Florence 6/14

6/14

florence červen 2014 / ročník X 60 Kč, 2,90 € / www.florence.cz

47

Odborn ý č a sopis pro oše t řovat el s t ví a os tat ní zdr avot nick é prof e se

Odborné téma

Výživa

časopis obsahuje recenzované články

s. 6 / Rozhovor

s. 12 / Odborné téma

s. 23 / Retrospektivní studie

s. 36/ Z konferencí

Statečná Naděje znamená nevzdat to

Mysleme na výživu chirurgických pacientů včas

Pracovní úrazy na Centrálních operačních sálech I ve FN Brno

Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala do ÚVN desítky posluchačů

1

editorial florence 6/14

Ze všech lásek nejupřímnější je láska k jídlu (G. B. Shaw)

P

odíváte-li se na pranostiky, které se váží k měsíci červnu, zjistíte, že většina z nich je spjatá s deštěm a předvídáním úrody. Tak například: O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu (1. června); Medardova kápě – čtyřicet dní kape, Pláče-li Medard, i ječmen zapláče (8. června); Plačtivý Barnabáš – úroda na vinicích (11. června); Do Jana Křtitele nechval ječmene (24. června) atp. Není to nic zvláštního, protože na úrodě a její kvalitě byli lidé od nepaměti existenčně závislí. Po tisíce let se lidstvo snaží ukojit jednu ze svých základních životních potřeb, potřebu nasycení, aby přežilo. Ovšem ani dnes se mu to nedaří všude. Data Světového potravinového programu (World Food Programme, www.wfp.org) hovoří jasně – 842 miliónů lidí na celém světě nemá dostatek jídla, většina z nich (827 miliónů) žije v rozvojových zemích, každé šesté dítě, tedy přibližně 100 miliónů dětí na celém světě, trpí podváhou a podvýživa přispívá každý rok k úmrtí 2,6 miliónu dětí do pěti let.

Svět se tak ocitá v paradoxní situaci, kdy na jedné straně obyvatelé vyspělých zemí umírají na nemoci plynoucí z nadváhy a obezity a na straně druhé obyvatelé rozvojových zemí umírají hlady. O tom, jaké negativní důsledky mají oba extrémy na lidské zdraví, se dočtete v tomto červnovém čísle časopisu Florence. Věnovali jsme je totiž výživě a obezitě. O tom, že tato témata jsou velmi aktuální i v České republice, není třeba diskutovat. Podle Státního zdravotního ústavu je v České republice postiženo obezitou asi 25 % žen a 22 % mužů. Nadváha obecně pak představuje potíž pro více než 50 % populace středního věku. Ovšem ani malnutrice (podvýživa) se českým pacientům nevyhýbá. Zhoršený stav výživy je problém, s nímž se můžeme setkat při většině zdravotních problémů. Velmi často bývá přehlížena na úkor základního onemocnění, pro které je pacient léčen. Přitom správná výživa zlepšuje snášenlivost léčby, je spojena se zlepšením pooperačního hojení a vede k významně méně častému výskytu infekčních komplikací a rychlejší rekonvalescenci. O tom, jaké výhody přináší tekutá enterální výživa – sipping nejen chirurgickým pacientům, se dočtete na následujících stránkách.

Projekt, který realizovali zdravotníci v Nemocnici Písek, a. s., ve spolupráci se společností Nutricia a. s. vás navíc přesvědčí i o tom, že cílená nutriční podpora nepřináší jen výhody pacientům, ale i zdravotnickým zařízením, protože šetří náklady na léčbu.

Ale abychom se nevěnovali jen výživě a obezitě, můžete se v tomto čísle těšit například i na další díl našeho seriálu věnovaného občanskému zákoníku, v rubrice historie se dočtete pokračování o tom, jak se vyvíjelo babictví a porodnictví, a pokud vás zajímá, jak se žije pacientům s onkologickým onemocněním, nenechte si ujít rozhovor s Bc. Julií Pazderka. Tato sympatická mladá žena, která se od svých šestnácti let věnovala modelingu, byla ve svých třiadvaceti letech vystavena těžké životní zkoušce. Prodělala rakovinu děložního čípku, s níž se úspěšně poprala a dnes se prostřednictvím své facebookové stránky nazvané Brave Hope – Statečná Naděje snaží pomáhat dalším ženám, které potkal podobný osud.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

florence Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Více odborných článků najdete na webu v rubrice Florence +

Florence je také na facebooku.

Přidejte se k nám!

obsah

2

florence 6/14

téma čísla

Výživa

1 / Editorial 3 / Seriál / právo Nový občanský zákoník IV: Informovaný souhlas 6 / Rozhovor s Julií Pazderka Statečná Naděje znamená nevzdat to

Zdravá výživa je taková, která udržuje organismus v rovnováze. Aby se zabránilo chronickým chorobám (např. obezita, srdeční choroby, cukrovka nebo rakovina), je podle dat uveřejněných ve sborníku WHO nutné, aby konzumované potraviny obsahovaly vyvážené množství živin, dostatečné množství vody, ale především ovoce a zeleninu.

Odborné téma

Výživa 1 0 / Jak si udržet váhový úbytek 12 / Mysleme na výživu chirurgických pacientů včas 16 / Vliv cílené nutriční podpory v rámci péče o oslabené pacienty Obezita 19 / Čo vie verejnosť na Slovensku o obezite ako riziku rakoviny

10

Recenzované články

Retrospektivní studie 23 / Pracovní úrazy na Centrálních operačních sálech I ve Fakultní nemocnici Brno Odborný článek 26 / Scientologická církev a přístup jejích členů ke zdraví

z dalšího obsahu 6

Praxe

Rozhovor s Julií Pazderka Statečná Naděje znamená nevzdat to

30 / Historický vývoj rouškování v Nemocnici Na Homolce 32 / Pro školy Jak vypadá výuka ošetřovatelství „nezdravotníků“ v kombinované formě studia na 3. LF UK v Praze

30 Historický vývoj

rouškování v Nemocnici Na Homolce

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

36 / Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala do ÚVN desítky posluchačů 38 / Jaké jsou přínosy biologické léčby v oborech revmatologie, dermatologie a gastroenterologie?

39 / Volby prezidia České asociace sester v roce 2015

40 Historie Počátky a vývoj babictví

Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala do ÚVN desítky posluchačů

www.florence.cz Ročník X., číslo 6, červen 2014 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 5. 2014 Foto na titulní straně: Profimedia

fota: Profimedia, archiv Julie Pazderka a UVN

36

40 / Historie Počátky a vývoj babictví 43 / Public relation Jak se žije pacientům s dialýzou?

44 / Personální inzerce 44 / Lekce angličtiny

3

seriál / právo text: Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Ústav veřejného zdravotnictví a zdravotnického práva, 1. lékařská fakulta UK

Nový občanský zákoník IV: Informovaný souhlas

Institut informovaného souhlasu je součástí ochrany osobnosti, tedy práva na autonomii osoby a ochranu její integrity. I nadále je upraven specificky v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen „ZZS“).

N

icméně nový občanský zákoník (OZ) upravuje informovaný souhlas duplicitně, a to hned na dvou místech: Obecněji upravuje souhlas při zásahu do integrity v § 93 a násl., specifičtěji pak pro smlouvu o péči o zdraví v § 2636. Obě úpravy jsou však obecné v poměru k zákonu o zdravotních službách, což však neznamená, že se v některých případech nepoužijí i pro poskytování zdravotních služeb.

Kromě toho je nutné si uvědomit, že zákon o zdravotních službách ve znění platném od 14. 3. 2013 neupravuje zvláštní podmínky svéprávnosti nezletilých a osob s omezenou svéprávností ve vztahu ke zdravotním službám a v plném rozsahu v tomto odkazuje na občanskoprávní úpravu.

Ve čtvrté části tohoto seriálu se proto zaměříme na změny, které nový občanský zákoník přinesl v oblasti souhlasu k poskytování zdravotních služeb.

Narušená schopnost právně jednat u zletilých osob Pojem svéprávnost byl již pojednán v druhé části tohoto seriálu. Zde na tento výklad navážeme a seznámíme se se specifiky vyplývajícími z podpůrných opatření při narušení schopnosti samostatně jednat pro informovaný souhlas pacientů.

Institut dříve vyslovených přání upravuje specificky pro zdravotní služby ZZS. Občanský zákoník vedle této specifické úpravy upravuje možnost upravit své

záležitosti pro budoucnost obecně, a to v rámci úpravy předběžných prohlášení (§ 38 a násl., viz též druhý díl tohoto seriálu). Vzhledem ke vztahu speciality se tento institut nepoužije na poskytování zdravotních služeb, pro něž platí nadále úprava dříve vyslovených přání podle § 36 ZZS. Předběžné prohlášení lze však použít například na stanovení, jakým způsobem mají být poskytovány sociální služby. § 98 občanského zákoníku pak rozšiřuje povinnost respektovat dříve vyslovená přání na všechny zásahy do integrity, nejen na poskytování zdravotní péče – takovým zásahem může být právě poskytování sociálních služeb.

Zastoupení členem domácnosti se vztahuje pouze na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Obvyklými záležitostmi jsou záležitosti nekomplikované, pravidelné povahy, včetně běžných zdravotních výkonů. Zástupce však není oprávněn udělit souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky. Je tedy zřejmé, že zdravotní výkon, který má trvalé následky, není nikdy obvyklou záležitostí. Naopak to však neplatí, jistě si lze představit i další výkony, které, byť nemají trvalé následky, nejsou ani výkony běžnými. Zástupce je však povinen dbát o ochranu zájmů zastoupeného, tedy včetně zajištění nezbytné zdravotní péče.

Jak již bylo řečeno, pokud má pacient více zástupců a jejich projevy si odporují, nepřihlíží se k žádnému z nich. Pokud pacient jakkoli projeví nesouhlas s tím,

aby jej člen domácnosti nadále zastupoval, zastoupení tímto okamžikem končí.

Ošetřující zdravotnický pracovník je povinen takovou okolnost zaznamenat do zdravotnické dokumentace, jelikož jde nepochybně o okolnost důležitou pro poskytování zdravotních služeb, a nadále nepovažovat souhlas takové osoby za relevantní.

Při omezení svéprávnosti rozhoduje za člověka v rozsahu uvedeném soudem jmenovaný opatrovník. Zákon stanovuje, že omezit nelze nikdy jednání v běžných záležitostech denního života.

Tento koncept je nepraktický, když není zřejmé, co je běžnou záležitostí denního života, a navíc, když je nepochybné, že jsou pacienti, kteří ani v těch nejběžnějších záležitostech nejsou fakticky schopni samostatně jednat. Z důvodové zprávy lze však dovodit, že zákonodárce měl na mysli majetkové dispozice do určité, soudem stanovené částky, nikoli udělování souhlasu se zdravotní péčí.

Je nutné upozornit i na ust. § 581, podle nějž je jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, absolutně neplatné. Pacient s těžkou demencí či poruchou vědomí nemůže platně souhlasit ani s tím nejběžnějším úkonem zdravotní péče.

Opatrovník ad hoc může být soudem jmenován i v dalších případech, a to pokud je to potřeba k ochraně zájmů člověka, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, konkrétně pak i tehdy, působí-li zdravotní stav obtíže při hájení jeho práv (§ 465 a násl. OZ). Je možné tedy

4

florence 6/14

seriál / právo navrhnout jmenování opatrovníka i pacientům, kteří trpí pouze přechodnou duševní poruchou, popřípadě jejichž obtíže způsobují jiné příčiny; v tomto případě bude opatrovník jednat společně s opatrovancem, nebo v souladu s jeho vůlí. Pokud by nedokázal vůli opatrovance zjistit, rozhodne na návrh opatrovníka soud.

Připomínám, že souhlas zástupce či opatrovníka nemůže nahradit souhlas zastoupeného s hospitalizací (§ 76 zákona o zvláštních řízeních soudních).

Stejně tak by však, vzhledem k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, neměl nahrazovat ani souhlas zastoupeného s pobytem v zařízení sociálních služeb.

Vyloučeno není ani smluvní zastoupení, které by připadalo v úvahu například pro jednání za zastoupeného v případě přechodné nezpůsobilosti jednat. Ve vztahu k zákonu o zdravotních službách je však nutné podotknout, že by se působnost smluvního zástupce nevztahovala na péči, kterou lze poskytovat i bez souhlasu pacienta, nepochybně by však smluvní zástupce byl osobou určenou podle § 34 odst. 7.

Zákonné zastoupení nezletilých Zákonným zástupcem dítěte jsou zejména jeho rodiče, pokud je dítě má.

Rodičovská odpovědnost může být soudem omezena či jí rodič může být zbaven, popřípadě může být soudem pozastavena, např. u nezletilého rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti (§ 892 a násl.). Rodiče vykonávají rodičovskou odpovědnost ve vzájemné dohodě a v zájmu dítěte, přitom jsou povinni vše řádně vysvětlit i dítěti a vzít při rozhodování jeho názor v úvahu. Tuto povinnost má podle zákona o zdravotních službách vůči dítěti vedle rodičů i ošetřující zdravotnický pracovník. Rodičovskou odpovědnost vykonávají oba rodiče, nebyl-li jí jeden z rodičů zbaven; rozvod ani počáteční neexistence manželství v tom nehraje roli. Při jejich nedohodě ve významné záležitosti rozhoduje soud na návrh kteréhokoli rodiče. Za významnou záležitost se mimo jiné považují nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky (§ 877 OZ). V záležitostech, kde hrozí nebezpečí z prodlení, může rozhodnout pouze jeden rodič, následně je povinen své rozhodnu-

tí druhému rodiči sdělit. Pro praxi je však významné, že postačuje zastoupení pouze jedním rodičem (§ 892 OZ), zákon zde konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že tento rodič jedná se souhlasem druhého rodiče (§ 876 odst. 2 OZ). Pokud se rodiče nedohodnou, rozhoduje opět na návrh jednoho z nich soud.

Pokud dítě nemá ani jednoho rodiče s plnou rodičovskou odpovědností, jmenuje soud dítěti poručníka. Poručník může souhlasit pouze v případě běžné zdravotní péče, u jiných než běžných záležitostí, za něž lze nepochybně považovat i některé zdravotní výkony, se vyžaduje schválení soudem. Obdobné je i postavení pěstouna. I on vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů, opět se však v jiných než běžných záležitostech vyžaduje souhlas soudu. Obdobné je rovněž postavení opatrovníka, který je jmenován soudem v případě, hrozí-li střet zájmu dítěte a osoby zastupující dítě, popřípadě, nehájí-li jeho zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte. Tak tomu bude např. v případech, kdy nebude zákonný zástupce řádně zajišťovat dítěti zdravotní služby. Soud v rozhodnutí vymezí oprávnění opatrovníka; může jej jmenovat i jen k jednomu právnímu jednání, např. právě k poskytnutí informovaného souhlasu. I tyto osoby lze považovat za zákonné zástupce dítěte.

Zákonným zástupcem dítěte může být též osoba, jíž bylo dítě soudem svěřeno do péče podle § 953 a násl. občanského zákoníku.

Částečná a omezená svéprávnost nezletilých V druhém díle tohoto seriálu bylo uvedeno, že nově lze přiznat způsobilost nezletilému soudním rozhodnutím; takto „zplnoletněný“ nezletilý může plně souhlasit s jakýmkoli zdravotnickým výkonem, stejně jako dospělý jedinec.

A stejně jako dospělý jedinec může být omezena i jeho svéprávnost způsoby uvedenými výše.

Pokud jde o nezletilé, kteří nenabyli plně svéprávnosti, je nutné rozlišovat případy, kdy půjde o svéprávnost omezenou a částečnou (zde opět odkazuji na druhou část tohoto seriálu).

Nezletilý je tedy způsobilý jednat podle své rozumové vyspělosti a charakteru právního jednání (1) samostatně, bez

jakékoli ingerence svého zákonného zástupce, (2) částečně samostatně, tj. se souhlasem svého zákonného zástupce, či (3) prostřednictvím svého zákonného zástupce v případech, kdy právně jednat způsobilý vůbec není; i v těchto případech může mít však jeho vůle právní význam a ošetřující zdravotnický pracovník je tedy povinen ji zjišťovat.

První případ nastane v případě takových zdravotnických výkonů, pro něž mají nezletilí omezenou svéprávnost, tj. v případech, kde jim jejich rozumová a volní vyspělost umožňuje posoudit povahu výkonu a jeho následky. Vzhledem k výše zmíněnému povinnému obsahu informovaného souhlasu se porozumění nezletilého musí vztahovat i na alternativy výkonu, jeho komplikace a rizika.

Základním kritériem je zde subjektivní, individuální hledisko vyspělosti konkrétního dítěte, přičemž OZ v § 31 stanovuje vyvratitelnou domněnku, že dítě je vyspělé způsobem odpovídajícím jeho věku. Pokud je však konkrétní dítě vyspělé méně, než je obvyklé, bude způsobilé i v menším rozsahu právních jednání, a to bez nutnosti omezovat takovému nezletilému svéprávnost. V ust. § 95 občanský zákoník stanovuje, že nezletilý může samostatně udělit souhlas k zákroku na svém těle tehdy, kdy je jednak přiměřené jeho vyspělosti, ale též nezanecháváli takový zákrok trvalé nebo závažné následky. Není nepochybné, zda se toto ustanovení použije i na zákroky, které jsou zdravotní péčí, když je zde speciální úprava v zákoně o zdravotních službách, nicméně vzhledem k velmi obecné úpravě v tomto zákoně se domnívám, že ano. Kromě toho zákon o zdravotních službách přímo odkazuje na použitelnost občanského zákoníku, pokud jde o svéprávnost osob, a toto ustanovení nepochybně svéprávnost osob upravuje.

Tuto neurčitost, která vyplývá z charakteru občanskoprávní úpravy omezené svéprávnosti (která zde byla ostatně i podle dosavadní právní úpravy) částečně zmírňuje pouze úprava souhlasu se zásahem do integrity, která stanovuje hranici čtrnácti let jako rozhodnou hranici pro nutnost soudního rozhodnutí při kolizi mezi vůlí dítěte a jeho zákonného zástupce (viz dále).

V případech, kde není nezletilý schopen posoudit povahu a následky

5

výkonu, může jeho zákonný zástupce buď souhlasit namísto něj, což bude nutné u mladších dětí a dále praktické i pro případy, kdy zákonný zástupce dítě k ošetření doprovází. I v případech, kdy za dítě rozhoduje jeho zákonný zástupce, je však nutné zjistit názor dítěte na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta (§ 35 odst. 1 ZZS).

S tímto ustanovením souvisí § 867 odst. 2 OZ, který zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že každé dítě starší dvanácti let je schopno přijmout informaci, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit.

Zejména pro ambulantní služby však lze využít i institut částečné svéprávnosti, tj. jednání v mezích souhlasu zákonného zástupce. Takový souhlas musí být dostatečně určitý, a to z hlediska konkrétního úkonu či úkonů, anebo z hlediska účelu poskytované péče. Musí být tedy vymezen druh a obor zdravotních služeb, popřípadě i rozsah výkonů, a musí být v souladu se zvyklostmi soukromého života (§ 32 OZ). Jinak řečeno, je zde možné – a nutné – aplikovat „zdravý rozum“, tedy postupovat v souladu s obvyklým způsobem komunikace mezi rodiči, zdravotníky a dětskými pacienty. Takový souhlas zákonných zástupců je nepochybně možné poskytnout i pro výkony, s nimiž je dítě schopno souhlasit platně samo, a rozhodně to lze vzhledem k neurčitosti doporučit.

Souhlas může poskytnout pouze jeden ze zákonných zástupců, pokud se však jejich vůle bude lišit, nebude se přihlížet k vůli žádného z nich, přičemž rozpor může vzniknout nejen mezi rodiči, ale i mezi rodičem a např. pěstounem.

Souhlas je nutné poskytnout předem, či alespoň současně. Není předepsána písemná forma, pokud nejde o případy, v nichž musí být souhlas poskytnut písemně, avšak z hlediska důkazního břemene ji však lze rozhodně doporučit.

Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, však není nikdy způsobilý jednat samostatně v těch záležitostech, k nimž by i jeho zákonný zástupce potřeboval přivolení soudu (§ 36 OZ). Půjde zejména o některé výkony podle zákona

o specifických zdravotních službách (sterilizace, psychochirurgické výkony) a dále o zásahy do integrity člověka neschopného úsudku způsobem zanechávajícím trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život nebo zdraví (§ 100 OZ).

Zásah do integrity a smlouva o zdraví Zásahem do integrity člověka se rozumí jakýkoli zásah, který má vliv na tělesnou či duševní integritu člověka, tedy jde o pojem širší, než jsou zdravotní služby a rovněž širší než je obsah smlouvy o zdraví (k této smlouvě viz třetí část tohoto seriálu).

Pro zásah do integrity je zásadně nezbytný souhlas člověka, a to na základě vědomí o povaze zásahu a jeho možných následcích, tedy informovaný souhlas. Podrobněji náležitosti informovaného souhlasu specifikuje kromě § 94 OZ i ZZS a vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. OZ zde nijak specifickou zdravotnickou úpravu nerozšiřuje ani nemění.

Nelze platně souhlasit se zákrokem, jímž by měla být způsobena závažná újma, pokud však takový zákrok není nezbytný v zájmu života nebo zdraví člověka, do jehož integrity má být zasaženo (viz též druhou část tohoto seriálu).

Souhlas není nezbytný, pokud tak stanoví zákon, a to buď přímo OZ, nebo jiný právní předpis. Případy, kdy podle ZZS lze zdravotní péči poskytnout bez souhlasu pacienta i jeho zákonného zástupce pak OZ výslovně doplňuje i o situace, kdy je život člověka v náhlém a patrném nebezpečí, pokud nelze souhlas získat ani v jiné než stanovené formě. V tomto případě lze okamžitě zakročit, za předpokladu, že je to ve prospěch zdraví dotčené osoby (§ 99).

Bez souhlasu lze do integrity člověka zasáhnout též na základě zástupného souhlasu zákonného zástupce či jiného zastupujícího, ovšem s určitými limity.

Zákonný zástupce (včetně opatrovníka) může udělit jen souhlas k takovému zákroku do integrity, který je k přímému prospěchu osoby, která není schopna dát souhlas sama. Ani zde není nepochybné, zda se toto ustanovení použije na zdravotní služby, pochybnosti jsou

na místě zejména vzhledem k velmi kusé úpravě rozhodování za nezletilého i za pacienta s omezenou svéprávností.

Zástupný souhlas při nemožnosti udělit souhlas ani prostřednictvím zákonného zástupce podle § 98 občanského zákoníku se na zdravotní služby vzhledem ke specifické úpravě (§ 34 odst. 7) nepochybně nepoužije.

Ke kolizi mezi vůlí dítěte a jeho zákonného zástupce (§ 100 OZ) může dojít, přeje-li si zástupce zákrok, ale nezletilý starší čtrnácti let nebo osoba, která není plně svéprávná, mu vážně odporuje, nebo když naopak zástupce nesouhlasí se zákrokem, který si zastoupená osoba přeje. Na rozdíl od dřívější úpravy zde již půjde o přímý souhlas soudu, nikoli opatrovníka určeného soudem, aby rozhodnul za zastoupeného.

Pokud není pacient vůbec schopný úsudku, je třeba souhlasu soudu též u zákroků zanechávajících trvalé, neodvratitelné a vážné následky nebo způsobem spojeným s vážným nebezpečím pro jeho život či zdraví (§ 101 OZ), nejde-li však o případy, kdy lze poskytnout péči bez souhlasu. V těchto případech má pacient právo na dodatečné vysvětlení, jakmile to jeho zdravotní stav dovolí (§ 103 OZ).

Občanský zákoník rozšiřuje případy, kdy musí být informovaný souhlas písemnou formou o zákroky, jimiž má být odebrána část těla, která se již neobnoví (§ 96) a dále o případy, kdy o to pacient požádá (§ 2638). Ostatní případy ustanovení § 96 (souhlas k lékařskému pokusu a k zákroku, který zdravotní stav člověka nevyžaduje) nejsou pro zdravotnictví novinkou a ZZS má zde zvláštní úpravu.

Pro případ sporu pak občanský zákoník zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že pokud se nevyžaduje písemná forma, byl souhlas udělen. Toto obrácení důkazního břemene je velmi problematické, a zejména vzhledem k tomu, že negativní skutečnosti nelze prokazovat, i obtížně pacientem splnitelné. Nicméně zřejmě platí, jak již bylo publikováno, že i nadále musí splnění povinnosti podat vysvětlení prokazovat poskytovatel péče. Zda tento výklad obstojí, však může s určitostí říci až soud.

6

florence 6/14

rozhovor s Julií Pazderka Ptala se: Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: archiv Julie Pazderka

Statečná Naděje znamená nevzdat to „Člověk může být, kým chce, když do toho dá všechno,“ říká Bc. Julie Pazderka a ví, o čem mluví. Ve svých pětadvaceti letech už toho stihla prožít víc než jiní za celý život.

N

arodila se v San Franciscu v USA. Když jí bylo deset let, odstěhovala se rodina do České republiky. V šestnácti letech začala s modelingem. V době, kdy se její vrstevníci chodili bavit na diskotéky, ona stála na přehlídkových molech v Itálii, v Americe a bojovala s anorexií. Když jí bylo třiadvacet let, diagnostikovali jí lékaři rakovinu děložního čípku. Nádor o velikosti golfového míčku jí potvrdili v den, kdy skládala státnice. Julie to však nevzdala a hned poté, co státnice úspěšně složila, se s vervou pustila do dalšího boje – o vlastní život. Založila neziskovou organizaci Statečná Naděje – Brave Hope a jejím prostřednictvím se dnes snaží pomáhat dalším ženám s rakovinou.

Jak jste se dostala do České republiky?

Můj táta se tu narodil. Před komunistickým režimem ale utekl do USA, kde se seznámil s mojí maminkou, která je napůl Američanka a napůl Korejka. Já jsem se narodila v roce 1989 v San Franciscu.

Když se tu změnily poměry, odstěhovali jsme se do Čáslavi. Bylo to hlavně proto, abychom byli nablízku babičce a dědovi.

Mámě se tu zalíbilo, připadalo jí to tu hrozně romantické, protože i těch deset let od pádu totality tu bylo všechno ještě takové syrové.

Vydrželo jí to nadšení?

Ano, dodnes se jí tu moc líbí. Naučila se česky a dneska mluví líp než jiní Američané nebo cizinci, kteří tu žijí. I když

si z ní táta dělá legraci a říká, že „mele páté přes deváté“.

Ovšem pro vás to musel být trochu šok. Ze San Francisca do Čáslavi…

Začala jsem chodit do základní školy, byla to, tuším, čtvrtá třída. Byla to úplně obyčejná základní škola, protože táta chtěl, abychom se s bratrem naučili česky. Já jsem v té době uměla říct akorát „děkuji“, „prosím“, „dobrý den“ a „babi“. Bylo to dost těžké, protože mi jednak dělal potíže jazyk, kterému jsem nerozuměla, a jednak na mě ty děti koukaly, jako kdybych byla něco zvláštního. Byla jsem Američanka – cizinka, což neznaly. Řada z nich totiž v té době nebyla nikdy ani v Praze. Pro mě to bylo něco nepochopitelného, protože San

7

Francisco je velkoměsto, takže tam jsou cizinci naprosto běžná věc.

Nelitujete, že jste nezůstali v Americe?

Ne. Nakonec jsem ráda, protože to bylo jednak dobré pro mé vzdělání a také mi to hodně pomohlo, když jsem onemocněla.

Jak to?

Kdybych onemocněla v Americe, tak by se moji rodiče nedoplatili, a navíc bych určitě nedostala takovou péči, jaké se mi dostalo tady. Tady, pokud o vás mají lékaři opravdu zájem jako o pacienta, dělají to, co dělat mají. Když mě dostal do péče pan profesor Rob z motolské nemocnice, věnoval se mi tak, jak se věnuje každé své pacientce. Zpočátku jsem si myslela, že by ten přístup mohl být přátelštější, ale pak mi došlo, že to není možné, protože těch pacientek je tolik. Ale i tak byl pan profesor velmi milý a profesionální.

Kolik taková léčba v Americe stojí?

Ročně je to asi padesát tisíc dolarů. Lidé si na ni berou hypotéky, půjčky a nejsou schopni ji splatit. Je to taková ironie.

Amerika je země, kde jsou obrovské možnosti, ale když jde o tak základní věc, jakou je zdraví… Přijde mi hrozně spratkovské, když si tu lidé stěžují na poplatek 30 korun, který mají zaplatit, protože to je nic. To je sen každého Američana, aby přišel k doktorovi, dostal léky za minimální částku a zaplatil 30 korun. Mělo by to tak fungovat všude a lidé by si neměli stěžovat na takhle minimální poplatek. Mně to přijde jako úplně symbolická částka. Vždyť to není ani stokoruna (!).

Co bylo pak, když jste ukončila základní školu?

Když jsem dochodila devátou třídu, šla jsem na gymnázium. Táta to tak chtěl, protože tam sám chodil a věděl, že člověk tam získá všeobecný přehled o všem, co se děje, a pak si může vybrat povolání, které opravdu chce. Připadá mi divné, že se tu děti musejí rozhodnout v patnácti letech, jestli chtějí být kadeřnicí, nebo automechanikem.

V tomhle věku je to ještě těžké. Podle mě by se měly rozhodovat později, až

tak v osmnácti letech, ale to je jiná věc.

Máma to zase viděla tak, že gymná­ zium je, právě kvůli tomu všeobecnému vzdělání, nejblíž americké střední škole.

No a v šestnácti letech jsem začala s modelingem.

Jak jste se k němu dostala?

Vždycky mě strašně bavila móda.

Hrozně ráda jsem si listovala v módních časopisech a chtěla jsem být modelkou. V šestnácti letech jsem kvůli tomu přestala jíst a začala jsem strašně cvičit.

Začala jsem trpět anorexií. Dostala jsem se až na nějakých 45 kilogramů. Zkrátka jsem se úplně zbláznila. Máma ze mě byla, jak se tu říká, „na prášky“. Modeling jsem dělala při škole. Chvíli jsem ho dělala v Itálii a chvíli v Americe. Ve škole jsem nijak moc nechyběla, a když, tak jsem měla vždycky omluvenku a oni to brali. Ve škole ke mně byli hrozně hodní.

Věděli, že mě to baví a že k tomu tíhnu, takže mi vycházeli vstříc.

Jak dlouho jste se tím živila?

Skončila jsem v osmnácti letech. Když jsem udělala maturitu, odletěla jsem do New Yorku a dala si půl roku pauzu.

Nechtěla jsem jít už do žádné školy. Po gymnáziu jsem si říkala, že se už nechci nikdy učit. Ale po tom půl roce jsem se vrátila sem do Čech a po dalším půl roce jsem přišla na to, že by nebylo špatné na nějakou další školu ještě jít. Nevěděla jsem ale, jakou si vybrat. Nakonec mě kamarád nasměroval na Anglo-American University v Praze, která je mezinárodní a výuka tam probíhá v angličtině.

Příhlásila jsem se na ni a strašně se mi tam zalíbilo. Dodnes na ni v dobrém vzpomínám. Státnice jsem dělala 21. září 2012. To datum nezapomenu, protože ten den ráno mi v nemocnici v Motole řekli, že mám nádor na děložním čípku. Bylo to v pátek. Řekli mi, že mám přijít v pondělí na testy a příští pátek že začnu s ­chemoterapií.

To muselo být strašné zjištění…

Mně to už dva dny před tím řekl jiný doktor v Nemocnici Na Homolce, takže tihle to jen potvrdili. Myslela jsem si to už dlouho, ale je to takový ten stav, kdy podvědomě víte, že to něco takového je, ale nechcete si to připustit. Bylo to strašné. Řekla jsem si: ok, tak teď

musím udělat státnice, ať mám alespoň tu školu. Měla jsem je odložené na odpoledne, takže jsem z nemocnice utíkala do školy, kde jsem složila státnice. Dostala jsem jedničku a dvojku, tak jsem byla ráda, že alespoň něco se mi podařilo, a začala jsem se připravovat na léčbu.

Jak? S mámou jsme vyhledaly na internetu jídla, která měla pomáhat při chemoterapii. Já jsem už před tím měla velké problémy a zhubla jsem asi sedm kilo, takže máma za mnou pořád chodila, jestli něco nechci, ale já jsem se rozhodla, že když tyhle potraviny pomáhají, tak je budu jíst.

A pomohly?

Dostala jsem tři chemoterapie po deseti dnech. Po té první dávce mi bylo dobře, tak jsem si říkala, jak je to skvělé, že ty potraviny opravdu fungují. Nebylo mi špatně, nevypadávaly mi vlasy, myslela jsem si, že to zvládnu v pohodě. Ale pak to začalo.

Asi druhý den se mi udělalo strašně špatně. Je to, jako když máte tu nejpříšernější kocovinu v životě. To nezvracíte, ale blejete, všude. Začaly mi vypadávat vlasy. Nechtěla jsem se probouzet a mít každé ráno na polštáři chumáč vlasů, tak jsem požádala tátu, aby mě vzal ke své holičce. Požádala jsem ji, aby mě ostříhala dohola.

Nechtěla a skoro se u toho rozbrečela.

Ptala jsem se jí: „Proč brečíte?“ A ona na to, že jsem tak strašně mladá. Řekla jsem jí, aby to brala, jako že chci změnit účes. Pak mi začala vyprávět o někom, kdo měl leukémii a zemřel na ni, takže jsem si v duchu říkala, že to je fakt skvělá podpora.

Jak na tuhle zprávu reagovala vaše rodina?

Táta z toho byl hodně špatný, asi jako každý rodič, který vidí své dítě nemocné. Ale snažil se to brát s hrozně pěkným humorem. Bratr, kterému bylo v té době čerstvých osmnáct let, byl hrozně obětavý a strašně se o mě staral. Jsem na něj pyšná, je to moc chytrý a šikovný kluk. No a máma – to je lvice. Ta by se pro své děti rozdala. Jak říká táta, když si dělá legraci, jediný problém je, že má

8

florence 6/14

rozhovor s Julií Pazderka jen jedno srdce a jedny játra. Během té doby jsem také zjistila, komu z mých přátel a z mého okolí na mně opravdu záleží, protože byli ochotní se se mnou stýkat. Bylo to příjemné zjištění.

Samozřejmě, že u mě nebyli po každé chemoterapii, nebyli se mnou pořád, ale byli tam alespoň jednou nebo jednou za čas, což je pro lidi hodně velká oběť. Ono je těžké docházet za někým do nemocnice. Někdo nemá nemocnice rád, někomu to tam páchne nebo má něco lepšího na práci, takže jsem byla ráda, když za mnou občas přišli. Byla to alespoň nějaká pozitivní stránka věci.

Jak dlouho to trvalo?

Na začátku listopadu jsem podstoupila laparoskopickou operaci, při níž mi lékaři kontrolovali mízní uzliny, jestli se nezvětšují. Nádor na chemoterapii velmi dobře odpovídal, takže se z původních pěti centimetrů smrsknul na velikost menší než hrášek. Pan profesor Rob říkal, že díky tomu mi nebudou muset udělat hysterektomii, ale jen trachelektomii. Ale protože chtěl mít jistotu, že se nádor nevrátí, naordinoval mi další tři chemoterapie.

Probíhaly jako ty předchozí?

Zhoršovaly se. Měla jsem už úplně ztuhlé žíly a bylo to strašně nepříjemné.

Při té poslední jsem se už rozbrečela, protože to bylo strašné. Navíc dámy, které se mnou ležely na pokoji, se dívaly v televizi na pořad Prostřeno, kde zrovna měli něco strašně ohavného, myslím, že to byl chleba se sádlem, a když jsem to viděla, musela jsem znovu zvracet.

I když si myslím, že v tomhle stavu bych zvracela, i kdyby tam ukazovali pizzu.

Jak jsem už říkala, bylo to jako nejhorší kocovina.

Jaké to bylo na pokoji?

Ležela jsem na pokoji pro tři. Někdy to bylo těžké ležet tam s holkami nebo ženami, které jsou třeba jen o deset let starší než vy. Jednou jsem tam ležela s dívkou, která byla o tři roky mladší než já. Bylo jí v té době dvacet let. Byla z Rakovníka a říkala, že jí našli nádor o velikosti pecnu chleba. Když šla na prohlídku ke gynekologovi, řekl jí, že je těhotná. Říkala mu, že ji hrozně

bolí břicho, ale podle něj byla zkrátka těhotná. Nakonec ji rodiče dostali do Motola. Původně si prý lékaři mysleli, že má nádor o velikosti baseballového míčku, ale když ji operovali, vyndali z ní nádor velký jako pecen chleba. Říkala, že to mají asi jen tři nebo čtyři lidé na světě, a ještě na to byla skoro pyšná. Byla hrozně pozitivní, pořád se usmívala. Vždycky, když jsem ji potkala v nemocnici a ptala se jí, jak se má, říkala, že to vypadá dobře. Loni v říjnu jsem jí chtěla napsat na facebook a zjistila jsem, že v březnu toho roku zemřela. Byla jsem z toho nešťastná.

Pořád jsem brečela a i teď se mi chce brečet, když si na ni vzpomenu… Byla ještě mladší než já!

To je mi moc líto…

Jak se na to vlastně přišlo u vás?

Měla jsem gynekologické potíže od zhruba sedmnácti let. Tím, jak jsem bojovala s anorexií a tak strašně jsem zhubla, jsem přestala i menstruovat.

Moje gynekoložka v Čáslavi mi řekla, že to je tím, že nejím, a píchla mi hormonální injekci. Udělalo se mi po ní strašně zle. Nejenže se mi zhoršila kůže tak, že jsem musela začít chodit k dermatoložce, ale začala jsem i přibírat, bylo mi špatně, začaly mi otékat nohy a zkrátka mi to úplně rozhodilo hormony. Dnes si myslím, že to byl první okamžik, kdy se mi začala narušovat imunita, což pak způsobilo, že tělo nebylo schopné bojovat proti viru HPV, který rakovinu způsobuje. Chvíli jsem pak měla ještě různé potíže, ale doktorka to vždy odbyla tím, že je to z toho, že jsem nejedla, a žádné testy mi neudělala. Když jsem k ní přišla v roce 2012, kdy jsem si našla nového přítele a hned poté jsem začala mít problémy, řekla mi, že je to infekce.

Zeptala jsem se jí, z čeho to může být, a ona mi řekla: třeba z promiskuity? Řekla to tak neprofesionálním a pohrdavým způsobem a ještě se na mě podívala tak, že jsem se málem propadla hanbou.

Přišlo mi to natolik neprofesionální, že jsem k ní přestala chodit. Šla jsem za jiným lékařem, kterého mi doporučily kamarádky. Ten mě vyšetřil, dal mi antibiotika a bylo to v pořádku. Když jsem se u něj zastavila na konci května, říkal, že se mu něco nezdá na čípku, ale já jsem si říkala „ok“ a nechala jsem

to být. Když jsem to pak svému příteli řekla, udělal mi strašnou scénu s tím, že k tomuhle lékaři nemám chodit, a poslal mě k nějakému specialistovi na Homolku. Nikdy jsem k doktorům moc nechodila, tak jsem ho slepě poslechla.

Tomuto specialistovi jsem řekla, že mi na předchozím vyšetření řekli, že se jim na čípku něco nezdá, ale on mě odbyl s tím, že tam nic nemám, že jenom menstruuji a mám přijít za měsíc. Jenomže ono to ani za měsíc neskončilo. Tak jsem tam šla znova a řekla jsem mu, že mám problémy. Udělal mi biopsii, ale nevím, jestli ji udělal špatně nebo ji neprověřil, každopádně nad tím mávnul rukou a dal mi antibiotika. Jenomže to už jsem měla bolesti, krvácela jsem, nemohla jsem močit, nejedla jsem, hrozně jsem zhubla, pořád jsem otékala… Když jsem za ním přišla znovu na konci srpna nebo začátku září, říkal už: hm, to nevypadá dobře. Ptala jsem se ho, o co jde, když mi předtím říkal, že je to jen infekce.

Udělal mi znovu vyšetření a za týden mi řekl, že mám nádor na děložním čípku.

Mezitím jsem si už začala vyhledávat na amerických webových stránkách, co by to tak mohlo být, a přišla jsem na rakovinu. Nechtěla jsem si to připustit, ale podvědomě jsem cítila, že je to asi ono. Máma si to nechtěla připustit vůbec, říkala, že to nic nebude, že je to jen infekce a že se to zlepší. No a když mi potvrdili, že je to nádor, zavolal táta do Motola panu profesoru Robovi. Ten mě hned přijal, kouknul se na mě, ani žádnou biopsii nedělal, a řekl jen: „no, ty bláho“. Potvrdil to, co mi řekl dva dny před tím onen lékař na Homolce, a to že mám nádor o velikosti pěti centimetrů a že bude muset nastat chemoterapie a pak i operace, nejspíš hysterektomie.

A tak začala má léčba.

Po svých zkušenostech jste založila facebookovou stránku Statečná Naděje, kde se snažíte pomáhat ostatním ženám s rakovinou.

Co děláte ještě kromě toho?

Jednou za čas, když někdo ze známých potřebuje, dělám modeling. Pro jednu firmu předvádím plavky a máma má vlastní butik, takže i pro ni občas předvádím, ale to jsou spíš jen maličkosti.

Teď se snažím věnovat své pravděpodobné kariéře, a tou je, že bych chtěla

9

k věci

pracovat v diplomacii. Studuji na VŠE mezinárodní vztahy a pracuji na americké ambasádě. Jednou bych chtěla být velvyslankyní. V rámci studia mě teď čeká půlroční stáž v Miláně v Itálii, protože jeden semestr ji máme povinnou.

→ K do je Julie Pazderka Bc. Julie Pazderka se narodila v roce 1989 v San Franciscu v USA. V roce 1999 se s rodiči a mladším bratrem přestěhovala do Čáslavi, kde vystudovala základní školu a gymnázium. Od šestnácti let se věnuje modelingu. Vyzkoušela už mola na módních přehlídkách v New Yorku, San Franciscu i v Itálii. V roce 2009 nastoupila na Anglo-American University v Praze, kde v září 2012 úspěšně složila státnice. V ten samý den se také dozvěděla, že má rakovinu děložního čípku a musí podstoupit léčbu. Po prvních třech dávkách chemoterapie následovala operace a další tři dávky chemoterapie.

O své nemoci, léčbě i svých pocitech začala psát blog. Aby pomohla ostatním ženám s rakovinou, založila neziskovou organizaci a facebookovou stránku Statečná Naděje – Brave Hope. V současné době studuje mezinárodní vztahy na VŠE, pracuje na americké ambasádě a ráda by v budoucnu pracovala v diplomatických službách jako velvyslankyně.

Netoužíte někdy vrátit se do San Francisca?

San Francisco je nádherné město a mám je ráda. Jezdíme tam vždycky na prázdniny, ale to léto mi úplně stačí. Jsem ráda, že jsme tady v Evropě, protože je tu spousta příležitostí. Česká republika je opravdu v srdci Evropy. Letadlem jste odtud za dvě hodiny téměř kdekoli. Česko má samozřejmě i svoje přehmaty.

Někdy mě Češi opravdu štvou, protože dokážou být strašně závistiví a sobečtí, ale když poznáte ty správné lidi, tak umějí být i strašně příjemní, jsou hrozně fajn a nejsou tak „standofissh“ (odtažití – pozn. red.). A ještě jedna věc mi tu vadí – obsluha v restauracích. Ty otrávené výrazy v tvářích číšníků a jejich přístup „Co tu chcete? Vypadněte!“ si pamatuju z dětství a někde se, bohužel, dodnes nezměnil. (smích)

nové knihy * Kniha s označením náš tip je podrobněji recenzována na našem webu. / www.florence.cz

Dítě s ADHD a ADD doma i ve škole

Logoterapie

Existenciální analýza jako hledání cest

Teorie a praxe poradenské psychologie

/ Cheryl R. Carter / Portál, 120 s., 219 Kč /

/ Martina Kosová a kol. / Grada Publishing, a. s., 208 s., 339 Kč /

/ Roman Procházka, Jan ­Šmahaj, Marek Kolařík, Martin Lečbych / Grada ­Publishing, a. s., 256 s., 389 Kč /

Tato kniha je plná praktických tipů, které pomohou zvládnout výzvu, již představuje ADHD a ADD. Podle autorky platí na děti s ADHD a ADD zábava spojená s individuál­ ním přístupem, pravidly, jednoduchostí a plánováním času. Všechno, co děti učíme, bychom jim podle autorky měli nejprve předvést, pak na tom s nimi spolupracovat a pak dohlížet na to, jak to zkoušejí samy. Nechat je práci provést samostatně a nakonec zkontrolovat, jak se jim to povedlo.

Tato publikace nabízí nejen orientaci v teoretické oblasti, ale především inspiraci pro každodenní praxi. Autoři rozvíjejí myšlenku naplnění potřeby životního smyslu. Kniha je cenným průvodcem pro všechny, kdo se setkávají s otázkou: Jak mohu v dané chvíli a za těchto podmínek udělat ze svého života to nejlepší? Nalezněte s pomocí této knihy smysluplnou cestu životem nebo ji využijte při doprovázení svých klientů.

Pojďme se společně vydat po cestě poradenské psychologie a hledat možnosti, jak porozumět procesu mezi poradcem a klienty. Publikace představuje obor, který klade nemalé nároky na psychologa jak z hlediska znalostí, dovedností, tak co do jeho osobnostních kvalit. Objasňuje základní principy poradenské psychologie společně s vybranými praktickými tématy.

Klinická farmacie II / Jiří Vlček, Magda Vytřísalová a kol. / Grada Publishing, a. s., 256 s., 449 Kč / Tato kniha je určena pro pregraduální vzdělávání v oboru klinická farmacie, je potřebná i pro předatestační a postgraduální přípravu. Přehledná kniha najde využití i v běžné klinické praxi, jak na lůžkových odděleních, tak v ambulancích, při poskytování farmaceutické péče v nemocničních i veřejných lékárnách.

10

→ Jak si udržet váhový úbytek → Mysleme na výživu chirurgických pacientů včas

foto: Profimedia

→ Vliv cílené nutriční podpory v rámci péče o oslabené pacienty

odborné téma výživa

Jak si udržet váhový úbytek Hubnutí a udržení dosaženého váhového úbytku jsou dva zcela odlišné procesy. Pokud je obézní úspěšný při hubnutí, neznamená to ještě, že bude automaticky úspěšný i při udržení zredukované váhy. Většina programů se soustředí na redukci váhy, ale už ne na její udržení. Přitom udržet váhu je třeba se učit stejně jako ji redukovat. Podstata problému tkví v tom, že když se po skončení hubnutí člověk vrátí k původním nevhodným stravovacím a pohybovým návykům, znamená to i návrat k původní váze (tzv. jojo efekt – časté výkyvy váhy, které jsou pak komplikací pro další hubnutí).

J

e výhodné určit si tři váhy – ideální, vysněnou váhu, žádoucí váhu a tolerovatelnou váhu. Ideální je taková váha, u níž je zřejmé, že její dosažení je nereálné, a člověk necítí jako selhání, pokud jí nedosáhne. Žádoucí je váha, které by chtěl hubnoucí dosáhnout, ale objektivně je to bohužel nereálné, byť v jeho očích je její nedosažení považováno za osobní selhání.

Tolerovatelná váha je váha, kterou je schopen hubnoucí ještě akceptovat, je reálné si ji udržet a při této váze se mu zvýší kvalita života.

Hubnoucí se snaží opakovaně dosáhnout žádoucí váhy, což se však ukazuje jako nereálné; nadměrný cíl je jednou z příčin jojo efektu. Hubnoucího je tedy třeba vést k dosažení váhy, která je pro něj optimální. Obézní by se měl spokojit s váhovým úbytkem 5–10 % své váhy, pokud je i po této redukci v pásmu obezity, může se po nějaké době pustit do dalšího hubnutí.

Shrňme si, co je důležité pro udržení váhy: → Způsob redukce váhy by měl přivést hubnoucího k návykům, které mu nejsou nepříjemné, ale naopak by měly zvýšit kvalitu jeho života. → Důležitý je postoj k hubnutí, sebedůvěra. Jestliže hubnoucí očekává, že jako vždy zase přibere, a vlastně s tím počítá, většinou se tak i stane. Pokud je přesvědčen, že dodržování správných návyků je jen dočasnou záležitostí a že se po zhubnutí zase vrátí k původním stravovacím a pohybovým návykům, bude neúspěšný. Naopak pokud si věří, že dokáže správné návyky dodržovat, zvládne to ­snadněji. → Po redukci váhy je třeba zvyšovat množství zkonzumovaného jídla jen pomalu a postupně. Obecně se doporučuje zvýšit příjem potravy po ukončení hubnutí denně zhruba o 400 kJ po dobu čtrnácti dní. Bude-li mít váha nadále tendenci klesat, je vhodné zvýšit po čtrnácti dnech opět příjem potravy o 400 kJ. To se opakuje, dokud nedojde ke zvýšení váhy.

výživa odborné téma

Pak je potřeba se zase vrátit na energetickou hodnotu stravy, při které váha ještě nestoupala, a na této úrovni zůstat zhruba po dobu tří týdnů. Pak je možné znovu zkusit zvýšit příjem potravy. Stejně jako při redukci váhy je třeba najít množství energie, které je optimální k udržení váhy. V nastavení a dodržování energetického příjmu pro hubnutí a udržení je velkým pomocníkem program Sebekoučink, který je zdarma na www.stobklub.cz. → Pohybová aktivita patří k nejdůležitějším faktorům pro udržení váhových úbytků. Nejde ani tolik o energetický výdej, ale i o řadu dalších pozitiv, která pohyb přináší. Se zabudováním pohybu do svého života člověk mění postoj i k jídlu. → Je třeba si předem uvědomit situace, které by mohly člověka ohrožovat v budoucnu. Pokud je to možné, je výhodné se jim vyhnout, ­není-li to možné, je třeba naplánovat jejich řešení. Je však potřeba se na zvládání těchto zátěžových situací připravit dopředu, a ne je řešit až v citovém rozpoložení, když už jde rozum stranou. Jsou-li stravovací návyky většinou reakcí na psychologické potřeby, je třeba řešit i tyto problémy, např. s psychologem. → Důležité je najít v nových návycích uspokojení. V tom pomůže čas a důslednost.

11

www.stobklub.cz

→ Důležitým faktorem pro udržení jakékoliv změny je podpora okolí. Ideální je v rodině, u přátel, v práci, případně může pomoci i podpora lidí majících stejný cíl na internetových sítích. Dobře fungují i podpůrné skupiny na www.stobklub.cz.

Iva Málková, STOB, www.stobklub.cz

Předplaťte si časopis Florence a získejte rok on-line vzdělávání s občanským sdružením Seppia zdarma!

Kód nabídky

FLOSEP uvádějte při objednávce

Jak to funguje?

Co je on-line vzdělávání?

Všichni předplatitelé časopisu Florence obdrží e-mailem unikátní kód, díky němuž získají zdarma přístup na všechny on-line přednášky, konference i poradny, které o. s.

Seppia pořádá. Kód zadají po absolvování on-line přednášky, konference či poradny na www.seppia.cz, jakmile budou vyzváni k platbě. Následně zdarma obdrží certifikát o absolvování akce s přidělenými kredity.

Platnost kódu je jeden rok.

Jde o inovaci v oblasti povinného vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu. Nejedná se o e-learning ani o žádné testy. Účastníci se v čase přednášky přihlásí do virtuální učebny na www.seppia.cz pod svým jménem a e-mailem a z pohodlí svého domova sledují u počítače či tabletu přednášejícího, kterého snímá webkamera. Komunikovat s ním mohou v průběhu vzdělávací akce formou chatu nebo přímého vstupu, pokud je přednášející vyvolá. Současně s tím vidí na svých obrazovkách po celou dobu přednášky či konference prezentaci, kterou si přednášející připravil, a slyší, co přednášející říká. Všechny tyto vzdělávací akce jsou akreditovány pro ČR i SR. Bližší informace a seznam připravovaných akcí najdete na www.seppia.cz.

Upozornění: Nemáte ještě své přístupové údaje na web www.florence.cz, ačkoli máte zaplacené předplatné?

Napište si o ně na e-mail predplatne@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „udaje Florence“.

+

Přístup do elektronického archivu časopisu na www.florence.cz

Nabídka s kódem FLOSEP platí pouze pro standardní roční předplatné do 30. 6. 2014 nebo do vyčerpání zásob pouze pro nové předplatitele. Dárky jsou rozesílány do 5 týdnů od přijetí platby za předplatné.

12

odborné téma výživa

florence 6/14

Mysleme na výživu chirurgických pacientů včas Mgr. Lucie Kubátová Chirurgická klinika 2. LF UK, ÚVN, Praha Markéta Nejedlá Chirurgická klinika 2. LF UK, ÚVN, Praha Mgr. Iva Otradovcová Chirurgická klinika 2. LF UK, ÚVN, Praha

S malnutricí se setkáváme u pacientů napříč diagnózami ve všech typech zdravotnických a sociálních zařízení, pacienty v domácí péči nevyjímaje. Ve svém sdělení jsme se zaměřily pouze na dvě velké skupiny, a to na pacienty s idiopatickými střevními záněty (IBD) a pacienty s nádory. S oběma skupinami se setkáváme nejen před operačním zákrokem, ale hlavně potom v následné dispenzární péči.

P

řijímání potravy zařadil již Maslow do své pyramidy lidských potřeb. Jde o základní fyziologické potřeby lidského organismu, které mají pro člověka jakožto živý organismus nejvyšší prioritu. Skládají se převážně z dýchání, regulace tělesné teploty, tělesné integrity, potřeby vody, spánku, vylučování a vyměšování, fyzické aktivity a v neposlední řadě také potřeby rozmnožování. Bez těchto potřeb je život velice omezen a organismus jako takový strádá nebo umírá.

U pacientů s problematikou nespecifických střevních zánětů je ve většině případů malnut­ rice způsobena souborem charakteristických příznaků, jako je nechutenství z důvodu bolestí, nevolností, křečí v dutině břišní, a to nejčastěji ileocekálního přechodu, poruchy digesce – zrychlení střevní pasáže, nepřítomnost HCl, porucha resorpce z důvodu opakovaných střevních zánětů, které provází změna funkčnosti vstřebávacích mechanismů, a porucha intermediálního metabolismu, kdy je špatné vstřebávání vitaminů a stopových prvků (B12, železa atd.). Následkem je únava, nevýkonnost, psychická deprivace, zvracení, průjem, algický syndrom, retence tekutin, úbytek a snížení svalové hmoty a celkové hmotnosti. Zjistíme-li u pacienta snížení původní váhy o 10 % za poslední tři měsíce, je vždy nutná identifikace poruchy výživy. Úpravu stravovacích návyků rozdělujeme podle fáze onemocnění; u obou fází jsou vhodná probiotika, která pozitivně ovlivňují složení střevní mikroflóry. Dieta v době relativního klidu onemocnění je zcela individuální. I přesto je dobré se vyvarovat tučných pokrmů, příjmu velkého množství vlákniny a omezit syrové a nadýmavé ovoce a zeleninu. Jídla si přidávat postupně, pozvolna a vždy po menších porcích.

Prvním krokem u pacientů s IBD onemocněním je vhodná strava s omezením nerozpustné vlákniny.

Při akutní exacerbaci je základem dieta s omezením vlákniny, celozrnného pečiva, čerstvého ovoce a zeleniny, smažených pokrmů, sycených nápojů, uzených a tučných mas, luštěnin, ořechů, koření a semen, někteří pacienti hůře tolerují i kravské mléko a výrobky z něj. Doporučujeme mořské ryby, drůbeží, telecí a králičí maso, bílé pečivo, piškoty, kompotované ovoce bez slupek, ředěné ovocné džusy, těstoviny, rýži, mladou a uvařenou zeleninu. Důležitým aspektem je dodržování vhodného příjmu tekutin – 2–3 litry, a to s nutností přihlédnout ke ztrátám vody průjmy, které toto onemocnění velmi často provázejí.

Tito pacienti by se měli soustřeďovat do spe­cializovaných center, která se touto problematikou zabývají. V ambulanci je zjišťování všech těchto projevů velice důležité a je neodmyslitelnou součástí vyšetření. Podílí se na něm jak lékař, tak sestra. Pacienti uvádějí, že před jakýmkoliv ambulantním vyšetřením nejedí, mnohdy i celý den, aby mohli cestovat a vyšetření absolvovat. Dojíždějí z větší vzdálenosti a většina z nich autem, kvůli frekvenci jejich stolic (v klidovém stadiu choroby se pohybuje kolem 3–5, ale při zhoršení až 20 stolic denně). Cesta hromadnou dopravou je tudíž nemožná. Sestra zjišťuje aktuální váhu, dietní omezení a všední činnosti, které jsou pacienti schopni zvládnout. Dále jim pomáhá vyplňovat dotazník kvality života, který je součástí vyšetření. Lékař stanovuje BMI, ordinuje provedení laboratorních odběrů a provádí klinické vyšetření. Nezbytná je správná koordinace obou a podrobný rozbor denních návyků a jejich aktuální výkyvy. Polovina pacientů je právě z důvodu základní choroby v částečném nebo plném invalidním důchodu, a to již od velice mladého věku. To také brání jejich společenskému začlenění a tito pacienti ztrácejí nebo vůbec ne-

výživa odborné téma

pacientovi potřebu udržení nebo zlepšení fyzické kondice, ale hlavně její nezhoršení. Zde je nutný individuální přístup a opakované vysvětlování nejen pacientovi, ale i jeho blízkým.

U každého pacienta, kterého přijímáme do naší nemocnice, zjišťujeme BMI a při malnutrici kontaktujeme nutričního terapeuta. Musíme si však uvědomit, že to je již pozdě. Nemáme možnost rychlé nutriční přípravy. Proto se nám osvědčila kvalitní předoperační nutriční příprava v domácím prostředí. Individuálně sledujeme a zaznamenáváme přísun potravy a zpětnou reakci na ni.

V den operace je většina pacientů vertikalizována dle jejich aktuálního stavu a možností.

Již dvě hodiny po operaci je jim sestrou aktivně nabízen sipping. U pacientů s nádorem na zažívacím traktu také využíváme enterální výživu, a to do jejich plného nutričního zatížení a perorálního příjmu. Každý pacient je poté individuálně edukován nutričním terapeutem o správné dietě a možnosti dalšího sippingu doma. Pokud je třeba aplikovat enterální výživu i v domácím prostředí, je poučen a seznámen s manipulací s enterální pumpou, setem a je vybaven vším potřebným k domácí aplikaci enterální výživy.

Při každé ambulantní kontrole pak zjišťujeme stav výživy, aktuální váhu a individuálně i laboratorní ukazatele.

Níže uvádíme dvě kazuistiky, na kterých je patrné, jak nutná je správná výživa nejen u onkologických pacientů. foto: Profimedia

získají pracovní návyky. To jen prohlubuje jejich sociální izolaci a závislost na sociálním systému.

Prvním krokem u pacientů s IBD onemocněním je vhodná strava s omezením nerozpustné vlákniny.

Pokud dochází ke zhoršování stavu výživy, vždy společně s klientem zvažujeme možnosti jejího zlepšení – zpočátku sippingem, pokud nedochází ke zlepšení, následuje zavedení enterální sondy a domácí aplikace enterální výživy. K aplikaci parenterální výživy se uchylujeme až v případě, kdy není možné zajištění enterální výživy a její tolerance ze strany pacienta. Velice důležitá je tedy správná edukace sestrou a zjišťování zpětné vazby od pacientů odborníky. Je dokázáno, že pacienti přijímají jen asi 40–50 % ordinované výživy, a proto je efekt horší.

Další skupinou jsou pacienti s nádorovým onemocněním. Musíme si uvědomit, že vlastní onemocnění a spektrum předoperačních vyšetření vede u většiny z nich ke ztrátě na hmotnosti (kolonoskopie i opakovaně, ERCP, CT, ENDOSONO, PET-CT, to vše je spjato s lačněním, dietním omezením a vyprázdněním). Pacienti uvádějí, podle různých lokalit nádorového postižení, ztrátu v řádech několika kilogramů až desítek kilogramů, ve většině případů v kratším časovém horizontu. Část nemocných má ještě před samotným chirurgickým výkonem neoadjuvantní onkologickou léčbu. To s sebou přináší absenci chuti k jídlu, neustálý pocit na zvracení, průjem nebo zácpu, snížené vylučování slin nebo záněty ústní sliznice a sucho v ústech. Pacientům, kteří docházejí na onkologickou léčbu, se proto doporučuje jíst vícekrát denně malé porce, stravu esteticky upravovat a jíst opravdu jen to, na co mají chuť. Na nauzeu se doporučuje zmrazené ovoce nebo zmrzlina, led a Coca-cola.

Lékař společně se sestrou zjišťují aktuální váhu na kalibrované váze, původní váhu před zjištěným onemocněním, únavu, dietní omezení, ale také pacientovu chuť k jídlu. Dalším faktorem, kvůli němuž dochází k odmítání potravy, je stres, a to již od prvních příznaků nemoci. Většina nemocných vyžaduje urgentní operační zákrok v co nejkratším časovém horizontu. Musíme jim umět podrobně vysvětlit, že nádor nerostl několik dnů, ale většinou měsíců nebo let. Dále se zmiňujeme o tom, že pokud dochází k úbytku váhy, nádor tím bohužel netrpí, což je jejich častý argument.

Snažíme se proto stimulovat většinu nemocných ke kvalitnímu předoperačnímu stravování včetně sippingu. Pokud je stanoven termín operace, začínáme s individuálním sippingem. Musíme zjistit, jaké příchutě by pacientovi vyhovovaly, poučit ho o správném popíjení během celého dne, které je spojeno s normálním příjmem stravy. Dieta je pouze individuální. Dále je nutné vysvětlit

Pacientům, kteří docházejí na onkologickou léčbu, se doporučuje jíst vícekrát denně malé porce, stravu esteticky upravovat a jíst jen to, na co mají chuť

13

14

odborné téma výživa

florence 6/14

Kazuistika 1 Pacientka B. M., ročník 1978 OA: Morbus Crohn, fistulující forma s mimostřevními projevy, léčena od roku 1999.

V roce 2003 provedena ileocekální resekce s dekonexí píštělí.

Porod sekcí.

NO: od 20. 11. 2013 bolesti břicha – na CT stenóza rektosigmatu s prestenotickou dilatací a mezikličkovým abscesem v malé pánvi. Absces byl zadrénován pod CT. Dále rektovaginální píštěl. 16. 12. 2013 laboratorní výsledky: albumin 29, Fe 2,4.

Váha 45 kg, výška 175 cm, BMI 15.

Svalová hmota výrazně redukována, podkožní tuk spotřebován, svalová síla dobrá, plně chodící, dieta bezezbytková.

Pacientka byla plně informována o nutnosti indikace k chirurgickému výkonu a zavedení enterální výživy.

Byla poučena o obsluze enterální pumpy, zavedena byla nazojejunální sonda, pacientka si doma aplikuje Nutrison energy multifibre v dávce zprvu 1000 ml/24 hodin, poté až na dávku 1500 ml/24 hodin.

30. 12. 2013 byla pacientka přijata pro zhoršení celkového stavu, ­v ýživa aplikována v dávce 50 ml/hodinu, dávka je vyhovující, přidána parenterální výživa pro

hypokalémii, Olimel N8 kontinuálně v dávce 80 ml/hod.

7. 1. 2014 kontrola při propuštění.

Doporučena aplikace enterální výživy, kdy pacientka preferuje noční režim 20.00–8.00 v dávce 80 ml/hod a přes den ještě dalších 500 ml.

Hodnoty prealbuminu se zlepšily z 0,1 na 0,22 a albumin je 24.

21. 1. 2014 provedena resekce sigmatu, evakuace abscesu, 2× strikturoplastika a vyvedena terminální sigmoideostomie. Za hospitalizace byla i nadále aplikována kombinovaná výživa. Pacientka dimitována 8. pooperační den s nutností aplikace enterální výživy.

17. 2. 2014 váha již 46 kg, plně realimentovaná, s obnovenou chutí k jídlu, laboratorně dochází k úpravě hodnot albuminu, celkové bílkoviny, Fe a vitaminu B12. Na přání pacientky byla vysazena enterální výživa.

31. 3. 2014 váha 47 kg, laboratorně v normě, BMI 15,3.

Kazuistika 2 Pacient H. J., ročník 1957 OA: pozitivita testu na okultní krvácení, váha 100 kg, stabilní bez hubnutí, výška 183 cm, BMI 29,9.

Nutné doplnění CT břicha a endosonografie rekta, poté chemoradioterapie v místě bydliště.

NO: středně diferencovaný adenokarcinom rekta v 7 cm, 3/2014 dokončena neoadjuvantní léčba.

Při přijetí 95 kg, BMI 28,4. Pacient uvádí, že za posledních 14 dní zhubl 5 kg. Plně si uvědomil tíži svého onemocnění a nutnost operace a eventuální stomie. Na onkologii sipping neměl a váha byla stabilní.

Je zde vidět, že váhový úbytek byl značný bez reakce na potřebu nutrice. Po operaci byl ihned nasazen sipping. Váhový úbytek naštěstí negativně ne­ovlivnil průběh operace a následnou rekonvalescenci (hojení pooperační rány a jiné komplikace).

Mnoho našich klientů říká, že by sipping rádi po­ užívali, ale jejich finanční možnosti jsou omezené.

Proto je velkou výhodou mít na každém pracovišti lékaře s nutriční spe­cializací, který má možnost nastavit a předepsat pacientovi vhodnou kombinaci nutričních doplňků ve správný čas. Vždyť i v 21. století umírá ve vyspělých zemích mnoho lidí na podvýživu a i v odborných kruzích převažuje názor, že obézní člověk nemůže být malnutriční.

Stravujme se tedy nejen my, zdravotníci, zdravě a v mezích svých kalorických potřeb, ale pomozme i našim pacientům a klientům najít správnou a plnohodnotnou dietu nebo potravinový doplněk s pomocí firem, které je na našem trhu prodávají.

pokyny pro autory Příspěvky v češtině nebo slovenštině po­sílejte v elektronické formě (textový editor MS Word) e-mailem na adresu: magda.het­tnerova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že příspěvek nebyl publikován nebo nabídnut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krácení či úpravy textů, o nichž bude autory informovat.

Původní (vědecké) práce, kazuistiky a odborné články většího rozsahu budou recenzovány dvěma recenzenty z různých pracovišť. Články, kazuistiky → Ideální rozsah článku je v ­rozmezí 3000 až 6000 znaků včetně mezer, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 3000 až 9000 znaků včetně mezer.

→ U textu musí být uvedeno celé jméno autora/autorů, přesný ná­zev pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení. → K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné (profesní) údaje a barevnou portrétní fotografii autora/autorů. → V textu nepoužívejte zkratky!

Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu. → Užijete-li v textu odkazy na použi­ tou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al.“ (Staňková et al., 2002). → Struktura většího článku, vědeckých prací nebo kazuistiky: – název práce a jeho anglický překlad; – titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho ­pracoviště; – souhrn (do 12 řádků) a jeho anglický překlad; – klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad; – text článku, strukturovaný do celků oddělených me-

zititulky; u kazuistiky popis případu, d ­ iskuze, závěr; u původní/výzkumné práce: úvod do ­problematiky (neměl by ­přesáhnout 1500 znaků vč. ­mezer) → Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vydání, ročník, stránkový rozsah.

Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté doplnit „et al.“). Název knihy.

Místo vydání, nakladatelství, rok vydání.

Internetový zdroj: Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na dané adrese).

Obrazová dokumentace → Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě – fota

v grafickém formátu JPG nebo TIF a v rozlišení 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obrázků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani ­PowerPointu. → Ke každému souboru v grafickém formátu (obsahujícím obrázek, graf, tabulku apod.) je třeba připojit číslo a zkrácený název. Na konec textu článku/ kazuistiky pak připojte očíslovaný seznam všech obrazových příloh a přesné popisky. U fotografií připojte také celé jméno jejich autora anebo uveďte, odkud fotopříloha pochází (z archivu autora, zdravotnického zařízení apod.).

Redakce má právo rozhodnout, zda bude článek umístěn na webových stránkách www.florence.cz nebo v tištěné verzi časopisu.

Podmínky uveřejnění článků na webových stránkách jsou stejné jako v tištěné verzi.

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

On-line fĂłrum zdravotnictvĂ­ a sociĂĄlnĂ­ pĂŠÄ?e

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTV�

A SOCIĂ LNĂ? PĂ‰ÄŒE www.zdravky.cz 63 r Ä?Ă­slo 5 r 24. Ăşnora 2014 ISSN 0044-1996 cena 26 KÄ? r pro pĹ™edplatitele 20 KÄ?

SĂšKL vede krizovĂ˝ manaĹžer

www.zdravky.cz

Z OBSAHU ďż˝

Ministr zdravotnictvĂ­ MUDr. Svatopluk NÄ›meÄ?ek, MBA, v pondÄ›lĂ­ 10. Ăşnora odvolal z funkce ĹĄĂŠfa StĂĄtnĂ­ho Ăşstavu pro kontrolu lĂŠÄ?iv MUDr. Pavla BĹ™ezovskĂŠho, MBA. DoÄ?asnĂ˝m řízenĂ­m Ăşstavu pověřil PharmDr. ZdeĹˆka Blahutu.

Podle oďŹ ciĂĄlnĂ­ tiskovĂŠ zprĂĄvy ministerstva zdravotnictvĂ­ je dĹŻvodem odvolĂĄnĂ­ MUDr. BĹ™ezovskĂŠho nespokojenost se zpĹŻsobem řízenĂ­ SĂšKL, zejmĂŠna v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace, nedostatky v dozorovĂ˝ch Ä?innostech a nedostateÄ?nĂĄ kontrola naklĂĄdĂĄnĂ­ s veĹ™ejnĂ˝mi prostĹ™edky. „DosavadnĂ­ vĂ˝kony a styl prĂĄce úřadu se vĂ˝raznÄ› rozchĂĄzĂ­ s mĂ˝mi poĹžadavky na klĂ­Ä?ovou instituci Ä?eskĂŠho zdravotnictvĂ­. Ta by mÄ›la bĂ˝t pruĹžnÄ›jĹĄĂ­ a pod vÄ›tĹĄĂ­ kontrolou stĂĄtu. SouÄ?asnÄ› povaĹžuji za neĹĄĹĽastnĂŠ, aby jeden Ä?lovÄ›k řídil dvÄ› vĂ˝znamnĂŠ instituce zĂĄroveĹˆ (pozn. ( red.: P. BĹ™ezovskĂ˝ je od prosince r. 2006 Ĺ™editelem KoordinaÄ?Ä? nĂ­ho stĹ™ediska transplantacĂ­, do funkk ce Ĺ™editele SĂšKL byl 2. kvÄ›tna 2012 jmenovĂĄn ministrem doc. MUDr. LeoĹĄem Hegerem, CSc.). Pavlu BĹ™ezovskĂŠmu dÄ›kuji a pĹ™eji mnoho ĂşspÄ›chĹŻ v příťtĂ­m pĹŻsobiĹĄti,“ uvedl ke svĂŠmu rozhodnutĂ­ Svatopluk NÄ›meÄ?ek.

Jako hlavnĂ­ Ăşkoly doÄ?asnĂŠho Ĺ™editele ministr stanovil zvýťenĂ­ efektivity v oblasti cenovĂŠ a ĂşhradovĂŠ regulace a urychlenĂ­ sprĂĄvnĂ­ch řízenĂ­. DĂĄle dĹŻslednou kontrolu vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ™ejnĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ v Ä?innostech SĂšKL. „NejvÄ›tĹĄĂ­ dĹŻraz budu klĂĄst na preciznĂ­ vĂ˝kon regulace cen a Ăşhrad, kterĂĄ povede k ďŹ nanÄ?nĂ­m ĂşsporĂĄm pro pacienty a pro systĂŠm veĹ™ejnĂŠho zdra-

votnĂ­ho pojiĹĄtÄ›nĂ­,“ konkretizoval v tiskovĂŠ zprĂĄvÄ› MUDr. NÄ›meÄ?ek.

ďż˝

První prezentace ředitele

PharmDr. ZdenÄ›k Blahuta uspořådal den po svĂŠm jmenovĂĄnĂ­ brieďŹ ng.

OznĂĄmil, Ĺže z titulu pozice krizovĂŠho manaĹžera s okamĹžitou platnostĂ­ provedl personĂĄlnĂ­ zmÄ›ny – odvolal nĂĄmÄ›stka pro odbornĂŠ Ä?innosti Mgr. Filipa Vrubela, nĂĄmÄ›stka pro ekonomiku Ing. Petra Noska a nĂĄmÄ›stka pro informaÄ?nĂ­ technologie Ing. Pavla VeselĂŠho. KonkrĂŠtnĂ­ jmĂŠna lidĂ­, kterĂŠ pĹ™ijme do svĂŠho tĂ˝mu, slĂ­bil oznĂĄmit do nÄ›kolika dnĹŻ.

ZĂĄstupcĹŻm mĂŠdiĂ­ potvrdil Z. Blahuta priority svĂŠho pĹŻsobenĂ­ v SĂšKL, plynoucĂ­ ze zadĂĄnĂ­ ministra. Za dalĹĄĂ­ svĹŻj cĂ­l pak stanovil zintenzivnÄ›nĂ­ a zkvalitnÄ›nĂ­ dozorovĂ˝ch Ä?innostĂ­, kterĂŠ Ăşstav provĂĄdĂ­. OznĂĄmil, Ĺže sdĂ­lĂ­ s ministrem zdravotnictvĂ­ nedĹŻvÄ›ru k nÄ›kterĂ˝m případĹŻm vynaklĂĄdĂĄnĂ­ veĹ™ejnĂ˝ch prostĹ™edkĹŻ v Ä?innosti Ăşstavu, a neprodlenÄ› proto zadĂĄvĂĄ provedenĂ­ forenznĂ­ho auditu (jak znĂĄmo, v SĂšKL aktuĂĄlnÄ› probĂ­hĂĄ i ministerr skĂĄ kontrola). PrověřovĂĄny budou například nÄ›kterĂŠ zakĂĄzky v oblasti informaÄ?nĂ­ch technologiĂ­, dvacetimiliĂłnovĂĄ zakĂĄzka na sluĹžby public relations atd. V případech, ve kterĂ˝ch je to moĹžnĂŠ, vypisovĂĄnĂ­ dalĹĄĂ­ch zakĂĄ-

22 Ă— roÄ?nÄ›, 590 KÄ? www.zdravky.cz

LÉKAĹ˜SKÉ LISTY

ODBORNĂ PĹ˜Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

ďż˝

ISSN 0044–1996 24. února 2014 Ʉ www.zdravky.cz

2/2014

KONGRESOVĂ?

LIST ODBORNĂ PĹ˜Ă?LOHA ZDR AVOTNICK Ă?CH NOVIN

3. Ăşnora 2014 É„ www.zdravky.cz É„ ISSN 0044-1996

�/��

1/2014

Otorinolaryngologie

XII. ÄŒESKÉ A SLOVENSKÉ SYMPOZIUM O ARYTMIĂ?CH A KARDIOSTIMULACI

zek novĂ˝ Ĺ™editel prĂ˝ zatĂ­m pozas PharmDr. Blahuta takĂŠ sdĂ­lĂ­ s no ministrem nĂĄzor, Ĺže pĹ™edchĂĄzejĂ­c denĂ­ SĂšKL nedostateÄ?nÄ› Ĺ™eĹĄilo blematiku reexportu lĂŠkĹŻ, a bude vÄ›ci vÄ›novat zvýťenou pozornost prĂ˝ informace o tom, Ĺže dochĂĄ k poruĹĄenĂ­ zĂĄkazĹŻ vĂ˝vozu lĂŠkĹŻ, k vydal ministr MUDr. Martin Ho MBA. MoĹžnost pĹ™edchĂĄzenĂ­ rizik exportu vidĂ­ novĂ˝ ĹĄĂŠf SĂšKL napří v tom, Ĺže Ăşstav bude sledovat tre vĂ˝robnĂ­ch vĂ˝padkĹŻ a omezenĂ­ k

florence ��

kvÄ›ten 2014 / roÄ?nĂ­k X 60 KÄ?, 2,90 â‚Ź / www.orence.cz

1 2013 11. roÄ?nĂ­k

Karcinomy v oblasti hlavy a krku | Etiologie | Příznaky a diagnostika | Souvislost s lidskĂ˝m papilomavirem | ChirurgickĂŠ Ĺ™eĹĄenĂ­ | SystĂŠmovĂĄ terapie É„ Rinosinusitidy | SouÄ?asnĂ˝ pohled na diagnostiku a terapii É„ HyperkinetickĂĄ dysfonie | SouÄ?asnĂŠ postupy diagnostiky a terapie É„ OTC v otorinolaryngologii | VolnÄ› prodejnĂĄ lĂŠÄ?iva hrajĂ­ v lĂŠÄ?bÄ› onemocnÄ›nĂ­ stĂĄle vÄ›tĹĄĂ­ roli

ďż˝

26.–28. ledna ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice

PragueONCO 2014

ÄŒlĂĄnek denĂ­ku MF Dnes ze 4. Ăşnora nadepsanĂ˝ „TajnĂĄ zprĂĄva: Jak mizĂ­ miliardy z nemocn okamĹžitÄ› vyvolal znaÄ?nou pozornost – jeho obsahem je totiĹž pomÄ›rnÄ› dĹŻraznĂŠ naznaÄ?enĂ­ v Ä?eskĂ˝ch nemocnicĂ­ch dochĂĄzĂ­ k ďŹ nanÄ?nĂ­m nekalostem.

22.–24. ledna Praha

skĂŠ Vinohrady a ve fakultnĂ­ch nemocnicĂ­ch v Olom a v Hradci KrĂĄlovĂŠ.

NejvĂ­ce prĂ˝ na bonusech inkasovala vinohradskĂĄ nem nice, jen od dodavatelĹŻ kardiostimulĂĄtorĹŻ a kardiover to pĹ™ed tĹ™emi lety Ä?inilo 95 miliĂłnĹŻ KÄ?.

Podle denĂ­ku popisuje protokol NKĂš, jak se manaĹžeĹ™ mocnice v letech 2010 a 2011 dohodli se tĹ™emi dodĂĄvajĂ­ ďŹ rmami. „NabĂ­dli jim bez vĂ˝bÄ›rovĂŠho řízenĂ­ rĂĄmc smlouvy, zĂĄroveĹˆ se s ďŹ rmami dohodli na vysokĂ˝ch cen Podle protokolu mnohdy pĹ™esnÄ› odpovĂ­daly maximĂĄl cenĂĄm, kterĂŠ v danĂŠm roce slĂ­bila platit VZP. V rĂĄmcov smlouvĂĄch byl zĂĄroveĹˆ stanoven bonus aĹž do výťe tří tin ceny dodĂĄvanĂŠho materiĂĄlu. RozdĂ­l mezi Ăşhradou a běŞnou cenou na trhu inkasovala nemocnice,“ uvĂĄdĂ­ nek. Autor pak sdÄ›luje, Ĺže protokol NKĂš sice popisuje krĂŠtnĂ­ smlouvy fakultnĂ­ch nemocnic a pĹ™esnÄ› vyÄ?Ă­s Ä?ĂĄstky, kterĂŠ v letech 2010 a 2011 na bonusech inkaso – ale z dĹŻvodu ochrany obchodnĂ­ho tajemstvĂ­ nemo bĂ˝t zveĹ™ejnÄ›ny. „Opatrnost NKĂš pĹ™i publikaci zĹ™ejmÄ› spÄ›la k tomu, Ĺže podivnĂĄ praxe neskonÄ?ila,“ konstatu

ODBORNÉ TÉMA

Gynekologie

8. SYMPOZIUM PRACOVNĂ? SKUPINY PLICNĂ? CIRKULACE ÄŒKS 17.–18. ledna

LĹži bez znalosti systĂŠmu?

Na tiskovĂŠ konferenci v praĹžskĂŠm FaustovÄ› domÄ› o „bonusovĂŠ problematice“ hovoĹ™ili (zleva) J. KunovĂĄ, D. JurĂĄskovĂĄ,

4 Ă— roÄ?nÄ›, 600 KÄ? www.urologickelisty.cz

ODBORN Ă? ÄŒ A SOPIS PRO OĹ E T Ĺ˜OVAT EL S T VĂ? A OS TAT NĂ? ZDR AVOT NICK É PROF E SE

Nemocnice se brĂĄnĂ­: Obchodn bonusy nejsou nemravnĂŠ!

Autor zmĂ­nÄ›nĂŠho Ä?lĂĄnku zĂĄleĹžitost shrnuje takto: „Nejde o sloĹžitĂ˝ trik. Nemocnice nakoupĂ­ pĹ™edraĹženĂ˝ materiĂĄl, kterĂ˝ vyĂşÄ?tujĂ­ VZP nebo jinĂŠ pojiĹĄĹĽovnÄ›. Od dodavatelskĂŠ ďŹ rmy si pak vyŞådajĂ­ vysokĂŠ bonusy, kterĂŠ Ä?asto pĹ™ekraÄ?ujĂ­ polovinu fakturovanĂŠ ceny.“ O nÄ›kolik řådkĹŻ dĂĄle pak doplĹˆuje: „Nemocnice vĹĄak mĹŻĹže penĂ­ze pouŞít libovolnÄ›, bez kontroly zdravotnĂ­ch pojiĹĄĹĽoven. TĹ™eba na prĂĄvnĂ­ nebo poradenskĂŠ sluĹžby, coĹž jsou nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ zpĹŻsoby, jak vyvĂĄdÄ›t veĹ™ejnĂŠ penĂ­ze do soukromĂ˝ch rukou.“ MF Dnes se odvolĂĄvĂĄ na neveĹ™ejnou Ä?ĂĄst protokolu, kterĂ˝ sepsal NejvyĹĄĹĄĂ­ kontrolnĂ­ úřad (NKĂš) po kontrole ve Ä?tyĹ™ech stĂĄtnĂ­ch zdravotnickĂ˝ch zařízenĂ­ch – praĹžskĂ˝ch VĹĄeobecnĂŠ fakultnĂ­ nemocnici a FakultnĂ­ nemocnici KrĂĄlov-

10 Ă— roÄ?nÄ›, 570 KÄ? www.fl orence.cz

DĹŻraznĂĄ reakce na inkriminovanĂ˝ Ä?lĂĄnek pĹ™iĹĄla z Aso ce nemocnic ÄŒR (AN ÄŒR) jeĹĄtÄ› v den jeho vydĂĄnĂ­: „Fak nĂ­ nemocnice odmĂ­tajĂ­ Ä?lĂĄnek vyvolĂĄvajĂ­cĂ­ pĹ™edstavu popisovanĂ˝ systĂŠm bonusĹŻ, kterĂ˝ praktikuje vÄ›tĹĄina mocnic, lze oznaÄ?it za nestandardnĂ­ nebo dokonce, jak z Ä?lĂĄnku vydedukovat, za odsouzenĂ­hodnĂ˝.

Špindlerův Mlýn

6 Ă— roÄ?nÄ›, 750 KÄ? www.csnn.eu

6 Ă— roÄ?nÄ›, 540 KÄ? www.eonkologie.cz

Ä?asopis obsahuje recenzovanĂŠ Ä?lĂĄnky

s. �� / Rozhovor

s. �� / OdbornÊ tÊma

s. �� / Zkuťenosti z praxe

s. �� / Z konferencí

I KRIZE VZTAHĹŽ JE CIVILIZAÄŒNĂ?

NEMOC

MĂ ME POĹ EVNĂ?MU PROSTĹ˜EDĂ?

POMĂ HAT, NEBO Ĺ KODIT?

OĹ ETĹ˜OVATELSKĂ PĂ‰ÄŒE O Ĺ˝ENU S PREEKLAMPSIĂ?

VĂ?CHODISKA ZE SOUÄŒASNĂ?CH PROBLÉMĹŽ ZZS HLEDALA OLOMOUCKĂ KONFERENCE

6 Ă— roÄ?nÄ›, 690 KÄ? www.kardiologickarevue.cz

NovĂĄ indikace – PDE 5 inhibitory – lĂŠÄ?ba erektilnĂ­ dysfunkce a LUTS UreterĂĄlnĂ­ stenty – novĂŠ moĹžnosti ovlivnÄ›nĂ­ neŞådoucĂ­ch ĂşÄ?inkĹŻ Guidelines EAU – zakĹ™ivenĂ­ penisu

6 Ă— roÄ?nÄ›, 600 KÄ? www.csgh.info

T H E J O U R N A L O F T H E C Z E C H A N D S LOVA K O N CO LO G I C A L S O C I E T I E S

‡„”—ƒ”› ͸͜͡ͺ ‘Ž—Â?‡ ͟͞ —Â?„‡” ͸

revue

͜͡͞ͺnjͽ͞ͽͺ Č‹ ”‹Â?Â–ČŒ

͜͡͞ͺnj͚͜͞ Č‹ Â?njŽ‹Â?Â‡ČŒ

K ARDIOLOGICK Ă

ÄŒESKĂ A SLOVENSKĂ

KLINICKĂ ONKOLOGIE

NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

Gastroenterologie a hepatologie

IN TERNĂ? MEDICĂ?NA

ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰› ƒÂ?† ‡’ƒ–‘Ž‘‰› ,ƒ•‘’‹• ,‡•Â?Âą ‰ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰‹…Â?Âą •’‘Ž‡Â?‘•–‹ǥ ,‡•Â?Âą Š‡’ƒ–‘Ž‘‰‹…Â?Âą •’‘Ž‡Â?‘•–‹ǥ Ž‘˜‡Â?•Â?‡Œ ‰ƒ•–”‘‡Â?–‡”‘Ž‘‰‹…Â?‡Œ •’‘Ž‘Â?‘•–‹ ƒ Ž‘˜‡Â?•Â?‡Œ Š‡’ƒ–‘Ž‘‰‹…Â?‡Œ •’‘Ž‘Â?‘•–‹ ›†ž˜ž , Č‚ ‹Â?†‡š‡† ‹Â? ÇĄ

ǥ Ȁ ǥ ǥ

–‘Â?‹Â?†‡šǥ ‘‘† …‹‡Â?…‡ ƒÂ?† ‡…ŠÂ?‘Ž‘‰› Â„Â•Â–Â”ÂƒÂ…Â–Â•ÇĄ ‹„Ž‹‘‰”ƒ’Š‹ƒ ‡†‹…ƒ ,‡…Š‘•Ž‘˜ƒ…ƒ

K A R D I O LO G I E

ÄŒASOPIS ÄŒESKÉ NEUROLOGICKÉ SPOLEÄŒNOSTI ÄŒLS JEP, ÄŒESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEÄŒNOSTI ÄŒLS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOÄŒNOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOÄŒNOSTI SLS A ÄŒESKÉ SPOLEÄŒNOSTI DÄšTSKÉ NEUROLOGIE ÄŒLS JEP

InvazivnĂ­ lĂŠÄ?ba karotickĂ˝ch stenĂłz TrvalĂĄ kardiostimulace z pohledu novĂ˝ch evropskĂ˝ch doporuÄ?enĂ­ roku 2013 KardiohepatĂĄlnĂ­ syndrom u chronickĂŠho srdeÄ?nĂ­ho selhĂĄnĂ­ RenĂĄlnĂ­ denervace – budoucnost nebo zklamĂĄnĂ­

MINIMONOGRAFIE

ChirurgickĂĄ lĂŠÄ?ba hydrocefalu

V. VybĂ­hal

INTERNĂ? MEDICĂ?NA

ChronickĂŠ onemocnÄ›nĂ­ ledvin – novinky Ledviny a gravidita AkutnĂ­ poĹĄkozenĂ­ ledvin – klasiďŹ kace, pĹ™ehled

PĹ˜EHLEDNĂ? REFERĂ T

UpozornÄ›nĂ­ na klasifikaÄ?nĂ­, terminologickĂŠ a obsahovĂŠ inovace MezinĂĄrodnĂ­ klasifikace bolestĂ­ hlavy (ICHD-3 beta) pro primĂĄrnĂ­ bolesti hlavy

J. OpavskĂ˝

Z obsahu:

PĹŽVODNĂ? PRĂ CE

ChirurgickĂĄ lieÄ?ba metastĂĄz a jej vplyv na prognĂłzu u pacientov s metastatickĂ˝m kolorektĂĄlnym karcinĂłmom

Validita MontrealskĂŠho kognitivnĂ­ho testu pro detekci mĂ­rnĂŠ kognitivnĂ­ poruchy u Parkinsonovy nemoci O. BezdĂ­Ä?ek et al

Na MRI zaloŞenÊ 3D plånovåní brachyradioterapie karcinomů děloŞního hrdla – naťe zkuťenosti s pouŞitím uterovaginålního aplikåtoru Vienna Ring MR- CT

KRà TKÉ SDĚLEN�

VĂ˝znam elektromyografie v chirurgickĂŠ rekonstrukci spasticity hornĂ­ konÄ?etiny

I. ÄŒiĹžmĂĄĹ™ et al

Significant Anti-tumor Effectiveness of Imatinib in C-kit Negative Gastrointestinal Stromal Tumor – Case Report

KAZUISTIKA

Stiff-Person Syndrome Associated with Myotonic Dystrophy type 2 – a Case Report E. Ehler et al

2 ,A

VydĂĄvĂĄ ÄŒLS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line přístup 1802-4041.

IndexovĂĄno/excerpovĂĄno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Citation Report, Web of Science, Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica ÄŒechoslovaca, Scopus

roÄ?nĂ­k 77 | 110 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

VydĂĄvĂĄ ÄŒLS JEP. ISSN 0862-495X. ISSN 1802-5307 on-line přístup Indexed in MEDLINE/PubMed, EMBASE/Excerpta Medica, EBSCO, SCOPUS, Bibliographia medica Ä?echoslovaca, Index Copernicus

roÄ?nĂ­k 27 | 2014 | Ä?Ă­slo

1

1

2014 / roÄ?nĂ­k 16

10 Ă— roÄ?nÄ›, 855 KÄ? www.artcasopis.cz 05

1 990 KÄ? www.artplus.cz

kvÄ›ten 2014 95 KÄ? / 4,50 ¤

Jan KubĂ­Ä?ek v GHMP Rozhovor s Martinem Zetem 38 / OblastnĂ­ galerie Liberec

Â?—̇Â?‘•–‹ •‡ œƒ˜‡†‡Â?Ă€Â? Í™ ͘͘͘ | ƒ —††nj Š‹ƒ””‹ •›Â?†”‘Â? ”ƒÂ?•’ŽƒÂ?–ƒ…‡ Œƒ–‡” ’”‘ | ˜ Ž¹„³ „‹Ž‹ž”Â?Ă€ ‘„•–”—Â?…‡ ‡”‡†‹–ž”Â?Ă€ ƒÂ?‰‹‘‡†¹Â? | ‹ƒ‰Â?‘•–‹Â?ƒ ›Â?…Š‘˜ƒ •›Â?†”‘Â?—

10 / 30 /

1 Ă— roÄ?nÄ›, 139 KÄ? www.artplus.cz RoÄ?enka Ăşnor 2014 | cena 139 KÄ?, 6,20 â‚Ź | www.artplus.cz

ROÄŒENKA 9 771213 839008

05

trh s uměním v roce 2013

Vyberte si... www.ambitmedia.cz

odborné téma výživa

florence 6/14

Vliv cílené nutriční podpory v rámci péče o oslabené pacienty Ve spolupráci se společností Nutricia a. s. byl realizován projekt, kterým jsme chtěli dokázat, že investice do stravování pacientů se odrazí v úspěšnosti a rychlosti léčby, a to i přes fakt, že cílená nutriční výživa znamená primární zvýšení nákladů na stravovací jednotku.

Ú

činná léčba, tedy smysl naší práce, není možná bez cílené výživy pacientů. Cílem našeho projektu proto bylo zhodnotit přínos této nutriční podpory ve smyslu zkrácení doby hospitalizace a pooperační komplikace u vybraných diagnóz nezávisle na skutečném nutričním stavu pacienta. Sekundárním cílem bylo zhodnotit ekonomický přínos cílené nutriční podpory.

V rámci projektu byly sledovány tyto parametry: nutriční stav pacientů, doba hospitalizace, náklady na léčbu a po­

inzerce

Nutridrink Compact Protein Cílená klinická výživa vysokoproteinovým přípravkem Nutridrink Compact Protein Nej

Vysoká energetická hodnota pro zpomalení váhového úbytku nebo udržení tělesné hmotnosti2

vyš pro ší kon tein c u n entrac a tr hu! 1 e

Potravina pro zvláštní výživu – potravina pro zvláštní lékařské účely. Inzerce je určena pro odbornou veřejnost.

16

Vysoký obsah proteinu pro zpomalení úbytku svalové hmoty a pro podporu léčby3

a

jah

od a

ká

va

utí S přích

nilk

utí S přích

utí S přích

utí S přích

va

ba n

án

Nutricia a.s.

Na Hřebenech II 1718/10 140 00 Praha 4 infolinka: 800 110 001 www.nutricia.cz Reference: 1. Porovnání objemu s dietními potravinami pro zvláštní lékařské účely ze skupiny 108/6; Seznam cen a úhrad LP/PZLÚ k 1. 4. 2014; www.sukl.cz. 2. Oral Nutritional Supplements to Tackle Malnutrition - A summary of the evidence base, Medical Nutrition International Industry (MNI), 2012, http://www.medicalnutritionindustry.com. 3. Murry DJ, Riva L, Poplack DG. Impact of nutrition on pharmacokinetics of anti-neoplastic agents. Int J Cancer Suppl. 1998;11:48-51.

operační komplikace (infekce, pneumonie, dehiscence rány, dekubity, peritonitida a ostatní komplikace).

Pacienti byli vybíráni dle DRG skupiny odpovídající ­diagnózám operace tlustého střeva nebo žaludku, ileus, dekubity, stomie, ischemická noha a zlomeniny krčku kosti stehenní.

Pacientům byl podáván Nutridrink Compact Protein v počtu 2 ks na den po dobu 14 dnů. Data byla retrospektivně porovnávána s kontrolní skupinou. Jednalo se o pacienty se stejnými DRG skupinami a s konvenčním přístupem nutriční podpory.

Z výsledků vyplývá, že sledovaná skupina vykazovala statisticky významně nižší výskyt komplikací a zkrátila se doba hospitalizace. Sledovaná skupina též vykazovala nižší náklady na léčbu pacienta než skupina kontrolní.

Úvod V červnu roku 2012 jsme byli osloveni panem Ing. Janem Smitkou, zástupcem firmy Nutricia a. s., s možností realizace projektu, který by umožnil sledování pacientů živených vysokoproteinovou výživou. Důležité bylo zjistit, zda ­takový ­projekt budeme moci v okresní nemocnici vůbec provést.

Na základě všech informací byl osloven management Nemocnice Písek, a. s., který tento projekt odsouhlasil a podpořil. Byla vytvořena struktura projektu a projektový tým, který měl dohlížet na podávání vysokoproteinové nutriční podpory a také měl na starosti sběr dat.

Na konci roku 2012 následovalo proškolení pro zúčastněný personál – jednalo se o staniční sestry oddělení chirurgie, chirurgie JIP, ortopedie, ortopedie JIP a nutriční terapeutky.

Dále byly vytvořeny záznamové karty a souhlas pacienta se zařazením do projektu.

Sledovaní pacienti byli vybíráni na odděleních ortopedie a chirurgie dle DRG skupiny odpovídající diagnózám operace tlustého střeva nebo žaludku, ileus, dekubity, stomie, ischemická noha a zlomeniny krčku kosti stehenní. Těmto pacientům byly podávány 2 ks Nutridrinku Compact Protein po dobu 14 dnů po operačním výkonu. Tato výživa měla být podávána nezávisle na nutričním stavu pacienta, výjimku tvořili pacienti, kteří odmítli být zařazeni do studie, pacienti, kterým drinky nechutnaly a tudíž je nevypili, nebo ­dekompenzovaní diabetici s nestabilními a vysokými hladinami glykémie.

Projekt začal dne 1. 1. 2013. Cílený sběr dat probíhal na odděleních chirurgie a ortopedie. Staniční sestry těchto oddělení měly na starost vytipování pacientů se správnými diagnózami a kontrolu vypitých drinků. Do záznamové karty, která byla vytvořena pro projekt, se uváděl věk a pohlaví pacienta. Dále se zaznamenala diagnóza, pro kterou byl pacient

výživa odborné téma

Sledovaná skupina činila 72 pacientů s průměrným věkem 73 let.

Data se porovnávala retrospektivně se skupinou kontrolní.

Kontrolní skupina byla sestavena z pacientů z celého roku 2012. Pacienti byli vybráni dle DRG skupiny z nemocničního informačního systému. Následně se zpětně u těchto pacientů vyhledávaly komplikace a výsledky nutričního screeningu. Tito pacienti byli živeni konvenčním způsobem. Počet pacientů v kontrolní skupině byl 144.

přijat, délka hospitalizace na určitém oddělení, množství vypitého Nutridrinku Compact Protein a případné komplikace. Z komplikací pro nás byly nejdůležitější infekce v ráně, ­dehiscence rány, peritonitida, pneumonie, dekubity včetně stupně.

Vedoucí odboru zdravotních pojišťoven Ing. Josef Uher u těchto pacientů dále zaznamenával náklady na výkony, léky a léčebné prostředky. Toto skupinu jsme nazvali skupinou sledovanou. Na konci června roku 2013 byl projekt ukončen.

zdroj: výzkum autorů

Výsledky

Na základě sběru dat byly provedeny statistické analýzy, jejichž výsledky bychom rádi prezentovali široké laické i odborné společnosti.

Graf 1

Graf 2

Relativní výskyt komplikací (v %) sledovaná

kontrolní

Doba hospitalizace p < 0,05

p < 0,05

15

30

15,0

25

14,5

20

14,0 13,5

15 13

10

infekce

dehiscence rány

peritonitida

pneumonie

dekubit

13,0

5

12,5

0

12,0

kontrolní, n = 144

ostatní

Z výše uvedeného vyplývá, že sledovaná skupina intervenovaná Nutridrinkem Compact Protein vykazovala statisticky významně nižší výskyt komplikací.

V případě infekce šlo o 4,6krát nižší relativní riziko a u dehiscence rány bylo relativní riziko 4,2krát nižší.

sledovaná, n = 72

Pokud jde o dobu hospitalizace, ta se celkově u sledované skupiny snížila o dva dny z 15 na 13 dnů.

Vliv komplikací na náklady léčby a dobu hospitalizace

Nyní jsme sečetli kontrolní a sledovanou skupinu se zaměřením na vyčíslení hodnot při komplikacích.

Hospitalizace bez komplikací se týkala 151 pacientů a s komplikacemi 65 pacientů.

Komplikace NE

4 502,2

64 861

4 800

Komplikace ANO

100 000

4 500

s komplikacemi, n = 65

25 20,6

80 000 60 000

infekce

dehiscence rány

ostatní

20 15

14,3

40 000

10

20 000

5

0

4 200

bez komplikací, n = 151

Průměrná délka hospitalizace p < 0,05

p < 0,05

111 111

5 100 92 074

5 055,4

Graf 5

liv komplikací na celkové V náklady léčby (v Kč) – průměr

82 444

p < 0,05

Graf 4

67 077

růměrné náklady na jeden P den hospitalizace v Kč

64 164

Graf 3

0

bez komplikací, n = 151

s komplikacemi, n = 65

Z výše uvedených dat jsme si potvrdili obecně známý fakt, že pacienti bez komplikací vykazovali statisticky významně nižší délku hospitalizace a nižší průměrné náklady na jeden den hospitalizace. Hospitalizace se při komplikacích prodlužuje průměrně o 6 dní a náklady na péči o pacienta se zvyšují o cca 500 Kč na den. Z dat je jasné, že komplikace celkově prodražují léčbu pacienta a tudíž je možné vhodnou nutriční intervencí riziko komplikací snížit a léčbu zlevnit.

17

18

odborné téma výživa

florence 6/14

Nutriční stav

Náklady na léčbu

Nutriční screening je postup zavedený v Nemocnici Písek, a. s., již od roku 2007. Formulář vyplňují sestry při příjmu pacienta, každých 14 dní a při každé změně stavu pacienta. Možný výsledek je 0–12. Při výsledku 0–3 je pacient dobře živený, výsledek 4–12 znamená nutnost nutriční intervence. Stav pacientů se zvyšujícím se skóre se zhoršuje.

Graf 6

Graf 7

Průměrné celkové náklady na léčbu kontrolní, n = 144

sledovaná, n = 72

p < 0,05 80 000

71 323

70 000 62 864

58 118

sledovaná

kontrolní

40 000 30 000

p < 0,05

5,2

3,3

3 2 1 0

začátek

10 000

6 663

5 4

3,8

20 000

14 388

6 4,9

60 000 50 000

46 948

konec

Sledovaná skupina (intervence Nutridrinkem Compact Protein) statisticky významně zlepšila svůj nutriční stav po dobu hospitalizace z nutričního skóre 3,8 při příjmu na 3,3 při propuštění. To znamená, že pacienti odcházeli v nutričně lepším stavu, než do nemocnice přišli.

0

Výkony

ZUM + ZULP

Celkem

Sledovaná skupina (intervence Nutridrinkem Compact Protein) vykazovala statisticky významně nižší celkové náklady na léčbu (snížení o 12 %). Na první pohled se může zdát, že se oproti kontrolní skupině zvýšily náklady na zdravotnický materiál (ZUM) a zdravotnické léčebné prostředky (ZULP). Tato nesourodost vznikla uspořádáním kontrolní skupiny a různorodostí nákladů u oddělení chirurgie a ortopedie, proto jsme rozdělili náklady na jednotlivých odděleních, na kterých můžete pozorovat snížení u sledované skupiny.

Průměrné náklady na léky a materiál na chirurgii byly v kontrolní skupině 6865 Kč a počet pacientů 113, naproti tomu průměrné náklady na léky a materiál u oddělení ortopedie v částce 24 743 Kč u 31 pacientů. Tudíž celkové náklady na ZUM+ZULP u kontrolní skupiny byly stlačeny nízkými náklady na chirurgii a velkým počtem kontrolních chirurgických pacientů a celkově dělaly v průměru 6663 Kč.

Ve sledované skupině ale bylo rozložení pacientů jiné, převažovali ortopedičtí pacienti, kteří zvedali průměrné náklady na léčbu na 14 388 Kč.

Náklady na léčbu Grafy 8 a 9

P růměrné celkové náklady na léky a materiál (ZUM+ZULP) podle oddělení CHIR

7 000

6 865

6 800 6 600

6 308

6 400 6 200 6 000

kontrolní, n = 113

24 743

sledovaná, n = 32

ORT

25 000 20 000 17 981

15 000 10 000 5 000 0

kontrolní, n = 31

sledovaná, n = 40

Sledovaná skupina (intervence Nutridrinkem Compact Protein) vykazovala nižší náklady na léky na obou odděleních. Na chirurgickém oddělení se náklady na léky snížily průměrně o 500 Kč na pacienta a hospitalizaci. Na ortopedickém oddělení bylo snížení nákladů markantnější, došlo ke snížení o 27 %, v absolutní hodnotě o 6762 Kč.

Společnost Nutricia a. s. převzala po dobu projektu veškeré náklady na vysokoproteinový sipping v podobě 2 ks Nutridrink Compact Protein, tudíž nejsou zahrnuty v nákladech na léčbu pacienta. Pokud tyto náklady na výživu pacienta započteme (Nutridrink Compact Protein dvakrát denně po dobu 14 dnů), budou celkové náklady na pacienta vyšší o cca 1000 Kč. Z toho vyplývá, že u celkových průměrných nákladů na léčbu budou sníženy úspory z 12 % na 10,5 %. I tak jsou efekty podávání cílené nutriční výživy zřejmé, nutriční stav pacientů se zlepšil, zkrátila se doba hospitalizace, bylo sníženo riziko pooperačních komplikací a potvrdilo se to, že investice do nutriční výživy se vyplatí a vrátí.

Závěr Projekt sledování vlivu nutriční péče byl jednorázovým projektem s cílem podpořit naše tvrzení, že dobře živený pacient nám dokáže uspořit náklady a jeho rekonvalescence je rychlejší a efektivnější.

Do této doby chyběl validní průzkum skutečných výhod nutriční péče. Dnes již můžeme s čistým svědomím prezentovat výsledky, které podporují naše názory, že cílená nutriční výživa je přínosem nejen pro pacienty, ale také pro poskytovatele zdravotní péče. I přes fakt, že cílená nutriční výživa znamená primární zvýšení nákladů na stravovací jednotku, jsme dokázali, že takováto investice do stravování se odrazí právě v úspěšnosti a rychlosti léčby, ve snížení délky hospitalizace a snížení nákladů na léčbu.

Díky výsledkům projektu se management Nemocnice Písek, a. s., rozhodl investovat do další nutriční podpory svých pacientů. Zavádějí se nové směrnice se záměrem podávání vysokoproteinového sippingu na všech jednotkách intenzivní péče.

Vendula Bendová, DiS., nutriční terapeut, Nemocnice Písek, a. s.

Ing. Alena Kudrlová, MBA, projektová manažerka, vedoucí provozně-technického oddělení Nemocnice Písek, a. s.

Autoři projektu Ing. Jan Smitka, MBA, Medical Director Nutricia a. s.

Vendula Bendová, Dis., nutriční terapeut, Nemocnice Písek, a. s.

foto: Profimedia

19

odborné téma obezita

Čo vie verejnosť na Slovensku o obezite ako riziku rakoviny

Ako môžu zdravotné sestry pomôcť pri šírení osvety o prevencii rakoviny

MUDr. Peter Minárik, PhD. Gastroenterologické oddelenie, Onkologický ústav sv. Alžbety, Bratislava; ONLIFE – Centrum zdravia a výživy, Bratislava PharmDr. Daniela Mináriková, PhD. KORF, Farmaceutická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava

A

Jedna tretina všetkých prípadov rakoviny je zapríčinená nesprávnou výživou, nadmernou telesnou hmotnosťou a sedavým životným štýlom. Obezita sa pokladá za presvedčivý rizikový faktor ôsmich druhov rakoviny (pažerák, hrubé črevo a konečník, žlčník, pankreas, obličky, prostata, endometrium, prsník) a jej rizikové pôsobenie sa predpokladá aj pri ďalších zhubných nádoroch.

j napriek nepopierateľnému významu celospoločenských verejno-zdravotníckych preventívnych opatrení je stále prioritná individuálna ochrana jedincov voči zhubným nádorom. K tomu, aby sa ľudia mohli účinne chrániť, musia mať primerané vedomosti o rizikách rakoviny a o možnostiach jej prevencie. Popredné onkologické spoločnosti pokladajú zvyšovanie vedomostnej úrovne verejnosti o rizikách rakoviny a o možnostiach jej prevencie za prioritu v boji proti zhubným nádorom. V zahraničí sa bežne monitoruje rizikové správanie obyvateľstva a vedomostná úroveň verejnosti o rizikách rakovi-

ny (tzv. cancer awareness studies). Na Slovensku sme vykonali prospektívny prieskum vedomostnej úrovne o obezite ako riziku rakoviny. Všeobecná znalosť bola pomerne vysoká – 73,8 % respondentov označilo obezitu za rizikový faktor zhubných nádorov. Vzdelanie bolo jediným zo sledovaných faktorov, ktoré významne vplývalo na úroveň sledovanej znalosti – iba 51,5 % ľudí s ukončeným ZŠ vzdelaním malo znalosť o rizikovom vzťahu. Lekári aj zdravotné sestry majú významnú úlohu pri šírení zdravotnej osvety a podpory zdravia širokej verejnosti a pri prevencii (nielen) onkologických ochorení.

odborné téma obezita

florence 6/14

foto: Profimedia

20

strany nadmerného množstva tukového tkaniva pri obezite sú zodpovedné: 1. Inzulín a inzulínové rastové faktory (podporujú rast a delenie buniek, pôsobia proti apoptóze). 2. Adipocytokíny (bielkovinové látky hormonálnej povahy, ktoré produkujú tukové bunky, sú to napríklad leptín, TNF-α, IL-6 a mnohé ďalšie; podporujú zápal, proliferáciu buniek a novotvorbu ciev). 3. Pohlavné hormóny (obezita rôznym spôsobom zvyšuje koncentráciu a dostupnosť voľne cirkulujúcich pohlavných hormónov, ktoré podporujú vznik na sexuálne hormóny citlivých nádorov – prsník, prostata).

Je dôležité vedieť o ovplyvniteľných rizikách rakoviny?

Obezita ako riziko rakoviny

Odhaduje sa, že 15–20 % všetkých úmrtí na rakovinu v USA može mať vzťah k nadváhe a obezite (Calle, 2004).

Vzťah obezity k ostatným chronickým civilizačným ochoreniam, z ktorých medzi najzávažnejšie patrí diabetes mellitus 2. typu a ochorenia srdca a ciev, je už dlhodobo známy. Obezita tieto závažné ochorenia podporuje a ich priebeh zhoršuje. Posledné roky je však zrejmý aj vzťah obezity k viacerým zhubným nádorom (Donohoe, 2010). Odhaduje sa, že 15–20 % všetkých úmrtí na rakovinu v USA môže mať vzťah k nadváhe a obezite (Calle, 2004). Obezita zvyšuje riziko chronických ochorení srdca a ciev (ischemického typu) a takisto aj rakovinových nádorov a neraz sa pokladá za jednu z príčin týchto ochorení.

Srdcové choroby aj zhubné nádory sú u ľudí stále najčastejšou príčinou úmrtí. Možno preto konštatovať, že obezita zvyšuje celkovú mortalitu človeka.

Obezita podporuje karcinogenézu rôznymi patofyziologickými mechanizmami a pôsobí univerzálne, vďaka čomu je rizikovým faktorom pre rôzne zhubné nádory z úplne odlišných telesných systémov. Príkladom s potvrdeným karcinogénnym účinkom môžu byť urogenitálne nádory: prostata, obličky, endometrium; gastrointestinálne nádory: kolorektum, pankreas, žlčník, pažerák; žľazové orgány: prsná žľaza.

Ako podporuje obezita riziko rakoviny Dnes je už známych viacero mechanizmov, pomocou ktorých viscerálny tuk podporuje rast via­ cerých zhubných nádorov. Predpokladá sa, že za zvyšovanie rizika niektorých druhov rakoviny zo

Svetové onkologické spoločnosti pokladajú vedomosti o rizikách aj prevencii rakoviny za významný faktor boja proti zhubným nádorom (Cancer Research UK, 2010). Tak napríklad Britská onkologická spoločnosť (Cancer Research UK) zaradila zvýšenie vedomostnej úrovne o rizikách a príčinách rakoviny, ako aj o možnostiach individuálnej ochrany a prevencie za jednu z priorít národného onkologického programu na roky 2007–2020 (Cancer Research UK, 2013).

Americký inštitút pre výskum rakoviny (AICR, American Institute for Cancer Research) vykonáva celoštátny prieskum znalostnej úrovne odstrániteľných rizík a príčin rakoviny periodicky už od roku 2001 (2001, 2003, 2007, 2009, 2013).

Okrem uspokojivej úrovne vedomostnej úrovne o riziku fajčenia (91–96% znalosť) pokladá AICR vedomostnú úroveň obyvateľov USA o ostatných odstrániteľných rizikách a príčinách rakoviny za nedostatočnú (riziková obezita: 36–61% znalosť; rizikový alkohol: 33–46% znalosť) (American Institute for Cancer Research, 2013). Význam vedomostí o obezite i ostatných ovplyvniteľných a/alebo odstrániteľných rizikách rakoviny vyzdvihuje mnoho autorov, ktorí sa zaoberajú epidemio­ lógiou a prevenciou zhubných nádorov. Podľa Byersa ovplyvňuje strava a výživa riziko rakoviny podstatne viac prostredníctvom nadváhy a obezity než cez samotné nutričné faktory v potravinách (Byers, 2013). Znalosť o tom, že obezita významným spôsobom zvyšuje riziko a neraz môže byť aj príčinou viacerých zhubných nádorov, je preto dôležitým faktorom prevencie rakoviny.

Čo vie verejnosť na Slovensku o obezite ako riziku rakoviny?

Na Slovensku sme počas 6 mesiacov v rokoch 2012–2013 metódou náhodného výberu vykonali anonymný prospektívny prieskum vedomostnej úrovne vybranej vzorky dospelej verejnosti o obezite ako riziku rakoviny. Výsledky prieskumu sa podrobili štandardnej štatistickej analýze.

obezita odborné téma

mladšej generácie respondentov s vyšším vzdelaním a s pochopiteľným lepším všeobecným prehľadom vrátane otázok, ktoré sa týkajú aktívneho životného štýlu a prevencie civilizačných ochorení; (c) pomerne veľkým zastúpením onkologicky chorých respondentov s predpokladom väčšieho cieleného záujmu o danú problematiku; (d) svoju úlohu mohol zohrať aj konkrétny charakter zadávaných otázok.

Zhodnotením sledovaných faktorov na vedomostnú úroveň sme zistili nasledujúce závislosti: pohlavie, vek, bydlisko, ani mesačný finančný príjem nemali významný vplyv na úroveň vedomosti o obezite ako riziku rakoviny. Takisto ani BMI a ani onkologické ochorenie respondentov v období vykonávaného prieskumu ani prekonané v minulosti významne neovplyvňovalo sledovanú úroveň znalosti. Jediným sledovaným faktorom, ktorý významne ovplyvňoval úroveň sledovanej vedomosti, bolo vzdelanie. O riziku vedelo 74,7 % respondentov s ukončeným VŠ vzdelaním a 74,9 % s ukončeným SŠ vzdelaním, ale len 51,5 % s ukončeným ZŠ vzdelaním. Rozdiel vo vzdelanostnej úrovni medzi respondentmi s ukončeným VŠ a SŠ vzdelaním oproti respondentom s ukončeným ZŠ vzdelaním bol štatisticky významný. Samotný vek nemal významný vplyv na sledovanú znalosť respondentov. Štatisticky významný rozdiel sa však zistil pri súčasnom hodnotení vzdelania a veku respondentov.

Najviac o riziku vedeli respondenti s ukončeným SŠ a VŠ vzdelaním starší ako 70 rokov. Najmenej o riziku vedeli respondenti s ukončeným ZŠ vzdelaním, a to bez ohľadu na ich vek.

Charakteristiku súboru a niektoré výsledky uvádzame v priložených tabuľkách a grafoch.

Cieľom prieskumu bolo (1) Zistiť všeobecnú úroveň znalostí o obezite ako riziku rakoviny; (2) Zistiť vplyv vybraných demografických a socioekonomických faktorov na úroveň danej vedomosti (vek, pohlavie, vzdelanie, bydlisko a finančný príjem); (3) Zhodnotiť vplyv BMI a onkologického ochorenia na vedomostnú úroveň; (4) Zhodnotiť motiváciu respondentov pre udržanie zdravej životosprávy alebo pre dosiahnutie trvalej pozitívnej zmeny v ich životnom štýle a návykoch za účelom prevencie rakoviny; (5) Analyzovať prítomnosť obezity a onkologického ochorenia vo vzťahu k motivácii pre navodenie/ udržanie zdravého životného štýlu u respondentov.

Predpokladali sme, že celková vzdelanostná úroveň nebude na Slovensku vyššia než v USA (50 % uvedomelých v roku 2012).

Výsledky prieskumu – Zhodnotenie vedomostnej úrovne Z celkového počtu 934 respondentov 864 odpovedalo na základnú uvedenú otázku o danej znalosti. Z nich 638 označilo obezitu za rizikový faktor nádorového ochorenia. (Vie: 638; 73,8 %) a 226 uviedlo, že im daný vzťah nie je známy (Nevie: 226; 26,2 %). Celkové percento správnych odpovedí bolo pomerne prekvapivo vysoké. Predpokladali sme skôr o 15–20 % nižšiu vedomostnú úroveň. Podobný prieskum, avšak s podstatne početnejším zastúpením respondentov, ktorý robili a v roku 2012 publikovali v USA, bola takáto vedomosť na úrovni 50 % respondentov. Vyššiu vedomostnú úroveň v našom prieskume si vysvetľujeme: (a) nižším početným zastúpením respondentov so ZŠ vzdelaním; (b) vyšším zastúpením

zdroj: výzkum autorů

Tab. 1

C harakteristika súboru podľa sociodemografických parametrov

Počet respondentov

934 spolu

905 kompletne vyplnených dotazníkov

Pohlavie

Muži Ženy 21,90 % 78,10 %

Vek Aritmetický priemer Vekový medián Vekové rozpätie

47,75 48,00 17–98

Graf 1 Vplyv vzdelania na znalosť o obezite ako rizikovom faktore rakoviny Nevie

Vie

Vzdelanie ZŠ SŠ VŠ

4,30 % 54,20 % 41,50 % Bydlisko BA

28,90 % Finančný príjem

Tab. 2

Okr. mesto Vidiek 32,90 % 38,20 %

Menej ako 500 € 52,50 %

500–1000 € Viac ako 1000 € Neuviedlo 25,20 % 6,20 % 16,20 %

Viete, že obezita je rizikom pre vznik rakoviny?

Platné

Percento

Platné percento

Kumulatívne percento

Viem

638

68,3

73,8

73,8

Neviem

226

24,2

26,2

100,0

Spolu

100,0

864

92,5

Neplatné

70

7,5

Celkom

934

100,0

25,3

74,9

74,7

SŠ

VŠ

48,5

Z nalosť o obezite ako rizikovom faktore rakoviny 73,8 % respondentov označilo obezitu za rizikový faktor nádorového ochorenia.

Počet

25,1

51,5

ZŠ

Vzdelanie má významný vplyv na znalosť respondentov o obezite ako rizikovom 51,5 faktore rakoviny.

21

22

odborné téma obezita

Záver štúdie Všeobecná znalostná úroveň o obezite ako riziku pre vznik rakoviny bola v sledovanom súbore pomerne vysoká. 73,8 % respondentov označilo obezitu za riziko pre vznik zhubných nádorov. Deklarovaná motivácia pre navodenie, prípadne uchovanie zdravej životosprávy a zdravej telesnej hmotnosti bola veľká, a to vo všetkých hmotnostných kategóriách. Najviac motivovaných bolo v skupine obéznych a onkologickým ochorením postihnutých respondentov (95,9 %). Najmenej motivovaných bolo v skupine onkologicky chorých, ktorí nemali obezitu (74,2 %). Zo sledovaných demografických a socioekonomických faktorov (pohlavie, vek, vzdelanie, bydlisko, finančný príjem) jedine vzdelanie malo významný vplyv na sledovanú znalosť (pozri vyššie uvedené výsledky).

Možné riešenia vedúce k zvýšeniu povedomia o ovplyvniteľných rizikách rakoviny (vrátane obezity) a úloha zdravotných sestier v tomto procese Jedna tretina všetkých prípadov rakoviny je spôsobená nadmerným telesným tukom, nesprávnym stravovaním a sedavou životosprávou. Primárna prevencia rakoviny si kladie za cieľ predchádzať nádorovým chorobám a zameriava sa na zdravých ľudí v snahe zabrániť u nich vzniku nádorov. Primárnej prevencii treba venovať rovnakú pozornosť ako včasnej nádorovej diagnostike, t. j. skríningu prekanceróz a včasných štádií zhubných nádorov.

Zisťovanie úrovne vedomostí o rizikách a príčinách rakoviny, ako aj o ochranných faktoroch a opatreniach, je veľmi dôležité, lebo môže odhaliť nedostatky v jednotlivých znalostiach a pomôcť tak nasmerovať verejno-zdravotnícke, osvetové a edukačné aktivity správnym smerom k dosiah­nutiu nápravy. Ľudia majú nárok na informácie založené na vedecko-medicínskych dôkazoch. Iba informovaní a primerane vzdelaní jedinci môžu prijímať správne rozhodnutia

florence 6/14 6/13

vo svojej životospráve. Popredné onkologické spoločnosti na celom svete radia zvyšovanie informovanosti o prevencii rakoviny medzi top priority v boji proti zhubným nádorom. Obezita je významným faktorom, ktorý rôznymi mechanizmami prispieva k viacerým druhom rakoviny.

Znalosť o rizikovom vzťahu obezity k zhubným nádorom je významným predpokladom účinnej primárnej prevencie rakoviny. Vzdelávať treba všetkých občanov, predovšetkým však deti a mládež, ľudí s ukončeným základným školským vzdelaním a sociálne znevýhodnené a rizikové skupiny obyvateľstva.

Osveta a vzdelávanie by mali byť plánovité, systematické, kontinuálne a ich výsledky by mali byť pod spätnou kontrolou. Osobitný význam hrá verejnoprávna RTVS, rezorty školstva, zdravotníctva a kultúry. Spolu so systematickou osvetou by sa malo monitorovať (onko)rizikové správanie obyvateľov na celoštátnej i regionálnej úrovni. Úloha zdravotných sestier. Zaradenie zdravotníkov do (onko)preventívnych edukačných aktivít je prirodzeným opatrením v boji proti rakovine. Lekári spolu so zdravotnými sestrami sú nenahraditeľnou zložkou zdravotnej výchovy obyvateľstva. Sú to predovšetkým ambulancie prvého kontaktu (všeobecní praktickí lekári a ich zdravotné sestry), ktoré už pre svoju početnosť, ako aj veľký počet pacientov v ich každodennej praxi môžu významne zvyšovať vzdelanostnú úroveň ľudí o význame životosprávy (výživy, pohybovej aktivity a telesnej hmotnosti) pri prevencii rakoviny. Dôležité sú osobné upozornenia a poučenia lekárov a sestier v kombinácii s písomnými edukačnými materiálmi a v dnešnej digitalizovanej dobe aj s využitím všetkých dostupných prostriedkov informačných technológií, vrátane internetu. Dôležitým predpokladom je, aby samotní zdravotníci – lekári i sestry – boli presvedčenými a praktizujúcimi zástancami zdravej životosprávy. Pozitívne príklady motivujú niekedy viac ako „mnoho rečí“.

Literatúra 1. American Institute for Cancer Research. The AICR 2013 Cancer Risk Awareness Survey Report.

Washington DC, 2013. Dostupné na: http://www. aicr.org/assets/docs/pdf/education/aicr-cancerawareness-report-2012.pdf 2. Byers T. Obesity, Physical Activity & Cancer.

London, World Cancer Research Fund & International Association for the Study of Obesity [WCRF & IASO] Conference, 16–17 April, 2013 3. Calle EE, Kaaks R. Overweight, Obesity and Cancer: Epidemiological Evidence and Proposed Mechanisms. Nat Rev Cancer. 2004;4(8):579–591

4. Cancer Research UK. Improving cancer outcomes: An analysis of the implementation of the UK’s cancer strategies 2006–2010. London, Cancer Research UK, 2010 5. Cancer Research UK. Cancer Research UK’s strategy 2009–2014. Dostupné na: http://www. cancerresearchuk.org/prod_consump/groups/ cr_common/@abt/@gen/documents/generalcontent/cr_043314.pdf 6. Donohoe CL et al. Obesity and gastrointestinal cancer. British Journal of Surgery. 2010;97:628–642

Ďalšia literatúra je u autora.

obsah

recenzované části Retrospektivní studie 23 / Pracovní úrazy na Centrálních operačních sálech I ve Fakultní nemocnici Brno

Odborný článek 26 / Scientologická církev a přístup jejích členů ke zdraví

retrospektivní studie recenzované články

Pracovní úrazy na Centrálních operačních sálech I ve Fakultní nemocnici Brno Bc. Silvie Hodová Úsek prevence a kontroly infekcí Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno a COS I FN Brno hodovas@email.cz

Petra Balšínková COS I FN Brno

Ing. Jaroslava Jedličková, MBA COS I FN Brno

Souhrn / Cílem této retrospektivní studie bylo provedení incidence pracovních úrazů u personálu Centrálních operačních sálů I ve FN Brno. Studie probíhala na jednotlivých stanicích chirurgických oborů v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2010. Zařazeny byly všechny úrazy evidované v Denících pracovních úrazů. Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 371 pracovních úrazů. Nejčastějším typem poranění bylo poranění bodné. Nejčastějším místem poranění byl II. prst levé horní končetiny. Zaměstnanci u pracovních úrazů často podceňují možné následky a rizika z nich plynoucí.

Klíčová slova / pracovní úraz – rizikové faktory – pracovní prostředí – nemoc z povolání.

Work injuries at Central Operating Rooms 1 at University Hospital Brno Summary / The aim of this retrospective study was to implement the incidence of work injuries by the staff of the Central operating r­ ooms at I University Hospital Brno. This study covers the results of 5 years’ research from 1. 1. 2006 to 31. 12. 2010 of work injuries.

Covered were all injuries which are recorded in the “Register of minor accidents” of personnel at University Hospital Brno. During this reporting period a total of 371 accidents were recorded. The most common work injury was a puncture wound. The most common area of the injury was the 2nd finger of the left upper limb. Employees with work injuries often underestimate the possible consequences and risks arising from them.

Keywords / work injury – risk factors – working environment – occupational disease.

Úvod

Při výkonu zdravotnického povolání dochází relativně často k pracovním úrazům, které vznikají z mnoha příčin. U většiny zaznamenaných úrazů dochází ke kontaktu s biologickým materiálem daného pacienta. Tyto úrazy spadají do kategorie pracovních úrazů. Zákoník práce uvádí v § 106 odst. 4, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Dále je zaměstnanec povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin.

Zároveň je třeba připomenout fakt, že zaměstnavatel je zproštěn povinnosti plnit odškodné, pokud postižený zaměstnanec porušil pokyny k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví (BOZP), ačkoli byl s nimi řádně seznámen.

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela (§ 367 odst. 1), prokáže-li, že:

a) škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

b) škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, c) zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti (§ 367 odst. 2), prokáže-li, že: a) škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese

Recenzovaly Eva Bílá pracovník BOZP, Nemocnice Na Homolce Ing. Zuzana Holečková vrchní sestra OCSS, FN Hradec Králové

23

recenzované články retrospektivní studie

Graf 1

florence 6/14

Četnost úrazů na klinikách 2006–2010 n 100

103

Graf 3

Graf 4

Úrazy v jednotlivých letech

Úrazy v jednotlivých dnech

80 60

56

47

43 32 11

9

81 úrazů

20

2007

66 úrazů

2008

87 úrazů

pondělí

17 %

úterý

18 %

středa

21 %

čtvrtek

18 %

pátek

18 %

sobota

4%

neděle

5%

KU CH DISPEČINK

NC

H

CH K

0

OK

O

5

AR

UR OL

OR -P

ORL

GY N

H

ORT

KPRC

Graf 2

2006

40

38

30 6

2009

Druh úrazu 2006–2010 n 250

247

71 úrazů

2010

72 úrazů

200 150 100 57

na

ut bn

šk rá

ná trž

14

21

Obr. 1

69

4

11

0

2

Obr. 2

36

6

í

9

rá

í le n

po

pá

ní

in a ok ce a

ta m

ko n

po

hm

ož

dě

d pá

á dn bo

ná

10

3

1

tá

22

po le p

15

ní

50 16

ře z

24

41

15 4

4

zdroj: výzkum autorek

zaměstnanec; podle míry jeho zavinění (v případě uvedeném v odstavci c/) však zaměstnavatel uhradí alespoň jednu třetinu škody. Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal.

Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Za lehkomyslné jednání nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Soubor a metodika

Tato retrospektivní studie byla zaměřena na počet evidovaných pracovních úrazů, a to v letech 2006–2010. Do roku 2010 byly úrazy zaznamenávány do Deníků pracovních úrazů. Každý chirurgický obor na COS I měl vlastní evidenční knihu. Od

roku 2011 byla zavedena elektronická evidence úrazů. Ve sledovaném období pracovalo ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) na Centrálních operačních sálech I (COS I) 174 stálých zdravotnických zaměstnanců, z toho 87 perioperačních sester a 45 anesteziologických sester, dále 42 sanitářů a sanitářek. Pracovní úrazy lékařů, které vznikly při jejich pobytu na COS I, byly do roku 2010 evidovány na chirurgických stanicích dle jejich specializace. Sledovány byly počty úrazů na jednotlivých stanicích chirurgických oborů, a to na operačních sálech chirurgických, urologických, ortopedických, očních, traumatologických, gynekologických a sálech pro rekonstrukční chirurgii a popáleniny – viz graf 1. Podle mechanismu vzniku poranění byly v tomto období zaznamenány úrazy řezné a bodné, pády, pohmoždění, kontakt sliznic personálu s infekčním materiálem, poleptání, popálení, tržné rány a poškrábání.

graf 2. Nejčastěji poraněným místem na těle personálu byl ukazovák (69) a palec (41) levé horní končetiny – viz obr. 1, na pravé horní končetině ukazovák (36) – viz obr. 2. Tyto úrazy byly způsobeny nejčastěji chirurgickou šicí jehlou nebo jehlou pro zavedení Redonova drénu. Následovala řezná poranění (57). Nejméně častým úrazem bylo poleptání kůže dezinfekčním roztokem (1). Počet úrazů v jednotlivých letech byl celkově vyvážený – viz graf 3. Ve studii nás též zajímalo, zda je doba úrazu náhodná, nebo zda existují dny nebo období dne, kdy vzniká úrazů více. Ze získaných dat bylo zjištěno, že počet úrazů v jednotlivých dnech pracovního týdne nemá výraznou kolísavou tendenci (17–21 % v jednotlivých dnech). Nižší procento úrazů ve dnech pracovního klidu plyne z nepřetržitého zajištění provozu – viz graf 4.

Výsledky

Ve FN Brno je vypracován doporučený postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem. Tento postup zahrnuje sundání rukavic, ponechání rány

Celkový počet zaznamenaných úrazů za toto období byl 371. Mezi nejčastější úrazový děj patří bodné poranění (247) – viz

Doporučený postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem

retrospektivní studie recenzované články

několik minut krvácet, dále přibližně 10 minut vymývat vodou a mýdlem, poté provést dezinfekci místa prostředkem s virucidním účinkem. V případě, že rána nekrvácí, je doporučeno provést vymývání ihned nebo krvácení vyvolat. Okolí rány nehmoždit tlakem. Ránu zakrýt dle rozsahu a druhu poranění. Při zasažení oka nebo sliznic je doporučeno zasažené místo vypláchnout nebo dezinfikovat doporučenými antiseptiky.

V případě vzniku pracovního úrazu je postup hlášení ve FN Brno následovný: Zaměstnanec nahlásí úraz svému nadřízenému pracovníkovi, ten provede zápis do elektronické databáze. Následuje návštěva závodního lékaře do 24 hodin, respektive 72 hodin v případě, že se úraz odehrál ve dnech pracovního klidu. Lékař provede sepsání úrazu do osobní karty poškozeného. Podle mechanismu úrazu rozhodne lékař o odběru krve, popřípadě o odeslání postiženého na specia­lizované pracoviště.

Diskuze

Parenterální cestou může být přeneseno až dvacet různých infekčních nemocí. Mezi nejčastěji přenesená onemocnění patří onemocnění způsobená viry HBV (hepatitis B virus), HCV (hepatitis C virus) a HIV (human immunodeficiency virus). Díky povinnému očkování zdravotnických pracovníků v České republice od konce 80. let a dětí od roku 2001 se toto riziko přenosu nákazy snižuje (Havlík et al., 2002). Na-

vzdory tomu bylo dle Státního zdravotního ústavu v roce 2010 zaznamenáno 10 případů profesionálních nákaz virovými hepatitidami. Z deseti případů virových hepatitid hlášených v roce 2010 byla akutní hepatitida A zastoupena šestkrát, chronická hepatitida C byla zaznamenána dvakrát, akutní hepatitida B a chronická hepatitida B se vyskytly po jednom případě. Ve srovnání s rokem 2009 došlo k poklesu o 6 případů. Hepatitidou A onemocněly dvě všeobecné sestry, dvě učitelky v mateřské škole, dále jeden lékař a jeden radiologický asistent. Akutní hepatitidou B byla postižena jedna sestra JIP, která byla v předchozích letech před vznikem onemocnění řádně očkována. Chronickou hepatitidou B onemocněla zdravotní laborantka na oddělení klinické biochemie a hematologie. Chronická hepatitida C vznikla u jedné zubní lékařky a u jedné sestry v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Na COS I FN Brno ve sledovaném období pěti let nedošlo k žádné profesionální nákaze virovou hepatitidou všech typů ani HIV/AIDS. Do konce roku 2011 nebyl dosud zaznamenán žádný přenos viru HIV/AIDS z pacienta na personál zdravotnického zařízení v České republice (Husa et al., 2011). Charvátová (2005) provedla průzkumovou studii pomocí dotazníkového šetření u téměř 15 000 zaměstnanců, ve které zjišťovala způsob evidence u poranění ostrým kontaminovaným předmětem v 11 nemocnicích v České republice.

Zjistila, že alespoň jednou v profesní ka-

Literatura 1. Fenclová Z, Havlová D, Čerstvá M, Urban P, Pelclová D, Žofka J. Nemoci z povolání v České republice. Ročenka.

Praha: Státní zdravotní ústav, 2010. 96 s. ISSN 1804-5960 2. Havlík J et al. Infekční nemoci. 2. vyd. Praha: Galén, 2002. 186 s. ISBN 80-7262-173-4 3. Husa P, Krbková L, Bartošová D a kol. Infekční lékařství – učební text pro studenty všeobecného lékařství.

1. vyd. Brno: MU, 2011. 159 s. ISBN 978-80-210-5660-2 4. Charvátová P. Poranění zaměstnanců fakultních nemocnic ostrými předměty. [online]. [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/poraneni-zamestnancufakultnich-nemocnic-ostrymi-predmety-vyzkum-295736 5. Metodický návod k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Věstník MZ č. 5/2008 6. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Více o autorce Bc. Silvie Hodová 1995: ukonč. SZŠ, Brno – všeobecná sestra; 2010: ukonč.

Bc. studium – Ošetřovatelství, FZV UP v Olomouci; 2011: ukonč. specializační vzdělání – obor Perioperační péče, Brno; 1995–1997: BCHN Žlutý kopec, Brno – sestra na standardním oddělení a JIP; od 1997: FN Brno COS I, OKM Úsek prevence a kontroly infekcí

riéře se ostrým předmětem poranilo téměř 75 % zaměstnanců, nejčastěji to bylo o použitou jednorázovou jehlu při aplikaci léků. Mezi nejrizikovější pracovníky patřily porodní asistentky a všeobecné sestry.

Téměř třetina poranění zůstala bez záznamu do příslušné dokumentace a vyšetření protilátek bylo provedeno pouze u čtvrtiny poraněných. V naší studii bylo nejvíce úrazů zaznamenáno u lékařů chirurgů (164) a u periopeačních sester (139).

Závěr

V letech 2006–2010 bylo na COS I ve FN Brno provedeno přibližně 150 000 operací. Z těchto údajů vyplývá, že na každých 400 operací připadá jeden hlášený pracovní úraz. Z charakteru práce a prováděných výkonů však vzniku pracovních úrazů nelze zcela zabránit. Výskyt rizikových faktorů je při práci ve zdravotnických zařízeních značný, proto je nutné přísné dodržování veškerých předpisů a zásad BOZP a využívání všech dostupných ochranných prostředků v cílené intervenci dalších rizikových faktorů. Od roku 2010 jsou na všech odděleních FN Brno používány zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky, které snižují výskyt bodných poranění při jejich zavádění. Dále například s nástupem běžného používání ochranných brýlí se podle dostupných dosud nepublikovaných statistických údajů počet případů zasažení očí biologickým materiálem během posledních dvou let výrazně snížil.

Spoluautorky Petra Balšínková 1994: ukonč. SZŠ, Prostějov – všeobecná sestra; 2000: ukonč. specializační vzdělání – obor Instrumentování na operačním sále, Brno; 1994–1996: Delta s. r. o., Brno – sestra na RES; 1996–2010: Delta s. r. o., Brno – perioperační sestra; od 2010: FN Brno COS I Ing. Jaroslava Jedličková, MBA 1977: ukonč. SZŠ, Nové Město n. M. – zdravotní sestra; 1986: ukonč. PSS – instrumentování na operačním sále, Brno; 1999: ukonč. Bc. studium – ekonomika zdravotnictví, ESF MU Brno; 2006: ukonč. studium MBA – PIBS Praha; 1977–1992: FN u sv. Anny, I. chirurgická klinika – sestra na oddělení a na operačním sále; 1992–2001: FN Brno COS I – staniční sestra chirurgie; od 2001: FN Brno – vrchní sestra COS I; od 2011: NCO NZO Brno – odborný garant v perioperační péči

25

26

recenzované články odborný článek

florence 6/14

Scientologická církev a přístup jejích členů ke zdraví Bc. Eva Matoušková Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, ZSF, Jihočeská univerzita České Budějovice

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, ZSF, Jihočeská univerzita České Budějovice

Souhrn / Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. V České republice působí po právní stránce jako občanské sdružení. Její fungování je založeno na dianetice a scientologii. Lékařů si scientologové váží a nevylučují je. Výjimku představuje psychiatrie. Praktikují asist a purif. Preferují dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. K této církvi se pojí i řada kontroverzí.

Klíčová slova / scientologie – scientologická církev – dianetika – auditing – zdraví.

The Church of Scientology and their members access to health Summary / The Church of Scientology was officially registered in Los Angeles in 1954. In the Czech Republic legally operates as a civic association. Its functioning is based on Dianetics and Scientology. Scientologists revere and do not exclude doctors, except of psychiatry. They practice assist and purif. They prefer observance of silence at a time when the mind is weakened. The Church of Scientology is linked by a number of controversies.

Keywords / Scientology – Church of Scientology – Dianetics – auditing – health.

Úvod

Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes osm miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Lafayette Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách Dianetika. Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie – scientologie. Scientologická církev je založena výhradně na výzkumech, spisech a nahraných přednáškách L. R. Hubbarda. V České republice zatím nebylo možné scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet jejích členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje se okolo 800 osob. Její fungování je založeno na dianetice (technologii duchovního léčení) a scientologii (aplikované náboženské filozofii) (Tycho, 2001; Lužný, 2006; Velechovský, 2013; Vojtíšek, 2004).

Recenzovali Mgr. Dariusz Dyrbuś teolog Mgr. Bc. Pavlína Šnorová teolog

Tento článek má za cíl přiblížit scientologickou církev a vztah jejích členů ke zdraví.

Dianetika

Dianetika (dia – skrz, nous – duše) zkoumá vliv duše na tělo a pomáhá odstraňovat psychické kořeny nemocí, psychosomatické bolesti, nežádoucí pocity, emoce a odchylky od racionálního myšlení.

Nosný prvek dianetiky reprezentuje teorie o analytické a reaktivní mysli.

Analytická mysl – je uvědomělá a vědomě ji používáme. Ukládají se v ní naše zkušenosti, zážitky, pocity a lze je vědomě vyvolat. Veškeré její aktivity směřují k přežití. Nikdy se nemýlí a nepracuje chybně. Pokud není organismus aberován (odchýlen od racionálního myšlení či chování), je možné pomocí analytické mysli ovlivňovat veškeré tělesné funkce.

Nejdůležitější složku pod kontrolou analytické mysli zastupuje organismus.

Reaktivní mysl – je nevědomá a nelze ji ovládat vůlí. Je jediným zdrojem aberace a ukládají se v ní informace zaznamenané během traumatizujících událostí. Tyto informace mohou později negativně ovlivňovat naše jednání. Částečně nebo úplně se aktivuje v případě, kdy je částečně nebo úplně vyřazena mysl analytická. Pokud se stupeň vědomí snižuje, zapojuje se úměrně ke snížení

reaktivní mysl. Do reaktivní mysli se neukládají vzpomínky tak, jak si je představujeme, ale v podobě engramů (mentální obrazové záznamy zachycující skutečné zkušenosti, které obsahovaly bolest, bezvědomí a ohrožení přežití), které do největších podrobností zaznamenávají vjemy z okamžiků částečného nebo úplného bezvědomí (Tycho, 2001; Hubbard, 1999a; www.dianetika-brno.cz).

Dianetika je v podstatě technologickou metodou k oproštění se od své reaktivní mysli, která obsahuje velké množství záporné energie a zapříčiňuje celou řadu poruch, nemocí a problémů (Wolf, 1998; Lužný, 2006). Symbolem dianetiky je řecké písmeno delta se třemi žlutými a čtyřmi zelenými pruhy (www.dianetikalevice.sk).

Scientologie

Scientologie (z latinského scio – vědět a řeckého logos – studium něčeho) je aplikovanou náboženskou filozofií. Studuje ducha ve vztahu k vesmíru, sobě samému a ostatnímu životu. Vznikla na podkladě psychoterapeutických metod dianetiky, ale na rozdíl od ní jsou zde obsaženy náboženské prvky a stává se tedy náboženstvím se svojí vlastní terminologií. Lze ji využít mnoha způsoby, z nichž nejdůležitější jsou vzdělávání a auditing.

Jedná se o dvě paralelní cesty k duchov-

odborný článek recenzované články

nímu osvícení, dohromady označované také jako Most k naprosté svobodě (Tycho, 2001; Hubbard, 1999b).

Základní učení scientologie rozděluje jedince na duši, mysl a tělo, které se neustále vzájemně ovlivňují. Duše se nazývá thetan. Je to nesmrtelná duchovní bytost, jejíž zážitky dosahují za hranici jednoho života. Bez ní by neexistovala mysl a tělo, ale ona sama bez nich může existovat na Zemi či jinde ve vesmíru.

Mysl tvoří komunikační a řídící systém mezi thetanem a okolím. Jsou v ní uloženy veškeré zkušenosti a zážitky jedince.

Bytost využívá mysl pro co nejlepší přežití. Fyzické tělo existuje ve vlastním prostoru a ovlivňuje je vlastní elektrické pole (Hubbard, 1999b; Macháčková, 2002).

Společným jmenovatelem všech životních aktivit a hlavní hybnou silou thetana je přežití, zastoupené osmi dynamikami (1. d. sebe – přežít jako jedinec, 2. d. sexu – sex, rodina, 3. d. skupiny – přežít jako skupina, 4. d. lidstva – přežít jako lidstvo, 5. d. živé přírody – zachování přírody, 6. d. vesmíru, 7. d. duchovna – pokračování v existenci jako duchovní bytost, 8. d. nekonečna) (Hubbard, 1999b).

Scientologie používá dva základní symboly, z nichž první tvoří písmeno S propletené dvěma trojúhelníky a druhým je osmihrotý kříž (­www.dianetikalevice.sk).

Auditing K oproštění od reaktivní mysli a odstranění negativní energie se používá auditing. Cílem dianetického auditingu je stav Clear, tedy osoba zbavená reaktivní mysli. Auditing je cílená komunikace mezi auditorem, který klade otázky, a tím, kdo na ně odpovídá – Preclearem. Auditorovy otázky se týkají oblastí života, s nimiž má dotyčný problémy. Základním principem auditingu je důkladné prohlédnutí všeho, tím pádem to nad preclearem ztrácí moc.

U jednoho tématu se zůstává do doby, než dojde k dosažení zisku, zjištění něčeho nového a ztracení části reaktivní mysli nebo jejího vlivu na jedince. Auditing se provádí bez hypnózy a drog. Jediné, co se používá, je e-metr, který lokalizuje oblast duševní zátěže. Jedná se o přístroj vynalezený a sestrojený L. R. Hubbardem, který funguje na principu kožní reakce (www.ronsorg.com; Wolf, 1998; Lužný, 2006).

Asist Vedle auditingu patří ke scientologickým praktikám také tzv. asist. Jde o scientologický proces s přesnou řadou pokynů či akcí prováděných po zranění, při onemocnění vzniklém v důsledku zranění či u aktuálně probíhající nemoci. Vede ke zmírnění obtíží, případně ke zkrácení doby rekonvalescence. Provádět jej může jakýkoli dianetický auditor. Asist v žádném případě nezastupuje roli medicíny, nýbrž ji doplňuje. Kde je potřeba lékařské vyšetření či ošetření, tam by mělo být poskytnuto (Hubbard, 1999a; Hubbard, 2003).

Scientologická církev

Scientologie není dogmatické náboženství, v němž by člověk vše přijímal na základě víry, ale naopak používáním scientologických principů zjišťuje jejich pravdivost (www.scientologie.cz).

Existují tři kritéria, která definují náboženství. Scientologie všechna splňuje.

1. Víra ve vyšší realitu, která přesahuje hranice světa – scientologie obsahuje koncept duchovního světa zastoupeného sedmi dynamikami a koncept o bohu tvořený osmou dynamikou, která je vrcholem všeobecného ­přežití.

2. Náboženské praktiky – obřady, poskytování auditingu a tréninku ke zvýšení vědomí a následné porozumění duchovnímu světu.

3. Sdružování věřících – scientologové se sdružují v různých komunitách s odlišnými názvy dle jejich statusu a velikosti (www.dianetika-brno.cz).

Struktura scientologické církve je hierarchicky uspořádána. Nejníže jsou polní auditoři, kteří tvoří malé skupiny. Těm pomáhá sdružení I HELP (International Hubbard Ecclesiastic League for Pastors), které vydává publikace a další materiály.

Další stupeň tvoří scientologické mise (někde nazývané dianetická centra).

Scientologické misi pomáhá organizace SMI (Scientology Mission International), která je orientována na růst církve. Největší scientologická církev v Evropě působí v Anglii – Saint Hill, v USA je to Flag.

Speciálním druhem církve jsou „Centra pro celebrity“ a Freewinds, což je loď plující mezi Karibskými ostrovy. Ústřední organizace scientologické církve sídlí v Los

Angeles, vede ji bývalý mormon Jentzsch.

Organizace s názvem Centrum náboženské technologie chrání odkaz zakladatele církve L. R. Hubbarda, další organizace s názvem Církev duchovní technologie vlastní jeho majetek a stará se o jeho odkaz (www.scientologie.cz).

Vedle organizací tvořících strukturu scientologické církve se scientologové angažují i jinde. Spadají sem různé sociální a charitativní programy, které se zaměřují na specifické společenské oblasti, které upadají, a na jejich zvládání (Narconon, Criminon, Aplikovaná scholastika, cesta ke štěstí) (Voráček, 2000). Členem scientologické církve se může stát každý bez ohledu na věk, pohlaví, majetek, rasu, handicap či sexuální ­orientaci. Člověk pouze musí chtít udělat něco sám se sebou. Scientologické služby využívá i celá řada umělců a známých osobností. Přijímají mezi sebe i drogově závislé a pomáhají jim s léčbou závislosti.

Stejně jako ostatní náboženství má i scientologická církev své svátky a náboženské obřady, k nimž se řadí nedělní bohoslužby, svatba, obřad pojmenování (naming), pohřeb (funeral). Svátky slaví dle zemí, ve kterých žijí, včetně Vánoc a Velikonoc. Speciálními svátky jsou 13. 3. narození Hubbarda, 9. 5. první vydání Dianetiky, 6. 6. první plavba a 7. 10. založení asociace (scientology.com).

Scientologové a přístup ke zdraví

Scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o úraz či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou odmítanou oblastí je psychiatrie. Neuznávají ji jako lékařský obor, nemá podle nich vědecký základ a nikoho nevyléčila. Problémy v této oblasti dokážou vyřešit vlastními metodami. Podle scientologů nejde o léčbu, ale o velice výnosný obchod, který dosahuje hrůzných rozměrů (www.cchr.org).

Pro očištění organismu praktikují purif. Purifikační program se skládá ze tří hlavních částí. První je úprava životosprávy, kdy jedinec vykonává běžné zaměstnání, ale jí hodně zeleniny, dobře a dlouho spí, dodržuje denní režim a přijímá velké dávky vitaminů, z nichž nejdůležitější je niacin. Druhou částí je pravidelný jogging, protože běhání

27

28

recenzované články odborný článek

urychluje krevní oběh a protepluje organismus. Třetí složkou jsou pak až tři hodiny saunování denně (Vojtíšek, 1998).

Scientologie nezakazuje kouření ani alkohol, ale alkohol vnímá jako jed, jehož jedinou předností je, že se na něj dají uvalit velké daně (Hubbard, 1999a).

U interrupce a antikoncepce platí: „Největší dobro pro největší počet životních oblastí jedince.“ Dianetika vidí jediný důvod, proč lidé chtějí interrupci, a tím je aberace (Hubbard, 1999a).

Scientologové preferují dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Oslabení mysli probíhá jak v době operací, invazivních výkonů, porodů, tak v době samotné nemoci. U člověka v bezvědomí je vše, co se kolem něho nebo vůči němu vysloví, ukládáno do reaktivní mysli v podobě engramů, jimiž je později aberován (Hubbard, 1999a).

Požadavek ticha je spojen i s oblastí těhotenství a porodu, tzv. tichý porod.

Při něm jde o zajištění co nejlepšího možného prostředí pro matku a dítě. Porod se uskutečňuje v tichém a milujícím prostředí bez přítomnosti slov, jak jen to je

možné, aby se zabezpečil zdravý rozum matky i dítěte. Během těhotenství se dodržování ticha týká případů, při kterých dojde ke zranění matky (Hubbard 1999a; www.scientologie.cz).

Závěr

Scientologové rozlišují minulost, přítomnost i budoucnost. V současnosti se člověk snaží odpoutat od minulých prožitků, které ho svazují, aby mohl prožít lepší budoucnost. Veškeré negativní zážitky z minulosti jsou uloženy v reaktivní mysli. Scientologie věří, že člověk je duchovní bytost, která žila mnoho životů a snaží se o přežití. Po smrti se duše (thetan) přesouvá do nového těla nebo bloudí po planetě jako duše (Macháčková, 2002).

Se scientologickou církví se však pojí i řada kontroverzí. Například církev čelí mnoha soudním sporům. Členové církve přisuzují jejímu zakladateli L. R. Hubbardovi mimořádné schopnosti. Dianetika není věda, ačkoli to scientologové uvádějí, Oxfordský test, který podstupují noví členové, má podle odborníků vždy negativní výsledky. Na auditing je mož-

florence 6/14

né získat návyk a je tedy možné získat na něm závislost. E-metr sloužící k lokalizaci oblasti duševní zátěže je ovlivnitelný silou stisku elektrod, teplotou nebo pocením. Boj scientologů s psychology a psy­ chiatry se projevuje nejenom neuznáváním těchto oborů jako možnosti léčby, ale i vytvořením Občanské komise pro lidská práva, která získává a dokumentuje svědectví o zločinech psychiatrie a tím vyvolává strach z těchto metod (Vojtíšek, 1999; Vojtíšek, 2000).

Scientologie byla kontroverzní již od svého počátku. V současné době tento stav přetrvává a dá se předpokládat, že kontroverzní zůstane. Proto záleží na každém z nás, jaké stanovisko k této církvi zaujmeme (Vojtíšek, 2000).

Symboly scientologické církve:

Literatura 1. Centrum Dianetiky a scientológie Levice.

Aké symboly používá scientológia. [online]. © 2007 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http:// www.dianetikalevice.sk/scientologia/akesymboly-pouziva-scientologia 2. Citiziens commission on human rights.

Real Disease vs. Mental “Disorder”. [online]. © 1995–2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.cchr.org/quick-facts/introduction.html 3. Dianetické centrum Brno. Co je to Dianetika? [online]. © 2010 [cit. 2011-11-21].

Dostupné z: http://www.dianetika-brno.cz/ co-je-dianetika/ 4. Hubbard LR. Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví. 1. vydání. Copenhagen: NEW ERA, 1999a. 535 s. ISBN 87-7816655-1 5. Hubbard LR. Pomoc při nemocech a zraněních. 1. vydání. Copenhagen: NEW ERA, 2003. 47 s. ISBN 87-7968-509-9 6. Hubbard LR. Scientologie: základy myšlení. 1. vydání. Copenhagen: NEW ERA, 1999b.

183 s. ISBN 87-7816-708-6 7. Lužný D. Scientologie. In: Expertízy o Scientologické církvi. [online]. 2006. [cit. 2011-09-21]. Dostupné z: http://scientologie-expertizy.wz.cz/luzny.html 8. Macháčková L. Scientologická církev. In: Duchovná scéna na Slovensku. [online]. 2002 [cit. 2011-10-10]. Dostupné z: http://scientologia.szm.com/

9. RONS ORG. Hnutí alternativní scientologie. [online]. [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: http:// www.ronsorg.com/images/roccz.pdf 10. Scientology. What religious holidays do Scientologists celebrace? [online]. © 2013 [cit.

2013-01-27]. Dostupné z: http://www.scientology.org/faq/inside-a-church-of-scientology/ scientology-religious-holidays.html 11. Tisková kancelář Scientologické církve pro ČR a SR. Co je to tichý porod? [online]. © 2000–2010 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.scientologie.cz/tisk/index. php?display=article&ID=117&back=category&search=&searchBy=&cat=6&pg=7&version=CZ 12. Tisková kancelář Scientologické církve pro ČR a SR. Co je Scientologie? [online]. © 2000–2010 [cit. 2011-12-21]. Dostupné z: http://www.scientologie.cz/tisk/index.php?display=page&ID=7&version=CZ 13. Tisková kancelář Scientologické církve pro ČR a SR. Co Scientologie říká o výchově dětí? [online]. © 2000–2010 [cit. ­2013-03-12].

Dostupné z: http://www.scientologie.cz/ tisk/index.php?display=page&ID=39&ver­ sion=CZ&pg=12 14. Tisková kancelář Scientologické církve pro ČR a SR. Mezinárodní asociace scientologů. [online]. © 2000–2010 [cit. 2011-10-20].

Dostupné z: http://www.scientologie.cz/ tisk/index.php?display=page&ID=7&version=CZ&pg=12

15. Tycho AP. Tak mnoho cest. 1. vydání.

Olomouc: Spolek moravských nakladatelů, 2001. 308 s. ISBN 80-238-7253-2 16. Velechovský P. Víry a vyznání – Nová náboženská hnutí v České republice. In: Expertízy o Scientologické církvi. [online]. 2013 [cit. 2013-06-21]. Dostupné z: http://www. viryavyznani.estranky.cz/clanky/scientologicka-cirkev---dianeticke-centrum.html 17. Vojtíšek Z. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství.

1. vydání. Praha: Portál, 2004. 462 s. ISBN 80-7178-798-1 18. Vojtíšek Z. Fenomén zvaný scientológia (2). Rozmer: časopis pre kresťanskú duchovnú orientáciu. 1998;1(3):8–11. ISSN 1335-2660 19. Vojtíšek Z. Fenomén zvaný scientológia (3). Rozmer: časopis pre kresťanskú duchovnú orientáciu. 1999;2(1):10–13. ISSN 1335-2660 20. Vojtíšek Z. Náboženství kontroverze. ­Dingir. 2000;3(4):11–13. ISSN: 1212-1371 21. Voráček J. Scientologie a technologie L. R. H. Dingir. 2000;3(4):32–33. ISSN: ­1212-1371 22. Wolf J. Původní recenze knihy Dianetika: Moderní věda o duševním zdraví. In: Expertízy o Scientologické církvi. [online]. 1998 [cit.

2011-11-21]. Dostupné z: http://wolf.nazory. cz/dianetika.html + Rozhovory se členy Scientologické církve

INOVACE

pro moderní pediatrickou péči Hospitalizace znamená pro většinu pacientů stresovou situaci. O to více to platí o dětských pacientech, a to jak při krátkodobém, tak zejména dlouhodobém pobytu. Aktuálním trendem je proto nejen prostředí na dětských odděleních maximálně zpříjemnit, ale poskytnout také stejně funkční zařízení a vybavení, které je běžně dostupné dospělým pacientům.

Nové lůžko TOM 2 představuje vynikající spojení funkčnosti, ergonomie a designu.

Ošetřovatelské péče v pediatrii má výrazná specifika. Dětští pacienti mají odlišnou fyziognomii a anatomii, tomu je nutné přizpůsobit nejen odborný přístup, ale také používanou techniku.

Samostatnou kapitolou je psychika dětských pacientů. Dnes už je samozřejmostí přítomnost rodičů během hospitalizace, což znamená nejen nutnost komunikace s dítětem a dospělým, ale i vytvoření příjemného, důvěryhodného prostředí pro pacienta i doprovod. V souladu s novými trendy představuje společnost LINET inovace, které výrazně přispívají ke zlepšení úrovně ošetřovatelské péče v pediatrii. V současné době LINET nabízí kompletní řadu výrobků pro dětské pacienty všech věkových kategorií. – novorozenecké lůžko MiMi, dětské lůžko TOM 2 a resuscitační lůžko Multicare pro pediatrické pacienty.

NEJLEPŠÍ PŘÍSTUP K DĚTSKÉMU PACIENTOVI Segment dětských lůžek pro předškolní věkovou kategorii dlouhodobě reprezentovala pouze strohá lůžka s kovovými postranicemi. Desig-

nově i konstrukčně zastaralé řešení nově nahrazuje elektricky polohovatelné lůžko TOM 2 s originálním konceptem teleskopických postranic, sloupovým mechanismem a nadstandardními bezpečnostními parametry. TOM 2 tak představuje dokonalou fúzí funkčnosti, ergonomie a designu a kategorii dětských lůžek posunuje do zcela nové dimenze.

Nová technologie umožňuje nastavit plynule a jednoduše 3 různé polohy postranic pro bezpečný pobyt pacienta na lůžku. Zároveň v žádné

Bezpečnou novorozeneckou postýlku MiMi je možné zapůjčit i na doma.

poloze nezabraňují personálu při manipulaci s pacientem a v přístupu k lůžku. Stejně převratné je také použití sloupových jednotek jako zdvihového mechanismu. Dominantním designovým prvkem celého lůžka jsou plastová průhledná čela, díky nimž má personál dokonalý přehled o situaci na lůžku. Zároveň poskytuje ležícímu pacientu kontakt s okolím. Čela mohou být oživena dětským motivem medvídka, který v kombinaci s barevným designem dodává lůžku přátelskou a důvěryhodnou vizáž.

PESTRÝ MULTICARE S ŽIRAFOU ZAUJME DĚTI I DOSPĚLÉ Právě vizáž je klíčová u speciální verze lůžka Multicare pro dětské pacienty. Resuscitační lůžko Multicare je TOP produktem LINETu a je určené zejména pro kritickou péči na JIP a ARO. Nyní je Multicare k dispozici v pediatrické variantě.

Unikátem je verze ve tvaru žirafy, která je určena především pro oddělení dlouhodobě hospitalizovaných pacientů, například dětí s leukémií, které de facto žijí v nemocnici a na lůžku stráví měsíce až dva roky. Lůžko si přitom zachovává funkčnost, přidanou hodnotou je hravý a nevšední design lůžka. Zvířecí motiv přináší do sterilního nemocničního prostředí vítané rozptýlení a působí pozitivně na psychiku malých pacientů i jejich rodičů. Nápad vývoj žirafího lůžka vznikl právě na jednom z oddělení s dětskými pacienty s leukémií. „Vnímáme, že zejména v sektoru privátních zdravotnických zařízení zákazníci začínají hledat nové cesty, jak společně se zdravotní péči nabízet také určitou nemedikální přidanou hodnotu. I lůžko tak vnímají v podstatě jako výkladní skříň nemocnice a jejích služeb. To je nový trend, který chceme v budoucno stále více rozvíjet,“ vysvětlil Zbyněk Frolík, spolumajitel společnosti LINET Group SE. WWW.LINET.CZ

Koncept pediatrického lůžka Multicare v designu „žirafy“ představil LINET během veletrhu Arab Health 2014 v Dubaji.

praxe Rouškování na Homolce

florence 6/14

Historický vývoj rouškování v Nemocnici Na Homolce Mgr. Michaela Kohoutová Neurochirurgické operační sály, NNH, Praha Mgr. Ludmila Jurinová Neurochirurgické operační sály, NNH, Praha

Autorky v článku mapují vývoj rouškování na operačních sálech neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce v Praze. Jedná se o historický pohled na postupné zavádění jednotlivých změn v systému rouškování a jejich aplikaci v klinické praxi.

P

Ukládání sterilních kontejnerů a prádlových balíků

racujeme v nemocnici s historií, která se nemůže délkou svého trvání srovnávat s pracovišti, jejichž počátky sahají daleko do minulosti. Přesto jsme ještě zažily uchovávání sterilního materiálu v bubnech.

Naše nemocnice byla otevřena 15. 7. 1989 jako vládní sanatorium známé pod názvem SANOPZ a byla spíše interního a rehabilitačního charakteru. Počátkem 90. let byla přejmenována na Nemocnici Na Homolce se zaměřením především na léčbu chorob kardiovaskulárních a nervového systému. To s sebou přineslo rozvoj operačních sálů, mimo jiné i našich neurochirurgických sálů. Zpočátku se používal již zmíněný bubnový systém, v němž byly sterilně uloženy empíry či kardiopláště na operace mozku a páteře. Také zde byly uloženy látkové roušky 120 cm velké, prostěradla a gumovky. Samostatný buben byl naplněný čtverci, tampóny, břišními rouškami a štětičkami. Tyto bubny se používaly po celou dobu trvání operačního programu a sterilními podávkami se vytahovaly potřebné kusy roušek

foto: autorky

30

či sušení. Umývadla byla balená do lukasteriku.

To vše nám bylo dodáváno společně s operačními síty v plechových skříních z Oddělení centrální sterilizace.

Od roku 1993 jsme postupně přecházely na kontejnerový systém a od bubnů se upouštělo.

V meziobdobí, než byl nakoupen dostatečný počet kontejnerů, byly roušky baleny do papírového dvojobalu. Kontejnery byly označeny P6, bylo v nich 6 prostěradel, kontejner s pěti gumovkami, pěti 120 cm velkými rouškami, látkovým pytlem na instrumentační stolek, perforovanou rouškou a gumovkou na stojánek se šitím. K tomuto stojánku jsme také měly několik vysterilizovaných sad s umělohmotnými kryty po deseti kusech. Vždy po skončení operačního programu se jimi přikryla jednotlivá hrdla umělohmotných lahviček se šitím, umístěných na tomto stojánku.

Sušení bylo v samostatném lukasterikovém pytli.

Nevybavuji si, že bychom měly s tímto systémem nějaké větší problémy. S podávkami jsme byly tak sžité, že byly jako naše prodloužená ruka.

Dokonce jsme se s některými kolegyněmi shodly, že jsme je na počátku zavádění jednorázového bezpodávkového systému postrádaly a stále podvědomě hledaly.

Jednorázové rouškování se na neurochirurgických operačních sálech začalo používat na přelomu let 2004–2005. Důvodem změny bylo nejen přijetí evropské normy EN 13795, která jasně vymezuje kritéria pro vlastnosti používaných materiálů, národní legislativou, ale také zajištění komfortu a profylaxe nákaz v operačním traktu jak pro pacienta, tak pro operační tým.

Přechod od klasického rouškování bavlněným prádlem na jednorázové rouškování byl ve znamení testování výrobků od jednotlivých firem. Kritériem výběru byla jednak celková cena, kvalita materiálu, ale nepochybně také naše zkušenosti s jednotlivými výrobky během testování. Nakonec jsme se rozhodly pro firmy

foto: Profimedia

Rouškování na Homolce praxe

Hartmann Rico a Cardinal Health Care, které nám pomohly nejen s počáteční objednávkou, ale i s uspořádáním rouškovacích setů.

Jednorázové rouškování a operační pláště objednáváme na operační sály přímo ze skladu Oddělení centrální sterilizace, které má přímé propojení s operačním traktem. To nám umožňuje během dne operativně doplňovat chybějící materiál.

Na našich operačních sálech používáme pět speciálních sad jednorázového rouškování.

Používáme set na bederní páteř, na krční páteř, univerzální set, tracheo set a set na karpální tunely. Tyto sety obsahují pouze jednotlivé roušky sloužící ke krytí operačního pole, lepicí pásky na fixaci hadic či kabelů a návlek na instrumentační stolek, ostatní materiály (operační pláště, lepicí roušky, gumovky, mulový materiál apod.) jsou dodávány odděleně. Výjimkou je tracheo set, který obsahuje také operační pláště, mulový materiál, hadice k odsávačce a injekční stříkačky. Tento speciální set je využíván při zavádění intrakraniálního čidla či komorové drenáže, a to mnohdy mimo operační sál. Takto uzpůsobený set u těchto akutních výkonů přípravu usnadňuje a především zrychluje.

A proč jednorázové rouškování?

Jedná se o materiál, který působí jako bariéra proti infekcím, rychle nasává veškeré tekutiny a zároveň dobře odnímá pot pacienta. Operační krytí z tohoto materiálu se vyznačuje rychlou fixací na kůži pacienta pomocí lepicí pásky, spolehlivostí, splývavostí, řasitelností a snadnou manipulací při krytí operačního pole, přispívá k redukci rizika kontaminace operační rány a poskytuje bezpečnou ochranu jak pacientům, tak operačnímu týmu. To je nepochybně velký výčet výhod, které bychom u klasického bavlněného rouškování jen těžko hledali.

Co říci závěrem? I přes počáteční nedůvěru se nám jednorázové operační krytí osvědčilo a je nesporným přínosem pro naši práci.

Více o autorkách Mgr. Michaela Kohoutová 1997: ukonč. SZŠ v Nymburce – obor všeobecná zdravotní sestra; 2001: ukonč. PSS – Instrumentování na operačním sále; 2006: ukonč. Bc. stu­ dium – Ošetřovatelství, LF UK v Hradci Králové; 2013: ukonč. Mgr. stu­ dium – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, modul chirurgie, ZSF JU České Budějovice; 1997–1999: IKEM, kardiochirurgické oddělení, JIP – všeobecná sestra; 1999–2004: Nemocnice Kolín, COS – všeobecná sestra specialistka; 2004–2006: FNKV, neurochirurgická klinika, operační sál – všeobecná sestra specialistka; od 2006: NNH, neurochirurgické oddělení, operační sály – všeobecná sestra specialistka

Mgr. Ludmila Jurinová 1992: ukonč. SZŠ v Děčíně – obor všeobecná zdravotní sestra; 1998: ukonč. PSS – Instrumentování na operačním sále; 2003: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, 1. LF UK v Praze; 2011: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelství, VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave; 1992–1993: NNH, neurochirurgické oddělení – všeobecná sestra; od 1994: NNH, neurochirurgické oddělení, operační sály – všeobecná sestra specialistka

31

32

florence 6/14

pro školy text: PhDr. Marie Zvoníčková, Mgr. Renata Vytejčková, Mgr. Jana Holubová, Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D., PhDr. Hana Svobodová, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Jak vypadá výuka ošetřovatelství „nezdravotníků“ v kombinované formě studia na 3. LF UK v Praze Kombinovaná forma studia představuje kombinaci prezenční a distanční formy výuky. Všeobecné sestry se na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (3. LF UK) připravují v prezenční i kombinované formě studia. V tomto článku se zaměříme na specifika výuky odborných ošetřovatelských předmětů v kombinované formě studia se zvláštním zřetelem na studenty bez předcházejícího zdravotnického vzdělání.

V

ětšina studentů kombinované formy studia všeobecná sestra absolvovala před nástupem na 3. LF UK střední zdravotnickou školu, obor zdravotnický asistent, někteří vyšší odbornou školu zdravotnickou, obor zdravotnický záchranář. Každoročně roste počet studentů, kteří získali středoškolské nebo i vysokoškolské vzdělání v úplně jiném oboru, například ekonomie, žurnalistika, pedagogika, antropologie aj. K označení těchto studentů používáme na 3. LF UK pracovní název „nezdravotníci“. Výuka dospělých lidí s vlastními životními zkušenostmi představuje pro pedagogy velkou výzvu.

V zahraniční literatuře můžeme nalézt odborné články zaměřené na problematiku přípravy dospělých na zdravotnické profese (Montgomery, 2008), v české odborné literatuře se jedná o nové téma. Úvodem je nutné konstatovat, že v rozvinutých zemích tvoří dospělí lidé skupinu potenciálních studentů, o kterou se uchází řada praktických oborů včetně ošetřovatelství. Cílem je získat pro obor zralé jedince s životními i pracovními zkušenostmi, pro které představuje péče o nemocné velkou hodnotu. Nedostatek pracovních míst

v atraktivních oborech, nezaměstnanost a složitá současná ekonomická situace přispívají k tomu, že absolventi jiných středních, vyšších a vysokých škol nastupují ke studiu oboru, který poskytuje relativní pracovní jistotu.

Obor ošetřovatelství může takto získat vzdělané a zralé příslušníky s potenciálem dalšího osobnostního i odborného rozvoje. Znamená to ovšem překonat stereotypy tradiční odborné přípravy a věnovat velkou pozornost adaptaci těchto studentů na velmi specifické podmínky praktické ošetřovatelské přípravy a získávání profesního sebevědomí při praktické výuce.

Vyučující oboru ošetřovatelství jsou klíčovým předpokladem pro úspěšnost tohoto programu. Vyučující musejí být přesvědčeni, že se jedná o smysluplný a splnitelný úkol. Na 3. LF UK učí ošetřovatelské předměty sestry s vlastní dlouholetou klinickou praxí. Řada z nich disponuje zkušenostmi s přípravou studentek v zahraničí, pro které bylo ošetřovatelství tzv. „second career“, druhou životní kariérou, a tak rozumějí potřebám této skupiny studentů a dokáží vytvořit takové podmínky a klima, aby studenti, kteří mají předpoklady pro

studium a výkon profese, mohli nezbytné znalosti, dovednosti i postoje získat.

3. LF UK se pro výuku odborné praxe podařilo navázat vynikající spolupráci s předními pražskými zdravotnickými zařízeními a připravit tým mentorek, které se podílejí na vedení souvislé odborné praxe a které jsou schopné se spolu s učitelkami studentům „nezdravotníkům“ věnovat tak, aby dokázali zvládnout nároky, které na ně odborná praxe klade.

Studenti „nezdravotníci“ v kombinované formě studia jsou velmi motivovaní a do svého studia investují hodně času a energie. Teoretická výuka (§ 4 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 39/2005 Sb.) probíhá pro všechny studenty stejně a „nezdravotníci“ se s ní obvykle vyrovnávají velmi dobře.

Základní, humanitní a klinické předměty pro ně nepředstavují většinou problém. Z předcházejícího studia se umějí učit, penzum látky dokáží vstřebat a také dokáží oddělit podstatné od nepodstatného. Často dokonce bývají oporou pro své kolegyně se zdravotnickou praxí, a to zejména v předmětech, jako je například biofyzika, biochemie, výzkumná metodologie atd.

foto: Profimedia

33

Problém ovšem představuje praktická výuka. Řešením tohoto didaktického problému jsme na 3. LF UK strávili už hodně času a získali jsme zkušenosti, o které bychom se rádi podělili.

Praktický nácvik se studenti učí na pomůckách, s nimiž se v praxi skutečně setkají Mezi ošetřovatelské předměty patří tradičně teorie ošetřovatelství, ošetřovatelské postupy a odborná praxe. Teorie ošetřovatelství se zaměřuje na zvládnutí teoretického rámce pro ošetřovatelskou péči. Zabýváme se ošetřovatelským procesem a filozofickými východisky péče a pečování, potřebami nemocných, vzděláváním a rolí sester a ostatních pracovníků ve zdravotnickém týmu, podmínkami pro vykonávání ošetřovatelské praxe, multikulturním ošetřovatelstvím atd. v souladu s požadavky a cíli Metodického pokynu k vyhlášce č. 39/2005 Sb. Výuka probíhá standardně formou přednášek, seminářů, praktik a prezentací s důrazem na porozumění významu ošetřovatelské teorie pro ošetřovatelskou praxi. Obsah výuky je provázán tak, aby umožnil studentům získat dostatečnou teoretickou oporu pro odbornou praxi.

Základní podmínkou před vstupem na praxi ve zdravotnickém zařízení je systematická výuka dovedností v ošetřovatelských postupech. V průběhu kvalifikačního studia je předmět

ošetřovatelské postupy vyučován v pěti semestrech a je povinný pro všechny studenty oboru. Návaznost jednotlivých témat je logicky uspořádána tak, aby se studenti připravili na konkrétní úsek odborné praxe. Začíná se od základních témat, jako je prevence infekcí spojených se zdravotní péčí se zaměřením na hygienu rukou, a věnuje se tématům z oblasti základních potřeb, jako je hygienická péče, péče o výživu a vyprazdňování nemocných, rehabilitační ošetřování apod. Postupně se zařazují technicky náročnější postupy, které vyžadují hlubší klinické znalosti, např. invazivní výkony, nebo oborově specifické dovednosti, např. příprava kojenecké stravy.

Nácvik dovedností probíhá na několika úrovních. Studenti „nezdravotníci“ se nejprve seznámí s jednotlivými postupy ošetřovatelské péče na teoretické úrovni v posluchárnách spolu s ostatními studenty daného ročníku. Na teoretický základ navazuje procvičování jednotlivých dovedností v laboratorních podmínkách odborné učebny. Výuka probíhá v blocích a účastní se jí malé skupiny studentů, jejichž znalosti a zkušenosti jsou na podobné úrovni. Cílem je, aby studenti měli možnost seznámit se se specifickými pomůckami, vidět jednotlivé postupy a získávat dovednosti na standardních i sofistikovaných modelech dříve, než budou praktikovat ve zdravotnických zařízeních u pacientů.

Nezbytnou podmínkou takovéto výuky je používání těch pomůcek a postupů, se kterými se pak studenti setkávají ve zdravotnických zařízeních. Nejedná se o virtuální svět, ale o výuku pro praxi, není nutné ukazovat studentům všechny možné pomůcky, které existují. Naopak je velmi důležité vybrat ty pomůcky, které studenti na praxi budou skutečně používat, a to pro vyučující znamená mít jasné informace o navazující praxi. Řídíme se tady andragogickou zásadou, že dospělý student se nechce učit zbytečné věci, nemá tolik času ani energie, ale rád se naučí to, co určitě potřebovat bude.

Všichni vyučující se snaží postupovat stejně, aby studenti „nezdravotníci“ nebyli zbytečně stresováni individuálním lpěním vyučujících na nedůležitých detailech.

Významným prvkem v osvojování dovedností v ošetřovatelských postupech je možnost využití volných hodin v odborné učebně. Studenti procvičují konkrétní výkony podle svých individuálních potřeb samostatně nebo ve skupinách, mohou používat všechny pomůcky, které jsou k dispozici, mohou si donést i vlastní pomůcky. V této době mohou i konzultovat se zkušenějšími kolegyněmi nebo vyučujícími.

Studentům „nezdravotníkům“ nabízíme možnost účastnit se praktického vyučování ošetřovatelských postupů spolu se studenty prezenční formy studia. Část výuky se organizuje formou workshopů zaměřených na témata pro studenty zajímavá, např. péče o pacienta s implantabilním venózním portem, péče o pacienta s epidurálním katetrem či využití moderních obvazových prostředků v péči o rány, anebo témata, která vyžadují intenzivnější praktickou přípravu (periferní žilní kanylace, zavedení nazogastrické sondy, převazy ran apod.). Podstatná část výuky ošetřovatelských postupů však probíhá na vybraných nemocničních odděleních vždy pod vedením odborné učitelky. Cílem této výuky je aplikovat v nemocnici znalosti a dovednosti získané v laboratorních podmínkách odborné učebny. Výuka vedená odbornou učitelkou poskytuje všem studentům, ale „nezdravotníkům“ zvláště, pocit jistoty a bezpečí v neznámém prostředí.

Vyučující dobře ví, jak se daný výkon

34

florence 6/14

pro školy vyučuje v učebně, jaké pomůcky se používají, jak je student zručný. Současně zná podmínky nemocničního oddělení a dokáže zajistit, aby student mohl daný výkon provést tak, jak se naučil v učebně. Vyučující vede studenta ke správné komunikaci s nemocnými a spolupráci s ostatními studenty a zdravotníky.

Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá nezbytnost přítomnosti odborných učitelek na praktické výuce v nemocnici zejména v první polovině studia při získávání a upevňování správných návyků při provádění praktických ošetřovatelských postupů.

Studenti „nezdravotníci“ pomáhají zdravotníkům zbavit se profesionální slepoty Studenti bez předchozího zdravotnického vzdělání mají při výuce ošetřovatelských postupů v nemocnici specifické potřeby. Zvláštním specifikem bývá vyšší zodpovědnost a opatrnost, která jim na praxi často svazuje ruce. Trvá jim delší dobu, než získají jistotu při provádění výkonů. Větší jistotu vidíme u studentů, kteří sice kvalifikovanými zdravotníky nejsou, ale již pečovali o nemocného člena rodiny. Výhodou u studentů bez předchozího zdravotnického vzdělání bývá, že přicházejí ve vztahu k ošetřovatelské péči jako tzv. „tabula rasa“, to znamená, že nemají nesprávné návyky způsobené rutinním prováděním výkonů a snaží se pracovat podle předpisů. Jsou však také velmi vnímaví a schopni okamžitě rozpoznat nesprávně prováděné postupy. Mají potřebu o tom diskutovat a dožadují se vysvětlení, což často vyvolává diskuzi nejen v rámci studijní skupiny, ale i v rámci ošetřovatelského týmu nemocničního oddělení. Tento přístup nabízí sestrám i vyučujícím možnost zbavit se tzv. profesionální slepoty a uvidět situaci z jiného úhlu pohledu.

Na konci blokové praxe ve 3. semestru studia probíhá hodnocení dovedností studentů při provádění ošetřovatelských postupů. Klade se důraz na dodržování hygienicko-epidemiologických předpisů, bezpečné péče, dodržení a zdůvodnění správného postupu s ohledem na nemocniční standardy, komunikaci s nemocným a provedení záznamu v dokumentaci. Jedná se o zá-

sadní mezník odborné ošetřovatelské přípravy. Pokud studenti „nezdravotníci“ absolvují prověření praktických dovedností úspěšně, jejich sebevědomí se zvýší a další praktická příprava už probíhá obvykle bez většího strachu a nejistoty.

Výuka odborné praxe v semestru a prázdninové praxe probíhají pod odborným vedením mentorek v bloku pěti týdnů v každém semestru a v bloku čtyř týdnů v době letních prázdnin. Odborná praxe v této souvislé podobě umožní zapojení studentů do běžné praxe zdravotnického zařízení. Cílem je, aby se zapojili do činnosti multidisciplinárního týmu, porozuměli a přizpůsobili se organizaci a tempu práce, uvědomili si, co to znamená mít odpovědnost za svěřené pacienty, naučili se komunikovat v rámci ošetřovatelského a zdravotnického týmu, zažili mimořádné události a způsoby jejich řešení, aby si uvědomili fyzickou i psychickou náročnost směnného provozu a řadu dalších důležitých okolností, k jejichž vypisování není prostor. V době blokové praxe je pro studenty klíčovou osobou mentorka odborné praxe – sestra, jejímiž hlavními atributy jsou schopnosti sdělit podstatné srozumitelně a stručně, nekonečná trpělivost a ochota dělit se o své odborné znalosti, zkušenosti a postoje, pozitivní přístup ke studentům a oddanost profesi. Studenti si velmi váží jejich času a ochoty, zvláště „nezdravotníci“ si uvědomují, že to není vůbec samozřejmé. Mentorky se stávají pro studenty odborným i lidským vzorem a také důležitým hodnotitelem předpokladů studentů pro výkon profese sestry, proto se jejich výběru a přípravě na 3. LF UK věnuje velká pozornost. Mentorky při vedení studentů velmi úzce spolupracují s vyučujícími ústavu ošetřovatelství, a to zejména metodicky při stanovování individuál­ ních vzdělávacích cílů pro studenty, výběru vhodných pacientů, zajišťování plnění semestrálních úkolů i při vlastním hodnocení. Společným dokumentem pro studenty, mentorky i učitelky je v případě odborné praxe tzv. logbook – deník odborné praxe. Tento dokument provází studenty celým studiem. Ke každému semestru jsou na základě výukové návaznosti přiřazeny odborné

výkony, které by student na určité úrovni měl vidět nebo provést pod vedením nebo samostatně.

Vzhledem k náročnosti blokové výuky a časovým možnostem zaměstnaných studentů v kombinované formě se jim individuálně umožňuje plnění blokové praxe i ve zkouškovém období a část praxe i v nemocnicích v místě bydliště. Tato praxe přináší studentům nejen hodně nových zkušeností, ale i hodně sebedůvěry. Zjistí, že dokáží uplatnit své životní zkušenosti i zkušenosti z jiných povolání právě při adaptaci na práci v ošetřovatelském týmu, v komunikaci se spolupracovníky, s pacienty i jejich blízkými, umějí naslouchat a uklidňovat nemocné atd.

Odborná praxe se ukončuje závěrečnou zkouškou v 6. semestru na interním nebo chirurgickém oddělení zaměřenou na plánování a poskytování komplexní ošetřovatelské péče skupině pacientů. V této době už nemluvíme o „nezdravotnících“ – jejich znalosti a dovednosti se v průběhu studia dostaly na ­běžnou úroveň ostatních studentů.

Zkušenosti vyučujících 3. LF UK v Praze s výukou studentů – „nezdravotníků“ v kombinované formě studia nejsou samozřejmě jenom pozitivní. S některými zájemci o sesterskou profesi se v průběhu studia musíme rozloučit. Častým důvodem je právě nezvládnutí požadavků a nároků odborné praxe. Ovšem ti studenti, kteří praxi zvládnou, zvládnou i celé studium. S našimi absolventy se setkáváme už na řadě pracovišť a víme, že jsou úspěšnými sestrami.

Pozn.: A jaké jsou vaše zkušenosti s výukou „nezdravotníků“? Chcete se s námi podělit o svůj názor? Pak pište na e-mail: florence.redakce@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „nezdravotníci“.

Literatura 1. Montgomery L et al. The characteristics and experiences of mature nursing students.

Nursing Standard. 2009;23(20):35–40 2. Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání 3. Metodický pokyn k vyhlášce č. 39/2005 Sb.

35

Ev. číslo: 2014036

Domácí dialýza umožňuje pacientům i přes závažné onemocnění žít aktivní život

BAXTER CZECH spol. s r.o.

Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha 5 www.baxter.cz www.domaci-dialyza.cz

36

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 6/14

Zprávy našich partnerů / Z konferencí

Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala do ÚVN desítky posluchačů Multioborová konference na téma zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala ve čtvrtek 15. května do kongresového centra Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze (ÚVN) desítky účastníků. Témata, která na konferenci zazněla, se týkala nejen specifik zdravotně-sociální péče, následné péče a paliativní medicíny, ale také role terénních služeb v péči o klienta. Nechybělo ani představení kompenzančních pomůcek či představení služby Tísňová péče, Senior telefon, kterou provozuje občanské sdružení Život 90.

P

řivítání účastníků konference a úvodního slova se ujala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA. Uvedla, že Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze má k tématu zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví co říci.

Její management usiluje o bezpečné propouštění svých pacientů z nemocniční péče. Nemocnice disponuje všemi typy lůžkové péče, tedy akutní, následnou i sociální. Prioritou je také péče o válečné veterány.

Přítomné pozdravil i viceprezident největšího profesního sdružení sdružujícího poskytovatele sociálních služeb – Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) Ing. Jiří Procházka.

Pak už přišel čas na první přednášku. Ujala se jí Mgr. Monika Chábová z ÚVN, která přiblížila principy sociální práce ve zdravotnickém zařízení se zaměřením na skupinu geriatrických pacientů.

Hlavním cílem zdravotně-sociální práce je pomoci klientovi, jeho rodině či širšímu sociálnímu prostředí při zmírnění či odstranění negativních sociálních důsledků nemoci. Geriatrický pacient je potom člověk, který profituje ze specializovaného geriatrického léčebně-ošetřovatelského režimu či který je starší 75 let. Specifika práce s těmito pacienty tkví v tom, že k takovémuto „křehkému“ člověku je třeba přistupovat s úctou

Geriatrický pacient je pacient, který profituje ze specializovaného geriatrického léčebně-ošetřo­ vatel­ského režimu a který je zpravidla starší 75 let.

a respektem, trpělivě, s empatií a zájmem a komunikace s ním musí být profesionální.

Léčebně-ošetřovatelský tým pečující o takovéhoto pacienta se skládá ze zdravotně-sociálního pracovníka, psychologa, nutričního terapeuta, ergoterapeuta, fyzioterapeuta, duchovního, zdravotní sestry, lékaře, dobrovolníka, logopeda a dalších specialistů dle individuální potřeby konkrétního klienta. Tým pracuje vždy s ohledem na komplexní, bio-psycho-socio-spirituální potřeby klienta. Zdravotně-sociální pracovník je pak v tomto multidisciplinárním týmu vnímán jako koordinátor propuštění, organizátor a spolutvůrce vhodné následné péče a pojítko propojující zúčastněné aktéry procesu.

S programem zdravotně-sociální péče o klienta v ÚVN seznámila přítomné Bc. Dagmar Martinková. Cílem tohoto programu je podle jejích slov nejen komplexní zdravotní, sociální i spirituální pomoc a podpora rizikového klienta před propuštěním z nemocniční péče, ale i snaha o zachování nebo zlepšení kvality života zajištěním dostupných návazných zdravotních i sociálních služeb, prevence sociálního vyloučení klienta v důsledku nemoci, společné úsilí o jeho integraci do běžného života a v neposlední řadě také prevence opakovaných hospitalizací. Cílovým spektrem klientů tohoto programu jsou nejen geriatričtí a onkologičtí pacienti, ale i klienti s duševními nebo tělesnými handicapy, klienti bez domova a váleční veteráni. Proces zdravotně-sociální péče v ÚVN probíhá na základě zjištění pacientova problému a identifikace rizika. Následuje komplexní zdravotní a sociální anamnéza, zhodnocení zdravotně-sociálního šetření, návrh řešení a nakonec je realizována zdravotně-sociální péče dle potřeb klienta. „Obecné problematické oblasti jsou: nárůst rizikových klientů v produktivním věku (chybí návazná péče), nárůst složitých sociálních problémů, úroveň péče a možnosti zařízení následné péče, nedostatečný počet zařízení následné rehabilitační péče, neprovázané pokrytí potřebné péče terénními službami, nedostatečná spolupráce blízkých, dlouhá čekací

37

fota: UVN

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

Úvodního slova a přivítání účastníků konference se ujala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA

doba na umístění klienta do zařízení pobytové sociální péče, pozastavení dalšího řízení příspěvku na péči a problém translokačního syndromu,“ upozornila Bc. Dagmar Martinková.

V prvním bloku přednášek zazněla ještě sdělení týkající se specifik zdravotně-sociální péče o klienta v ambulantní péči a na odděleních akutního příjmu ÚVN od Bc. Jany Částkové, Bc. Jana Zoufalá představila pobytové služby v ÚVN a Mgr. ­Radka Gutová pohovořila o významu práce Dobrovolnického centra v ÚVN v motivaci klienta.

Geriatričtí pacienti jsou křehcí a ohrožení Druhý blok přednášek se věnoval především geriatrickým pacientům. MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., připomenul a zdůraznil křehkost a ohrožení geriatrických pacientů.

Typický křehký pacient je dnes podle jeho slov stereotypizovaný, nepochopený, podceňovaný, ohrožený, odepsaný, vytlačovaný z akutní péče a ztotožněný s long term care (LTC), která je ztotožněná s ústavy. A co v péči o křehkého pacienta nejvíc chybí? → Geriatrické pochopení situace (i deliria) → Nemocniční lůžko, kam patří, kde ho chtějí → Antibiotikum, možná krátce heparin → Voda → Výživa – udržení příjmu potravy (bílkoviny) → Pohyb – zabránění imobilizaci, křeslo → Netraumatizace – moč. cévky, kurty, sedace → Rychle zpět domů (časný propouštěcí proces) O následné nemocniční péči a jejích úskalích promluvila v další přednášce prim. MUDr. Martina Nováková z FN Motol.

Upozornila, že senioři (občané nad 65 let věku) dnes tvoří téměř 16 % populace a v roce 2050 by to mělo být již 30 %.

Hlavními problémy následné péče jsou podle jejích slov nejen zažité povědomí společnosti, že následná péče trvá neomezenou dobu (v LDN pacienti dožívají), ale i to, že následnou péči často využívají pacienti ze sociálních důvodů (bez příjmů a bez přístřeší), ačkoli už netrvá indikace k hospitalizaci, a že

Konference se zdravotně-sociální tematikou přilákala do ÚVN desítky posluchačů

rodiny oddalují řešení situace argumenty o zdravotním stavu pacienta. Jako velký handicap chápe také zrušení regulačních poplatků od 1. 1. 2014. Řešením problémů pak může být podle jejích slov nejen pečlivé vyšetření a zhodnocení pravděpodobné prognózy pacienta již při přijetí, ale hlavně stanovení reálného cíle (kam se chceme dostat v rehabilitaci, co všechno můžeme udělat ve zlepšení soběstačnosti aj.). S pacientem a jeho rodinou je potřeba pravidelně hovořit, podávat jim pravdivé informace o zdravotním stavu a prognóze, vysvětlit jim, co je následná péče, a nabídnout možnosti dalšího řešení. Na závěr své přednášky ještě upozornila, že i v následné péči je možné propustit pacienta pro závažné porušení nemocničního řádu.

Principy paliativní medicíny a cíleným plánováním hospicové péče se zabývala prim. MUDr. Pavlína Marková z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. „Paliativní péče je přístup, který zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin čelících problémům spojeným s život ohrožujícím onemocněním.

Tohoto cíle dosahuje prevencí utrpení a úlevou od něj za pomoci prostředků časné identifikace, náležitého hodnocení a léčení bolesti i dalších tělesných, psychosociálních a spirituálních obtíží,“ řekla MUDr. Marková. Podle jejích slov dochází v průběhu času i k posunu chápání paliativní péče. Hospicová péče je dnes chápána jako specializovaná paliativní péče v terminální fázi onemocnění. Paliativní péče usiluje podle jejích slov mj. o úlevu od bolesti a jiných forem utrpení, podporu kvality života, přirozené pojetí smrti a celostní přístup k člověku. Význam psychických a sociálních důsledků nemoci v péči o klienta zhodnotila Mgr. Alice Pulkrabková z ÚVN v Praze a o spirituální péči o nemocného pohovořil nemocniční kaplan ÚVN Mgr. Jan Blažek.

Do konce konference zazněla ještě celá řada zajímavých sdělení, která se týkala například důležitosti zajištění kompenzačních pomůcek, role terénních zdravotních a sociálních služeb či tísňové péče. Akce pořádaná ÚVN a APSS ČR měla takový ohlas, že už nyní se mohou zájemci těšit na její pokračování, které se bude konat příští rok.

Magda Hettnerová, redakce Florence

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

florence 6/14

Jaké jsou přínosy biologické léčby v oborech revmatologie, dermatologie a gastroenterologie?

Na tuto otázku přinesl odpověď již druhý ročník mezioborové konference s praktickými workshopy, který v sobotu 17. května pořádala v hotelu Park Holiday v Benicích u Prahy společnost C4P. Partnerem akce byla společnost Abbvie.

B

ěhem dopolední přednáškové části vystoupil jako první ředitel právní kanceláře České lékařské komory JUDr. Jan Mach se svou přednáškou s názvem Dopad nového občanského zákoníku na vaše pacienty z pohledu zdravotní sestry. Z toho, co je podle jeho slov významné pro praxi, vypočítal: náležitá odborná úroveň zdravotních služeb, komunikace s pacientem a jeho blízkými, informovaný souhlas a nesouhlas s péčí, zástupný souhlas u nezpůsobilého pacienta, hospitalizace bez souhlasu a útěk z nemocnice, omezovací prostředky a detence, právo na sebeobranu a pomoc policie a v neposlední řadě i odpovědnost občanskoprávní a trestní.

Každému z těchto bodů se následně věnoval podrobněji. U bodu týkajícího se komunikace s pacientem a jeho blízkými upozornil, že komunikuje způsobilý zdravotnický pracovník v rámci svých odborných kompetencí. O lékařské péči tedy může informovat pouze lékař. Při přijetí pacienta do péče je nutné položit mu tři základní otázky: 1. Koho můžeme informovat? 2. Může někdo nahlížet do vaší dokumentace? 3. Kdo může dát zástupný souhlas za vás? Pokud si pacient přeje dostat informace písemně, je nutné vědět, že na to má právo.

Hospitalizovat pacienta bez souhlasu lze například v případě povinné léčby přenosných chorob, pokud pacient jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a bezprostředně ohrožuje sebe nebo okolí nebo pokud není způsobilý k platnému rozhodnutí a jde o neodkladnou péči. Pokud pacient z nemocnice uteče a je-li ohrožen život nebo vážně ohroženo jeho zdraví, je třeba to nahlásit osobě blízké, je-li známá, není-li, pak Policii ČR. Vše je vždy nutné pečlivě dokumentovat!

Pokud zdravotníka napadne pacient, je třeba mít na paměti, že obrana proti útoku na tělesnou integritu nemusí být přiměřená, ovšem nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (= použít zbraň proti útočícímu neozbrojenému lupiči je přípustné, ovšem proti prchajícímu zloději nikoli). Zdravotníci mají právo vyžádat si

pomoc Policie ČR, hrozí-li, že dojde k napadení či ohrožení, a to i preventivně. Nový občanský zákoník také umožňuje umístit agresivní osobu pod vlivem návykových látek na záchytnou stanici.

A co právníci doporučují, pokud dojde k nějakému právnímu problému? Především nezmatkovat.

Ujasnit si situaci, konzultovat ji s právníkem a s příslušným odborníkem a využít zásadu – zbytečně nemluv, když už mluvíš, tak nepiš, když píšeš, tak nepodepisuj, anebo se pak nediv… Pokud je na zdravotníka či lékaře podáno trestní oznámení a je nucen podat vysvětlení na policii, měl by vědět, že není důležité, co se říká, ale co se píše. Proto by si měl vždy pečlivě přečíst zápis, který policie provedla. Občanskoprávní nároky řeší poskytovatel zdravotní péče, který však vznesené nároky nesmí uznat bez souhlasu pojistitele, protože jinak mu pojistitel nemusí poskytnout plnění.

Mezioborová konference na téma revma-derma-gastro přilákala posluchače z celé republiky

fota: Abbvie

38

Je možné očkovat pacienty s IBD? Další velmi zajímavou přednášku přednesl doc. MUDr. Pavel Drastich, Ph.D., z pražského

ZPRÁVY NAŠICH PARTNERŮ / Z KONFERENCÍ

IKEM. Týkala se vakcinace pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), mezi které patří například Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Lékař upozornil, že pacienti s tímto onemocněním nemohou být systémově imunokompromitováni, pokud nejsou léčeni imunomodulátory nebo pokud není přítomna malnutrice i přes průkaz defektu slizničního přirozeného imunitního systému. Pokud jsou tedy pacienti s IBD léčeni imunosupresivně či biologickou léčbou (prednison ve vysokých dávkách, azathioprin – Imuran, Azaprine, 6-merkaptopurin – Purinethol, metotrexát, infliximab, adalimumab, cyklosporin A), je u nich možné očkování pouze neživými vakcínami, ovšem jejich účinek může být snížen. Živé, oslabené vakcíny nejsou u pacientů s IBD léčených imunosupresivy a biologickou léčbou povoleny. Očkování živou vakcínou lze provést až za tři měsíce od ukončení imunosupresivní léčby nebo tři týdny před jejím zahájením.

A na která očkování je tedy třeba u těchto pacientů myslet?

Především na očkování proti žloutence typu A a B, planým neštovicím, lidskému papilomaviru, chřipce a proti pneumokokům.

Očkování proti žloutence typu A by měli podstoupit všichni pacienti s IBD. Ti by také měli před zahájením imunosupresivní léčby podstoupit vyšetření séra na možnost prodělání žloutenky B. U všech kandidátů imunomodulační léčby, jejichž výsledky budou negativní, je doporučeno očkování proti žloutence B, protože během léčby imunosupresivy a biologickou léčbou může dojít k jejímu vzplanutí, a to i u těch, kteří ji již v minulosti prodělali bez následků. U těchto nemocných je nutné ještě podávat léky k zabránění vzplanutí tohoto onemocnění. Co se týká planých neštovic či pásového oparu, je opět třeba před zahájením imunosuprese oznámit lékaři, zda je nemocný prodělal. Pokud je nález negativní, je nutno provést očkování ještě před zahájením

ČAS / Volby prezidia

Volby prezidia České asociace sester v roce 2015 Dne 7. března 2015 proběhnou volby do Prezidia České asociace sester (ČAS). Fórum delegátů ČAS volí prezidenta/ku ČAS, členy Prezidia ČAS, Revizní ­komise ČAS a Disciplinární komise ČAS. Fórum delegátů je nejvyšší orgán České asociace sester, který je složen z členů ČAS. Oprávněným voličem je člen sekce/regionu, který je na Fórum delegátů nominován regionem/sekcí podle zvoleného klíče výpočtu hlasů. Čím více členů sekce

imunosupresivní léčby, protože se očkuje živou vakcínou. Rutinní očkování proti chřipce je doporučeno u všech pacientů s IBD na imunosupresivní léčbě, včetně očkování proti viru H1N1.

Protože pacienti léčení imunosupresivy mají vyšší riziko pneumokokových infekcí, spočívá preventivní strategie v pneumokokové vakcinaci s přeočkováním dle doporučení. K dispozici jsou k tomu polysacharidové konjugované vakcíny. To, na co by si měli dát pacienti s IBD léčení imunosupresivně pozor, je cestování a s ním spojené infekce. Svou cestu do zahraničí by proto měli vždy konzultovat s lékařem a informovat se u něj, proti kterým onemocněním jsou k dispozici neživé vakcíny a proti kterým je dobré se nechat očkovat.

V následujících přednáškách ještě prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., MHA, z Nemocnice Na Bulovce seznámila posluchače s kožními projevy u pacientů na biologické léčbě v gastroeneterologických a revmatologických indikacích a prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., z Revmatologického ústavu pohovořil o přínosu biologické léčby u pacientů s axiální spondylartritidou. Biologická léčba je u těchto pacientů indikována v případě, že BASDAI je ≥ 40, CRP ≥ 10, selhaly 2 NSA v plné protizánětlivé dávce a pokud to odborník doporučí.

Odpoledne pak bylo věnováno workshopům na téma Obtížný pacient, co s ním? Jak se bránit syndromu vyhoření a duševní hygiena s tím spojená, které vedl tým lektorů ve složení Mgr. Michaela Lipková, Ivona Homolková, MUDr. Helena Michalíková a Mgr. Pavel Kalista.

Druhý ročník této mezioborové konference se vydařil, a protože zájem o něj byl mezi sestrami veliký, bude se už příští rok konat další, tentokrát třetí ročník.

Magda Hettnerová, redakce Florence

nebo ­region má, tím více zástupců je ­nominováno.

Každý člen ČAS má právo být volen na pozici prezidenta/ky ČAS, do Prezidia ČAS, Revizní komise ČAS a Disciplinární komise ČAS, ale musí být členem ČAS minimálně dva roky před volbou a mít praxi minimálně pět let ve zdravotnictví, zdravotnickém školství nebo příbuzných oborech uvedených ve Stanovách ČAS. Nominaci do voleb Prezidia ČAS může provést kandidát sám, nebo ho může nominovat výbor sekce nebo regionu.

Samozřejmou součástí programu voleb je zpráva o činnosti prezidentky, zpráva viceprezidentky a všech členů Prezidia ČAS.

Harmonogram příprav je následující: → Do konce června 2014 podají sekce a regiony připomínky k dokumentům ČAS (Stanovy, Finanční řád, Volební řád, Jednací řád, Disciplinární řád),

u kterých může Fórum delegátů jako jediné změny schvalovat. → Do konce září 2014 mohou sekce, regiony a jednotliví členové ČAS zasílat nominace na pozice prezidenta/ky, členů Prezidia ČAS, Revizní komise ČAS a Disciplinární komise ČAS. → Do konce října 2014 zašlou oslovení nominovaní souhlas s nominací, svůj životopis a koncepci funkce. → Dne 8. listopadu 2014 budou na podzimním Sněmu předsedů sekcí a regio­ nů předsedové seznámeni s nominovanými, bude zveřejněn klíč pro počty delegátů pro volby pro jednotlivé sekce a regiony a bude odsouhlasen způsob voleb a návrh programu voleb. → Do konce ledna 2015 budou ­všechny dokumenty související s volbami vyvěšeny na stránkách ČAS. Pravidla pro volby jsou uvedeny ve Stanovách ČAS a ve Volebním řádu ČAS, které naleznete na internetových stránkách ČAS (www.cnna.cz). tz

39

40

florence 6/14

historie text: Magda Hettnerová, redakce Florence, fota: Profimedia, archiv a www.nlk.cz

Počátky a vývoj babictví (2. díl – Od bab pupkořezných k porodníkům)

Neustálé životu nebezpečné porodní komplikace, které se s lidstvem táhly od pravěku přes starověk až do středověku, volaly po nápravě. Byla snaha zavést do babictví pořádek, zdokonalit kvalifikaci všech, kdo toto povolání vykonávali.

Zajímavé jsou např. poměry výuky babictví v Německu.

J

iž v 15. století se objevují Hebammenordnungen (pořádky o porodní pomoci) v městech Ulm, Colmar, Heilbronn či Norimberk. V 16. století existují ve spojitosti s babictvím christliche Kerkernordenlingen (církevní pořádky) v Braunschweigu, Lüneburgu a NassauSiegenu, které se zabývají především

křtěním v nouzi. Porodní báby mohly samy pokřtít dítě v ohrožení života, pokud byl plod zadržen v porodních cestách, křtily podmínečně a po porodu se křest opakoval. Proto měly ve svém inventáři i vhodné nástroje na křtění těchto dětí.

V řadě evropských měst byly porodním bábám nařízeny zkoušky před

lékaři. Avšak vzhledem k tomu, že ra­ cionálních poznatků o porodnictví bylo v té době poskrovnu, byly tyto zkoušky spíše záležitostí proklamativní než ­užitečnou. V Rakousku je první doložená zkouška porodní báby již z 15. století.

Analýzu sociální situace bab a jejich každodenního života zevrubně podává

41

E. Labouvie. Věk začínajících bab se pohyboval kolem 30–35 let. Měly být zdravé, zručné, přívětivé, mlčenlivé, měly pokud možno umět psát a neměly pít. Pocházely vesměs z chudých vrstev. Byly stanoveny taxy pro bohaté a chudé rodičky, někdy báby dostávaly místo peněz naturálie – chléb, víno, boty, otop, od chudých zpravidla nic.

Někdy měly bydlení zdarma, jejich manželé mohli dostat právo lovu. Báby pracovaly až do vysokého věku, poté dostávaly minimální podporu. Babictví bylo v té době pěstováno jako řemeslo.

Formální vzdělání však až do 18. století neměly. Jejich péče porodem nekončila, staraly se i o šestinedělky, u porodu často pomáhaly vedle své běžné obživy.

V Sársku jsou doloženy krajové volby porodních bab ženami z obce za přítomnosti faráře, starostů a vrchnostenských úředníků. Bylo to tradiční ženské právo, pravděpodobně první volební právo žen.

Volitelky klady důraz na křesťanský, bezúhonný život, mlčenlivost, soucit, píli a trpělivost. Takové poměry trvaly na venkově ještě v 19. století.

Andělíčkářství se tvrdě trestalo Státem zkoušené báby mohly u soudů vystupovat jako ověřovatelky panenství či existence těhotenství i jako znalkyně znaků prodělaného těhotenství.

Mnohdy radily ženám při neplodnosti, při zábraně těhotenství a u nežádoucích těhotenství. Báby byly povinny hlásit případy přerušení těhotenství, často však byly samy v podezření, že působí jako Engelmacherinnen, andělíčkářky.

Za takovou činnost následovaly tvrdé tresty.

Ve středověku existovala určitá ochrana těhotných v občanském a zejména v trestním právu. Těhotné ženy odsouzené k hrdelním trestům mívaly výkon odložen až po porodu, ale nedělo se tak vždy. Lammert pojednává o císařském řezu z roku 1350, kde u zločinné ženy odsouzené k smrti na hranici bylo těsně před popravou vyříznuto živé dítě z břicha. Sue (1789) udává, že odsouzená k smrti směla vidět jen svého kmotra, kata a žalářníka. S těhotnými ženami se zacházelo drsně.

Hororové příběhy o těhotenství často popisují porod "kamenného"

plodu (lithopedion), kdy tělo plodu, zemřelého při mimoděložním těhotenství v břišní dutině, na povrchu zvápenatí.

Ve středověké romanci o králi z Tarsu je zkamenělé dítě trestem za manželství s pohanem a křest dítěte jej zázračně oživí.

Pokrok přišel (nejen) s anatomií Revoluce v přírodovědných oborech ruku v ruce s rozvojem knihtisku, umožnily i rozvoj lékařských znalostí o těhotenství a porodu. Praktická pomoc rodící ženě však zůstávala v rukou porodních bab. Nové znalosti se dostávaly do praxe až jejich prostřednictvím a poté, co byla překonána nedůvěra obyvatel k bábě vzdělané ve školách a ne ­tradičním způsobem předávání vědomostí.

Ranhojičství, oddělené od všeobecné medicíny, mělo nejrůznější úroveň.

V tomto cechu byli holiči, lázeňští, maséři, pouštěči žilou, přikladači pijavic, napravovači zlomenin, trhači zubů, řezači močových kamenů, ale i chirurgové s bohatými zkušenostmi

z válek, lidé nevzdělaní i tací, co znali latinu. Chirurgové přicházeli k porodům až v nejkritičtějších chvílích, voláni porodními bábami. Jejich činnost se omezovala na výkony směřující k ukončení porodu, vesměs prováděli zmenšující operace.

Rozhodující pro další posun porodnických znalostí bylo zavedení dlouho zakazovaných pitev a vytvoření vědecké lidské anatomie. Trvalo však zhruba sto let, než se tyto poznatky přelily i do porodnické praxe. Významnými anatomy byli například Andrea Vesalius ­(1514–1564), Realdus Columbus – Colombo (1516–1559) či Bartolommeo Eustachius (1520–1574). Anatomové, kteří se zabývali anatomií těhotenství, byli například Giulio Cesare Aran­ tius (1530–1589), s jehož jménem je spojován ductus venosus Arantii, spojující přívodní pupečníkovou žílu (vena umbilicalis) s oběhem plodu. Roku 1564 vyšlo v Římě „De humano foetu opusculum“ (Malé dílo o lidském plodu).

Arantius věděl, že mateřský a plodový krevní oběh jsou odděleny, což v 18. sto-

Anatomové 16. století

Andrea Vesalius ­(1514–1564)

Louise Bourgeois Boursier (1563–1636) – autorka prokazatelně první učebnice pro porodní báby

Realdus Columbus – Colombo (1516–1559)

Giulio Cesare Arantius (1530–1589)

Bartolommeo Eustachius (1520–1574)

42

florence 6/14

historie

náš tip

→ Zdravotnické muzeum Chcete-li se dozvědět něco více o historii nejen porodnictví, prohlédnout si dochované nástroje či učební pomůcky pro porodní báby, vydejte se do Zdravotnického muzea v Praze.

Sídlí v Národní lékařské knihovně na adrese Sokolská 54, Praha 2, otevřeno má každý čtvrtek od 14 do 16 hodin.

Vstupné je zdarma, větší skupiny je nutné předem objednat buď na telefonu 296 335 964, nebo na e-mailu uvedeném na webových stránkách www.nlk.cz/zdravotnicke-muzeum. letí ještě řada porodníků nevěděla. Jako první označil za překážku nepostupujícího porodu ne zúžený pánevní východ, ale vchod. Tento poznatek podstatně ovlivnil dosavadní porodnické představy, ale ještě de la Motte mylně uvažoval spíše o poruchách pánevního východu.

Nicméně i v době, kdy byly ženy v tehdejší společnosti segregovány do nerovnoprávného postavení, nalezly se mezi nimi mimořádné osobnosti, které si získaly respekt i u tehdejších odborníků. V českých zemích ovšem takovéto osobnosti nenalezneme.

Mezi takové osobnosti patří například Louise Bourgeois Boursier (1563– 1636), autorka prokazatelně první učebnice pro porodní báby (Sbírka tajemství etc., kde jsou obsaženy nejvzácnější zkušenosti). Autorka v ní vychází z autority svého učitele a radí, aby sage-femmes přihlížely pitvám žen, aby poznaly vnitřní rodidla. Sama obhajovala indukci předčasného porodu při zúžené pánvi, podala samostatný popis vyhřezlého pupečníku. U obličejové polohy, kterou konečně jako první přesně popsala, upozornila na možnou záměnu s koncem pánevním. Byla manželkou ranhojičechirurga, který pracoval u Ambroise Paré. O porodnictví se začala zajímat, když sama porodila. Po školení u manžela a po přečtení spisů Parého pracovala mezi chudými na předměstí St. Germain.

Po pěti letech praxe dostala licenci v Paříži. Po 27 let sloužila jako sage-femme francouzského dvora a královské rodiny a porodila všechny děti Marie Medicejské. Její sláva pohasla, když v roce 1627 zemřela na horečku omladnic princez-

na Marie de Bourbon-Montpesier. Do učebních procesů se zapojily vzdělanější porodní báby. Se vzdělávací činností začala roku 1677 v Hôtel Dieu Madame Marguerite du Tertre veuve Sieur de la Marche, Maitresse juré sage-femme de la ville de Paris et de l’Hôtel Dieu de la dite ville. Pod vedením této vdovy bylo prováděno v tříměsíčních kurzech školení sage-femmes. Její spis „Rodinné pokyny velmi snadné, prováděné otázkami a odpověďmi, týkající se všech základních věcí, které by porodní bába měla znát“ byl schválen lékařskou fakultou. Jiná porodní bába Anna Hutchinson (1590–1643) proslula jako svědomitá a zasloužilá porodní bába. Když se jedné pacientce narodil anencefalus (vrozená vada – dítě bez mozku), nastal v zaostalém religiózním prostředí plném předsudků a pověr konflikt. Bába byla exkomunikována a vyhoštěna. Pracovala pak na Rhode Islandu, kde se dostala do konfliktu s guvernérem. Byla zabita i se svými dětmi, kromě jednoho, v roce 1643 při přepadení Indiány. Její jméno nese řeka Hutchinson River.

Porodnictví jako nový obor medicíny Průlom do dosavadní porodní péče, která byla ženskou doménou, udělal příklad mocných. Královské rodiny si zvaly k porodům zkušené chirurgy, což se mezi šlechtou rozšířilo natolik, že to vedlo k novému pojmenování povolání – accoucheur, v německých zemích Geburtshelfer, v Anglii smích vyvolávající man-midwife. V některých zemích bylo porodnictví zpočátku raritní po-

volání, von Haler uvádí, že v roce 1627 byl v Římě jediný ranhojič, který měl porodnickou průpravu. V Čechách se první porodníci vyskytli až v 18. století s označením babič.

Tvorba oboru byla kolektivní, objevy probíhaly mnohdy nezávisle na sobě, velmi obtížně se stanovuje podíl a zásluhy jednotlivých porodníků. Po objevu porodnických kleští, pod vlivem newtonismu, bylo započato s matematizací porodu a postupně, především zásluhou André Levreta (1703–1780), byla vytvářena teorie mechanismu porodu. Z dosavadního porodního umění se začala stávat exaktní věda. Rozlišovala už porodní cesty, porodní objekt a porodní síly.

Začala skutečná revoluce, která byla završena v 19. století se vznikem narkózy, mikrobiologie a v 20. století pak objevem krevních skupin a transfuzí, v teorii pak celým rozvojem reprodukční fyziologie.

Započatý proces se vyvíjí dosud.

Vyvstávají nové, stále složitější a náročnější problémy. Cesta k jejich řešení nemůže být snadná a jiná než nikdy nekončící, svízelná, namáhavá práce, provázená i nezdary, hořkými porážkami, rozpory a diskuzemi, ovšem za dobu, co věda vstoupila do porodnictví, lze nepochybně zaznamenávat stále se lepšící výsledky.

Literatura 1. Doležal A. Od babictví k porodnictví.

1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0277-6 2. Doležal A, Kuželka V, Zvěřina J. Evropa – kolébka vědeckého porodnictví. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-506-2

43

Public relation Text: BAXTER Czech, foto: archiv Petry Kiszové

Jak se žije pacientům s dialýzou?

Díky domácí peritoneální dialýze nemusela Petra Kiszová jezdit tak často do nemocnice a mohla být víc doma se svou dcerou

Přinášíme vám rozhovor s Petrou Kiszovou z Olomouce, která je po transplantaci ledviny a povídala si s námi o domácí dialýze, dialyzační metodě, která není mezi českými pacienty příliš rozšířená.

Jak se u vás zjistilo, že máte nemocné ledviny?

Vše začalo, když mi bylo třináct let.

Měla jsem stále žízeň a byla často unavená. Po nějakém čase mi lékaři ­diagnostikovali diabetes mellitus 1. typu. Stále jsem chodila do práce, vdala jsem se, otěhotněla a před osmi lety jsem porodila dvě děti.

A před šesti lety mě začaly zlobit i ­ledviny, ­k teré ­postupně přestávaly fungovat.

Kterou metodou dialýzy lékaři vaši léčbu zahájili?

Začala jsem s hemodialýzou. Kvůli dlouhým cestám do nemocnice jsem z práce odešla do plného invalidního důchodu. Dlouhý čas trávený v nemocnici jsem snášela opravdu velmi špatně. Dá se říct, že jsem se cítila jako na horské dráze. Podle lékařů způsobovalo tyto výkyvy hromadění odpadních látek v mém těle. Hemo­ dialýzou mi funkci ledvin nahrazovali tři měsíce. Ale shunt – cévní spojka, pomocí které mě ­napojovali na umělou ­ledvinu – mi ­neustále dělal problémy.

Následovala tedy změna dialyzační metody?

Ano, lékaři zvolili peritoneální dialýzu, která je šetrnější a časově méně náročná. Je to metoda čištění krve, kterou jsem si začala provádět sama doma,

proto se jí také říká domácí dialýza. Do břišní dutiny mi zavedli katetr, s jehož pomocí jsem si začala několikrát denně do břicha napouštět dialyzační roztok.

Stačilo dodržovat časový harmonogram a hygienické podmínky. To mi přineslo možnost být s dcerou doma a netrávit tolik času v nemocnici. Převzala jsem odpovědnost za svou léčbu do vlastních rukou. Zůstala mi jen jedna kontrola v nemocnici měsíčně.

Věděla jsem, že existuje i přístroj – tzv. cycler, který všechnu práci udělá skoro sám během noci, ale v té době moje pojišťovna jeho používání nehradila.

To se ale časem změnilo a pro mě to znamenalo další krok ke svobodnému životu. Přes den jsem byla zase mámou na sto procent.

A pak následovala transplantace?

Už rok mám transplantovanou ledvinu.

Byla jsem na tzv. kombinované transplantaci, lékaři mi spolu s ledvinou voperovali i slinivku. Ta mi ale způsobovala opakované záněty, takže ji časem museli vyoperovat. Cukrovkářem zůstanu asi nadosmrti. Nyní používám inzulinovou pumpu. Kdybych se měla vrátit zpátky k dialýze, například pokud by mi selhala transplantovaná ledvina, chtěla bych znovu peritoneální dialýzu a metodu APD s cyclerem. Byla jsem s ní maximálně spokojená a šla bych do toho znovu.

k věci

o o domácí dialýze C říká MUDr. Božena Hájková, nefroložka z FN Hradec Králové

→ Pacienti mají při této metodě více volnosti, mohou snadněji cestovat a chodit do zaměstnání, nemusejí jít do invalidního důchodu. → Mají větší volnost v příjmu potravy, ale i množství vypitých tekutin. → Léčba není tak náročná na pravidelné návštěvy nemocnice. → Pacienti musejí být ochotni vzít zodpovědnost za svoji léčbu na sebe. → Metoda je vhodná i pro starší pacienty, kteří se špatně pohybují a převozy sanitkou na hemodialýzu je stresují. Takzvané výměny jim mohou provádět zdravotní sestry z agentur domácí péče. → Pacientům se krev čistí průběžně, nemají tedy tak velké výkyvy krevního tlaku a nehromadí se jim tolik odpadních látek v těle. → Peritoneální dialýza je metoda, kterou lékaři doporučují jako překlenovací metodu k transplantaci, protože domácí dialýza umožňuje zachovat po delší dobu zbytkovou funkci ledvin. → Až 70 % pacientů si může zvolit mezi hemodialýzou a domácí dialýzou. → Domácí dialýzu u nás využívá zatím relativně málo pacientů, pouze 8 % ze všech pacientů s dialýzou. V zemích, jako je například Nizozemsko, je to 20 %, ve Velké Británii dokonce 36 procent.

44

florence 6/14

personĂĄlnĂ­ inzerce ZdravotnĂ­ sestra KomplexnĂ­ domĂĄcĂ­ pĂŠÄ?e Ezra, Praha 3, pĹ&#x2122;ijme zdravotnĂ­ sestru na hlavnĂ­ prac. pomÄ&#x203A;r â&#x20AC;&#x201C; zdravotnĂ­ pĂŠÄ?e o seniory v jejich domĂĄcĂ­m prostĹ&#x2122;edĂ­, terĂŠnnĂ­ sluĹžba â&#x20AC;&#x201C; oblast hl. mÄ&#x203A;sta Prahy.

PoĹžadavky: ĂşplnĂŠ stĹ&#x2122;ednĂ­ odbornĂŠ vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­, osvÄ&#x203A;dÄ?enĂ­ k vĂ˝konu zdravotnickĂŠho povolĂĄnĂ­ bez odbornĂŠho dohledu, praxe, samostatnost, trestnĂ­ bezĂşhonnost, uĹživatelskĂĄ prĂĄce na pc.

CV zasĂ­lejete na e-mail: presperinova@kehilaprag.cz VybranĂ­ uchazeÄ?i budou pozvĂĄni k vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂŠmu Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­.

LĂŠkaĹ&#x2122;i, sestry HledĂĄme lĂŠkaĹ&#x2122;e a sestry pro roÄ?nĂ­ exotickĂ˝ pobyt ve vĂ˝chodoafrickĂŠ Tanzanii v pĹ&#x2122;Ă­moĹ&#x2122;skĂŠm velkomÄ&#x203A;stÄ&#x203A; Dar es Salaam.

JednĂĄ se o komerÄ?nĂ­ kliniku Ä?eskĂŠ investorskĂŠ skupiny.

HledĂĄme zejmĂŠna atestovanĂŠ gynekology, pediatry, oÄ?nĂ­ lĂŠkaĹ&#x2122;e, zubaĹ&#x2122;e, ale tĂŠĹž vĹĄeobecnĂŠ lĂŠkaĹ&#x2122;e. NĂĄstup co nejdĹ&#x2122;Ă­ve.

Zåjemci piťte prosím pro informace na e-mail: madaktari@seznam.cz

DÄ&#x203A;tskĂŠ sestry FakultnĂ­ nemocnice v Motole pĹ&#x2122;ijme pro Kliniku dÄ&#x203A;tskĂŠ neurologie 2. LF UK a FNM dÄ&#x203A;tskĂŠ sestry se specializacĂ­ ARIP v pediatrii.

PlnĂ˝ Ăşvazek, nepĹ&#x2122;etrĹžitĂ˝ provoz, klinickĂĄ praxe vĂ­tĂĄna. UbytovĂĄnĂ­ pro mimopraĹžskĂŠ, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ benefity.

Kontakt: VrchnĂ­ sestra Zlatica PitoĹ&#x2C6;ĂĄkovĂĄ, Kl. dÄ&#x203A;t. neurologie 2. LF UK a FNM, FN Motol, V Ă&#x161;valu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: zlatica.pitonakova@fnmotol.cz, tel.: 224 433 305, 724 888 935.

VĹĄeobecnĂŠ sestry FakultnĂ­ nemocnice v Motole, V Ă&#x161;valu 84, 150 06 Praha 5, pĹ&#x2122;ijme pro Kliniku kardiovaskulĂĄrnĂ­ chirurgie 2. LF UK a FNM vĹĄeobecnĂŠ sestry do nepĹ&#x2122;etrĹžitĂŠho provozu.

Registrace a praxe vĂ­tĂĄna. UbytovĂĄnĂ­ pro mimopraĹžskĂŠ, zamÄ&#x203A;stnaneckĂŠ benefity.

Kontakt: VrchnĂ­ sestra D. VrbovĂĄ, e-mail: drahomira.vrbova@fnmotol.cz, tel.: 224 435 205.

CHYBĂ? VĂ M LIDI?

Pro zasĂ­lĂĄnĂ­ svĂŠ personĂĄlnĂ­ inzerce vyuĹžijte naĹĄi e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angliÄ?tina inzerce

VĂĄĹĄ profesionĂĄlnĂ­ partner pro odbornĂŠ

medicĂ­nskĂŠ pĹ&#x2122;eklady a tlumoÄ?enĂ­

t 0ECPSOĂ? QĹźFLMBEZ t (SBmDLĂ? [QSBDPWĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; QĹźFLMBEĆ&#x2030; t -PLBMJ[BDF TPGUXBSF B XXX TUSĂ&#x2C6;OFL t 5MVNPĹ&#x2DC;FOĂ&#x201C; t .VMUJNFEJĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; TMVäCZ < 5 >

< . >

< & > JOGP!USBEVDUFSB DPN www.traductera.cz

35x80.indd 1

Child Nutrition Children should not eat too much, but at the same time, they should not starve. The recommended frequency is five to six meals a day and the size of the portions should correspond to the child's growth, weight and physical activity.

While preparing food, parents should opt for quality vegetable oils rather than animal fats. They should also teach their children about moderate consumption of sugar, sweets and sweetened drinks. The main source of sugar for children should be cereals, fruit and vegetables. Correct fluid intake is also important â&#x20AC;&#x201C; the recommended daily water intake is 1.5 to 2 litres.

Mother: Good morning, nurse. We've come for a regular check-up for my son.

Nurse: Good morning, Ms Merriam. Ok, please, take a seat in the waiting room; I'll call you in a while.

Mother: Ok, thank you. Could IÂ ask you one thing, nurse? My son is evidently overweight. He would like to drink sweetened drinks all the time and he doesn't eat the snacks IÂ prepare for him; instead, he buys sweets or crisps from the vending machines.

All his classmates do it supposedly, and he just imitates them. Can you tell me what to do about it? I've already told him to stop and IÂ took away his pocket money, but IÂ still have the feeling he keeps putting on weight.

Nurse: The doctor will surely help you or she may

recommend a nutrition specialist. But the key thing is that a child's energy intake depends on its age and physical activity. Does your son do any sports?

Mother: Not really. He only goes to P.E. lessons at school. We signed him up for football, but he didn't want to do it because he didn't like it. His ideal would be to spend all the time in front of the TV or a computer and when we tell him to go and play outside, he only sits on a bench and plays with a mobile phone with his friends.

Nurse: Well, that's a common problem nowadays.

The best thing to do is to find him a sport that he would enjoy. What you can focus on is that he eats healthily. A growing child particularly needs to consume quality nutrients, which ensure growth and the correct development of the organs. Moreover, energy consumption per kilogram of the childâ&#x20AC;&#x2122;s body weight decreases with age. So, while an infant needs 100 kcal/kg for its growth, a six-year old child needs 80 kcal/kg and a 15-year old only 50 kcal/kg.

Mother: So what shall IÂ do?

Nurse: Check his weight regularly. This is a chart to assess the weight in relation to the child's age and height. Make sure his diet is varied and contains as many types of fruit, vegetables, wholemeal products, dairy products, fish, poultry and low-fat meat as possible. Reduce salt consumption to maximum one spoon a day, as well as the consumption of salty and sweet food and drinks, and make sure he drinks 1.5 to 2 litres of liquids a day. Keep track of what he eats at school and outside of home and try to find him a physical activity he will enjoy. And now you can see

the doctor. I'm sure she'll recommend a specialist who will help you to deal with your son's overweight issue.

Mother: Thank you very much, nurse.

SLOVNĂ? ZĂ SOBA to starve â&#x2020;&#x2019; hladovÄ&#x203A;t, trpÄ&#x203A;t hlady; umĂ­rat hlady; umoĹ&#x2122;it hlady to recommend â&#x2020;&#x2019; doporuÄ?it growth â&#x2020;&#x2019; rĹŻst weight â&#x2020;&#x2019; vĂĄha, hmotnost to opt for â&#x2020;&#x2019; rozhodnout se pro nÄ&#x203A;co, zvolit, vybrat vending machine â&#x2020;&#x2019; automat (prodejnĂ­) supposedly â&#x2020;&#x2019; ĂşdajnÄ&#x203A;, prĂ˝ pocket money â&#x2020;&#x2019; kapesnĂŠ to keep doing something â&#x2020;&#x2019; pokraÄ?ovat, trvat, dĂĄl dÄ&#x203A;lat to put on weight â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ibrat (na vĂĄze) key â&#x2020;&#x2019; klĂ­Ä?ovĂ˝, stÄ&#x203A;ĹžejnĂ­ P.E. = physical education â&#x2020;&#x2019; tÄ&#x203A;lesnĂĄ vĂ˝chova to sign up â&#x2020;&#x2019; pĹ&#x2122;ihlĂĄsit se, zapsat se bench â&#x2020;&#x2019; lavice, laviÄ?ka to ensure â&#x2020;&#x2019; zajistit, zabezpeÄ?it, garantovat to decrease â&#x2020;&#x2019; klesat, snĂ­Ĺžit, redukovat chart â&#x2020;&#x2019; tabulka, schĂŠma; diagram, graf; mapa to make sure â&#x2020;&#x2019; dbĂĄt na varied â&#x2020;&#x2019; pestrĂ˝, rozmanitĂ˝, bohatĂ˝ to contain â&#x2020;&#x2019; obsahovat wholemeal â&#x2020;&#x2019; celozrnnĂ˝ dairy â&#x2020;&#x2019; mlĂŠÄ?nĂ˝ poultry â&#x2020;&#x2019; drĹŻbeĹž to keep track â&#x2020;&#x2019; sledovat to deal with â&#x2020;&#x2019; vyĹ&#x2122;eĹĄit, poradit si; vyĹ&#x2122;Ă­dit

12/13/12 12:48 PM

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Ĺ ĂŠfredaktorka: Magda HettnerovĂĄ, DiS.,­ e-mail: ­magda.hettnerova@ambit­media.cz, externĂ­ redaktorka: Mgr. Helena MichĂĄlkovĂĄ, Ph.D. / RedakÄ?nĂ­ rada: Mgr. Dana JurĂĄskovĂĄ, Ph.D., MBA, pĹ&#x2122;edsedkynÄ&#x203A;, Mgr. Hana SvobodovĂĄ, Mgr. Lenka GutovĂĄ, MBA, Mgr. Galina VavruĹĄkovĂĄ, Bc. VladÄ&#x203A;na HomolkovĂĄ, Bc. Tamara StarnovskĂĄ, Mgr. Ivana KirchnerovĂĄ, RNDr. Romana MrĂĄzovĂĄ, Ph.D. / GrafickĂĄ Ăşprava: Josef Gabriel, Karel ZahradnĂ­k / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ĺ&#x2DC;editel vydavatelstvĂ­: RNDr. Martin SlavĂ­k / Ĺ ĂŠfredaktor zdravotnickĂ˝ch titulĹŻ: Jan KulhavĂ˝, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Mgr. Julie LangerovĂĄ, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: julie.langerova@ambitmedia.cz / Obchod: Mgr. tel.: +420 724 811 983, e-mail: blanka.turinova@ambitmedia.cz, Mgr. Eva SĂĄdlovĂĄ, OranĹžovĂĄ: CMYK 0-72-100-0 OranĹžovĂĄ: PMS 021 Blanka TurinovĂĄ, MBA,Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: CMYK 0-0-0-75 Ĺ edĂĄ: PMS 7545 tel.: +420 605 208 985, e-mail: eva.sadlova@ambitmedia.cz / PersonĂĄlnĂ­ inzerce: fax: +420 222 352 573, e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U LouĹže 579, 250 67 Klecany / PĹ&#x2122;edplatnĂŠ: Ä&#x152;R: POSTSERVIS, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - ­Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, VajnorskĂĄ 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk / Cena vĂ˝tisku: 60 KÄ?, roÄ?nĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠ: 570 KÄ? / 31,90 eur / Ä&#x152;asopis vychĂĄzĂ­ 10krĂĄt roÄ?nÄ&#x203A; (v lednu a v Ä?ervenci vychĂĄzĂ­ dvojÄ?Ă­slo) / Registrace: MK Ä&#x152;R-E 16134, ISSN 1801-464X / PĹ&#x2122;etisk a jakĂŠkoliv ĹĄĂ­Ĺ&#x2122;enĂ­ je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. NevyŞådanĂŠ pĹ&#x2122;Ă­spÄ&#x203A;vky se nevracejĂ­. Redakce neodpovĂ­dĂĄ za jazykovou sprĂĄvnost inzerĂĄtĹŻ. / Copyright Š Ambit Media, a. s., 2013

TOM 2 Nová generace dětského lůžka Moderní dětská lůžka pro pacienty předškolního věku musí být bezpečná a zároveň výborně přístupná pro ošetřující personál.

Elektricky polohovatelné dětské lůžko TOM 2 reaguje na tyto i další nároky originálním konceptem teleskopických postranic, sloupovým mechanismem konstrukce a nadstandardními bezpečnostními parametry.

TOM 2 je dokonalou fúzí funkčnosti, ergonomie a designu a kategorii dětských lůžek posunuje do zcela nové dimenze.

Nejlepší přístup k dětskému pacientovi Teleskopické postranice Elektrické polohování

LINET spol. s r. o., Želevčice 5, 274 01 Slaný, Česká republika tel.: +420 312 576 400, fax: +420 312 522 668, e-mail: info @ linet.cz, www.linet.cz