SPOT QUEST KYJEV

KYJE

ČÍM JE ČLOVĚK STARŠÍ, TÍM VÍC SI UVĚDOMUJE, ŽE SKATEBOARDING NENÍ JEN O NEJVYHROCENĚJŠÍCH TRICÍCH, ALE HLAVNĚ O NEZAPOMENUTELNÝCH ZÁŽITCÍCH, KTERÉ VÁM KUS DŘEVA S KOLEČKAMA PŘINESE. A PŘESNĚ TAKOVÉ ZÁŽITKY JSME BYLI NASBÍRAT NA DALŠÍM SPOT QUESTU, KTERÝ NÁS ZAVEDL DO KYJEVA.

text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

V

Trip na Ukrajinu byl úplně jiný než všechny, jaké jsem dosud absolvoval, a proto jsem rád, že mi na něm dělal společnost dlouholetý kamarád Rišo Tury, stále pozitivní Tomáš Javůrek, Tomáš Nálevka a.k.a. Crazy Swayze a za foťákem klasicky Peťo Mercell. Ještě jsem neměl ani jednu věc sbalenou, ale tušil, že nás čeká jedna z největších životních zkušeností. Přece jen, jedeme do země, jejíž jméno se skloňuje celý rok, a ne více než vyhrocená. Po vstupu do Ukrajiny nás čekala horší kontrola než v USA. Ještě i do trenýrek se mi podívali, jestli tam náhodou neschovávám spásu pro ukrajinský lid. Kontrolou jsme úspěšně prošli, od lokálních dealerů jsme si směnili peníze a najednou nás průvodkyně plaší, že odjíždíme za 10 minut. Nakonec jsme jeli úplně jiným vlakem a každý z nás byl roztroušený ruštiny jsem zjišťoval situaci a poměry v Kyjevě. Z jeho vyprávění se Kyjev nezdál vůbec hrůzostrašný a neklidný, koneckonců, všechny válečné konflikty v zemi se dějí na východě a Kyjev je akorát epicentrem všech protestů. Přiznám se, že tato šestnáctihodinová cesta do hlavního města Ukrajiny byla asi můj největší zážitek. Potom, co můj spolucestující Vlad koupil první

1

zrovna v pozitivním smyslu. My jsme měli strach, naše rodiny měly strach a popravdě první minuty na území Ukrajiny naznačovaly, že obraz, který o ní vytvářejí masmédia, je pravdivý. Vše se začalo komplikovat už v Košicích, kde nám oznámili, že náš vagon má dvouhodinové zpoždění. Přesto jsme se přesunuli alespoň do Černé nad Tisou, která se nachází poblíž ukrajinských hranic. Osud nás a našeho vagónu byl i zde neznámý, tak jsme se svezli na Ukrajinu, konkrétně do pohraničního města Čop. Slovenští celníci byli příjemní asi tak jako všichni pracovníci administrativy na světě a na hranicích si nechali jednoho Ukrajince, kterému vypršelo vízum, tím pádem mu hrozí pokuta 160 € a vyhoštění ze země. Tehdy jsem si uvědomil, že situace v zemi je v jiném vagónu. Noční můra se stala skutečností. Strach a stres ve mně se ještě několikrát znásobil, když jsem se ocitl před železnou branou vězeňsky vypadajícího lůžkového vagónu. Jelikož už ve vlaku nebylo místo, spali jsme v kupéčkách pro průvodce. Každý z nás ho sharoval s někým jiným, já jsem byl s kyjevským studentem a díky své mírné znalosti pivka, rozběhl se kalebný vlakový kolotoč. Najednou se u mě zjevil Javor a Tomáš Nálevka, nikdy jsem ještě nikoho neviděl tak rád jako je. Pak se k nám přidružil i Rišo a už jsme se do konce cesty neoddělili. V restauračním vagónu jsme zafelili s domorodci, kteří všechny slovanské národy (samozřejmě kromě Rusů) brali jako bratry. Proto nás zvali na jídlo, vodku,

piva a ještě jednou vodku a ještě jednou piva... To se konkrétně mně stalo osudným, protože se mi udělalo neskutečně špatně během spánku a nablil jsem si pod polštář, kde si stále pečlivě schovávám telefon – RIP iPhone 5… Když jsme se konečně po třech dnech po odjezdu z domova ocitli v Kyjevě, nevěděli jsme, co si myslet, ale prostě hlavák není krásný ani v Praze. Přesunuli jsme se na ubytko, kde nám napsali, že bydlíme nakonec někde jinde. Naštěstí to bylo stále blízko zahanbit. Když lokálové viděli jeho fs smith flip out, skoro si vytrhali vlasy, vyškrábali oči a vykřičeli hlasivky. Takový skateboarding nebývá v Kyjevě k vidění, a aby toho nebylo dost, Rišo ještě zaříznul na zídce ze skočky hardflip bs tailslide bigspin out. Nedaleko se nacházel vyvýšený monument s dlouhou šikminou, kde naše trojice natočila pár back to back lajniček. Další spot v rukávu ukrývali lokálové, no ale raději si ho tam měli nechat. Dali jsme jim pak ještě šanci nám ukázat další rail a tentokrát nezklamali. krátké zídečky. Rišo si na nich sérkoval jak nic a do pár pokusů mu padla stylová lajnička, která se před časem objevila na našem webu. Jeden den, tři fotky, nádherný start! Další den jsme se těšili na podobný úspěch. Krátce před obědem jsme vyrazili na Majdan, což je v podstatě centrum města, právě tam se konaly známé protesty proti tehdejší vládě. Silné místo, které z každé strany lemují fotky padlých a protestujících. Prostě něco, co si u nás už ani neumíme představit.

2

metra, tak důvod na hejt byl minimální. Poslední výlety se mi potvrzuje, že čím více sketchy krajina, tím lepší ubytko. K 2 x 2 m místnosti v New Yorku a dvěma plnohodnotným třípokojákům v Sarajevu se k těm lepším bydlením připsalo i tohle v Kyjevě. Mít svůj byt je prostě paráda! Dorazili jsme celkem v rozumném čase, proto jsme skateboardingu dali šanci hned první den... Měli jsme jít raději na pivo, první spoty nás nijak extra neoslovily a přehnané používání zámkové dlažby nás také nepotěšilo. Skoro všude ve městě byl mramor, ale nač vám je perfektní zídka, když se odrážíte z božího trestu mezi povrchy? Druhý den jsme se rozhodli vypadnout k parku nedaleko hotelu Bratislava. To je znamení! Tam se nám určitě zadaří! A tak i bylo. Cestou v přeplněném kyjevském metru jsme potkali skejtově oblečený lidi. Hned nám poradili spoty v parku a my jsme začali první plnohodnotnou session tohoto tripu. Zídečka ze skočky nebo rovná zídka ze schodů potěšila technicky založeného Riša, ale ani Crazy Swayze se nenechal Perfektní zábro před supermarketem si rovnou oťukal Rišo. Nedočkali jsme se vřelého přivítání, na rozjezdu štěkal pes, ale přesto mu tam hned padl fs nosegrind, za který si ode mě vysloužil 100 hřiven, nějakých 100 českých korun. Za rohem si Javor našel nesmyslný gap, bez rozjezdu, který chtěl pokořit cab flipem. Zasekli jsme se tam na dvě hodiny a bohužel nedokonalost spotu vyhrála nad Javorovými nervy. Bylo už dost hodin, ale stíhali jsme ještě jeden spot, proto nás lokál Timur zavedl k Paláci Sportu, kde byly Každopádně lokálové nám taktéž zapomněli sdělit, že město je zamořené. Zamořené nádhernými ženskými, ze kterých jsme slintali víc než přerostlý bernardýn. Pojďme raději zpět ke skateboardingu. I když bylo téměř nereálné se soustředit na ježdění, protože kolem spotu procházelo každou minutu minimálně 20 potenciálních matek mých dětí. Vyfotili jsme na Majdane rovnou dvě fotky, Rišův tailslide flip out na třetím schodu a Javor pokřtil nelegální vypadající rádius rockem to fakie. Následovalo bloudění za skoro-

spotama, až na konci dne jsme znovu dorazili na Palác Sportu, kde si Crazy Swayze vyhlédl gap do strany z 12 schodů. Mysleli jsme, že si dělá prdel, ale když na třetí pokus vrátil nepochopitelný 360 flip, tak jsme věděli, že tento moravský zabiják má ještě co říct. Bohužel si při skákání dojebal palec a zbytek tripu prožíval v bolestech. Byl pátek, a asi jako všude na světě, i zde k pátku patří kalba. Byla by škoda si nezažít party na ukrajinský způsob, proto jsme se vrátili na Majdan, sedli jsme si do trávy a doufali v nejlepší. Už to vypadalo, že jedeme domů, ale Rišo se zakecal s nějakou obrovskou skupinkou a najednou jsme byli na cestě ke gigantické duze, což byl monument přátelství mezi Ruskem a Ukrajinou. Údajně ho kvůli momentální situaci budou bourat. Nic to neměnilo na tom, že kalební spot to byl ideální, kolem sezení jako v letním kině a od každé skupinky se nesla jiná melodie, kterou vydávaly struny z každého nadějného spotu nás vyhodili či tam byla zámkovka nebo to byl prostě nesmysl. Naši spotovou kletbu nakonec zahnal Javor, který navzdory vyhazovu od muže zákona v maskáčích svému bs flipu dal párkrát ještě šanci a na pána to odešel. Maskáče bohužel v Kyjevě fičeli více než no complyčka v skateboardingu. Vidět čerstvě osmnáctiletý kluky ve vojenské uniformě vás donutí se zamyslet, jaký zvrácený je tento svět. Rišo si nedaleko našel chillové

1

kytar a hlasivky mírně připitých Ukrajinců. Tady jsem si všiml zásadního rozdílu mezi námi. My se opijem za 20 minut a skotačíme celou noc, oni popíjejí do rána, užívají si hudbu a přítomnost jeden druhého. Na to, jak jsme se Kyjeva báli, k nám byli lidé více než přátelští, proto se každý zakecal s někým jiným a ani nevím jak, najednou jsme ztratili Javora a Tomáše Nálevku. Naštěstí je na Ukrajině neuvěřitelně levně a taxík zpět na privát stál v přepočtu asi 40 Kč. Dva dny se nám dařilo, ale pak nastala skate krize, zídečky ze schodů a vrátil rychlý heelflip bs noseslide. Viděli jsme už všechny spoty, které nám portál Skhateyou nabízí, proto jsme měli přesný plán co který den vyzvat. Javor si ulítává na šikminách, proto chtěl dát ještě jednu šanci bankům, ze kterých nás předtím vyhodila nekompromisní bábuška. Tentokrát tam byla ještě nekompromisnější bába, která Javorovi pokaždé skákala do cesty a bez legrace rozdávala děla. Přesně v té době u parlamentu vybuchl granát, který zranil desítky lidí. Zatímco my bojujeme o spoty, lidé bojují o normální podmínky pro život. Víte, co máme společné? Ani jeden z nás nedostal to, po čem toužil. V žádném případě to nebereme jako porážku, neboť z Kyjeva si odnášíme skvělé fotky, unikátní materiál a hromadu zážitků. Poslední den jsme se rozhodli vystavit naše semeníky radioaktivní vodě řeky Dněpr, která nabízí zchlazení na několika plážích ve městě. Nemají v tom Kyjevě až tak hrozný život, je se kde koupat, skejtovat, kalit, sushi stojí 40 kaček, cigarety dvacku a vodku tady máte za pade. Alespoň konečně víme, jak se cítí Němci u nás, hehe. Výši průměrného platu na Ukrajině vám sem raději nenapíšu, protože by vám vyšla slzička a zlobili byste se na sebe, že si vůbec stěžujete na svůj život. Da svidania!