ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz
f
e
f ❄
Přejeme ❄Vám klidné prožití svátků a úspěšný rok 2014
e
❄
Adresné zvaní v rámci screeningu onkologické prevence startuje v lednu „Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v ČR – screeningové programy“, tak zní název projektu, který 3. prosince V Praze představili ministr zdravotnictví MUDr. Martin Holcát, MBA, a členové projektového realizačního týmu. Projekt se skládá ze dvou částí – jednak z adresného zvaní určených skupin klientů všech zdravotních pojišťoven k preventivnímu screeningovému vyšetření, jednak z podpůrné celorepublikové informační a propagační kampaně zaměřené na nutnost péče o vlastní zdraví. Akce začne 1. lednem příštího roku, ukončena bude 30. června 2015. Její celkový rozpočet činí 107 miliónů korun, z toho 62 miliónů připadá na samotné adresné zvaní. Projekt je z 85 procent financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Výchozí situace
Masivní posílení stávajícího screeningu je reakcí na dlouhodobě nepříznivý vývoj v onkologickém zatížení populace České republiky. Data Národního on-
kologického registru (NOR) uvádějí, že průměrný počet nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v letech 1995–1999 činil 58 632 ročně, v letech 2005–2009 pak 77 467 ročně, což představuje nárůst o 32 %. Významně rostoucí zátěž je zaznamenána i u tří diagnóz, které jsou předmětem screeningových programů: n Karcinom prsu: Mezi obdobími 1995–1999 a 2005–2009 byl zaznamenán nárůst výskytu choroby o 34 %, tedy ze 4833 na 6463 žen ročně. V roce 2010 bylo nově diagnostikováno 6498 případů. Na toto onemocnění každoročně v ČR umírá přibližně 2000 žen. Režim pravidelných mamografických vyšetření (doplněný příp. dalšími metodami) prokazatelně může snížit úmrtnost až o 30 %. Jak známo, vyšetření je pro ženy od 45. roku věku kaž-
Co je burnout syndrom
Ve stati zabývající se specifikací předmětu šetření autoři uvádějí, že syndrom vyhoření (burnout syndrom) není diagnózou ani podle Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), ani podle Diagnostického a stati-
n pro lůžková
zařízení
Umíme vést naše nemocnice? str. 3
názory
SR se musí obhajovat, a co my? LOK-SČL: Nemocnice si neporadí s koncem nadměrných přesčasů str. 5 Co dál v době špatně hrazeného klientelismu, aneb přežije, kdo bude mít pacienty, kteří přežijí str. 6 Pozitivní apel Angeliny Jolie str. 7
Briefing, na němž ministr Pavel Holcát oznámil zahájení adresného screeningu, vyvolal značný zájem médií. Foto: ZN dé dva roky plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění na základě žádanky od gynekologa či praktického lékaře. Seznam center, kde jsou pro-
Česká lékařská komora (ČLK) a Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze (PK) iniciovaly výzkum stresové zátěže a syndromu vyhoření u lékařů v České republice. Akce proběhla letos na jaře – e-mailovým dotazníkovým formulářem bylo osloveno na 30 tisíc lékařů (aktivních členů ČLK). Zúčastnilo se téměř 13,5 tisíce lékařů, po „vyčištění“ portfolia odpovědí od neúplných a inkonzistentních bylo nakonec zpracováváno více než 7,4 tisíce validních odpovědí. Získaný (zpracovávaný) anonymní soubor tvořili v přibližném rozdělení 60 % muži, 40 % ženy, z 90 % v produktivním věku 25 až 60 let. Z pohledu respondentských skupin podle délky výkonu lékařské profese lze získaný vzorek považovat za relativně vyrovnaný s výjimkou skupiny 1 až 5 let, která reprezentuje více než 23 % vzorku. V profesním členění jsou nejvíce zastoupeni všeobecní praktičtí lékaři (962 respondentů), dále internisté (880) atd. – celkem respondenti uvedli na 60 specializací. Kategorie „převažující způsob praxe“ má tuto celkovou strukturu: spíše ambulantní cca 45 %, spíše lůžková cca 55 %. Samostatnou otázkou bylo, zda má lékař více úvazků (u různých zaměstnavatelů) – kladnou odpověď uvedlo 34 % lékařů.
Z OBSAHU n události, fakta,
stického manuálu duševních poruch (DSM V) vydávaného Americkou psychiatrickou společností. Upozorňují ale, že MKN-10 mezi „Z“ kódy, tedy faktory ovlivňujícími zdravotní stav, uvádí kategorii Z 73.0 – Vyhasnutí (vyhoření), který je definován jako „stav životního vyčerpání“. Burnout syndrom je obvykle definován jako ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí pracovníků v pomáhajících profesích se závažnými osobními i profesními problémy. Také jako výsledek procesu, v němž lidé, kteří jsou intenzivně zaujatí určitým úkolem, ztrácejí své nadšení (přičemž čím větší nadšení na počátku, tím větší a rychlejší vyhoření). Je důsledkem chronického stresu a obecně nadměrné pracovní zátěže a může na něj navazovat řada dalších obtíží psychických, somatických, a tím i v oblasti pracovního výkonu a sociálního přizpůsobení. Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., a PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. v informaci o výzkumu ČLK a PK, kterou zveřejnilo komorové periodikum Tempus Medicorum, uvádějí, že narůstající výskyt syndromu vyhoření u lékařů a zdravotníků dokazuje množství studií a výzkumů z řady zemí. Jako důvod
Zpravodajský deník
str. 7
n servis Personální inzerce
str. 8
hlídky prováděny, kontakty pro objednání i objednací doby jsou v současnosti dostupné na www.mamo.cz. dokončení na str. 2
Naše zdravotnictví je nemocné syndromem vyhoření lékařů Struktura respondentského souboru
Foto: Profimedia
f❄
ISSN 0044-1996
Inzerce
ročník 62 • číslo 26 • 16. prosince 2013 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč
jsou obvykle uváděny zvyšující se nároky na lékaře související se stoupajícími nároky na vzdělávání a specializaci, ale také silný ekonomický tlak, kdy zdravotní pojišťovny výrazným způsobem preferují kvantitu nad kvalitou, a lékař je tak konfrontován s nutností „vykazovat špičkové výkony“, řešit administrativu, a nikoli fakticky léčit pacienta. „Burnout syndrom není ‚problémem‘ pouze lékaře, ale doslova nemocí celého zdravotnictví. Je pravda, že prvotní příznaky zasahují především lékaře samotného. A to nikoli pouze na úrovni ‚pocitů‘ – řada studií prokazuje možnost závažného ovlivnění zdravotního stavu, sociálních vztahů atp. Druhou rovinou, kde se burnout projevuje, je samotný systém zdravotnictví. Přetížený a vyhořelý lékař navrhuje ekonomicky méně efektivní léčbu, vykazuje vyšší spotřebu léků a výkonů atd. Třetím ‚postiženým‘ burnout syndromem lékaře je pacient. Vyhořelí lékaři mají tendenci věnovat pacientům menší pozornost, méně jim naslouchají, méně řeší jejich zdravotní obtíže v souvislostech a také vykazují významně vyšší výskyt závažných medicínských chyb. Vyhořelý (nebo můžeme říci přetížený) lékař je nejzranitelnějším místem celého zdravotnictví. Prosazovat racionalizaci léčby, léčebných standardů, vyžadovat efektivní a ekonomickou léčbu, zároveň chtít, aby pacient měl pocit pochopení a individualizovanou péči, lze jen obtížně, jestliže v centru těchto často protichůdných požadavků stojí unavený, přetížený a vyhořelý lékař. dokončení na str. 4
ČSSZ: Další rok odkladu elektronické komunikace Povinnost komunikovat ve stanovených případech s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně elektronicky ukládá zaměstnavatelům, (tedy např. i lékařům zaměstnávajícím i jedinou sestru) zákon č. 470/2011 Sb. (podrobnější informaci viz v ZN č. 23/2013). Těm zaměstnavatelům, kteří se nestihli dostatečně připravit na elektronické předávání tiskopisů od 1. ledna 2014, ČSSZ ještě v příštím roce umožní splnit tuto povinnost i prostřednictvím tiskopisu v klasické papírové podobě. Po projednání s ministrem práce a sociálních věcí Ing. Františkem Koníčkem rozhodl ústřední ředitel ČSSZ prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D., o udělení roční výjimky vztahující se na všechny tiskopisy podávané ze zákona zaměstnavateli. Dříve udělené výjimky pro lékaře zůstávají v platnosti. ČSSZ monitorovala připravenost zaměstnavatelů komunikovat s úřadem pouze elektronicky a zjistila, že především skupina zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců na to není prozatím připravena. „Udělení výjimky je výrazem porozumění k početné skupině zaměstnavatelů, která by jen s velkými obtížemi plnila zákonné povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení. V žádném případě mé rozhodnutí ale neznamená, že ČSSZ ustupuje od elektronické komunikace a výjimky bude udělovat donekonečna,“ zdůraznil V. Kahoun a dodal: „Úkolem ČSSZ je zavést povinnou elektronickou komunikaci a technicky je na ni již několik let připravena.“ red