Kniha představuje podstatně rozšířenou edici autorovy předchozí publikace Tak nám prý forma sleduje funkci, kterou v roce 2003 vydala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Navíc je kniha doplněna komentovanou barevnou obrazovou přílohou „Předměty a podněty“ s více než osmdesáti ilustracemi. Jan MICHL je profesorem historie a teorie designu na Vysoké škole architektury a designu (AHO) v Oslu v Norsku.
www.barrister.cz ISBN 978-80-87474-48-8
Doporučená cena: 395 Kč
Funkcionalismus, design, škola, trh
Publikace má za cíl povzbudit přemýšlení o problémech teorie i praxe navrhování užitkových předmětů a budov, na které zároveň klademe výtvarné nároky. Jednotlivé kapitoly se kriticky vyrovnávají s myšlenkami zděděnými po modernistické funkcionalistické filozofii, která uvažování o designu a architektuře i jejich praxi po řadu generací určovala. Tématem kapitol je mj. povaha designérovy tvořivosti, smysl hesla forma následuje funkci, původ abstraktní estetiky designu, myšlenka funkční dokonalosti, otázky stylové jednoty a stylového pluralismu, problém tzv. inteligentního designu v přírodě, vztah designu a trhu a řada dalších otázek.
Jan Michl
Jan MICHL (1946) je historik a teoretik designu. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Brně pokračoval ve studiu na dnešní Masarykově univerzitě (PhDr.) a na Univerzitě v Uppsale ve Švédsku (fil kand). Předmětem jeho studií byly dějiny umění, jazyky a hospodářské dějiny. V sedmdesátých letech byl zaměstnán v Ústavu teorie a dějin umění tehdejší ČSAV v Praze. Od začátku 80. let žije a pracuje v Norsku, kde působí jako profesor historie a teorie designu na Arkitektur- og designhøgskolen i Oslo (AHO) a jako hostující profesor Fakulty informatiky a mediálních technologií při Høgskolen i Gjøvik (HiG). Jeho hlavním badatelským zájmem je modernistická filozofie navrhování, její kritiky a alternativní chápání designu. Řada jeho textů je dostupná na webové stránce janmichl.com.
Funkcionalismus, design, škola, trh
Čtrnáct textů o problémech teorie a praxe moderního designu
Jan Michl
Ze čtrnácti textů zahrnutých do této knihy se čtenář dozví, mimo jiné, přinejmenším čtrnáct zajímavých věcí: (1) že designéři tvoří nové přetvářením starého a že to ani jinak nejde; (2) že modernismus neměl jenom jednu, ale dvě teorie designu; (3) že heslo forma následuje funkci operovalo s pojmem funkce, který byl zcela prázdný; (4) že i někteří velcí historikové umění funkcionalistické heslo chápali špatně; (5) že funkční dokonalost je principiálně nedosažitelný cíl; (6) že představa inteligentního designu v přírodě stojí na stvořitelském, tj. mylném chápání lidských výrobků; (7) že v posledních padesáti letech udělala řada badatelů z funkcionalistické filozofie designu kůlničku na dříví; (8) že klíčem ke vzniku uměleckého díla není ani tak umělecká autonomie, jako konkrétní zadání; (9) že předlohy zůstávají i nadále pedagogickou pomůckou číslo jedna; (10) že příčina všeobecně nižší kvality nemodernistického designu oproti designu modernistickému je ta, že designérské školy nic jiného než modernistický design neučí; (11) že tržní soutěž o přízeň zákazníků je nejefektivnější zárukou výtvarné i funkční kvality výrobků; (12) že důvod, proč umělecké řemeslo za socialismu kvetlo a průmyslový design spíš přežíval, byl ten, že socialismus je předprůmyslový způsob organizace společnosti; (13) že trauma direktivního zavedení socialistického realismu před šedesáti lety prohloubilo nekriticky odmítavý postoj k historizující architektuře 19. století a nekriticky vstřícný postoj k teorii i praxi funkcionalismu; (14) že nad Alvarem Aaltem držela ochrannou ruku finská ekonomická elita.