Page 1

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 174

Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí Martin HORÁâEK

Pfiíspûvek na pfiíkladu Nového muzea Akropole poukazuje na sporné aspekty polemiky o novostavbách v takzvaném historickém prostfiedí a pokou‰í se pojmenovat obecnû pfiijatelné fie‰ení. Doporuãuje pfiihlíÏet k poznatkÛm nehistorick˘ch vûd a praxi ochrany pfiírody, preferující péãi o jevy s vysok˘m stupnûm organizované komplexity (druhy, ekosystémy). Jejich hodnota je kvantifikovatelná a eticky univerzálnû obhajitelná. Recept na bezkolizní intervenci pfiedstavuje adaptivní design. A N O TA C E :

Na semináfii Souãasná architektura a historické mûsto, pofiádaném olomouck˘m pracovi‰tûm Národního památkového ústavu 17. bfiezna 2011, reprezentoval zahraniãní zku‰enost s fenoménem mÛj referát o Novém muzeu Akropole v Athénách. PonûvadÏ podrobn˘ rozbor kauzy je pfiipraven k publikaci jinde, budou níÏe jen shrnuta základní fakta a tûÏi‰tûm pfiíspûvku se stanou teze, které vyplynuly z diskuse referátem vyvolané a které lze pro jejich obecn˘ charakter stejnû dobfie provûfiovat na fieckém, ãeském ãi jakémkoli jiném materiálu. Muzeum Akropole bylo zaloÏeno v roce 1865, s cílem schraÀovat a vystavovat archeologické nálezy z Akropole. Kapacita budovy postavené pfiímo na Akropoli se brzy naplnila a poptávku po nov˘ch prostorách vyvolal je‰tû jeden motiv politick˘ – nadûje na návrat fragmentÛ sochafiské v˘zdoby

1

Parthenonu, odvezen˘ch poãátkem 19. století do Velké Británie. Jedním z argumentÛ, kter˘m Britové zpochybÀovali moÏnost vrácení takzvan˘ch El-

ského areálu byla svûfiena Santiagu Calatravovi,

Autorem v‰ech fotografií je Martin Horáãek.

ginov˘ch mramorÛ, bylo, Ïe ¤ekÛm chybí dÛstojné

jenÏ souãasnû sedûl v porotû soutûÏe na nové

Obr. 1. Athény, Nové muzeum Akropole, Bernard Tschu-

místo pro jejich vystavení. V roce 1974, kdy vo-

muzeum. V záleÏitosti muzea byly osloveny pouze

mi – Michael Photiadis, 2000–2009. (Foto 2009)

jenskou diktaturu v ¤ecku nahradila civilní vláda,

avantgardnû orientované „hvûzdné“ ateliéry – vy-

premiér Constantinos Karamanlis vyzval ke stav-

hrál Ameriãan ‰v˘carského pÛvodu Bernard Tschu-

bû nového, vût‰ího a reprezentativnûj‰ího muzea.

mi. Tschumi se spojil s fieck˘m architektem Michae-

rakterizuje jak pÛdorys, tak pouÏité materiály (po-

Velikost vyluãovala realizaci pfiímo na Akropoli,

lem Photiadisem a navrhl doprostfied parcely kolo-

hledov˘ beton, vlnit˘ plech, sklo) a expoziãní kon-

nicménû stavba mûla se skálou zÛstat v optickém

sální objekt sestávající z nepravidelného dvoupo-

cept. Stfiedem objemu vede rampa a pojízdné

spojení. Vybrána byla parcela Makrygianni pfii jiho-

dlaÏního hranolu na lichobûÏníkovém pÛdor ysu,

schodi‰tû, které náv‰tûvníka zavede z provozního

v˘chodní patû Akropole s rÛznorodou zástavbou

na kterém je poloÏen kvádr s orientací kopírující

pfiízemí do prvního patra s expozicí v jediném kon-

a pozÛstatky antické a byzantské fiemeslnické

Parthenon a pfiibliÏnû t˘chÏ rozmûrÛ jako chrám.

tinuálním prostoru obíhajícím obvod budovy. Ces-

ãtvr ti pod povrchem. Tfii soutûÏe na novostavbu

Na základní tûleso se napojuje men‰í lichobûÏní-

ta vrcholí ve druhém, pootoãeném patfie, kde je

skonãily krachem, teprve ãtvr tá soutûÏ z roku

kov˘ sendviã dvou teras, ‰ípovitû se zuÏující smû-

instalována replika kladí Parthenonu s osazen˘mi

2000, omezená na dvanáct vyzvan˘ch mezinárod-

rem k Akropoli. Spodní terasa, s vyfiíznut˘m prÛ-

skulpturami, buì originály (ve vlastnictví muzea),

ních architektonick˘ch ateliérÛ, vedla k realizaci.

hledem na archeologické odkr yvy, slouÏí jako

nebo sádrov˘mi odlitky (ve vlastnictví jin˘ch sbí-

Nové muzeum mûlo b˘t otevfieno v roce pofiádání

nástup do muzea, horní jako vyhlídková kavárna.

rek). Odlitky jsou pfiitom prezentovány jako doãas-

athénsk˘ch olympijsk˘ch her 2004, a stejnû jako

Celá hmota je vyzdviÏena nad terén na pilífiích za-

né, dokud nebudou vystfiídány vrácen˘mi originá-

architektura sportovních stadionÛ, tak i architektu-

pu‰tûn˘ch do podloÏí tak, aby se omezilo po‰ko-

ly. Celoprosklené fasády umoÏÀují pohledovou

ra muzea mûla vyjádfiit pokrok a dynamiku fiecké

zení vykopávek a aby stavba odolala zemûtfiesení.

konfrontaci exponátÛ s jejich pÛvodním prostfie-

spoleãnosti a metropole. V obou pfiípadech se pro-

Muzeum bylo pro náv‰tûvníky otevfieno teprve

dím. Ze stávajících budov na pozemku byl zacho-

to vyÏadoval futuristick˘ design: podoba olympij-

v ãervnu 2009. Jednoduchost a pfiehlednost cha-

ván b˘val˘ vojensk˘ ‰pitál v byzantinizujícím slo-

174

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 175

2

3

4

5

Obr. 2. Athény z kopce Philopappos, vlevo Akropolis,

volaná jedním z vlastníkÛ dokázala, Ïe budovy

ním na kopci a evokovat originální svûtelné pod-

vpravo Nové muzeum Akropole. (Foto 2009)

zãásti zakr˘vají pouze v˘hled z muzejní restaurace

mínky jejich vnímání. Ohlednû exteriéru se archi-

Obr. 3. Athény, dva domy navrÏené k demolici, Dionisiou

v prvním patfie, nikoli z nejvy‰‰ího poschodí s klí-

tekt pfiíli‰ nevyjadfiuje: „Museli jsme vzít v potaz

Areopagitou 17 (Vassilis Kouremenos, 1930) a ã. 19.

ãovou expozicí vûnovanou Parthenonu. Díky efek-

citlivé archeologické vykopávky, souãasné mûsto

(Foto 2009)

tivní, mimo jiné internetové komunikaci získala

a jeho uliãní síÈ.“ Pfiipojuje se statutární zástupce

Obr. 4. Athény, Nové muzeum Akropole, v˘hled z nejvy‰-

z ¤ecka a zahraniãí 48 000 podpisÛ na petici pro

investora, fieditel muzea a emeritní profesor ar-

‰ího patra expozice na Akropolis, uprostfied snímku zadní

zachování budov, jakoÏ i podporu mezinárodních

cheologie Dimitrios Pandermalis: „Návrh byl zvo-

stûny domÛ navrÏen˘ch k demolici. (Foto 2009)

památkáfisk˘ch organizací (ICOMOS, INTBAU) ne-

len pro své jednoduché, jasné a krásné fie‰ení,

Obr. 5. Athény, Nové muzeum Akropole, prezentované

bo Svûtového kongresu architektÛ. V roce 2009

jeÏ je v souladu s krásou a klasickou jednodu-

archeologické vrstvy. (Foto 2009)

fieck˘ Vrchní odvolací soud prohlásil dekret minis-

chostí unikátních exponátÛ a které zaji‰Èuje mu-

terstva kultury o zru‰ení památkové ochrany bu-

zeologick˘ a architektonick˘ záÏitek odpovídající

dov za neplatn˘. Ty zÛstaly stát, jejich budoucnost

souãasnosti a dohledné budoucnosti.“ Podobu

ov‰em stále (jaro 2011) není jistá.

muzea chválí ti kritikové a ta ãást vefiejnosti, kte-

hu, vyuÏívan˘ V˘zkumn˘m centrem Akropole. Dále jeden kostelík a ãást dal‰ího kostela, tfii jednopo-

Nejen kvÛli tomu vyvolalo Nové muzeum Akro-

rá v Athénách postrádá v˘raznou neklasicistní ar-

schoìové klasicistní domy s prÛãelím do ulice

pole neobyãejné kontroverze. Vyfiãené názory jsou

chitekturu, slibuje si od ní „Bilbao efekt“ a pfiiklá-

a dva tfiípodlaÏní ãinÏáky z pfielomu 20. a 30. let

takfika pfiíkladnû polarizovány. Pokud je uspofiádá-

dá vût‰í dÛraz na koncept neÏ na vnûj‰í vzhled

20. století. Dal‰ích dvacet pût objektÛ bylo vy-

me a sumarizujeme, dostaneme tento v˘sledek:

stavby. Budova se stala jedním ze ‰esti finalistÛ

vlastnûno a zbofieno a pozemek byl obehnán zdí

Jednoznaãnû pro je pfiirozenû autor. „PokaÏdé

Ceny Miese van der Rohe 2011 (vybran˘ch z 343

vysokou pfiibliÏnû 1,5 m s nasazen˘m kovov˘m plo-

fiíkám, Ïe jsem nechtûl imitovat Feidia, n˘brÏ mys-

realizací), prestiÏního ocenûní dotovaného Evrop-

tem. Zmínûné dva ãinÏáky, s mramorov˘m dekora-

let jako Pythagoras,“ vysvûtluje Nové muzeum Ak-

skou unií a urãeného nejlep‰í novostavbû v ev-

tivním prÛãelím v klasicismu a Art Deco, ãásteãnû

ropole Bernard Tschumi: „Architektura je »mate-

ropsk˘ch státech za uplynulé dva roky.

zakr˘vají pfiev˘‰enou hmotu muzea a jejich zacho-

rializací« konceptu. Je to vÏdy hodnû o logice, stej-

Druhá skupina chválí interiér a s rozpaky hod-

vání bylo podmínkou souhlasu Ústfiední archeolo-

nû jako o jednoduchosti a jasnosti vyjádfiení.“ Bylo

notí exteriér. „Pfiipomíná americké kanceláfiské

gické komise s novostavbou. Nicménû v roce

pr˘ nezbytné „ustanovit dialog … s mistrovsk˘m

budovy ze sedmdesát˘ch let,“ pí‰e napfiíklad Su-

2007 fiecké ministerstvo kultury budovy vy‰krtlo

dílem staré architektur y,“ totiÏ s Par thenonem.

zanne Stephensová z Architectural Record. Tschu-

ze seznamu kulturních památek s odÛvodnûním,

Znamenalo to pfiedev‰ím umoÏnit divákovi vizuální

mi podle ní „právem odolal tlaku na pouÏití klasic-

Ïe blokují v˘hled z muzea na Akropoli. Iniciativa vy-

kontakt mezi exponáty a jejich pÛvodním umístû-

kého slovníku,“ neudrÏel v‰ak celek, kde vznikla

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí

175


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 176

6

7

Obr. 6. Athény, Agora a Akropolis s dominantou Attalovy

formací. Jedny nezajímá koncept, pokud nevede

to ani fie‰ení, jeÏ by bylo k uÏitku architektovi po-

stoy (rekonstrukce John Travlos, 1953–1956). (Foto

k harmonickému v˘sledku; druzí velebí intelek-

vûfienému zadáním takov˘ vstup navrhnout.

2009)

tuální gesto a smûlost podniku a posuzování po-

PotíÏ tkví uÏ v samotné formulaci otázky novo-

Obr. 7. Athény, pohled z Akropole na sever: vlevo Agora

dle fasád pokládají za povrchní a populistické. Jed-

stavby v historickém prostfiedí (mûstû). Stopuje-

a Attalova stoa, v popfiedí uprostfied Plaka a ¤ímská Ago-

ni Ïádají elegantnû strukturovan˘ prostor; druzí

me-li její genezi, dostaneme se k modernistické

ra, vzadu centrum zbudované v polovinû 19. století (mas-

pfiehlednû vizualizovan˘ ãas. Do hry vstupují emo-

teorii zónování: historick˘m prostfiedím se podle

terplan Eduard Schaubert – Stamatis Kleanthis), pfiesta-

tivní faktory, kde racionální v˘klad ztrácí poslední

ní rozumí sídelní zóna (zpravidla s centrálními

vûné v tfietí ãtvrtinû 20. století. (Foto 2009)

zbytky ‰ancí na úspûch: kolektivní frustrace kdysi

správními a kulturními funkcemi) s vysokou kon-

slavného a nyní marginalizovaného národa a nadû-

centrací star˘ch budov, jejichÏ existenci by mûly

je na její pfiekonání; víra v nápravu historické kfiiv-

dal‰í vnesené architektonické poãiny vstfiícn˘m

hluchá místa, „podivn˘ nedostatek soudrÏnosti

dy; dohánûní Západu. V takovém milieu je obtíÏné

zpÛsobem zohlednit. Mimo toto prostfiedí takové

mezi ãástmi a celkem, proporcemi a mûfiítkem,“

mentorovat ryze esteticky nebo argumentovat pre-

ohledy nutné nejsou. Jde o evidentní logick˘ lap-

a v‰emu je‰tû u‰kodilo odbyté fiemeslo pfii zpraco-

cedenty odjinud: pfiipojení modernistického monu-

sus: lze zemûkouli rozparcelovat na více a ménû

vání pohledového betonu.

mentu po bok monumentu klasického je v daném

historické zóny? Podle jakého kritéria? V Athé-

Podle tfietí skupiny pfiedstavuje budova fiasko,

okamÏiku v Athénách aktem stejného politicko-

nách je invalidita pojmu historické prostfiedí mar-

a to pfiedev‰ím z toho dÛvodu, Ïe byl zvolen archi-

symbolického v˘znamu jako postavení nejvy‰‰ího

kantní: Akropolis a Agora v dne‰ním stavu pfiipo-

tekt, jehoÏ konzistentní dekonstruktivistick˘ postoj

mrakodrapu v Dubaji, zbofiení sochy Saddáma Hu-

mínají spí‰ romantické parky z 18. století neÏ

pfiedem vyluãoval úspû‰né zvládnutí problému v˘-

sajna v Bagdádu nebo vztyãení mrákotínského obe-

centrum ru‰né starovûké metropole. âtvrÈ Plaka

stavby v exponované klasické lokalitû. Vina tudíÏ

lisku na nádvofií PraÏského hradu.

v jejich sousedství, která se dnes pokládá za his-

padá na objednavatele, tedy na muzejní vedení

Diskuse nad athénsk˘m pfiíspûvkem vedla k re-

torické centrum Athén, je ve skuteãnosti polole-

a fieckou vládu. Alexandra Stara z The Architectu-

lativistickému závûru: protivné strany argumentují

gální slum vznikl˘ v poslední tfietinû 19. století

ral Review konfrontuje Tschumiho rétoriku s v˘-

stejnû naléhavû a vûrohodnû, a jelikoÏ se nemo-

po odchodu nûmeck˘ch budovatelÛ archeologic-

sledkem a odhaluje v ní prázdn˘ sofismus: „Ab-

hou dobrat kompromisu, nezb˘vá jim neÏ soustfie-

kého parku, zatímco skuteãné centrum s paláci

straktní geometrické konstrukty … mají mal˘ vliv

dit se na propagandu a politick˘ boj. TotiÏ pfiede-

a vefiejn˘mi budovami v klasicistním slohu bylo

na skuteãn˘ záÏitek. Geometrie Akropole dokládá

v‰ím silou, nikoli rozumn˘m pfiesvûdãováním, se

(rovnûÏ pololegálnû) témûfi kompletnû pfiestavû-

peãlivé porozumûní architektufie jako proÏívané

mohou domoci finanãních prostfiedkÛ a mocenské

no ve tfiech dekádách po druhé svûtové válce.

události, jako pohybu a mûfiítku rytmu – její kresby

podpory pro realizování své – a nikoli soupefiovy –

Hraje roli, co je star‰í a co mlad‰í? Na katastru

vám málo sdûlí o jejím skuteãném stavu a v˘zna-

vize o ideálním svûtû.

Nového Mûsta, jednoho ze ãtyfi historick˘ch praÏ-

mu. S Nov˘m muzeem Akropole je tomu témûfi

sk˘ch mûst chránûn˘ch rezervaãním statutem, je

pfiesnû naopak.“ Odmítavé stanovisko sdílejí

Opravdu je tomu tak? NemÛÏeme napsat pravi-

malé procento zdí star‰í sto padesáti let. V Pfied-

v‰ichni, kdo preferují kvalitu záÏitku nad koncep-

dla, jak dûlat novostavby v historickém prostfiedí

mostí u Pfierova stojí na místû jednoho z nejra-

tem a neost˘chají se pomûfiovat budovu s pÛvodní

„správnû“? Nezb˘vá, neÏ ad hoc posuzovat pfiípa-

nûj‰ích domácích nalezi‰È lidského osídlení pa-

Akropolí, a ov‰em ti, kdo litují zkázy demolovan˘ch

dy jednotliv˘ch intervencí podle lokálních nálad,

nelové sídli‰tû. V Krkono‰ích s jejich archaickou

budov.

ambicí a zájmov˘ch konstelací? Takové konstato-

terénní modelací a flórou se staví hotely a lyÏafi-

OdpÛrcÛm a zastáncÛm Nového muzea Akropo-

vání z athénské kauzy vypl˘vá. Je to ov‰em fie‰ení

ské areály s technicistním designem. Domy v nû-

le se nepodafiilo nalézt spoleãnou fieã a pravdûpo-

uspokojující historika umûní, kter ˘ si klade úkol

kter˘ch historick˘ch lokalitách (Var‰ava, Rothen-

dobnost, Ïe se tak stane, je nepatrná. Obû skupi-

zji‰Èovat a vysvûtlovat historické události vázané

burg, Litomûfiice, Staré Mûsto praÏské) byly

ny pracují s velmi rozdílnou pfiedstavou o zdafiilém

na skupinov˘ v˘mûr umûní. Není to fie‰ení, jeÏ by

dÛslednû a opakovanû obnovovány, takÏe sice

architektonickém v˘konu, vypl˘vající z odli‰ného

pomohlo v rozhodování památkáfii postavenému

historicky vypadají, ve hmotû jsou v‰ak úhrnem

pojmového a v˘kladového rámce vnímání svûta,

pfied úkol povolit, nepovolit nebo korigovat kon-

nezfiídka mlad‰í neÏ jiná, na pohled ménû histo-

z odli‰ného stylu zpracovávání a vyhodnocování in-

krétní navrÏen˘ vstup do stávající struktury, a není

rická místa.

176

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 177

Ponechme v tomto textu pfiívlastek historick˘,

první svûtové války kuráÏ Paul Schultze-Naumburg

v pfiípadû mouchy: více genÛ, sloÏitûj‰í orgány

jelikoÏ je s ohledem na dlouhé pouÏívání srozumi-

nebo Gustavo Giovannoni. Pfied pÛlstoletím se za-

a nervová síÈ, sofistikovanûj‰í obranné mechanis-

teln˘. Byl svého ãasu zaveden odborníky, ktefií tfií-

ãala v mysli rakousko-amerického architekta a ma-

my ke krocení virÛ, hostujících bakterií a parazitÛ.

dili jevy pomocí chronologie a vûfiili, Ïe takzvaná

tematika Christophera Alexandera klubat teorie

Aby fungoval korálov˘ útes nebo de‰tn˘ prales, je

historická prostfiedí mají primárnû dokumentovat

o pattern language, kterou v posledním desetiletí

tfieba sefiídit nepfiedstavitelné mnoÏství ãinitelÛ.

staré ãasy. Dnes jsou vnímána pfiedev‰ím jako

aktualizovaly podnûty z elementární fyziky a vûdy

Humanistickému pohledu konvenuje pfiímá úmûra

monumenty, uÏ z toho dÛvodu, Ïe za jejich hrani-

o mozku. Koneãnû Smart Code, návod propraco-

mezi organizovanou komplexitou a etick˘m fakto-

cemi vzniklo minimum struktur srovnatelné umû-

van˘ do nejmen‰ích detailÛ a volnû dostupn˘ na

rem: povrchní pohled do ekosystému nabízí love-

lecké nároãnosti. Fakticky se historick˘m prostfie-

internetu, umoÏÀuje prakticky kaÏdému zaloÏit no-

ní a zabíjení, hlub‰í pohled odhaluje, Ïe jeden

dím myslí zastavûn˘ funkãní celek, kter ˘ není

vou Florencii, pfiesnûji prostfiedí potenciálnû

druh závisí na druhém a udrÏují se v pfiesnû ba-

dezurbanizovan˘ a zachovává tradiãní hmotovou

schopné srovnatelného v˘vinu. StûÏejním posel-

lancované rovnováze. SouÏití je oboustrannû v˘-

hierarchii. Nejde primárnû o to, aby budovy v takto

stvím tûchto v˘stupÛ je, Ïe estetickou harmonii za-

hodné. SloÏit˘ strukturovan˘ systém produkuje

oznaãeném prostfiedí vypadaly stafie (tedy om‰ele

ji‰Èuje sjednocen˘ fiád mûfiítek, ãímÏ se nerozumí

nové funkce a aktivity a dokáÏe dynamicky rege-

a zchátrale), n˘brÏ o to, aby sem nebyly vneseny

velikostní nebo objemová podobnost, n˘brÏ ãlán-

nerovat z vlastních sil, pokud je po‰kozován

disonantní estetické prvky (napfiíklad domy ve

kování shodn˘m, více ménû fraktálním zpÛso-

v únosné mífie a není zasaÏen katastrofou. Proti té

tvaru solitérních hranolÛ nebo plastová okna).

bem. Není zde prostor pro rekapitulaci této ob-

je bezbrann˘: ropná skvrna zniãí korálov˘ útes na-

V zadání otázky novostavby v historickém prostfie-

sáhlé tradice, ani pro zkoumání, proã se o ní,

dobro. Naproti tomu primitivní systém (napfiíklad

dí se uÏ implicitnû pfiedpokládá jakási kolize, kte-

zejména v b˘val˘ch socialistick˘ch zemích, tak

virus) je dobfie zabezpeãen a prakticky nezniãitel-

rá jinde neÏ v historickém prostfiedí hypoteticky

málo ví. Technologie pro snadné sdílení informací

n˘; neumí v‰ak neÏ opakovat stávající strukturu,

nehrozí. PoÏadovaná stavba má vypadat novû

umoÏÀují zvídav˘m pfieklenout bariér y autoritáfi-

pfiípadnû rozkládat struktur y jiné, dokonalej‰í.

a zároveÀ se má hodit k historick˘m sousedÛm.

sk˘ch stereotypÛ a dostat se ke svûÏím prame-

âím sloÏitûj‰í systém, tím vzácnûj‰í – uÏ proto

Ti, kdo chtûli chránit takzvané historické prostfiedí

nÛm.

stojí za ochranu a ‰etrné zacházení.

a zároveÀ vûfiili, Ïe novotvary v nûm musí ve v˘‰e

Nároky Stavby mûst podle umûleck˘ch zásad,

Podobná hodnotová kritéria uznáváme rovnûÏ

naznaãeném smyslu tak trochu vyãnívat, zkusili

abychom jmenovali text dostupn˘ v ãe‰tinû, po-

ve sféfie lidsk˘ch v˘robkÛ, vûdy, zdraví nebo spo-

najít v˘chodisko v Benátské chartû (1964). Tento

chopitelnû Nové muzeum Akropole naprosto ne-

leãenské kooperace. Ve v˘konnûj‰ím notebooku

bezmála pÛlstolet˘ dokument se dodnes pouÏívá

naplÀuje. Klíãová otázka ov‰em je, proã by vÛbec

musí „ladit“ mnohem více komponentÛ neÏ v no-

jako reference pro pfiedpisy typu dodrÏování uliãní

mûlo? Jin˘mi slovy, proã by se mûl hájit názor, Ïe

tebooku ménû v˘konném. Platnûj‰í je v˘klad jevÛ,

ãáry a v˘‰ky korunní fiímsy, zatímco detail se v je-

by novostavby mûly ladit s takzvan˘m historick˘m

kter ˘ ladí s co nejvût‰ím mnoÏstvím dal‰ích v˘-

ho intencích vyÏaduje netradiãní, aby se „nefalzifi-

prostfiedím? Proã by naopak toto historické pro-

kladÛ, oproti hypotézám autoreferenãním, jejichÏ

kovala“ doba vzniku. Pfiitom je zfiejmé, Ïe taková

stfiedí nemûlo zÛstat jen ve fragmentech coby ja-

relativní platnost nelze zevnû ovûfiit. Zdravûj‰í je

omezení zabrání jen nejvût‰ím v˘stfiednostem, tfie-

kési kontrastní pozadí pro umocnûní efektu pro-

ãlovûk, jehoÏ tûlo i mozek bezbolestnû vykonává

ba postavení benzinky v proluce mezi dvûma ba-

stfiedí nehistorického (jako u Nového muzea

vût‰í mnoÏství potenciálnû moÏn˘ch funkcí, neÏ

rokními paláci. Zopakujme om‰el˘, ale pohfiíchu

Akropole), anebo proã by rovnou nemûlo b˘t elimi-

ãlovûk s pochrouman˘mi údy nebo slab˘mi smys-

pravdiv˘ argument odpÛrcÛ památkáfisk˘ch regula-

nováno (jako ve zbytku Athén)? Nebo je‰tû jinak,

ly. Zdravá spoleãnost funguje podobnû jako zdra-

cí toho druhu: kdyÏ Kilian Ignaz Dientzenhofer pro-

vyhrocenûji: proã by ãlovûk, kdyÏ by si musel vy-

v˘ ekosystém: dává maximální prostor rozvíjení

jektoval Svatého Mikulá‰e na Malou Stranu, ne-

brat, mûl hlasovat pro zachování Akropole a zbo-

individuálních vloh, pfiitom v‰ak jemnû v‰echny

pfievzal ani v˘‰ku korunní fiímsy a dokonce ani

fiení Nového muzea radûji neÏ naopak? Co si za-

aktivity reguluje vnitfiními obrann˘mi mechanismy,

tvarosloví okolních staveb, a pfiesto jeho kupole

slouÏí ochranu?

aby nûkterá z nich nehypertrofovala a nezadusila

bez v˘hrad ladí s okolím. Jinou vûcí je, Ïe tito kriti-

JelikoÏ je takzvané umûní zatíÏeno stranictvím,

jiné, fakticky nebo v˘hledovû prospû‰né. Jde pfii-

kové nepfii‰li s konstruktivnûj‰ím fie‰ením, navíc

které se, jak je zfiejmé rovnûÏ z athénského pfiíkla-

rozenû o model, skuteãnost je dramatiãtûj‰í, v lid-

v prostfiedí s rozvrácen˘mi estetick˘mi normami

du, pro hluboké zakofienûní v lidské pfiirozenosti

sk˘ch spoleãnostech i v systémech bez úãasti

platí za pfiínos preventivnû zakazovat cokoli, jak

obtíÏnû racionalizuje, pomÛÏe odstup, abstrakce

ãlovûka. Podstatné je, Ïe tento model odráÏí rea-

v ãesk˘ch zemích pochopil uÏ Ladislav Îák.

a inspirace v té sféfie ochranáfiství, jeÏ má svoje

litu pravdûpodobnûji neÏ modely jiné – napfiíklad

Pfii úvahách o novostavbách v historickém pro-

kritéria propracována odbornûji i sdílnûji. Co ochra-

ten, v nûjÏ vûfií architekt Tschumi a podle kterého

stfiedí se objevuje je‰tû dal‰í problém, a sice ten,

Àují ochránci pfiírody? Pfiedev‰ím jevy vykazující vy-

ve svûtû soulad neexistuje, pfiesnûji: není pro nûj

Ïe vágnost pravidel a status quo fiadû aktérÛ vyho-

sok˘ stupeÀ organizované komplexity. Platí to pro

podstatn˘. Model – ideál – rozhoduje, co se bude

vuje. Pfiedev‰ím tûm, kdo chtûjí s historick˘mi

pfiedstavitele jednotliv˘ch druhÛ rostlin a zvífiat

chránit a kam se bude smûfiovat, tedy urãuje jed-

mûsty a jejich budovateli sv˘m zpÛsobem soupefiit

(tygr je hodnûj‰í ochrany neÏ moucha) i pro „histo-

nání, také v architektufie a v památkové péãi.

a nechtûjí to na rovinu pfiiznat. Pfiitom Camillo Sitte

rická“ prostfiedí (korálov˘ útes platí za cennûj‰í neÏ

Dostáváme se k pointû. Takzvané historické

uÏ na konci 19. století ukázal, v ãem jsou tkánû

píseãná pou‰È). Jejich hodnota je kvantifikovatel-

mûsto je organizovan˘m komplexem, sloÏitûj‰ím

tradiãních mûst funkãnû perspektivní, jak do nich

ná: evoluce tygra trvala déle neÏ evoluce mouchy;

a produktivnûj‰ím neÏ kterékoli jiné umûlé lidské

produktivnû vstupovat a jak k nim pfiipojovat nové

vyÏadovala k úspûchu víc ‰Èastn˘ch náhod; tygr je

prostfiedí. Je polyfunkãnûj‰í neÏ obvyklé panelové

ãtvr ti. S integrací mrakodrapÛ a velkosvûtského

multifunkãnûj‰í neÏ moucha; pokud zmizí z eko-

sídli‰tû, satelit nebo technologick˘ park, pfiitahuje

mûfiítka si poradili brzy nato Daniel Burnham

systému, hÛfi se za nûj hledá náhrada, eventuál-

a generuje více aktivit, v neposlední fiadû se víc lí-

a Werner Hegemann. Tûm, kdo se chtûli vyhnout

nû je nenahraditeln˘. Aby tygr optimálnû fungoval,

bí. Je otevfienûj‰í zmûnám: snadno sem dodáte,

ornamentálním plá‰ÈÛm, dodali je‰tû pfied koncem

musí ladit mnohem poãetnûj‰í orchestr hráãÛ neÏ

co zrovna postrádáte (elektfiinu do gotického do-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí

177


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 178

8

9

10

11

Obr. 8. Adaptivní design vedle historického prostfiedí:

dal‰í prosperitu, zatímco jednou spu‰tûn˘ úpa-

v˘voje posledních let je, Ïe tuto ideu pfiijaly a s vy-

¤ím, dûlnická ãtvrÈ Garbatella, Gustavo Giovannoni

dek se tûÏko zastavuje.

uÏitím pokroãilého softwaru paralelnû propracová-

Receptem na bezkolizní vstup do vysoce organi-

vají nejbystfiej‰í hlavy mezi tradicionalistick˘mi

Obr. 9. Adaptivní design a typologická hierarchie v histo-

zovaného komplexního prostfiedí je adaptivní de-

i avantgardními projektanty: „algoritmick˘ udrÏi-

rickém prostfiedí: Mantova – v˘znamová dominanta je

sign. Lední medvûd se do de‰tného pralesa hodí

teln˘ design“ Nikose Salingarose a „parametric-

slohová (kupole kostela S. Andrea, Filippo Juvara,

hÛfi neÏ mal˘ a ãern˘ medvûd malajsk˘. Velryba se

ké navrhování“ Patricka Schumachera vedou k v˘-

1732–1765), podnoÏ vernakulární. (Foto 2010)

sem nehodí vÛbec. Architekti, kdyÏ uÏ nechtûjí ãíst

sledkÛm, jeÏ rozvolÀují pfiehrady mezi klasicisty

Obr. 10. Dvakrát kanceláfisk˘ vûÏov˘ dÛm mezi niωí zá-

vzpomenuté klasiky, se mohou pouãit v pfiírodû

a modernisty a vedle nichÏ Tschumiho muzeum

stavbou: Madrid, Gran Vía – vlevo b˘valé Teatro Fontal-

anebo u programátorÛ softwarov˘ch aplikací a v˘-

pomyslnû trãí jako maladaptace, monstrum, ne-

ba (1920–1924, pfiestavûl Federico Echevarría Sainz

robcÛ poãítaãov˘ch komponent. MnoÏina moÏn˘ch

klasické i nemoderní zároveÀ.

1989–1992), vpravo Telefónica O2 (Ignacio de Cárdenas

funkãních tvarÛ USB diskÛ není nekoneãná, je

Pro historika bude taková stavba vÏdy zajímavá

Pastor, s vyuÏitím studie Lewise S. Weekse z New Yorku,

v‰ak témûfi nekoneãná: „témûfi“ znamená, Ïe for-

jako dokument: fiada lidí investovala velkou energii

1925–1929). (Foto 2009)

ma disku musí dodrÏovat urãitá pravidla, aby se

do jejího vzniku, a proto odhalení pfiíãin a okolnos-

Obr. 11. Adaptivní design v historickém prostfiedí mÛÏe

dal pfiipojit k poãítaãi. Tato pravidla definují USB

tí tohoto úsilí pfiinese mnoho pouãení. Na druhou

b˘t tradicionalistick˘: Luxembourg, Justiãní mûsto, Rob

disk jako USB disk: umoÏÀují jeho správné fungo-

stranu, právû tento historick˘ zájem historikÛ ãiní

Krier – Léon Krier, 1998–2008 (na snímku vlevo). (Foto

vání i jeho vizuální identifikaci – odpovídají jazyku

jejich vstupy do památkáfisk˘ch diskusí profesnû

2009)

vzorcÛ v architektufie. Pokud by mûl USB disk ko-

zaujat˘mi. Je to, jako by ochránci pfiírody poÏado-

nektor ‰ir‰í, neÏ je port na poãítaãi, a pfiesto by

vali vût‰í ochranu ‰vábÛ neÏ ‰impanzÛ, ponûvadÏ

se Ïádalo pfiipojení, musel by se do poãítaãe pfii-

‰váb je Ïivou fosilií, vzácn˘m svûdectvím z dáv-

mu, strom na plácek ve vnitrobloku), kdeÏto vzorce

nejmen‰ím vyfiezat vût‰í otvor – coÏ by znamenalo

n˘ch epoch, kdeÏto ‰impanz se vyvinul nedávno

pouÏité na sídli‰ti nebo v satelitu zabraÀují jejich

po‰kození systému a zv˘‰ení nákladÛ na realizaci.

a jeho v˘znam coby dokumentu doby je mal˘. Dis-

kultivované humanizaci. Vnímají to také umûlci

Adaptivní design je do jisté míry pfiedvídateln˘: lze

kuse o novostavbách v historickém prostfiedí není

a chtûjí svÛj talent uplatnit v historickém prostfie-

sestavit algoritmus pro jeho dosaÏení, kter˘m vy-

z rodu diskusí o skladování archiválií nebo dino-

dí radûji neÏ ve zpusto‰eném území mimo nû. Pla-

louãíme nefunkãní varianty a zároveÀ ponecháme

saufiích koster; je to debata o optimálním prostfie-

tí pravidlo multiplikace efektÛ: nûco se dûje tam,

otevfiené dvefie v‰em moÏn˘m funkãním variacím.

dí pro Ïivot. Poznatky ekologÛ, environmentálních

kde se nûco dûje (Jan Gehl), prosperita vyvolává

Jedním z pozoruhodn˘ch kvûtÛ architektonického

psychologÛ, lékafiÛ, ale téÏ informatikÛ a systé-

a dal‰í, od 1921. (Foto 2010)

178

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 179

12

13

14

15

Obr. 12. Adaptivní design v historickém prostfiedí mÛÏe

Pfiehled pouÏité literatury:

SALINGAROS, Nikos A. A Theory of Architecture. Solingen

b˘t avantgardní: Bilbao, Museo Guggenheim, Frank

ALEXANDER, Christopher. The Nature of Order I-IV. Berke-

: Umbau-Verlag, 2006. 278 s. ISBN 3-937954-07-4.

O. Gehry, 1993–1997 (na snímku vpravo). (Foto 2010)

ley : The Center for Environmental Structure, 2002–2005.

SALINGAROS, Nikos A. Algorithmic Sustainable Design :

Obr. 13. Neadaptivní design v nehistorickém prostfiedí:

2230 s. ISBN 978-0-9726529-0-2 (set).

The Future of Architectural Theory. Solingen : Umbau-Ver-

Madrid – Fuencarral, obytn˘ blok Mirador, MVRDV –

DUANY, Andrés; PLATER-ZYBERK, Elizabeth; ALMINANA,

lag, 2010. 252 s. ISBN 978-3937954-035.

Blanca Lleó, 2002–2006. (Foto 2009)

Rober t. The New Civic Ar t : Elements of Town Planning.

SEMES, Steven W. The Future of the Past : A Conserva-

Obr. 14. Madrid, Mirador: „A co dûti, mají si kde hrát?“

New York : Rizzoli, 2003. 384 s. ISBN 978-0-8478-2186-0.

tion Ethic for Architecture, Urbanism, and Historic Preser-

(Foto 2009)

GEHL, Jan. Îivot mezi budovami : UÏívání vefiejn˘ch pro-

vation. New York – London : W. W. Norton, 2009. 272 s.

Obr. 15. Parametrick˘ design, zatím jen v interiéru: ¤ím,

stranství. Brno : Nadace Partnerství, 2000 [první vydání

ISBN 978-0-393-73244-3.

Národní muzeum umûní 21. století MAXXI, Zaha Hadid

1971]. 202 s. ISBN 80-85834-79-0.

SCHULTZE-NAUMBURG, Paul. Kulturarbeiten I–IX. Mün-

– Patrick Schumacher, 1998–2010. (Foto 2010)

GIOVANNONI, Gustavo. Vecchie città ed edilizia nuova. Mi-

chen : Kunstwart, 1901–1917. [Celkem cca 2800 s.]

lano : Città studi, 1995 [první kniÏní vydání 1931]. 305 s.,

SITTE, Camillo. Stavba mûst podle umûleck˘ch zásad.

pfiíl. ISBN 978-8-8251712-7-3.

Praha : ABF, 1995 [první vydání 1889]. 112 s. ISBN 80-

mov˘ch teoretikÛ pro ni mají stejn˘, a moÏná do-

HARDY, Matthew (ed.). The Venice Charter Revisited : Mo-

901608-1-6.

konce vût‰í v˘znam neÏ poznatky historikÛ. S tím-

dernism, Conservation and Tradition in the 21st Century.

THADANI, Dhiru A. The Language of Towns & Cities : A Vi-

to na pamûti by památkáfii mûli, v této konkrétní

Newcastle upon Tyne : Cambridge Scholars Publishing,

sual Dictionar y. New York : Rizzoli, 2010. 781 s. ISBN

diskusi, ponûkud uvolnit své propojení s dûjepi-

2008. 812 s. ISBN 978-1-8471868-8-1.

978-0-8478-3486-0.

sem umûní a otevfiít se dal‰ím hlasÛm, jimÏ do-

HEGEMANN, Werner; PEETS, Elbert. American Vitruvius :

TUNG, Anthony M. Preserving the World’s Great Cities :

sud nebyli pfiíli‰ zvyklí naslouchat.

An Architects’ Handbook of Civic Ar t (ed. PLATUS, Alan

The Destruction and Renewal of the Historic Metropolis.

J.). New York : Rizzoli, 1988 [první vydání 1922]. 322 s.

New York : Three Rivers Press, 2001. 470 s., pfiíl. ISBN

ISBN 0-910413-35-5.

0-609-80815-X.

Studie vznikla s podporou Grantové agentur y âR (postdoktorsk˘ grant 408/08/P167).

HORÁâEK, Mar tin. Za krásnûj‰í svût : Tradicionalismus

WILSON, Edward O. Rozmanitost Ïivota. Praha : Naklada-

v architektufie 20. a 21. století. Brno : Barrister & Princi-

telství Lidové noviny, 1995 [první vydání 1992]. 448 s.

pal, 2011. [v tisku]

ISBN 80-7106-113-1.

SALINGAROS, Nikos A. Principles of Urban Structure.

ÎÁK, Ladislav. Obytná krajina. Praha : S. V. U. Mánes –

Amsterdam : Techne, 2005. 254 s. ISBN 90-8594-001-X.

Svoboda, 1947. 213 s., pfiíl.

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin HORÁâEK / Nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostfiedí

179

Profile for Barrister&Principal

Horacek 2011 nove muzeum akropole  

Horacek 2011 nove muzeum akropole  

Advertisement