ROZHOVOR

Neslyšící studentka

TEXT: Tomáš Bacovský / FOTO: archiv Zdeňky Šlamborové

Když jsem se poprvé dozvěděl o Zdeňce Šlamborové, velice mě zaujalo, až překvapilo, že jako první neslyšící student úspěšně absolvovala koreanistiku na české vysoké škole a zvládá studium i na korejské univerzitě. Poté, co jsem si sám před lety vyzkoušel na jeden semestr studium koreanistiky, mi to přišlo až nemožné. Rozhovor nejen o tom, že když má silnou vůli a nezlomné odhodlání, pokoří i neslyšící člověk zdánlivě nemyslitelné mety.

v Jižní Koreji

V Čchŏngwadä v Soulu. Modrý dům v pozadí je sídlem korejských prezidentů.

Osobní život Zdeňko, z tvých stránek na sociálních sítích přímo čiší zapálenost do Jižní Koreje, což je pro mnohé exotická zem, kterou si spojují maximálně s mobily, elektronikou a auty. Co bylo prvotním impulsem či spouštěčem této neobvyklé záliby? Kdy ses zamilovala do Jižní Koreje a rozhodla s ní spojit svou budoucnost?

V roce 2011, když jsem byla v posledním ročníku na střední škole, jsem našla zálibu v Jižní Koreji díky K-popu. Můj zájem o Jižní Koreu se pak postupně zvětšoval, takže mě začaly více zajímat korejská kultura a historie, hanok (tradiční korejský dům), korejská příroda a kultura Neslyšících v Jižní Koreji. Hodně lidí se mě ptalo, proč zrovna Jižní Korea. Na to je těžké odpovědět. Asi je to tím, že pro mě byla Jižní Korea před 11 lety neznámou, ale zároveň fascinující zemí – přestože je ve válečném stavu se Severní Koreou, proniká jihokorejská a k-popová kultura do povědomí celého světa stále více.

Na facebooku máš osobní blog a na youtube kanál, kde sdílíš videa v ČZJ a KZJ. Jakou mají obsahovou náplň a co se jimi snažíš sledujícím sdělit?

Jde mi o to, abych svými videi ukázala nejen Česku a Jižní Koreji, ale také světu, co dokážu a umím a že neslyšící lidé mohou dělat cokoliv, co chtějí, a pokud mají sny, mohou si je splnit tvrdou prací. Chci tím dát jasně najevo, že bez ohledu na věk nebo na to, zda jste slyšící nebo neslyšící, nevidomí či vidící, postižení či nepostižení, všechno je možné, jen se nesmíte vzdát a musíte za své sny bojovat, abyste jich dosáhli. Moje nejoblíbenější motto je „neúspěch je klíčem k úspěchu“, což znamená, že každá chyba nebo každý neúspěch nás něčemu novému naučí. Často se stává, že se většina lidí hned po prvním či druhém pokusu vzdá a bojí se to zkusit znovu, protože neúspěch je docela bolestivý a někdy srazí naše sebevědomí. Ale je dobré si uvědomit, že díky neúspěchu se neustále zdokonalujeme a později dosáhneme toho, co chceme. Nejdůležitější je se nevzdat, jinak se nikam daleko nedostaneme. Naučila jsem se to poté, co jsem až na šestý pokus dostala příležitost jet do Jižní Koreje jako výměnná studentka a až napotřetí jsem získala vládní stipendium pro magisterské studium v Jižní Koreji. S lidmi, kteří mají hluboký zájem o Jižní Koreu, ráda sdílím zajímavé zkušenosti neslyšícího člověka a studentky v Jižní Koreji a zajímavosti související s korejskou kulturou, historií, cestováním atd. Lidem, kteří neumí korejský znakový jazyk, jejž obvykle používám na youtube, nebo mezinárodní znakový systém, který využívám na instagramu, bych doporučila navštívit mou facebookovou stránku, kde mohou očekávat další videa v ČZJ.

Studium Jako první neslyšící jsi úspěšně absolvovala denní studium koreanistiky na FF UK. Jak dlouho ses učila na přijímačky? Nebála ses, že tě komise odmítne přijmout na jazykový obor kvůli tomu, že jsi neslyšící?

Myslím, že jsem se učila na přijímačky asi půl roku až rok. Samozřejmě že jsem se bála odmítnutí, takže předtím než jsem se začala připravovat na přijímačky, zeptala jsem se vedení oboru, zda je možné, abych studovala koreanistiku, i když jsem neslyšící. Odpověděli mi, že je pro ně těžké představit si studium neslyšícího na koreanistice bez problémů, ale přesto mi v tom nebudou bránit. Ale naštěstí mě vůbec neodmítli a u přijímaček jsem uspěla na první pokus.

Jak obtížné bylo samotné studium? Pomáhali ti spolužáci a pedagogové?

Když jsem nastoupila do prvního ročníku, začátek studia byl dost obtížný. Byla jsem první studentkou, která potřebovala asistenta, protože jsem vůbec neuměla vnímat výklad sluchem. Měla jsem přepisovatele, ale největším problémem bylo, že vůbec neuměli korejsky. Místo aby psali v korejštině, museli používat českou transkripci korejštiny, ale i tak to pro ně bylo stále obtížné, protože nerozuměli, co korejská slova znamenají. Naštěstí mi pedagogové a spolužáci dost pomáhali. Hlavně jedna profesorka korejštiny, která se domluvila s jednou studentkou, jež uměla moc dobře korejsky, aby se stala mou asistentkou na všech hodinách, kde se mluvilo korejsky víc než česky nebo anglicky. Další věc, která pro mě byla dost obtížná, bylo mluvení v korejštině a především ústní zkouška v korejštině. Před nástupem na vysokou jsem se dva roky učila mluvit česky 5 hodin denně tak, aby mi bylo rozumět. Ale čeština a korejština jsou natolik odlišné jazyky, že jsem si nebyla jistá, zda bych dokázala mluvit korejsky. Naštěstí jsem dostala doučování a pilně se mluvit korejsky učila a díky tomu jsem ústní zkoušku v korejštině zvládla.

Zdeňka Šlamborová (30)

Vystudovala koreanistiku na FF UK. Během studia strávila 6 měsíců jako výměnná studentka na univerzitě Sogang v jihokorejském Soulu. Předtím byla její žádost pětkrát odmítnuta jihokorejskými univerzitami kvůli tomu, že je neslyšící. V roce 2021 získala na třetí pokus vládní stipendium GKS (Global Korea Scholarship) na tři roky – jednoroční kurz korejštiny a dva roky magisterského studia. V současné době studuje korejštinu na univerzitě Dongseo v Pusanu. V září nastoupí na dvouletý magisterský obor Korejská historie na univerzitě Sogang v Soulu. Komunikuje pomocí znakového jazyka, odezíráním a částečně orální komunikací. V Jižní Koreji jí občas ztěžují komunikaci roušky a respirátory. Na sociálních sítích, kde sdílí videa v ČZJ a KZJ, ji najdete jako z.jihye. Osobní blog na facebooku s videi v ČZJ a s českými titulky: https://www.facebook.com/z.jihye3/ YouTube kanál s videi v KZJ: https://www.youtube.com/c/ZJihye체 코농인소녀/about instagram: z.jihye

Tříletá Zdeňka

Během studií na koreanistice se mohou studenti dostat na několikaměsíční stáže na univerzitách v Jižní a Severní Koreji. Vím, že jsi této možnosti využila.

Ano, to je pravda, tuto možnost jsem také využila. Můj největší sen bylo jet studovat do Jižní Koreje. Než jsem tu možnost získala, přihlásila jsem se na výměnný studijní program celkem šestkrát. Pětkrát jsem byla korejskými univerzitami odmítnutá proto, že jsem neslyšící. Samozřejmě že jsem z toho byla dost smutná a zklamaná, ale nechtěla jsem se vzdát a přihlašovala jsem se znovu. Zdá se, že se to vyplatilo, protože na šestý pokus jsem konečně tu možnost získala a splnila si tak svůj největší sen. Ale nakonec jsem tam nejela na jazykový kurz vedený v korejštině, protože mi bylo řečeno, že se musí učit v rychlém tempu, a vzhledem k tomu, že během hodin potřebuji více pomoci, soustřeďovali by se více na mě než na ostatní a nestihli bychom se naučit vše, co je potřeba. Proto jsem chodila na předměty vyučované v angličtině. Byla to opravdu moc zajímavá a velmi užitečná zkušenost, protože jsem poznala, jaké je to chodit na předměty na korejské univerzitě, a pořádně mě to připravilo na letošní nástup na magisterské studium na univerzitě Sogang, kde očekávám, že budu muset studovat i přes noc. Musím přiznat, že opravdu obdivuji ty korejské studenty, kteří pilně studují i v noci a nedělá jim to problém. Samozřejmě že jsem měla asistenty – korejské studenty. Opravdu mi moc pomohli tím, že pro mě přepisovali vše, co profesoři říkali. Moc je za to obdivuji a také jim za to moc děkuji.

Budoucnost Jakou plánuješ budoucnost po absolvování magisterského studia v Koreji? Máš v hledáčku vysněnou práci, které by ses chtěla věnovat?

Co se týče budoucnosti či vysněné práce, zatím nevím, co se stane po absolvování magisterského studia, takže to nechávám plynout. Ale musím přiznat, že bych ráda pracovala jako průvodce v ČZJ pro české neslyšící, kteří přijedou navštívit Jižní Koreu, ale také by mi nevadilo být průvodcem pro neslyšící z celého světa. Další možností, která by se mi líbila, je práce na velvyslanectví ČR nebo KR. Čím jsem si jistá, je, že chci zůstat v Jižní Koreji dlouhodobě.

Jižní Korea Jak se ti líbí a žije v Jižní Koreji? Které místo sis tam nejvíce oblíbila?

Žít v Jižní Koreji byl a stále je můj největší sen, takže jsem opravdu šťastná, že se mi konečně splnil. Moc se mi tu líbí. Korejská příroda a tradiční korejské domy mě fascinují ještě víc než předtím. Žije se mi tu dobře i přes kulturní rozdíly. Nedělá mi problém je přijmout, jelikož jsem se korejské kultuře dost přizpůsobila. Nejvíce jsem si oblíbila Bukchon Hanok village, což je korejská tradiční vesnice ležící přímo v Soulu. Často tam chodím a zatím mě to ještě neomrzelo. Další místo, které jsem si dost oblíbila, je Pusan, kde v současné době žiji. Moc ráda chodím na pusanské pláže Gwangalli a Haeundae, když mám čas.

Jací jsou Korejci? Bylo pro tebe jako cizinku těžké si získat jejich důvěru a přátelství?

Vzhledem k tomu, že mám hodně slyšících a neslyšících korejských kamarádů, mohu říct, že Korejci jsou moc milí a pohostinní. Myslím, že pro mě jako cizinku nebylo moc těžké si získat jejich důvěru a přátelství. Samozřejmě že jsou Korejci, kteří jsou stydliví nebo jim dělá problém navázat konverzaci s cizinci kvůli jazykové bariéře nebo kulturním rozdílům, a je těžké si získat jejich důvěru, ale mně nedělá velký problém navázat přátelství s většinou Korejců, jež potkám. Stačí mi být velmi veselá, přátelská, mít velice dobré znalosti korejštiny, a jejich důvěru si rychle získám. Bay 101 v Pusanu

Kulturní zážitek v Čondžu byl jednou ze Zdenčiných nejlepších zkušeností na výměnném studijním pobytu v Jižní Koreji v roce 2016

Korejská popkultura Nedávno se stal obrovským mezinárodním hitem korejský seriál na Netflixu Hra na oliheň. O seriálu referovala i většina našich médií. Viděla jsi ho a jaký máš na něj názor? Je dle tebe na streamovacích službách přístupný jiný korejský seriál, který by si zasloužil větší pozornost?

Ano, viděla jsem ho a musím přiznat, že ho mám upřímně moc ráda, protože má velmi zajímavý děj, ohromující vizuál, výborné herecké výkony a přesně vystihuje stav sociální společnosti nejen v Jižní Koreji, ale také v každé zemi. Kapitalismus, nerovnováha mezi chudými a bohatými. Bohatí mají větší sílu a dělají cokoliv, co chtějí, a chudí zas udělají cokoliv, aby oni a jejich blízcí přežili. Dokonce by byli ochotni udělat něco nelegálního či nebezpečného, co by je stálo život, pokud by tím získali peníze pro sebe i své blízké. To je to, proč mám ten seriál moc ráda. A korejský seriál, který by si zasloužil větší pozornost? Musím říct, že je hodně kvalitních korejských seriálů, záleží jen, jaký žánr preferujete. Doporučila bych zhlédnout seriály Extracurricular, Kingdom, Sweet Home, Itaewon class nebo Mr. Sunshine.

V rozhovoru jsi zmínila, že sis oblíbila K-pop (korejský pop). Chodila jsi v ČR na k-popové srazy? Jezdila jsi sólo nebo s dalšími fanynkami K-popu na koncerty, respektive chodíš na koncerty v Koreji?

Nechodila jsem na k-popové srazy ani nejezdila sólo či s dalšími fanynkami na koncerty, ale spíše jsem navštěvovala diskotéky, kde se konaly k-popové party či tam hráli k-popovou hudbu. Co se týče koncertů, tak jsem byla na dvou, na které jsem dostala vstupenky zadarmo. První koncert s názvem „K-pop Concert in Praha“ se konal v Praze v roce 2015 a dopředu bylo známo, že kdo se na něj přihlásí mezi prvními, získá vstupenku zdarma. Takže jakmile byl k-popový koncert oficiálně oznámen, tak jsem se ihned přihlásila a dostala vstupenku zadarmo. Druhý koncert se konal v Soulu, hlavním městě Jižní Koreje, v roce 2016. Díky mé kamarádce jsem se dozvěděla, že lze na koncert získat vstupenku zadarmo. Přihlásila jsem se přes KBS stránku, kde mi později potvrdili, že mám skutečně vstupenku zadarmo. Myslím, že tyto dva koncerty budou na dlouhou dobu poslední, ale někdy v budoucnu bych chtěla na podobné koncerty znovu zajít, i když by to znamenalo koupit si drahé vstupenky.

Které k-popové skupiny máš nejraději a mohly by zaujmout i čtenáře?

Je hodně k-popových skupin, které mám ráda, ale přesto jich zmíním jen pár. Jsou to Super Junior, díky nimž jsem se poprvé dozvěděla o Jižní Koreji, Black Pink a BTS. Moje nejoblíbenější k-popová skupina je SHINee, díky které jsem šla na zatím jediné dva k-popové koncerty. Vzhledem k faktu, že BTS jsou velmi známí po celém světě, doporučila bych si je poslechnout. Black Pink nebo SHINee by mohly zaujmout také.

Severní Korea V odpovědi na první otázku jsi zmínila, že tě fascinuje fakt, že Jižní Korea a Severní Korea jsou stále ve válečném stavu. Mezi českými čtenáři jsou populární knížky o Severní Koreji, např. od koreanistky Niny Špitálníkové. Několik mých kamarádů dokonce navštívilo Severní Koreu prostřednictvím cestovní kanceláře. Nelákalo tě někdy Severní Koreu navštívit?

Přiznávám se, že mě docela láká navštívit Severní Koreu. Především kvůli kultuře severokorejských neslyšících, protože na internetu o ní nemohu najít dostatečné informace, takže mě dost zajímá, jak tam neslyšící lidé žijí. Ale myslím, že ji bohužel nikdy nenavštívím, protože mám strach. Severní Korea je jako zakázané ovoce, do kterého nemůžu kousnout, jelikož se ho bojím. Ale přesto doufám, že jednoho dne překonám strach a podívám se tam. Určitě ne sama, ale s kamarády.

V jihokorejském vzdělávacím centru

Na pláži Gwangalli

V Trickeye muzeu v Pusanu

Na Diamantové věži v Pusanu V Čchŏngwadä v Soulu

Sleduješ v Jižní Koreji dění mezi oběma zeměmi? Jaké mezi nimi aktuálně panují vztahy?

Politika mě moc nezajímá a nerada o ní mluvím, ale občas sleduji, zda mezi oběma zeměmi nedošlo k nějakému zlepšení. Musím přiznat, že jsem teď dění mezi nimi nějakou dobu moc nesledovala, takže přesně nevím, jaká je současná situace. Ale nemyslím si, že došlo k nějakému posunu. Samozřejmě že kdyby se to stalo, je pravděpodobné, že by se vztahy opět brzy zhoršily. Situace mezi Severní a Jižní Koreou připomíná vlnu. Vlnou myslím, že jsou dny, kdy jsou vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu, a také jsou dny, kdy se vztahy zlepšují. Mám pocit, že to takhle bude pořád pokračovat, takže moc nevěřím ve znovusjednocení Severní a Jižní Koreje. Možná k tomu jednoho dne dojde, ale zatím to na dlouhou dobu nevypadá. Nejen z důvodu, že vztah mezi oběma zeměmi se mění jako vlna, ale také jejich kultury jsou dost odlišné, takže si nemyslím, že by se Severokorejci plně přizpůsobili jihokorejské kultuře či naopak. Aby se přizpůsobili, na to je potřeba spousta času. Přesto stále doufám v zázračné zlepšení, které by pomohlo uzavřít alespoň mírovou dohodu mezi oběma zeměmi.

Korejské jídlo Jaká korejská jídla máš nejraději? Doporučila bys čtenářům místa s korejskou kuchyní v České republice, kde dobře vaří?

Je opravdu hodně korejských jídel, která mám moc ráda. Nejraději ze všech mám samgyeopsal, což je populární korejské jídlo, které si zčásti připravujeme sami. Plátky vepřového bůčku můžeme grilovat přímo na stole. Bulgogi, kimbap a sundubu jsou také velice chutné. Jsem závislá na kimči, protože ho mám skoro každý den k snídani, obědu a večeři. Znám dvě místa, která jsem

Hanhakčchon je tradiční korejská vesnice v areálu Kjemjŏng univerzity

navštívila, abych si dala kvalitní korejské jídlo. První je restaurace jménem Mamy v Praze. Další dobrá restaurace je Bibimbap Korea, též v Praze, tam jsem zašla jednou a chutnalo mi tam. Určitě bych doporučila tam zajít.

Nejen v Praze se vyskytují obchody s korejskými potravinami. Korejské výrobky se dají koupit u nás už i ve větším supermarketu nebo ve vietnamské večerce. Kterou dostupnou korejskou specialitu by měl čtenář zkusit?

Myslím, že by měl zkusit bulgogi mandu taštičky, které mám opravdu moc ráda, nebo kimči, i když si myslím, že domácí kimči je mnohem chutnější než kimči koupené v obchodě. Pokud má rád pálivé jídlo, tak bych doporučila shin ramyun, do kterého by měl přidat vejce, jež dělá polévku ještě více chutnější. A pokud chce vyrobit něco jednoduchého, tak jedině kimbap nebo bibimbap.

Výroba kimbapu