Televizi byste neukradli aneb proč by nás měl trápit pirátský software

MICHALA BENEŠOVSKÁ

Vždy když si někdo stáhne pirátský software, používá svou licenci v rozporu s pravidly výrobce nebo si pořizuje software, jehož původ je přinejmenším sporný, přichází držitel autorských práv o zisk. Softwarové pirátství je v rozporu se zákonem a hrozí za něj postihy. Proč se tedy softwarové pirátství stále toleruje?

Navzdory obrovským ztrátám, které softwarové pirátství způsobuje softwarovým společnostem, se tato trestná činnost obecně vnímá jako relativně neškodná. Osobní vnímání negativních následků pirátství hraje důležitou roli v tom, jaký postoj k softwarovému pirátství zaujímáme. Faktory vysvětlující softwarové pirátství lze nalézt v několika teoriích – svou roli zde hrají faktory psychologické, ekonomické, etické, ale i nedostatečná legislativa nebo kulturní aspekty.

Jak často si pořizujete pirátský software?

Obchodní softwarová aliance BSA provedla průzkum mezi více než 15 000 spotřebiteli z 33 zemí a položila jim poměrně přímou otázku: „Jak často si pořizujete pirátský software nebo software, který není plně licencován?“ Výsledky jejich statistiky ukázaly, že se 57 % respondentů přiznalo k pirátění softwaru (a nikdo z nich nebyl přistižen). Podle BSA podíl nelicencovaného softwaru ve většině zemí přesahuje 50 %. Relativně dobrou zprávou je, že většina pirátů je spíše oportunistická, než že by cíleně chtěla někoho poškodit – tedy většina těchto uživatelů si ani neuvědomuje, že se dopouští něčeho nelegálního, když například nadužívá licenci nebo používá domácí licenci v rozporu s ujednáními s výrobcem. A dnes už je v zemích s vyspělou ekonomikou běžné, že pokud uživatel zjistí (nebo jej výrobce nenásilně upozorní), že má nainstalovaný nelicencovaný program, nebrání se zaplatit za licencovanou verzi produktu. Například Microsoft v mnoha zemích v minulosti spustil řadu iniciativ, jejichž cílem bylo umožnit uživatelům, kteří si nebyli jisti legitimitou svého operačního systému, legalizovat své verze Windows.

Důvody pirátství

Jsou zde i tací, kteří vědomě používají, vytvářejí nebo šíří nelicencovaný, padělaný, neoriginální software. Softwarové pirátství na úrovni jednotlivců je ospravedlňováno různě. Některé z nejčastějších důvodů lze parafrázovat následovně:

Nechci za to platit / originální verze je moc drahá

Nejčastějším důvodem, proč lidé vědomě pirátí, jsou samozřejmě peníze. Není teď řeč o těch, kteří se obohacují tím, že prodávají dalším uživatelům neoriginální software, ale o těch, kteří prostě chtějí software zdarma. Často se lze v této souvislosti setkat s krátkozrakým argumentem, že softwarové společnosti jsou natolik bohaté, že jedna „ukradená“ kopie pro ni není žádný problém. Jde tedy v takovém případě až o „šlechetný“ boj jednotlivce proti mocné korporaci, a to přece není zločin, nebo…? Další častá výmluva zní, že „software stejně nestojí za ty peníze, které si za něj účtují“ a pokračuje tím, že jelikož je software chybný, je spíš zločinem distribuovat takto vadné produkty.

Další výmluva pro softwarové pirátství souvisí rovněž s penězi. Na rozdíl od prvního případu, kdy jde o uživatele, kteří z principu odmítají za software platit, existuje také skupina uživatelů, která si software nemůže dovolit, ale přesto jej chce nebo potřebuje používat, a proto zvolí pirátskou kopii. Najde se také skupina pirátů, která s oblibou tvrdí, že software pouze „testuje“, a když se jim osvědčí, zaplatí. Pochopitelně jde o argumenty, které jsou v rozporu se skutečností.

Objevují se i etické rozměry pirátství – etické argumenty, konsekvencionalismus, lze je definovat jako „důsledky určitého jednání tvořící základ pro jakýkoli platný morální soud o tomto jednání“.

Příkladem za všechny budiž Adobe Photoshop, který se až do verze CS6 (poslední non-cloud verze) řada koncových uživatelů, ale i profesionálů, rozhodla kvůli vysoké ceně pořídit z „alternativních“ zdrojů zdarma. Není sice pochyb, že se z některých pirátů stali odborníci na Photoshop a nakonec si i pořídili originální verzi, ale to stále není argument, který by se dal schvalovat, doporučit a v důsledku zabránil postihu.

A tento přístup sahá i na vysoká místa, například Traian Băsescu, bývalý rumunský prezident, použil konsekvencionalistický argument, když řekl: „Pirátství pomohlo mladé generaci objevit počítače. Nastartovalo rozvoj IT průmyslu v Rumunsku.“ Účel světí prostředky? Možná, ale pořád je to nelegální.

Svoboda informací

Někteří lidé věří ve svobodu informací a projevu (tj. „informace chtějí být svobodné“). Podle nich je kopírování softwaru přijatelné a etické, protože mají právo na informace obsažené v softwaru. Zastávají také myšlenku, že rozmnožování a šíření softwaru je součástí spravedlivého užití v souladu s autorským právem.

Někteří piráti uvádějí jako výmluvu, že šíření nelegálního softwaru je výkonem práva na sebevyjádření a nemělo by být porušováno.

Dělají to všichni

Hodně lidí se rádo veze s davem a často i ví, že používá nelegální software, dokonce ho i aktivně vyhledávají. Své jednání ospravedlňují tím, že ostatní lidé také stahují a používají nelegální obsah, takže když můžou oni… Opět jde o argument, který rozhodně nepředstavuje žádnou polehčující okolnost. Používat nelegální software není v pořádku, bez ohledu na to, kolik lidí to dělá.

Pirátství je neetické

Softwarové pirátství nikomu neubližuje a jde o zločin bez obětí, což je jeden z nejčastějších argumentů pirátů. Domnívají se, že vzhledem k rostoucím cenám softwaru výrobcům softwaru pořizování nelegálních kopií jejich programů skutečně neškodí. Je proto nezbytné se zamyslet a změnit přístup. Ve skutečnosti nejde o zločin bez obětí – kvůli softwarovému pirátství přichází softwarový průmysl o peníze, což má dopad i na ty, kteří v tomto odvětví pracují, ale v konečném důsledku i na ty, kteří software používají – když se neprodává očekávaný počet kopií softwaru, musejí výrobci softwaru zvyšovat ceny. To znamená, že legálním uživatelům vznikají kvůli pirátství vyšší náklady. Zkrátka pirátství rozhodně není „zločinem bez obětí“. Vývojáře softwaru, distributory, a nakonec i uživatele pirátství poškozuje a je nutné si to uvědomit.

Přitažlivost pirátství je dána jeho anonymitou a snadností, s jakou lze nelegální kopie softwaru vytvářet, šířit a používat. Každý, kdo se na tom podílí, přispívá k finančním ztrátám způsobeným pirátstvím. Informace skutečně „nechtějí být zadarmo“. Lidé, kteří vytvářejí software, mají právo mít z něj zisk. Tvrzení, že piráti mají právo vytvářet nelegální kopie softwaru, protože software je chybný, příliš drahý nebo se často nepoužívá, je naprosto zcestné. Je to vlastně to samé jako tvrdit, že Tesla Model S je příliš drahé auto a nestojí za ty peníze, ale to přece nikomu nedává právo ho ukrást.