NIKE SB TOUR SLOVENIA

NIKE SB

TEAM NIKE SB PROŠEL V POSLEDNÍCH LETECH ZÁSADNÍ GENERAČNÍ ZMĚNOU. ABYCHOM SI OTESTOVALI NOVOU, MLADOU, FAJFKY NOSÍCÍ KREV, VYDALI JSME SE NA TÝDENNÍ TRIP DO MALEBNÉHO SLOVINSKA.

text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

SLO VE NIA ~

Momentálně se v česko-slovenském Nike SB teamu nachází čtveřice jezdců ve věkovém průměru sedmnáct let. Bohužel, Jiggyho jsme museli nechat doma kvůli naštípnuté kosti, proto jsme do redakční káry naložili Kika Nguyena, Honzíka Rathouského a nejnovější posilu, Fandu Šestáka. Klasicky jsme z Prahy vyrazili s několikahodinovým zpožděním, takže brány hlavního města Lublaň jsme překročili až v pozdních večerních hodinách. Vyčerpaný z cesty jsme se raději rovnou vydali do říše snů, v čemž nám vyšel vstříc skvělý apartmán, který jsme obývali příštích pár dní. Ráno jsme si dali první oťukávací session v centru města. Se spoty nám pomáhala aplikace Skate Maps, kterou nám doporučili kluci z Lógru, kteří krátce před námi také Slovinsko navštívili. Skate Maps má výhodu v tom, že u každého spotu je doplňující větička, například zda odtud vyhazují, dá se jezdit jen přes víkend a podobně. Na základě appky jsme

2 1

nekompromisním hejtem na kluky. Po odeznění slovíčka policie jsme pochopili, že tudy cesta fakt nevede, a proto jsme se raději přesunuli ještě hlouběji do centra, kde si Peťo vzpomněl na pár spotů z dávnější Darkslide Vagabund Tour. Mlaďasové se začali rozježďovat a každý z nich natočil lajničku na centrálním spotu, kde byl krátký bank a hned za ním pět schodů. Není to El Toro, ale na videu to vypadalo efektně. Skvělý začátek nás nahecoval do dalšího objevování lublaňského streetu, až jsme zakotvili na rovné zídce ze schodů. Nevím, jak bych vám ji popsal... Představte si nádhernou ženskou, která je ale neskutečně frigidní. Přesně to byla ta zídka, na pohled dokonalá, ale grind na ní nešel ani za boha. To zjistil Kiko celkem bolestivou cestou i přes kilogramy naneseného vosku, takže jsme to raději vzdali. Kiko si to ale vykompenzoval na dalším spotu, kterým byl docela dlouhý travnatý gapík. Fanda bleskurychle odjel kickflip a hned začal zkoušet var heel, Kiko si mezitím hrál s bs heelflipem. Ani jeden z mnoha Fandových dopadů se neproměnil v úspěšný, zato Kiko vrátil back heel jak princ a my jsme úspěšně završili první den. Předpověď počasí na další den vůbec nepotěšila, ale ráno to vypadalo ještě v pohodě, a tak jsme stihli

vyzvat dva spoty. Dřevěná manuálka, lukrativní to místo pro život termitů a podobných dřevo požírajících mikroorganismů, se zalíbila Honzíkovi a Kikovi, a krátkou session proměnili na dohromady tři manuálové kombíčka. Pak jsme se přesunuli na lavičku do zatáčky u stadionu, kde Fanda zabil fs smith fs pop out a Kiko v doprovodu prvních dešťových kapek flip bs tailslide. Spustil se neuvěřitelný liják, rozhodli jsme se proto zaskočit si na oběd, zaparkovali v gigantickém obchodním centru a hledali co největší low cost. Zakotvili jsme v Sparu, který vypadal pro pět chudých skejťáků nejlépe. Opak byl pravdou, nakonec jsme utratili 6 éček za podprůměrné jídlo, za což Kiko hlásil Spar až do konce výletu. Z nebe stále chcalo, proto jsme se přeorientovali na tourist life a navštívili gigantický jeskynní komplex s názvem Škocjanské jame. Vzít tři puberťáky na poznávací trip do památky UNESCO? Úplně jsem se cítil jako za dob základní školy, akorát s tím rozdílem, že jako největší školák jsem se choval já, když jsem dostal nezastavitelný záchvat smíchu poté, co jeden z návštěvníků jeskyně skoro přepadl přes ochranné zábradlí. Pokud si myslíte, že pražské byty mají vysoké stropy, tak tady z tohoto byste se úplně posrali. Jeskynní místnosti vysoké 100 m připomínající lokality, ve kterých se točil Hobbit, v údolí protéká úzká říčka, která údajně již párkrát celou jeskyni zatopila, a turistický chodníček s podobností čínské zdi, prostě nádhera. Bohužel se zde nemůže fotit, takže mi budete muset uvěřit a představit si to jen z mého vyprávění.

2

3 Exkurze po přírodních památkách skončila a my jsme si to namířili k pobřeží, které obvykle schovává hromadu spotů. Tentokrát se nám asi všechny spoty vyhýbaly, protože jsme našli akorát jeden dirty gapík ve městě Izola a nechali si ho do zálohy. Následující den jsme se probudili do nádherného počasí, které si vyžádalo další výlet za hranice Lublani, tentokrát do nedaleké Postojny, která se může pochlubit skvělým DIY spotem. Honzík tam vrátil fakt vymazlený rock bs flip out, Kiko zas kinečko v největším rádiusu a Fanda si ze stejné překážky odnesl fs smith a další hromadu triků, neboť právě jeho srdíčku jsou rádiusy nejblíže. Možnosti DIY spotu jsme vyčerpali, ale ve městě je ještě skvělý bump over

rail, klasicky při vstupu do banky. Takových spotů jsme už viděli desítky, ale žádný z nich nebyl tak dokonalý a reálný. Bohužel po prvním pokusu jsme dostali vyhazov a vrátili se raději do hlavního města. U nemocnice se zrekonstruovaly šikmé hubby z jedenácti schodů, na které se nejvíce hecoval Kiko, ale kvůli nějakému mentálnímu bloku se do toho neuměl donutit. Byli jsme na spotu už dvě hodiny, ale blok ne a ne překonat, a já si najednou vzpomněl, že jsem si v Postojně nechal viewfinder. Ne úplně drahá věc, ale pro točení dost zásadní. Do Postojny dlouho, jak jsme chtěli. Fanda si odnesl dvě rychlé lajničky, Kiko jednu delší, při jejímž zkoušení stihl vyčerpat všechny nadávky, které slovenský jazyk nabízí. Nakonec ještě na single vrátil fs tailslide bigspin out a po dobrém začátku jsme vyrazili k moři, dát slovinskému pobřeží druhou šanci. Slovinci sice hodně moře nedostali, ale oblast to je fakt nádherná! Nejprve jsme bloudili po městečku Portrož, ale marně... Pak jsme to zkusili ve větším městě Koper, kde se to už trochu rýsovalo skoro-spoty, ale stále to nebylo dokonalé, až do momentu, kdy se za námi

1

jsme se proto ještě rozhodli vrátit, ale předtím jsme ještě navštívili jeden spotík v Lublani. Mramorový ovál připomínající rail na zemi byl jako dokonalý pro Honzíkův boardslide bigspin out, akorát na dopadu byla zaparkována několikamilionová Tesla, proto jsme luxusní elektromobil patřičně obarikádovali svými věcmi a Honzík to hned několikrát vrátil. Tak hurá znovu do Postojny! Samozřejmě můj viewfinder se nenašel, ale Fanda ho naštěstí pomstil olliečkem přes zmiňovaný bump, který mu tam padl na čtvrtý pokus. Aplaus kolemjdoucích ho hecnul ještě zkusit kino, ale po prvním sebevražedném pokusu si to rychle rozmyslel. Čtvrtý den jsme měli v plánu se zdržet v Lublani co nejméně. Dali jsme si warm up session na skvělých točitých zídkách před bankou. Tentokrát na místo hejtu z banky nás slušně pozdravili a nechali skejtovat tak

objevil lokální skater, který to za námi pushoval, od chvíle kdy nás slyšel na prknách v centru. Měli jsme z pekla štěstí, že jsme natrefili na tohoto týpka, protože cestou jsme uviděli akorát longboard shop, ve kterém nám poradili jezdit 10centimetrovou zídku. Lokál se jmenoval Matjaž a tyto přímořská městečka má pořádně zmapované. Ukázal nám i nějaké profily a ze spotů jsme byli neskutečně nadšeni, proto jsme si s ním dohodli schůzku na další den. Samozřejmě, Matjaž se na místo setkání nedostavil, telefon nezvedal, na smsky neodpověděl. Skejťáci, čuráci! Podobnou zkušenost si ze Slovinska před nedávnem přinesl náš kamarád George, ale nějak se mi tomu nechtělo věřit. Už věřím... Namísto čekání na Godota jsme raději využili naši přímořskou polohu na chillovou koupačku. Koule se nám trochu ze studené vody scvrkly na rozinky, ale refresh to byl dokonalý. Když jsme vyschli, vrátili jsme se na dirty

2

3 gapík, který jsme v časech nepříznivého počasí objevili v Izole. Honzík se rozhodoval mezi 360 flipem a fakie bigspinem, ale nakonec to vyhrál biggie, který i zanedlouho s přehledem vrátil. Odjeli jsme do Lublaně na hubby při nemocnici, aby Kiko odstranil svůj mentální blok a naložil jim jak správný Nike SB rider. Zábrany nechal asi u moře, protože do deseti minut bez problémů odjel bs grind a bs 5-0. Mezitím se na zídku hecoval i Fanda, ale nevěděl se donutit naskočit, proto předtím dělal pár flipů, aby měl feeling sérky. Kiko se ještě cítil na flip bs grind, když v tom Fanda naskočil do fs grindu, zasekl se a letěl na hlavu. Toto bylo již podruhé za měsíc, co si dal fakt nepříjemnou hlavičku, a k tomu měl ještě podobně jako Jiggy naštípnutou kost v ruce. I Skate and Destroy má své hranice a poté, co to Fandu skoro vyplo, nám nebylo všechno jedno. Rána do hlavy asi nebyla tak slabá, protože Fanda ztratil krátkodobou paměť. Naštěstí Peťo zachoval chladnou hlavu a věděl jak se v této situaci chovat. Fandovi dával postupně jednoduché otázky, aby mu pomohl se rozpomenout a vrátit se do reality. Místy to bylo děsivé, když si spletl Slovensko se Slovinskem nebo když si nepamatoval, že má něco s rukou a že na hlavu padl nedávno. Ze strachu o Fandu jsme se rozhodli opustit Slovinsko ještě v ten večer, protože určitě lepší skončit v nemocnici doma než někde na cestách. Tisíc kilometrů nám uběhlo jako nic, při životě nás držely nechutný, ale účinný energy drinky a hodiny taneční a rapové hudby. I když tento výlet neskončil největším happy endem, musím říci, že se Nike za své mlaďase vůbec nemusí stydět!