Curling aneb šachy na ledě

TEXT A FOTO: Jan Semerád

Někteří čtenáři si možná pamatují, že jsme v časopise UNIE rozhovor s neslyšícími curlery již měli. Tým se ale za ty roky proměnil, zlepšil, posunul a jeho členové spolu začali i pravidelně trénovat. A proto jsme se rozhodli naše curlery opět navštívit na jejich pravidelném tréninku v curlingové hale na Praze-Zbraslavi. Měli jsme tu možnost potkat i jejich slyšícího trenéra Petra Dáňu. Ten se kvůli trénování neslyšícího týmu rozhodl začít se učit znakový jazyk, aby se s hráči mohl co nejlépe domluvit. Trénink probíhal ve velmi příjemné atmosféře a podařilo se nám vyzpovídat jak trenéra, tak i některé hráče.

Kdy vznikl první curlingový klub neslyšících v ČR? Mohou hrát v týmu ženy i muži dohromady?

První curlingový tým neslyšících vznikl v rámci klubu I.PSKN na jaře roku 2019. Myšlenka založit tým neslyšících curlerů se však datuje již do roku 2014, ovšem zrealizovat ji bylo možné až díky podpoře sportu zdravotně postižených ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2019. O rok později byla zprovozněna curlingová hala v Brně a díky tomu mohl vzniknout také tým v klubu SKN Brno.

Pro zajímavost: když v roce 2022 slavil I.PSKN výročí 100 let od svého založení, uspořádal náš klub také úspěšný mezinárodní curlingový turnaj neslyšících. Přitom jsme se dozvěděli, že to byl historicky první mezinárodní klubový turnaj neslyšících v Evropě. Nějaké turnaje již dříve v Evropě proběhly, ale byly na úrovni reprezentací.

Standardně jsou týmy dle pohlaví rozdělené na muže a ženy, je to tak i u nás, ale existuje také kategorie smíšených dvojic, kde mohou hrát muž a žena spolu, a mix, kde hrají dvě ženy a dva muži. U nás v Česku je hodně známý slyšící manželský pár, manželé Paulovi, kteří se dostali i na olympiádu.

U neslyšících již proběhla v Praze dvě mistrovství ČR v curlingu smíšených dvojic. Neslyšících curlerek je v ČR méně než curlerů, a tak se počet smíšených dvojic odvíjí od jejich časových možností. V roce 2022 se mistrovství ČR zúčastnily čtyři dvojice a o rok později tři dvojice. Neslyšící curleři se při trénincích zaměřují na hru ve čtyřčlenném týmu. Proto jsou zatím české curlingové turnaje neslyšících ve smíšených dvojicích spíše ojedinělé.

Zahájení tréninku na ledě

Metařky Magda J. a Eva B. zametají pod kamenem

Kolik je v ČR celkem curlingových klubů neslyšících a jaké to jsou?

V Česku existují celkem dva oficiální curlingové kluby neslyšících: my, I.PSKN Praha, a SKN Brno. V Praze jsou dva týmy, mužský a ženský, v Brně jsou to jen muži. Potkáváme se na mistrovství České republiky, které se koná většinou buď v Praze, nebo v Brně.

Adam K. a Lukáš M. při skipování

Metení kamene v podání mužů

Kolik máte přihlášených neslyšících hráčů a hráček?

V Praze máme oficiálně pět neslyšících curlerek, jsou to Eva Nováková, Magda Jandusová, Eva Bystroňová, Tereza Švarcová a Marcela Eichenbergerová. Od ledna 2024 si curling poprvé vyzkoušely dvě nové zájemkyně, a tak se uvidí, jestli to některou z nich zaujme natolik, aby základnu rozšířila.

V mužském týmu je celkem pět hráčů: Ladislav Bystroň, Adam Kubánek, Lukáš Murín, Tomáš Kulda a Miloslav Mantlík. Také u nich si curling vyzkoušel jeden nováček. Budeme doufat, že se k nám též připojí.

Daří se vám nabírat nováčky?

Není to nijak systematické, je to spíše o náhodě, když některý z hráčů přitáhne kamaráda. Poslední dobou se k nám přidalo dost mladších neslyšících hráčů a hráček, takže to vypadá nadějně. Maximální počet hráčů v týmu je osm, šest hráčů je ideál, čtyři hráči se jakžtakž dají. Je to hlavně kvůli případnému střídání, kdyby nějaký hráč nemohl jet na zápas. Sezona trvá osm měsíců od září do dubna. Ligové zápasy se hrají o víkendech v Praze a v Brně. Hodně hráčů a hráček má už svoje rodiny a s dětmi to není vždy úplně nejjednodušší skloubit, když některé onemocní a tak podobně. Další nováčci jsou ale samozřejmě kdykoli vítáni.

Zhodnotili byste nějak svůj posun za uplynulé roky od našeho posledního rozhovoru?

Je tam viditelný posun a zlepšení, já jako trenér s týmem pracuji už pátou sezonu. Neslyšící zahraniční týmy jsme schopní pravidelně porážet. Problém je v tom, že naše potenciální členská základna není tak velká, když to porovnáme třeba s Kanadou, kde je jeden a půl milionu registrovaných curlerů, zatímco v Česku jich je sotva pár stovek a neslyšících je logicky ještě méně. Proto jsme rádi za každého zájemce, se kterým můžeme pracovat.

Hrajete curlingovou ligu, jak se do ní můžou týmy připojit? Co všechno je pro to potřeba?

Na prvním místě je potřeba mít připravený a složený tým. Optimálně aspoň šest hráčů. U slyšících týmů se to dělá různě. Občas se jednotlivec připojí do již vytvořeného a týmu, u nás v Centru Třešňovka to děláme tak, že nabíráme větší skupiny a z nich po nějakém čase poskládáme tým z těch, kteří o to mají opravdový zájem. Pro neslyšící je samozřejmě jednodušší se přidat do jednoho z už existujících týmů, ať už v Praze, nebo v Brně. Curlingové dráhy jsou totiž v celém Česku jen tři, jedna v Brně v areálu Zbrojovky Brno a dvě v Praze na Roztylech a na Zbraslavi. Těch míst a časových možností k trénování tudíž moc není. Sice se trénuje také na hokejových ledových plochách, ale to není ono. Nově vytvořený tým se pak musí registrovat v curlingovém klubu a zaplatit registraci do divize, to je celkem 13 tisíc Kč na tým na sezonu. Kdo se v curlingu chce zlepšovat, tak samozřejmě potřebuje i místo, kde trénovat, a trenéra a to je dalších několik tisíc. Součástí pronájmu plochy jsou i curlingové kameny, které má každá hala vlastní. Každý hráč má pak většinou vlastní curlingové koště, ale dají se i půjčit. Samozřejmostí je teplé oblečení, přece jen je to zimní sport na ledu, a speciální boty, které mají jednu podrážku klouzavou a druhou protiskluzovou (pro začátečníky stačí obyčejná sálová obuv – pozn. red.).

Stručně řečeno, pro to, začít hrát curling, stačí chuť, čas, finance na základní vybavení, halu a registraci týmu. Do nejnižší ligy se může připojit kdokoli, aktuálně jsou divize dvě a uvažuje se z kapacitních důvodů o rozšíření na tři.

Jakou úroveň ligy hrajete? Jste spokojení s aktuálním výkonem týmu v lize?

Ženský tým hraje nejnižší úroveň v Česku – divizi. Následuje první liga a extraliga. Do divize jsme s ženským týmem poprvé nastoupili v sezoně 2020/2021. Ženy sice skončily poslední, ale na to, že to byly jejich první dvě sezony, tak to bylo to byl docela dobrý výsledek. V letošní sezoně jsou zatím na sedmém místě tabulky z celkových jedenácti týmů. Bohužel se nám nepodařilo probojovat se do první poloviny pořadí, kde se bojuje o postup do první ligy, ale je to na dobré cestě. Naším cílem pro příští sezonu je dostat se do první poloviny, abychom mohli bojovat o postup, a v ideálním případě bychom samozřejmě chtěli postoupit, ale není na to třeba spěchat, jsou tam týmy lepší než my a každý posun beru jako úspěch. Některá děvčata hrají teprve rok nebo dva a zatím se ještě mají co učit.

Máte v týmu během zápasu rozdělené role?

V curlingu se hraje ve čtyřčlenných týmech, nejdůležitější osobou je skip. Skip je hráč, který stojí v cílovém kruhu a určuje taktiku zápasu neboli určuje, kam mají ostatní hráči házet své kameny. Dále je tu viceskip, který zastupuje v cílovém kruhu skipa, když je skip na řadě se svým hodem. Hráči jsou seřazeni od jedničky do čtyřky a v tomto pořadí postupně hází své kameny. Skip je většinou čtyřka, protože háže ty nejtěžší kameny na konci zápasu, kdy už jde o každý lépe umístěný kámen.

Taktika během zápasu je důležitá, připravujete se na konkrétní zápasy, nebo máte spíše obecnou přípravu?

Zatím jsou naši hráči v té fázi, kde se ještě učíme jednotlivé herní situace, jak správně vyrážet kameny, jak správně hodit, jak správně zametat. Pro skipy je důležité i to, aby správně vnímali hozený kámen a dokázali řídit metaře tak, aby kámen doklouzal na nejlepší místo v kruhu či správně trefil potřebný kámen a vyrazil ho nebo posunul, kam je třeba. Příprava na konkrétní zápasy se běžně dělá, ale zatím ještě nejsme na takové úrovni, aby to mělo smysl. Věřím ale, že časem se do této fáze dostaneme. Na technice pracujeme pořád a nováčci samozřejmě začínají od nuly. Ženy jsou na tom momentálně trošku lépe než muži. Naše nejzkušenější hráčky se curlingu věnují už pátým rokem.

Jaký byl zatím váš nejtěžší či nejpovedenější zápas?

Eva Nováková: Já mám asi stále v paměti maďarský curlingový turnaj pro neslyšící v Budapešti. Náš tým byl jediný složený čistě z žen. Vzpomínám konkrétně na mač proti mužům z Itálie, kteří byli horkokrevné nátury. Podobně to prožívali i naši trenéři, jak italský, tak i ten náš. Byl to vyrovnaný boj plný emocí, který jsme nakonec vyhrály.

Ladislav Bystroň: Za sebe za nejpovedenější považuji náš zápas v rámci Mezinárodního turnaje neslyšících v Praze proti německým hráčům z Mnichova, kteří na rozdíl od nás hrají již dlouhou dobu. Velmi vyrovnaný zápas až do konce jsme nakonec vyhráli.

Odhazování kamene

Jaký je váš nejlepší zážitek z curlingu?

Eva Bystroňová: Jestli nejlepší, to nedokážu říct, ale opravdu nezapomenutelný zážitek jsme měly v Maďarsku, protože tamní curlingový led na dráze nebyl rovný, ale trošku nakloněný. Hrály jsme proti maďarským hráčům, kteří to věděli a přizpůsobovali tomu svoje hody kamenů. Dávalo jim to samozřejmě výhodu. Dokázaly jsme se z toho ale poučit, ledu jsme se přizpůsobily a další týmy jsme porazily.

Můžete říct tři slova, kterými byste popsali curling?

Eva Bystroňová: Šachy, led, zima – šachy, protože když jsem curling poprvé viděla, tak mi to přišlo jako hra, u které se musí přemýšlet.

Eva Nováková: Kameny, tým a rovnováha. I ve WhatsAppu má curlingový kámen své emoji, z čehož mám radost! Curling nelze hrát bez týmu a rovnováha je potřeba jak při postoji během odhodu kamene, tak i obecně v týmu, aby všichni spolupracovali a dobře komunikovali.

Lukáš Jandus Murín: Hra na ledu, úsměvy, tým. Miloslav Mantlík: Šestnáct kamenů, osm hráčů, jeden duch curlingu.

Ladislav Bystroň: Ladnost, napětí, legrace.

Děkujeme našim curlerům za příjemně strávený trénink a rozhovor a přejeme jim do budoucna hodně štěstí. Pokud byste si chtěli připomenout starší rozhovor a článek, najdete je v číslech 1–2/2021 a 1–2/2022.