Ať máte tak velkou radost, jako má Bůh z vás

TEXT A FOTO: Karolína Peroutková

Ke dvojí radosti se sešli neslyšící katolíci: uctění jejich oblíbeného světce a představení nové knihy rozhovorů Našel jsem poklad. Dne 20. ledna tak v pražském kostele Panny Marie Královny míru na Lhotce společně odhalili relikviář s ostatky světce Filipa Smaldoneho a představili knihu, ve které čtrnáct neslyšících věřících popisuje svou cestu k Bohu.

Slavnostní mši celebroval biskup Zdeněk Wasserbauer spolu s knězem Stanisławem Górou, duchovním pastýřem této farnosti. K oncelebroval také P. Mariusz Kuzniar, vedoucí katechetické sekce ČBK. Po slavení liturgie byl věřícím představen nový relikviář s ostatky světce Filipa Smaldoneho. Relikviář je zvláštní schránka, která je speciálně vyrobena k úschově materiálních ostatků světce. „Otec Stašek“, jak je kněz Stanisław svými farníky nazýván, připomněl:

Italský světec Filip Smaldone, který žil na přelomu 18. a 19. století a jako kněz se věnoval neslyšícím lidem, může být pro nás velkou výzvou. Proč? Pomoc těm, kteří neslyšeli, byla tenkrát velmi náročná. Církev jej nepodporovala, byl na svou pastoraci sám. Chtěl proto odejít, toužil odcestovat na misie do Číny. Ale jeho zpovědník mu moudře poradil: vrať se. On tak učinil, čelil všem problémům a našel sílu jít dál. Stal se dokonce odborníkem na práci s neslyšícími, byl delegován na mezinárodní kongres učitelů neslyšících. A jeho životní motto znělo: Nemůžeš učit, když nemiluješ.

KRÁSNÁ SCHRÁNKA OTMARA OLIVY

Relikviář umělecky zpracoval známý akademický sochař Otmar Oliva, který se specializuje na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostor. Toto zpracování bylo možné díky sponzorskému daru, jehož donátor si přál zůstat v utajení. Otec Stašek jej ale pozval dopředu před ostatní a srdečně mu poděkoval vřelým objetím (viz fotografie). Ostatky svatého Filipa Smaldoneho, které dostalo společenství pražských neslyšících katolíků na mezinárodním setkání neslyšících katolíků v Polsku, byly totiž doposud uschovány v provizorní schráně.

SLUNEČNICE JAKO PODOBENSTVÍ I PODĚKOVÁNÍ

Biskup Zdeněk Wasserbauer ve své promluvě zmínil slunečnice jako symbolický příklad našeho možného obrácení se ke světlu jako obrazu Božímu. A neplánovaně byl pak celý kostel zaplaven slunečnicemi. Přitom šlo o náhodu: tuto krásnou květinu dostali všichni ti, kteří se podíleli na vzniku jedinečné knihy Našel jsem poklad. Rozhovory jsou vedeny jak s Čechy, tak s lidmi jiných národností. U každého rozhovoru v knize je QR kód, tedy odkaz na jeho videoverzi v českém znakovém jazyce. U cizinců jsou odkazy dva, jak na video v českém znakovém jazyce, tak na druhé v mezinárodním znakovém systému.

Na přední obálce je fotka znakujících rukou, které zobrazují znak Ježíše. Zadní obálka je naopak ozdobena snímkem rozevřených dlaní, které symbolizují otevřenost. Na závěr setkání biskup Wasserbauer knihu požehnal. Nejprve ale vysvětlil:

„Když něco žehnáme, znamená to, že prosíme Boha, aby toto dílo přineslo co nejlepší plody. Aby tato kniha mnoho lidí povzbudila, posílila a přinesla světlo do jejich života.“

Za vydáním knihy stojí společenství Efcharisto, vydalo ji nakladatelství Triton v roce 2024. Cena knihy je zhruba 170 korun a k dostání je ve farnosti pražských neslyšících katolíků. Knihu lze objednat také prostřednictvím emailu: cizkova.farnost.neslysicich@gmail.com.

„Ať máte tak velkou radost, jako má Bůh z vás,“ těmito slovy nakonec otec Stašek zakončil setkání a všechny přítomné pozval k závěrečnému slavnostnímu přípitku a pohoštění v přilehlých prostorách kostela.

Všichni autoři jednotlivých příspěvků dostali slunečnici jako velké poděkování

Žofie Záveská, která také pomáhala s překladem z českého znakového jazyka do psané češtiny, přijela i s dětmi

Sponzor, který nechtěl být viděn

Otec Stašek sice znakový jazyk neumí, ale s komunikací mu pomáhá tlumočnice Romana Petráňová

Krásný relikviář zhotovil Otmar Oliva