II. Jak se připravit na filosofický rozhovor 1. Nevyhnutelnost filosofie Slovo filosofie pochází z řečtiny a znamená lásku k moudrosti. V praxi to znamená reflektující údiv a touhu pochopit záležitosti života. Většina lidí má z tance s myšlenkami, pojmy a otázkami závrať. Je snadné se tu ztratit nebo se pomateně točit v bludném kruhu úvah. Německý filosof Friedrich Nietzsche (1844–1900) hovoří o tom, jak se lze naučit filosofickému přemýšlení stejně jako tanci. Myšlení je třeba cvičit. Jak známo, cvik dělá mistra. Čím více se člověk pouští do tance s pojmy, principy, představami a otázkami, tím je lepším tanečníkem. Filosofie se ptá po jádru věci – po věci samé. Dá se tedy říci, že se dá použít, jakmile pochopíme pojmy a hodnoty, které nás udivují nebo mají pro nás význam. Když filosofové objasňují pojmy a hodnoty, snaží se definovat, analyzovat, zpřesňovat a prohlubovat rámce, perspektivy ahorizonty, jejichž uchopení je nesnadné. Filosofie se nepokouší nalézt konečnou odpověď. Místo toho zkoumá otázky. Hledá jiné myšlenkové trasy a nadechuje se prostřednictvím otázek. Tehdy mohou padnout na živnou půdu, přerůst vrozhovor– aten je společným zkoumáním toho, co nás ovlivňuje, co nás obohacuje aco nás vzdělává. Nejde o to, kdo v debatě zvítězí. Rakouský filosof Ludwig Wittgenstein (1889–1951) výstižně píše, že „ve filosofii vyhrává běžecké závody ten, kdo běží nejpomaleji.“ Jedná se o to, aby měl člověk dost času na přemýšlení, aby se pustil do zkoumání světa, divil se, nechal plynout otázky, které klade život sám. Když na vás hovoří život, je zdvořilé odpovídat. Nejedná se o to, abyste přesvědčovali ostatní o svých míněních, jde pouze o diskusi. Filosofii nezajímají naše předpojaté názory ani naše pevná přesvědčení, ne. Ona volá po zkoumání, po dialogu– protože sjejich pomocí dosáhneme rozhledu, poznání, růstu amoudrosti.
25
