4 minute read
Plnou parou vpřed – nové projekty v česko-polském pohraničí jsou na cestě
Programy přeshraniční spolupráce Interreg už naplno vstoupily do nové éry. Výzvy jsou otevřené, projektové žádosti se valí a jejich kontroly jsou v plném proudu. Česko-polské pohraničí se tak už teď může těšit na řadu nových projektů, které zlepší život v tamních regionech. Připravené jsou na ně víc než 4 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Česko-polská přeshraniční spolupráce má v příštích letech rozhodně na čem stavět. Má za sebou totiž opravdu úspěšné období. Svědčí o tom nejen nedávná ocenění, ale i velký zájem ze strany žadatelů a spousta povedených projektů.
Desítky z nich přispěly k zatraktivnění cestovního ruchu. V příhraničních regionech teď můžete zavítat například za kulturou do opravených kostelů, za adrenalinovým zážitkem na singletracky nebo do nově vzniklých, unikátních muzeí. Chcete konkrétní příklad?
ŽAMBERSKÉ MUZEUM STARÝCH STROJŮ POTĚŠÍ NEJEN MILOVNÍKY HISTORIE
Muzeum starých strojů najdete na okraji města Žamberk v Pardubickém kraji. Jak jsme vám ukázali už v předchozích číslech, mnoho projektů připomíná industriální odkaz pohraničních regionů. Průmysl totiž v jejich bohaté historii sehrál zásadní roli. Ani muzeum v Žamberku není výjimkou.
Sídlí totiž v bývalé textilní továrně Mikuláše Vonwillera, která v původní podobě spatřila světlo světa už v roce 1838. V roce 1906 ale vyhořela a následně se dočkala zásadních úprav za využití železobetonu, který jí dodnes dodává ojedinělý vzhled. Od té doby až do roku 2007 tvořila srdce textilního průmyslu v Žamberku a jeho okolí.
Dnes na vás v továrně čeká přehlídka těch nejpovedenějších technických kousků – od automobilových veteránů po parní lokomotivy, které si prohlédnete i zevnitř. Muzeum si totiž zakládá na tom, že je tzv. „živým“ muzeem. Některé z exponátů si tak můžete doslova osahat a vyzkoušet. Svou návštěvu pak můžete zakončit lahodnou kávou a domácím dortíkem v přilehlé kavárně Vonwillerka, která potěší i ty nejmlsnější z vás.
I zdánlivě vysloužilé objekty v sobě ukrývají spoustu života.
Během letních měsíců se navíc můžete svézt historickým expresem až na Králický Sněžník. Děti tak budou mít o zábavu postaráno a pamětníci zavzpomínají na technické klenoty z dob jejich mládí. Zkrátka program pro celou rodinu.
V Muzeu starých strojů si přijdou na své nejen příznivci historie a techniky, ale také nadšenci do architektury, zejména té industriální. Zásluhu na tom má i štědrá dotace z česko-polského přeshraničního programu, který na revitalizaci budovy přispěl víc než 45 miliony korun.
Význam podobných projektů ale není jen v tom, že vypráví zapomenuté příběhy pohraničních regionů. Jsou také skvělým důkazem toho, že i zdánlivě vysloužilé objekty v sobě ukrývají ještě spoustu života. S trochou péče a dobrým nápadem se mohou stát významnými turistickými lákadly, která „schovaným“ oblastem přináší nejen návštěvníky, ale také pracovní místa.
HODNOTÍ SE KVALITA I PŘESHRANIČNÍ DOPAD
Cestovní ruch představuje v česko-polském Interregu klíčovou oblast podpory i v novém období 2021–2027. Několik projektů už čeká v programu na „zelenou“ spolu s žádostmi z ostatních oblastí. Aby byla zaručena kvalita a regulérnost všech projektů, každá žádost o podporu prochází důslednou kontrolou a hodnocením. A jak takové hodnocení projektových žádostí probíhá?
Na starosti ho má tzv. Společný panel expertů (SPE), který hodnotí odděleně nejprve kvalitu projektů a potom jejich přeshraniční dopad. Právě přeshraniční dopad pochopitelně hraje ve všech programech Interreg naprosto klíčovou roli. Panel se při jeho hodnocení skládá z nezávislého českého i polského experta a pracovníka Společného sekretariátu česko-polského programu.
Odborníci hodnotí záměr nejprve individuálně a pak společně v rámci pracovní skupiny. Samotnou kvalitu projektů pak hodnotí skupina složená ze dvou českých a dvou polských expertů, aby byla zajištěna perfektní rovnováha.
A jak si žadatelé prozatím vedou? „V srpnu a září proběhla zasedání SPE, během kterých experti hodnotili žádosti předložené v rámci tří programových priorit – integrovaného záchranného systému, projektů typu ‚people to people‘ a cestovního ruchu. Jedenáct žádostí bohužel nesplnilo formální náležitosti.
Panel tak nakonec hodnotil 41 žádostí o podporu v celkovém finančním objemu ve výši téměř jedné miliardy korun,“ říká nový vedoucí česko-polského programu v CRR Daniel Vejrosta.
Máme se tak zaručeně na co těšit. Žádosti v říjnu zamířily ještě před monitorovací výbor, který jim dal finální zelenou. Jen na projekty pro IZS se nedostalo, takže si na ně budeme muset ještě chvilku počkat. Pak už se ale všechny práce rozjedou na plné obrátky.
Také máte v plánu podat žádost, ale nevíte si s něčím rady? Navštivte náš web nebo vyrazte na jeden ze seminářů pro žadatele, které pro vás připravují naši odborníci ze společných sekretariátů. Na ně se zároveň můžete obrátit se svými případnými dotazy.
