Stará města v nové době Martin Horáček Ústav architektury, Fakulta stavební, Vysoké učení technické, Brno Katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc
Abstrakt
Příspěvek upozorňuje na aktuální světovou vlnu intervencí kontrast ních modernistických architektonických dominant do starých měst a uvádí příklady z Evropy (Vídeň, Petrohrad, Řím, Athény, Praha aj.). Návazně rekapituluje historický vývoj konstrukce rozdílného chá pání „starého“ a „nového“ města v evropském myšlení od 19. sto letí, jakož i osudy starých měst zejména po druhé světové válce. Kriticky hodnotí modernistické koncepce péče o tradiční urbán ní struktury, v socialistickém světě a na Západě obdobné a faktic ky devastační. Zdůrazňuje civilizační étos přísné památkové ochra ny a poukazuje na nejnovější příznivé mezinárodní trendy (INTBAU Benátská deklarace o zachování památek a míst v 21. století z roku 2007, revidující Benátskou chartu o zachování a restaurování památek a sídel z roku 1964).
I. Novinky ze starého kontinentu Na jaře 2005 vyrostly v Mnichově dva skleněné hranoly HighLight Towers (hotel Innside Premium a kanceláře, 123 a 126 m, projekt 2000) amerického architekta německého původu Helmuta Jahna na severním obzoru Ludvíkovy třídy, osy bavorské metropole myšlené královským stavebníkem coby triumfální antiteze bonapartovských Elysejských polí. Silueta panoramatu vyhlídky z arkád Haly voje vůdců, otevírajících se daným směrem z jižního konce třídy, se do té doby nezměnila přesně 153 let, totiž od vztyčení vítězného oblou ku, kterým bylo budování třídy završeno [obr. 1]. 217