RED BULL STATION NESSELWANG

RED BULL STATION text: Jakub Micha, foto: Peter Mercell NESSELWANG

SNOWPARK V NESSELWANGU Z DÍLNY RED BULLU MI PADL DO OKA HNED VE CHVÍLI, CO JSEM SE O NĚM DOZVĚDĚL. NE NADARMO SE MU PŘEZDÍVÁ „NĚMECKEJ BEAR“, MÍSTNÍ PŘEKÁŽKY SE TOTIŽ DOST PODOBAJÍ TĚM Z KALIFORNSKÝHO SNU KAŽDÝHO MILOVNÍKA ŽELEZ. V REDAKCI VŠAK ZE ZAČÁTKU NEPANOVALO NADŠENÍ, PROTOŽE DOMLUVIT TRIP S NĚKOLIKA FIRMAMI A JEJICH JEZDCI NENÍ ŽÁDNÝ KAFÍČKO. NAKONEC SE TOHO UJAL MISTR PŘES PLÁNOVÁNÍ, ORGANIZOVÁNÍ, A VLASTNĚ I FOCENÍ PEŤO MERCELL A VŠECHNO VYCHYTAL PŘÍMO S NĚMECKÝM ČERVENÝM BÝKEM.

Na trip, jako je tenhle, jsme nemohli pozvat nějakého Nováka či Nečase, potřebovali jsme jibbový mašiny, nejlepší z českejch nejlepších. Nakonec se do soupisky dostal Dára Begrmann, věkovej průměr snížil Tomáš Císař, výškovej průměr zvýšil Tomáš Raiser a dorazila i posila ze slovenského mančaftu Zoltán Strcula. A aby to nebylo moc profi a víc punk, jel jsem já, jako kameraman. Já, amatér jak za hledáčkem, tak za klávesnicí ve střižně, a jako student jsem

neměl krejcary na vlastní vybavení, takže mi bylo zapůjčena Kudrnáčova oldschoolová zrdcadlovka s nevyzpytatelnýma baterkama a dvěma objektivy, protože z celé naprstechrukyspočitatelné redakce jsem jako jediný zvládal follow cam. Byl to můj vůbec první shooting trip s Boardmagem, a navíc na místo, kam ještě žádnej českej jezdec nevkročil, vůbec jsem nevěděl, co mám očekávat. Do Station jsme museli vyrazit ve dvou turnusech. Redakční kára opustila Prahu již ve 4 ráno, jelikož se snowpark nachází až na jihozápadě Bavorska kousek od hranic Spolkové republiky a Rakouska. Přesněji v malebném městečku Nesselwang, jehož nadmořská výška nepřesahuje ani litr. Přesto v oblasti měli začátkem března na naše poměry sněhu habaděj, takže jsme se mohli těšit na parádní jarní shred. Areál se jmenuje Alpspitze a už na první pohled je vidět, že cca 30 % rozlohy zabírá jibbovej park. Nahoru vás teleportuje čtyřsedačka, a než dojedete do hlavního parku, můžete pošmelit ještě pár bedýnek a menších railů. A co mě nejvíc překvapilo? Počet lidí v celém areálu a v samotným parku. Čekal jsem davy lokálních zabijáků, co tu jezdí 24/7, ale místo toho tu sem tam projel nějakej skier a párkrát jsem zde dokonce napočítal víc shaperů než riderů. Na druhou stranu nebyl víkend, což bude asi důležitá proměnná. No a proč ta přezdívka „německej bear“? Podobně jako v Kali, i tady jsou vypimpený překážky: newyorskej taxík, stanice chlupatejch s převrácenou károu, baseball tribuna a nechyběly ani dva menší skoky. Ale nebudu jmenovat celej setup, to si dřív uštrikuju čapku. Peťo Mercell do parku dorazil s Císim a Zolem již v pondělí před obědem a měli čas na rozježdění. Avšak Raiser musel fárat na noční, a tak mě s Dárou vyzvedli až kolem 9, a matičku Prahu ještě k tomu zastihla zácpa, takže jsme nakonec na místo dorazili

až hodinu před zavíračkou vleku. Naštěstí tam byli shapers nadmíru vstřícní a nechali nás shredit i během toho, co upravovali park. Ba co ještě, zeptali se nás, jestli nechcem doladit či postavit nějakou překážku, to jsem hodně cenil. Ale nikdo se od nás neozval, škoda. A tak jsme dali dobrý dvě hoďky šlapačku v prostředku parku na zábavným rainbow můstku. Císi švihal pěknej nosepress a fs blunt, ale pak tam Dára vyslal jeho brutálnější verzi bláňa, který si zasloužilo zvěčnit. Hned vedle sme pak chvíli odpočívali v nejpříjemnější chillzóně, jakou sem kdy viděl, no a kluci samozřejmě museli pososat místní free bezdrát. Tomášové a Dára konstatovali, že ten park zas tak dobrej není a že chtěj zpátky do Vítek, syčáci. Ale myslím si, že nakonec byli rádi, že měli tu možnost se do Stationu podívat. Skoro za tmy konečně odjíždíme na ubytko, asi půl hodiny daleko, v klasickém farma/penzionu s krásným výhledem na bavorskou krajinku s příchutí dobytka a sena. S paní domácí jsem musel nakonec komunikovat mojí němgličtinou, a když kluci zaslechli: „Kein wi-fi“, spadnul jim úsměv. Já si aspoň říkal, že se tři dny nebudu muset starat o web, hehe. Plán na den D (D jako Druhý – pozn. aut.) zněl jasně: točit a fotit, co to jde. Na středu totiž hlásí chcanec, tak to nechcem ponechat náhodě. Počasí stejně jako první den hraje do karet: bluebird, sunshine, azurko, nebe bez mráčku, nebo jednodušeji: bylo hezky. Místo rozcvičky kluci zahřejou instagramy na wifině

a jde se makat. Jeden vždycky fotí s Petěm, zbytek točí se mnou. Padají spíš jistoty, i když ani to ne, každej si spíš pořád park očuchává. Dára dal na první frontside přes stairset, mezitim cruizím parkem se zbytkem. Císi testuje i skoky: stylová cab 5 a bs 3 jak po másle. Skoky nevynechal ani Dára, kterej na první odjel sérku fs 3 tail z přední a bs 5 roastbeef, ale jak jsem ho točil follow, tak se mi na hraně druhýho skoku brutálně kousla hrana. Krásně jsem se nasvačil naštěstí měkkýho sněhu a Mirkův neolitní foťák taky vydržel. Ještě že to Dára dal hned na druhou jako přes kopírák. Pak si taky stopnul žlutej taxík s jeho bořkem přes kapotu i střechu do switch fróňa na kufru a odjel do normálu. Čímž začal přísnou sérku, kterou předčasně ukončil zákus na „hadovi“. Dára měl celou sérku krásně rozjetou, dal si i brutálního fs 3 transfer ze spodního skoku do strany dopadu, ale pak ho chytla mlsná, a chtěl na hadovi frknout fróňo přes celý. Kousek před koncem zákys jako magor a letěl straight na záda. Hned bylo jasný, že navařil hodně chutnou dršťkovou. Ale hezkej pohled to teda nebyl a docela těžce to pak rozdejchával.

Avšak musim ocenit Dárovu flow. Projížděl park v kudle, žádný zbytečný brždění, a to si občas vybere svou daň, ale jinak odjížděl pokaždý ve stylu. Zolo se celej trip trochu trápil, ale vynahradil si to v Bronxu na flat railech, grind gap do grindu fs 3 ven. Nedařilo se mu ani na slavným hadovi, kterého jako první stáhnul z kůže Tomáš s fs 3 ven. Při další jízdě jsme narazili na jednotky horských myslivců Wehrmacht, které rychle zastrašily Tomášovo vraždy v horním parku. Ještě si odškrtl z úkolníčku ss transfer do beklipu a pustil se do společnýho nosebluntu na tribuně s Dárou, což chvilku zabralo, aby se vychytal správnej moment. Nejvíc času ale sežral Císiho nosepress gap to nosepress nollie back 1 out v Bronxu a Zolův fs lip na wallridu. No a pak se ještě ozval výstřel z káry strážců zákona v podobě bs stalefish od Tomáše a Peťo měl hotovo. Cenil jsem taky iniciativy ze strany Tomáše, kterej měl předem připravený sérky a nemuseli jsme nic vymýšlet, proto se mi s ním točilo líp než s ostatními, a tak jsme dali několik sérek po sobě. Pak jsem ještě dotáčel pár záběrů, ale všichni jsme už toho měli plný dřeváky. Jenom škoda, že dopad u stanice fízlů, kterej byl velkej jak u 14metrovýho kickru, byl kvůli stínu po většinu dne zmrzlej jak sobolí trus a bylo o kejhák zkoušet tam větší vraždy. Kromě převrácený káry s májákem tam totiž můžete poladit ještě pyramidu s railem, přítlačák či wallride, a do toho všeho jste se mohli nechat vystřelit z polejamu. V chill zóně jsme jedli naše skoro suchý bagety, zatímco si lokálové grillovali šťavnatý burgery. Na BBQ se stavil i sám Eero Ettala, se kterým jsme museli dát fotku na Blackeye, udělat radost bossovi, hehe. Erro Během dne doslova postával v parku s obrovskou konstrukcí přidělanou na hrudníku, která držela RED kameru namířenou na jeho obličej. Až pak jsme se dozvěděli, že natáčel reklamu pro jednoho ze svých sponzorů. Ani se nedivim, že si nepamatoval, jak jsme s nim točili v lednu na ISPU do Tři na třetí. Po burgeru neskutečně zabil jednu sérku a jel domů. Ještě jsme chvilku sledovali německej Nitro team, kterej posílal vesmírný komba na nejtěžší a nejkreativnější překážce v parku... na ní jsme my neměli ani záběr, škoda.

3

Vrátili jsme se rychle na ubytko, abysme stihli ještě večerní session. Na tu jsme ale jeli už bez Dáry, kterej byl krapet votřesenej, a nakonec vrhnul i nějakou tu šavli, asi mu nesedla ta dršťková k obědu, hehe. V parku nás příjemně překvapil sníh, kterej byl i v pozdní hodinu pořád slushy. Park funguje každej den i večer, protože je celej pod září reflektorů. Noční session nás nakonec bavila asi nejvíc, jezdili jsme

pohody a sprejovali sjezdovky. Nakonec si spravil náladu (a reputaci) Zolo, kterej nalepil na zetku cab 1 in bs 3 out, to bylo radosti, panečku. A k tomu ještě dobagroval zbytek zeleniny, co zbyla z grilovačky. Jeli jsme zpátky na ubytko, kde jsme připravili typickou večeři snowboardistů: hlavní menu se skládalo ze špaget s omáčkou, mražený pizzy a piva. K takto vydatnému jídlu jsme si pustili dojemný dokument o životě Tupaca. Ani jedno oko nezůstalo suché. Věštba na poslední den se vyplnila a chcanec náš trip bohužel utnul. Zbývá ještě shrnout můj úplně první zahraniční trip s Boardem. Samozřejmě, že občas lítaly hejty, tak už to prej chodí. Možná, že nepadaly úplně heroický hodnoty, některé překážky v parku byly nižší a ve dvou dnech se toho nedá tolik stihnout. Ale z mého pohledu byli některý riders trochu nevděční. Zato park se mi velmi páčil, zajezdí si tu opravdu každej, najdete tu spoustu kreativních překážek, areál není narvanej k prasknutí jako většina ledovců, a když k tomu připočtete možnost nočního ježdění, dostanete ideální místo na progress. A tak sečteno podtrženo, dávám výletu do Stationu na stupnici od 1 do 10 známku: středně dobrý.

1

2

1 Chameleon Freeman: „Sněhopádovej pojezd je z fotosession pro NordBlanc na Mont Blanc v Chamonix. Fotka má fakt dlouhou story, ale ve zkratce to byl jeden z mých nejúžasnějších momentů na snoubiči. Btw odjeto na první...

Nevim jak, prostě se to stalo, hehe.“ (foto: Tom Růžička)

2 Jirka „Cartman“ Kupšinský: „Šel jsem s Javorem přes

Letnou k Mírovi do Dárkšlídu a objevil tam příjemný schody s rozjezdem i dopadem, kde to nevypadalo na moc práce uskutečnit nějakej trik. Hned mě napadlo, že bych tam moh udělat válendo, což je ve špindlerovskym slangu layback. Tak jsme s Karlem Raichlem, Jirkou Bromem a ostatníma klukama navezli sníh ze staďáku v Edenu a nanosili ho v pytlích ke schodům. Do deseti pokusů mi to padlo, no ale předtím sem vždy sjel těch sedmnáct schodů po prdeli... Nic přijemnýho, dva dny sem si nemoh pořádně zatrůnit.“ (foto: Peter Mercell)

Záhul: „Povedlo se mi přisrat se k Dárkšlídu na tour do Hannoveru, byl to super výlet plnej chlastu, a jen škoda, že moc nevyšlo počasí. Jezdili jsme v DIY parku 2er, krásný místo, větší než Štvanice. Peťo mi v pauze mezi focením teamu cvaknul tenhle rock‘n‘roll na celkem těžký zdi. Padlo to na první, je to i vlastně moje první fotka v časáku, takže jsem hodně spokojenej.“ (foto: Peter Mercell)

1 Zolo Strcuľa: „Navštívil jsem spolu s Peťem Mercellem rakouský středisko Kaunertal, zrovna se tam konal opening zimní sezóny. Měl jsem velkou chuť na nějakou fotku, takže už během první jízdy parkem jsem hledal místo. No a jak jsme stáli dole frontu u vleku, všiml si Peťo zajímavýho pohledu skrz sloupy a lana. Udělat tweaked na skoku už byla legrace, a ještě sem si to netradičně chytil na prostředku desky.“ (foto: Peter Mercell)

2 Roman Kentoš: „Vydal jsem se s Darkslidem na tour a během těch tří dnů našeho výletu nám nepršelo asi jenom deset hodin... Takže tahle fotka z 2er skateparku vznikla během patnáctiminutovýho sucha mezi dvěma přeháňkama, který jsem využil na rádiusový „porno“ transfer. No a protože mám switch fs flip sto pro najetý, byl výběr triku úplně jasný!“ (foto: Peter Mercell)

2/ cesta na spot ve splitu, na střechu plaveckýho stadiónu, kam jsme se museli trochu vkrádat 3/ u novýho dřeva si to chce vždycky pořádně vyzkoušet, jestli to jede! 4/ spokojenost po vydřený sérce

2

CESTOVÁNÍ text: Maxim Habanec, foto: Lukáš Wagneter

S MAXIMEM HABANCEM

3

NASTÁVÁ OBDOBÍ ZIMY, A TO SE ČLOVĚK NA SKEJTU MOC NESVEZE. VOLNÝ ČAS LZE VYUŽÍT TŘEBA K PLÁNOVÁNÍ NĚJAKÝHO ZAJÍMAVÝHO TRIPU NA DALŠÍ LÉTO, ANEBO SE ROVNOU SEBRAT A VYRAZIT NĚKAM ZA TEPLEM. ABY VÁŠ VÝLET BYL O NĚCO JEDNODUŠŠÍ, POPROSILI JSME MAXE HABANCE, KTERÝ JE VÍC NEŽ ZBĚHLÝM CESTOVATELEM, AŤ SE PODĚLÍ O SVÉ ZKUŠENOSTI A DÁ PÁR RAD.

4

DVAKRÁT MĚŘ, JEDNOU ŘEŽ

Na začátku všeho je plánování. Protože pořád sleduju skate videa nebo prohlížim fotky, mám představu, jaký země nebo města chci navštívit. Kam přesně pojedu, pak závisí na dalších okolnostech, kolik třeba stojí letenka, ubytování, jestli mám v místě nějaké kámoše, co by mě po spotech provedli. Zajímavý je, že třeba čtyři dny ve Vídni nás vyšlo stejně draho jako deset ve Splitu. Chce to hodně počítat, zvlášť když jedete v partě. Rozdíl deseti euro na osobu je v součtu čtyř lidí velká částka. Jak teď natáčím projekt Skate of Mind, tak se člověk naučí o těch nákladech úplně jinak přemýšlet. Zjistil sem třeba, že levná letenka sama o sobě ještě nic neznamená, protože třeba na místě se utratí za ubytko a jídlo pěkná raketa. Výhodnější je si koupit dražší letenku do nějaký vzdálenější, ale super levný destinace. Ale pozor, tam se vám může stát, že je povinnost mít vstupní vízum. Člověk pak musí řešit papírování, jít s pasem na ambasádu, kde si třeba pas na pár týdnů nechají, a to je třeba pro mě velká komplikace. Cestuju pořád a nedokážu si představit, že bych byl čtrnáct dní bez pasu. Jo a vízum samo o sobě může stát i tři tisíce, takže v součtu pro celou partu slušná suma. Rozhodování, jestli na výlet jet autem, nebo letadlem, hrozně záleží na tom, co chcete na místě dělat. Když cestuju sám, radši letím a ani neřeším pujčování auta, stačí mi jezdit na skejtu a hromadnou dopravou. Pokud se však jede s partou natáčet, už je výhodný mít auto, protože tím mnohdy ušetříte, a hlavně máte zázemí. Jak jsme například byli v Bilbau, dojeli jsme si vždy pohodlně na spot a natáčeli skoro z auta. Kára byla pro nás takový pojízdný studio a hotel v jednom. Levný letenky sleduju na různých vyhledávacích portálech na netu, jenže je s tím jeden zásadní problém. Mezi skejťákama se totiž nedá plánovat moc dopředu, a tak nápad na nákup za levno několik měsíců před cestou bere hned za svý. Proto radši vychytávám destinace, kam jsou levný letenky celý rok. Rád používám Skyscanner.cz, kde jsou i grafy, v který den v týdnu

je to levnější. Tím pádem, pokud nejste nuceni letět v pevný datum, můžete hodně ušetřit, rozdíl mezi nedělí a úterým je třeba i čtyři tisíce na jednu letenku. Ubytování je dobrý si zamluvit ještě před cestou a rozhodně to neřešit na místě. Párkrát jsem zažil team manažery, který sháněli bydlení až po příjezdu, a to už nikdy nechci opakovat. Takže doporučuju Booking.com nebo Airbnb.com, přes který člověk dokáže vychytat levný verze bydlení. Mám rád soukromí, takže než nějaký hostely, preferuju pronajímání celých apartmánů, který se taky dají sehnat rozumně. Nejsou většinou nijak super vybavený, ale máte tam prostor sami pro sebe. To je důležitý, že si po celodenním ježdění můžete v klidu odpočinout, bez obav rozložit techniku, nabít baterky... Letos jsem měl například pronajatý byt v Budapešti. V klidu jsme se tam vešli ve čtyřech a bylo to tak velký, že by nás tam klidně mohlo bydlet patnáct. Pokud by si toho teda nevšim majitel, hehe. A to je vlastně taky způsob, jak levně zařídit spaní. Hodně to děláme, když jezdíme po závodech. Vezmeme si pokoj na hotelu pro dva, ale víme, že tam budeme čtyři, a tak jsou náklady na osobu hned poloviční.

GET READY

Před vlastní cestou je důležitý i si dobře zabalit. Dřív jsem vozil hodně věcí, ale teď jsem to omezil. Na dva tejdny jsem si bral třeba čtyři desky, spousty bot a hromadu různých kravin, který jsem myslel, že budu potřebovat. Dnes si vezmu desky dvě, dvoje boty, dvě mikiny, jednu bundu, pár triček, nějaký trenky a ponožky, a přinejhorším si to vyperu. Opravdu mi těch pár desek stačí, i když jezdim street a rychlejc se to přitom ničí. Mnohdy nemám ani náladu to měnit, protože to je pořád dokola, tak radši jezdím na špatný desce. K tomuhle stavu jsem se dostal věkem. Když sem byl mladší, pořád jsem měnil, a teď vím, že ta deska na ježdění nemá zas tak vliv... A doporučuju si do báglu přibalit hromadu vosku, protože v cizině nechcete ztrácet čas běháním po obchodech a sháněním. A taky si vemte nůž, malý nářadí, a klidně nějaký tejpy, masti i paralen. Pokud letíte, nechte si v batohu místo i na skejt, protože vám ho ve většině případů nedovolí vzít na palubu. Stalo se mi, že jsem letěl z Číny, skejt mohl mít s sebou v kabině, a když sem přestupoval ve Frankfurtu, tak už mi to nedovili. Skončilo to tak, že jsem desku vyhodil do koše. Takže nejlepší řešení je to odbavit. Když máte moc věcí, a tím pádem nadváhu, je dobrý s sebou mít nějaký rozumný baťůžek, který si lze vzít přímo do letadla a narvat do něj extra věci. Navíc většinou váhu palubního zavazadla nekontrulujou, takže já tam pravidelně nosím minimálně deset kilo. Platit nadváhu se určitě nikomu nechce, některý letecký společnosti jsou schopný si účtovat i stovky eur. Na výlet je důležitý se nechat i pojistit. Já mám třeba přes kreditku cestovní pojištění na celý rok, takže nemusím už nic řešit. A to je pro lidi, kteří cestují často, velký ušetření času. Kdo hodně lítá, pro toho se vyplatí si zvolit tu správnou kreditku a věrnostní program. Sbíráním mil se dá vychytat spousta různejch výhod, třeba těžší zavazadla, vstup do vip lounge a podobně. Je dobrý se na to nevykašlat, zapátrat a zjistit si, jak to přesně funguje, aby člověk zpětně nepřišel na to, že prolítal spousty mil a nic z toho neměl.

LETS GO

Když jede člověk autem, tak se musí nějak starat o řízení. Buď se u volantu všichni střídaj, nebo někdo popijí Red Bull, odřídí to celý a dospí další den. Párkrát se mi stalo, že jsem byl jedinej řidič v autě a odtáh to celý sám. A neni od věci, když letíte do nějaký exotický destinace, mít s sebou mezinárodní řidičák. Důležitý je i sledovat, kde člověk může a nemůže zaparkovat. Teď jsem se na to dost soustředil, a přesto jsem nasbíral několik pokut, který musím zaplatit. Po Evropě člověk plus mínus rozumí předpisům, ale ve vzdálenějších destinacích je to dopravní exotika. To se vždy vracím k autu a trnu, jestli tam ještě stojí. Půjčovny aut hledám taky na internetu, člověk si musí dát pozor na různý příplatky za ujetý kilometry, pojištění, odpovědnost za škodu a podobně. Pokud se letí, člověk se nestará o nic, snad jedině, aby zvládnul přestoupit, ale to většinou neni problém, spíš je to otravný. Na některých obřích letištích totiž mají více terminálů, a přestup tak zabere různým popojížděním autobusama klidně i hodinu. Teď sem letěl do Afriky, dohromady čtyřicet hodin, a druhý den jsem chtěl jít jezdit. I když byl v letadle alkohol zadarmo, nedal jsem si ani malý pivo. Pil jsem hodně vody, pořád cvičil a rozložil si spánek, abych mohl hned skejtovat. Po letech cestování jsem se už naučil usnout kdekoliv. Třeba ve Vietnamu jsme se mezi spoty přesunovali dodávkou, já vždy sednul, dvacet minut se prospal a na dalším místě úplně fresh opět skejtoval. Akorát se člověk úplně rozhodí, a když se vrátí zpátky do normálního života a chodí třeba pravidelně do práce nebo do školy, tak je to trošku složitější.

2 1

3

a vždycky se dá zeptat na cestu. Nejsložitější na skejt výletu je najít spoty. Dřív jsem to tolik neplánoval, ale letos tomu dávám i dva týdny před cestou. Hledám spoty na fotkách a videích, snažím se kontaktovat lokály. Systém mám takový, že zadám název města plus slovo skateboarding do Youtube, pak se snažím najít video nějakých lokálů, a jména z videa zase googlim nebo hledám na Facebooku. Člověk musí být trochu drzej a psát lidem, i když je vůbec nezná. Skejťáci jsou jedna velká rodina, spojuje nás to, co nás baví. Většina lokálů bývá fakt ráda, že k nim někdo dorazí na návštěvu, jezdí s nima a zajímá se o jejich zemi či město, a rádi pomůžou. A neni nic lepšího než poznávat nový místo s domorodcem, to vám ušetří spoustu času i peněz. Rád mám i aplikaci TripAdvisor, vždy jí používám a hledám si, co se nachází v mý blízkosti. Když se pak člověk podívá do diskuze k jednotlivým místům, dozví se spoustu zajímavých informací. Hodně mě baví lokální jídla a opět si hledám informace na netu. Většinou to bývá tak, že první příčky v různých žebříčcích obsazují dražší restaurace, ale když si to člověk prokliká, dokáže narazit na opravdu lokální podniky za dobrý peníze. Pravda, párkrát jsem se už pěkně napálil, ale na druhou stranu jsem hodněkrát objevil skvělý místo. Dobrá cestovatelská vlastnost je, když člověk dokáže sníst všechno. S tim já nemám problém, ale třeba kameraman Martin, který se mnou natáčí Skate of Mind, tak ten má různý omezení. Ale statečně s tim bojuje, ale párkrát už slušně trpěl, hehe. Videa má ovšem parádní, schválně se podívejte sami na www.redbull.cz/skateofmind Jak místní společnost přijímá skateboarding, člověk většinou hnedka vycítí. Třeba v Dubaji neni povolený jezdit a člověk z toho má respekt. Když se objeví nějakej sekuriťák, neni to o smlouvání o pokus navíc, ale radši se omluvím a jdu pryč. V Evropě jsem nikdy neměl problém, v Emirátech nebo v Americe, tam už si to chce dávat bacha a zbytečně ruku zákona neprovokovat. V mimoevropských destinacích bacha na směnárny. Většinou si peníze měním tady nebo někde na půl cesty, kde kurz bude ještě úměrnej. Kupříkladu měnit český koruny v Dubaji neni dobrej nápad, na tom člověk zbytečně prodělá. Dávejte si pozor i na pas a kreditku. Mějte u sebe všechny důležitý telefonní čísla, třeba mně se ve Vietnamu stalo, že mi ukradli kreditky a musel jsem hned volat do banky, aby mi je zablokovali. A je super si vyfotit pas do telefonu nebo si udělat papírovou kopii. Když se vám ztratí, můžete se alespoň něčim prokázat.

VŠUDE DOBŘE, DOMA...

Návrat je hlavně o tom, jak si člověk dokáže zabalit a na nic nezapomenout. Já většinou v koupelně nechám kartáček nebo ručník. Suvenýry si moc nekupuju, spíš si zážitky ukládám do hlavy a vezu si s sebou pěkný skejtový fotky. Doufám, že vás mých pár cestovatelských rad a tipů navnadilo, a už si projíždíte internet a hledáte, kam vyrazit. Neni nic lepšího než si zimu zpříjemnit skateboardingem v teple.

1 2 3 4

I KDYŽ TO TAK V DOBĚ UZÁVĚRKY TOHODLE ČÍSLA VŮBEC NEVYPADÁ, ZIMA BY TU MĚLA BEJT CO NEVIDĚT. A DOKONCE PREJ DOST TUHÁ, COŽ BYLO VYPOZOROVÁNO Z CHOVÁNÍ ZVĚŘE, O KTERYM MY V REDAKCI VÍME VELKÝ KULOVÝ. LÍP JSME NA TOM ALE S INFORMACEMA O SNOWBOARDECH A VÁZKÁCH, KTERÝ SI PRO VÁS NA LETOŠEK PŘIPRAVILY TOP FIRMY ZASTOUPENÝ NA NAŠEM TRHU. POKUD SHÁNÍTE NĚCO NOVÝHO, URČITĚ ČTĚTE DÁL, A TŘEBA VÁS TO BUDE INSPIROVAT!

1/ Gravity Bandit + G3

Česká značka Gravity se už léta zaměřuje na výrobu prken a příslušenství v nejlepší možný kvalitě za dobrou cenu. Věci evidentně fungujou a v letošním katalogu najdeme třeba i prkno Bandit za cenu 6.290 Kč. Tenhle klasickej camber se vyrábí i ve verzi wide a doplnit ho můžete třeba vychytanym nejvyššim modelem vázka z dílny Gravity, označené G3 a vyjde na 3.490 Kč.

2/ Flow Era + Nexus Hybrid

Ani letos v nabídce značky Flow nechybí oblíbený prkno Era. To vyjde na 10.600 Kč a jedná se o měkčí (flex má 5 z deseti) freestylovej reverzní camber, kterej oceníte hlavně při ježdění ve snowparku. A jaký bychom k týhle desce doporučili vázání? Co třeba Flow Nexus Hybrid, který vyjde na 6.100 Kč. Jedná se o všestrannej kousek, co uspokojí každýho.

3/ Roxy Smoothie + Team

A teď něco pro něžný pohlaví. Milovnice značky Roxy by mohlo zaujmout prkno Smoothie EC2 BTX, který v shopech seženete za 12.390 Kč. True twin deska s flexem 4 z 10 má uprostřed mezi vázáníma rocker, takže se dobře ovládá. Pokud chcete ladit, určitě volte vázko Team za 4.690 Kč v oranžový variantě, pod kterou je podepsaná Torah Bright.

4/ Lib T-Rice + GNU Psych

Z továrny Mervin nás zaujal novej pro model Travise Rice Lib T-Rice Pro C2 BTX s rockerem uprostřed a camberem u vázání. Tenhle true twin vyjde na 15.490 Kč a jedná se o All Terrain Freestyle prkno s mega popem. Vázko k týhle desce by mohlo bejt třeba GNU Psych za cenu 6.190 Kč, což je lehkej, středně tvrdej kousek s výborným přenosem síly z hrany na hranu.

5/ Burton Process + Cartel EST

Z aktuální kolekce firmy Burton jsme vybrali prkno Process Flying V za cenu 11.000 Kč. Volba Marka McMorrise je tím nejlepším na freestyle snowboarding.

5 6 7 8

SNOWBOARDS

Deska je hravá, s prohnutím Flying V skvěle ovladatelná a vyrábí se i v provedení camber. Cartel EST je mezi vázkama opravdovou legendou. Vyjde na 6.880 Kč, oblíbila si ho většina Burton profíků a funguje přesně tak, jak potřebujete.

6/ Burton Social + Scribe

Burton Social je ideální dámský prkno na začátky. Vyjde na 10.450 Kč a výrobce se snažil dosáhnout toho, aby člověk nemusel nic řešit a jen si užíval úžasný chvíle na horách. Tedy aby se nesekaly hrany a vše bylo maximálně ovladatelný. K desce by se mohlo hodit například vázko Scribe s cenou 5.500 Kč. To bylo vyvinuto s důrazem na to, aby fungovalo skvěle při jakymkoli druhu snowboardingu, je pohodlný a hravý.

7/ Nitro Team Gullwing + Team Supersize

Nitro Team je léty prověřená klasika, která patří k tomu nejlepšímu, co lze na trhu sehnat. Důkazem je i ocenění magazínu TWS Snowboarding Good Wood v kategorii All Mountain. Tahle mašina s cenou 11.490 Kč se nabízí v mnoha délkách i v široké verzi a vyrábí se ve dvou variantách, standardní pro oldschoolové kráječe oblouků a Gullwing, Nitro rocker, s kterým si užijete víc blbinek. K prknu Nitro Team nejlíp padne vychytaný vázání se stejným jménem a s cenovkou 6.890 Kč, letos udělané i v tomhle skvělym designu.

8/ Nitro Firecracker + Rythm

Nitro Firecracker je prkno pro holky vyznávající moderní snowboarding. Buttery, pressy, flatland triky, ale i velký airy a pohodlný zatáčky. Nitro doporučuje Firekracker osadit vázáním Rythm. Je lehký, ohebný a pohodlný. U vybraných Nitro prodejců lze snowboard Firekracker a vázání Rythm koupit dohromady s botami Cuda TLS za zvýhodněnou cenu 11.990 korun, samostatně prkno za 7.990 Kč a vázko za 3.690 Kč.

1 2 3 4

MOUNTAINWEAR

1/ 686 Authentic Arcade + 686 Authentic Rover

Oblečení z řady Authentic kalifornský značky 686 je dělaný na čistokrevnej snowboarding. Tradiční, volnější střihy, jsou doplňovány moderníma materiálama a vychytávkama. Bunda Arcade s cenou 5.290 Kč i kalhoty Rover, který vyjdou na 4.390 Kč, jsou vyrobeny z matroše Infridry-10 s podlepenejma švama. Bunda je lehce zateplená a vevnitř má dvě kapsy. S kalhotama se spojuje přes protisněhovej pás.

2/ 686 Authentic Ruway Infiloft + Parklan After Dark

V 686 si jedou na plný koule i oblečení pro holky. Pro náš další set jsme vybrali kousky ze dvou kolekcí, Authentic a Parklan. První z nich vychází z tradičních snb střihů a technik. Parklan pak kombinuje snowboarding s cestou streetu. Bunda Authentic Runaway s vodním sloupcem 15.000 mm je to nejteplejší, co si od 686 můžete pořídit. Kalhoty Parklan After Dark pohodlnýho střihu jsme zvolili v barvě Ivory, která akorát pasuje k vnitřním detailům bundy Runaway. Dohromady tak tvoří vymazlený kombo za cenu 6.990 a 5.990 Kč.

3/ Roxy Torah Bright Crystalized + Whisper

Bunda Crystalized a kalhoty Whisper značky Roxy jsou pro modelem Torah Bright. Za cenu 8.490 Kč se vám dostane zateplený bundy prodlouženýho střihu s prodyšností a voděodolností 15k. Zajímavostí je límec vyrobenej ve spolupráci s firmou Biotherm, kterej chrání a regeneruje kůži. Spodní část setu vyjde na 4.790 Kč. Střih je užší, zevnitř je fleece a parametry membrány jsou znovu 15/15.

4/ DC Command + Code

Bunda DC ze speciální kolekce DPM vyjde na 8.490 Kč. Kromě neobvyklýho camo designu nabízí extrémní odolnost proti vnějším vlivům, tedy voděodolnost 20.000 mm H2O. Bunda není zateplená a je

5 6 7 8

NA TÝHLE DVOUSTRANĚ SI MŮŽETE PROHLÍDNOUT STYLOVÝ SETY HADRŮ NA PRKNO OD ZÁSADNÍCH SNOWBOARDOVÝCH FIREM. SPOJENÍ KALHOT A BUNDY OD JEDNÝ ZNAČKY POSKYTUJE VÝHODY JAKO NAPŘÍKLAD DOKONALÝ PROPOJENÍ KOMPLETU A OCHRANU PŘED SNĚHEM V ZADKU. NO A O BAREVNYM SLADĚNÍ SE SNAD ANI NEMUSÍME BAVIT.

standardního střihu. K jejím oranžovejm zipům perfektně laděj ani úzký ani široký kalhoty Code, na jejichž cenovce najdete sumu 4.550 Kč.

5/ Quiksilver TR Printed Mission + TR Mission INS

Ani letos v katalogu značky Quiksilver nechybí lajna oblečení jednoho z nejlepších snowboardistů světa, Travise Rice. V ní jsou například i bunda Printed Mission a k ní naprosto dokonale pasující kalhoty Mission INS. Ceny jsou 5.050 Kč a 3.990 Kč, obě věci maj vodní sloupec 10k, bunda je trochu uplejšího a kalhoty standardního střihu.

6/ Burton Radial + Rotor

Pokud sháníte něco do opravdu extrémních podmínek a rádi byste využili předností materiálu Gore-Tex, určitě nebudete zklamaní, když šáhnete po bundě Radial a kalhotech Rotor z nabídky značky Burton. Kvalita se zpracováním jsou tu na prvním místě a vrchní designovou pecičku za 8.250 Kč doplňuje jednobarevnej spodek za 7.150 Kč.

7/ Analog Greed + Field

Z nabídky vyhlášený americký značky Analog jsme pro vás vypíchli bundu Greed basebalovýho stylu za 5.900 Kč a maskáčový kalhoty Field za 4.860 Kč. Oboje je dokonale vyladěný pro neomezování v pohybu při snowboardingu a vyvíjeno s Analog týmem plnym hvězd. Membrána obou věcí má parametry 10/10 a střih je standardní.

8/ L.A.M.B. x Burton Riff Parka + Buju

Dámskej komplítek z ulítlý kolekce L.A.M.B. x Burton, která si bere inspiraci z punkrocku a vyznačuje se neobvyklejma kombinacema barev a divokejma potiskama vnitřku produktů, vyjde na 8.800 plus 5.500 Kč. Oba kousky jsou slim fit střihu bez zateplení. Pokud chcete bejt ve snowparku nepřehlédnutelné, tohle je ta cesta!

50 OF 2015

BĚHEM NÁSLEDUJÍCÍCH DNŮ A TÝDNŮ SE NA VÁS ZE VŠECH MOŽNÝCH STRAN POHRNOU VŠELIJAKÉ VÝČTY A HODNOCENÍ HUDEBNÍHO ROKU 2015 NEBO SEZNAMY NEJLEPŠÍCH DESEK ZA TENTO ROK A JÁ NEVÍM CO JEŠTĚ VŠECHNO. NĚCO PODOBNÉHO VÁS ČEKÁ I V TOMTO ČÍSLE BOARDU, ALE NÁMI SHRNUTÉ HUDEBNÍ DĚNÍ LETOŠKA NEBUDE SESTAVENÉ V ŽEBŘÍČKU, ZKRÁTKA NABÍDNEME JEN TO, CO DLE NAŠEHO NÁZORU STOJÍ ZA VAŠI POZORNOST. POKUD MÁTE RÁDI RŮZNÉ ŘAZENÍ NEBO POŘADÍ, MŮŽETE SI NÁMI DOPORUČENÉ PLACKY USPOŘÁDAT SAMI. MY JSME JE SEŘADILI SPRAVEDLIVĚ, PODLE ABECEDY. A SNAŽILI JSME SE, ABY BYL NÁŠ VÝBĚR ŽÁNROVĚ PESTRÝ. DOUFÁME, ŽE SI VYBERETE.

THE ARCS – Yours, Dreamily

Sólový projekt jedné poloviny The Black Keys, Dana Auerbacha. Pokud je na vás tvorba jeho domovské formace pomalá, The Arcs jsou jasná volba! Čeká vás blues, soul i psychedelický rock.

BELLE AND SEBASTIAN – Girls In Peacetime Want To Dance

Stuart Murdoch má podle všeho velmi plodné období – po příjemném filmovém soundtracku přinesl tento rok se svými Belle And Sebastian svěží novinku, s jejímž nahráváním pomáhal Ben H. Allen, producent Animal Collective.

BJÖRK – Vulnicura

Björk byla vždycky tak trochu jiná a dokazuje to i na svém letošním počinu, do kterého promítla bolest z rozpadu svého vztahu. Skvělá a velmi osobní nahrávka – v pořadí devátá od této devětačtyřicetileté Islanďanky.

BLUR – The Magic Whip

Legendární kvartet se po několikaleté odmlce vrátil se svou novou, v pořadí osmou deskou… oproti předchozím počinům žádná zásadní pecka, ale potěší.

THE CHEMICAL BROTHERS – Born In The Echoes

Britští elektroveteráni vydali po pěti letech osmou studiovou nahrávku, na které jako by se vraceli ke své rané tvorbě. Těšte se na zajímavé hosty v čele se St. Vincent a Beckem.

DAVE GAHAN & SOULSAVERS – Angels & Ghosts

Prověřená spolupráce přináší další plody, řeči jsou zbytečné, krásná deska.

THE DEAD WEATHER – Dodge And Burn

Třetí albový zářez, a možná i doposud nejlepší – co také čekat od party kolem Jacka Whitea.

DJANGO DJANGO – Born Under Saturn

Tady jsou veškeré žánry a škatulky zbytečné, Django Django totiž opět posunuli svoji tvorbu někam dál. Velmi kvalitní nahrávka, která nemusí být úplně pro každého, ale za pozornost rozhodně stojí.

DR. DRE – Compton: A Soundtrack By Dr. Dre

Pionýr hip-hopu vydává po patnácti letech novinku, na které se podílí řada zajímavých hostů například Kendrick Lamar, Snoop Dogg, Eminem, The Game nebo Xzibit.

THE ENEMY – It’s Automatic

Čtvrtá deska The Enemy přináší to, na co jsme u trojice z Coventry zvyklí – příjemné a rytmické kytarovky.

EVERYTHING EVERYTHING – Get To The Heaven

Nahrávka 21. století. Na specifikaci nemáme dostatek místa – a vlastně ani fantazie. Třetí deska tohoto kvartetu z Manchesteru je v pravém smyslu slova trefou do černého.

FAITH NO MORE – Sol Invictus

Trvalo to sakra dlouho, ale nakonec se čekání vyplatilo – Faith No More vydali po letech novinku, která jako by začínala tam, kde poslední deska končila.

FATHER JOHN MISTY – I Love You, Honeybear

Trochu folku nám v dnešním albovém výběru obstará chlápek, který se dříve skrýval v řadách americké skupiny Fleet Foxes. Teď vydává sólovku a kritika smeká.

FLORENCE + THE MACHINE – How Big, How Blue, How Beautiful

Florence a její mašina se vracejí s třetí deskou. Poslouchat jedině v kabrioletu ujíždějícím směrem k západu slunce.

FOALS – What Went Down

Indie kvintet z Oxfordu vydal letos čtvrtou desku a pomyslnou laťku drží zatraceně vysoko! Deska vznikala pod producentským dohledem Jamese Forda ze Simian Mobile Disco.

FRANK CARTER & THE RATTLESNAKES – Blossom

Bývalý zpěvák hc party Gallows si před pár lety uplácal bezzubý projekt Pure Love, aby se nyní představil v doprovodu The Rattlesnakes, a výsledek není vůbec špatný.

FRANK TURNER – Positive Songs For Negative People

Původně hardcorový zpěvák se v roce 2005 vydal na sólovou, převážně akustickou dráhu a název desky napovídá, že Frank má smysl pro humor. A také pro příjemné a chytlavé folkově rockové skladby.

THE GO! TEAM – The Scene Between

Tahle anglická formace se experimentů opravdu nebojí. S novou deskou přišla po čtyřech letech a nabízí na ní výbušný mix samplů a kytar. Málokdo a máloco zní takhle originálně.

GRIMES – Art Angels

Čtvrté studiové album kanadského projektu, za kterým

autor: bbfk — jeho hudební pořad Expres Edge můžete v premiéře slyšet každou středu od 21:00 hodin na Expres FM

KONCERTNÍ TIPY

3. 12. 2015 KRAFTWERK – Praha, Forum Karlín 9. 12. 2015 EDITORS – Praha, Roxy 12. 12. 2015 JUDAS PRIEST – Brno, hala Rondo 29. 1. 2016 PETER HOOK & THE LIGHT – Praha, Lucerna music bar

se skrývá hudebnice a zpěvačka Claire Boucher, přináší příjemný mix synthpopu a dalších tanečních odnoží.

HOT CHIP – Why Make Sense

Londýnská elektroparta přichází na své šesté placce s příjemnými treky na hranici popu. Avšak inteligentního popu. Jakmile jim jednou propadnete, bude to láska na celý život.

IRON MAIDEN – The Book Of Souls

Zpěvák Bruce Dickinson překonal nepříjemné zdravotní problémy a Železná panna opět dokazuje, že do starého železa rozhodně nepatří. Svým fanouškům nabízí rovnou dvojalbum napěchované poctivým heavy metalem.

JAMIE XX – In Colour

Jamie, nenápadná, ale o to více nepřeslechnutelná třetina The xx, se vytasil s vlastní sólovkou a nutno říct, že tahle deska pěkně nakopne vaši hudební fantazii. Ideální soundtrack.

JOANNA NEWSOM – Divers

Joanna Newsom vydala po pěti letech od svého předchozího alba Have One On Me novou desku, která přináší výborné aranže i komplexnější texty.

JOHN GRANT – Grey Tickles, Black Pressure

Velké překvapení, deska plná emocí… Americký písničkář do skladeb promítá své běsy, život s HIV a pocitem vyděděnosti kvůli své odlišné sexuální orientaci.

KENDRICK LAMAR – To Pimp A Butterfly

Třetí deska tohohle sedmadvacetiletého umělce z USA vyvolává různé ohlasy – jedni desku adorují, druzí odsuzují, my necháme posouzení na vás.

KILLING JOKE – Pylon

Killing Joke po více než třiceti letech existence neztratili nic ze své syrovosti. Pylon je jejich šestnáctá řadovka a kapela na ní opět dokazuje, jak vkusně se dá míchat rock s elektronikou.

KURT VILE – B’lieve I’m Going Down

Od roku 2008 již šestý studiový zářez na pažbě tohoto miláčka amerického indie publika. Pokud máte rádi Pavement nebo Bruce Springsteena, nebudete zklamáni.

THE LIBERTINES – Anthems for Doomed Youth

Na tuhle desku se čekalo docela dlouho. Proč, to víme všichni, takže důležité je, že třetí deska tohoto londýnského kvartetu spatřila světlo světa.

LUPE FIASCO – Tetsuo & Youth

Americký rapper a producent se opět trefil do vkusu obou táborů – fanouškovského i recenzentského. Důkaz, že se hip-hop dá dělat i malinko jinak.

MAC MILLER – GO:OD AM

Mac Miller baví… a to samé lze říct o jeho třetí desce. Příjemně se poslouchá, a než se nadějete, jste u posledního treku. Těch je na desce rovnou 17.

THE MACCABEES – Marks To Prove It

Skvělá kapela, skvělá deska, což dokazuje stejnojmenný singl. Teď už jen doufat, že v budoucnu u nás tenhle londýnský kvintet představí desku živě.

MARILYN MANSON – The Pale Emperor

Chlápek mnoha tváří i hudebních podob. Posledních pár let se sice na pódiu i mimo něj choval jako debil, ale touhle deskou příjemně překvapil. Hymnické rockové skladby doplňují osvěžující výlety do jiných žánrů.

MOTÖRHEAD – Bad Magic

Na naše ušní bubínky útočí Lemmy a jeho dva kolegové už od roku 1975. A podle letošního 22. alba asi ještě nemají dost… což je dobře.

NEW ORDER – Music Complete

Ikony z Manchesteru se vypořádali s personálními problémy a svým fanouškům nabízejí desátou studiovku… jen u toho jaksi chybí basák Peter Hook. Nicméně jsou to staří dobří New Order, kteří mají cit pro rockově-taneční věci.

PUBLIC IMAGE LTD. – What the World Needs Now

Když vydávali první desku, většina z nás byla dítka školou povinná. Letos nám nabídli desku č. 10, a jako by to byli stále ti staří dobří PIL. Klobouk dolů, pánové.

THE PRODIGY – The Day Is My Enemy

Klasická, a pro tuhle trojku z Essexu typická divočina.

REFUSED – Freedom

Návrat, v který už snad nikdo nedoufal – po dlouhé době tu máme novinku od švédské hc/punkové legendy Refused. Sedmnáct let čekání se vyplatilo. Tuhle desku musíte mít!

REVEREND & THE MAKERS – Mirror

Indie-rock-elektronika v té nejlepší možné kombinaci.

RICHARD HAWLEY – Hollow Meadows

Velmi příjemné hudební zastavení v rychlém a složitém světě dneška. Touhle deskou si mě Richard naprosto získal.

ROOTS MANUVA – Bleeds

Určitě jeho hlas znáte z nahrávek jiných umělců. Letos si po čtyřech letech dopřál novinku, která je bezpochyby jeho nejlepší deskou.

RÓISÍN MURPHY – Hairless Toys

Bývalá zpěvačka kdysi populárních Moloko se vrátila po osmi letech s novou a zároveň velmi zdařilou deskou.

RUDIMENTAL – We The Generation

Londýnský kvartet přichází s novinkou – těšte se na příjemný drum‘n‘bass, a jak už je v dnešní době zvykem, hvězdné hosty. Rudimental s novinkou pomáhali Ed Sheeran, Dizzee Rascal nebo Bobby Womack.

SLAVES – Are You Satisfied

Punk se dá dělat i ve dvou. A klidně můžete přimíchat i jiné hudební ingredience. Alespoň to dokazují dva britští bardi hrající spolu 3 roky, kteří teď vydávají první desku.

SLAYER – Repentless

Američtí trashmetaloví mazáci a jejich dvanáctý studiový zářez. První album Slayer od smrti jejich kytaristy Jeffa Hannemana. Žádné love songy nečekejte, jen pořádnej nářez!

SLEAFORD MODS – Key Markets

Dvojka z Nottinghamu, která svou minimalistickou tvorbu založenou na lo-fi beatech míchá s punkem, elektronikou a hip-hopem.

SLEATER-KINNEY – No Cities To Love

Americké dívčí trio Sleater-Kinney, které do loňska odpočívalo, rozhodně nepatří k mainstreamu a jejich skladby v médiích neuslyšíte. O to více by vás letošní titul mohl potěšit – holky znovu rozkvetly, nicméně se s tím nemažou.

TAME IMPALA – Currents

Kevin Parker, tvůrčí mozek formace Tame Impala, vás v rámci své druhé řadovky vezme na psychedelický výlet. Podle všeho se u našich protinožců začíná rodit nová scéna!

WOLF ALICE – My Love Is Cool

Čtyřčlenná alternativní parta z Londýna je jednou z nadějí britské kytarové scény. Letošní deska vás vezme na hudební výlet do 90. let, uslyšíte na ní řadu vlivů, nikoliv však vykrádačky.

YEARS & YEARS – Communion

Tři roky fungující anglický elektroprojekt letos vyslal do světa svoji debutovou nahrávku a v hitparádách se dějou věci. Na desce uslyšíte mix elektra, popu, R‘n‘B nebo house… příjemná letní bezstarostná věc.

YOUNG FATHERS – White Men Are Black Men Too

Young Fathers jsou jednou z nejzajímavějších formací současnosti, která se nebojí pestrých žánrových přesahů.

1/ leskoviansky 2/ kříž 3/ osten 4/ dlauhý 5/ filípek 6/ bauer 7/ polívka 8/veselka 9/ kaňůrek

BOARD 84 PROSINEC 2005

VÁNOCE PŘED DESETI LETY JSME S BOARDEM OSLAVILI V PODOBĚ 192STRÁNKOVÝHO ČASÁKU, NADITÝHO MEGAPLAKÁTEM, SNOWBOARDOVÝM TRICKMANUÁLEM A DVD SK8.IS.GR8, COŽ NA OBÁLCE SVÝM BLUNTSLIDEM STVRDIL MARTIN KŘIVÁNEK.

Časopis je plný novinek a různých informací ze sk8/snb byznysu a samozřejmě nechybí Mirek Špek s odpověďmi na dopisy čtenářů. Namátkou vybíráme. Čtenář: Jak to že mě jde noseslide na 0,7metrové dřevěné lavičce a na 30centimentrové bedně ne? Špekova odpověď: Asi seš dement nebo co... Sekci článků rozjíždí Hintertux opening, kam jsme zavítali s partou Zajíc, Bauer, Skandera. Velký rozhovor patří Martinu Křivánkovi z Brna, který mimo jiné i říká, že „kdyby to šlo, tak na skejtu nepřestanu nikdy jezdit.“ No, dlouho už jsme o něm neslyšeli, ale stále si jezdí pro sebe. Kaunertal opening byl v roce 2005 víc o závodě, za nás se představili Zajíc s Bauerem. Souboj skate teamů Horsefeathers vs Meatfly se odehrál ve Splitu. Na Pleasure jam na Dachstein dorazila početná parta Čechů, v ježdění jsme se moc nepředvedli, ale na párty, kam byl vstup 5 euro a pivo zadarmo, jsme patřili ke králům. Reportáž o snowparku Jasenka ukázala, že před deseti lety ještě pšenka snowboardingu v resortech moc nekvetla. V článku o vyhlášení Peace skate talent série zaujme kategorie do 13 let, kde druhý skončil Tomáš Stejskal z Prahy, a kategorie do 14 let, kde byl třetí Jakub „Vejce“ Jarolím. Akce Red Bull Drive By přivedla do Prahy světové hvězdy jibingu. Článek o resortu Saas Fee byl takový malý návod, jak strávit zimu v zahraničí. Street rozhovor má Kuba Osten, pak tu máme něco o skatebowlu Globe a trocha surfingu z Francie. Ve Spotchecku z Ostravy se představí Veselka, Kesler, Štacha, Bujnoch. Podíváme se taktéž na polskou sk8 scénu a pak už časák končí rubrikami Nixon Best Trick, trick tip, Youngpunk Mára Čejchan, archiv Boardu 1995, music rozhovor s Tafrobem, recenze CD a DVD... Podívejte se sami na cs.publero.com/reader/20762.

SHOPS

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172

Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890

Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155