5 minute read
427 milionů z evropských fondů roztočilo Automatické mlýny k životu
Automatické mlýny vstoupily v letošním roce do nové životní etapy. Poskytnou totiž zázemí celé řadě kulturních institucí. IROP podpořil úsilí manželů Smetanových, kteří mlýny před několika lety odkoupili. Celkem přes 900 milionů korun zachránilo a oživilo tuto významnou památku, která se nyní stane centrem kulturního a společenského života v Pardubicích.
V roce 2013 po víc než sto letech domlely mlýny bratrů Winternitzových poslední obilná zrna. Přestaly tak sloužit svému původnímu účelu a začalo se zdát, že život v nich nadobro vyhasl.
Na samotné budově i celém areálu se pochopitelně podepsal čas. Zároveň ale dlouho visel otazník nad tím, kdo se Automatických mlýnů ujme a co se s nimi vlastně bude dít dál. Pak přišel rok 2016 a s ním i manželé Mariana a Lukáš Smetanovi, což se pro tuto významnou národní kulturní památku ukázalo jako naprosto klíčový moment.
Smetanovi areál odkoupili s jasnou vizí. Chtěli mlýny zachránit a proměnit je v živoucí místo setkávání, které by se stalo kulturním a společenským centrem v samotném srdci Pardubic. Dnes už se můžeme na vlastní oči přesvědčit, že se jim to povedlo. A to náramně.
PO STOPÁCH JOSEFA GOČÁRA
Hned jak člověk přijde vstupním parkem do areálu, dýchne na něj neobyčejná atmosféra, ale i jedinečnost budovy. Aby ne, stojí za ní totiž slavný český architekt Josef Gočár, který ji pro bratry Winternitzovy navrhl už v roce 1909.
Na tu dobu opravdu mimořádný počin, který teď můžeme po intenzivní rekonstrukci obdivovat v původní kráse. A to i díky štědré dotaci z evropských fondů.
Kromě architekta Gočára zanechal svoji stopu také IROP.
„V areálu Automatických mlýnů zanechal kromě architekta Gočára svoji stopu také IROP, a to rovnou v podobě čtyř projektů. Díky manželům Smetanovým a IROP byly vybudovány veřejné prostory vstupního parku i vnitřního náměstí a multifunkční objekt sila. Na rekonstrukci sila a parteru šlo z IROP 70 z 82 milionů celkové investice,“ říká Lenka Fodorová, ředitelka pardubické pobočky CRR.
ZA AKCEMI, ARCHITEKTUROU, ALE I UMĚNÍM
Po krátké obhlídce areálu se vydáváme do míst, která potěší především kulturního ducha. Areál totiž poskytuje zázemí hned dvěma galeriím – městské a krajské.
Krajská galerie nese jméno právě Josefa Gočára a stala se největší investicí Pardubického kraje do kultury v historii. Nacházíme ji přímo v budově mlýnů, která sama o sobě rozhodně stojí za návštěvu. Zdejší industriální prostory dodávají pořádaným výstavám jedinečnou atmosféru, kterou byste jinde jen velmi těžko hledali. Ani tento projekt by nespatřil světlo světa bez podpory evropských fondů.
„Na rekonstrukci mlýnů pro krajskou galerii zamířilo 127 milionů z IROP. Samotná budova Gočárovy galerie je oprávněně označována za jeden z exponátů,“ dodává Lenka Fodorová.
O výjimečnosti Gočárovy galerie svědčí i její nominace mezi finalisty renomované soutěže Česká cena za architekturu 2023. Ať už jste fanoušky umění, nebo architektury, Gočárova galerie by v žádném případě neměla uniknout vaší pozornosti.
VŠECHNY PROSTORY NAŠLY NOVÉ VYUŽITÍ
Areál Automatických mlýnů se proměňoval už v minulosti. Krátce po jejich zprovoznění ho v meziválečném období Josef Gočár rozšířil o ikonické obilné silo. Právě to se také poprvé v dějinách otevřelo široké veřejnosti.
Na návštěvníky v něm čeká turistické centrum, obilné betonové násypky i multifunkční sál s terasou v horním patře, ze které se otvírají impozantní výhledy na celé Pardubice a okolí. Za hezkého počasí ale budete moct dohlédnout až na nejvyšší vrcholky Krkonoš.
Tím ale výčet toho, co mohou mlýny nabídnout, zdaleka nekončí. Pardubicím budou totiž sloužit také jako vzdělávací centrum. V prostorách bývalého skladu mouky najdeme Centrální polytechnické dílny, kde mohou děti i dospělí interaktivní formou prohlubovat své znalosti. Těšit se mohou na vzdělávací programy, které v duchu moderních trendů propojují tradiční řemesla s vědou a technikou.
Dílny jsou projektem, který z IROP dostal vůbec největší podporu, a uzavírají bohatou nabídku aktivit, které si v areálu můžete na vlastní kůži vyzkoušet. Zamířilo na ně celkem 144 milionů z IROP a dalších 68 milionů je na cestě.
Nic z toho by ovšem nebylo možné bez spolupráce manželů Smetanových, Pardubického kraje, města, ale také ITI Hradecko-pardubické aglomerace. Ti všichni spojili své síly a za pomoci evropských fondů vdechli dříve vysloužilým mlýnům nový život.
NADREGIONÁLNÍ INVESTICE BOŘÍ DLOUHOLETÉ BARIÉRY
O tom, že se znovuoživený industriální areál v srdci Pardubic stane atraktivním lákadlem pro návštěvníky nejen z regionu, svědčí i fakt, že o slavnostní otevření projevila enormní zájem široká veřejnost ze všech koutů Česka. Právě nadregionální význam projektů byl jedním z cílů při jejich realizaci.
Důležitou roli při ní totiž sehrála již zmíněná ITI Hradecko-pardubické aglomerace, která se snaží překonávat zakořeněné bariéry, třeba v podobě regionálních hranic. To ale platí i pro integrované teritoriální investice (ITI) v ostatních aglomeracích.
I jim tak revitalizace areálu Automatických mlýnů může sloužit jako skvělý příklad nadregionální spolupráce, která je prospěšná pro všechny strany. „Možná právě díky tomuto strategickému přístupu se u nás povedlo proměnit opuštěný brownfield v kulturní a vzdělávací centrum, které svým významem přesahuje hranice našeho regionu,“ poznamenává Lenka Fodorová.
Hradecko-pardubická aglomerace si je toho moc dobře vědoma, a proto chystá další projekty s nadregionálním významem. Těšit se můžeme například na cyklostezku „mechu a perníku“, která nejen symbolicky, ale i fakticky propojí odvěké rivaly – totiž Pardubice a Hradec Králové. Zásluhu na tom nese také IROP, který si díky integrovaným projektům umí skvěle poradit i s nadregionálními investicemi.
Gočárův architektonický skvost se tak po víc než 100 letech stane mimo jiné symbolem spolupráce Pardubického a Královéhradeckého kraje. Areál nyní čeká bohatý kulturní a společenský život. Stanete se jeho součástí?
