praxe Multikulturní ošetřovatelství
florence 11/13
Multikulturní ošetřovatelství v psychiatrii Mgr. Hana Tošnarová Ph.D. Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
Č
Cílem multikulturního ošetřovatelství je poskytování ošetřovatelské péče v celé její šíři při respektování specifik jednotlivých pacientů, a to tak, aby byl pacient ochoten spolupracovat a byla zachována jeho důstojnost.
eská republika se v roce 2009 stala imigrační zemí roku. Během dvaceti let (od roku 1989) se u nás počet imigrantů zvýšil třináctkrát, což podle Mezinárodní organizace pro migraci znamená světové prvenství v rychlosti přílivu imigrantů. Koncem roku 2010 bylo v ČR dle Imigračních statistik (2012) evidováno 424 291 legálně žijících cizinců. Dlouhodobě jsou zde nejvíce zastoupeni občané z Ukrajiny (kolem 31 %), Slovenska (kolem 17 %), Vietnamu (kolem 13 %) a Ruska (kolem 6 %). Tyto statistiky dokládají, že problematika multikulturního ošetřovatelství je více než aktuální, a to nejen v psychiatrii. Kvalita poskytované ošetřovatelské péče je založena na holistickém pojetí člověka a individuálním přístupu sestry k pacientovi, což nejen v psychiatrické péči vyžaduje od sester celou řadu teoretických znalostí a praktických dovedností, včetně schopnosti s pacienty komunikovat (případně nalézt vhodný způsob alternativní komunikace), zhodnotit aktuální zdravotní stav pacienta a možný vývoj příznaků jeho onemocnění a stanovit aktuální, případně potenciální ošetřovatelské diagnózy. S poskytováním zdravotní péče v rámci Evropské unie souvisí např. Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2011/24 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči nebo dokument Světové zdravotnické organizace Principy práv pacientů v Evropě: Všeobecný rámec. Multikulturní ošetřovatelství je s psychiatrií spojováno z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že sestra, která se stala zakladatelkou oboru multikulturního ošetřovatelství, Madeleine Leiningerová, pracovala původně na dětském psychiatrickém oddělení v USA, kde pozorovala rozdílné potřeby v přístupu k pacientům v závislosti na jejich kulturní rozdílnosti. Svou teorii začala rozvíjet v 50. letech 20. století a vyústěním jejích výzkumných aktivit bylo vytvoření kon-
foto: Profimedia
30
Od roku 1989 se u nás počet imigrantů zvýšil třináctkrát
cepčního modelu kulturně shodné ošetřovatelské péče (tzv. model vycházejícího slunce), který byl dokončen v polovině 80. let 20. století. (Ivanová, Špidurová, Kutnohorská, 2005) Jako další důvod lze uvést fakt, že duševní zdraví, resp. duševní poruchy jsou kulturně podmíněné pojmy. Příkladem je mentální anorexie, která se vyskytuje více u bílé rasy než u černochů. Některé fobie jsou známé jen u afrických domorodých kmenů, jako např. koro – chorobný strach z toho, že penis zmizí v břiše. (Höschl, 1999) Evropské kultuře může být jako bližší příklad uvedena např. homosexualita, která u nás byla do nedávné doby nejen nezákonná, ale také považovaná za úchylku a jako taková řešena na psychiatrii. Až v roce 1990 byla v ČR homosexualita zrovnoprávněna s heterosexualitou (zákon č. 175/1990 Sb.) Na rozdíl od evropské kultury je homosexua lita stále protizákonná např. v některých afrických zemích (př. Alžírsko, Somálsko, Mauritánie) či v Asii (př. Afghánistán, Írán, Saúdská Arábie). (Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2012)