mastr_03_11.qxd
27.6.2011
9:16
Stránka 174
Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí Martin HORÁâEK
Pfiíspûvek na pfiíkladu Nového muzea Akropole poukazuje na sporné aspekty polemiky o novostavbách v takzvaném historickém prostfiedí a pokou‰í se pojmenovat obecnû pfiijatelné fie‰ení. Doporuãuje pfiihlíÏet k poznatkÛm nehistorick˘ch vûd a praxi ochrany pfiírody, preferující péãi o jevy s vysok˘m stupnûm organizované komplexity (druhy, ekosystémy). Jejich hodnota je kvantifikovatelná a eticky univerzálnû obhajitelná. Recept na bezkolizní intervenci pfiedstavuje adaptivní design. A N O TA C E :
Na semináfii Souãasná architektura a historické mûsto, pofiádaném olomouck˘m pracovi‰tûm Národního památkového ústavu 17. bfiezna 2011, reprezentoval zahraniãní zku‰enost s fenoménem mÛj referát o Novém muzeu Akropole v Athénách. PonûvadÏ podrobn˘ rozbor kauzy je pfiipraven k publikaci jinde, budou níÏe jen shrnuta základní fakta a tûÏi‰tûm pfiíspûvku se stanou teze, které vyplynuly z diskuse referátem vyvolané a které lze pro jejich obecn˘ charakter stejnû dobfie provûfiovat na fieckém, ãeském ãi jakémkoli jiném materiálu. Muzeum Akropole bylo zaloÏeno v roce 1865, s cílem schraÀovat a vystavovat archeologické nálezy z Akropole. Kapacita budovy postavené pfiímo na Akropoli se brzy naplnila a poptávku po nov˘ch prostorách vyvolal je‰tû jeden motiv politick˘ – nadûje na návrat fragmentÛ sochafiské v˘zdoby
1
Parthenonu, odvezen˘ch poãátkem 19. století do Velké Británie. Jedním z argumentÛ, kter˘m Britové zpochybÀovali moÏnost vrácení takzvan˘ch El-
ského areálu byla svûfiena Santiagu Calatravovi,
Autorem v‰ech fotografií je Martin Horáãek.
ginov˘ch mramorÛ, bylo, Ïe ¤ekÛm chybí dÛstojné
jenÏ souãasnû sedûl v porotû soutûÏe na nové
Obr. 1. Athény, Nové muzeum Akropole, Bernard Tschu-
místo pro jejich vystavení. V roce 1974, kdy vo-
muzeum. V záleÏitosti muzea byly osloveny pouze
mi – Michael Photiadis, 2000–2009. (Foto 2009)
jenskou diktaturu v ¤ecku nahradila civilní vláda,
avantgardnû orientované „hvûzdné“ ateliéry – vy-
premiér Constantinos Karamanlis vyzval ke stav-
hrál Ameriãan ‰v˘carského pÛvodu Bernard Tschu-
bû nového, vût‰ího a reprezentativnûj‰ího muzea.
mi. Tschumi se spojil s fieck˘m architektem Michae-
rakterizuje jak pÛdorys, tak pouÏité materiály (po-
Velikost vyluãovala realizaci pfiímo na Akropoli,
lem Photiadisem a navrhl doprostfied parcely kolo-
hledov˘ beton, vlnit˘ plech, sklo) a expoziãní kon-
nicménû stavba mûla se skálou zÛstat v optickém
sální objekt sestávající z nepravidelného dvoupo-
cept. Stfiedem objemu vede rampa a pojízdné
spojení. Vybrána byla parcela Makrygianni pfii jiho-
dlaÏního hranolu na lichobûÏníkovém pÛdor ysu,
schodi‰tû, které náv‰tûvníka zavede z provozního
v˘chodní patû Akropole s rÛznorodou zástavbou
na kterém je poloÏen kvádr s orientací kopírující
pfiízemí do prvního patra s expozicí v jediném kon-
a pozÛstatky antické a byzantské fiemeslnické
Parthenon a pfiibliÏnû t˘chÏ rozmûrÛ jako chrám.
tinuálním prostoru obíhajícím obvod budovy. Ces-
ãtvr ti pod povrchem. Tfii soutûÏe na novostavbu
Na základní tûleso se napojuje men‰í lichobûÏní-
ta vrcholí ve druhém, pootoãeném patfie, kde je
skonãily krachem, teprve ãtvr tá soutûÏ z roku
kov˘ sendviã dvou teras, ‰ípovitû se zuÏující smû-
instalována replika kladí Parthenonu s osazen˘mi
2000, omezená na dvanáct vyzvan˘ch mezinárod-
rem k Akropoli. Spodní terasa, s vyfiíznut˘m prÛ-
skulpturami, buì originály (ve vlastnictví muzea),
ních architektonick˘ch ateliérÛ, vedla k realizaci.
hledem na archeologické odkr yvy, slouÏí jako
nebo sádrov˘mi odlitky (ve vlastnictví jin˘ch sbí-
Nové muzeum mûlo b˘t otevfieno v roce pofiádání
nástup do muzea, horní jako vyhlídková kavárna.
rek). Odlitky jsou pfiitom prezentovány jako doãas-
athénsk˘ch olympijsk˘ch her 2004, a stejnû jako
Celá hmota je vyzdviÏena nad terén na pilífiích za-
né, dokud nebudou vystfiídány vrácen˘mi originá-
architektura sportovních stadionÛ, tak i architektu-
pu‰tûn˘ch do podloÏí tak, aby se omezilo po‰ko-
ly. Celoprosklené fasády umoÏÀují pohledovou
ra muzea mûla vyjádfiit pokrok a dynamiku fiecké
zení vykopávek a aby stavba odolala zemûtfiesení.
konfrontaci exponátÛ s jejich pÛvodním prostfie-
spoleãnosti a metropole. V obou pfiípadech se pro-
Muzeum bylo pro náv‰tûvníky otevfieno teprve
dím. Ze stávajících budov na pozemku byl zacho-
to vyÏadoval futuristick˘ design: podoba olympij-
v ãervnu 2009. Jednoduchost a pfiehlednost cha-
ván b˘val˘ vojensk˘ ‰pitál v byzantinizujícím slo-
174
Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí