DIFFERENT TRIP TO TURKEY

DIFFERENT TRIP TO TURKEY text: Miriam Pichler, foto: Roland Haschka (QParks)

ČTYŘI SNOWBOARDOVÝ PROFÍCI, LEGENDÁRNÍ HORA A METROPOLE SEVŘENÁ MOŘEM A ZASNĚŽENÝMI VRCHOLKY – JE ZAČÁTEK ÚNORA A PARTA PRÁVĚ DORAZILA NA SEVEROZÁPAD TURECKA. BILLY MORGAN, CELIA MILLER, ŠÁRKA PANČOCHOVÁ A TIM-KEVIN RAVNIAK, HODNĚ ZNÁMÁ JMÉNA NA POLI MEZINÁRODNÍHO SNOWBOARDINGU, SE VYDALI DO MĚSTA BURSA, KDE BUDOU KOUČOVAT LOKÁLY NA SPOLEČNÉ SESSION, A NAVÍC SI S NIMI ZAZÁVODÍ VE SLOPESTYLU.

Když vám vyjde počasí a podíváte se z nějaké výškové budovy v Istanbulu směrem na jih, spatříte v dáli zasněžený vrcholek, Mount Uludag. V překladu to znamená Vznešená hora, v řecké mytologii známá jako Mysijský Olymp, z jehož vrcholu ve výšce 2.543 metrů nad mořem sestupovali bozi do trojské války. Uludag a ten pravý řecký Olymp mají hodně společného, kromě stejné flóry a fauny, jsou pevně zapsány do historie, a navíc se k nim vážou spousty příběhů a legend. V jednom se ale liší, ten turecký Olymp má snowpark. Věc v těchto končinách nevídaná, a tak se ani není co divit, že se místní rozhodli tu uspořádat první turecký slopestyle všech dob! naše prkna, protože do kufru se prostě strčit nedaly. Všechno to strašně dlouho trvalo, takže jsme propásli večeři. Naštěstí měl lokál Levent, který se o nás staral, připravený Iskender kebab, místní specialitu. Bylo to tak dobrý, že jsme pak vlastně celý týden nechtěli jíst nic jinýho, hehe.“ A jen pro úplnost, Iskender kebab dostal jméno po svém stvořiteli, Iskenderu Efendim, kuchaři, který žil v Burse v devatenáctém století. Od těch dob si tu nejen místní pochutnávají na této lahůdce z grilovaného jehněčího s rajčatovou omáčkou, zabalené do pita chleba a zalité rozpuštěným ovčím máslem a jogurtem. Cílem výpravy ale nebyly kulinářské objevy, nýbrž

1 fotograf Roland. „Je to takový mix přírody a megaměsta. Neznám žádné jiné místo na zemi, kde bych z lanovky mohl jedním oknem pozorovat dvoumilionovou metropoli a druhým stopy vlků a medvědů ve sněhu... Opravdu zajímavý zážitek. A hlavně, kdo by si pomyslel, že mají v Turecku vůbec nějaké hory a sníh? A přitom tu najdete několik zimních resortů, které mají dostatečnou nadmořskou výšku, pěkné kopce, dobrý sníh i kvalitní lanovky, prostě standard, jak ho známe z Evropy.“ Šárka Pančochová se určitě stala první českou riderkou, co vyzkoušela místní sníh. „Nikdy jsem v Turecku nebyla a hrozně mě překvapilo, že tu jsou celkem velké hory. A aktuálně tam mají nejdelší lanovku na světě, která má délku 15 km. Během pobytu jsme si našli čas i na návštěvu Bursy, města hned pod kopcem, seznámili se se starostou a zažili tam tradiční Turecko... a taky snědli hodně kebabu. Hlavním důvodem našeho výletu však byla otvíračka prvního shapovanýho snowparku.

3 2

44 1/ turek na snowboardu 2/ snowpark uludag 3/ pohoda u čaje 4/ snowpark má vlastní vlek

Uludag se tyčí nad městem Bursa, čtvrtým největším v Turecku, s populací pěkných 2,8 miliónu lidí. K moři je to odsud pouhých dvacet kilometrů, takže velmi příjemné místo k životu, zvlášť když se tu nachází i minerální prameny a zřídla teplé vody. Město má víc než bohatou historii, bylo založené již 200 let před naším letopočtem, a kromě jiného je známé díky hedvábnému bazaru. Nečekali byste, že by tu taky mohlo být něco pro snowboarding a že by na tenhle sport byli místní obyvatelé zvyklí? Takže si představte, jak to asi vypadalo, když naše parta přistála s plnou výbavou na letišti v Istanbulu. Je to odsud do Bursy jen pár desítek kilometrů, ale byl to skoro nadlidský výkon se tam dostat. „První challenge bylo najít autobusový nádraží,“ se smíchem vypráví Bernhard Schlosser, jeden z organizátorů výpravy. „Pak jsme se museli prokousat istanbulskou zácpou, dostat se na loď a přejet na druhý břeh Marmarského moře. Tam se doprava vyřešila za pomoci taxíků. Jeden pro nás, jeden pro snowboarding. Takže se parta přemístila do čtvrti Teferrüc, kde se nachází spodní stanice gondoly Bursa – Uludag, které místní říkají Teleferik. Víc než desetikilometrová jízda vás teleferikuje do národního parku Uludag, který patří k těm nejvíc navštěvovaným v Turecku. A i přesto, že je tu spousta lidí, člověk si dokáže najít neporušené odlehlé svahy vysypané čerstvým sněhem. „Výhled z gondoly je jedinečný,“ říká

4

Je super vidět, jak snowboarding roste, a děcka byly hrozně rády, že jsme si s nima přijeli zajezdit. Turecko se taky zařadilo do mého filmu Shark Tales, doražte na nějakou z listopadových premiér v klubech po ČR a zhlédněte, jak to v Uludagu vypadá. Jinak celá moje loňská sezóna byla ve znamení objevování nových míst a návratu k tomu, co jsem jako dítě měla na snowboardingu nejradši, a to je ježdění pro radost.

A tento výlet mě rozhodně vrátil na začátek skrz všechny mladé ridery, co si s náma přišli zajezdit.“ Přesně tak, turecké hory mají podmínky na kvalitní snowboarding, tak proč tenhle sport nepodpořit kvalitním parkem a závodem. V plánu tedy bylo zorganizovat první turecký slopestyle contest, který by se v Uludagu uskutečnil v rámci International week, týdne určeného na mezinárodní propagaci resortu. Firma QParks stavící snowparky po celé Evropě všechno nachystala, park skvěle připravili, ale pak nejspíš zasáhli bozi zhrzení trojskou válkou. Těsně před závodem se přihnala bouře ze saharské pouště a celou horu pokryla žlutým písečným prachem. Znáte to, nikdy

nejezte žlutý sníh! Jenže teď měl tuhle barvu úplně z jiných důvodů. Navíc bouře s sebou přinesla i teplý vzduch, takže snowpark roztál před očima. Šejpři byli ale na závod natěšeni, tak se pustili znovu do díla. Rozbila se jim u toho ale rolba. Opravili jí, pak však došel benzín a na celým kopci nebyla ani kapka. Muselo se tedy čekat, až se dovezou zásoby z města, a jen co se to povedlo, na rolbě se přetrh řetěz. „Pauza na čaj,“ zavelel park designer Ricky a popsal pro nás, jak to funguje v Turecku. „Když se něco rozbije, je potřeba to opravit. Když to nejde opravit, tak se čeká. A co jinýho dělat při čekání než si dát čaj. A protože jsou Turci velmi pohostinní, pije se čaj pořád a všude.“ Uspořádat první slopestyle byla obrovská výzva, takže každý byl velmi odhodlaný přiložit ruku k dílu. A když je odhodlání, podaří se i nemožné... Během jediného dne se vše znovu postavilo a velká sláva mohla začít. „QParks crew a profíci nám strašně moc pomohli, dali do toho úplně všechno,“ usmívá se dojatý lokál Levent. „Díky Rickovým zkušenostem se stavbou parků a taky extrémně dlouhé pracovní době na kopci se nám to povedlo připravit včas. Bylo to fakt

neuvěřitelný, jak nám se slopestylem všichni pomáhali.“ Veškerá vložená energie se vyplatila a kameraman Sebastian Funk dodává: „Počasí bylo tak půl na půl, ale atmosféra v naprostým topu. Resort nám dokonce zapůjčil několik sněžných skútrů, na kterých jsme si mohli jezdit, jak jsme chtěli. S tím se člověk jen tak nesetká a i ‚rozmazlený‘ profíci se podivovali nad tím komfortem. Lokálové byli jako u vytržení, jako by tomu ani nemohli uvěřit, že jezdí s top ridery ve svém snowparku, mohou se od nich naučit nové triky, a ještě si s nimi zazávodit.“ Nakonec všeho začalo hustě sněžit, ale vůbec nikomu to nevadilo. Turečtí rideři, samozřejmě u šálku čaje, si vyprávěli zážitky z posledních dnů a hodin, a profíci pomalu balili svoje věci, aby se vydali zpět směrem západ, obohaceni o zajímavou kulturní zkušenost, nové kámoše a pěkné záběry. Video z celé akce taktéž najdete na stránkách a Facebooku QParks. A ještě jedna perlička na závěr. Park designer Ricky nakonec slopestyle propásnul. Po 24hodinovce na kopci usnul v lobby hotelu a probudil se až po závodech. Tak aspoň, že se může mrknout jako vy na to video...

2

4

3