7 minute read

Startupy vs. korporace

LADA KOVÁŘOVÁ

Startupové prostředí a vlastně celý ekosystém má svá specifika, která se často dávají do kontrastu s etablovanými korporacemi a jejich fungováním. Pojďme se podívat, ve kterých ohledech se fungování startupů liší od korporací a jak tyto rozdíly pomáhají vytvářet svébytnou startupovou kulturu. Podívejme se, jak se liší startupy a korporace.

Startupy se obecně považují za flexibilnější, transparentnější a otevřenější prostředí, než vytvářejí tradiční společnosti a korporace. Startupem se myslí společnost, která se nachází v rané fázi svého vývoje a chce rychle růst – na cestě k růstu a rozvoji jsou tyto společnosti ochotny zkoušet nové věci, metody a postupy (ty však nemusejí být vždy správné a neomylné), na které v korporátním prostředí nenarazíme. Korporace jsou zavedené podniky, které mají často komplikované struktury i postupy, jasně danou hierarchii, vybudovanou značku a vyhýbají se rizikům a drží se metod a technik, které mají osvědčené a přinášejí jim prokazatelné výsledky. Dalším určujícím znakem startupů je kolektiv. Startupový kolektiv bývá typicky menší a role jednotlivých členů týmu nejsou tak jasně vymezeny, jako tomu bývá v případě zaběhnutých společností. Díky tomu mohou startupy zprostředkovat unikátní pracovní příležitost (tato „roztříštěnost“ rolí však nemusí nutně každému sednout). Ovlivňovat chod a vývoj společnosti může být pro jedince ve startupu jednodušší než v často komplikovaném korporátním soukolí. Ve startupovém prostředí je také běžné, že se schopný stážista rychle dostane na seniorní pozici.

V zaběhnuté korporaci mají lidé obvykle jasně vymezené role a úkoly. Pro konkrétní roli jsou daná očekávání, a kdy je třeba je splnit. Velké společnosti mají přesně definované procesy, což značně ztěžuje prosazování nových věcí a postupů nebo ovlivňování celku. Tyto procesy, které mají vytvářet přehlednost a jednotnost, ale mohou být příčinou poměrně velké byrokracie. Velké korporace jsou také méně transparentní, pokud jde o sdílení informací, a to nejen se zaměstnanci, ale také s okolním světem. Tuto oblast obvykle řeší samostatné oddělení.

Korporace nebo větší organizace se také nerozhodují spontánně a jsou velice obezřetné, co se týká neověřených postupů a inovací. Ve velkých společnostech často existují odborníci, kteří pomáhají s rozhodováním. Na rozhodování se podílí mnoho lidí a rozhodovací proces je dlouhý, avšak maximálně logický.

Na druhé straně korporace poskytují větší stabilitu. Zaměstnanci mají jasně dané role a jejich kariérní postup je často pomalejší než v případě úspěšného startupu. Nicméně zaměstnanci mají k dispozici strukturovanější cestu ke kariérnímu postupu, na jejímž začátku se noví zaměstnanci mohou účastnit přesně definovaných školení a mentorských programů. Ve větších společnostech je tempo kariérního postupu mnohem pomalejší vzhledem k jejich složité struktuře a hierarchii, přičemž získávání nových dovedností nad rámec pracovní náplně může být náročné. Přesto je důležité zmínit, že větší společnosti nabízejí v mnoha ohledech větší jistotu, jelikož mají zaběhnutý obchodní model, finanční rezervy a jsou na trhu etablované.

Není to však žádné dogma a existují korporace, které svým fungováním připomínají startupy a mohou nabídnout větší flexibilitu a vliv na rozhodování, zatímco některé větší startupy mohou poskytnout korporátní stabilitu a strukturu.

Dopad jedince

Lidé ve startupech mají prostor přistupovat k problémům kreativně a často se chopí každé příležitosti a přijímají inovativní nápady dalších členů svého týmu, zejména pokud je podnik teprve v úplných začátcích. Jinými slovy, individuální přínos zaměstnanců ve startupech je mnohem markantnější a má přímý dopad na celkový úspěch podniku.

Díky rychlému prostředí je ve startupech velice rychle vidět, který nápad funguje a který ne. Výsledky se dostaví rychle na rozdíl od větších společností, kde to může trvat měsíce kvůli jejich zdlouhavým procesům. Lidé ve startupovém prostředí jsou motivováni, aby svůj smysl pro kreativitu neustále posouvali na zcela novou úroveň.

V zavedených společnostech má na úspěch firmy vliv spíše týmové úsilí než úsilí jednotlivce. Bezpochyby existuje mnoho exkluzivních dovedností, které lze získat pouze při práci ve velké korporaci. Na druhou stranu její pevné základy a procesy mohou zpomalit rychlost růstu jednotlivce a přílišná kreativita zde často nedopadá na úrodnou půdu. Na straně druhé větší společnosti nabízejí příležitosti, jako je práce s mezinárodními multikulturními týmy, které zaměstnance vedou k rozvoji

globálního myšlení a přístupu k větší diverzifikované síti. Výměna znalostí s kolegy z různých prostředí a na různých úrovních seniority je nesporně velkou výhodou korporátního prostředí.

Startupy nejsou jen zábava

Startupové prostředí obklopuje aura otevřené a vstřícné kultury, kde se dají ohýbat pravidla, každý srší kreativitou a každý svým hlasem může zasáhnout do fungování společnosti. To zní bezesporu lákavě, avšak startupy mají také svá úskalí a ve skutečnosti není jeho budování– ať už z pozice zakladatele, nebo zaměstnance – procházka růžovým sadem. Ve skutečnosti je dost náročné vybudovat prosperující a fungující podnik.

Práce ve startupu se nezřídka umí „vymknout“ do takové míry, že mizí rozdíl mezi víkendy a všedními dny, neexistuje dovolená s tím, jak se každý snaží dát projektu maximum. To souvisí s výše uvedeným, respektive s tím, že jeden člověk často zastává více rolí, pracovní doba není jasně vymezená a neustále se objevují nové a nové úkoly a záležitosti, které je zapotřebí vyřídit. Startup není práce od devíti do pěti s předvídatelnou agendou, jde vlastně o životní styl. Startupy představují vysoce stresové prostředí s minimální úrovní rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, velkým množstvím kofeinu a nedostatkem spánku. Paradoxně tyto podmínky mohou podněcovat velkou invenci i kreativitu. Nicméně mohou také vyvolávat vyčerpání a vést až k totálnímu vyhoření. Práce ve startupu vyžaduje multitasking, vysoké pracovní nasazení, oddanost a oběti.

Předvídatelnost korporace

Velké korporace obvykle dbají na to, aby vytvořily prostředí, které podporuje a usnadňuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem prostřednictvím řady benefitů, iniciativ, programů apod. Zaměstnanci tak mohou lépe oddělit svůj pracovní a osobní život a vyhnout se vyhoření. Jak známo, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem snižuje úroveň stresu a méně stresovaní zaměstnanci jsou šťastnější zaměstnanci. Pokud lidé tráví většinu svých dnů činnostmi souvisejícími s prací, mohou mít pocit, že zanedbávají nebo vynechávají mnoho různých důležitých aspektů svého života, což nakonec vyústí ve vyšší míru neangažovanosti a může to vést až k rozvoji úzkostných stavů nebo deprese. Práce od devíti do pěti se může někomu zdát jako nejhorší představa, jak strávit svůj dospělý život, ale práce od nevidím do nevidím, která není ve světě startupů neobvyklá, taky není zrovna výhra. Navíc v posledních dvou letech se situace v korporátním prostředí dramaticky změnila a home office a flexibilní pracovní doba, které byly dříve výsadou startupů, jsou zde stále rozšířenější. Pokud člověk, který pracuje ve větší společnosti, vynaloží větší úsilí, tráví prací více hodin, existuje v těch osvícenějších společnostech něco, čemu si říká přesčasy, a tento odpracovaný čas navíc bývá zaměstnanci i proplacen.

Hodnoty a poslání

Environmentální otázky, společenské problémy, udržitelnost, inkluzivita, rovné pracovní podmínky, ekologie… to jsou oblasti, ke kterým v dnešní době musejí zaujímat postoj startupy i korporace. Startupy dlouhodobě hlásají své hodnoty a postoje, přičemž tlak ze strany zákazníků i zaměstnanců nutí k podobné transparentnosti i korporace.

Platit za práci je normální

Startupy obvykle nabízejí nižší mzdy než větší společnosti, avšak kompenzují tento rozdíl zrychleným tempem růstu, svým posláním, otevřenou kulturou i přístupem k mnoha zajímavým výhodám, které udržují zaměstnance spokojené.

Velké korporace si naopak mohou dovolit nabízet komplexnější benefity a lepší platové ohodnocení. Je důležité zmínit, že ačkoli nabídka lepšího platu a finančního zajištění může pro někoho působit lákavěji, pozice s menší flexibilitou může potlačit nadšení, kreativitu, motivaci a růst, což v konečném důsledku není zrovna výhoda.

Startupy jsou kreativní, rychlé a podnětné prostředí. S dobrým nápadem, chytrým obchodním plánem a nadšeným týmem se může stát úspěšným a začít vydělávat. K tomu však vede dlouhá cesta, a ne každý startup skončí jako AirBnB nebo Instagram. Startupy jsou specifické prostředí, pro které se člověk musí nadchnout. Korporátní prostředí může vedle rozjařeného světa startupů působit zkostnatěle a rigidně, nicméně má své nesporné výhody, jako jsou jistota a stabilita.

Oba zdánlivě protichůdné světy mají co nabídnout, společně se doplňují a mohou skvěle spolupracovat a přinášet hodnoty svým zákazníkům, zaměstnancům i celé společnosti.

This article is from: