9 minute read
Kdo zazářil v soutěži Regiostars? České projekty IROP na cestě k evropskému uznání
Mezinárodní soutěž Regiostars hledala už po šestnácté své vítěze. Utkaly se v ní ty nejvýjimečnější projekty podpořené penězi z Evropské unie, které se staly skutečnými hvězdami, když proměnily svůj region k lepšímu. Co tahle soutěž hodnotí a jak si v ní vedly projekty z IROP? Pro odpovědi na tyto otázky jsme se vydali po stopách jedné na pohled obyčejné jihomoravské školy, která zamíchala kartami v kybernetické bezpečnosti.
Je polovina listopadu a v Ostravě právě začíná slavnostní ceremoniál Regiostars, kde se máme dozvědět, zda náš favorit vyhrál. Řeč je o Junior Centru Excelence – kybernetickém centru, které vzniklo na brněnské střední škole. V Česku jde o naprostý unikát, který se zaslouženě probojoval mezi finalisty a který se teď postaví čtyřem protivníkům v kategorii Konkurenční a inteligentní Evropa.
SOUTĚŽ REGIOSTARS
Regiostars Awards pořádá už od roku 2008 Evropská komise, která vítězným projektům uděluje prestižní ocenění. Odborníci z řad akademiků hodnotí projekty, které se mohou přihlásit do jedné ze šesti kategorií. Ty se zaměřují na ekologii, inovativnost, inkluzi, konkurenceschopnost, inteligentní řešení či přiblížení se lidem.
„Projekty přihlašují samotní příjemci. Ředitel Řídicího orgánu IROP pak podepisuje Endorsement Letter (doporučující dopis), kterým souhlasí s předložením projektu do soutěže. Tímto dopisem Řídicí orgán potvrzuje, že se jedná o projekt realizovaný v rámci jím řízeného programu. Současně má díky tomu přehled o přihlášených projektech,“ uvádí Jana Brodská, vedoucí oddělení podpory operačních programů z Řídicího orgánu IROP.
Jakmile porota určí finalisty, vybrané projekty čeká druhé kolo v Bruselu během Evropského týdne regionů a měst. Slovo má ale také veřejnost – kdokoliv může pro svého favorita hlasovat online v rámci Ceny veřejnosti. Vítězné projekty z každé kategorie vyhrají místní komunikační kampaň, která podpoří jejich aktivity a zvýší povědomí o daném projektu v rámci regionu.
JUNIOR CENTRUM EXCELENCE POD DROBNOHLEDEM
Než se dozvíme výsledky, máme čas se na nominovaný projekt podívat zblízka. Vydáváme se proto do Jihomoravského kraje, kde to všechno začalo. Vcházíme do místnosti, kterou se nese nepravidelné klikání počítačových myší, doprovázené neustávajícími údery do klávesnic. Jinak je tu naprostý klid.
Za několika desítkami monitorů se skrývají soustředění studenti, kteří jsou právě uprostřed boje. Ten se však neodehrává v zákopech, ale v kyberprostoru. Tým obránců se snaží za každou cenu potlačit hackerský útok svých spolužáků, kteří sedí u počítačů ve vedlejší učebně, kde najdeme také podpůrný tým a hned vedle cvičnou serverovnu.
Kde to jsme? V kybernetickém centru Junior Centra Excelence, kde se studenti učí čelit útokům hackerů a chránit informační systémy. Učebnový komplex se samostatnou technologickou podporou jim nabízí videokonferenční místnost, cvičné virtuální prostředí laboratoře CYLAB a také arénu pro simulace reakcí na kybernetické hrozby.
Nejmodernějším technologickým centrem nejen v regionu, ale i v celé republice se pyšní Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. Její ředitelka Olga Hölzlová o účasti v soutěži říká: „Postup mezi finalisty vnímáme jako velký úspěch a ocenění našeho úsilí a spolupráce se všemi partnery, kteří se na budování Junior Centra Excelence podíleli. Současně jsme velmi rádi, že jsme mohli reprezentovat české střední školy a ukázat, že i u nás v Česku je střední vzdělávání na vynikající úrovni.“
ŠKOLA „VYRÁBÍ“ ODBORNÍKY NA KYBERNETIKU
V současné digitální době je ochrana dat a systémů nepostradatelnou součástí fungování nejen soukromých firem a organizací, ale i státních institucí, které střeží důležité informace. V České republice je však odborníků na kyberbezpečnost pomálu a stejně tak i škol, které by se na zmíněnou oblast zaměřovaly.
Tak tomu alespoň bylo – do doby, než vzniklo dosud nejmodernější kybernetické centrum, kde mohou studenti své teoretické znalosti využít v praxi. Laboratoř slouží především studentům nových oborů, jako je kybernetická bezpečnost, management kybernetické bezpečnosti či bezpečnost dat ve veřejné správě. Ze školy už vyšlo několik desítek absolventů těchto oborů, kteří jsou skvěle připravení ať už pro trh práce, nebo pro studium na vysoké škole.
„Informační a kybernetická bezpečnost jsou tématy dnešní doby a vzdělávání v těchto oblastech je základem. Za činnost našeho centra jsme v letošním roce získali ocenění Kyber organizace roku 2023 a vedoucí našeho centra Roman Koláčný se stal vítězem kategorie Kyber manažer roku 2023,“ uvádí ředitelka Hölzlová.
Že jde o opravdu atraktivní obory, ukazuje také zájem uchazečů, kterých je mnohonásobně víc, než kolik jich škola může přijmout. Během výuky se studenti setkají se špičkami ve svém oboru z veřejné i podnikatelské sféry (domácí i zahraniční). A díky novým a novým spolupracím školy s nejrůznějšími organizacemi čeká na studenty i pestrá nabídka souvislých praxí.
O jedné takové úspěšné spolupráci nám vypráví i paní ředitelka. „Ve druhém kole v Bruselu prezentovali náš projekt absolventi oboru kybernetická bezpečnost –Giovanni Guadagno a Jan Bednář. Právě Giovanni se během studia u nás seznámil s firmou, se kterou začal spolupracovat a po absolvování do ní také nastoupil. K nám se vrátil jako lektor odborných témat z oblasti kybernetické bezpečnosti, a to jak pro žáky, tak i pro pedagogy.“
Přínos kybernetického centra ovšem vnímají i partnerské školy, pro které pořádá online kurzy, webináře a workshopy. „Junior Centrum také nabízí řadu aktivit pro střední školy nejen z kraje, ale z celé republiky. Vybudovali jsme vzdělávací web s nabídkou aktivit, které mohou pedagogové i žáci ze všech středních škol využívat. Součástí webových stránek je navíc komunita učících se učitelů, žáků a zástupců firem, kteří mezi sebou sdílejí své zkušenosti, cvičení, úlohy a přípravy,“ doplňuje Olga Hölzlová.
Celý projekt stál školu bezmála 40 milionů korun, evropské fondy jí ale ulehčily víc než 33 miliony. „Téma kybernetické bezpečnosti je velmi aktuální a tato škola je skutečným průkopníkem ve vzdělávání v této oblasti,“ říká Ljubomir Džingozov, ředitel jihomoravské pobočky CRR, která měla projekt na starosti. A dodává: „Projekt končí třetí rok udržitelnosti a velmi dobře funguje, což nám dělá velkou radost. Jsme rádi, že se můžeme podílet na takto významných projektech, které přesahují hranice nejen našeho regionu, ale i celého Česka.“
„IROPÁCKÉ“ PROJEKTY NASADILY LAŤKU VYSOKO
„Našemu finalistovi budeme držet palce. Už jen, že se dostal do finále takové soutěže, je velký úspěch,“ říká Jana Brodská a pokračuje: „Skvělé je ale i to, že se díky aktivitě příjemců podařilo naplnit celou kapacitu přihlášek za projekty z IROP.“
Nový domov Tady to mám rád
(Kategorie Sociální a inkluzivní Evropa)
„Autismus není volba, tolerance ano,“ zní motto neziskové organizace Tady to mám rád. Spolek tvoří rodiče, sourozenci a přátelé dospělých lidí s poruchou autistického spektra, kteří chtěli pomoci svým nejbližším a zlepšit kvalitu jejich života.
S velkou pomocí evropských peněz a města Brna se jim povedlo zrekonstruovat dům kousek od města a vytvořit celoroční pobytovou sociální službu, díky které najdou lidé s autismem důstojný a bezpečný nový domov. A tak se také služba jmenuje.
V Novém domově dnes bydlí šest klientů. Mají možnost vést život, který se co nejvíc podobá tomu běžnému, a s podporou profesionálních asistentů se mohou samostatně starat o domácnost. Přístup Nového domova inspirovaný zkušenostmi z Irska a Španělska jim navíc umožňuje plánovat podle sebe a svobodně se rozhodovat.
Knihovna a spolkové centrum IGI Vratislavice
(Kategorie Evropa blíž občanům)
Libereckou čtvrť Vratislavice dlouho trápily nedostatečné prostory pro pořádání akcí, přednášek a promítání. Místní toužili po tom, aby se měli kde setkávat, a zároveň tady chybělo místo, které by poskytovalo sociální služby. Dotace z evropských fondů však pomohla všechny problémy vyřešit.
V léta nevyužívané historické budově dnes najdeme nejen komunitní centrum, ale také knihovnu pro děti a dospělé. V podzemí se ukrývá kinosál a vstupní vestibul s lobby a šatnou. V nadzemních patrech se potom nacházejí prostory centra pro volný čas a zázemí pro sociální poradenství. Jedinečná je však především knihovna, z níž se malým i velkým čtenářům naskýtá kouzelný výhled do korun stromů zámeckého parku.
Přestupní terminál v Židlochovicích
(Kategorie Propojená Evropa)
Za dalším z projektů zamíříme do jihomoravských Židlochovic, kde si lidé chválí nový přestupní terminál. Chcete po městě a jeho okolí cestovat vlakem, autobusem, autem, pěšky, nebo na kole? Terminál po modernizaci nabízí všechny tyto možnosti – stačí si vybrat.
Přestupování je mnohem jednodušší, pohodlnější, bezpečnější a navíc bezbariérové. Vzniklo zde také nové parkoviště s dostatkem míst pro auta i se stojany pro kola. Dostupnější a kvalitnější hromadnou dopravu lidé mnohem spíš upřednostní před cestováním autem a v Židlochovicích se jim bude žít zase o něco lépe.
Komunitní centrum na zámku Třemešek
(Kategorie Sociální a inkluzivní Evropa)
Pod střechou zámku Třemešek na Olomoucku, kam se na závěr podíváme, dnes najdeme komunitní centrum, které místní už dlouho potřebovali. Lidé se v rámci sousedství i rodin setkávají stále méně, žijí anonymně a izolovaně a se svým okolím udržují spíš virtuální sociální kontakt než ten osobní. Tím ale trpí místní komunita a prohlubuje se sociální vyloučení hlavně lidí s handicapem, ekonomicky znevýhodněných a seniorů.
Ve zrekonstruovaných prostorách zámku s nimi nově pracují organizace, které poskytují sociální služby a pomáhají těmto lidem lépe se začlenit do společnosti. Na děti a rodiče tu zase čeká rodinné centrum, které nabízí pravidelné kroužky, kurzy, besedy či tábory, a pro celou komunitu se tu konají nejrůznější kulturní, sportovní, vzdělávací a jiné zajímavé akce. I tady evropské peníze pomohly lidem k lepšímu životu.
A VÍTĚZEM SE STÁVÁ…
Osudný moment je tady a porota vyhlašuje vítěze jednotlivých kategorií, kteří si dnes odnesou trofej Regiostars. Nervozita v sále by se dala krájet, my ale zůstáváme v klidu – svého šampiona totiž dávno známe.
Ocenění v kategorii Konkurenční a inteligentní Evropa putuje ke španělské Fundación Pasqual Maragall – nadaci, která vybudovala nejmodernější infrastrukturu pro výzkum Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění souvisejících s věkem. Cenu veřejnosti si odnáší Cultural Art Centre s muzeem a knihovnou, které ve městě Burgas na východě Bulharska podporuje rozvoj kulturně založené a kreativní komunity.
Naše nejsmělejší přání se sice nenaplnila, ale my přesto slavíme – zazářit mezi dvěma stovkami přihlášených projektů totiž není jen tak a my jsme na náš projekt opravdu hrdí.
Nejen že českým IT specialistům a kybernetikům pomohl se zviditelnit v Evropě, ale také ukázal, že v Česku je pro nás vzdělávání ve strategických oblastech opravdu důležité. Kybernetickému centru gratulujeme a přejeme mu mnoho dalších úspěchů, a hlavně spokojených studentů.
I u nás v Česku je střední vzdělávání na vynikající úrovni.
