Bábkarská Bystrica 2022 | FEST-IN | Deň prvý

Page 1

FEST-IN Deň prvý

Editoriál

Bábkarská Bystrica začíná (jupí!)

Po dlouhých čtyřech letech a ve světě, který je najednou úplně jiný než byl ten v roce 2018, se opět setkáváme v Divadle na Rázcestí. V pondělí totiž začal 23. ročník mezinárodního festivalu současného loutkového divadla pro děti a dospělé Bábkarská Bystrica. Je to jako malý zázrak, protože opětovně rozdýchat a rozběhnout to velké festivalové zvíře nemohlo být vůbec lehké. Vždyť 22. ročník se kvůli pandemii nejdříve posouval a nakonec byl zcela zrušen, protože realizovat ho prostě nebylo možné. O to větší svátek pro nás všechny letošní 23 ročník je

Také letos je program festivalu bohatý na nejrůznější představení

a to jak slovenská, tak zahraniční, určená dětem i dospělým. A také letos bude vycházet festivalový Festník, který společně připravují studenti různých ročníků DAMU a VŠMU. Festník bude pravidelně přinášet nejen recenze a reflexe festivalových představení, ale také rozhovory s tvůrci a hosty festivalu či ohlasy z diskuzí a Tvorivých stretnutí, Festník bude zkrátka u všeho, co se na festivale šustne Jak vidíte, jsou i v tom dnešním světě stále nějaké jistoty.

A je nadmíru příjemné, že Bábkarská Bystrica je jednou z nich.

Adéla Vondráková 1

Adéla Vondráková (šéfredaktorka)

Jsem absolventka Katedry teorie a kritiky a doktorandka Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kde se věnuji studiu loutkového divadla v mateřských školách. Od roku 2015 jsem pracovala jako PR manažerka Institutu umění Divadelního ústavu, později jsem zakotvila v autorskoprávní agentuře Aura Pont, kde jsem se věnovala anglicky psané dramatice a propagaci české dramatiky v zahraničí. V roce 2020 jsem se stala dramaturgyní Městského divadla Kladno. Pravidelně přispívám do českých i slovenských divadelních periodik, dlouhodobě spolupracuji zejména s redakcí časopisu Loutkář.

Petronela (Ela) Brotková

Som študentka Divadelnej fakulty VŠMU, odboru divadelných štúdií. Venujem sa písaniu recenzií a rozhovory pre časopis Divadelnej fakulty VŠMU Reflektor, tiež tvorbe poézie, ktorú sporadicky publikujem v rôznych literárnych periodikách. Zaujímam sa tiež o lábkové umenie na Slovensku aj v Česku a obdivujem umelcov, ktorí sa neboja „vystúpiť z radu.

Kristýna Vinařová

Studuji Katedru teorie a kritiky na DAMU, kde jsem v létě vedla se spolužačkami zpravodaj festivalu Zlomvaz Obratel Na Zlomvaz přijeli i slovenští loutkáři, jejichž představení patřila k nejlepším z celého festivalu. Proto se těším, co na Bábkarskou Bystricu oni, i loutkáři z jiných zemí přivezou.

Tobiáš Waller

Jsem studentem bakalářského studia Teorie a kritiky na pražské DAMU Na divadle mě baví a fascinuje jeho pomijívost a prchavá síla okamžiku, kterou se snažím zachycovat a dál interpretovat ve svých textech. Věřím, že divadelní kritika má své místo a může rovnocenně a vyrovnaně existovat vedle dalších divadelních oborů.

Redakce Festníku Bábkarské Bystrici 2022 2

Banská Bystrica se v pondělí opět rozžila divadlem. Na programu festivalu Bábkarská Bystrica je letos 22 inscenací dovezených z 9 zemí světa. Během týdne tak budou mít diváci možnost zhlédnout loutková představení jak pro ty úplně nejmenší diváky, tak pro děti školou povinné, teenagery i dospělé. Hraje se navíc po celém městě nejen v divadelních sálech, ale i v prostorách škol či venku na náměstí.

Bábkarská Bystrica měla vynucenou čtyřletou pauzu. Jaké to je vrátit se po té době zpět do toho festivalového kolotoče?

Riešiť koncepciu a program festivalu je pre nás radostná práca. Mám na mysli Mariána Pecka, ktorý je a bol pri všetkých zmenách Festival je dramaturgický výskum, akási kondenzácia myslenia o divadle Organizácia, produkcia a všetky iné povinnosti sú už menej radostné. Po štvorročnej pauze je to náročné. Najmä preto, lebo sa vymenili ľudia. Odišli tí a tie, čo festival zažili. Všetko sa musíme učiť znova.

Museli jste také letos, vzhledem k celkem turbulentní, krizové době, překonávat nějaké zásadní obtíže?

Nie, nemyslím. Skôr sme narazili na nové bariéry súvisiace s témou festivalu a prvými pokusmi a výzvami ohľadom hlbšej spolupráce medzi rezortami školstva a kultúry. A to na základe príkladu viacerých európskych krajín v školskom systéme a spoločenskom živote, kde funguje vzdelávanie divadlom/umením. Ibaže, limity sú vždy. Závisí od toho, ako ich prijmeme a od toho, aké okolnosti, akí ľudia rozhodujú, či sa dajú prekročiť.

Na festivalu vystoupí také ukrajinský soubor Kyjevské národní divadelní, filmové a televizní univerzity I. K. Karpenka Karého. Veľmi kľúčovou bola finančná a morálna podpora predsedu BBSK, pána Jána Luntera a nadácie Človek v ohrození. Vďaka týmto dvom subjektom je možné, aby ukrajinský súbor hosťoval na festivale a zažil ho

Po dvou letech jste opustili koncept Tour. Co vás k tomu vedlo? My sme neopustili tento koncept. My sme sa presunuli do škôl. Spoločenský a sociálny zámer je ten istý Tour si kládol za cieľ kultivovať a pestovať divácku gramotnosť na vidieku, v dedinkách, kde nikto nechodí... Tentoraz sme presunuli pozornosť na vzdelávanie v školách, na deti, ktoré nechodia a nemajú šancu prísť do divadla, lebo...

Iveta Škripková: Umenie a tvorivosť je veľmi potrebné pre náš každodenný život 3

Ano, tentokrát diváci navštíví mnohem více místních škol, než bylo v minulých ročnících obvyklé. Je to tedy „tour” po Banské Bystrici?

Školy sú osobité a veľmi dôležité prostredie, deti v nich trávia veľkú časť dňa a bez preháňania svojho detstva. Tam sa im nakladá do batôžka všeličo, od poznatkov, cez vzťahy... no, život sám. Neviem, či by som to označila termínom tour po Banskej Bystrici. Mesto je iný priestor, ľudsky i fyzicky. Ak by sme chceli „ tour po meste“, riešili by sme to inak

Jaká představení diváky tedy čekají?

Všetky predstavenia sú zaujímavými príspevkami súčasného bábkové divadla pre deti a pre dospelých a posúvajú hranice nášho vnímania na to, čo je divadlo a čo je bábkové, trochu iným smerom Vypovedajú o sile tvorivosti Bez ohľadu na žáner, nálepky a vekové obmedzenie.

V čem je téma vzdělávání divadlem v současné chvíli podstatné a aktuální? Po štyroch rokoch pauzy, po rôznych traumatických udalostiach, akými sú korona, vojna na Ukrajine, politické krízy, kultúrne vojny, energetické ohrozenie... sa domnievame, že okrem rodiny, školy, viery, je umenie a tvorivosť veľmi potrebné pre náš každodenný život. Zo Slovenska odchádza žiť do zahraničia čoraz viac mladých ľudí... nemajú dôvod ostať doma Prečo? Nemajú dôvod chodiť do divadla, na filmy? Prečo? Kde sme spravili chybu? Mnohým nejde len o ekonomické výhody a peniaze. Odchádzajú tam, kde spoločenský a sociálny systém funguje lepšie. Divadlo a škola nie sú len budovy, tovar a inštitúcia. Sú to predovšetkým ľudia, ktorí učia a ktorí sa učia, ľudia, ktorí tvoria a ktorí sa tvoria. Divadlo/umenie nás sprevádza celý život Obidve činnosti sú spojené s hrou a hra je základom tvorivosti. Obidve sa venujú zmyslovým, emocionálnym a racionálnym schopnostiam človeka a ovplyvňujú náš život. Preto je dnes, práve tu a teraz, dôležité hovoriť o vzdelávaní divadlom/umením. Kultúrna gramotnosť rozhoduje o tom, čomu dávame prednosť Ak sú pre nás rozhodujúce etické a estetické hodnoty, novátorstvo, tvorivé myslenie v každej oblasti života, je potrebné spojiť vzdelávanie s umením, umeleckou výchovou a profesionálnymi kultúrnymi inštitúciami. V nadväznosti na svoju kultúrnu kompetenciu si ľudia vytvárajú svoje návyky a podľ trávenia voľného času Kultúrna kompetencia je závislá od vzdelania a n rmálnom kontakte s umením a umeleckými dielami. (P. Bourdieu).

rozhovor : Adéla Vondráková
Iveta Škripková: Umenie a tvorivosť je veľmi potrebné pre náš každodenný život
4

Zuzka a Matej. Byli kamarádi. Odcizili se a Matej začal Zuzku terorizovat. Kvůli nadváze, kvůli jejímu hlasu, vlastně kvůli čemukoliv. Zuzka má ale Mateje pořád ráda. Možná víc než ráda. Do třídy přichází nová spolužačka, Hanka. Všem se Hanka líbí. Matej ji pozve na rande. Zuzka žárlí. Cítí se ponížená.

Tak nějak začíná variace na Cyrana z Bergeracu Cyber Cyrano z Bábkového divadla na Rázcestí v režii Soni Ferancové uzpůsobená pro vzdělávací účely Vychází z textu současného maďarského dramatika Istvána Tasnádiho, který jej napsal v rámci mezinárodního projektu Platforma 11+. Ta se zaměřuje na diváky ve věku jedenácti až patnácti let, tedy na skupinu, u které je návštěvnost divadel velmi nízká Dramatik se prý snažil text komponovat jako sled tříminutových videoklipů, aby neztratil pozornost tohoto náročného publika.

Tématem textu je problematika kyberšikany. Zuzka (Ľubica Pradidová) totiž na nastálou nepříjemnou situaci reaguje aktivně, a to vytvořením dvou falešných profilů na sociálních sítích bohatého a pohledného Viktora a jeho sestry, modelky Moiry skrze které si se svými trapiteli začne dopisovat Podaří se jí Mateje (Matúš Hollý) a Hanku (Terézia Šusteková) rozdělit, ovládat jejich nálady, chování, i dostat z nich nejrůznější tajemství. To vše využívá k prohloubení virtuálních vztahů nově vzniklých dvojic (Mateje a Moiry, Hanky a Viktora), které oba spolužáci upřednostní před svým reálným vztahem.

Ač se na Zuzčiny intriky posléze přijde, dokáže do té doby své spolužáky dost psychicky rozložit. Není to taková kyberšikana, kterou znám z preventivních programů na gymnáziu já sdílení trapných či inkriminujících fotek, psaní plytkých nadávek do zpráv, nenávistné komentování příspěvků je to kyberšikana sofistikovaná a dlouhodobá. Zuzka doopravdy vytvořila jakýsi virtuální svět, ve kterém byli Hanka a Matej zranitelní, ve kterém nad nimi měla navrch Stačilo pár atraktivních fotek a pár věrohodných historek a zájem patnáctiletých spolužáků toužících po pozornosti měla v hrsti

Příběh, který byl předobrazem Cyber Cyrana, se prý skutečně stal, což potvrzuje moje tušení, že zarytou představu o kyberšikaně mám poměrně zastaralou. Ta se nejspíše, stejně jako jí napomáhající technologie, neustále překotným tempem vyvíjí V následné diskuzi po představení v aule gymnázia, kde obecenstvo tvořili především studenti (dle mého odhadu) kolem patnácti let, zaznělo, že v postavách skutečně některé své vrstevníky poznávali Přiblížení problematiky určitě napomohlo i využití projekcí na plátně, kde se v čase střihů mezi klipovitými scénami promítala krátká videa z platformy Tiktok vytvořená herci inscenace

Cyber Cyrano, aneb spíš o pomstě, než o lásce
Kristýna Vinařová5

Zlodejka, alebo skôr revolucionárka?!

„Mein Kampf? Vôbec sa mi to nepáči!“ Už úvodom inscenácie malé dievča, Liesel Memingerová (Lucia Korená), nemá strach z úprimnosti. Práve naopak. S odhodlanou drzosťou odmieta kľúčové dielo najdesivejšieho nemeckého diktátora Adolfa Hitlera Pomyselne konfrontovaný však napokon neostáva len Hitler, ale aj diváci. Postava Liesel je totiž stelesnením kontrastu, v ktorom sa bije vizuál krehkej slečny s jadrom bojovníčky Alebo aj roztomilá krémová baretka so suverénnym postojom voči autorite. „...tak aká vlastne tá Liesel je?“ Môže divák už od počiatku predstavenia polemizovať

Až tajomstvo jej nátury sledom deja odhaľujú dva vrkoče, ktoré jej častejšie poletujú vo vzduchu ako lenivejú na krku. Za ich čoraz besnejším tempom však nebolo len slovné vzpieranie sa Hitlerovi, bitky so spolužiakmi, či guľovačka... Ale i predznamenanie Lieselinho prerodu na skutočnú revolucionárku, neskôr nenútene kradnúcu akúkoľvek knihu, aj tú o pohrebníctve, len aby sa pomstila Hitlerovi za stratu svojej matky, ktorá pre svoje komunistické presvedčenie do nalinajkovaného nacistického Nemecka skrátka nezapadala

Samotné kradnutie kníh sa však v inscenácii viac verbalizovalo, ako fyzicky realizovalo Príkladom môže byť spomienka Liesel na jej prvú ukradnutú knihu (Príručka o kopaní hrobov), nad ktorou sa matne rozjíma len prostredníctvom niekoľkých slov Malo by však prirodzene ísť o kľúčovú spomienku hrdinky, vzhľadom k čomu mohol režisér inscenácie Šimon Spišák zvážiť vizuálne pútavejšie prostriedky a dodať konkrétnej spomienke ešte väčší punc

Ak už aj prebehol fyzický náznak kradnutia (napr knihy tlačené vo fúriku), bolo napokon sklamaním, že sa v tomto kontexte Spišák nevyhral metaforickejším spôsobom a rozhodol sa pre zobrazovanie kníh najmä v ich prirodzenom šate

Symbol knihy ako takej napokon mohol byť v celej inscenácii oveľa viac povýšený, vzhľadom k jej mocenskému významu pre vedomosti, ktoré najviac „smrdeli hriechom“ práve v časoch druhej svetovej vojny. V tomto smere je však oceniteľné Spišákovo pretavenie týchto knižných atribútov aspoň do myslenia a cítenia hlavnej hrdinky, hoci si pre ich skrytú viacvýznamovosť žiadajú skôr bábkovejšiu podobu.

Inscenácia ale nebola len o jednej postave. Vystupovali v nej aj mnohé ďalšie, ako pestúni Liesel: Rosa a Hans Hubermannoví (Agáta Spišáková a Ivan Martinka), Lieselin najlepší kamarát Rudy Steiner (Miloš Kusenda), utečenec Max Vandenburg (tiež Miloš Kusenda), či aj alegorická postava Smrti (Ľuba Dušaničová)

Všetky postupne zapadali do príbehu, ktorý rozvíjali v zrozumiteľných rovinách Nenútene tak ponúkali ďalšie témy na premýšľanie a podnecovali diváka k ešte väčšiemu množstvu kontextov. Tým napokon vyzdvihli interpretačnú farebnosť náhľadu nielen na vtedajšiu dobu, ale predovšetkým na vnímanie zlodejky, alebo skôr revolucionárky Leisel. Veď sa z nej predsa napokon stala skutočná nepriateľka tretej ríše!

6

Po predstavení sa uskutočnila aj polhodinová diskusia s lektorom dramaturgie Slovenského národného divadla Máriom Drgoňom, ktorý so žiakmi zo Základnej školy Slobodného slovenského vysielača nerozvíjal debatu iba o obsahu a jednotlivých postavách hry. Ale sa ich predovšetkým nebál konfrontovať s viacerými provokatívnymi otázkami úzko prepojených s drastickým vojnovým príbehom ako: „Aký je princíp vojny?“, „Myslíte si, že ste slobodní?“ Postrehy žiakov na stále tak nadčasovú tematiku prichádzali až postupne Prirodzene totiž panovala ostýchavosť a rešpekt. No jazyky im napokon rozviazala práve tá príjemnejšia časť o slobode, ktorú vnímali rôznorodo, ale zakaždým pravdivo: „Sloboda je možnosť povedať si svoj názor.“, „Byť slobodný znamená nebyť súdený za svoje vierovyznanie.“, „Znamená nebáť sa byť inak orientovaný “ , „Chcem byť slobodná v tom obliecť si hocičo Veď oblečenie predsa nemá rod!“

Petronela Brotková
Diskusia po predstavení Zlodejka kníh:
7

Autorka a režisérka Joanna Maria Gierdal se společně se svým tvůrčím týmem inspirovala v knize Bambi život v lese Felixe Saltena z roku 1923. Jak Gierdal sama v rámci diskuse po představení uvedla, jedním z hlavních prvků pro ni byl vedle ekologie, vztahu člověka s přírodou a se sebou samým především motiv strachu, nebezpečí, zabíjení a (ne)zpochybnitelné nadvlády jednoho nad druhým Aktualizace, které se v její inscenaci Saltenův příběh podrobil, až symbolicky a duálně koresponduje s dnešní dobou a současnými krizemi, ačkoliv originál od této jevištní adaptace dělí téměř sto let. Rakouský spisovatel se totiž sám nechal ovlivňovat stěžejními momenty své doby a nádech politiky, válečného konfliktu a sílícího antisemitismu jsou klíče, jež využila, aktualizovala a přenesla i režisérka Joanna Maria Gierdal.

Klíče sloužící ke čtení inscenace a k pochopení celé její poetiky společně s týmem a herci nabízí Gierdal nenásilně divákovi Jedním z nich je i jakási přírodní estetika, tj různé kusy dřeva a přírodnin na černém temném jevišti vytvářející důvěryhodnou a blízkou iluzi lesa a života v něm. Jedna osamocená větev visící ze stropu je však chycena do ostnatého drátu a symbolicky tak demonstruje křehký lesní systém ve spárech nelítostného lovce. Ten je zas symbolem útlaku a nebezpečí.

Les bratislavských loutkářů a scénografky Laury Černákové zpívá, vlní se, křičí, šumí a prostě zní. Veškerá herecká akce je totiž doprovázena živou a podmanivou hudbou a zvuky, rovněž vytvářenými za pomoci přírodních materiálů.

Společně s přírodou a jejími bohatými zdroji je další výraznou složkou a v podstatě faktorem lidské tělo a lidská nahota. Obnažená těla herců velice vkusně spoluutvářejí křehkou intimitu a zároveň vizuálně ladí s kusy dřeva, hub, a travin Dalším klíčovým motivem jsou vedle materiálu emoce, především pak strach, zloba a úzkost. Čitelné jsou jak z pohybu, zvuků a hudby, tak z mluvy a herectví

Čtyři herci v černém (Ondrej Gajdoš, Mário Houdek, Ivana Lechmanová, Dávid Selecký) zastávají mnoho složitých úloh. V příběhu Bambiho se stávají přiznaně zcizenými nositeli postav. Přes množství převleků a složitých pohybů elegantně a s maximální profesionalitou proklouzávají lesem, jenž sami tvoří a sami ho oživují. Momenty, kdy zahalení animují jednotlivá zvířata střídají ty, ve kterých si černé obličejové masky sundávají a tím navozují surovou a niternou intimitu, s níž vyprávějí příběh lesa, lidské krutosti, něhy a strachu.

První festivalový den letošního ročníku Babkárské Bystrice zakončili studenti Katedry bábkarskej tvorby bratislavské VŠMU. V rámci jedné ze tří odnoží festivalového programu Festival exkluzívný, určené dospělému divákovi představili svou absolventskou inscenaci Sen o pralese.
Větve v sevření ostnatého drátu Tobiáš Waller 8
Cyber Cyrano, aneb spíš o pomstě, než o lásce Větve v sevření ostnatého drátu
9

Úvodné Tvorivé pracovné stretnutie v rámci hlavnej témy festivalu vzdelávanie divadlom festivalu Bábkarská Bystrica 2022 patrilo divadelnej klasike v grafickom románe pod vedením dvoch mimoriadne húževnatých divadelných lektoriek: Barbory Jurinovej a Veroniky Kořínkovej Willemsovej Stretnutie bolo primárne určené pre pedagogičky a pedagógov stredných škôl, ale vítaní boli záujemci aj z iných vedných oblastí. Najdôležitejšia bola predovšetkým chuť zúčastniť sa. Štruktúra stretnutia bola jasne naplánovaná, no napriek tomu v nej bolo stále dostatok priestoru aj pre hravosť Rozoberal sa nadčasový tragický milenecký príbeh „Romeo a Júlia“ z pera jedinečného renesančného autora Williama Shakespeara.

Osnova programu bola nasledovná:

1. Objasnenie významu dramatickej výchovy a jej nevyhnutnosti vo vyučovacom procese

2. Priblíženie štruktúrovanej dramatickej hry predstavenie dobového kontextu Romea a Júlie, prostredia, postáv, témy, idei

3 Metodický rozbor uvoľnené cvičenia v priestore s výtvarno divadelnými prvkami (ako napr tvorba myšlienkových asociácií, kreslenie Romea a Júlie, premýšľanie nad ich konaním v priestore)

4 Analýza nových námetov do učebných osnov sebareflexia, zhodnotenie vedomostného prínosu tvorivého stretnutia pre ďalší pedagogický/ osobnostný rast

Konkrétne stretnutie bolo napokon prínosné nielen po informačnej stránke. Dodalo najmä veľa elánu práve vďaka zapáleniu sa pre vec všetkých prítomných!

Petronela Brotková
Komixom k povinnému čítaniu
10

9:00/11:00/14:00 360° VIRTUAL PUPPETRY NEMECKÉ BALADY KRÁĽ DUCHOV (Učebňa, Základná škola, Ďumbierska 17)

11:00/17:00 GARÁŽ (Urban Spot, Skuteckého 3)

14:00 DOKTOR FAUST (Aula, Gymnázium Andreja Sládkoviča, Komenského 18)

9:00 13:00 TVORIVÉ PRACOVNÉ STRETNUTIE: DIVADLO POSTOJOV ALEBO DIVADLO FÓRUM A JEHO VYUŽITIE V PEDAGOGICKEJ PRAXI (Základná škola Slobodného slovenského vysielača)

20:00 PENELOPA (Divadelná sála, Bábkové divadlo na Rázcestí, Skuteckého 14)

Festník 23. ročníka medzinárodného súčasného bábkového divadla pre deti a dospelých Bábkarská Bystrica 2022 vydáva Bábkové divadlo na Rázcestí, Skuteckého 14, 974 01 Banská Bystrica.

Redakcia: Adela Vondráková (šéfredaktorka), Petronela Brotková, Krýstína Vinařová, Tobiáš Waller Fotografie: Dodo Šamaj Sadzba: Júlia Pecková

Program 27.9. Tiráž