MUSIC/ LOLLAPALOOZA

LOLLAPALOOZA

LOLLAPALOOZA JE HUDEBNÍ FESTIVAL, NA KTERÉM KROMĚ VYSTOUPENÍ NEJROZLIČNĚJŠÍCH HUDEBNÍCH KAPEL NAPŘÍČ ŽÁNRY LZE VIDĚT I TANEČNÍ NEBO KOMEDIÁLNÍ PŘEDSTAVENÍ A CELOU ŘADU DALŠÍCH DOPROVODNÝCH AKTIVIT. FESTIVAL ZALOŽIL V ROCE 1991 ZPĚVÁK SKUPINY JANE‘S ADDICTION PERRY FARRELL V RÁMCI POSLEDNÍHO TURNÉ SE SVOU KAPELOU. MIMO SPOJENÉ STÁTY SE FESTIVAL DOPOSUD PŘEDSTAVIL V CHILE, BRAZÍLII NEBO ARGENTINĚ A V LETOŠNÍM ROCE PAK POPRVÉ V EVROPĚ, A SICE 12.–13. ZÁŘÍ V BERLÍNĚ.

Jméno festivalu vždy rezonovalo, a o to větší byly mé rezonance, když jsem se dozvěděl, že tenhle putovní cirkus dorazí k našim německým sousedům, tedy pár hodin jízdy z našeho hlavního města. Ti, kteří se k nákupu vstupenek neodhodlali včas, asi zalitovali, protože všech 45 tisíc vstupenek bylo vyprodáno. Přestože německým jazykem nevládnu, jezdím do Berlína moc rád – především kvůli všudypřítomné pohodě. Tentokrát jsme vyrazili coby čtyřčlenná výprava autem v sobotu brzy ráno, protože vystoupení prvních kapel bylo naplánováno krátce po poledni. K letišti Tempelhof, které je fascinující stavbou, ze které je cítit genius loci, jsme se dostali metrem. Festivalový areál byl rozdělen na dvě hlavní scény, jednu alternativní, DJskou a dětskou. Každá z nich byla označena barevně, takže člověk ani moc netápal, kde kdo vystupuje. Navíc se program kapel nějak zásadně nepřekrýval, a návštěvník tak stál před zásadním rozhodnutím, komu dát přednost, jen několikrát, a navíc pomohl fakt, že většinou šlo o odlišné hudební žánry. Do areálu jsme se dostali tak akorát, abychom stihli většinu vystoupení britské formace EVERYTHING EVERYTHING, která boduje se svým aktuálním albem Get To Heaven vydaném letos v létě. Kvartet z Manchesteru rád vystupuje ve sjednocených kostýmech, a ani toto vystoupení nebylo výjimkou. Everything Everything nabídli během svého setu skladby ze všech tří alb a krásné slunečné počasí jen podtrhovalo příjemnou atmosféru na berlínském letišti. Na alternativní scéně tou dobou vystupovali GLASS ANIMALS. Tato indie parta z Oxfordu však patřila mezi ty, které doplatily na přeslechy z hlavních scén. Tou dobou už na jedné z hlavních scén stál a hrál, a samozřejmě i zpíval, JAMES BAY. Set tohohle pětadvacetiletého Angličana mě neurazil, všech deset skladeb, které zazněly, pochází z jeho letošní úspěšné desky. Naživo mi však připadaly, jako bych je už někdy od někoho slyšel… možná jen pocit, ale radši odbíhám okouknout vystoupení MS MR, nicméně tohle opravdu není pro mě, spíš pro milovníky popíku, ale to je právě na festivalech skvělé, že si každý na nich najde to svoje. A proto mířím k DJskému hangáru, kde začínají hrát THE 2 BEARS. Projekt, který tvoří Joe Goddard z Hot Chip a Raf Rundell. Jejich set bavil všechny přítomné, kteří tancovali, postávali i relaxovali. Mezitím se už na hlavní pódium vyškrábali MIGHTY OAKS, kterým jsem vzhledem k tomu, že hráli jako Mumford And Sons před pár lety, věnoval jen několik minut, a radši se přesunul na vystoupení HOT CHIP. Ti si tak trochu konkurovali s Parov Stelar

Band, kteří jsou podle všeho oblíbení i v Německu. Nicméně kdo vsadil na Hot Chip, nebyl zklamán – doplněni o bubenici Sarah Jones, jejíž hra dodávala skladbám velmi příjemnou energii, představili během hodinového vystoupení deset kousků čítajících všechny zásadní skladby a na závěr přidali cover Dancing In The Dark od Springsteena. Tak trochu schované bylo v programu sobotní vystoupení duchovního otce festivalu PERRYho FARRELLa, který ve společnosti své manželky ETTY a za doprovodu DJe JOACHIMa GARRAUDa předvedl něco, co se jen těžce popisuje, a moje první zklamání z festivalu bylo na světě. Něco mi však napovídalo, že F.F.S. (společný projekt Franz Ferdinand a Sparks) mi spraví náladu. A taky že jo… hned od úvodních tónů intra mi bylo jasné, že tohle bude jízda. Pro ty, kteří o jejich společném projektu se Sparks nic neví, dodám, že Sparks jsou americká rocková kapela, která vznikla zkraje sedmdesátých let a která ve své tvorbě míchá artrock, new wave, pop nebo elektroniku. A kluci z Franz Ferdinand jsou podle všeho jejich tvorbou očarováni. Společnými silami natočili desku, která vyšla letos v červnu. Většina skladeb zazněla i v rámci sobotního podvečera a bylo velmi zajímavé sledovat generačně odlišné umělce, kterým to na pódiu skvěle funguje, a při hraní baví nejenom sebe. Došlo i na tři skladby z dílny FF a zazněl i stejný počet hitů Sparks. Ačkoliv zmíněnou letošní desku naposlouchanou nemám, jejich vystoupení mě strhlo… a nejenom mě. Když jsem tak sledoval hodinu trvající vystoupení, došlo mi, že pro mě bude asi vrcholem festivalu. Tudíž jsem následujícím vystoupením BASTILLE a CHVRCHES jen z dálky přihlížel. Šanci jsem dal i německým headlinerům DEICHKIND, jejichž vystoupení si užili především domácí fanoušci. Večer pak návštěvníci stáli před prvním rozhodováním – na hlavní scéně vystupovali MACKLEMORE & RYAN LEWIS, které si vychutnala většina, ti alternativněji naladění však volili THE LIBERTINES, a pro tancechtivé se nabízel FATBOY SLIM. Vzhledem k faktu, že The Libertines za poslední týden zrušili několik koncertů, jsem si vybral právě tyhle chlápky z Londýna. Ti na sebe překvapivě nenechali čekat a vůbec se s tím nepárali – zazněly skladby starší i zcela nové – The Libertines několik dní před festivalem vydali svoje třetí album. Na mě osobně byl jejich koncert tak trochu rozháraný, ale většina přítomných byla nadšena. Nedělní program začínal ještě o něco dřív – první kapely hrály od 12:00, já jsem vše směřoval na 13:30, kdy na jednom z hlavních pódií vystoupila anglická indie parta WOLF ALICE. Na ně jsem se s předstihem velmi těšil, protože jejich letošní počin My Love Is Cool zní slibně – slyšíte prvky indie i grunge. Kvartet se na velkém pódiu malinko ztrácel, ale o to intenzivnější bylo jejich vystoupení. Wolf Alice měli, tak jako většina vystupujících, výborný zvuk a svým příznivcům nabídli především skladby ze zmíněného debutu. Slunečné počasí panovalo na Tempelhofu i v neděli a užili si vystupující i návštěvníci. Po pětačtyřicetiminutovém setu Wolf Alice si dávám navazující BRAND NEW. Tvorbu téhle z Long Islandu pocházející post hardcorové formace jsem naposlouchanou úplně neměl, ale skladby, kterými se prezentovali, mě bavily. Mé kroky však pozvolna směřovaly do sektoru alternativní scény, kde se již chystali RUN THE JEWELS. K hiphopovým projektům hrajícím živě jsem mírně skeptický, zvlášť když vystupují jen v doprovodu DJe. Dvojice z New Yorku podporovaná právě DJem, který se nebál ani rapu, mě velmi příjemně překvapila – žádná klišé, žádné trapné pózy nebo kecy, jen syrová a vtipná sdělení. Vydržel bych je sledovat déle, ale hlavní scénu již dobrou půlhodinku okupovali STEREOPHONICS – velšský kytarový kvartet fungující od roku 1992. Tušil jsem, že v první půlce zazní spíše nové věci a tahle sázka mi vyšla – k pódiu přicházím ve chvíli, kdy hrají Just Looking, kterou následuje celá série hitovek – Local Boy At Photograph, Maybe Tomorrow, Have A Nice Day nebo The Bartender And The Thief. Odpolední sluníčko nabírá na intenzitě a já si užívám závěrečnou Dakotu. Kolegou se nechám přesvědčit k návštěvě vystoupení MY MORNING JACKET, s jejichž tvorbou až takové zkušenosti nemám… Kvintet z Kentucky se nebojí používat samply a jejich zvuk je velmi originální, převládají však kytary. Po chvilce mi rovnice obsahující indie, rock i psychedelii nepřijde zcela neznámou a nechávám se strhnout skladbami z jejich více než pětadvacet let trvající kariéry. Kolem páté odpolední se před druhé hlavní pódium začínají stahovat fanoušci BELLE & SEBASTIAN. Jejich velmi pozitivní set sleduji z povzdálí a musím říct, že přispěl k pozitivní náladě celého festivalu, bohužel neměl nějaké zásadní vrcholy, a vlastně ani propady. Kapela odehrála celkem 12 skladeb, ale s blížícím se koncem jejich koncertu návštěvníci, především domácí, začali směřovat svojí pozornost k druhému pódiu, na kterém začínalo vystoupení domácích hvězd BEATSTEAKS. Jakkoliv mě jejich klubové koncerty bavily, tohle až moc uřvané vystoupení ve mně nezanechalo vůbec nic. Na jejich hlasitost navíc doplatili CRYSTAL FIGHTERS, kteří kvůli zpoždění na cestě vystoupili ve stejnou dobu. Večerní program otvíral Sam Smith, který představil své loňské album In The Lonely Hour, a přidal společný trek od Disclosure. Kdo čekal, že zazní i nová bondovka, čekal marně. Musím však říct, že fanoušci jeho výkon ocenili, a pódiová prezentace, kapela i scéna se mi moc líbily! Další německé hvězdy, SEEED, vynechávám a dodávám si sil občerstvením, na které ten den naštěstí nebyly tak kruté fronty jako předešlý večer. Po doplnění energie i tekutin už míříme zhlédnout australské TAME IMPALA. Ti vyfasovali čas přesně proti MUSE, ale nikomu z přítomných to nevadilo a jejich psychedelický set si užívali na maximum. Jejich zvuk byl kvalitní – i když měli kluci podtočeno. Berlínskému publiku nabídli asi třináct skladeb, které pocházejí z jejich doposud tří vydaných alb. Konec jejich setu si přeci jen nechávám ujít a z dálky sleduji Muse, kteří bezpochyby patřili k hlavním tahákům letošní Lollapaloozy. Šestnáct skladeb a dva přídavky uspokojily nejednoho příznivce, nechyběly velkoplošné projekce, konfety a podobné vychytávky, zkrátka finále ve velkém stylu, které přineslo hity jako Starlight, Uprising nebo Knights Of Cydonia. Letošní první ročník festivalu Lollapalooza v Berlíně se vydařil. Musím říct, že jsem byl překvapen, jak převládaly mladší ročníky, a především pak křehké pohlaví. Pokud bych pořadatelům měl něco vytknout, tak to byl nedostatek toalet během prvního dne a žalostně málo stánků s občerstvením. Na závěrečné tiskové konferenci se pořadatelé za komplikace omluvili, potvrdili, že v roce 2016 se festival v Berlíně bude opět konat, a všem, kteří si koupili lístky na ročník letošní, slíbili na ten příští 20 eur slevu… a to je fér! Takže see you next year na Tempelhofu!

THE ARCS – Yours, Dreamily

Sólový projekt jedné poloviny The Black Keys, Dana Auerbacha. Pokud je na vás tvorba jeho domovské formace pomalá, The Arcs jsou jasná volba! Čeká vás blues, soul i psychedelický rock.

DISCLOSURE – Caracal

Elektro duo a jedno z největších jmen britské taneční scény se po dvou letech vrací s novou deskou, která obsahuje řadu zajímavých kolaborací. Treky jako Holding On nebo Omen již dominují nerůznějším hitparádám.

DR. DRE – Compton

Pionýr hip hopu vydává po patnácti letech novinku, na které hostuje řada zajímavých hostů, například Kendrick Lamar, Snoop Dogg, Eminem, The Game, Ice Cube nebo Xzibit.

FOALS – What Went Down

Indie kvintet z Oxfordu vydává čtvrtou desku a pomyslnou laťku drží zatraceně vysoko! Deska vznikala pod producentským dohledem Jamese Forda ze Simian mobile Disko.

FRANK TURNER – Positive Songs For Negative People

Původně hardcorový zpěvák se v roce 2005 vydal na sólovou, převážně akustickou dráhu a název desky napovídá, že Frank má smysl pro humor. Ale má taky smysl pro příjemné a chytlavé folkovo-rockové skladby.

IRON MAIDEN – The Book Of Soul

Zpěvák Bruce Dickinson překonal nepříjemné zdravotní problémy a Železná pana opět dokazuje, že rozhodně do starého železa nepatří. Svým fanouškům nabízí rovnou dvojalbum napěchovaný poctivým heavy metalem.

THE MACCABEES – Marks To Prove It

Skvělá kapela, skvělá deska, což dokazuje stejnojmenný singl. Teď už jen doufat, že u nás tento londýnský kvintet v budoucnu představí desku živě.

NEW ORDER – Music Complete

Ikony z Manchesteru se vypořádali z personálními problémy a svým fanouškům nabízí desátou studiovku… jen u toho jaksi chybí basák Peter Hook. Nicméně jsou to staří dobří New Order, kteří mají cit pro rockově-taneční věci.

RUDIMENTAL – We The Generation

Londýnský kvartet přichází s novinkou – těšte se na příjemný drum and bass, a jak už je v dnešní době zvykem, hvězdné hosty. Rudimental s novinkou pomáhali Ed Sheeran, Dizzee Rascal nebo Bobby Womack.

SLAYER – Repentless

Američtí trashmetaloví mazáci a jejich dvanáctý studiový zářez. První album Slayer od smrti jejich kytaristy Jeff Hannemana. Žádný love songy nečekejte, jen pořádnej nářez!

KONCERTNÍ TIPY

8. 10. ENTER SHIKARI – Brno, Fléda 14. 10. YOUNG FATHERS – Praha, Meet Factory 17. 10. HEALTH – Praha, Meet Factory 30. 10. ANTI-FLAG – Praha, Lucerna Music Bar 5. 11. ASIAN DUB FOUNDATION – Praha, Lucerna Music Bar 11. 11. ANTHRAX – Brno, KC Semilasso 14. 11. RÓISÍN MURPHY – Praha, Lucerna 17. 11. THE WOMBATS – Praha, Lucerna Music Bar