CZSK SELECTION/ LUU, PECHÁČ

DAVID LUUtext: Radek, foto: Peter Mercell

DÍKY FANDOVI ŠESTÁKOVI NAŠE REDAKČNÍ OKO ZAOSTŘILO NA ZÁPAD, NA MOST A HELE, CO TAM NEVIDÍ ZA FLOUTKA. PARKEM TO V NEJVĚTŠÍM SPEEDU SVIŠTÍ DAVID LUU, VZHLEDEM NEHORÁZNEJ LAMAČ DÍVČÍCH SRDCÍ. SCHVÁLNĚ, JAK TO MÁ SE SKATEBOARDINGEM?

Na začátek se lidem představ, ať vědí, s kým tančí...

Čau, jsem David Luu, pocházím z Mostu, je mi čerstvě osmnáct let a studuju střední průmyslovou školu, třetí ročník. Na skejtu se vozím už sedm let, po roce ježdění se mi začalo dařit v kategorii do patnácti a objevoval sem se na předních příčkách. Díky tomu přišel i první sponzor, a já moh jezdit každý den. Když jsem byl mladší, jezdil jsem na campy do Českýho Krumlova, kde jsem poznal i Peťa Mercella, který teď se mnou nafotil rozhovor. Co ještě říct? V současný době mě sponzoruje C1rca, Ambassadors, Asphalt Yacht Club a největší novinka je, že jsem začal jezdit za Lamax electronics.

Jezdíš víc parky, nebo street?

Ze začátku jsem jezdil hodně skatepark, ale poslední dobou se snažím jezdit i v bowlu. Skejtuju totiž s mladým Ládíkem Váňou, což je kluk z Mostu, který skejtuje tři roky a jeho rodiče mě berou spolu s ním po závodech, za což sem jim strašně vděčnej. Od něho jsem odkoukal rádiusy a zkouším bowl. Jinak v začátcích jsem kvůli ježdění závodů pořád skejtoval jen v parku, ale pak sem byl jednou na streetu s Davidem Kalinou, skákali jsme na Vyšehradě schody, a od tý doby jsem věděl, že chci natočit street part. A loni se mi to povedlo. Takže jezdím street, bowl i skatepark dohromady, baví mě všechno.

Stalin ale určitě bude tvoje nejoblíbenější místo...

Hehe, tak co se týče spotu v Praze, tak Stalin je super. Ale byl sem teďka na skatecampu v Chemnitzu, kde mají areál AJZ. Byl to takový hotel, za kterým jsou postavený minirampy, a tam jsem každý ráno po snídani skejtoval. Hned kousek odtud je Concordia park, což je taková plazza s bowlem a street částí, a ještě kus dál jsou street zídky na vlakový stanici. No a navíc je v Chemnitzu i skate hala, takže určitě nejlepší město pro skate, co znám. A ode mě z Mostu je to tam stejně jako do Prahy hodina a půl.

Podle FB obouváš C1rca, takovou nezávislou značku...

Team manažera mi dělá Martin Drbohlav, který mi dodává boty, letos jsem měl šest párů. Ale není to žádný oficiální sponzoring pod smlouvou, spíš taková kamarádská podpora. Za ty léta, co už za C1rca jezdím, jsem vyzkoušel spousty modelů bot. Některý nejsou na ježdění vhodný, ale teď jsem si vychytal pro model Davida Gravetta s názvem Goliath. Jezdím v tom celou sezónu a jsem maximálně spokojenej.

A pod nohama lámeš desky Ambassadors... Jaký rozměry jezdíš?

8.125 high concave, nikdy už nebudu jezdit nic jinýho. Když sem byl malej, jezdil jsem sedm půlky, pak mi vyrostla noha a přešel sem na osmičky. Protože jsem chtěl začít jezdit bowl, potřeboval jsem udělat kompromis a říkal sem si, že 8.25 je na street už moc velký. A celkem jsem to trefil, vyhovuje mně to úplně všude, super šířka. Dále jezdim trucky Theeve Tiax 5.5, kolečka Bones STF V2 nebo V3 v rozměru 53–54 mm.

Jak se vůbec skejtuje v Mostě?

Teď nám tu starší parta skejťáků postavila minirampu v takový garáži, takže přes zimu bude kde jezdit. Jinak

tu máme i skatepark, kterej by byl úplně suprovej, kdyby tam byl betonovej povrch, ale protože je tam klasickej asfalt, deset let starej, není to nic moc. A ještě bych chtěl dodat, že největší best trick, kterej nám tu padnul, byl fs blunt od Karla Raichla z dvanácti.

Vy máte v tom parku nějakou skate školku, ne?

Tu dělám přímo já. Udělal jsem si u Davida Kamínka školení, dostal jsem certifikát a s ním vyrazil na Centrum volného času, pod kterým jsem si založil klub. Už mi tam chodí jedenáct dětí, jsou rozdělený do dvou dnů, v pondělí pokročilí, v úterý začátečníci. Tvořím novou generaci mosteckých riderů a doufám, že časem z nich budou dobrý skejťáci.

Oblíbený triky...

Jedinej flipovej trik, kterej se nebojim dělat z velkejch věcí a kterej mám fakt na litry, je heelflip. Největší motivací pro tenhle trik je Neen Williams, kterej ho dělá úplně nesmyslně. Pak rád dělám bs 360 přes roh, a umim ho udělat i z rádiusu, což sem odkoukal od Dana Rahmana ve Strašnicích. A pak mám rád fs smith grind na railu i v rádiusech.

Co máš úplně nejvíc na litry?

Asi nollie bigspin přes roh a z banku, pak to helo, bs heelflip přes roh a na railu asi klasickej grind a fs lipslide.

A kam na litry chodíš? K rodičum, nebo na brigády?

Zatím mně dávaj peníze rodiče, ale už to není jako dřív, už si musim vydělávat i na brigádách. Loni jsem chodil doplňovat cisterny, ale naštěstí teď dělám toho skate instruktora, což mě strašně baví. A taky jsem měl letos štěstí, že jsem si něco vydělal i na závodech, takže teď s penězma nemám problém.

Jak sis užil letošní léto, co se skateboardingu týče?

Asi nejlepší byl ten skate camp v Chemnitz, kde se mi podařilo na závěrečných závodech, na který se sjeli jezdci z celýho Německa, postoupit z prvního místa v kvalifikaci. To bylo úplně neuvěřitelný, jelo se to jako pětiminutový jam a já tam nezkazil ani jeden

trik. Nakonec jsem skončil čtvrtej, pak se totiž jely už minuta půl jízdy a já si jedu ty svý triky, ale nedokážu hecnout něco navíc. Taky jsem se podíval do Münsteru do Skaters Palace, kde mají úplně skvělý betonový bowl, a perfektně jsme se tam s Honzou Žákem naučili projíždět zatáčky. A ještě jsem byl na začátku léta na dva týdny v Praze u Štěpána Folkmanna, točili jsme, skejtovali...

Kolik si už vůbec proskejtoval zemí?

No zatím jenom Německo a Rakousko. Teďka v zimě ale plánujeme výlet do Barcelony a velký průlom v cestování by pro mě moh znamenat nový sponzor Lamax. Team manažera tam dělá Honza Bašný a říkal, že bychom mohli začít jezdit po závodech různě po Evropě.

Točíš teďka něco? Chystáš nějakej edit, profil?

Chystám welcome video pro Asphalt Yacht Club, což bude street part, a pak bych chtěl udělat ještě welcome pro Lamax. To plánuju na téma sérky po městě, a celý to právě natočím na Lamax kameru.

Co bude, až skončíš školu? Praha, Barcelona, LA?

Určitě Praha, plánuju tam studovat vysokou školu. Udělal jsem největší kravinu, že jsem šel studovat strojírenství, věc, který nerozumím, nebaví mě a v životě se jí nebudu živit. Doufám, že to dokončím a pujdu na pedagogiku tělocviku. Chci mít zadní vrátka jako učitel, abych moh mít co nejvíc volnýho času a věnovat se něčemu dalšímu, třeba podnikat.

Tobě jde gymnastika, abys zvlád přijímačky?

Jediný, co mi nejde, je šplhání po laně. To je dost průser a budu se to muset ještě doučit. Jinak přemet a podobný věci v pohodě umim.

O budoucnosti svýho ježdění nepochybuješ. Kde bys ten svůj skateboarding chtěl třeba za rok, za dva mít?

Kvůli škole ještě pobudu v Čechách, ale takovej muj cíl je skejtovat co nejdýl, vyhrát nějaký světový pohár a být inspirací pro mladší kluky.

2

text: Radek, foto: Peter Mercell TOMÁŠ PECHÁČ

SLOVENSKÝ VÝBĚR ZASTUPUJE DVACETILETÝ TOMÁŠ PECHÁČ, LOKÁL ZE ZVOLENA, KTERÝ UŽ SE NA PRKNĚ VOZÍ DEVĚT LET. MOMENTÁLNĚ STUDUJE VYSOKOU ŠKOLU INFORMATIKY V BANSKÉ BYSTRICI, TAKŽE MÁ ČAS OBJÍŽDĚT ZÁVODY A VYHRÁVAT BEST TRICKY. TOMÁŠOVO JEŽDĚNÍ SPONZORUJE PICNIC SKATESHOP SK A LOWCOST.

Září, september, co děláš?

Letos nám škola začíná celkem pozdě, a tak mám čas cestovat. Jezdím po závodech, minulý týden jsme byli s Picnicem na tour v Havířově, odtud jsme jeli do Brna, Bratislavy a teď jsem v Hlohovci. Tím mi pohoda nějak končí a pomalu už začínám přemýšlet o učení.

Je těžká ta vejška, co studuješ?

Už jsem ve třeťáku, letos budu dělat bakalářské zkoušky a doufám, že už skončím. Zatím se mi dařilo všechno skládat úspěšně, a snad to tak bude pokračovat. Jestli začnu studovat magistra, ještě nevím, hlavně musím udělat toho bakaláře, abych aspoň něco měl splněný, a pak se uvidí.

Užil sis přes léto nějakou jinou zábavu než skate?

No jasně... Cestování, fotografování, strašně mě baví poslouchat hudbu a koukat na filmy. Focení se věnuju jen tak rekreačně, mám analog i digitál. Samozřejmě si cvaknu i skejt, ale spíš mě baví zachytit momenty a různý zážitky, prostě nic si nepřipravovat a zachytit tu situaci. Vznikají tak různé fotky, přičemž některý jsou fakt dobrý a rádi se pak na ně s partou koukáme. Když jezdím po festivalech, beru si s sebou jen analog, ale větší akce jako třeba Mystic fotím na digitál, protože z toho vznikne mnoho fotek.

Chodíš sice do školy, ale určitě už někde brigádničíš. Máš ještě vůbec čas pořádně skejtovat?

Makám jen přes léto nebo pak takový malý prácičky v okolí Zvolena, když pomáhám kamarádům. Hlavní náplň je stavění hudebních festivalů, je nás taková parta a spolu to objíždíme. Skejtuju tak pět, šest dní v týdnu, a když chodím do školy, tak se to dá stihnout perfektně. Máme totiž takový rozházený rozvrh, například v pondělí začínám až v pět odpoledne,

a proto jezdím od rána až do oběda.

Koukal sem se na fotkách na tvuj skate a připadalo mi, že hardware moc často neměníš...

Hehe, tak skejt vydrží různě. Když měsíc jezdím jenom street, tak deska hned odejde. Pokud jsem hodně v parku, tak vydrží třeba 8 týdnů. No, kolečka mám na rok, koupim si je vždycky velké a jezdím, dokud se úplně nesjedou. Nejdýl mi vydrží trucky, ty mám tak tři, čtyři roky.

Nelimituje tě to, ten starej hardware?

Ani moc ne. Tak je jasný, že když deska ztratí pop, že jí musím vyměnit, protože se na tom nedá jezdit, ale trucky nebo kolečka vůbec necítím. No, když si namontuju nový kola, tak zjistim: Aha, takhle se má skate chovat, hehe.

Jaký značky a rozměry jezdíš?

Mám dost široké desky. Jsme s Peterem Molecem z jednoho města a jezdíme spolu každý den, takže někdy dostanu jeho starou desku a prostě jsem si na ty 8.5 zvyknul. Převážně si kupuju Antiz, ale někdy si v Picnicu vyberu i jinou značku, třeba Frank.

Když už jsme nakousli ten Picnic, jak jsi na tom se sponzorama?

Tak v Picnicu mám klasické podmínky, což znamená slevy. To mi vyhovuje, je o hodně lepší dát za skejta o deset euro míň. A ten LowCost je značka, kterou jsme založili s kámoši a jde nám o podporu slovenské skate scény, prostě vydělávat peníze, aby bylo z čeho stavět a opravovat skateparky. Děláme hlavně ponožky, lidem se to líbí, rádi si to kupují a zažíváme celkem boom.

Fotky v rozhovoru máš ze streetu, v parcích asi moc nejezdíš?

Většinou je to tak, že si s Petěm Molecem dáme sraz v parku, rozjezdíme se a jdeme na street. Natáčím teď part do videa, takže na streetu trávím hodně času. Minulý rok jsme s LowCost natočili první video Peniaze nie sú problém, a teď tomu děláme pokračování. A aby vše nebylo z jednoho místa, tak za tím streetem i hodně cestujeme.

Druhej díl se bude jmenovat Peníze jsou potřeba?

V druhým díle to bude již o více lidech, ne jak ten první díl, kde jsme jezdili jen čtyři. Název bude Peniaze stále nie sú problém, protože stále s LowCostem podporujeme tu myšlenku a budeme v tom i nadále pokračovat. Video by mělo být celé ze steetu, prostě core záležitost.

Kdo ti nejvíc pomoh k a ve skateboardingu?

V začátku mě vytáh Daniel Babka a potom to byl hlavně Peťo Mercell a Peťo Molec. V současnosti nejvíc jezdím právě s Peťem Molecem, no a taky Adam Tran je hroznej zabiják, takže s ním si rád zaskejtuju. Jo a Braňo Mrváň, ten je pro mě velkou inspirací.

Dělal jsi někdy nějaký jiný sporty?

Jasný, jako každý správný chlapec jsem na základní škole hrál fotbal, ale to mi samozřejmě nevydrželo. Pak jsem asi týden jezdil na kolečkových bruslích a potom jsem od mámy dostal k Vánocům skate a zůstal u toho.

Jak se vůbec skejtuje u vás doma ve Zvoleně?

Teď je to tu spolu s Košicemi asi nejvíc rozjetý z celýho Slovenska. Máme tu čtyři sídliště a na každém je nějaké místo, kde se dá jezdit. Máme dvě kryté minirampy, jsou v bývalé kotelně, takže je tam teplo a dá se jezdit celou zimu. Díky Insight Builders máme krytou plazzu, no a k tomu všemu ještě dva skateparky.

Nakousnul si ten DIY v nemocnici... Podílel ses nějak na stavbě?

Ano. Tenkrát přijel Peťo Mercell a Mirek Kvapil do Zvolena, a že našli skvělý místo na stavění. Druhý den jsme si tam dali v deset sraz, všechno uklidili, začali stavět a staráme se o to s klukama až dodneška. Jinak rok co rok s klukama opravujeme místní skatepark, a díky LowCost jsme postavili i takový menší parčík na sídlišti. Začali jsme to budovat ze dřeva, ale už pomalu přecházíme na beton.

Co závody, jezdíš?

Já jsem spíš závodník výletník, protože se na akcích rád potkávám s kámoši, který jinak nevidím. Nějak si zajedu kvalifikaci a moc se nezajímám, jestli postupuju, nebo ne, prostě když se to nepovede, tak si řeknu, že to zkusim příště. Baví mě ta atmosféra, to hecování s kámošema a různý sranda challenge, který si tam mezi sebou dáváme.

Zdravý životní styl, nebo klasická kalba. Jak to máš?

Spíš ten klasik, haha. Ale samozřejmě si na sebe dávám při ježdění pozor, takže strečing a podobně.

Nijak se však neomezuju ve stravě, zdravý životní styl prosazuju jen do určité míry, nevidím důvod proč se honit víc.

Co tě v poslední době nejvíc zaujalo na česko-slovenský skate scéně?

Na Slovensku je to víc rodinné, všichni se mezi sebou znají, a to se mi líbí. V Česku je ježdění takový přístupnější, přijde mi, že lidi jsou víc tolerantnější k ježdění na streetu. A co se mi na tý naší společný scéně líbí ze všeho nejvíc, že se vždycky objeví nějaký neznámý zabiják z úplně malého města. Prostě nemá vůbec podmínky, přesto se vyjezdí, pak se někde zjeví a úplně to zabije.

Kam by si chtěl svoje ježdění v budoucnu dostat?

Jezdit, dokud to půjde, protože už s tím nedokážu přestat. A doufám, že se nějak posunu dopředu, že nezamrznu, budu jezdit čím dál tím větší a větší věci a posouvat se dál.

2