Horacek 2011 nove muzeum akropole

Page 1

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 174

Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí Martin HORÁâEK

Pfiíspûvek na pfiíkladu Nového muzea Akropole poukazuje na sporné aspekty polemiky o novostavbách v takzvaném historickém prostfiedí a pokou‰í se pojmenovat obecnû pfiijatelné fie‰ení. Doporuãuje pfiihlíÏet k poznatkÛm nehistorick˘ch vûd a praxi ochrany pfiírody, preferující péãi o jevy s vysok˘m stupnûm organizované komplexity (druhy, ekosystémy). Jejich hodnota je kvantifikovatelná a eticky univerzálnû obhajitelná. Recept na bezkolizní intervenci pfiedstavuje adaptivní design. A N O TA C E :

Na semináfii Souãasná architektura a historické mûsto, pofiádaném olomouck˘m pracovi‰tûm Národního památkového ústavu 17. bfiezna 2011, reprezentoval zahraniãní zku‰enost s fenoménem mÛj referát o Novém muzeu Akropole v Athénách. PonûvadÏ podrobn˘ rozbor kauzy je pfiipraven k publikaci jinde, budou níÏe jen shrnuta základní fakta a tûÏi‰tûm pfiíspûvku se stanou teze, které vyplynuly z diskuse referátem vyvolané a které lze pro jejich obecn˘ charakter stejnû dobfie provûfiovat na fieckém, ãeském ãi jakémkoli jiném materiálu. Muzeum Akropole bylo zaloÏeno v roce 1865, s cílem schraÀovat a vystavovat archeologické nálezy z Akropole. Kapacita budovy postavené pfiímo na Akropoli se brzy naplnila a poptávku po nov˘ch prostorách vyvolal je‰tû jeden motiv politick˘ – nadûje na návrat fragmentÛ sochafiské v˘zdoby

1

Parthenonu, odvezen˘ch poãátkem 19. století do Velké Británie. Jedním z argumentÛ, kter˘m Britové zpochybÀovali moÏnost vrácení takzvan˘ch El-

ského areálu byla svûfiena Santiagu Calatravovi,

Autorem v‰ech fotografií je Martin Horáãek.

ginov˘ch mramorÛ, bylo, Ïe ¤ekÛm chybí dÛstojné

jenÏ souãasnû sedûl v porotû soutûÏe na nové

Obr. 1. Athény, Nové muzeum Akropole, Bernard Tschu-

místo pro jejich vystavení. V roce 1974, kdy vo-

muzeum. V záleÏitosti muzea byly osloveny pouze

mi – Michael Photiadis, 2000–2009. (Foto 2009)

jenskou diktaturu v ¤ecku nahradila civilní vláda,

avantgardnû orientované „hvûzdné“ ateliéry – vy-

premiér Constantinos Karamanlis vyzval ke stav-

hrál Ameriãan ‰v˘carského pÛvodu Bernard Tschu-

bû nového, vût‰ího a reprezentativnûj‰ího muzea.

mi. Tschumi se spojil s fieck˘m architektem Michae-

rakterizuje jak pÛdorys, tak pouÏité materiály (po-

Velikost vyluãovala realizaci pfiímo na Akropoli,

lem Photiadisem a navrhl doprostfied parcely kolo-

hledov˘ beton, vlnit˘ plech, sklo) a expoziãní kon-

nicménû stavba mûla se skálou zÛstat v optickém

sální objekt sestávající z nepravidelného dvoupo-

cept. Stfiedem objemu vede rampa a pojízdné

spojení. Vybrána byla parcela Makrygianni pfii jiho-

dlaÏního hranolu na lichobûÏníkovém pÛdor ysu,

schodi‰tû, které náv‰tûvníka zavede z provozního

v˘chodní patû Akropole s rÛznorodou zástavbou

na kterém je poloÏen kvádr s orientací kopírující

pfiízemí do prvního patra s expozicí v jediném kon-

a pozÛstatky antické a byzantské fiemeslnické

Parthenon a pfiibliÏnû t˘chÏ rozmûrÛ jako chrám.

tinuálním prostoru obíhajícím obvod budovy. Ces-

ãtvr ti pod povrchem. Tfii soutûÏe na novostavbu

Na základní tûleso se napojuje men‰í lichobûÏní-

ta vrcholí ve druhém, pootoãeném patfie, kde je

skonãily krachem, teprve ãtvr tá soutûÏ z roku

kov˘ sendviã dvou teras, ‰ípovitû se zuÏující smû-

instalována replika kladí Parthenonu s osazen˘mi

2000, omezená na dvanáct vyzvan˘ch mezinárod-

rem k Akropoli. Spodní terasa, s vyfiíznut˘m prÛ-

skulpturami, buì originály (ve vlastnictví muzea),

ních architektonick˘ch ateliérÛ, vedla k realizaci.

hledem na archeologické odkr yvy, slouÏí jako

nebo sádrov˘mi odlitky (ve vlastnictví jin˘ch sbí-

Nové muzeum mûlo b˘t otevfieno v roce pofiádání

nástup do muzea, horní jako vyhlídková kavárna.

rek). Odlitky jsou pfiitom prezentovány jako doãas-

athénsk˘ch olympijsk˘ch her 2004, a stejnû jako

Celá hmota je vyzdviÏena nad terén na pilífiích za-

né, dokud nebudou vystfiídány vrácen˘mi originá-

architektura sportovních stadionÛ, tak i architektu-

pu‰tûn˘ch do podloÏí tak, aby se omezilo po‰ko-

ly. Celoprosklené fasády umoÏÀují pohledovou

ra muzea mûla vyjádfiit pokrok a dynamiku fiecké

zení vykopávek a aby stavba odolala zemûtfiesení.

konfrontaci exponátÛ s jejich pÛvodním prostfie-

spoleãnosti a metropole. V obou pfiípadech se pro-

Muzeum bylo pro náv‰tûvníky otevfieno teprve

dím. Ze stávajících budov na pozemku byl zacho-

to vyÏadoval futuristick˘ design: podoba olympij-

v ãervnu 2009. Jednoduchost a pfiehlednost cha-

ván b˘val˘ vojensk˘ ‰pitál v byzantinizujícím slo-

174

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.