m., sk. podle rodného jména Kristián Krysa, -y f., ed. podle rodného jména Kristýna Krystal, -a m., sk. ocucával plastový korálek ve tvaru krystalu Kryštof, -a f., sk. podle mizerných zeměpisných znalostí a K. Kolumba Křéča, -i m., ed. podle příjmení Křeček Křeček I., -čka f., ed. má ráda křečky Křeček II., -čka m., ed. podle chování Křeček III., -čka m., ed. podle zubů Křeček IV., -čka m.,

111

ed. umí napodobit křečka a všechny kouše Křeček V., -čka m., ed. podle zubů a malé postavy Křeček VI, -čka m., ed. podle příhody na lyžařském kurzu Křeček VII., -čka m., sk. velmi spořivý a šetrný hoch Křemen, -a m., sk. podle příjmení Křenek Křemílek, -ka m., sk. mladší bratr Vochomůrky Křenka, -y f., ed. podle příjmení Křenová Křižák, -a m., ed. podle příjmení Kříž Křovák, -a m., ed. podle příjmení Zakrzewski Křoví, -í m., ed. na školní besídce hrál „křoví“ Křupinka, -y f., ed. hubená milovnice zdravé výživy Křupka, -y f., sk. má ráda křupky Ksichtík, -a f., sk. umí dělat opravdu neuvěřitelné obličeje, tzv. „ksichty“ Ksůša, -i f., ed. podle rodného jména Xenie Kšína, -y f., ed. podle příjmení Kšinská Kšíra, -y f., ed. podle příjmení Kšinská Kuba I., -y f., sk. jméno dostala podle psa, kterého si vypůjčila od sousedů, aby

112

ho ukázala na schůzce, a kterého vzápětí ztratila, naštěstí se našel Kuba II., -y f., ed. podle příjmení Kubálková Kubajs, -e m., ed. podle rodného jména Jakub (Kuba) Kubaz, -e m., ed. podle rodného jména Jakub Kubizna, -y f., ed. podle příjmení Kubíková Kuby, -ho m., ed. podle příjmení Kubát Kůča, -i m., ed. podle příjmení Kučera Kudlanka, -y f., ed. podle vysoké štíhlé postavy Kudrlinka, -y f., sk. dívka s krásně kudrnatými vlasy Kudrnáč, -e f., sk. podle účesu Kufřík I., -a m., sk. od toho, že kufr na kolečkách táhl kolečky nahoru Kufřík II., -a m., ed. podle příhody s kufříkem Kuchtík I., -a m., sk. na první výpravě chtěl vařit polévku bez jakýchkoli potřeb (voda, vařič a další přísady) Kuchtík II., -a m., sk. zdatný pomocník v kuchyni na táboře Kuki f. neskl., sk. podle rodného jména Kristýna Kulda, -y m., ed. podle příjmení Kulík

Kulička I., -y f., sk. poněkud baculatá dívka Kulička II., -y m., sk. obézní hoch Kulička III., -y m., ed. v dětství spolkl kuličku Kulička IV., -y m., ed. podle rodného jména Michala, Míša a Míši Kuličky z pohádky Kulihrášek, -ška f., sk. malá roztomilá dívenka s krásnýma velkýma očima, jako pohádkový skřítek Kulinda, -y f., ed. podle příjmení Kulová Kuliočko, -a f., ed. podle postavy z ﬁlmu Univerzita pro příšerky Kulíšek I., -ška f., ed. podle oblíbené čepice Kulíšek II., -ška f., sk. jako malá holčička ve velkém kulichu vypadala jako pohádkový skřítek Kůň, Koně m., ed. podle podlouhlého obličeje Kuna, -y m., ed. podle příjmení Khun Kuňák, -a m., ed. podle příjmení Kuna Kundalenka, -y f., ed. podle rodného jména Lenka Kunhůta, -y f., ed. podle povýšeného chování Kuňka I., -y f., sk. při hře na jména zvířat hodně dlouho opakovala „Kůň kůň kůň Kůň…“

Kuňka II., -y f., sk. podle špatně srozumitelné mluvy Kurďa, -di f., ed. podle příjmení Kurďovič Kuře I., -ete m., ed. podle vzhledu Kuře II., -ete f., ed. podle oblíbeného žlutého svetru Kuře III., -ete m., ed. podle rozčepýřených vlasů Kuře IV., -ete m., ed. podle dlouhých blond vlasů Kuře V., -ete f., ed. podle lásky ke kuřatům a nechuti k fast foodu KFC Kuře VI., -ete m., ed. podle výrazu obličeje Kuře VII., -ete f., sk. malá blondýnka s ostrým nosem Kuře VIII., -ete m., sk. mladší bratr Kachny Kuře IX., -ete, f., sk. často nosila žluté oblečení Kvaki, -ho m., sk. uměl krásně napodobit kachní kejhání Kvakyna, -y f., sk. podle grimasy, která připomínala smutnou kachnu Kvala, -y m., ed. podle příjmení Kvalský Kvašňák, -a m., ed. podle fotbalisty Kvašňáka Květák I., -a m., ed. podle účesu

113

Květák II., -a m., ed. podle rodného jména Květoslav Květák III., -a m., ed. podle příjmení Květoň Kvíčala, -y m., sk. podle vysokého hlásku a častého pištění a výskání Kvik, -a m., ed. podle příjmení Kvíčala Kýk, -a f., sk. podle nesmyslného slova, které ze zoufalství vytvořila při hře scrabble Kyslík, -a m., ed. podle příjmení Kyslovský Kytičkář, -e m., sk. výborný znalec rostlin Kytka I., -y f., sk. nadšená milovnice přírody, specialistka na rostlinky Kytka II., -y m., sk. jako malé vlče nosil velmi barevné oblečení a mimoděk tím k sobě lákal hmyz, protože připomínal květinu Lady [lejdy] f. neskl., sk. staršé žena, která jezdila pomáhat na tábor v kuchyni, nebyla skautka a ostatní ji proto oslovovali paní Lahváč, -e m., ed. v hospodě pije pouze lahvové pivo Lachtan I., -a f., ed. dobrá plavkyně, výborně se potápí Lachtan II., -a f.,

114

sk. výborná plavkyně Lachtan III., -a f. sk. „rozplácla se“ na běžkách a vypadala jako povalující se lachtan Lama I., -y f., ed. podle přihlouplého výrazu Lama II., -y m., ed. podle chování, je často mimo Lambáda, -y m., sk. podle záliby v tancích Langer [-gr], -a m., ed. podle nadprůměrného vzrůstu Langusta, -y m., ed. spletl si langustu s hranostajem Lanýž, -e m., ed. podle příjmení Lang Lapka, -y m., sk. vítěz táborové hry „na zloděje“ Laser [lejzr], -a m., ed. rychle běhá Lasička I., -y f., sk. hbitá a mrštná dívka, velmi chytrá Lasička II., -y m., sk. tichý, mrštný hoch, dobrý stopař Laskonka, -y f., sk. podle oblíbeného cukrářského výrobku Lassy, -ho m., sk. výborný v lasování Latrína, -y f., ed. podle rodného jména Katarína Lavina, -y f., ed. dívka silné postavy, nechodí, ale valí se

Lebka, -y f., ed. podle příjmení Léblová Lečo, -a m., ed. podle příjmení Lejčko Ledňák, -a m., sk. velký otužilec, i v zimě rád ohromoval okolí tím, že nosí krátké kalhoty Ledny, -ho m., ed. podle příjmení Ledanovský Ledvinka, -y m., sk. nosil kolem pasu tzv. ledvinku Lefi, -ho m., ed. podle příjmení Lefiman Lego, -a f., sk. jako dítě nosila žlutou pláštěnku s velkým nápisem LEGO Legolas I., -e m., sk. velký příznivec lukostřelby, podle elfa z Tolkienova románu Legolas II., -e m., ed. podle podobnosti s filmovým hrdinou Legomon, -a m., ed. podle vzhledu Lékorka, -y f., sk. učila se na cukrářku a milovala lékovky Lenda, -y f., sk. podle rodného jména Lenka Lenin, -a m., ed. vypadá jako Lenin Lenochod I., -a m., ed. podle stylu chůze Lenochod II., -a m., ed. je pomalý Lentilka I., -y f., sk. podle oblíbených bonbonů

Lentilka II., -y f., ed. má ráda lentilky, má je vždy po ruce Lentilka III., -y f., ed. podle rodného jména Leontýna Leňucháč, -e f., ed. podle rodného jména Lenka Leoš, -e m., sk. původně Lion (lev), později zkomoleno Lepidlo, -a f., sk. jako malá se na všechny lepila a věšela Leštěnka, -y m., ed. nejméně 7x v týdnu myje a leští svou motorku Letadlo, -a m., ed. podle příhody s rozsedlým letadélkem Letuška, -y f., sk. při leteckém dni na táboře vždy největší nepořádník Levi, -ho m., ed. podle oblíbené postavy Líča, -i f., ed. podle neoblíbeného leča Lil, -y f., ed. podle rodného jména Liliana Lila, -y f., ed. podle rodného jména Eliška Liliput, -a m., ed. podle malé postavy Limburák, -a m., ed. podle příjmení Limburský Limetka, -y f., sk. podle záměny citronu a limetky

115

Líny, -ho m., ed. podle příjmení Linhart Lískáček, -čka m., sk. velmi šikovný v trhání lískových oříšků Lískulka, -y f., sk. jako by z oka vypadla pohádkové postavičce Lískulce Lišaj, -e m., ed. podle příjmení Lišák Liška I., -y f., sk. podle rodného jména Eliška Liška II., -y f., ed. velmi chytrá dívka Líza, -y f., sk. podle rodného jména Eliška Lňéňa, -ni m., ed. podle příjmení Lněnička Lochneska, -ky f., ed. když plavala, vypadalo to, že se topí Lojza I., -y f., sk. podle neustálých dotazů Lojza II., -y m., sk. někdy se chová jako prosťáček, jindy překvapí svou genialitou, je to prostě Lojza Lokiz, -e m., ed. podle jména Lukáš Zíka Lom, -a m., sk. na lyřařské výpravě zlomil nejen svojí, ale i cizí lyži Lomy, -ho m., ed. podle příjmení Lomoz Long, -a m., sk. velmi vysoký hoch Lóra, -y f., sk. uměla krásně napodobovat

116

papouška Lord, -a m., sk. jeho vystupování ukazovalo na šlechtický původ Lost, -a m., sk. věčně poslední vlče, pořád se na něj čeká, občas se ztratí, podle angl. lost – ztratit se Lotos, -e m., sk.omylem považoval lekníny za lotosy Louda, -y f., sk. podle stylu chůze (jinak výborná sportovkyně) Loudík, -a f., ed. podle příjmení Loudová Louža, -i m., ed. podle příjmení Louženský Lú f. neskl., ed. podle rodného jména Lucie Luciana, -y f., ed. podle rodného jména Lucie Luciáš, -e f., ed. podle rodného jména Lucie Luigi, -ho m., ed. podle postavičky z PC hry Lukač, -e m., ed. podle jména Lukáš Číl Lukáš, -e m., ed. podle přeřeknutí učitelky (jeho skutečné jméno je Tomáš) Lukin, -a m., ed. podle příjmení Lukovský Luksa, -y m., ed. podle rodného jména Lukáš Luky I., -ho m., sk. podle rodného jména Lukáš Luky II., -ho m.,

ed. podle rodného jména Lukáš Lula, -y f., ed. podle rodného jména Lucie Lump, -a m., ed. často zlobil a vymýšlel hlouposti Lumpíček, -čka f., sk. velmi živá a usměvavá dívka, zlobila, ale jen tak trošinku Luna, -y f., sk. podle kulatého obličeje Lupa, -y m., ed. podle jména Lukáš Palička Lupen, -a m., ed. podle příjmení Lupínek Lupínek, -nka m., sk. podle jeho záliby v lupíncích (chipsech) a cole Lvice -e f., sk. blondýnka, rychlá v běhu Lvíče, -ete f., sk. mladší sestra Lvice Macek I., -ka m., ed. podle rodného jména Martin Macek II., -ka m., ed. podle příjmení Macková Macík, -a m., ed. podle příjmení Macek Mackič, -e m., ed. podle příjmení Macek Máček, -čka m., sk. mladší bratr Máka Madla, -y f., sk. výborná zpěvačka, podle ﬁlmu Madla zpívá Evropě Madonna, -y f., ed. podle oblíbené zpěvačky Mady, -ho m.,

sk. jeho starší bratr se jmenoval Dyndy, začalo se mu tedy říkat Malej Dyndy, zkráceně Mady Mádží f. neskl., ed. podle rodného jména Margareta Mahlík, -a f., ed. podle příjmení Mahalová Mach, -a m., ed. na školní besídce ztvárnil postavu Macha Mája I., -i f., ed. podle rodného jména Markéta Mája II., -i f., ed. podle rodného jména Magdaléna Mája III., -i f., ed. velice pilná a šikovná jako včelka Mája IV., -i f., sk. podle pohádkové včelky, kterou měla ráda Mája V., -i f., sk. podle majáku, který při hře pípáním představovala Mája VI., -i m., sk. podle rodného jména Martin Majk, -a m., ed. podle rodného jména Michael Majkí f. neskl., sk. podle role doktorky Quinnové ve scénce na táboře Majlo, -a m., ed. podle rodného jména Milan Majonézka, -y f., ed. podle oblíbené pochutiny Major, -a m., sk. bratr Seržanta

117

Mák, -a m., sk. jeho nejoblíbenější jídlo jsou nudle s mákem Máka, -y f., ed. podle rodného jména Markéta Maki f. neskl., sk. podle rodného jména Markéta Makovec, -vce m., ed. podle příjmení Machovec Maky I. f. neskl., ed. podle rodného jména Markéta Maky II., -ho m., ed. podle rodného jména Martin Malíček, -čka m., ed. podle příjmení Malý Malina I., -y f., ed. podle rodného jména Marina Malina II., -y f., sk. podle příjmení Malinová Malka, -y f., ed. podle rodného jména Marta (hebrejsky Malka – královna) Máma, -y f., sk. dobrá organizátorka a opatrovnice menších děvčat Mamut, -a m., sk. velký, silný a zarostlý chlapec Mamuta, -y f., sk. malá drobná dívka, kterou při jídle všichni přemlouvali, aby jedla, protože pak bude silná jako mamut Máňa I., -ni f., ed. jediná dívka v chlapecké třídě na průmyslové škole (ve skutečnosti se jmenovala Jana) Máňa II., -ni f., sk. vypadala jako Mánička, kama-

118

rádka Hurvínka Maňásek, -ska m., sk. podle maňáska, kterého s sebou vozil jako malý na tábor Manča, -i f., ed. podle rodného jména Manuela Manda, -y f., ed. podle příjmení Mandíková Mandelinka, -y f., ed. podle příjmení Manderková Mandy f. neskl., sk. nosila často oranžové oblečení, pův. Mandarinka – zkráceno Mánek, -ka m., sk. podle rodného jména Roman – Románek Mang, -a m., sk. velmi šikovný a mrštný hoch, zkráceno z mangabej (druh opice) Mango, -a m., sk. podle rodného jména Martin a slovní hříčky, kdy se doslov vkládají slabiky GO Mánička I., -y m., ed. podle účesu Mánička II., -y f., sk. sestra Hurvínka Maník I., -a m., ed. bláznivý a impulzivní chlapec Maník II., -a m., ed. podle chování Mánislav, -a m., ed. podle dlouhých vlasů (tzv. máničky) Manti f. neskl., sk. při míčové hře výborně bránila a dělala „mantinel“, zkráceně Manti

Mao, -a m., sk. podle vzhledu – má nohy výrazně do O Mapař, -e m., sk. měl na starosti oddílovou mapu a omylem ji zničil Marbulínek, -nka f., sk. podle pohádkové postavy skřítka, kterému byla podobná Marcenzo [-č-], -a m., ed. podle rodného jména Marek Marcipán, -a m., sk. jeho maminka je cukrářka Marcus [-k-], -e m., ed. podle rodného jména Marek Marf, -a m., ed. podle rodného jména Marek Marﬁ, -ho m., ed. podle příjmení Marfík Mário, -a m., ed. podle postavičky z PC hry Maris, -y f., ed. podle rodného jména Markéta Markýza, -y f., sk. podle rodného jména Markéta Marod, -a m., ed. chodí shrbený, jako by byl nemocný Marphy [-f-], -ho m., ed. podle příjmení Marfík Marťan I., -a f., sk. podle jména Marťa N. (Martina Nová) Marťan II., -a m., ed. podle příjmení Marťák Marťan III., -a m., sk. podle rodného jména Martin Marylin f. neskl.,

ed. podle jména Marie Linecká Mařen, -a f., sk. podle rodného jména Mariana; malá, ale hlučná dívka s drsným hlasem Mařenka, -y f., sk. dcera vedoucího; když zůstala v lese sama, volala jako Mařenka „Tatí, tatínku!“ Maří f. neskl., sk. podle rodného jména Marie Masák, -a m., ed. podle příjmení Masopust Maskot, -a m., sk. na skautské výstavě předváděl návštěvníkům skautský kroj Máslo I., -a f., sk. klidné vodě v řece říkala místo volej máslo Máslo II., -a m., sk. podle jeho oblíbeného úsloví „Nejsme žádný másla“ Máslo III., -a m., ed. podle příjmení Maslák Masťák, -a m., ed. působí neupravěně, málokdy si myje vlasy Mastňák, -a m., ed. podle mastných vlasů Máta I., -y f., sk. podle zkomoleného textu cizojazyčné písně Máta II., -y m., ed. podle rodného jména Matouš Matěj I., -e m., ed. podle příjmení Matějka Matěj II., -e m., sk. podle rodného jména Martin

119

Matějda, -y m., ed. podle rodného jména Matěj a tvarohu Matylda Mattoni, -ho m., ed. pochází z Karlových Varů Maty I., -ho m., ed. podle rodného jména Matěj Maty II., -ho m., ed. podle příjmení Matai Maty III., -ho m., ed. podle rodného jména Matyáš Matýsek, -ka f., sk. koukaly jí uši z kšiltovky a připomínala losovací míček z loterijní hry Mates Mauglí I., -ho m., sk. podle hrdiny z Knihy džunglí, jediné vlče ve skautském oddíle Mauglí II., -ho m., ed. vypadal jako hrdina z kreslené pohádky Maxík, -a m., ed. podle rodného jména Maxmilián Maxipes, -psa m., ed. podle rodného jména Maxim Mazánek, -nka m., ed. přezdívka z dětství Mazi, -ho m., ed. podle příjmení Mazáček Mazlík, -a f., ed. podle psa z ﬁlmu Snowboarďáci, urostlý odtažitý mladík Méďa I., -di m., ed. podle vzhledu, malý a kulatý Méďa II., -di m., ed. podle příjmení Medílek Méďa III., -di m.,

120

sk. podle rodného jména Michal Méďa IV., -di m., sk. postavou trochu medvědovitý, baculatý Medunka, -y f., sk. podle záliby v léčivých bylinách Meďurák, -a m., ed. podle příjmení Medřický Medúza I., -y f., ed. velmi vznětlivá dívka Medúza II., -y f., sk. sestra Žraloka Medvěd I., -a m., sk. podle jeho síly a houževnatosti Medvěd II., -a m., sk. na táboře vedl družinu, kteá měla medvěda v erbu Medvěd III., -a m., ed. podle účesu Medvěd IV. -a m., sk. podle jeho lásky k medu Medvěd V., -a m., ed. mohutný, urostlý chlapec Medvěd VI., -a m., ed. podle typické chůze Medvědice, -e f., sk. malinká dívka, která ve scénce na táboře hrála maminku medvědici, která se stará o svá medvíďata – mončičáky Mef, -a m., ed. podle rodného jména Martin Meﬁsto, -a m., ed. má ďábelské oči Mechina, -y f., ed. podle příjmení Macháčková Mechulinka, -y f.,

sk. podle lesního skřítka, který si staví krásné „domečky“ z mechu Meica [-s-], -y f., sk. španělsky čarodějnice, na pohádkovém lese byla nejkrásnější čarodějnicí Mejbí, -ho m., sk. původně Mabe (vzniklo jako Malej Bejk), syn Bejka Mejdlo, -a m., ed. podle přeřeknutí ve jméně Majda Melhaus, -e m., sk. podle kreslené postavičky, kterou údajně připomíná Meloun I., -a m., sk. podle melounu, po kterém se na táboře pozvracel Meloun II., -a m., sk. milovník melounů Melounek, -ka m., ed. podle buclatého bříška Menša, -i m., sk. podle příjmení Menšík Merlin, -a m., sk. podle bájného kouzelníka, rád předváděl kouzelnické triky Meruňka, -y m., sk. jeho rodiče přivezli na tábor spoustu meruněk, které pak všichni jedli několik dní Metalista, -y m., ed. podle oblíbeného hudebního stylu Micina, -y f., ed. podle kočičích očí Migy, -ho m., ed. podle jména Michal Gyston

Mihule, -e f., ed. podle příjmení Mihulová Michalix, -e m., ed. podle rodného jména Michal a zavalité postavy (Obelix – Michalix) Michna, -y f., ed. podle příjmení Michnová Mik, -a m., sk. podle jména Michal Kincl Mikeš I., -e m., ed. podle příjmení Mikeska Mikeš II. -e f., sk. podle čepice, kterou nosila (jako kocour Mikeš) Miki f. neskl., sk. podle příjmení Miklová Mikimajk, -a f., ed. nosila tričko s obrázkem Mickey Mouse Miko, -a f., sk. podle mývala z pohádky o Pocahontas (kamarádka a spolužačka Pocahontas, se kterou přišla do oddílu) Miky I. f. neskl., sk. na aprílové schůzce měla na hlavě dva balónky a vypadala jako Mickey Mouse Miky II., -ho m., sk. podle rodného jména Michal Mílinka, -y f., sk. podle rodného jména Emílie Milka I., -y f., ed. podle příjmení Milková Milka II., -y f., ed. podle příjmení Fialová a obecnému názoru, že je to kráva

121

Millty, -ho m., ed. podle PC hry Mima, -y m., ed. přezdívka z dětství Mimin, -a m., ed. často se chová jako mimino Mímo I., -a m., ed. podle rodného jména Michal Mímo II., -a m., ed. podle PC hry Míňa, -i m., ed. podle příjmení Miňovský Mini f. neskl., ed. podle rodného jména Monika Minimajk, -a m., ed. podle malého vzrůstu Miniš f. neskl., sk. malá Šárka – v oddíle byly dvě Šárky, Miniš a Velíš Miňonka, -y f., ed. podle příjmení Miňovská Miny f. neskl., sk. ta menší ze dvou Jan v oddíle – Miny a Obryně Mireček, - čka m., sk. podle rodného jména Miroslav Mirinda I., -y f., ed. podle rodného jména Mirela Mirinda II., -y m., ed. podle jména Míra Milidal Mishulka [-š-], -y f., ed. podle rodného jména Michala Mischelinka [-š-], -y f., ed. podle rodného jména Michaela Mistr I., -a m., sk. při vaření guláše na otevřeném ohni se projevil jako „skutečný mis-

122

tr kuchař“ – myšleno ironicky Mistr II., -a m., sk. mistr republiky v tanci Mišálek, -ka m., ed. podle rodného jména Michal Mišel f. neskl., ed. podle rodného jména Michaela Mišelin, -a m., ed. podle rodného jména Michal Miška, -y f., sk. podle rodného jména Michaela Miškin, -a m., ed. podle příjmení Miškovský Mlaďas, -e m., ed. podle příjmení Mládek Mlynář, -e m., sk. podle jeho oblíbené bílé „mlynářské“ čepice Mnich, -a m., ed. podle toho, že je velký sukničkář Moby Dick [dyk], -a m., ed. podle silné postavy Moby f. neskl., sk. s batohem na zádech vypadala zdálky jako obří mobilní telefon Moiny f. neskl., sk. podle rodného jména Monika, kamarádka Joiny Moja I., -i f., sk. má svátek na den, kdy se v ZOO narodila gorila Moja Moja II., -i m., sk. podle rodného jména Mojmír Mojža, -i m., ed. podle příjmení Mojžíš

Mokasín, -a m., sk. milovník všeho, co souvisí s indiánskou tématikou Molekula, -a m., sk. bratr Atoma Molka, -y f., ed. podle příjmení Molínová Moly f. neskl., sk. známá knihomolka Monarcha I., -y m., sk. podle medvěda Monarchy, knižního hrdiny Monarcha II., -y m., sk. svým vystupováním si u ostatních získával snadno respekt Mončičák, -a m., sk. podle módní hračky, kterou připomínal výrazem tváře Monty, -ho m., ed. podle postavičky z kresleného seriálu, rád jí Morče, -ete f., ed. podle buclatých tváří Moskyt, -a m., sk. velký nepřítel létavého hmyzu, na tábor vozí nejen repelenty a jiné postřiky proti hmyzu, ale i moskytiéru Mošna, -y m., ed. podle příjmení Hošna Motáček, -čka m., sk. jako malý všechno zmotal Motorová myš, -i f., sk. na táboře pořád někde běhala – nebyla k utahání Motyka, -y f., ed. podle rodného jména Monika Moučník, -a f.,

ed. mladší sestra Mouky Moudrák, -a m., ed. podle příjmení Moudrý Mouk, -a m., sk. pronesl, že se bude muset koupit víc mouk (myšleno více mouky) Mouka, -y f., ed. podle příjmení Mouková Moura, -y f., sk. často upatlaná a špinavá v obličeji Mráček I., - čka f., sk. podle příjmení Mráčková Mráček II., -čka f., sk. často zamračená, i když není důvod Mravenec, -nce m., sk. velmi pilný a pracovitý chlapec Mravenečník, -a m., ed. podle oblíbených bonbonů Skittles Mráza, -y m., ed. podle příjmení Mrázek Mrazík, -a m., ed. podle příjmení Mrázek Mrkev I., -ve m., ed. podle oranžové barvy oblečení Mrkev II., -ve f., ed. podle příjmení Mrkvičková Mrkvička, -y f., ed. podle rodného jména Anička Mrož, -e m., ed. podle velkých zubů Mrožová, -é f., ed. podle příjmení Brožová Mršo, -a m., sk. podle jména Martin Šereda

123

Mrzout, -a m., sk. mrzutý hoch, často se mračí Mudla, -y f., ed. podle rodného jména Magdaléna Muma, -y f., sk. podle medvídků Mumínků, vítězka hry „na medvěda“ Mumínek, -ka f., sk. podle podobnosti s pohádkovými bytostmi Můra, -y m., ed. podle příjmení Murárik Murphy [-arf-], -ho m., ed. podle příjmení Marfík Muskva, -y m., sk. podle indiánského hrdiny Mušilov, -a m., sk. zdatný lovec obtížného hmyzu v táborové kuchyni Muška, -y f., sk. drobná a lehká jako muška Mušle, -e f., ed. na krku nosí přívěšek ve tvaru mušle Mužik, -a m., ed. je slabý a bezbranný Myčák, -a m., sk. vyrobil pult na mytí nádobí, který k pobavení všech ozdobil cedulkou MYČÁK Mydlinka, -y f., sk. podle výroku „Nedávej tam toho tolik, budeš to mít celý mydlinkatý“ Myš I., -i f., ed. nosila jako talisman malou plyšovou myšku

124

Myš II., -i f., sk. podle příjmení Šedinová – Šedivá – Myš Myšák I., -a f., ed. podle rodného jména Michala Myšák II., -a m., sk. podle výrazu v obličeji Myška I., -y f., ed. podle rodného jména Michaela Myška II., -y f., ed. podle výrazu v obličeji Myška III., -y f., sk. měla ráda polní myšky a chytala je do ruky Myška IV., -y f., sk. podle rodného jména Michaela Myška V., -y f., sk. podle rodného jména Milada Myška VI., -y f., sk. podle šedé měkkoučké mikiny Mýval I., -a m., sk. každodenně se myl v potoce Mýval II., -a m., sk. opakovaně spadl do kaluže Mývalka, -y f., sk. opravdu ráda myla nádobí a uklízela Náčelník I., -a m., sk. dlouholetý vůdce, vždy platil na největší autoritu, jeho slovo něco znamená Náčelník II., -a m., sk. výrazná osobnost, přes čelo nosí často uvázaný šátek Nagýny, -ho m., ed. podle příjmení Nagy Nanuk I., -a f.,

sk. zimomřivá dívka Nanuk II., -a m., sk. podle nanuku, který se mu roztekl v batohu Nazgúl, -a f., ed. podle strašného stylu jízdy na lyžích Nedorost, -a m., ed. je malý a jmenuje se Nehasil Nekvasil, -a m., ed. podle příjmení Nehasil Ňéma, -y m., ed. podle příjmení Němec Neon, -a f., sk. nosila na výpravy zářivě barevné oblečení Neptun, -a m., sk. zdatný kormidelník Nero, -a m., ed. člen sboru dobrovolných hasičů Nerv, -a m., ed. prudérní hoch Nervák, -a m., ed. vítěz hry „nervíky“ Nesquik, -a m., ed. nosí tričko s nápisem Nesquik Nessie f. neskl., sk. představitelka bájné příšery na vánoční besídce Nestlé m. neskl., sk. za trest jednou musel sníst bez zapití celou krabici kakaa zn. Nestlé Nesys, -e m., sk. původně Nesysel, v oddíle byli dva Lukášové, první byl Sysel a druhý tedy Ne-sysel

Nešly, -ho m., ed. podle příjmení Nešleha Netopýr I., -a m., sk. v noci se výborně orientuje Netopýr II., -a m., ed. je zvyklý pracovat v noci Netopýr III., -a f., sk. na stromě visela hlavou dolů jako netopýr Neutron, -a m., ed. podle kamaráda Elektrona Nika, -y f., sk. podle rodného jména Veronika Niki f. neskl., ed. podle rodného jména Nikola Nikližnice, -e f., ed. podle rodného jména Nikola Nikotin, -a f., ed. podle rodného jména Nikola Nitka, -y f., sk. při šití nešikovná šmodrcha Noha, -y f., ed. podle rodného jména Johana, Joha – Noha Nosáč, -e m., ed. podle velkého nosu Nosál I., -a f., ed. podle výrazného nosu Nosál II., -a m., ed. podle výrazného nosu Notička, -y f., sk. krásně zpívá Nováček, -čka f., sk. po příchodu do oddílu nikdo nevěděl, jak se jmenuje, mluvilo se o ní jako o nováčkovi a už jí to zůstalo Novajda, -y f.,

125

ed. podle příjmení Nováčková Noviš, -e m., ed. podle příjmení Novotný Nutela I., -y m., sk. nosil obarvené vlasy v pruzích hnědých a krémových Nutella II., -y f., ed. podle oblíbené čokoládové pomazánky Nuteloid, -a m., ed. podle oblíbené čokoládové pomazánky Nutelly Obrubník, -a m., sk. rád chodí po obrubníku Obryně, -ě f., sk. ta větší ze dvou Jan – Obryně a Miny Obřisko, -a f., sk. drobounká, roztomilá dívka, vždy nejmenší (ironicky) Ocásek, -ka f., ed. pořád za někým chodí jako ocásek Očko, -a m., ed. na jedno oko šilhá Óďa, -di m., ed. podle rodného jména Ondřej Odol, -a f., sk. na výpravě si sedla do zubní pasty Ody, -ho m., ed. podle příjmení Odarčenko Off, -a m., ed. podle příjmení Offeritz Oﬁnka, -y f., ed. podle účesu Ohnislav, -a m., ed. podle videa z internetu

126

Okurka, -y f., ed. podle příjmení Kůrková Olaf I., -a m., ed. vypadá jako Viking Olaf II., -a m., ed. podle postavy sněhuláka z ﬁlmu Frozen Olaf III., -a m., sk. jezdil často s rodiči do Švédska Omeleta, -y f., ed. podle příjmení Opeletová Ondraken, -a m., ed. podle rodného jména Ondřej a skutečnosti, že autem jezdí jako drak Opičák I., -a m., ed. hodně temperamentní, energický hoch Opičák II., -a m., ed. podle chování Opička, -y f., sk. dívka mnoha obličejů a pohotových grimas Oplatka, -y f., ed. podle příjmení Opatrná Opravář, -e m., sk. na táboře si už jako malý hoch sám vyspravil postel Optik, -a m., ed. nosí brýle Ora, -y f., sk. podle rodného jména Barbora Orel, -la m., sk. podle síly a odvahy Orgo, -a m., sk. dobrý organizátor a plánovač Orlík, -a m.,

sk. podle letadélka, které postavil, pojmenoval a pak při pokusu o let zničil Ořech, -a m., sk. tvrdohlavý hoch, má hlavu tvrdou jako skořápka Oski, -ho m., ed. podle rodného jména Oskar Otík, -a m., ed. podle rodného jména Vojta, Vojtík Ouško, -a m., sk. kvůli zranění nosil většinu tábora obvázané ucho Ovce, -e f., ed. podle kudrnatých vlasů Ovečka I., -y f., ed. podle kudrnatých vlasů Ovečka II., -y f., sk. podle divadelní role Ovečkin, -a m., ed. podle kudrnatých vlasů, které připomínají ovčí srst Ozvěna, -y f., sk. velmi hlučná a hlasitá dívka Pablos, -e m., ed. podle rodného jména Pavel Packa, -y m., ed. podle příjmení Pacík Pad, -a m., sk. jako dítě často zakopával a padal Padáček I., -čka f., sk. podle častého podání na výletě Padáček II., -čka m., ed. na školním výletě často zakopával a padal na zem

Padák, -a m., sk. často při chůzi zakopával a padal Pádlo, -a m., sk. díky osobitému stylu jízdy lodí Pája I., -i f., sk. podle hrdinů oblíbeného večerníčku Jája a Pája, přezdívka k rozlišení Pája II., -i m., ed. podle příjmení Pavlík Pajáda, -y m., sk. podle rodného jména Pavel Pajda I., -y f., sk. sestra Zajdy Pajda II., -y m., sk. kvůli zranění na táboře kulhal Pajerka, -y f., ed. podle příjmení Pajerová Pajšl, -a f., sk. mohla sníst cokoli, aniž by přibrala Pako, -a m., ed. podle chování Pakoň, -ně m. ed. podle příjmení Machoň Palačinka, -y f., ed. podle příjmení Opeletová – Omeleta – Palačinka Palanda, -y f., ed. podle příjmení Palánová Paleček, -čka m., ed. podle drobné postavy Palma, -y f., ed. podle příjmení Palmová Pampeliška I., -y f., sk. podle oblíbené květiny Pampeliška II., -y f.,

127

ed. podle rodného jména Eliška Panda I., -y f., ed. podle oblíbeného zvířete Panda II., -y m., sk. bratr Medvěda Pando, -a m., sk. zdravotník na táboře; lékař, kterého oslovovali „pan doktor“ Panoška, -y f., ed. podle příjmení Panochová Panter, -a m., sk. mrštný, vynikající sportovec Papi f. neskl., sk. podle rodného jména Pavlína Papoušek I., -ška m., ed. podle obarvených vlasů Papoušek II., -ška m., ed. podle velmi barevného oblečení Paprika, -y f., sk. při čichové kimovce si spletla skořici s paprikou Paralen, -a m., ed. často ho bolí hlava, užívá léky Párátko, -a m., sk. velmi hubený a vysoký hoch, bratr Bidla Parfuma, -y m., sk. od maminky vždy nažehlený a voňavý Pásenka, -y f., sk. jako malá tak říkala pláštěnce Pastelka, -y f., sk. krásně kreslí Pasy, -ho m., ed. podle příjmení Pásek Patla, -y m., ed. nešika, leccos zkazí

128

Paťulda, -y f., sk. podle příjmení Patejdlová Paušál, -a m., ed. nevěděl, co znsmená slovo paušál Páva, -y m., sk. podle rodného jména Pavel Pecka I., -y f., ed. podle příjmení Pecinová Pecka II., -y f., ed. podle příjmení Vacková Pecka III., -y m., ed. podle příjmení Vecka Pečec, -čce m., sk. podle příjmení Pečeňa Pedro I., -a m., sk. podle rodného jména Petr Pedro II., -a m., ed. podle oblíbených žvýkaček Pechy, -ho m., ed. podle příjmení Pechač Pejda, -y m., ed. podle příjmení Pešička Pekáč, -e m., ed. podle příjmení Pekař Pekoš, -e m., ed. podle příjmení Pekárek Peky, -ho m., ed. podle příjmení Pekař Peli, -ho m., ed. podle příjmení Pelikán Penis I., -e m., ed. podle tvaru čepice, kterou v zimě nosil a která připomínala prezervativ Penis II., -e m., ed. podle rodného jména Denis Penny f. neskl.,

ed. podle rodného jména Denisa (Denni) Pepa, -y f., ed. podle rodného jména Štěpánka Pepan, -a m., sk. podle rodného jména Josef – Pepa Pepe, -ho m., ed. podle rodného jména Josef – Pepa Pepek I., -pka m., ed. podle rodného jména Josef Pepek II., -pka m., ed. podle svalnaté postavy Pepek námořník, -a m., ed. podle svalnaté postavy Pepík, -a f., ed. podle rodného jména Štěpánka Pepinka, -y f., ed. podle rodného jména Petra Pérák, -a m., ed. výborný ve skoku do dálky Percht, -a m., sk. podle rodného jména Petr Perikles, -e m., ed. podle protáhlé hlavy Periskop, -a f., ed. podle silných dioptrických brýlí Peroxid, -y f., ed. podle odbarvených vlasů Pery f. neskl., sk. podle slovenského slova pery – rty, malovala se i na výpravy Perry, -ho m., ed. podle ptakopyska z kresleného seriálu

Peso, -a m., ed. podle příjmení Pösinger Petarda, -y f., ed. podle rodného jména Petra Petersburg, -a m., ed. podle rodného jména Petr Petržel I., -e f., ed. podle příjmení Petrželková Petržel II., -e f., ed. podle příjmení Petržilková Picka, -y f., ed. podle příjmení Picková Píďa, -di f., ed. podle malého vzrůstu Píďalka I., -y f., ed. podle pohybu prstem po hraně stolu Píďalka II., -y f., sk. ve spacáku vypadala jako píďalka Pidižvík I., -a f., ed. dívka drobné postavy Pidižvík II., -a m., sk. hubený, menší a velmi hbitý hoch Pifík, -a f., sk. podle kreslené pohádkové postavičky Pigosaurus, -e m., ed. podle podobnosti s pravěkým zvířetem Pícháč, -e m., ed. podle příjmení Pícha Pijan, -a m., sk. velký znalec a konzument čaje Piko, -a m., sk. podle modelových vláčků velikosti H0 původem z NDR, které

129

sbíral Pikolo, -a m., ed. ve třídě byli dva Filipové – menší byl Pikolo, větší Grande Pilinka, -y m., sk. zručný a rychlý při řezání dřeva Pilník, -a m., ed. podle příjmení Pilek Pilot, -a m., ed. podle rodného jména Čestmír a ﬁlmu Létající Čestmír Piňďa I., -di f., ed. přezdívku zdědila po otci Piňďa II., -di m., ed. podle malé postavy Pindička, -y f., ed. podle rodného jména Linda Pindruška, -y f., ed. podle rodného jména Petra Pingvín, -a f., ed. podle záliby v tučňácích Pink Floyd, -a m., ed. podle oblíbené hudební skupiny Pinki, -ho m., ed. zkomolenina původního punker Pinokio I., -a f., sk. stíhlá dívka s drobným obličejem, kulatýma očima a špičatým nosem Pinokio II., -a f., ed. podle velkého nosu Pípa, -y m., sk. velmi rád a hodně pil Pipan, -a m., ed. s oblibou ruší při vyučování

130

tichým pípáním Pipi, f. neskl., sk. jako by z oka vypadla pohádkové postavě A. Lindgrenové Pípíp, -a m., sk. podle jedné postavy ze hry s názvem „Uááá“ Pípo, -a m., ed. podle rodného jména Josef – Pepa Piraňa, -i f., sk. věčně hladová a při chuti Pirát I., -a m., sk. v lese si zranil oko o větev, po ovázání vypadal jako pirát Pirát II., -a m., sk. na lyžích jezdil jako pirát silnic Pirát III., -a m., sk. velký dobrodruh teoretik Pirát IV., -a m., sk. při hře našel pirátský poklad Pírko I., -a m., sk. velmi urostlý hoch, hromotluk, myšleno ironicky Pírko II., -a f., sk. podle pírka, které nosila ve vlasech Písař, -e m., sk. velký znalec kaligraﬁe Písek, -ka m., sk. podle pisklavého zvuku, který vydával Pískle, -ete f., sk. jako malá měla slabý a pisklavý hlásek Piskloun, -a m., sk. podle příjmení Piskořík

Písnička, -y f., sk. výborná zpěvačka Piškot I., -a f., ed. drobná blonďatá dívka Piškot II., -a m., sk. přezdívka z dětství, podle oblíbené pochoutky Piškot III., -a m., sk. zkoušku hladu na Orlí pera pokazil piškotem Piškot IV., -a m., sk. často nosí ke svačině piškoty Piškota, -y f., sk. podle oblíbené pochoutky, kterou s sebou všude vozila Pišta, -y f., sk. podle myší Fišta a Pišta z kresleného seriálu, kamarádka Fišty Píšťala, -y f., sk. dobře hraje na ﬂétnu Píšťalka, -y f., ed. dobře hraje na ﬂétnu Pitrýsek, -ka f., sk. malá drobná dívka, podle pohádkové postavičky skřítka Pívo, -a m., ed. podle malého vzrůstu Pivoňka, -y f., sk. Eva v červené družině Pizizubka, -y f., sk. podle chrupu Plackov, -a m., ed. podle příjmení Pljaskov Plamen, -a m., sk. šikovný v rozdělávání ohně Plameňák, -a m., sk. bratr Kormorána Pláňa, -ni f.,

ed. podle příjmení Pláničková Plaváček, -čka f., sk. šikovná plavkyně Plecka, -y f., ed. podle příjmení Plecitá Plechovka, -y f., ed. podle příjmení Pechová – Pechovka – Plechovka Plevel, -a m., ed. podle příjmení Kopřiva Pocahontas f. neskl., sk.štíhlá, pěkná, opálená dívka s dlouhými černými vlasy – jako pohádková hrdinka Poeta, -y f., sk. „poetická duše,“ sem tam píše básničky Pohorka, -y f., sk. podle velkých bot Pojistka, -y m., sk. pro jistotu má vždy všechno dvakrát, náhradní provázek, tužku, šátek, ponožky, zapalovač … Pokyna, -y f., ed. podle příjmení Pokorná Polda, -y m., ed. podle příjmení Policar Poleno, -a f., ed. podle rodného jména Apolena, je trochu natvrdlá Poletucha, -y f., sk. neustále v akci, pohybu, na chvíli neposedí Polívka, -y f., ed. podle chování – nevýrazná dívka Polly f. neskl., ed. podle rodného jména Apolena Polo, -a f.,

131

sk. podle objevitele a cestovatele Marca Pola – objevila poklad na výpravě Poma, -y f., sk. velmi pomalá při chůzi Pondy, -ho m., ed. podle příjmení Pondrelli Ponožka, -y f., sk. střídlala přezdívky jak ponožky Popelka, -y f., sk. na výpravě se najednou zastaví a povídá:„Jé, bota!“ (ztratila botu jako Popelka) Popin, -a m., ed. podle hudebního stylu Popkorn, -a m., ed. podle příjmení Korn Popo I., f. neskl., sk. pořád chtěla po večerce povídat pohádky, zkráceno Popo II., -y f., ed. podle toho, že se jednou při vyprávění zakoktala na slově začínajícím na poPoslušňák, -a m., ed. podle příjmení Poslušný Pospi, -ho m., ed. podle příjmení Pospíšil Pospíšilka, -y f., ed. podle příjmení Pospíšilová Poštolka, -y f., ed. podle příjmení Poštulková Potápka I., -y f., ed. výborná potápěčka Potápka II., -y f., ed. podle příjmení Votápková Potápník, -a m.,

132

sk. velmi zdatný plavec a potápěč Poust, -a m., sk. jednou pronesl, že bude držet poust (myšleno půst) Povidlo, -a f., sk. pův. Povídlo, od neustálého povídání Požár, -a m., sk. podle hry na hašení ohně na táboře Pralesák, -a m., ed. podle celkového vzhledu Prase I., -ete m., ed. podle výrazného nosu Prase II., -ete m., ed. podle rozpláclého nosu Právě m. neskl., sk. podle často užívaného slova Prcek I., -cka f., ed. podle malé postavy Prcek II., -cka f., sk. když přišla do oddílu, byla malá a drobná Prcek III., -cka m., ed. podle malého vzrůstu Prdéla, -y f., ed. podle rodného jména Adéla Prdka, -y f., ed. podle velkého pozadí Pribiňák, -a m., ed. podle příjmení Rabiňák Primus, -e m., ed. podle příjmení Tercín – prima, sekunda, tercie… Prófa I., -y f., sk. vypadala jako skřítek Prófa ze Sněhurky, pronášela „moudré výroky“, jako první ze světlušek měla

mobil Prófa II., -y m., ed. rád ostatní poučuje Prófa III., -y m., sk. inteligentní, výmluvný a nadaný chlapec Profesor, -a m., ed. nosí brýle a je chytrý Prochy, -ho m., ed. podle příjmení Procházka Proužek, -ka f., sk. na táboře měla všechna trička pruhovaná Provázek, -ka m., sk. velký šmodrcha, s uzlováním měl vždy problém Prsatice, -e f., ed. podle postavy Prskal I., -a f., sk. při smíchu vždy hrozně prskala Prskal II., -a m., sk. když vášnivě diskutoval, prskal na svého protivníka Prskavka, -y f., sk. někdo ji rozesmál, když měla plnou pusu, a ona všechny poprskala Průjem, -u m., ed. podle příjmení Luyen Pružin, -a f., sk. často nosila proužkované oblečení Přerostlík, -a m., ed. podle velmi vysoké postavy Připomínka, -y f., sk. ke všemu má pořád nějaké připomínky

Přízemí, -í f., ed. podle malého vzrůstu Pšendice, -e f., ed. podle citátu z pohádky Na vlásku Pšenice, -e f., ed. podle citátu z pohádky Na vlásku Pštros I., -a f., ed. podle stylu běhu Pštros II., -a m., ed. podle vzhledu Ptáček I., -čka f., sk. při opičí dráze poskakovala po trati jako ptáček Ptáček II., -čka m., sk. podle podobnosti v obličeji Pták I., -a m., ed. podle příjmení Vorel Pták II., -a m., ed. podle příjmení Peták Ptakopysk, -a m., ed. podle příjmení Pelikán Pučmeloud, -a m., ed. podle zavalité postavy a postavičky z pohádek Včelí medvídkové Pudil, -a m., sk. velmi často dělal drahoty a provokoval okolí, prudil Pudink, -a m., ed. podle oblíbené svačiny Pudl, -a m., ed. podle kudrlinek na hlavě Pudla, -y f., ed. podle účesu Pudřenka, -y m. ed. měl stále červené tváře Půjda, -y f.,

133

ed. přezdívka z dětství Půllitr, -a m., ed. podle brýlí Pumpa, -y m., ed. původně Josef – Pepa Punky m. neskl., ed. hlásí se k hnutí punk Punťa I., -ti f., sk. podle sluníčka, kterému říkala Punťa tak často, že si vysloužila přezdívku Punťa II., -ti m., sk. drobný, tichý a nenápadný hoch Puntík, -a f., ed. podle příjmení Puntíčková Pyroslav, -a m., ed. podle rodného jména Miroslav Pyšel, -a m., sk. podle obce, kde se svou družinou omylem vystoupil předčasně z vlaku Pytel, -le m., ed. podle příjmení Rittel Pytlík, -a m., ed. podle příjmení Sak Qáša, -i f., sk. kvůli nemocné páteři často nahrbená, podle postavy Quasimoda z románu V. Huga Racek, -ka m., sk. vynikal pronikavým chechotem, ne smíchem, a chechtal se za všech okolností, i když se to vůbec nehodilo Ráček, -ka f., sk. vyhrála hru, ve které chodili pozadu

134

Radim, -a m., sk. podle výroku „Já jenom radím“ Rádio, -a m., ed. podle upovídanosti Rajče I., -ete, f., sk. mladší sestra od Kiwi, chtěla mít též přezdívku s ovocem (zeleninou), navrhla si ji sama Rajče II., -ete f., ed. podle rudé barvy v obličeji Rajče III., -ete m., ed. podle vzhledu – často se červená Raketka, -y f., ed. podle přezdívky jejího přítele Kosmonauta Rákosníček I., -čka m., ed. podle podobnosti s pohádkovou postavičkou Rákosniček II., -čka f., sk. na jedné výpravě tak chraptěla, že mluvila jako Bohdalová Rákosníček III., -čka f., sk. odstávaly jí uši jako animivané postavičce Rákosníček IV., -čka f., sk. Eva v zelené družině Rambo I., -a m., ed. podle příjmení Rambousek Rambo II., -a m., ed. podle fyzické podobnosti s ﬁlmovým hrdinou Rambo III., -a m., ed. podle svalnaté postavy Rampouch, -a f., sk. podle tamponů v nose, když ji tekla krev Rap, -a m.,

sk. podle jména Radek Pánek Rapl, -a m., ed. podle chování Rapša, -i f., sk. podle jména Radka Pešlová Rarach I., -a m., sk. podle morseovy abecedy a písmena R, nerozuměl významu slova rarášek Rarach II., -a m., sk. neposedný hoch Rarášek, -ška m., sk. živý a neposedný chlapec Rašák, -a m., ed. podle příjmení Rašovský Ratlík, -a m., ed. podle příjmení Ratajík Red, -a m., sk. chodil s červeným šátkem na krku jako kovboj, z angl.red – červený Redkošil, -a m., sk. nosí často a rád červené košile Redy, -ho m., sk. zručný a šikovný, vše je rychle „ready“ Rejpal, -a f., sk. podle jeho výrazné povahové vlastnosti Rejže, -e m., ed. podle příjmení Müller, což je zároveň ﬁrma produkující mléčné výrobky Ren, -a m., sk. podle rodného jména František Renka, -y f., sk. podle rodného jména Renata

Repelent, -a m., sk. na táboře zamořil repelentem celý stan Repi, -ho m., ed. podle příjmení Repaský Rešma, -y m., ed. podle příjmení Mareš – přesmyčka Réza, -y m., ed. podle příjmení Rezek Rezident, -a m., ed. neznal slovo rezident a myslel si, že jde o chybu tisku a mělo být prezident Rik, -a m., sk. podle vedoucího Rikitana z románu J. Foglara, zkráceno Riki I., -ho m., sk. podle munga Riki-Tiki-Taviho z Knihy džunglí, velmi šikovný a obratný hoch, jeden z trojice nerozlučných kamarádů Riki II., -ho m., sk. podle jména Radim Kimeš Rikitan, -a m, sk. podle vedoucího Rikitana z románu J. Foglara Ringy [rinží] f. neskl., sk. zkomolenina slova triangl, hry, kterou vyhrála, přestože musela porazit i starší kluky Ringy [ringy] f. neskl., sk. vítězka hry ringo Rob Roy [roj], -e m., sk. podle románového hrdiny, kterého obdivoval Rob, -a m., sk. původně Robátko, odvozeno od

135

příjmení Dítě Robin, -a m., sk. vždy hodně a dobře pracoval, tedy „robil“ Robokop, -a m., ed. podle agresivity Rocky [roky] I., -ho m., ed. podle příjmení Rokos Rocky [roky] II., -ho m., ed. podle příjmení Skála Rocky [roky] III., neskl. f., ed. podle rappera Rockyho Ročanda, -y f., ed. podle přájmení Ročková Rogo, -a m., ed. podle příjmení Rogozinský Rohlík, -a f., sk. mladší sestra Housky Rolf, -a m., sk. podle Setonova hrdiny, dovedného žáka lesní moudrosti Ronča, -i f., ed. podle rodného jména Veronika Rony f. neskl., ed. podle rodného jména Veronika Roťák, -a m., ed. podle příjmení Rott Rovnátkářka, -y f., ed. podle rovnátek Róza, -y f., ed. podle příjmení Rozenská Rozhledna, -y f., ed. podle vysoké postavy Rozka, -y m., ed. podle příjmení Rozinec Rozkrok, -a m.,

136

ed. podle příjmení Roztok Rozmarýna, -y f., ed. podle rodného jména Rozálie Rozum, -a m., sk. působil velmi inteligentně Rubi f. neskl., ed. podle rodného jména Rebeka Rusalka, -y f., sk. podle běhní po lese s dlouhými a rozpuštěnými vlasy Růža I., -i m., ed. podle příjmení Růžička Růža II., -i f., ed. podle příjmení Růžičková Růženka, -y f., sk. podle záliby v růžové barvě Růžofka, -y f., sk. podle růžového oblečení Ryba I., -y m., sk. málomluvný chlapec Ryba II., -y f., ed. podle přijmení Rybdrová Ryba III., -y f., sk. podle nabodávání listů na klacek a jejich „opětovnému pouštění do moře“ Rybí hlava, -y f., sk. strašila ostatní rybí hlavou napíchnutou na klacku Rybíz I., -e m., ed. podle rybízu, který se mu vysypal a rozmačkal v batohu Rybíz II., -e m., ed. podle kyselého rybízu, který měl na svačinu Rybka I., -y f., sk. podle oblíbeného zvířete Rybka II., -y f.,

sk. na výpravě si za čepici strčila stéblo trávy, které jí trčelo přes hlavu a klinkalo se jí před očima, připomínala rybu, která žije v hlubinách a na světýlko láká malé ryby, které pak sežere Rybka III., -y f., sk. dobrá plavkyně a potápěčka Rychlík, -a m., ed. podle rychlého běhu Rychlonožka I., -y f., sk. výborná sportovkyně, v běhu neporazitelná Rychlonožka II., -y m., sk. vzhledem i pozitivní povahou připomínal Foglarova hrdinu Rys, -a m., sk. rychlý a vytrvalý chlapec, milovník přírody Rýša, -i m. ed. podle příjmení Rýchava Ryška, -y f., sk. zrzovláska Rytíř I., -e m., sk. velký příznivec středověkého rytířství, sám si vyrobil zbroj a účastní se rytířských srazů Rytíř II., -e m., ed. podle mikiny s obrázkem rytíře Řechta, -y f., sk. šíleně se smála (řechtala) zdánlivě nezajímavým informacím Řechtalka, -y f., sk. podle jejího hlasitého „smíchu“ Řembo, -a m., ed. podle příjmení Řembízský Řembuch, -a m.,

ed. podle příjmení Řembízský Řepa, -y f., sk. cestu si zkrátila přes řepné pole a hodně se umazala Řešeťák, -a m., sk. jeho pláštěnka byla potrhaná a děravá jako řešeto, ale zjistilo se to až při velkém dešti Řetěz, -a m., sk. nosil na krku silný řetěz, který připomínal spíše obojek na psa Řetízek, -a m., sk. mladší bratranec Řetěza Řezník, -a m., sk. podle zručnosti, se kterou porcoval maso k táborovému obědu Řízek I., -ka m., ed. malý podsaditý chlapec Řízek II., -ka m., ed. podle židovského původu Řízek III., -ka m., sk. na výpravy vždy vozí řízek Řízek IV, -ka m., sk. celou výpravu se těšil domů na maminčiny řízky a pořád o tom mluvil Sáďa, -di f., ed. podle příjmení Sadílková Sadámek, -ka m., ed. podle příjmení Adámek Sádlín, -a m., ed. podle příjmení Salazai Sádlo, -a m., sk. podle příjmení Szalai Sagi, -ho m., ed. podle příjmení Ságer Salim, -a m., sk. kamarád Beduína

137

Sally f. neskl., sk. podle příjmení Salerová Samorost, -a m., ed. bývá často sám doma Sáňa, -ni f., ed. podle rodného jména Sandra Sandokanka, -y f., ed. při tělocviku se houpala na tyči a připomínala divokého válečníka Santa, -y m., ed. podle kostýmu na Helloween Sany f. neskl., ed. podle rodného jména Sandra Saranče, -ete f., ed. podle rodného jména Sára Sardinka, -y f., sk. vydržela nejdéle schovaná při hře „na sardinky“ Satan I., -a m., sk. podle nejedlého hřibu, který přinesl do kuchyně, aby se z něj uvařila polévka (!!!) Satan II., -a m., ed. podle oblíbeného hudebního stylu (metal) Satelit, -a f., ed. podle silnější postavy a tanečnice z povídky Šimka a Grossmanna Saxána, -y f., ed. podle rodného jména Roxana Scatta, -y f., ed. podle PC hry Sedmikráska, -y f., sk. podle oblíbené květiny Ségra, -y f., sk. do skautského oddílu chodí i její sestra, která ji oslovuje zásadně Ségra, ujalo se mezi všemi ostatními

138

Sejf, -a m., ed. podle příjmení Safel Sekáč I., -e m., sk. hoch zručný při práci se sekerou Sekáč II., -e m., sk. vysoký svalnatý pohledný blonďák, vůdčí typ Selda, -y m., ed. podle příjmení Selix Seli f. neskl., ed. podle příjmení Selingerová Semiška, -y f., ed. podle příjmení Semerádová Sendy f. neskl., ed. podle rodného jména Sandra Seno I., -a m., sk. podle příjmení Sláma Seno II., -a m., ed. podle příjmení Sláma Seržant, -a m., sk. od dětství si rád hraje na policistu, chce studovat policejní školu Sestřenice, -e f., sk. do oddílu ji přivedla sestřenice Séva, -y m., sk. podle příjmení Severín Sewa, -y m., ed. podle názvu stavebnice Shark [ša-], -a m., sk. podle velkých zubů, z angl. shark – žralok Sharki [ša-], -ho m., ed. často pil energetický nápoj Shark Sheema [-í-], -y m., ed. podle příjmení Šimoníček Shorty [šo-], -ho m.,

ed. i v zimě nosí krátké kalhoty Shrek I. [šrek], -a m., ed. podle pohádkové postavy z ﬁlmu Shrek Shrek II. [šrek], -a f., ed. podle podoby v obličeji s pohádkovou postavou Shrek III. [šrek], -a m., ed. podle stylu oblečení Shrek IV. [šrek], -a m., ed. podle postavy připomínající pohádkového hrdinu Shreka Schovik, -a m., ed. podle příjmení Schovanec Sid, -a m., ed. podle tvaru hlavy hrdiny z ﬁlmu Doba ledová Sichra, -y m., ed. podle spínacích špendlíků na oblečení Sikes, -e m., ed. podle oblíbeného zpěváka Siki, -ho m., sk. podle příjmení Sikanský Simba, -y m., sk. podle kreslené postavičky, kterou měl jako dítě na batůžku Simka, -y f., ed. závislá na mobilu Síra, -y m., ed. bratr Kyslíka Siréna, -y f., sk. značně hlučná a uječená dívka Sirka I., -y f., sk. hubená malá dívka s ohnivými vlasy Sirka II., -y f., ed. podle rodného jména Mirka

Sirka III., -y m., sk. šikovný v rozdělávání ohně i za ztížených podmínek Sisi f. neskl., sk. podle sisinek, oblíbených bonbonů Skalda, -y m., ed. podle příjmení Skalický Skeleton I., -a m., ed. podle PC hry Skeleton II., -a m., ed. podle kostnatého vzhledu Skinka, -y f., ed. stěžovala si na vypadávání vlasů Skippy I., f. neskl., sk. dobrá atletka, výborná ve skoku do dálky (podle klokana Skippyho) Skipy II., f. neskl., ed. výborná házenkářka Sklenička, -y m., ed. podle příjmení Sklenář Sklíčko, -a m., sk. podle silných brýlí, které nosí Skokan, -a m., sk. výborný sportovec Skokanka, -y f., sk. dobrá atletka Skrblík, -a m., sk. bdělý strážce oddílové pokladny Skrillex, -e m., ed. podle oblíbeného zpěváka Skřepajzna, -y f., ed. podle příjmení Skřepská Skřepy, -ho m., ed. podle příjmení Skořepa Skřet I., -a m.,

139

ed. vydává podivné zvuky Skřet II., -a m., ed. podle výrazu na třídní fotograﬁi Skříň, -ně m., ed. statný a urostlý, zápasník Skříťa, -i f., sk. malá neposedná dívka Skřítek I., -ka f., ed. podle příjmení Skřebovská Skřítek II., -ka f., sk. drobná živá holčička Skřítek III., -ka m., sk. podle malého vzrůstu Sláďa, -di m., ed. podle příjmení Sladovník Sláma I., -y f., ed. podle příjmení Slámová Sláma II., -y m., ed. podle velmi světlých blond vlasů Slamák, -a m., ed. podle příjmení Sláma Sláva, -y m. ed. podle příjmení Slavíček Sleď, -dě m., sk. mladší bratr Sardinky Slepičák, -a m., sk. podle peří, které mu zůstávalo na svetru po odložení péřové bundy Slepička, -y f., ed. podle chování, upovídaná drbna Slezina, -y f., ed. podle rodného jména Alžběta (Betyna) Slimča, -i f.,

140

ed. podle příjmení Slimáková Slinták, -a m., ed. podle upovídanosti Slíny, -ho m., ed. podle slintání Slípka, -y f., ed. podle příjmení Kohoutová Slíva, -y m., ed. podle příjmení Slivka Slodgy Lemin [sledži], -a m., ed. podle PC hry Sloník, -a m., ed. podle velkých uší Slunce, -e m., ed. podle příjmení Slunéčko Slůně, -ete f., sk. neohrabaná jako slon v porcelánu Sluníčko, -a f., ed. stále se usmívá, pohodářka Slzička, -y, f., sk. často pláče Smajlík, -a f., ed. podle milé povahy Smeták, -a f., ed. podle příjmení Medková Smilecry [smajlkraj] f. neskl., ed. když se směje, tečou jí slzy Smíšek I., -ška f., sk. stále uchechtaná a rozpustilá dívka Smíšek II., -ška m., sk. chlapec, který i v horkých chvilkách dokáže ostatní povzbudit a dodat jim sílu, věčný optimista Smítko, -a m., sk. podle příjmení Smetík Smrk, -a m.,

sk. celé léto trpí pylovou alergií Snažant, -a m., sk. velmi pilný a snaživý hoch Sněh, -a m., ed. podle příjmení Snížek Sněhulák, -a m., sk. podle příjmení Snížek Sněhura, -y m., sk. podle pohádkové postavy, kterou vtipně ztvárnil na pohádkovém lese Sněhurka, -y f., sk. podle role Sněhurky ve scénce na táboře Sobík, -a m., ed. podle kostýmu na Helloween Socha, -y f., ed. podle příjmení Sochorová Sochy, -ho m., ed. podle příjmení Sochor Sojka, -y f., sk. čiperná a věčně upovídaná Solnička, -y f., ed. zvrhla slánku v jídelně Somálec, -lce m., sk. podle vychrtlé postavy Song, -a m., sk. vynikající muzikant – kytarista a zpěvák Sonidlo, -a f., ed. podle rodného jména Soňa Soptík I., -a f., sk. velká obdivovatelka kreslené pohádky o dráčkovi Soptík II., -a m., sk. podle příjmení Solpera Soptík III., -a m., sk. cholerik, často soptí

Sos -e m., sk. když bylo něco potřeba (někdo vyslal své SOS), byl vždy první, kdo šel pomoci Sosínek, -ka m., ed. podle jména Standa Synek Sosna I., -y f., ed. podle rodného jména Soňa Sosna II., -y f., sk. podle příjmení Jedličková Soudek, -ka m., ed. podle vzhledu Sova I., -y f., ed. podle výrazu v obličeji Sova II., -y m., sk. podle vzhledu v obličeji – velké oči za tlustými skly brýlí Sovos, -e m., ed. podle příjmení Sova Speedy [-í-], -ho m., ed. rychle běhá Spíťa, -ti m., ed. dobrý sprinter Splašek, -ka m., ed. podle rodného jména Vašek Sportovec, -vce m., ed. podle způsobu oblékání Sprejošík, -a m., ed. sprejer Spy [spáj], -e m., sk. hodně se vyptával, vyzvídal Srneček, -čka m., sk. podle blonďatého odbarveného pruhu vlasů na zadní části hlavy Standa, -y m., ed. podle rodného jména jeho otce Stará, -é f.,

141

ed. přezdívku jí vymyslely dvě mladší sestry Starosta, -y m., sk. staral se o všechno možné (i o věci, o které nemusel) Starouš, -e m., ed. podle velmi světlých (šedivých) vlasů Stehno, -a m., ed. podle příjmení Stehlík Sten -a m., sk. podle rodného jména Stanislav Steroid, -a m., ed. podle svalnaté postavy Stody, -ho m., sk. podle příjmení Stodůlka Stoják, -a m., ed. při tělocviku se ničeho neúčastnil, stál pořad opodál Stonožka, -y f., sk. podle množství bot, které přivezla na svůj první tábor Stopař, -e m., sk. velmi dobrý znalec přírody Straka, -y m., sk. sám si zvolil straku do svého erbu a jméno se ujalo Strakouš, -e m., ed. podle příjmení Straka Strašák, -a m., ed. podle celkového vzhledu Strašilka, -y f., sk. vysoká a hubená dívka Strejda, -y m., sk. když přišel do oddílu, všechny vedoucí oslovoval „strejdo“ Stromča, -i f.,

142

sk. hodně a ráda lezla po stromech – Stromolezec, zkráceno Strouhanka, -y m., sk. občas velmi natvrdlý (jako rohlíky na strouhanku) Studna, -y f., ed. podle příjmení Studénková Suchy, -ho m., ed. podle příjmení Suchánek Suky, f. neskl., ed. podle příjmení Sukharová Sumýš, -e f., sk. dívka silnější postavy, podle hry sumo Sunny [-a-] f. neskl., ed. podle rodného jména Sandra Sup, -a m., ed. podle tvaru nosu Surgík -a f., ed. podle příjmení Surgová Surikatka, -y f., ed. podle chování – neustále pobíhá sem a tam Sváča, -i m., ed. podle příjmení Sváček Svačina, -y m., ed. podle příjmení Sváček Světýlko, -a f., sk. podle rodného jména Světlana Svišť, -tě m., sk. i přes přísný zákaz krmil v Tatrách sviště a pěkně to schytal Svišťa, -ti f., sk. nečekaně rychlá dívka Svišťucha, -y f., sk. umí dobře napodobit sviští pískání Svíťa, -ti m.,

ed. podle příjmení Sviták Svoboďák, -a m., ed. podle příjmení Svoboda Svoby, -ho m., ed. podle příjmení Svoboda Sýček, -čka m., ed. podle příjmení Sovák Sýkorka, -a m., ed. podle příjmení Sýkora Sýkořice, -e f., ed. podle příjmení Sýkorová Syr, -a m., sk. na vícedenní výpravy s oblibou vozil balené a zrající sýry, sýr – syr Sýr, -a m., ed. podle oblíbené svačiny Syreček, -čka m., sk. na schůzku dorazil po svačině a všichni věděli, co jedl Sysel I., -la f., ed. podle příjmení Syslová Sysel II., -la m., ed. podle velkých předních zubů Sysel III., -la m., ed. podle podoby v obličeji Sysel IV., -la m., sk. pro jistotu si při snídani vždy přidá do zásoby, co kdyby přišel hladomor Sysel V., -la f., sk. měla batoh plný jídla, přestože ho měli všichni odevzdat Šada, -y f., ed. podle rodného jména Dáša Šadou f. neskl., ed. podle rodného jména Dáša Šachovnice, -e m., ed. podle účesu

Šakal, -a m., sk. vytrvalý a cílevědomý chlapec Šaman, -a m. sk. podle příjmení Šamánek Šamanka, -y f., sk. zajímala se o bylinky a na táboře vařila „léčivé“ čaje Šampón I., -a m., ed. podle obecného označení metrosexuálů Šampón II., -a m., ed. podle příjmení Šampolík Šampón III., -a m., ed. podle vzhledu – pečlivě upravený Šarik -a f., ed. podle rodného jména Šárka Šáša, -i f., sk. opravdu typický šašek, vymýšlí blbosti a pořád se něčemu směje Šašek, -ka m., ed. podle rodného jména Vašek Šemík I., -a m., ed. podle příjmení Šemkovský Šemík II., -a m., sk. podle divadelní role Šerif I., -a m., sk. studoval policejní školu Šerif II., -a m., ed. vůdčí typ Šerlok, -a f., sk. při vánoční besídce družinka hrála scénku o Sherloku Holmesovi a ona jako nejmenší hrála hlavní roli Šešulka, -y m., sk. trousil rozumy jako plod šešulky semena

143

Šibalka, -y f., sk. byla vtipná a prováděla stále nějaké rošťárny Šída, -y f., ed. podle příjmení Šidáková Šídlo I., -a f., sk. neposedná, živá jako šídlo Šídlo II., -a f., ed. neposedná dívka Šiky, -ho m., ed. podle příjmení Šikola Šíla, -y m., ed. podle příjmení Šiller Šíma, -y m., ed. podle příjmení Šimáček Šimi I., -ho m., ed. podle příjmení Šimanič Šimi II., -ho m., ed. podle rodného jména Šimon Šindy, -ho m., ed. podle příjmení Šindelář Šíp I., -a m., sk. rychlý sprinter Šíp II., -a m., sk. výborný lukostřelec Šípek I., -pka f., sk. podle keře, o který se při sběru plodů řádně popíchala Šípek II., -pka f., sk. často pije šípkový čaj Šípek III., -pka m., sk. drobný zrzavý hoch vzhledem připomínal zrající plody šípkového keře Šírchán, -a m., sk. podle příjmení Šír Šíša I., -i f., ed. podle příjmení Šiškovská

144

Šíša II., -i m., sk. podle příjmení Šiška Šiška, -y f., sk. podle šišek, ze kterých vyráběla lojová krmítka pro ptáčky Škubánek I., -ka f., ed. nerozlučná kamarádka Katky – podle pohádkových postaviček Škubánek II., -ka f., sk. podle pohádkové postavičky, kamarádka Káti Šloufek, -ka m., sk. podle pracovního nástroje, který si na táboře vyrobil Šmejkyna, -y f., ed. podle příjmení Šmejkalová Šmíra, -y m., ed. podle rodného jména Mirek – Míra Šmíťa, -ti m., ed. podle rodného jména Dimitrij, Míťa Šmolka, -y f., sk. Eva v modré družině Šmoula I., -y m., ed. podle příjmení Šmolka Šmoula II., -y m., sk. podle obrázku ma tričku Šmoulinka I., -y f., ed. má ráda Šmouly, modrou barvu a má tenký pisklavý hlásek Šmoulinka II., -y f., sk. mladší sestra Šmolky Šmoulinka III., -y f., ed. podle oblíbené barvy oblečení Šmudla I., -y f., sk. mnoho nevyrostla, vždy ta nejmenší mezi velkými, jako trpes-

lík z pohádky Šmudla II., -y m., sk. během neuvěřitelně krátké chvilky se dokázal neskutečně zamazat Šmudlinka, -y f., ed. ušmudlaná, umolousaná dívka Šnečka, -y f., sk. drobná dívka, která na puťáku s velkým batohem vypadala jako malý šneček s boudičkou na zádech Šnek I., -a m., sk. často se loudal Šnek II., -a m., ed. podle příjmení Šenk Šnek III., -a m., sk. doma chová africké šneky Šneky f. neskl., sk. podle způsobu chůze „jako šnek“ Šňůrka, -y m., sk. na batohu měl řadu úchytů a šňůrek, ve kterých se neorientoval Šolim, -a m., sk. podle rodného jména Miloš – přesmyčka Šoumen, -a m., sk. podle jeho vystupování ve společnosti Špagy f. neskl., sk. při slévání špaget na výpravě jich nechala víc ve dřezu než v hrnci Špalek, -ka m., sk. malý podsaditý hoch Špalík, -a m.,

sk. silný chlapec obratný v práci se sekerou Španěl, -a m., ed. umí dobře španělsky Španělský ptáček, -čka m., ed. podle původu ze Španělska Špek, -a m., ed. podle silné postavy Špendla, -y m., sk. podle toho, jak „chytře a obratně“ si sešpěndlil roztržený kroj Špendlík, -a m., sk. po vzoru Vontů nosil na oděvu žlutý špendlík Špička, -y f., ed. podle příjmení Špičková Špunt, -a m., ed. podle drobné postavy Špytla -y f., sk. hrozný strašpytel – zkráceno Šroťák, -a m., sk. nenasytný strávník Štarda, -y m., sk. podle jména Jarda Štrybl Šťáva, -y m., ed. podle příjmení Šťavík Štemby, -ho m., ed. podle příjmení Štemberský Štěpka, -y f., sk. podle jména Jana Železná – Oštěpařka – Oštěpka – Štěpka (podle slavného atleta) Štěpy, -ho m., ed. podle příjmení Štěpánek Štětináč, -e m., sk. podle divadelní role Štětináče, Foglarova hrdiny Štička, -y f.,

145

ed. podle příjmení Štiková Štika, -y f., ed. podle příjmení Šticajová Štípačka, -y f., ed. jako malá často štípala ostatní děti Štístko I., -a f., ed. podle příjmení Šťastná Štístko II., -a f., sk. velmi často používala slovo štístko, až ji to zůstalo Štístko III., -a m., sk. často měl při hře šťastnou ruku Štíťa, -ti f., sk. původně Štika, při míčových hrách rychlá a dravá skautka Štroska, -y f., ed. podle příjmení Štrosová Štrůdlička, -y f., ed. podle štrůdlu, který ráda peče i konzumuje Šulcík I., -a f., ed. podle příjmení Šulcová Šulcík II., -a m., ed. podle příjmení Šulc Šulín, -a m., ed. podle příjmení Šuligoj Šuman, -a m., ed. podle rodného jména Šimon Šuměnka, -y f., sk. podle rodného jména Alexandra, ze Sašenky vznikla Šuměnka Šumi, -ho m., ed. podle záliby ve formulích a obdivu pilota Schumachera Šumilka, -y f., sk. podle rodného jména Miluš-

146

ka – přesmyčka Šunka, -y f., ed. podle zaměstnání otce (řezník) Šustilka, -y f., ed. často s něčím šustí v tašce Šutr, -a m., ed. podle příjmení Kámen Šváb, -a m., ed. podle příjmení Škába Švadlenka, -y f., sk. při výrobě táborového oděvu velmi šikovná a pečlivá Švanty, -ho m., ed. podle příjmení Švantner Švára, -y m., ed. podle příjmení Švagr Švecka, -y f., ed. podle příjmení Švecová Švejk I., -a m., sk. věčný šibal a šprýmař, vše dovádí do absurdna Švejk II., -a m., ed. podle příjmení Švejkar Švejny, -ho m., ed. podle příjmení Švejnoch Švestka, -y f., ed. mladší sestra, zkomolenina z německého Die Schwester Švigi, -ho m., ed. podle příjmení Švigár Tank, -a m., sk. má sílu jako tank, při hře postupuje neohroženě vpřed bez ohledu na soupeře Ťapka, -y f., sk. na dlouhých výpravách hezky šlape (ťape) Tarzan, -a m.,

sk. umí rychle a dobře lézt po stromech Tarzy, -ho m., ed. při hodinách TV byl neposedný, živelný Tavi, -ho m., sk. podle jména Riki-Tiki-Taviho z Knihy džunglí, jeden z trojice nerozlučných kamarádů Tavič, -e m., ed. náruživý kuřák Taylor [-ej-], -a m., ed. podle příjmení Krejčí Tečka I. -y f. sk. drobná a malá dívka, sestřenice Čárky Tečka II., -y m., sk.velmi často byl „na tečku“ – na pohlavek Tefer, -a m., sk. přezdívku dostal na táboře, kde se hrála celotáborová hra na motivy starého Egypta Tekken, -a m., ed. podle oblíbené PC hry Teky f. neskl., ed. věnuje se sportu taekwondo Temmo, -a m., ed. podle PC hry Teris, -e f., ed. podle rodného jména Tereza Terminátor, -a f., ed. byla akční a všechny problémy rychle vyřešila Tesák, -a m., sk. zručný při práci s nožem Tesi, -ho m., ed. podle příjmení Tesárek

Tess f. neskl., ed. podle rodného jména Tereza Tétéčko, -a m., ed. podle monogramu T. T. Tetka, -y f., ed. velmi upovídaná dívka Tetris, -e m., ed. podle příjmení Tetradinis Tex, -e m., sk. nadšený čtenář dobrodružných knih, přezdívku si zvolil sám Tchoř, -e m., ed. podle příjmení Schoř Tichošlápek, -ka m., sk. tichý klidný chlapec Tiki, -ho m., sk. podle jména Riki-Tiki-Taviho z Knihy džunglí, jeden z trojice nerozlučných kamarádů Timmy, -ho m., ed. podle rodného jména Tomáš Tíša, -i f., ed. podle příjmení Tišerová Tíťa, -ti f., ed. podle rodného jména Kristýna – Kíťa Titan, -a m., sk. podle Titanicu, často mu stávají různé nehody a katastrofy Tkanička I., -y f., sk. podle rodného jména Anička Tkanička II., -y f., sk. podle svítících tkaniček do bot Tkaničkyn, -a m., sk. podle věčně frajersky rozvázaných pohorek Tlapa, -y m., sk. podle skautského pozdravu;

147

nezdraví třemi prsty, ale celou „tlapou“ Tlapka, -y m., sk. jako malý měl buclaté ruce Tlapouš, -e m., ed. podle příjmení Tlapa Tobey [tobi] f. neskl., sk. velice obratná při prolézání lanové sítě, podle Tobey Maguira, ﬁlmového představitele Spidermana Tomb, -a m., ed. podle rodného jména Tomáš Tomino, -a m., ed. podle rodného jména Tomáš Tomy, -ho m., sk. podle rodného jména Tomáš Topinka I., -y m., ed. černovlasý a velmi snědý chlapec Topinka II., -y m., sk. rád si opékal topinky přímo na tálech kamen a nedbal na to, že jsou černé jak uhel Toust, -a f., sk. při hře Kufr, měla hádat spisovatele M. Prousta; vzhledem k věku ho ale neznala a jeho jméno četla Toust, místo Proust Transka, -y f., ed. vypadá jako kluk Tríba, -y f., sk. podle „tří bambulí“, které nosila na čepici – zkomolenina Trnka, -y f., sk. na výpravě jedla trnky Trol, -a m., ed. podle postavy a výrazných pal-

148

ců Trolda, -y m., ed. podle PC hry Troll I., -a f., ed. podle malé postavy Troll II., -a m, ed. podle obličeje Trosy, -ho m., ed. podle příjmení Trosek Trubač, -e f., ed. podle příjmení Trubačová Trubka, -y m., sk. nechápavý hoch Truhlík, -a m., ed. podle příjmení Truhlář Trus, -e m., ed. podle příjmení Trosek Tříska, -y f., sk. podle náhodně vybrané entity hnědé barvy, podle níž se přezdívkami rozlišily dvě Katky (Dřevo, Tříska) Tuba, -y m., ed. podle rodného jména Jakub – Kuba Tuči f. neskl., sk. zpívala si nějakou dětskou písničku Tuči, tuči, tučňáček Tučňák I., -a f., ed. chodí podobně jako tučňák Tučňák II., -a f., ed. na tělocvik nosí černobílé šortky Tučňák III., -a m., ed. podle příjmení Tučný Tučňák IV., -a m., ed. podle příjmení Tuček Tučňák V. -a m.,

ed. podle postavení nohou Tučňák VI., -a m., ed. podle příjmení Tuč Tučňák VII, -a f., sk. silnější a neohrabaná dívka Tučňák VIII., -a m., sk. zdařile předváděl pantomimou tátu tučňáka starajícího se o potomka, už mu to zůstalo Tučus, -e m., sk. přezdívku si vybral sám podle oblíbeného zvířete Tukan I., -a m., ed. podle příjmení Tukárek Tukan II., -a m., sk. bratr Tučňáka, velký hromotluk, neobratný hoch Tuky, -ho m., sk. původně Tukan podle barevného oblečení Tulák, -a m., sk. jako malý chlapec na vážně myšlenou otázku, čím kdo chce v dospělosti být, vážně odpověděl, že až vyroste, bude tulákem Tulda, -y f., sk. tulivá světluška Tuleň I., -ně m., sk. jako malý se rád tulil Tuleň II., -ně f., sk. odvozeno od jména Lenka – a otázky „Vadím ti tu, Leni?“ Tuňák, -a m., ed. podle příjmení Tuna Tunel, -a f., sk. podle příjmení Mrázová a tunelu Mrázovka v Praze Tuřín I., -a f.,

ed. podle rodného jména Tereza Tuřín II., -a m., ed. podle účesu připomínajícím zeleninu Tvrdka I., -y f., sk. podle příjmení Tvrdoňová Tvrdka II., -y m., ed. podle příjmení Tvrdík Tweety [-í-] f. neskl., sk. světluška s nezaměnitelným hlasem Twister, -tra f., sk. podle hry Twister, kterou vyhrála Tyčinka, -y f., sk. podle oblíbené pochoutky, kterou vozila na výpravy Tydlík, -a m., ed. podle příjmení Tydlínová Tygřice, -e f., ed. podle rychlého běhu Týja, -i f., sk. neustále něco komentovala „Týjo“ Tymicha, -y f., ed. podle příjmení Tymichová Ubulínek, -ka f., ed. podle chování – často pláče Ucík, -a f., ed. podle rodného jména Lucie Učeň, Učně m., sk. na jedné výpravě jsme měli guláš a on byl od něho druhý nejvíc špinavý (Mistr a Učeň) Učitelka, -y f., ed. chytrá holka Ufon, -a m., sk. podle divadelní role

149

Uhlík, -a m., sk. podle příjmení Uhlíř Ujo, -a m., sk. slovensky strýček, získal na slovenské výpravě Uky, -ho m., ed. podle rodného jména Lukáš – Luky Upík, -a m., ed. podle chybějících zubů Upír, -a f., sk. malá světluška, která měla vypadlé přední zuby a pořád je cenila, vypadala jako upír Urinal, -a m., ed. na školním výletě chodil často na záchod Ušák, -a m., ed. podle velkých uší Ušoplesk, -a m., ed. podle výrazných uší Uzlík, -a f., sk. velmi nešikovná při uzlování Váca, -i m., ed. podle příjmení Vacík Vacátko I., -a m., ed. podle příjmení Vacek Vacátko II., -a m., ed. podle příjmení Rada Vačice, -e f., ed. podle příjmení Vacková Vajíčko I., -a f., ed. podle rozmanitě barevných nehtů Vajíčko II., -a m., ed. podle pleše na hlavě Vajíčko III., -a f., ed. podle příjmení Bílková

150

Vajíčko IV., -a m., ed. podle malé a silné postavy Vajíčko V., -a m., sk. často nosí vajíčka ke svačině Válec, -ce m., sk. obézní chlapec Váleček, -čka m., sk. podle tělesných proporcí Vamp, -a m., sk. podle příjmení Lampíř Vanice, -e f., ed. podle příjmení Váňová Vápeník, -a m., sk. podle světlé pigmentace pokožky (od slova vápno) Vážka, -y f., sk. chodila na balet, štíhlá a něžná dívka Včelka, -y f., sk. velmi pracovitá a pečlivá dívka Véča, -i f., ed. podle rodného jména Veronika Večerníček, -čka m., ed. vypadá jako Večerníček Vejva, -y m., sk. podle příjmení Vyvařil Velíš, -e f., sk. velká Šárka – v oddíle byly dvě Šárky, Miniš a Velíš Vendys, -e m., ed. podle rodného jména Václav Věnec, -ce m., ed. podle rodného jména Věnceslav Venta, -y m., sk. indiánské jméno, v češtině Malý

Měsíc Venuše, -e f., ed. podle vzhledu – výrazných ženských tvarů Verik, -a f., ed. podle rodného jména Veronika Verona, -y f., ed. podle rodného jména Veronika Veslo, -a m., ed. podle příjmení Veselín Věšák, -a m., ed. věšel se na ostatní, když byl unavený Větřík, -a m., sk. podle příjmení Větrovec Veve m. neskl., ed. podle příjmení Veverka Vever, -a m., sk. šplhal po stromech jako veverka Veverčák, -a m., sk. podle výrazného chrupu Veverka I., -y f., ed. podle rodného jména Veronika Veverka II., -y f., ed. podle příjmení Veverková Veverka III., -y m., ed. rád leze po stromech Veverka IV., -y f., sk. podle rodného jména Veronika Veverka V., -y f., sk. podle předkusu Veverka VI., -y f., sk. mnohonásobná vítězka hry na veverky

Veverka VII., -y f., ed. podle velkých zubů Vevy f. neskl., sk. vedla družinu Veverek Víďa, -di m., ed. podle příjmení Vidím Vichřice, -e f., sk. všude jí bylo plno Viking I., -a m., ed. podle rodného jména Viktor Viking II., -a m., ed. podle vzhledu Víko, -a m., sk. podle příjmení Vilčák, pův. Víčko Vikomt, -a m., ed. hráč na baskytaru značky J. Vikomt Vikouš, -e m., ed. podle rodného jména Viktor Viky f. neskl., ed. podle rodného jména Viktorie Vilém, -a f., sk. podle Viléma Tella, při střelbě z luku ze všech nejlepší Vilík I., -a f., sk. podle postavičky ze seriálu Včelka Mája Vilík II., -a m., sk. podle rodného jména Vilém Vinetů, -a m., ed. podle dlouhých tmavých vlasů a účesu Vinnetou, -a f., sk. podle divadelní role Virus, -e m., sk. podle jména Vít Rusňák Víťa, -ti m.,

151

ed. podle příjmení Vítovský Vivi f. neskl., sk. podle jména Vilma Vítová Vlčice, -e f., sk. při sólovém zpěvu u ohně její zpěv připomínal vlčí vytí Vlk I., -a m., sk. snědl, na co přišel, věčně hladový Vlk II., -a m., sk. při bojových hrách se dobře plížil a v lese byl jak doma Vločka, -y f., sk. podle toho, jak byla celá od sněhu, když spadla na zimní výpravě do závěje Vocta, -y m., ed. podle rodného jména Vojtěch Vočko, -a m., ed. podle úrazu oka na výletě Vodík, -a m., sk. další z Janů v oddíle – Honza Druhý – tedy H2 = vodík Vodník, -a f., sk. podle toho, že na výpravě spadla dvakrát do potoka Vodoměrka, -y m., sk. při deštích na táboře chodil pravidelně kontrolovat hladinu vody v řece Vochomůrka, -y m., sk. místo muchomůrka říkal vochomůrka Vojtoš, -e m., ed. podle rodného jména Vojtěch Voldemort, -a f., ed. podle nosu Voldie f. neskl.

152

ed. fanynka románů o Harrym Potterovi, podle postavy Voldemorta Volšoveček, -čka m., sk. mladší bratr Česílka Vopice, -e m., ed. podle příjmení Vopinka Vorlice, -e f., ed. podle příjmení Vorlíčková Vormus, -e m., ed. podle příjmení Vorm Vory, -ho m., ed. podle příjmení Voráček Vořecha, -y f., sk. přechýleno z voříšek, vořech – velká milovnice psů Vosa, -y f., sk. chytala vosy do skleničky a chtěla si je ochočit Vosty, -ho m., ed. podle příjmení Vostárek Vrabčenzo, -a m., ed. podle příjmení Brabec Vranka, -y f., sk. podle záliby v koních, nejraději má vraníky Vrtule, -e f., sk. měla bohaté kudrnaté vlasy Vrtulka, -y m., sk. často nosil kšiltovku s obrázkem helikoptéry s velkou vrtulí Vřeteno, -a f., sk. podle rozcuchaných copánků, které jí trčely na všechny strany Vševěd, -a m., sk. vykládal rozumy, i když to zrovna nikdo nepotřeboval Vůl, Vola m., ed. podle příjmení Wohl

Vydra I., -y f., ed. dobrá plavkyně Vydra II., -y m., sk. rád se koupe a dobře plave Vydrýsek, -ka m., ed. podle příjmení Vydra Vysavač, -e m., ed. podle příjmení Luxa Výtok, -a m., ed. podle rodného jména Vítek Wabi, -ho m., sk. nadšený hudebník, zpěvák a kytarista, přezdívka podle Wabiho Daňka Washman [-ošmen], -a m., ed. málo se myje Wendy f. neskl., sk. podle rodného jména Vendula Widlín, -a m., ed. podle rodného jména Vilém Wikipedie, -e f., ed. šprtka, hodně toho ví William, -a m., ed. podle podoby s M. Gibsonem (ve ﬁlmu Statečné srdce) Windy, -ho m., sk. podle příjmení Větrovec a angl. wind – vítr Wocass, -e f., sk. jako nováček se na rádkyni nalepila a pořád za ní chodila, Ocásek – Ocas – Wocass Wodous, -e m., ed. podle příjmení Voda Wodovka, -y m., sk. šikovný domácí kutil a malíř Wořech, -a m., ed. podle příjmení Voříšek

Yao, -aa m., sk. podle knižního černošského hrdiny Ysta, -y m., sk. projevil zájem o lingvistiku a řešil, proč se říká skaut a ne skautista podle vzoru tankinsta, hokejista Zadek, -ka m., ed. podle rodného jména Radek Zagy f. neskl., ed. velká fanynka H. Zagorové Záha, -y m., ed. podle příjmení Záhora Záhora, -y m., ed. podle příjmení Záhorský Záhorák, -ka m., ed. podle příjmení Záhorský Zachariáš, -e m., ed. podle příjmení Zach Záchod, -a m., ed. podle příjmení Zach Zachy, -ho m., ed. podle příjmení Zach Zajda I., -y f., sk. sestra Pajdy Zajda II., -y f., sk. často zakopávala a vypadalo to, že hopsá jako zajíček Zajíc, -e m., sk. podle podobnosti v obličeji Zálesák, -ka m., ed. tramp teoretik Záprdek, -ka m., ed. podle příjmení Furdek Zawa, -y m., ed. podle příjmení Zavadil Zaza, -y f.,

153

ed. podle rodného jména Zuzana Zbojník, -a m., sk. na táboře věčně rozcuchaný, ale urostlý a se sekerou v ruce obratný hoch Zel, -a m., ed. podle příjmení Zelík Zelí I., f. neskl., ed. podle příjmení Zelníčková Zelí II., -í m., ed. podle příjmení Zelinka Zelí III., -í f., sk. podle rodného jména Helena – Heli a přeřeknutí na Zelí Zeman, -a m., ed. podle parodie na prezidenta Zemana Zendi, -ho m., ed. podle příjmení Zendulka Zigi, -ho m., ed. podle příjmení Zigmund Zip I., -a f., sk. lítala jako blázen, podle mouchy z Rychlé roty Zip II., -a m., ed. podle fyzické podobnosti s kreslenou seriálovou postavičkou Zlatohlávek, -ka m., sk. podle blond vlasů Zlatovláska I., -y f., sk. drobná dívka s dlouhými plavými vlasy Zlatovláska II., -y m., ed. podle barvy vlasů Zmijozelová, -é f., ed. podle příjmení Hádková Zmrzlík, -a f., sk. je jí pořád zima, i když je naba-

154

lená oblečením Zmrzlina, -y f., ed. podle účesu Zol, -a m., ed. podle příjmení Zoltán Zombie, -ho, m., ed. podle výrazu očí Zombík, -a m., ed. po ránu často vzhledem připomínal oživlou mrtvolu Zoolog, -a m., sk. vyznal se velmi dobře ve zvířatech Zoom [-ů-], -a m., ed. podle TV stanice Zorro, -a m., sk. podle slavného ﬁlmového hrdiny Zoubek, -ka m., sk. na táboře mu museli po úrazu trhat zub Zrza, -y f., ed. podle barvy vlasů Zrzek, -ka m., sk. podle barvy vlasů Zrzka, -y f., ed. podle barvy vlasů Zrzounek, -ka m., ed. podle zrzavých vlasů Zub, -a m., ed. podle výrazného předkusu Zubajda, -y m., ed. podle příjmení Zubík Zubatec, -ce m., ed. podle velkých zubů Zubov, -a m., ed. podle velkých zubů Zubr, -a m.,

sk. podle příjmení Zábranský Zulda, -y f., ed. podle rodného jména Zuzana Zuzanátor, -a f., ed. podle rodného jména Zuzana Žába I., -y f., ed. nosila zelenou bundu a ráda se brouzdala v kalužích Žába II., -y f., sk. často nosila zelenou teplákovou soupravu Žába III., -y f., sk. podle toho, jak jí čvachtalo v holinkách Žába IV., -y m., ed. podle zelené mikiny, kterou nosil každý den Žába V., -y m., ed. podle příjmení Čáp Žabák I., -a m., ed. umí udělat vtipnou grimasu podobnou žábě Žabák II., -a m., sk. podle studených rukou a nohou Žabka I., -y f., sk. dokázala jako žába skákat nejdále z celé družiny Žabka II., -y f., ed. ráda nosí oblečení křiklavě zelené barvy Žabka III., -y f., sk. líbily se jí žabky, zachraňovala je z cesty Žáči, -ho m., ed. podle příjmení Žáček Žak, -a m., sk. podle příjmení Žáček

Žalud, -a m., ed. podle tvaru čepice, kterou nosí Žaneta Planeta, -y f., ed. podle rodného jména Aneta Žaneta, -y f., ed. podle rodného jména Aneta Žárovka, -y f., ed. chytrá dívka, ráda luští křížovky Žbiro, -a m., sk. podle příjmení Špirko a zpěváka Mira Žbirky Žehlicí prkno, -a f., ed. podle plochého hrudníku Železnice, -e f., ed. podle příjmení Železná Želízko, -a f., ed. podle rovnátek, která nosí Želva I., -y f., sk. velmi pomalá při chůzi, loudala se jako želva Želva II., -y f., sk. vystrkovala ze spacáku hlavu jako želva Želva III., -y f., ed. má ráda želvy Želvík, -a f., sk. má ráda želvy všeho druhu a s jednou plyšovou všude jezdí Želvíno, -a m., ed. chovatel želv Žemlovka, -y f., ed. podle příjmení Humlová, Humlovka – Žemlovka Žid, -a m., ed. podle chování – lakomec Žirafa I., -y f.,

155

ed. podle vysoké postavy Žirafa II., -y m., ed. podle velmi vysoké postavy Žirafa III., -y f., sk. velmi vysoká a štíhlá dívka Žirafa IV., -y f., sk. podle dlouhého jazyku Žirafák, -a m., ed. podle velmi vysoké postavy Žito, -a f., sk. podle příjmení Ječmínková Živle, -e f., sk. V zadání hry stálo: Převlečte se za různé živly – následovala otázka: „co jsou to ty živle?“ Žížal, -a m., sk. bratr Píďalky Žížala I., -y f., sk. šla za žížalu na maškarní bál a už jí to zůstalo Žížala II., -y f., ed. podle hubené postavy Žluťásek, -ka f., ed. má ráda žlutou barvu Žluto, -a m., sk. podle žluté teplákové soupravy, se kterou vyrazil na první tábor Žofka I., -y f., sk. podle její záliby v opičkách Žofka II., -y f., sk. při šplhání visela šikovně na provaze a vypadala úplně jako pohádková opička Žofka Žolík I., -a m., sk. podle čepice s nápisem Joker Žolík II., -a m., ed. úspěšný karetní hráč Žralok I., -a m.,

156

ed. agresivní chlapec s ostrými lokty Žralok II., -a f., sk. podle rozlepené boty Žrout I., -a f., sk. spoustu toho spořádala a přitom byla velmi hubená Žrout II., -a m., sk. neustále jí Žumpička, -y m., ed. podle zažívacích potíží na školním výletě Žůža, -i f., sk. podle rodného jména Zuzana Žužla, -y f., sk. žužlala ošklivou cedulku „Reservé“ v restauraci Žužu I. f. neskl., sk. podle rodného jména Zuzana Žužu II., f. neskl., ed. podle oblíbené cukrovinky Žvanda, -y f., sk. neustále mluví – žvaní Žvejkal, -a m., sk. podle neustálého žvýkání

9. Závěr Naše práce se zabývá dětskými a mládežnickými přezdívkami v malých sociálních skupinách, především ve školních a skautských kolektivech. Rozsáhlý jazykový materiál (2493 přezdívek), který jsme získali, zpracováváme v různých rovinách. Primárně se zabýváme podrobnou klasiﬁkací přezdívek na základě jazykové motivace jejich vzniku podle vlastního návrhu nového třídění přezdívek. U každé z kategorií uvádíme řadu konkrétních příkladů, které ilustrují rozmanitost shromážděného materiálu. V samostatné kapitole se věnujeme jazykovým zvláštnostem a variabilitě přezdívek při jejich užívání v komunikaci. Nejen pilotní výzkumy a opakovaná šetření, ale především dlouholetá a soustavná práce s přezdívkami nám umožnily nahlédnout vybrané přezdívky detailněji, než je v lingvistických studiích obvyklé. Překračujeme hranice lingvistického zkoumání a přezdívky nahlížíme nejen jako jednotku jazykového systému, jako jazykový prostředek realizace komunikačního aktu oslovení, resp. jako jazykový prostředek označující v komunikaci třetí osobu, ale také jako projev určité konkrétní komunikační strategie v rámci kolektivu, kde je užívána. Zabýváme se fungováním přezdívek v komunikaci a soustředíme se na otázku, zda existují rozdíly ve vnímání přezdívek z hlediska jazykové motivace v okamžiku jejich udělování a při jejich následném používání v komunikaci z pohledu I.) nezávislých hodnotitelů, kteří motivaci vzniku konkrétní přezdívky neznají a pokusili se ji na základě svých vlastních zkušeností s fungováním přezdívek v komunikaci odhalit; II.) spolužáků a spolužaček, resp. členů a členek skautských oddílů, kteří přezdívku používají v běžné komunikaci a o nichž předpokládáme, že znají skutečnou motivaci vzniku přezdívky, neboť byli u jejího zrodu, tj. zasvěcených mluvčí; III.) nositelů zkoumaných přezdívek. Z tohoto pohledu se přezdívkám dosud nikdo nevěnoval. Velkou pozornost věnujeme vzájemným shodám a rozdílům mezi skautskými a školními přezdívkami z hlediska jejich formy, jazykové motivace jejich vzniku a používání v komunikaci. Významnou část naší práce tvoří rozsáhlý slovník sestavený z přezdívek, které jsme získali v letech 2008–2017 pomocí dotazníků administrovaných na pražských základních a středních školách a ve skautských oddílech, na základě výzvy uveřejněné ve skautském tisku a v neposlední řadě na základě bohatých osobních kontaktů. Ve zmíněném slovníku přezdívek je přehledně zpracován jazykový materiál, který předkládáme odborné veřejnosti k dalším případným výzkumům.

157

Conclusion This monograph deals with child and youth nicknames in small social groups, especially in school and scout communities. Extensive language material (2493 nicknames) that we have acquired has been analysed on different levels. We primarily deal with the detailed classification of nicknames on the basis of the linguistic motivation for their creation, based on the author´s own proposal for a new sorting of nicknames. There are a number of specific examples for each category. In a separate chapter we deal with the language traits and the variability of nicknames when used in communication. Long and consistent work with nicknames allowed us to characterise selected nicknames in more detail than is usual in linguistic studies. We transcend the boundaries of linguistic exploration and examine the nicknames not only as a unit of the linguistic system, a language means of realizing the communication act of addressing, or as a language means of referring to a third person, but also as a manifestation of a specific communication strategy within the group where it is used. We deal with nicknaming in communication and focus on the question of whether there are differences in the perception of nicknames in terms of linguistic motivation at the time of their granting and in their subsequent use in communication. This has been analysed from three different points of view. Firstly, from the point of view of the independent evaluators who did not know the motivation of the origin of a particular nickname and who try and identify the motivation on the basis of their own experience with the functioning of nicknames. Secondly, from the point of view of the classmates and members of the scout clubs who use the nickname in common communication. Finally, from the point of view of the bearers of the nicknames. From this perspective, no one has ever dealt with nicknames in this way. In a separate chapter, we pay attention to the mutual concord and differences between scout and school nicknames in terms of their form, language motivation for their origin and use in communication. Part of our work is an extensive dictionary that documents the diversity of nicknames used in communication by pupils of the older school age at the turn of the 20th and 21st centuries.

158

Literatura BENEŠ, J.: O českých příjmeních, Praha: ČSAV, 1962. BITTNEROVÁ, D.: Přezdívka v kontextu kultury dětské skupiny. In: Město a jeho folklór. Praha: Institut základů vzdělanosti UK, 1996, s. 55–62. ISBN:80-7184194-3. BRAMBORA J.: Studentské přezdívky z Prahy, Naše řeč 17, 1933, s. 273–282. HAUSER, P.: Přezdívky jako součást slangu. In: Sborník přednášek z III. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 27. ledna 1984, Plzeň: 1987, s. 77–84. Encyklopedický slovník češtiny, KARLÍK P.; NEKULA M.; PLESKALOVÁ J. (Eds.), Praha: NLN, 2002, s. 354. ISBN 80-7106-484-X. CHEJNOVÁ, P.: Zdvořilostní strategie, Praha: UK PedF, 2012. ISBN 978-80-7290550-8. JANDOVÁ, E. a kol.: Čeština na WWW chatu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozoﬁcká fakulta, 2006. ISBN 80-7368-253-2. KLIMEŠ, L.: Hornické a železničářské přezdívky, ZMK 10, 1969, s. 526–532. KLIMEŠ, L.: Několik netradičních pohledů na přezdívky plzeňských vysokoškoláků. In: Seminář Onymické systémy v regionech. Sborník příspěvků z V. semináře „Onomastika a škola“, 12. – 14. 1. 1993 v Hradci Králové, Gaudeamus, 1995, s. 121–122. KLIMEŠ, L.: Přezdívky a jména „po chalupě“ v České Bříze, ZMK 11, 1970, s. 25–26. KLIMEŠ, L.: Přezdívky hráčů kopané, ZMK 10, 1969, s.14–16. KLIMEŠ, L.: Přezdívky na reálném gymnasiu v Plzni v letech 1935–1943, ZMK 16, 1975, s. 129–137. KLIMEŠ, L.: Přezdívky v 50. mateřské škole v ulici Družby v Plzni, ZMK 12, 1971, s. 85–87. KLIMEŠ, L.: Přezdívky žáků ve 3–9. třídě ZDŠ, ZMK 12, 1971, s. 367–376. KLIMEŠ, L.: Přezdívky žáků v 6–9. třídě ZDŠ, ZMK 14, 1973, s. 314–319. KLIMEŠ, L.: Slangová vlastní jména, ZMK 9, 1968, s. 363–373. KLIMEŠ, L.: Železničářské přezdívky na plzeňském seřaďovacím nádraží, Onomastický zpravodaj ČSAV, ZMK 26, 1985, s. 425–431. KNAPPOVÁ, M.: Volba, užívání a prožívání osobních jmen, In: Užívání a prožívání jazyka. K 90. narozeninám Františka Daneše. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum 2010, s. 189–194. ISBN 978-80-246-1756-5. KNAPPOVÁ, M.: K proměnám systému hypokoristik. In: Onomastické práce IV.,

159

Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2000, s. 209–215. ISBN 978-80-9016739-1. KNAPPOVÁ, M.: O přezdívkách v současné češtině, Přednášky z XLI. letního běhu LŠSS, Praha: UK, 1998, s. 47–53. KNAPPOVÁ, M.: Osobní jména v českém jazykovém systému, Naše řeč 63, č. 5, 1980, s. 225–231. KNAPPOVÁ, M.: Přezdívky v proměnách staletí, Acta onomastica 40, 2000, s. 82–88. KNAPPOVÁ, M.: Tvorba přezdívek stále živá. In: 12. slovenská onomastická konferencia a 6. seminár „Onomastika a škola“, Prešov, 1996, s. 121–125. KVÍČALOVÁ, M.: Přezdívky v dětském kolektivu, Rigorózní práce. Praha: KČJ UK – PedF, 2010. KVÍČALOVÁ, M.: Studentské přezdívky utvořené z osobních jmen. Acta Onomastica 54, č. 1, 2013, s. 170–177. KVÍČALOVÁ, M.: Jména zvířat ve skautských přezdívkách. Acta Onomastica 55, č. 1, 2014, s. 183–186. KVÍČALOVÁ, M.: Současné studentské přezdívky na pražských středních školách. In: MINÁŘOVÁ, E.; SOCHOROVÁ, D.; ZELENKOVÁ, J. (Eds.): Vlastní jména v textech a kontextech, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 90–95. ISBN 978-80-210-6631-1. KVÍČALOVÁ, M.: Přezdívky podle ﬁlmových a literárních postav. In: HÁJKOVÁ, E.; JANOVEC, L. (Eds.): Moudří milují pověsti, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha 2015, s. 35–38. ISBN 978-80-7290-848-6. KVÍČALOVÁ, M.: Přezdívky jako doklad dětské jazykové tvořivosti, In: Slavjanskiteezicioblizo, Soﬁe: Universitetskoizdatelstvo „Sv. Kliment Ochridski“, 2013, s. 411–417. ISBN 978-954-07-3486-6. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J.: Sociálně pedagogická komunikace ve škole. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-21854-7. PASTYŘÍK, S.: Sbírka užitečných materiálů pro onomastické semináře, Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. ISBN 80-7041-043-4. PASTYŘÍK, S.: K současným přezdívkám a jejich třídění. In: CHÝLOVÁ H. (Eds.): Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24. – 25. 9. 2003, Plzeň: 2005, s. 123 – 126. ISBN 80-7043-359-0. PLESKALOVÁ J.: (2017): PŘEZDÍVKA. In: KARLÍK P.; NEKULA M.; PLESKALOVÁ J. (Eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. URL:https://www. czechency.org/slovnik/PŘEZDÍVKA Příruční slovník jazyka českého. Sv. IV., část 2., Praha 1948, s. 279.

160

SPAL, J.: Slangová vlastní jména. In.: Sborník přednášek z II. Konference o slangu a argotu, Plzeň: 1982, s. 61–65. SVOBODA, J.: Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha: ČSAV, 1964. SVOBODA, J.; ŠMILAUER, Vl.; OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L.; OLIVA, K.; WITKOWSKÝ, T: Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky, ZMK 14, 1973, s. 118. SSJČ, IV., Praha 1989, s. 608. ŠMILAUER, Vl.: Studentské přezdívky z Bratislavy, Naše řeč 17, 1933, s. 134–138, 185–190. ŠRÁMEK, R.: Úvod do obecné onomastiky. Brno: Masarykova univerzita. 1999, s. 70. ISBN 80-210-2027-X. UTĚŠENÝ, S.: K dnešním žákovským přezdívkám, ZMK 21, 1980, s. 698–712. UTĚŠENÝ, S.: K příznačným rysům přezdívkových příjmení ve školním prostředí, Naše řeč 64, 1981, s. 177–181. UTĚŠENÝ, S.: Přezdívkové obměny příjmení ve školním prostředí, Naše řeč 63, 1980, s. 232–241. VAŠKOVÁ L.: Přezdívky v hokejových oddílech z pohledu komunikačního a slovotvorného, Acta onomastica 51, č. 2, 2010, s. 591–6. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. (Eds.), Aplikovaná sociální psychologie I., Člověk a sociální instituce. Praha: Portál, 1998, s. 279. ISBN 80-7178-269-6

161

Slovník pojmů užívaných ve skautském prostředí vlče světluška skaut skautka rover rangers oldskaut smečka roj středisko družina rádce/rádkyně šestka nováček KPZ

uzlovačka Orlí pera

162

chlapec ve věku 6–10 let dívka ve věku 6–10 let chlapec ve věku 10–15 let dívka ve věku 10–15 let chlapec nad 15 let dívka nad 15 let dospělý člen (vedoucí nebo činovník) oddíl vlčat oddíl světlušek vyšší organizační jednotka sdružující nejméně tři oddíly/roje /smečky samostatná skupina vedená rádcem, každý oddíl má dvě a více družin zkušenější člen, stojí v čele družiny, připravuje program na schůzky označení družin pro vlčata a světlušky nový člen/nová členka oddílu Krabička poslední záchrany (malá vodotěsná krabička s řadou užitečných předmětů, které mohou v případě potřeby pomoci v těžké situaci: tužka, papír, sirky, březová kůra, malá svíčka, drobné mince, jehla a nit …) silný provaz či lano, které slouží k nácviku uzlů a úvazů jedna z nejtěžších zkoušek pro rovery a rangers, tzv. odborek (24 hodin hladovění, mlčení, samoty)

Klíčová slova Klíčová slova výzkum, jazyková motivace, přezdívka, přezdívka školní, přezdívka skautská, antroponomastika, antroponyma, onomastika; Keywords: research, language motivation, nickname, school nickname, scout nickname, anthroponomastics, anthroponyms, onomastics;

163

Rejstřík A antroponymum 11, 21, 163 apelativum 26, 33, 34 D deformace hláskového skladu 15, 31, 32, 54, 66, 73 deminutivum 34, 53 H hypokoristikum 14 J jazykové motivaci vzniku 12, 54, 75 K komunikace 16, 19, 20, 23, 38, 41, 53, 61, 62, 65, 66, 67, 68, 69 krácení 31, 32, 33 L lingvistika 9, 12, 15, 27, 71 M malá sociální skupina 9, 19 N nositel 12, 13, 15, 16, 20, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 49, 50, 51, 53, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 73, 75 O odvozování 9, 15, 35

osobní jméno 9, 21, 24, 27, 28, 31, 38, 61, 62, 63, 72 P proteze 31, 32, 33 přechylování 33 přejímáním slov z cizích jazyků 15 přesmýknutí hlásek 31, 33 přezdívka 12, 14, 15, 16, 18, 21, 39, 46, 48, 51, 53, 54, 55, 58, 61, 63, 67, 68, 69, 71, 75 přezdívky za zády 12, 14, 18 příjmení 13, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 23, 24, 25, 26, 28, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 49, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 62, 63, 65, 66, 68, 71, 73 R rodné jméno 13, 14, 15, 17, 18, 28, 31, 32, 37, 49, 54, 55, 56, 57, 58, 63, 65, 66, 68, 71, 73, 75 S skautská přezdívka 10, 65, 66 synonymum 33, 34 Š školní přezdívka 10, 65, 67 T třídění přezdívek 9, 24, 25, 27 V vlastní jméno 13, 14, 15, 16, 25 výzkum 19, 61, 65, 66, 67, 69, 157

165

Z základní škola 61, 67 záměna hlásky 32, 33 záměna slov 33 zkracování 15, 26, 31

166

PŘEZDÍVKY V DĚTSKÉM KOLEKTIVU Nicknames in groups of children Marta Kvíčalová Univerzita Karlova — Pedagogická fakulta Rok vydání: 2018 Počet stran: 168 Formát: A5 Vytiskla tiskárna Nakladatelství Karolinum Text neprošel jazykovou korekturou vydavatele. ISBN: 978-80-7290-973-5