Zn 11 2014

Page 1

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 63 • číslo 11 • 19. května 2014 cena 26 Kč • pro předplatitele 20 Kč

ISSN 0044-1996

Loňská ekonomika nemocnic: nižší výnosy, vyšší náklady Ke 31. prosinci 2013 činily celkové náklady nemocnic v ČR 131,3 mld. Kč, výše celkových výnosů byla 129,4 mld. Kč. Pohledávky z obchodního styku dosáhly hodnoty 13,2 mld., z toho 1,6 mld. představovaly pohledávky po lhůtě splatnosti. Objem závazků z obchodního styku se rovnal 17,4 mld. Kč, na závazky po splatnosti připadalo 5,3 mld. korun. Vyplývá to z přehledu loňských ekonomických výsledků nemocnic, který zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Instrukce pro domácí měření TK

str. 2

str. 4

Koláž: Jindřich Studnička

názory

a k 31. prosinci 2013 se na celkových nákladech podílely téměř 14 procenty. Náklady na zdravotnické prostředky se oproti předchozímu roku nepatrně snížily (o 2 %), na celkových nákladech se podílely 12,8 procenta. Kromě nárůstu nákladů na energie (+3 %) a dalších nákladů (blíže neurčených) zůstaly ostatní sledované nákladové položky buď na hodnotách roku 2012, nebo poklesly.

Struktura výnosů

Celkové výnosy nemocnic poklesly k 31. prosinci 2013 o 1,7 mld. Kč (tj. –1,3 %). Příjmy nemocnic

energie

služby

osobní náklady

odpisy

další náklady jinde neuvedené 1)

326 134

3 278 883

1 656 488

3 787 804

25 101 6 957

3 453 354

2 675 426

43

84

320

199

424

3 225

232

294

464

504

2 326

1 601

4 169

24 027

1 678

3 231

374

316

1 854

1 178

2 524

17 155

1 289

1 872

46 28 1 429 1 076

162 6 969

158 251 1 496 329 4 102 9 435 60 806 6 047

48 6 674

potraviny

746 131

krev

prodané zboží

Náklady v mil. Kč na zdravot. prostředky

praxe

n události, fakta,

Struktura nákladů nemocnic podle jednotlivých položek k 31. 12. 2013

léčiva

np ro lékařské

Po cizincích zůstal dluh 33 miliónů

Celkové náklady nemocnic zaznamenaly oproti roku 2012 růst o 0,4 procenta. Největší nákladovou položku nemocnic představují osobní náklady, které v roce 2013 s hodnotou 60,8 mld. Kč (tj. 46,3 % z celkových nákladů) zůstaly na úrovni roku 2012. Náklady na léčiva meziročně vzrostly o 6 %

Náklady celkem v mil. Kč

Z OBSAHU

zařízení

Náklady mírně vzrostly

Ministerstvo zdravotnictví 61 590 12 196 8 371 Kraj (příspěvkové organizace) 12 313 998 1 138 Obec, město 5 752 340 591 (příspěvkové organizace) Jiná právnická osoba, církev 48 466 4 229 6 238 z toho krajské městské, obchodní 33 980 3 186 4 231 společnosti Ostatní centrální orgány 3 195 258 420 C e l k e m 131 316 18 021 16 758

www.zdravky.cz

n pro lůžková

Zdrojem dat byl statistický výkaz E (MZ) 6-02 o ekonomice poskytovatele zdravotních služeb, který nemocnice vyplňují bez ohledu na formu hospodaření, zřizovatele, velikost a typ. Výkaz vyplnilo a odevzdalo celkem 163 nemocnic – právnických osob.

Nemocnice podle zřizovatele

On­‑line fórum zdravotnictví a sociální péče

1) Představují souhrn ostatních nákladů, které nejsou sledovány jako samostatné položky

od zdravotních pojišťoven (ZP) se snížily oproti předcházejícímu roku o 2,2 %, v porovnání s rokem 2011 o 1,5 procenta. Na financování nemocnic se úhrady od ZP podílely 81,1 % (v roce 2012 to bylo 81,8 %). Součástí výnosů nemocnic další položky, výše jejich podílů v roce 2013 byla tato: n Výnosy mimo zdravotní pojištění = 2,3 %. n Výnosy z prodaného zboží = 6,6 %. n Provozní dotace od zřizovatele = 1,9 %. n Ostatní výnosy = 8,1 %.

Poměr kladných a záporných výsledků

Celkově nemocnice loni vykázaly záporný výsledek hospodaření ve výši –1,9 mld. Kč. Kladný hospodářský výsledek zaznamenalo 101 nemocnic (62 %). Ztrátou ukončilo své hospodaření 62 subjektů (38 %), z nich 45 % vykázalo ztrátu do –10 mil. Kč. Se ztrátou nad –290 mil. Kč se potýkala čtyři zařízení.

Náklady a výnosy u různých zřizovatelů

Zastoupení jednotlivých zřizovatelů na celkových nákladech a výnosech se v posledních letech významně nemění. Největší podíl na těchto finančních ukazatelích (49 %) mají státní nemocnice, tj. 19 zařízení v působnosti ministerstva zdravotnictví a tři subjekty jiných centrálních orgánů. Následují nemocnice řízené jinou právnickou osobou (37 %), dále krajské nemocnice ve formě příspěvkových organizací (9 %) a městské nemocnice typu příspěvkových organizací (4 %). dokončení na str. 4

O včasné léčbě v e-věku

str. 5

Farmaceutický trh: Bayer investuje přes 500 miliónů eur do výroby léků na hemofilii A str. 5 Harmonizace center bez změny financování postrádá smysl str. 6 Slovenská zkušenost se zveřejňováním smluv pojišťoven a zdravotnických zařízení str. 6 Zástupci odborů, zaměstnavatelů a krajů jednali s premiérem str. 6 Zpravodajský deník

str. 7

Karlovarský model, jak plánovat a koordinovat péči o duševní zdraví str. 8 n servis Personální inzerce

str. 8

n LÉKAŘ A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Posudková služba by potřebovala stabilnější legislativní prostředí O historii, současné situaci a výhledech posudkového lékařství Zdravotnické noviny hovořily s MUDr. Vlastislavem Kaplanem, vrchním ředitelem úseku lékařské posudkové služby (LSP) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), MUDr. Janem Boháčem, ředitelem odboru právní agendy LSP a vzdělávání ČSSZ, MUDr. Evou Sixtovou, vedoucí oddělení metodiky a posuzování zdravotního stavu ČSSZ, a MUDr. Jarmilou Matějčkovou, vedoucí oddělení mezinárodní agendy a procesních postupů LPS ČSSZ. Tímto rozhovorem otvíráme novou rubriku, primárně určenou praktickým lékařům a ambulantním specialistům. n Odkdy se v našich zemích datuje instituce posudkového lékařství? J. Boháč: Jako moderní samostatný lékařský obor se konstituovalo v roce 1970, kdy bylo ustaveno jako rovnoprávný medicínský obor, mělo svou výukovou základnu v Institutu pro doškolování lékařů a farmaceutů, vytvořilo si svůj vzdělávací program, zavedlo atestační zkoušku z oboru posudkové lékařství a od té doby patřilo mezi nástavbové atestační obory se vším všudy včetně tehdy tříleté přípravy. Určitý problém byl v jakési dvojkolejnosti – existovala krátkodobá posudková služba, která řešila dnešní zdravotní a nemocenské pojištění a organizačně patřila pod tehdejší okresní ústavy národního zdraví, vedle ní byla dlouhodobá posudková služba řešící sociální zabezpečení, kde působili posudkoví lékaři

se stejným vzděláním, ale systémově patřili pod ministerstvo práce a sociálních věcí a organizačně pod okresní a krajský národní výbor. To se odstranilo v roce 1990, kdy se postupně ustoupilo od komisionálního posuzování, a od roku 1992 patří všichni posudkoví lékaři pod Českou správu sociálního zabezpečení. Tím ovšem začal proces nechtěného a postupného vzdalování posudkové služby od medicíny. Ze zákona o nemocenském pojištění posudkovým lékařům sice zůstala povinnost kontrolovat správnost posuzování dočasné pracovní neschopnosti v ordinaci praktického lékaře, čímž by byl kontakt zachován, bohužel ale z řady důvodů jak na naší straně, zejména nepříznivé personální situace, tak i na straně malého zájmu poskytovatelů zdravotní péče se zatím nepodařilo vrátit spolupráci tam, kde byla v těch do-

bách, kdy krátkodobá posudková služba patřila do systému OÚNZ. My jsme se od roku 1970 vyjadřovali i k diagnostickým a léčebným možnostem, to ale se vznikem zdravotního pojištění převzali revizní lékaři zdravotních pojišťoven. Čas od času se ovšem objeví úvahy o sloučení zdravotního a nemocenského pojištění, což by znamenalo návrat k tomu, co už tady bylo – problematiku zdravotního a nemocenského pojištění by řešili jiní posudkoví lékaři než resortu práce a sociálních věcí.. n V jakém legislativním prostředí vaši práci vykonáváte? J. Boháč: Kodexem posudkové služby je zákon 582/1991 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde jsou vyjmenovány kompetence jak ministerstva práce a sociálních věcí, tak ČSSZ a jejích okresních správ, popsána organizační struktura a zakotvena i spolupráce s ošetřujícími lékaři, upravena úhrada výkonů, které pro nás ošetřující lékaři zajišťují. Nemocenské pojištění je upraveno samostatným zákonem 187/2006 a připravuje se zákon o úrazovém pojištění,

v jehož návrhu se předpokládá, že by úrazové pojištění přešlo pod gesci ČSSZ, takže tuto problematiku sledujeme, i když ji zatím neprovádíme. Zmínil bych se ještě o zákonu 155/1995 o důchodovém pojištění jako další normě upravující pojistné systémy. Vedle nich máme celou řadu zákonů upravujících nepojistnou agendu systému sociálního zabezpečení. E. Sixtová: Do roku 2011 byly dávky a služby pro osoby se zdravotním postižením upraveny vyhláškou 182/1991, kterou se prováděl zákon o sociálním zabezpečení a která pak byla v roce 2011 konvertována v zákon 329/2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Pro osoby, které potřebovaly péči druhých jiných fyzických osob z titulu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, původně existoval v rámci důchodového pojištění status zvýšení důchodu pro bezmocnost, který byl od 1. ledna 2007 nahrazen zákonem 108/2006 o sociálních službách. Ten byl už celkem pětadvacetkrát novelizován a nyní se připravuje jeho další novela. Základním problémem, se kterým se lékařská posudková služba potýká, není ani tak množství zákonů, ale množství jejich novel – máme spočítáno, že od roku 1992 do roku

2013 bylo přijato celkem 272 novel stávajících zákonů o sociálním zabezpečení. Zákon 54/1956 o nemocenském pojištění fungoval 50 let a byla k němu vydána prováděcí vyhláška 31/1993, která pak byla nahrazena v rámci zákona 187/2006. Zákon o důchodovém pojištění se neměnil tak často, pro nás je podstatná právní úprava platná od 1. října 1988, protože ta upravuje invaliditu z mládí, kdy osoba mladší 18 let se může stát plně invalidní a nepotřebuje k tomu ani jeden den pojištění. Pak tento zákon z roku 1988 nahradil v důchodové části zákon 155/1995, který byl novelizován ve smyslu přechodu z dvoustupňové invalidity na třístupňovou k 1. lednu 2010. Nejvíce změn právních norem jsme zaznamenali v oblasti nepojistných sociálních dávek. V. Kaplan: Schází nám dlouhodobé referenční období, během kterého bychom mohli vyhodnotit svou činnost. Když se pravidla co dva roky změní, zejména v nepojistných systémech, potřebujeme určitý čas, aby si agenda sedla, abychom si dokázali vytvořit metodické pokyny, zorganizovat práci a zavést nové postupy, které s legislativními změnami souvisejí. dokončení na str. 2 a 3


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.