7 minute read
CRR je jedním z lídrů na poli veřejných zakázek
Zkuste si tipnout, kolik veřejných zakázek prošlo monitorovacími systémy CRR. Stovky? Jednotky tisíc? Samá voda! Bavíme se tu o 34 000 zakázkách v IROP a také Interreg. Tak ohromující číslo staví Centrum pro regionální rozvoj do pozice jednoho z nejrespektovanějších pracovišť zabývajících se veřejnými zakázkami v Česku.
No a když jsme u toho tipování, jaká byla podle vás průměrná předpokládaná hodnota veřejné zakázky v IROP? Sto tisíc? Milion? Nebo snad deset milionů? A kolik procent z veřejných zakázek zabraly stavební práce? Většinu?
Všechno se dozvíte. Nejprve si ale musíme ujasnit, proč právě Centrum můžeme směle označit za jedno z nejrespektovanějších expertních pracovišť v Česku.
„V kontrolní praxi se setkáváme s obrovským množstvím veřejných zakázek na opravdu různorodá plnění: od silnic a budov přes opravy památek, vybavení škol a zdravotnické přístroje až po hardware, informační systémy či kybernetickou bezpečnost. Tak široké spektrum působnosti je skutečně mimořádné,“ vysvětluje Josef Šetek, specialista na administraci zakázek v brněnské pobočce CRR.
A Lukáš Holub, vedoucí oddělení administrace veřejných zakázek (OAVZ) v Plzni, k tomu dodává: „Kdybych měl vyzdvihnout jeden aspekt, půjde zejména o objem prováděných kontrol. V této souvislosti se Centrum dostane k posouzení téměř všech myslitelných situací při zadávání veřejných zakázek. Centrum tak můžeme přeneseně považovat za jakousi databázi veřejného zadávání.“
IROP, TO JSOU ZAKÁZKY ZE VŠECH OBLASTÍ
Každá oblast má specifické zákonitosti, legislativu, obchodní politiky dodavatelů a podobně. Kontroloři zakázek tak musí mít velice široký přehled, který zahrnuje nejen orientaci ve vlastním zadávání, ale i hluboký vhled do specifik jednotlivých druhů plnění.
Průměrná předpokládaná hodnota veřejné zakázky v IROP dosáhla výše 13,7 mil. Kč. A když jsme u kategorizace – v IROP je nejvíc zakázek na dodávky a stavební práce. Služby oproti nim představují jen menšinu, 13,4 % všech zakázek.
Pokud zakázky rozdělíme podle hodnoty, zjistíme, že 41 % jich bylo malého rozsahu, podlimitních byla necelá pětina a nadlimitních zhruba třetina. A nesmíme zapomenout ani na zakázky vyšších hodnot, tedy zakázky mimo režim zadávání veřejných zakázek – těch byla zhruba 3 % celkového počtu.
POŘÁDEK MUSÍ BÝT ANEB FINANČNÍ OPRAVY
Možným výsledkem kontrol je finanční oprava, což je jedna z nejodpovědnějších činností Centra. Daňoví poplatníci v Česku i v ostatních zemích Evropské unie totiž přirozeně očekávají, že jejich peníze nikdo nezneužije.
Pokud se zaměříme na finanční opravy v IROP, jde o 1 053 případů z celkového počtu 32 460 zakázek. To jsou 3,2 %, tedy velmi nízký poměr. Pojďme se ale ještě podívat hlouběji – na četnost finančních oprav podle výše.
Pouze v sedmi případech byla stanovena finanční oprava ve výši 100 % výdajů na veřejnou zakázku. Jde tedy o naprosto výjimečný krok.
Daňoví poplatníci očekávají správné využití svých peněz.
„Například šlo o střet zájmů člověka, který posuzoval nabídky a byl příbuzným osoby jednající jménem vybraného a předtím osloveného dodavatele. Logicky to mohlo ohrožovat jeho nestrannost či nezávislost. Zadavatel nepřijal opatření k nápravě. Příjemci proto nebyly proplaceny žádné výdaje na dotčenou zakázku,“ uvádí jeden příklad za všechny Eva Marečková, vedoucí OAVZ v Brně. Naopak u plné poloviny finančních oprav šlo pouze o 5 % hodnoty zakázky, což v podstatě vypovídá o tom, že zadavatelé postupují správně a finanční opravy jsou ukládány pouze v závažných případech, kterých je opravdu minimum.
KOMPLIKUJÍ VZ DÉLKU REALIZACE PROJEKTŮ?
Zakázky se musí vyhlašovat, abychom měli jistotu, že zadavatelé chtějí i s evropskými penězi nakládat hospodárně. Kritici mohou namítat, že celý proces je zbytečně náročný a neúměrně prodlužuje dobu realizace celého projektu.
Ale statistiky takové námitky nepotvrzují. Mezi předpokládaným zahájením a datem uzavření smlouvy u zakázky malého rozsahu uběhnou obvykle týdny, ne měsíce. S vyšší cenou pochopitelně náročnost celé soutěže roste. V případě nadlimitní veřejné zakázky uplynou mezi jejím předpokládaným zahájením a datem podpisu smlouvy zhruba tři měsíce.
„Zadávací proces určitě není jednoduchý a je ‚zatížený‘ značným formalismem. Ale je třeba si uvědomit, že prostřednictvím zadávacího procesu stát či územní samosprávné celky vynakládají veřejné finance ohromného objemu. A tyto peníze jsou prostředky nás všech,“ říká Michaela Pantoflíčková, vedoucí oddělení právní podpory a kontrol CRR.
Stát má legitimní zájem na tom, aby disponoval nástrojem, kterým vynakládání veřejných prostředků dozoruje a koriguje. Tímto nástrojem je právě zadávací proces.
„Složitost postupů je současně dána také velkou ‚kreativitou‘ subjektů, které se zadávacího procesu účastní, tj. samotných zadavatelů, dodavatelů, ale i administrátorů. Přesto se v poslední době objevují první náznaky odklonu od formalismu a klade se větší a větší důraz na obsahovou stránku věci a vůli zadavatele,“ dodává Michaela Pantoflíčková.
Délka zadávacího procesu je odvislá od mnoha skutečností, jako je například složitost předmětu plnění, jeho hodnota, situace na relevantním trhu, ale především schopnost zadavatele řádně definovat, co vlastně chce, a věnovat tomu náležitou přípravu. „Toto je jedna z největších slabin celého procesu a je velmi častou příčinou toho, že zadávací proces trvá dlouho nebo se nakonec zruší bez požadovaného výsledku,“ upozorňuje Michaela Pantoflíčková.
Stát potřebuje nástroj pro kontrolu veřejných prostředků.
Oslovení experti CRR se shodují, že pokud jsou zadávací podmínky nastavené precizně a zadavatel si důkladně rozmyslí, co reálně chce soutěžit, nebývají v takových zadávacích řízeních velké problémy a téměř vždy se podaří vše dokončit ke spokojenosti zadavatele. (Viz rámeček „Jak neudělat chybu v procesu zadání veřejné zakázky“.)
CRR JE ČLENEM ASOCIACE VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Zatím jsme mluvili pouze o základní charakteristice veřejných zakázek a o jejich statistikách v rámci IROP a Interreg. Konečně se dostáváme k tomu, že Centrum v rámci veřejného zadávání hraje i expertní roli.
„Nejsme pouhými kontrolory, ale také experty. Aktivně se snažíme věci zjednodušovat a nacházet řešení, která mají celému procesu pomoct. Příkladem může být problematika tzv. vendor-lock-in,“ upozorňuje Josef Šetek.
Tento anglický termín představuje jednu z klíčových potíží veřejných zadavatelů. Sice se jim povede správně zadat veřejnou zakázku, ale vůči svému nově vybranému dodavateli (vendor) se dostanou do patové situace neboli uzamknutí (lock-in). To znamená, že jsou v navazujících zakázkách plně odkázaní na využívání produktů tohoto dodavatele. Hospodářská soutěž je tedy omezena. Často je to problém ICT.
Takový stav není žádoucí a státní správě a samosprávě se jednoznačně vyplatí vědět, jak se z takové situace dostat, případně se do ní vůbec nedostat.
„Díky velkému množství zkontrolovaných zakázek tohoto typu máme k uvedenému problému vytvořenou již notně velkou znalostní databázi. Také proto participujeme na tvorbě metodického dokumentu pro řešení vendor-lock-in, který zpracovává pracovní skupina Veřejné zakázky v ICT v rámci Asociace pro veřejné zakázky,“ vysvětluje Josef Šetek, který se této aktivity za Centrum účastní.
CRR je od svého vstupu do Asociace veřejných zakázek její neodmyslitelnou součástí. Ve společnosti zadavatelů, dodavatelů a administrátorů jako jediný subjekt reprezentuje oblast kontroly, která je nedílnou součástí zadávání veřejných zakázek.
Navíc nabízí pohled na oblast dotovaných zakázek, která je s ohledem na přímý vliv a dohled Evropské unie na vynakládání evropských prostředků dozorována ještě přísněji.
„Asociace je v oblasti veřejných zakázek významným hráčem. Aktuálně sdružuje víc než 100 členů, kteří se problematikou veřejných zakázek a jejich zadávání zabývají. Centrum tak stojí vedle MMR, které je gestorem zákona o zadávání veřejných zakázek, a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako subjekt, který tuto oblast kultivuje, dozoruje i ovlivňuje,“ uzavírá Michaela Pantoflíčková.
Jak neudělat chybu v procesu zadání veřejné zakázky
V rámci přípravy projektu by měli zadavatelé se zadáním veřejných zakázek počítat (a předpokládám, že tak ve většině případů činí). Nejde o věc, která by nebyla předvídatelná, a pokud se projektový cyklus nastaví zodpovědně, zadání veřejné zakázky v tomto cyklu většinou nepředstavuje zásadní problém. Samozřejmě mohou nastat okolnosti, které celý proces zbrzdí, a mnohdy je zadavatel postaven před věc, kterou nezavinil. Jedná se však o velmi ojedinělé a specifické případy.
Mgr. Lukáš Holub, Vedoucí OAVZ, Plzeň
Kvalitní příprava zadávacích podmínek je základním předpokladem k eliminaci námitek i dotazů dodavatelů. Pokud však v důsledku námitek dodavatelů začne veřejnou zakázku přezkoumávat ÚOHS, nemá zadavatel velký manipulační prostor ke zkrácení zadávacího procesu. Obvykle to bohužel znamená prodloužení zadávacího řízení minimálně v řádu měsíců. Dle zkušeností Centra už ale nedochází k obstrukčním námitkám/ /návrhům k ÚOHS v takové míře jako v minulosti.
Ing. Eva Marečková, Vedoucí OAVZ, Brno
Pokud se proces zadávacího řízení prodlužuje, děje se to především ve vazbě na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, kdy je zadavatel nucen řadu věcí zpřesňovat či doplňovat. To nastává velice často u stavebních zakázek, kde dodavatelé odhalují chyby v projektové dokumentaci a výkazech výměr a zadavatel to musí opakovaně upravovat a objasňovat. Často je tedy na vině nekvalitní zpracování projektové dokumentace. K obdobným nejasnostem může docházet i u složitých VZ na plnění v oblasti ICT.
Ing. Josef Šetek, ÚO IROP Jihomoravský kraj
