Divadlo Archa v médiích
The Archa Theatre in the Media
Skupině současného tance VerTeDance se v Arše povedl husarský kousek: Simulante Bande. Choreografky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová tu pokračují v průzkumu možností i limitů ženského těla. Jedinečný kvartet interpretů tvoří profesionálové Helena Arenbergová a Petr Opavský a dvě handicapované amatérky Zuzana Pitterová a Alena Jančíková. To, jak se tu oba světy propojí, bere dech: Smutný, ale nesentimentální humor, shazující falešný soucit zdravých i sklony k uzurpátorství těch druhých. Nutno vidět! Koncert pro 4 těla 9. 6. 2012 / Lidové noviny / Vladimír Just
The VerTeDance contemporary dance company has performed a daring piece at Archa: Simulante Bande. Choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová continue their survey of the possibilities and limits of the female body. The unique quartet of performers consists of professionals Helena Arenbergová, Petr Opavský and two disabled dancers Zuzana Pitterová and Alena Jančíková. The way in which these two worlds combine takes your breath away. Sad but unsentimental humour, sending up the false compassion of the healthy and the tendency to usurp others. A must see! A concert for 4 bodies 9. 6. 2012 / Lidové noviny / Vladimír Just
Drobný a nenápadný japonský tanečník Saburo Teshigawara vnesl do prázdného prostoru scény Divadla Archa tajemnou atmosféru. V rámci festivalu Tanec Praha zatančil sólo, v němž byly znát zkušenost a preciznost každého maličkého gesta, niternost a neokázalost zdánlivě nevelikých pohybů. Teshigawara nemusí oslňovat, na jevišti mu zkrátka stačí být, protože autentičnost sdělení je v jeho nejvnitřnější energii. Neobvyklé výrazové setkání v Divadle Archa 25. 6. 2012 / novinky.cz / Marcela Benoniová
Představení otevřela Kunešova poslední choreografie Wind-up (v překladu výraz znamená natažení). Vzpomínky, osobní prožitky, vnitřní pocity, zkušenosti. Napětí a následné uvolnění. A pak běh času, který umocňuje neúprosný tikot hodin. To je to, co ve Wind-up hraje prim. Povedlo se zaujmout, soudě nejen dle reakcí publika. 420people opět přišli s něčím novým, s něčím, co stojí za to vidět. Encounters aneb umělecká setkávání v Arše 26. 6. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková
Vandekeybus našel novou a velmi originální formu pro vyjádření obsahu. Booty Looting bylo další opravdovou událostí české taneční sezony. Ultima Vez kradou dávno ukradené 1. 7. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková
Nechala jsem se nedávno nalákat do Divadla Archa a nelitovala jsem. Sice jsem z představení měla – a vlastně ještě mám – těžkou hlavu, ale takový byl záměr tvůrců, jako tomu ostatně je u každého dobrého divadla. Divadelní dokument 1. 2. 2012 / ČRo – rádio Česko.cz / Petruška Šustrová
Jeho postoj s kytarou, ať již jen tak přihlazoval struny, nebo naopak tvrdil riffy, má charakter archetypu a lze říci, že ti, kteří pro to mají slabost, se na něj nemohou vynadívat. Proto zcela jistě, když takto zasažené publikum odcházelo po koncertě do teplé letní noci, myslelo na to, že to snad nebylo poslední setkání se starým Mistrem, jenž ovlivnil jejich životy, možná víc, než on sám tuší. Možná však už tuší. Ješitnost mu nebyla nikdy cizí, Mistrovi Louovi... Měl být ostatně na co. Starý Mistr Lou cvičil rockové tai-či v Arše 5. 7. 2012 / Lidové noviny / Jiří Peňás
Ve vizuálně-poetickém představení dominuje obraz – scénografie, kostýmy a rekvizity se navzájem doplňují. V inscenaci plné chaosu a absurdity vedle sebe zkoušejí fungovat postavy, které jsou napůl lidmi a napůl objekty. Zvědavá krabice, svůdný stůl, osamělý vypínač nebo obr mluvící neexistující řeči baví, dojímají i překvapují. Katastrofy ve Springville dojímají i baví 19. 3. 2012 / ct24.cz / jab
V malém sále Divadla Archa se představila všestranná umělkyně Jing Lu v intimním scénickém monologu Sólo pro Lu. Projekt vznikal téměř rok ve spolupráci s režisérkou Janou Svobodovou a jeho výsledná podoba nabízí neuvěřitelné nasazení a obdivuhodný výkon hlavní představitelky.... Made in China, ale pozor, vysoké kvality – to je Sólo pro Lu, 26. 3. 2012 / Kulturissimo.cz / Magdalena Pantáková
The diminutive and inconspicuous Japanese dancer Saburo Teshigawara brought to the empty space of the Archa Theatre stage a mysterious atmosphere. As part of the Dance Prague Festival he danced a solo in which the experience and precision of each small gesture was recognizable, the inwardness and lack of ostentation of seemingly small movements. Teshigawara does not need to dazzle, he only needs to be on stage, because the authenticity of the conveyance is in his most inward energy. An unusually expressive encounter at the Archa Theatre 25. 6. 2012 / novinky.cz / Marcela Benoniová
The performance opened with Kuneš’s latest choreography Wind-up. Memories, personal experiences, inner feelings, experiences. Tension and subsequent release. And then the run of time, which intensifies the ruthless ticking of the clock. That is what dominates in Wind-up. Judging by the reaction of the audience, it succeeded in captivating. 420people have again created something new, something worth seeing. Artistic encounters at Archa 26. 6. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková
Vandekeybus has found a new and very original form of expression. Booty Looting is another highlight of the Czech dance season. Ultima Vez kradou dávno ukradené 1. 7. 2012 / ct24.cz / Johana Mücková
I recently attended a performance at the Archa Theatre and I don’t regret it. Indeed the performance forced me to think, but that was the artists’ intention, just as it is in all good theatre. Theatre document 1. 2. 2012 / ČRo – rádio Česko.cz / Petruška Šustrová
His attitude with the guitar, whether just strumming the strings or blasting out riffs, has the character of an archetype, and it can be said that those who have a weakness for it can’t take their eyes away. That’s why, when the astonished audience exited the concert into the warm summer night, they thought that this was perhaps not their last encounter with the old master, who influenced their lives, maybe even more than he knows. But perhaps he already knows. Vanity was never something foreign to Master Lou... And why should it be? Lou, the Master, does rock tai-chi in Archa 5. 7. 2012 / Lidové noviny / Jiří Peňás
Imagery dominates in this visual-poetic performance: the sets, costumes and props all work together perfectly. It is a production full of chaos and absurdity, pitting characters who are half human and half object against one another. Boxes stand up, there’s a seductive table, a lonely electrical switch and a giant who speaks a nonexistent language. Entertaining, impressive and surprising. Catastrophes in Springville impress and entertain 19. 3. 2012 / ct24.cz / jab
The Archa Theatre on the 28th of February, 2012 introduced a versatile artist Jing Lu in an intimate scenic monologue, Solo for Lu. She had been developing the show for almost a year with director Jana Svobodová. In the final shape the show offers incredible commitment and admirable performance of the protagonist. Made in China – but attention, it is high quality – Solo for Lu 26. 3. 2012 / Kulturissimo.cz / Magdalena Pantáková
Partnerství Archy a Hellerau v Dráždanech Divadlo Archa v tomto roce navazuje úzkou spolupráci s Evropským centrem pro umění Hellerau v Drážďanech. Důvodem této spolupráce je nejen geografická blízkost, ale také velmi blízká dramaturgická koncepce obou center. Hellerau bylo před sto lety prvním moderním uměleckým rezidenčním centrem na světě a vzniklo počátkem dvacátého století jako součást zahradního města na kraji Drážďan, které bylo vizionářsky koncipováno jako místo harmonické integrace práce, umění a prožívání volného času. V roce 1910 zde Émile Jacques-Dalcroze založil uměleckou školu, která v letech 1912 a 1913 pořádala velké mezinárodní festivaly. S historií Hellerau jsou spojena jména jako Adolph Appia, Mary Wigman, Sergej Ďagilev, Vaclav Nižinskij, Paul Claudel, G. B. Shaw, Rainer Maria Rilke, Oskar Kokoschka, Franz Kafka, Upton Sinclair, Stefan Zweig, Martin Buber, Franz Werfel, Lou-Andreas Salomé, Darius Milhaud, Sergej Rachmaninov, Konstantin Stanislavskij, Max Reinhardt, Gerhart Hauptmann, Else Lasker-Schüler, Hugo Ball, Anna Pavlova, Rudolf von Laban a řada dalších umělců, včetně architektů le Corbusiera, Waltera Gropiuse a Miese van der Rohe. Toto období, kdy se do Hellerau sjížděla elita světového umění, bylo však přerušeno první světovou válkou a později nástupem nacizmu. Nacisté zde zřídili policejní školu. Po druhé světové válce centrum obsadila Rudá armáda, která jej, zcela zničené, opustila až po sjednocení Německa. Dnes je z iniciativy umělců centrum postupně obnovováno, aby se vrátilo původnímu účelu. Své sídlo zde má například soubor Williama Forsythea. Od roku 2009 je uměleckým ředitelem centra Dieter Jaenicke, který do Hellerau přinesl své zkušenosti z programování festivalů v Hamburku, Aarhusu či v brazilském Sao Paulu. Archu s Hellerau spojuje společná účast v evropském programu Theatron a také to, že ředitel Ondřej Hrab byl letos jmenován členem umělecké rady Hellerau. Kromě divadelních koprodukcí plánuje Archa společně s Hellerau také projekt „mobility diváků“. Na atraktivní představení budou pořádat zájezdy. První takový zájezd do Hellerau uspořádá Archa v lednu na představení Oedipus / bêt noir belgického souboru Ultima Vez.
Partnership of Archa and Hellerau in Dresden The Archa Theatre this year entered into close cooperation with the Hellerau European Centre for the Arts Dresden. The reason for this cooperation is not only geographic proximity, but also the kindred dramaturgical concept of both centres. A hundred years ago Hellerau became the first modern artistic residence centre in the world. It was founded at the start of the 20th century as part of a visionary garden city on the outskirts of Dresden, conceived as a place of harmonious integration of labour, art and leisure. In 1910 Émile Jaques-Dalcroze founded an art school here, which organized a large international festival in 1912 and 1913. The history of Hellerau is linked with names such as Adolph Appia, Mary Wigman, Sergei Diaghilev, Vaclav Nijinsky, Paul Claudel, George Bernard Shaw, Rainer Maria Rilke, Oskar Kokoschka, Franz Kafka, Upton Sinclair, Stefan Zweig, Martin Buber, Franz Werfel, Lou-Andreas Salomé, Darius Milhaud, Sergei Rachmaninoff, Constantin Stanislavski, Max Reinhardt, Gerhart Hauptmann, Else Lasker-Schüler, Hugo Ball, Anna Pavlova, Rudolf von Laban and many other artists, including the architects le Corbusier, Walter Gropius and Mies van der Rohe. But Hellerau’s period as a destination for the elite of world art was disrupted by the First World War and the subsequent rise of Nazism. The Nazis established a police academy here. After the Second World War the centre was occupied by the Red Army, which abandoned it, in a state of dilapidation, after the reunification of Germany. Today thanks to the initiative of artists the centre has been gradually renewed so as to return to its original purpose. The William Forsythe company is based here, for example. Since 2009, the new artistic director of the centre Dieter Jaenicke has brought to Hellerau his experiences from programming for festivals in Hamburg, Aarhus and Sao Paulo, Brazil. Archa and Hellerau were brought together by their co-participation in the Theatron European program and also by the fact that Archa’s artistic director, Ondřej Hrab, was this year named to the arts board of Hellerau. In addition to theatre co-productions, Archa and Hellerau are planning other “audience mobility” projects together. They will be organizing tours to see attractive performances. The first tour to Hellerau will be arranged by Archa in January for the performance of Oedipus / bêt noir by Belgian company Ultima Vez.