Florence 7-8_2010

FLORENCE

Č A SOPIS MODERNÍHO OŠE T ŘOVAT EL S T V Í s. 7

s. 15

s. 26

Kazuistika: Roztroušená skleróza mozkomíšní u 14leté dívky

Praxe: Onemocnění související s obezitou

Výzkum: Pracovní čas vrchních a staničních sester

Speciál 1: Inkontinence moči

7–8

Vychází pod patronací České asociace sester červenec–srpen 2010, ročník VI, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

FLORENCE 7–8/2010 47

930G8.)@4H-@43(B9B2F@53=73/I@67HF&52D@-327< /7)5D@2-CF@4%73+)22F@1-/5335+%2-=1<

I63&F@45)9)27-92E@4537-@-2*)/'F1@/5)92F,3@H)C-?7E 32753039%2D@8930G39B2F@67HF&52J',@-327I 4H-@/327%/78@6@53=73/)1 327<@67HF&5%@2-CF@4%73+)2<@2E/30-/%@')67%1- @ @ @ @ @ @

@ %9B=B2F1@2%@ @ -2,-&8.F@5)40-/%'-@%@75%26/5-4' @$4I63&8.F@6758/785B02F@=1E2< @ 9@1)1&5B2B',@1-/53&-B02F',@&82E/ @ 7%/8.F@638C%62E@2E/30-/@1F67 @ 892-7H@&8G/<@

)9 @C @

$(53. @ @ %0@ @ %0@# @ 32+@ @ 3)6@7,)@%27-&%'7)5-%0@%'7-9-7<@3*@6-09)5@2%234%57-'0)6@()4)2(@32@7,) 6,%4)@3*@7,)@2%234%57-'0) @ @678(<@3*@7,)@+5%1@2)+%7-9)@&%'7)5-81)6'+)5-',-%@'30- @ 440 @ 29-532 -'53&-30 @ @ @ @ @ A

!<5B&F@%@(3(B9B@6430)C2367@ %;7)5@45367H)(2-'79F1@69D@43&3C/<@ " @ $ @6430 @6@5 3 @ %50%@ 2+0-?)@ @ @ @ 5%,%@ @>@ 1F',39 7)0 @ @ @ @*%; @ @ @ @::: %;7)5 '=

NEOBSAZENÁ DOMÉNA SESTER Inkontinence moči je velmi rozšířený, stále velmi skrývaný a velmi intimní problém. Dlouho jsme se s ní v pojetí zdravotníků setkávali jako s něčím, co patří ke stáří, na co se neumírá a co je jen nepříjemnou komplikací obvykle závažnějších onemocnění. Ani sami pacienti o léčbu příliš neusilovali, neboť to nezřídka brali jako osobní selhání, něco, zač je třeba se stydět. „Velký kluk se nepočurává!“ To bylo něco, co slýchali od rodičů už v útlém dětství.

Moderní doba, poznatky medicíny, ale i psychologie, nové léčebné možnosti a pojetí ošetřovatelství i medicíny tento pohled mění. Nastupuje seriózní přístup zdravotníků k problému inkontinence jako k onemocnění, kterému lze předcházet a které lze v mnohých případech léčit.

Příloha tohoto dvojčísla má ambici stát se drobným příspěvkem na podporu všech zdravotníků, kteří k inkontinentním spolubčanům přistupují na základě ověřených standardů, v rámci multidisciplinární spolupráce, s využíváním všech dostupných možností léčby a péče. Uvědomují si důležitost diagnostiky, na kterou nasedá cílená léčba a také nezbytnost prevence.

Když jednoduše rozklíčujeme vysoké procento lidí, kteří únikem mo-

či trpí, otevře se další cesta k pomoci.

V zemích Evropské unie, úplně stejně jako u nás, je v zařízeních dlouhodobé péče až 80 procent takových pacientů. Tatáž sociální i věková skupina žijící doma je postižena asi jen z 20 procent. To o mnohém hovoří. Minimálně to aktualizuje snahu každého zdravotnictví udržet pacienty, pokud to lze, v domácím prostředí.

Inkontinence má také bezprostřední vliv na společenské uplatnění člověka, na duševní zdraví, pocity štěstí apod. Může zapříčinit vznik a zhoršení jiných onemocnění, kterými pacient již trpí, má bezprostřední vliv na stav kůže, její stávající defekty. Pomůcky mohou mít vedle svých blahodárných účinků i nežádoucí efekty (alegrie, mykózy, infekce apod.). To vše může spolupůsobit na mobilitu pacienta, nutriční příjem a jeho celkový zdravotní stav.

V poslední době se začalo více počítat a brát v úvahu, že neléčená inkontinence je dražší než léčená. Přibývá na toto téma odborných, multidisciplinárních, i mezinárodních, konferencí.

Unikátní byl letos například 15. ročník Inco Fora, o němž podrobně referujeme v příloze, nebo 3. mezinárodní setkání zdravotnických odborníků Global Forum on Incontinence v Pra-

EDITORIAL

ze, kde se sešlo na 400 odborníků z celého světa, aby diskutovali o inkontinenci a problémech, které vznikají vlivem zvyšujícího se tlaku na efektivitu ve zdravotnictví a v systému sociální péče. Na jedné straně byly diskutovány otázky makroekonomického pohledu, na druhé zazněly zkušenosti jednotlivců a pečujícího personálu. Tato konference stanovila prioritní problém, kterým je efektivní plánování a financování péče o inkontinentní v souvislosti se stárnoucí populací.

Argument, že „na inkontinenci se neumírá“, bledne. Pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, nelékařské profese, které se někdy jen obtížně vymezují vůči lékařům, je komplexní péče o inkontinentního pacienta obrovskou neobsazenou doménou. Věřím, že v budoucích letech budou počty inkontinentních klesat díky těmto kvalifikovaným intervencím, ať už v terénu, v zařízeních dlouhodobé péče či celkově v populaci. V současné době, kdy se rozhoduje o systému zdravotnictví a standardy léčebné péče jsou na pořadu dne, by se na tento problém nemělo zapomínat.

ru. Prezidentka Slovenské komory sestier a pÔrodnych asistentiek PhDr. Mária Lévyová poté předala pozdravy od slovenských kolegyň, vyjádřila potěšení z toho, že spolupráce mezi oběma organizacemi se prohlubuje, a slíbila, že tento trend bude podporovat i nadále.

Následoval hlavní bod programu – představení oceněných a předání cen.

Ministryně zdravotnictví spolu s bývalými prezidentkami ČAS Růženou Wagnerovou a Mgr. Karolínou Moravcovou předaly ocenění Za rozvoj oboru Vlastě Míkové, předsedkyni sekce nukleární medicíny, Za rozvoj ČAS Evě Červinkové, vrchní sestře Geriatrické kliniky VFN, Za rozvoj ošetřovatelství Mgr. Jindře Kracíkové, předsedkyni nefrologické sekce, a Za celoživotní dílo Boženě Novákové, vrchní sestře z FN Brno, sekce zdravotních laboran-

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci vám pomohou naše webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky všech vydaných čísel.

Další odborné články, recenze a zprávy o knihách najdete ve

Jarmila Škubová (jarmila.skubova@ambitmedia.cz)

ČAS PROTANČILA STOLETÍM V květnu to bylo 190 let, co se narodila nestorka moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. Její odkaz a „sláva“ byly tak velké, že po její smrti začaly sestry na celém světě u příležitosti tohoto data slavit mezinárodní den sester. Nejinak je tomu i u nás. Česká asociace sester (ČAS) letos připravila pro své členy oslavy v pražském Divadle Radka Brzobohatého. Po úvodním vystoupení zástupkyně vedení ČAS Evy Kvasnicové, která sestrám poděkovala za práci u pacientů i v ČAS, vystoupila na pódium ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Přišla na akci, aby se svými kolegyněmi oslavila povolání, které si všechny vybraly jako své poslání. Přitom vyjádřila přesvědčení, že i nová vláda vzešlá z voleb bude věnovat nelékařským profesím potřebnou podpo-

Jarmila Škubová

OSLAVY DNE SESTER tů. Zvláštní cenu obdržela MUDr. Eva Klimovičová za pomoc ČAS při jednání o Sazebníku výkonů v části nelékařských zdravotnických povolání.

Dalším bodem slavnosti bylo představení nového vizuálu časopisu Florence, který společně se zástupci vydavatele, společnosti Ambitmedia, šéfredaktorkou PhDr. Jarmilou Škubovou a Petrem Belicou pokřtila ministryně zdravotnictví a zástupkyně prezidentky ČAS Eva Kvasnicová.

Dárek pro všechny, muzikál Tančírna, připomněl tancem a hudbou klíčové okamžiky bezmála sta let historie českého národa Účinkující ke zpěvu a tanci v závěru strhli všechny diváky, kteří si pak na závěrečný raut odnášeli nezapomenutelné vzpomínky a červené pálící dlaně. jš

FLORENCE 7–8/2010 1

OBSAH

Foto na titulní straně Václav Kříž Sestřičky z interního oddělení Strahov, VFN, Praha

Vychází pod patronací České asociace sester

www.florence.cz Ročník VI., číslo 7–8, červenec 2010 Adresa redakce: Klicperova 8, 150 00 Praha 5 florence.redakce@ambitmedia.cz tel.: +420 222 352 578 Šéfredaktorka: PhDr. Jarmila Škubová e-mail: jarmila.skubova@ambitmedia.cz Redakce: PhDr. Eva Wićazová e-mail: eva.wicazova@ambitmedia.cz

Editorial ............................................................................................................................................................................................ 1 Oslavy Dne sester ........................................................................................................................................................................... 1 Téma Specializační vzdělávání – Mýty a skutečnost specializované způsobilosti všeobecných sester (2) ........................ 3 Recenze knih ............................................................................................................................................................................... 4 Sestra a pokroky medicíny .................................................................................................................................................. 4 Příspěvky k léčbě rakoviny ........................................................................................................................................................... 5 Ze zahraničního tisku V pozornosti: sexuální zneužívání, domácí násilí a jiná témata ......................................................................................... 6 Recenzované články Kazuistika Roztroušená skleróza mozkomíšní u čtrnáctileté dívky ....................................................................................................... 7 Praxe Biobehaviorální přístup k chápání onkologického onemocnění ....................................................................................... 8 Specializovaná rehabilitace pro pacientky po chirurgické léčbě Ca prsu ...................................................................... 12 Fyzikální terapie je jedním ze základních typů léčby .......................................................................................................... 14 Onemocnění související s obezitou aneb proč nám tak ztěžuje a zkracuje život ........................................................ 15 Kam směřuje management chronické rány v ošetřovatelství? ........................................................................................ 18 Pacient s depresivní poruchou v psychiatrické ambulanci ................................................................................................ 20 Péče o zdraví zaměstnanců ....................................................................................................................................................... 24 Výzkum Odhad spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester v českých nemocnicích ........................................... 26 Možnosti prevencie syndrómu vyhorenia u zdravotníckych pracovníkov pri ošetrovaní chorých v terminálnom štádiu ochorení ..................................................................................................... 29 Zpravodaj ČAS Čas pro traumatologicko-ortopedickou sekci ......................................................................................................................

Budování mostů ...........................................................................................................................................................................

Z konferencí Jiráskovy dny .................................................................................................................................................................................

I. mezioborová konference FTNsP ...........................................................................................................................................

Mezioborová spolupráce a kazuistiky .....................................................................................................................................

Moderní postupy ve stomatologii ...........................................................................................................................................

Tisková konference ČAS: Hladovění nemocných .................................................................................................................

Zahraniční konference (EFN v Bukurešti a European observatory v Belgii) ...................................................................

37 37 37 38 38 39

Zaznamenali jsme Seni Cup 2010 ...............................................................................................................................................................................

O romské komunitě .....................................................................................................................................................................

Lekce angličtiny ............................................................................................................................................................................

O permanentních katetrech ......................................................................................................................................................

41 41 41 42

34 35

Volné chvíle Je třezalka tečkovaná skutečně fototoxická? ........................................................................................................................ 43 Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................. 44

Redakční rada: Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová, Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., Růžena Wagnerová Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník Vydavatel: Ambit Media, a. s. www.ambitmedia.cz Předseda představenstva: Ondřej Novotný Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz Marketing: Petr Belica, tel.: +420 222 352 575 e-mail: petr.belica@ambitmedia.cz Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983 e-mail: alexandra.manova@ambitmedia.cz Dana Stripaiová, tel.: +420 725 778 001 e-mail: dana.stripaiova@ambitmedia.cz Markéta Šimoníčková, tel.: +420 734 355 409 e-mail: marketa.simonickova@ambitmedia.cz Josef Müller, tel.: +420 725 826 434 e-mail: josef.muller@ambitmedia.cz Personální inzerce: Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015 e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz Tisk: PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414 684 01 Slavkov u Brna Předplatné: ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk Cena výtisku: 60 Kč Roční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo) Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 6. 2010 Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.

Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2010

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny ......................................................................................... 1–4

TÉMA

POKRAČOVÁNÍ Z MINULÉHO ČÍSLA

SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

MÝTY A SKUTEČNOST SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI VŠEOBECNÝCH SESTER (2) MÝTUS 5 SPECIALIZAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ LZE ABSOLVOVAT POUZE PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ V DANÉM OBORU

Při výkonu povolání probíhá specializační vzdělávání u lékařských povolání a u některých nelékařských povolání, nikoli však u sester. Zdravotničtí pracovníci uvedení v hlavě II, dílu 1 (kam patří mimo jiné i povolání všeobecné sestry) musí ve vztahu k výkonu povolání splnit pouze dvě podmínky – jde jednak o požadavky na praktickou část výuky, která je stanovena v hodinách a vzdělávací program ji může (zčásti nebo celou) vázat na akreditované pracoviště. Druhou podmínkou je doba výkonu povolání stanovená přímo zákonem, a to v příslušném oboru specializačního vzdělávání v délce minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 let z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby. Zdravotnický pracovník však nemusí povolání v oboru specializace vykonávat v době specializačního vzdělávání, ale ani před jeho zahájením nebo po skončení teoretické či praktické výuky, vždy však před vykonáním atestační zkoušky.

Vzhledem k tomu, že rozsah účasti na specializačním vzdělávání nemá charakter výkonu povolání, ale teoretické a praktické výuky, upravuje zákon o nelékařských zdravotnických povoláních i způsob započtení omluvené absence. Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízení započte patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin praktického vyučování a veškerou omluvenou absenci z hodin teoretického vyučování. V případě pochybností o započtení rozhoduje na žádost účastníka specializačního vzdělávání nebo akreditovaného zařízení ministerstvo zdravotnictví ve správním řízení.

Nad rámec zákona již citovaný metodický pokyn ministerstva zdravotnictví popisuje další podrobnosti o průběhu specializačního vzdělávání,

z nichž za nejdůležitější považuji postup při odkladu zahájení a přerušení specializačního vzdělávání. Nezbývá než konstatovat, že forma metodického pokynu není v těchto případech ústavně konformní a že je nezbytné tyto skutečnosti upravit alespoň prováděcím předpisem, pro jehož vydání má ministerstvo zdravotnictví již od července 2008 zákonné zmocnění.

MÝTUS 6 SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOST LZE ZÍSKÁVAT POUZE VE SPECIALIZAČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Získávání specializované způsobilosti do roku 2004 bylo skutečně možné, s několika výjimkami, pouze v rámci pomaturitního specializačního studia (PSS), a to výhradně prostřednictvím předchůdce NCONZO, Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví.

Získání specializované způsobilosti jiným způsobem než absolvováním specializačního vzdělávání a složením atestační zkoušky je nyní možné ve dvou případech. Jednak ministerstvo zdravotnictví rozhodne o přiznání specializované způsobilosti v oboru specializace u absolventů akreditovaného doktorského nebo magisterského studijního oboru navazujícího na zdravotnický bakalářský nebo magisterský studijní obor, pokud odpovídá příslušnému vzdělávacímu programu specializačního vzdělávání vydaného ministerstvem. Druhým způsobem je získání specializované způsobilosti podle dřívějších předpisů na základě přechodných ustanovení zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, respektive zákona č. 189/2008 Sb., který tento zákon měnil.

Studiem navazujících magisterských či (zatím pouze teoreticky) doktorských studijních oborů je možné specializovanou způsobilost získat pouze u oborů, které odpovídají některému specializačnímu oboru a za předpokladu, že byl tomuto oboru již vydán vzdělávací program. Bez existence závazného vzdělávacího programu nelze totiž posoudit, zda navazu-

jící obor vzdělávacímu programu specializačního oboru odpovídá. Další podmínkou je, aby byl absolvován až po předchozím získání odborné způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Pouze pro vydání „hromadného“ přiznání způsobilosti (popsaného v následujících dvou odstavcích) však musí být způsobilost k výkonu příslušného zdravotnického povolání podmínkou přijetí do studia.

Rozhodnutí o přiznání specializované způsobilosti je možné vydat dvojím způsobem. Ministerstvo zdravotnictví může v rámci posuzování způsobilosti absolventů oboru vykonávat zdravotnické povolání před podáním žádosti vysoké školy o akreditaci podle vysokoškolského zákona rozhodnout, že absolventi oboru jsou způsobilí k výkonu dané specializace. V tomto případě budou mít všichni absolventi oboru bez dalšího specializovanou způsobilost. Tento postup lze po právní stránce opřít o citované ustanovení vztahující se k přiznávání specializované způsobilosti – pak by ale vhodnější formou bylo rozhodnutí namísto souhlasného stanoviska, které ministerstvo ve své správní praxi zvolilo. Druhou možností je aplikace ustanovení § 2 odst.

1 písm. e) zákona o nelékařských zdravotnických povoláních v návaznosti na vysokoškolský zákon, tedy stanovení takového navazujícího magisterského (doktorského) oboru jako oboru zdravotnického, tj. oboru poskytujícího svým absolventům způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Zde je pak namístě forma souhlasného stanoviska podle vysokoškolského zákona.

Další možností je individuální přiznávání specializované způsobilosti absolventům oboru, v případě oboru, kdy ministerstvo zdravotnictví nedalo předem souhlas hromadný. V tomto případě musí ministerstvo posoudit obsah vzdělávání a porovnat jej s požadavky příslušného specializačního oboru. V případě, že obsah vzdělávání odpovídá vzdělávacímu programu specializačního oboru, může specializovanou způsobilost přiznat. Ze znění zákona lze dovodit, že shoda ne-

Mgr. Eva Prošková ÚTPO 1. LF UK, Praha

FLORENCE 7–8/2010 3

ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU

V POZORNOSTI: SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ, DOMÁCÍ NÁSILÍ A JINÁ TÉMATA PŘINÁŠÍME VÝBĚR Z OBSAHU ČASOPISU NURSING TIMES, 2010, 106, č. 8.

DUGMORE L, CHANNELL J. Developing a training programme for detecting and tackling childhood sexual abuse (Vývoj vzdělávacího programu, který zdravotnické pracovníky naučí, jak by měli reagovat na sdělení klientů o sexuálním zneužívání v dětství): 14–15.

Sexuální zneužívání v dětství je všeobecně považováno za faktor přispívající ke vzniku duševních problémů v pozdějším životě a je spojeno i s abúzem alkoholu a drog. Britské ministerstvo zdravotnictví (2002) uvádí, že v zařízeních akutní psychiatrické péče udává 60 % pacientů sexuální zneužívání v dětství. Přesto se pracovníci psychiatrických zařízení obávají s klienty o těchto věcech hovořit, protože si nejsou jisti, jak by měli na jejich sdělení reagovat, a nevědí, jak by jim mohli pomoci. Článek popisuje zkušenosti s pilotním projektem vzdělávání, který realizoval Leicestershire Partnership Trust, jenž poskytuje služby pacientům s psychickými problémy, mentální retardací a zneužíváním návykových látek. Školicí program byl zaměřen na to, aby personál dokázal s klienty o těchto citlivých věcech hovořit a věděl, jak postupovat, když se jim pacient se svými zkušenostmi svěří.

6 FLORENCE 7–8/2010

MCDOWALL H. What causes domestic abuse and how can nurses effectively support abused women? (Jaké jsou příčiny domácího násilí a jak mohou sestry zneužívaným ženám efektivně pomáhat?): 16–19.

Domácí násilí je závažný problém veřejného zdraví ve Velké Británii, i když v minulosti bylo považováno spíš za problém sociální. Výzkumy naznačují, že ve Velké Británii zažije za svůj život nějakou formu domácího násilí každá 4. žena bez ohledu na rasový původ, sexuální orientaci, třídní původ či věk. Literatura o domácím násilí se zaměřuje především na fyzické násilí, ale stejně destruktivní je také emocionální a psychické zneužívání.

Britská vláda definuje domácí násilí jako „každý případ ohrožujícího chování, násilí nebo zneužívání (fyzického, psychického, sexuálního nebo emocionálního) mezi dospělými, kteří jsou nebo byli intimními partnery nebo rodinnými příslušníky bez ohledu na gender

nebo sexuální orientaci“. Tyto aktivity se odehrávají v domově, tedy v místě, které je všeobecně považováno za útočiště, avšak stává se místem hrůzy.

Protože převážná většina domácího násilí je namířena proti ženám, zaměřuje se tento článek především na zkušenosti žen a zkoumá příčiny domácího násilí a roli sester v péči o postižené. Zdůrazňuje nutnost zlepšení vzdělávání sester v této oblasti, aby byly schopny poskytovat ženám holistickou péči – nabídnout jim emocionální, psychickou i praktickou pomoc.

LOWRY J. Raising awareness of the risk of sexually transmitted infections among overseas travellers (Zvyšování informovanosti klientů cestujících do zahraničí o riziku nakažení pohlavně přenosnými chorobami): 20–22.

Významnou část pohlavních chorob si britští pacienti přivážejí ze zahraničí.

Například téměř polovina britských heterosexuálů, u nichž byla v letech 2000 až 2003 zjištěna HIV infekce, se patrně infikovala při pobytu v cizině.

Lidé, kteří jsou mimo domov, zvláště na dovolené, se mohou chovat sexuálně nevázaněji a vybírat si partnery, s nimiž by se v domácím stereotypu nestýkali. Jelikož v některých částech světa je vysoká prevalence určitých pohlavních chorob, je důležité, aby cestovatelé o možných rizicích věděli. Dobrou příležitostí k poučení jsou zdravotní konzultace, které lidé před cestou vyhledávají, nebo také vakcinace, které tito lidé musí absolvovat. Při těchto příležitostech jim zdravotníci mohou nabídnout informace o nebezpečí nakažení pohlavními chorobami a rady, jak by riziko mohli minimalizovat. Tyto intervence by měly být individualizované, to znamená přizpůsobené na míru každému klientovi. Míru rizika je třeba zjišťovat přímými, cílenými dotazy a v případě potřeby je nutné poskytnout každému odpovídající informace týkající se nebezpečí, jež hrozí v oblasti, kam cestuje, a poučení, jak se chránit. Imunizace a kondomy jsou efektivními metodami ke snížení rizika, ale na prvním místě je nutné klientům poradit, aby se uvážlivě rozhodovali a vyhýbali se aktivitám, které by mohly ohrozit jejich sexuální zdraví.

ODELL M. Are early warning scores the only way to rapidly detect and manage deterioration? (Jsou systémy včasného varování jedinou možností rychlého rozpoznávání zhoršení stavu hospitalizovaných pacientů?): 24–26.

Systematický přehled literatury odhalil složitost ošetřovatelské praxe, pokud jde o rozpoznávání zhoršujícího se stavu hospitalizovaných pacientů a jeho řešení. Zjištění naznačují, že systémy rychlé odezvy a systémy včasného varování nemusí být jediným řešením problémů rozpoznávání a zvládání známek zhoršení.

Problém detekce a managementu zhoršení zdravotního stavu hospitalizovaných pacientů je téma, kterému se iniciativy zabývající se bezpečností věnují už více než deset let. Zhoršení lze zjistit na základě fyziologických funkcí, jako jsou puls, tlak krve a respirační frekvence, nebo na základě zhoršení mentálního stavu. Při běžném pozorování pacienta je možné tyto známky přehlédnout nebo je špatně interpretovat. Jedním z řešení je zavedení systémů rychlé odezvy (Rapid Response Systems – RRS), které se používají v USA, Velké Británii a Austrálii. Vycházejí ze sledování některé z fyziologických funkcí a při překročení nastavených hranic je spuštěn poplach a pacientovi je neprodleně věnována pozornost. Jiným řešením je systém včasného varování (Early Warning Scores – EWS), který vyhodnocuje skóre několika měřených parametrů. Přes používání těchto systémů dochází k úmrtí pacientů, protože zhoršení jejich zdravotního stavu nebylo rozpoznáno včas. Je třeba hledat další řešení vycházející ze specifik daného oddělení. Je nutné dále zdokonalovat „spolupráci“ sestra – EWS, protože někdy sestry na varování systému nedbají, pokud jim jejich intuice nedává signál, že se pacient zhoršuje. Proto je třeba více využívat intuice a zkušeností sester, jejich znalostí pacienta a „vzorců“ zotavování a chování pacientů při určitém onemocnění. To jim umožní rozpoznat, kdy se chování pacienta liší od jim známého „vzorce“, a v takovém případě upozornit lékaře.

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

KAZUISTIKA

ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA MOZKOMÍŠNÍ U ČTRNÁCTILETÉ DÍVKY Souhrn: Roztroušená skleróza mozkomíšní (RSM) je autoimunitní chronické onemocnění centrální nervové soustavy (CNS), to znamená mozku a míchy. Dochází při ní k rozpadu myelinových pochev a nevratným poškozením axonů a nervových buněk na podkladě imunologických pochodů, u nichž jistou úlohu hrají dědičné faktory, faktory životního prostředí, popřípadě též viry. Předložená kazuistika popisuje případ 14leté pacientky léčené od 12 let pro juvenilní relaps-remitentní formu RSM s vysokou aktivitou onemocnění.

Klíčová slova: roztroušená skleróza – hemiparéza – ataka.

(Multiple sclerosis in 14 years old girl) Summary: The multiple sclerosis (MS, the Czech abbreviation is RSM) is an autoimmune chronical disease of the central nervous system (CNS), it means of brain and spinal cord. It occurs in the case of disintegration of the myeline sheaths with the irreversible damage of axons and neurons on the basis of the immunological processes in which play some role the hereditary factors, the environemental factors, maybe the viruses as well. The below mentioned case study describes the case of a 14 years old female patient, who has been being treated since the age of 12 years for the juvenile relapse- a remitent form of MS/RSM with the high activity of the disorder.

Key words: multiple sclerosis – hemiparesis – attack.

Úvod S roztroušenou sklerózou se setkáváme i u dětských pacientů, kde toto onemocnění tvoří 2 až 5 % z celé populace pacientů s RSM. Podle věku se dělí na časně infantilní, infantilní a juvenilní formu, nejčastěji s relaps-remitentním průběhem. O prognóze RSM dětského věku je velmi málo informací, ale obecně platí, že má méně progresivní průběh, ale vyšší počet atak s rychlejší úpravou neurologického deficitu. Významně ovlivňuje kvalitu života již v mládí, proto nejde o onemocnění s benigním průběhem.

Diagnostika se opírá o klinický obraz, vyšetření MR mozku, míchy, vyšetření likvoru a evokovaných potenciálů. Léčba je založena na terapii atak, vzácně je podávána kontinuální imunosuprese. V současné době je tendence ke včasnému zahájení imunomodulační terapie (léky ovlivňujícími onemocnění – DMD) i u dětských pacientů (Taláb, 2008).

Kazuistika Naše sdělení pojednává o 14leté dívce K. D., která je od 12 let léčena pro juvenilní relaps-remitentní formu RSM s vysokou aktivitou onemocnění. Dosud prodělala celkem 8 relapsů. Dívka je z 2. fyziologické gravidity, porod a poporodní období bez komplikací, psychomotorický vývoj bez pozoruhodností, je očkována dle očkovacího kalendáře, bez komplikací. V anamnéze jsou opakovaně angíny, jinak dosud vážněji nestonala.

Průběh onemocnění 1. ataka – 07/06, centrální levostranná hemiparéza včetně léze n. VII. vlevo s poruchou visu. Potíže vznikly náhle ráno po probuzení bez známého provokačního momentu. Nález na MR mozku + MR míchy splňuje diagnostická kritéria pro RSM. Vyšetření likvoru vyloučilo akutní neuroinfekci, potvrzen nález 19 oligo IgG pásů v alkalické frakci, které nejsou v séru, podporující diagnózu RSM. Vyšetření VEP (zrakové evokované potenciály) též svědčí pro RSM. Zahájena terapie Solu-Medrolem i. v. v dávce celkem 3 g s následnou sestupnou perorální léčbou Medrolem. Terapii tolerovala dobře. Vzhledem k lehce depresivnímu ladění podávány benzodiazepiny, následně antidepresiva SSRI (Sertralin). Po dobu pobytu rehabilitovala s postupným zvyšováním zátěže s příznivým efektem.

2. ataka – 10/06, porucha hybnosti pravé dolní a levé horní končetiny (PDK, LHK), retence moči s progresí počtu ložisek na MR mozku, se známkami aktivity onemocnění. Zahájena opět pulsní terapie Solu-Medrolem i. v. (3 g), s následnou sestupnou léčbou Medrolem p. o., s úpravou stavu.

3. ataka – 12/06, porucha hybnosti pravostranných končetin v souvislosti s infektem horních cest dýchacích, zejména PDK, a poruchy rovnováhy. Podána injekční vitaminoterapie (Milgamma inj.), bez zlepšení, následně přeléčena pulsy Solu-Medrolu i. v. (3 g) se zlepšením.

4. ataka – 01/07, při virovém infektu s febriliemi rozvoj senzitivní symptomatiky. MR míchy s nálezem míšních plak v úrovni C2/3 se známkami aktivity onemocnění. Vzhledem k dalšímu relapsu byla zvažována plazmaferéza – hematology nedoporučena pro možná rizika u dětského pacienta.

Přeléčena antibiotiky a inj. vitaminy.

Nasazena kontinuální perorální imunosuprese (Imuran 25 mg). Splněna indikační kritéria léčby DMD – Copaxonem inj. s. c.

5. ataka – 02/07, senzitivní míšní a pyramidová symptomatika (LHK, PDK) při respiračním infektu. Zahájena kúra plazmaferézou, celkem 5krát, s příznivou odezvou a regresí neurologického deficitu. Léčba podávána ve spolupráci s oddělením klinické hematologie a byla dobře tolerována.

Pro významnou hypogamaglobulinémii G podána infúze intravenózního imunoglobulinu (IVIG) s doporučením opakování aplikace IVIG v intervalu à 4 týdny.

6. ataka – 03/07, recidiva senzitivní symptomatiky při stresu, podána 2. dávka IVIG (15 g) s efektem. 04 a 05/07 aplikace 3. a 4. dávky IVIG bez komplikací.

V 05/07 zahájena terapie DMD – Copaxonem inj. s. c. 1krát denně. Proveden zácvik autoaplikace a edukace rodiny.

Léčbu dívka toleruje bez lokálních či celkových komplikací. V terapii IVIG pokračováno v intervalu à 1 měsíc do 10/07 (celkem 9krát). Po dobu podávání IVIG byla dívka zcela bez respiračních infektů. Vzhledem k 6měsíční anamné-

Miloslava Flejberková Neurologická klinika FN Hradec Králové, dětské oddělení 1965–1969: SZŠ, Hradec Králové – dětská sestra; 1969–1973: Dětská klinika FN Hradec Králové; 1973–1992: OÚNZ Hradec Králové; od 1992: Neurol. klinika FNHK, dětské oddělení

Dana Hájková, Eva Fejglová, MUDr. Marika Talábová Neurologická klinika FN Hradec Králové, dětské oddělení

FLORENCE 7–8/2010 7

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

ze terapie DMD léčba IVIG ukončena a ponechána kontinuální imunosupresivní terapie Imuranem.

7. ataka – 02/08, centrální pravostranná hemiparéza, vertigo. Podána pulsní terapie Solu-Medrolem (3 g) s následnou sestupnou perorální léčbou Medrolem.

8. ataka – 03/08, ráno po probuzení zjištěna centrální monoparéza PDK, MR mozku se stacionárním nálezem, bez progrese velikosti i počtu ložisek, bez známek aktivity. Indikován návrat k původní duální imunomodulační léčbě (IVIG 15 g 1krát měs. + Copaxone inj. s. c. 1krát denně).

Ošetřovatelské diagnózy t "MUFSBDF LPHOJUJWOÓDI GVOLDÓ [ Eʹvodu základního onemocnění t #F[NPDOPTU [ EʹWPEV [ÈLMBEOÓIP onemocnění t #PMFTU BLVUOÓ [ EʹWPEV [ÈLMBEOÓIP onemocnění t 1PUFODJPOÈMOÓ SJ[JLP W[OJLV JOGFLce z důvodu zavedení periferního žilního katetru t /F[OBMPTU QPKNʹ [ EʹWPEV OFEPstatečné informovanosti

t 1PDJU PTBNʏMPTUJ [ EʹWPEV DJUPWÏ EFprivace, tělesné a sociální izolace t 1PSVDIZ BEBQUBDF [ EʹWPEV IPTQJtalizace t 1PSVDIZ TPCʏTUBʊOPTUJ [ EʹWPEV základního onemocnění t 1PSVDIZ TPDJÈMOÓ JOUFSBLDF [ EʹWPdu základního onemocnění t 1PSVDIB TQÈOLV [ EʹWPEV [NʏOZ prostředí, odpoutání od rodičů t 1PSVDIB UʏMFTOÏ IZCOPTUJ [ EʹWPEV základního onemocnění t 4OÓäFOÈ TDIPQOPTU QFʊPWBU P TWÏ zdraví z důvodu základního onemocnění t 4USBDI [ EʹWPEV IPTQJUBMJ[BDF a prováděných vyšetření a výkonů t ÁOBWB [ EʹWPEV [ÈLMBEOÓIP POFmocnění a následné léčby t Á[LPTU [ EʹWPEV QPETUBUOÏ [NʏOZ zdravotního stavu t 7MJW TQSÈWOÏIP JOEJWJEVÈMOÓIP přístupu na léčebný režim z důvodu zkvalitnění zdravotní péče a léčebného režimu

Závěr Touto kazuistikou jsme chtěly upozornit na onemocnění 14leté dívky s juve-

nilní relaps-remitentní formou RSM, s vysokou aktivitou choroby, která v průběhu téměř 2 let prodělala celkem 8 atak onemocnění. Úvodní ataky byly přeléčeny standardně pulsní kortikoterapií, následně byla podána série plazmaferéz. Vzhledem k progresivnímu průběhu onemocnění byla zajištěna duální imunomodulační terapií (IVIG + Copaxone inj.) v kombinaci s kontinuální perorální imunosupresí. Po 2 letech došlo ke stabilizaci stavu, dívka pokračuje v řádné školní docházce (8. třída) a je bez významného funkčního deficitu, v dobré fyzické i psychické kondici.

Literatura: 1. Taláb R. Cesta ke spolehlivé diagnostice roztroušené sklerózy mozkomíšní Neurol. pro praxi 2008; 9: 210–214.

Recenzovaly: MUDr. Alena Novotná, vedoucí MS centra Neurologické kliniky Pardubické krajské nemocnice MUDr. Olga Zapletalová, vedoucí MS centra Neurologické kliniky FN Ostrava

PRAXE

BIOBEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP K CHÁPÁNÍ ONKOLOGICKÉHO ONEMOCNĚNÍ Souhrn: V příspěvku jsou stručně popsány behaviorální přístupy k chápání nádorových onemocnění. Zejména pak osobnostní charakteristiky onkologicky nemocných, proces truchlení a stres ve vztahu ke vzniku nádorových onemocnění.

Biobehaviorální přístup je založen na biopsychosociálním modelu nemoci a na neoplastická onemocnění nahlíží jako na nemoci, které nemají výlučně organické či pouze psychosociální příčiny, ale jsou charakterizované multifaktoriální etiologií a patogenezí. Psychosociální faktory mohou hrát významnou roli zejména u predisponovaných jedinců.

Klíčová slova: psychoonkologie – nádorová osobnost – depresivní osobnost – karcinom prsu.

(Biobehavioral approach to cancer diseases) Summary: The contribution will described behavioral approaches to cancer diseases. In particular, the personality characteristics of cancer patients, the process of grieving and stress in relation to the emergence of cancer. Biobehavioral approach is based on the model biopsychosocial diseases and neoplastic diseases is regarded as an illness that not only organic, not only the psychosocial causes, but are characterized by multi-factor etiology and pathogenesis. Psychosocial factors may play an important role, particularly in certain predisposed individuals.

Key words: psychooncology – cancer personality – depressive personality – breast cancer.

Úvod

8 FLORENCE 7–8/2010

Člověk je předmětem zájmu lékařů, všeobecných sester, psychologů a jiných zdravotnických pracovníků ve zdraví i nemoci, je proto důležité chá-

pat jej jako neustálou interakci činností somatických struktur, psychických funkcí a vlivů vnějšího prostředí. Nejširší pojetí psychosomatiky tedy předpokládá, že člověk ve zdra-

ví a v nemoci a v každém svém momentálním stavu představuje jednotu psychického a somatického se svým prostředím. V každém jednotlivém případě a v každé fázi průbě-

hu nemoci je důležité rozhodnout, co můžeme pominout a čím se naopak musíme zabývat, abychom se mohli orientovat v obrovské složitosti našeho světa. Proto tedy hovoříme o chorobách psychických, somatických a psychosomatických a faktorech biologických, psychických a sociálních (Baštecký, 1993).

V dnešní době stále převládá tzv. biomedicínský model, ve kterém jsou lidé považováni za biologické jednotky tvořené buňkami, ty dále tvoří tkáně a pak orgány a celý systém.

Důraz je kladen na biologickou homeostázu, ta je považována za zdraví.

V modelu nezbývá dostatek místa pro další neméně důležité psychologické, sociální či duchovní faktory lidské existence. Z tohoto důvodu model ve svém důsledku může vést k nepochopení dalších nebiologických aspektů nemoci, širších souvislostí či schopnosti empatie, které nebývají vždy samozřejmou součástí poskytované zdravotní péče. S holistickým přístupem, který je filozofií celku (celistvosti), zahrnující součást biologickou, společenskou, kognitivní, emocionální i duchovní, se setkáváme více v oboru ošetřovatelství, pro které je holismus základní filozofií. Přesto je do klasické medicíny holistický přístup integrován velmi pozvolna a s obtížemi.

Biopsychosociální model propagovaný již delší dobu s představou celostněji pojaté medicíny je častěji citován v odborné literatuře, než realizován v klinické praxi (Pavlíková, 2006, Skorunka 2009). Potřeba holistického přístupu a uplatnění biopsychosociálního modelu je pak akcentována zejména v oblasti péče o onkologicky nemocné.

Incidence onkologického onemocnění u české populace roste mimo jiné v důsledku prodlužující se průměrné délky života. Diagnóza onkologického onemocnění vyvolává v pacientovi otřes a šok. To, co bylo bezpochyby ještě před několika lety chápáno jako jasný rozsudek smrti, je dnes stále více lidmi nahlíženo jako chronické onemocnění a přibývá také těch, pro které se stává rakovina vyléčitelnou.

Přesto je však v mnoha případech přítomna hrozba recidivy nebo zhoršení původního onemocnění, což od postižené osoby vyžaduje velké nasazení a zásadní životní změny, které budou mít rozmanité následky na způsob života, a tím i na jeho kvalitu.

Nová oblast psychoonkologie prostřednictvím výzkumných závěrů

kromě rutinní onkologické léčby nabízí další možnosti a způsoby, které mohou být nápomocny nemocným nebo jejich rodinným příslušníkům. Jde o psychosociální metody, které pacientům umožní aktivně se postavit strachu a zoufalství. Jedním z prioritních úkolů psychoonkologie je optimalizovat podpůrné možnosti působení tak, aby bylo dosaženo příznivých účinků na průběh nemoci, případně uzdravení.

Osobnostní charakteristiky onkologicky nemocných Předpokládá se, že existuje určitý vztah mezi povahou osobnosti a vznikem nádorového onemocnění.

V moderní psychoonkologii se vedou spory zejména o takzvané osobnosti typu C nebo o konceptu „fighting spirit“. Při vytváření konceptu psychosomatické osobnosti nebo alexitymické osobnosti se objevila souvislost s nedostatkem schopnosti emocionálního vyjadřování, který byl zkoumán v mnoha empirických studiích a je označován jako osobnost typu C. Budeme-li ji chtít charakterizovat, pak lze dle odborných zdrojů předpokládat, že existuje určitý základní souhrn znaků a profil chování typu C (type C, cancer personality, nádorová osobnost). Na základě studia odborné literatury uvádíme základní souhrn znaků typických pro tento typ chování.

Pro osobnost typu C je typické chování: potlačení nebo popření deprese, zlosti a hostility; hyperadaptovanost; neprosazující se chování, pasivita; spolupráce; nedostatečně vyvinutá fantazie, bezbarvá řeč, prázdnota v lidských vztazích; harmonizující chování, symbiotické připoutání k partnerovi, depresivní připoutání k němu a bezmocné zoufalství po rozchodu, které fungují jako nemoc spouštějící události (Baštecký, 1993, s. 315, Křivohlavý, 2002 s. 126).

Chování typu C má své fyziologické koreláty, např.: pokles biogenních aminů v hypotalamu, snížení funkcí makrofágů, útlum systému DNA (deoxyribonukleové kyseliny), korelace mezi hladinami IgA a potlačení zlosti u nemocných s karcinomem prsu, změny v opioidovém systému a aktivitě NK (natural killers – přirození zabijáci) buněk (Tschuschke, 2004).

Přirození zabijáci patří do skupiny cytotoxických lymfocytů, které tvoří hlavní součást vrozeného imunitního systému. Významnou funkcí „přiro-

zených zabíječů“ je zničení (rejekce) nádorových buněk či buněk napadených viry. Uvolněním proteinových cytoplazmatických granul označovaných jako performiny a granzymy likvidují cílové buňky procesem apoptózy (programovaná buněčná smrt).

NK buňky jsou definovány jako velké granulární lymfocyty (LGL) a tvoří třetí typ buněk, které jsou odlišné od společného progenitoru generujícího B a T lymfocyty (Roitt a kol., 2001).

Další zmiňovanou osobností ve vztahu ke vzniku nádorových onemocnění je depresivní osobnost (Tschuschke, 2004).

Moderní prospektivní studie sledující výskyt psychosomatických chorob od mládí a jejich podmíněnost osobnostní strukturou stanovily rizikový vliv tzv. depresivní osobnosti (D personality). Takto definovaná osobnost je formována v dětství v charakteristické sociálně izolované rodině připomínající „velkou chladnou místnost“. Od dítěte vyžaduje, aby vykompenzovalo nedostatek její sociální prestiže, neumožňuje otevřeně projevovat vzájemnost vztahů a dává najevo nedostatek pozornosti k potřebám druhých.

Jde o jedince, kteří se vyznačují silnou vnitřní disciplínou, téměř si nestěžují, naopak se snaží potlačovat a vytěsnit afekty a impulsy, které by mohly být v konfliktu, a tak by nádorové bujení mohlo být jakýmsi ventilem pro vzniklé napětí (Dattore, 1980).

Deprese jako prediktivní faktor nádorového onemocnění byla v některých výzkumech zkoumána jako centrální psychosociální proměnná. Někteří vědci považují depresi za spouštěcí faktor nádorového onemocnění, jiní se přiklánějí k názoru, že deprese je následkem onemocnění.

Proces truchlení Truchlení nad prožitou ztrátou partnera, rodiče, dětí nebo jiných důležitých osob z nejbližšího okolí je normální lidskou prožitkovou formou a je dokonce nutné k tomu, aby bylo dosaženo překonání ztráty. Opakované truchlení lze chápat jako chronicky stresující aspekt, který často ústí v bezmocnost a beznaděj.

V prospektivních výzkumech bylo dokázáno, že v prvních dvou letech po smrti důležité vztahové osoby je četnost onemocnění a smrti 2–10krát vyšší než u odpovídající kontrolní skupiny. Také je uváděna vyšší úmrt-

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Bc. Zuzana Kantorová Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd UP, Olomouc 2004: ukonč. SZŠ, Karviná – všeob. sestra; 2008: ukonč. bak. studium – ošetř. – všeob. sestra, LF MU, Brno; od 2008: navaz. magist. studium, FZV UP, Olomouc

PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Katedra ošetřovatelství LF MU, Brno 1992: ukonč. SZŠ, Nový Jičín – zdrav. sestra; 1999: ukonč. magist. studium – učit. pro SZŠ, LF UP, Olomouc; 2007: ukonč. rig. studium, SZU Bratislava; 2009: ukonč. doktor. studium – hygiena, epid. a prev. lékař., LF MU, Brno; 1992: Měst. nem.

Ostrava-Fifejdy, zdrav. sestra; 1993: NsP Nový Jičín, zdrav. sestra; 1994–1997: FNsP Brno, zdrav. sestra; 1997–1998: Soukr. polikl. Kopřivnice, zdrav. sestra; 1998–2000: Škol. úřad Nový Jičín, učit.; 2000–2002: SZŠ Nový Jičín, učit. odb. předmětů; 2002–2004: SZŠ Jaselská, Brno, učit. odb. předmětů; od 2004: LF MU, Brno, kat. ošetř., odb. asist.

FLORENCE 7–8/2010 9

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

nost mužů v průběhu prvního roku starobního důchodu než kdykoliv jindy, zde jako negativní faktor působí ztráta pracovní činnosti (Baštecký, 1993).

Taročková uvádí že, podle Schwaba může životní ztráta vést jak k růstu ve vývoji, tak i k deterioraci, vývojové regresi (Taročková, 2005).

Způsob, jak jednotlivec dokáže krizi vyvolanou ztrátou zvládnout, nebo zda v tomto procesu selže a jaký bude jeho další vývoj, závisí na tom, jaké jsou konstruktivní nebo destruktivní následky životní ztráty.

Z uvedeného tedy vyplývá možný vliv ztráty blízké osoby a procesu truchlení na vznik onemocnění v obecné rovině a také ve vztahu k onkologickému onemocnění.

Stres

10 FLORENCE 7–8/2010

Stres je často chápán jako výsledek určitých negativních událostí. Každý stres doprovází určitá míra zátěže, která se většinou projeví tehdy, jsou-li požadavky a nároky na člověka spojené s onou negativní událostí tak vysoké, že je dotyčná osoba považuje za nezvládnutelné. Samozřejmě je nutno akceptovat skutečnost, že stres byl v původním významu dle Selyeho považován za zátěž jako takovou.

Chronický stres mohou způsobit setrvalé problémy, konflikty a ohrožení v denním životě, které vznikají buď uvnitř primárních sociálních rolí (interpersonální konflikt mezi manžely; neefektivní vztahy rodičdítě; nesrovnatelné požadavky více rolí najednou – rodina, práce; neztotožnění nebo neochota hrát určitou roli atd.), nebo v chronických podmínkách naopak nespojených se sociálními rolemi, kdy je stres vytvářen životními okolnostmi prostředí (závažné chronické onemocnění, život v chudobě atp.).

Významně a prokazatelně působí stresové životní události na snížení imunitních funkcí, přesto vztah mezi stresem a nádorovým onemocněním zůstává stále ještě nejasný.

Pro příklad lze uvést případovou studii s kontrolním vzorkem, kterou prováděl Forsén (1991). Vyšetřoval 87 pacientek s karcinomem prsu a zjistil, že stresory zejména z oblasti vztahové (neustálý stres nebo ztráta) jsou ve spojení s vyšším rizikem vzniku rakoviny prsu a také s menší šancí na přežití a na následný život bez nemoci. Účastnicím výzkumu byly kladeny otázky, které se týkaly stre-

sových životních událostí. Spiegel a Kato (2000) ovšem upozorňují na skutečnost, že načasování rozhovorů může negativně ovlivnit objektivnost odpovědí. Studie Geyera (1991), zahrnující 97 žen s karcinomem prsu, prokázala, že závažné životní události se významně vyskytovaly u těch žen, u kterých byl později diagnostikován maligní nádor. Otázky, na které ženy odpovídaly, byly zaměřeny na události z minulosti a odpovědi byly vyhodnocovány prostřednictvím Škály životních událostí a obtížných situací (Life Events and Difficulties Scale). Významný pro tento výzkum byl fakt, že účastnice v době kladení otázek neznaly svou diagnózu, což do značné míry snižuje chybu opomenutí.

Problémem případových studií založených na subjektivním prožitku stresu nebo vzpomínce na stres je, že pacienti si vybaví zejména ty psychické, tělesné a postojové změny, které vznikaly současně se zjištěním a uvědomováním si jejich nemoci.

Fox (1998) nepokládá dosavadní studie za přínosné k objasnění hypotézy o tom, zda stres vyvolává nádorové onemocnění, nebo nikoliv, z následujících důvodů: případové studie podléhají možné chybě zkreslení; velké skupinové studie systematicky neprokázaly vyšší výskyt stresových životních událostí, které by mohly být v souvislosti s následným vznikem nádorového onemocnění, mírou úmrtnosti nebo přežití.

Z výsledků dosavadních výzkumů tedy nevyplývá zcela jednoznačná souvislost mezi výskytem stresových situací, významnou úlohu jistě sehrávají individuální copingové strategie a jejich aktivizace a mnoho dalších determinujících faktorů.

Závěr Problematika vztahů psychiky a vzniku somatického onemocnění je závažným tématem, které však není v odborné zdravotnické veřejnosti zcela plně diskutováno, zejména s ohledem na problematiku ošetřovatelské péče. Nejen z tohoto důvodu se autorky rozhodly provést pilotní studii (kvalitativní průzkum) pomocí explorativních interview u skupiny nemocných žen s gynekologickým onkologickým onemocněním (karcinomem prsu a děložního čípku). Průzkum byl orientován na zhodnocení vlivu psychogenních (psychosociálních) faktorů ve vztahu k onkologickému

onemocnění, determinant životních událostí, zhodnocení projevů osobnostních charakteristik a determinujících vlivů změny kvality života ve sledované populaci žen. Šetření bylo zaměřeno na oblasti stavu před nemocí, období posledních tří měsíců života a ovlivnění života aktuálním stavem v důsledku nemoci.

Ze shrnující analýzy dat vyplynula následující zjištění: Sedm respondentek z deseti vykazuje znaky nádorové osobnosti, jednu respondentku lze zařadit jak mezi depresivní, tak mezi nádorové osobnosti a jedna vykazuje charakteristiky depresivní osobnosti. U všech zmíněných lze předpokládat zvýšené riziko vzniku rakoviny, rychlejší progresi a horší prognózu onemocnění než u jiných typů osobnosti. Převládající znaky: depresivita a malá emoční expresivita, tendence potlačovat emoce (úzkost a hněv) a prezentovat se klidným, nevzrušivým výrazem, dále tendence obtížně se vyrovnávat se stresem a prožívat pocity bezmoci a beznaděje.

Pouze jedna respondentka nevykazovala žádné z výše popsaných fenoménů. Prožila spokojený život, dává najevo své emoce, je adaptabilní v závislosti na situaci, netrpěla depresí, se stresem se vyrovnává rychle a těžkou životní událost prožila před deseti lety.

Období posledních tří měsíců je v prožívání pacientek velmi individuální. Některé se nacházejí ve fázi smíření, jiné ve fázi rezignace, čtyři ženy uváděly pozitivní pocity, u čtyř převládají negativní pocity a dvě pociťují mezi prožívanými pocity rovnováhu. Důležitým výstupem studie jsou naznačené tendence pro výskyt znaků „nádorové osobnosti“ ve výzkumném vzorku, zjištěné cíleným dotazováním na charakteristické osobnostní rysy dříve popsané C osobnosti.

Literatura: 1. Baštecký J a kol. Psychosomatická medicína. 1. vyd. Praha: Grada-Avicenum, 1993, 363 s., ISBN 80-7169-031-7.

2. Danzer G. Psychosomatika: celostný pohled na zdraví těla i duše.

Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7478456-7.

3. Dattore PJ, Schontz FC, Coyne L. Premorbid personality differentiation of cancer and noncancer groups: a test of the hypothesis of cancer proneness. J Consult Clin

Psychol, 1980, vol. 48, no. 3, pp. 388–394.

4. Ewans P, Clow A. Stress and the immune system. The Psychologist, 1997, vol. 123, no. 123. pp. 123–124.

5. Haškovcová H. Thanatologie. Praha: Galén, 2000. ISBN 80-7262-034-7.

6. Hladký A. Zdravotní aspekty zátěže a stresu. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-784-2.

7. Chovancová Z. Co je to psychoonkologie? Propsy, 1998, roč. 2, s. 14–15.

8. Chovancová Z, Vašková J. Diagnóza nádor a co dál? Praha: Grada, 1998.

ISBN 80-7169-668-4.

9. Křivohlavý J. Psychologie nemoci.

1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0.

10. Křivohlavý J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-551-2.

11. Křivohlavý J. Psychoterapie umírajících onkologických pacientů. Aktuality klinické onkologie, 1986, roč. 11, s. 80–87.

12. Křivohlavý J, Kaczmarczyk S. Poslední úsek cesty. Návrat domů. Praha: 1995.

ISBN 80-85495-43-0.

13. Křivohlavý J. Psychologické faktory v premorbidním období onkologicky nemocných. Čas. lék. čes., 1986, roč. 125, č. 3, s. 65–68.

14. Křivohlavý J. Pozitivní psychologie.

Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-835X (brož.).

15. Křivohlavý J. Salutogeneze a behaviorální medicína. Čas. lék. čes., 1990, roč. 129, č. 36, s. 1121.

16. Kübler-Ross E. Hovory s umírajícími.

Hradec Králové: Signum unitatis, 1992. ISBN 80-85439-04-2.

17. Mlčák Z. Psychologie zdraví a nemoci.

1 vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005, 84 s. ISBN: 80-7368-035-1.

18. Novotný P. Filozofie nemoci: uzdravování psychickými prostředky. 1 vyd. Liberec: Dialog, 2009, 332 s., ISBN: 978-8086761-99-2.

19. Nečesalová M. Psychologické aspekty vyrovnávání se s těžkou životní událostí. Brno: Masarykova univerzita, 2005.

20. Pavlíková S., Modely ošetřovatelství v kostce, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 152 s. ISBN 80-2471211-3.

21. Poněšický J. Agrese, násilí a psychologie moci. 1. vyd. Praha: Triton, 2005, 226 s. ISBN:80-7254-593-0.

22. Roitt I, Brostoff J, Male D. Immunology (6th ed.), St. Louis: Mosby, 2001, 480 s.

ISBN: 0723431892.

23. Taročková T. Životné straty a smútenie. 1. vyd. Bratislava: Vydavatelstvo UK, 2005, 72 s. ISBN 80-223-1931-7.

24. Tschuschke V. Psychoonkologie. Psychologické aspekty vzniku a zvládnutí rakoviny. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-826-0.

25. Tress W. Základní psychosomatická péče, 1. vyd. Praha: Portál, 2008, 394 s.

ISBN 978-80-7367-309-3 (váz.).

26. Spiegel D (2002). Cancer Patients: Psychotherapy. In Hersen, M & Sledge W. (Eds.). Encyclopedia od Psychotherapy (pp. 359–364).

New Haven, Connecticut: Academic Press.

27. Skorunka D. (2009) Medikalizace našeho života. dostupné na: http://www.lirtaps.cz/psychosomatika/psomweb2004_4/skorunka. htm.

28. Vorlíček J. Paliativní medicína. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0279-7.

(zuzek.k@seznam.cz, apokorna@med.muni.cz)

Recenzovali: MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie LF a FN Hradec Králové Mgr. Markéta Vojtová, VOŠZ a SZŠ, Hradec Králové

Ve Florence č. 6/2010, u článku Pars plana vitrektomie a peeling sítnicových membrán, bylo pod fotografií spoluautorky nesprávně uvedeno její pracoviště. Sestra Jaroslava Vrajová působí na Oční klinice 1. LF UK a VFN v Praze 2. Jí i čtenářům se omlouváme. Red.

INZERCE

OPRAVA

RECENZOVANĂ? Ä&#x152;LĂ NEK

PRAXE

PACIENT S DEPRESIVNĂ? PORUCHOU V PSYCHIATRICKĂ&#x2030; AMBULANCI

DrahomĂ­ra KardoĹĄovĂĄ PsychiatrickĂĄ klinika FN Ostrava 1981â&#x20AC;&#x201C;1985: SZĹ , Ĺ˝ilina â&#x20AC;&#x201C; dÄ&#x203A;t. sestra; 1985â&#x20AC;&#x201C;1987: DÄ&#x203A;t. jesle, PovaĹžskĂĄ Bystrica; 1988â&#x20AC;&#x201C;1990: Neurol. klinika, Nem. s poliklinikou, KramĂĄre, Bratislava; 1990â&#x20AC;&#x201C;1991: ProtialkoholnĂ­ poradna, Bratislava; od 1999: PsychiatrickĂĄ klinika FN Ostrava, ambulance pro dospÄ&#x203A;lĂŠ

20 FLORENCE 7â&#x20AC;&#x201C;8/2010

Souhrn: Deprese je psychickĂŠ onemocnÄ&#x203A;nĂ­, kterĂŠ jednou za Ĺživot postihne aĹž 20 % populace. Na svÄ&#x203A;tÄ&#x203A; trpĂ­ depresemi pĹ&#x2122;es 110 miliĂłnĹŻ muŞů a Ĺžen. V Ä&#x152;eskĂŠ republice je kaĹždoroÄ?nÄ&#x203A; novÄ&#x203A; diagnostikovĂĄno kolem pÄ&#x203A;ti tisĂ­c a na lĹŻĹžku lĂŠÄ?eno asi tisĂ­c depresivnĂ­ch pacientĹŻ, pĹ&#x2122;edpoklĂĄdĂĄ se vĹĄak, Ĺže dalĹĄĂ­ch 50 % depresivnĂ­ch nemocnĂ˝ch se vĹŻbec nedostavĂ­ k lĂŠkaĹ&#x2122;i. DepresivnĂ­ nemocnĂ­ majĂ­ 30krĂĄt vyĹĄĹĄĂ­ riziko sebevraĹždy oproti jedincĹŻm bez deprese. Ĺ˝eny jsou postiĹženy dvakrĂĄt Ä?astÄ&#x203A;ji neĹž muĹži. Kolem 20 % Ĺžen v graviditÄ&#x203A; a poporodnĂ­m obdobĂ­ trpĂ­ nÄ&#x203A;kterĂ˝mi z depresivnĂ­ch symptomĹŻ a u 10 % se rozvine plnĂĄ depresivnĂ­ porucha. PĹ&#x2122;ipojenĂĄ kazuistika se zamÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;uje na prĹŻbÄ&#x203A;h terapie depresivnĂ­ poruchy u 46letĂŠ pacientky psychiatrickĂŠ ambulance, kterĂĄ se lĂŠÄ?Ă­ 2 roky, byla nastavena na antidepresivnĂ­ lĂŠÄ?bu a po opakovanĂŠ hospitalizaci jĂ­ byla nabĂ­dnutĂĄ individuĂĄlnĂ­ psychoterapie, ve kterĂŠ zdĂĄrnÄ&#x203A; pokraÄ?uje dodnes. Stav pacientky se vĂ˝raznÄ&#x203A; zlepĹĄil a upravil, aĹž kdyĹž zaÄ?ala plnÄ&#x203A; abstinovat.

KlĂ­Ä?ovĂĄ slova: dekompenzace â&#x20AC;&#x201C; deprese â&#x20AC;&#x201C; abĂşzus alkoholu â&#x20AC;&#x201C; hospitalizace â&#x20AC;&#x201C; antidepresiva â&#x20AC;&#x201C; psychoterapie.

(A patient with the depressive disorder in the psychiatrical out-patient department) Summary: Depression is a psychical disorder which once in a life afflicts as much as 20 % of the human population. On the whole world suffer from depression more than 110 millions of men and women. In Czech Republic are in every year newly diagnosed some 5 thousands of patients and approximatly one thousand of pacient are hospitalized. But the physicians presume that another 50 % of the depressive patients never visit any of them at all. The risk of suicide in depressive patients is 30 times higher than in the people without depression. The women are being afflicted twice more frequently than the men. About 20 % of gravid women suffer from some of depressive symptoms and in 10 % will develop a complete depressive disorder. The enclosed case study is aimed at the course of therapy of the depressive disorder in a 46 years old woman-patient of the psychiatrical out-patient department. She has been being treated for 2 years already. Her therapy was adjusted as an antidepressive one and after a repeated hospitalization she was offered an individual psychotherapy in which she continues until now with a success.

The patient´s state improved and adjusted considerably only as late as she began to be completely an abstinent.

Key words: decompensation â&#x20AC;&#x201C; depression â&#x20AC;&#x201C; alcohol abuse â&#x20AC;&#x201C; hospitalization â&#x20AC;&#x201C; antidepressants psychotherapy.

Ă&#x161;vod

Projevy deprese

ZatĂ­m jeĹĄtÄ&#x203A; nevĂ­me, jak pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; deprese vznikĂĄ a co ji mĂĄ na svÄ&#x203A;domĂ­. Je spojena se zmÄ&#x203A;nami v dostupnosti pĹ&#x2122;enaĹĄeÄ?ĹŻ nervovĂ˝ch signĂĄlĹŻ mezi mozkovĂ˝mi buĹ&#x2C6;kami a zmÄ&#x203A;nou citlivosti jejich receptorĹŻ. Mezi tyto pĹ&#x2122;enaĹĄeÄ?e patĹ&#x2122;Ă­ napĹ&#x2122;Ă­klad serotonin, noradrenalin a dopamin.

Smutek a depresivnĂ­ reakce jsou v ĹživotÄ&#x203A; kaĹždĂŠho Ä?lovÄ&#x203A;ka natolik bÄ&#x203A;Ĺžnou zkuĹĄenostĂ­, Ĺže majĂ­ svoji pevnou spoleÄ?enskou normu. SociĂĄlnĂ­ okolĂ­ mĂĄ tendence smutek konejĹĄit nebo s nĂ­m vyjadĹ&#x2122;ovat nesouhlas. NemocnĂ˝ je podroben tlaku, aby se vzchopil, â&#x20AC;&#x17E;nemyslel na toâ&#x20AC;&#x153; a odpoÄ?inul si. Toho vĹĄak postiĹženĂ˝, protoĹže jde o nemoc, nenĂ­ schopen. DobĹ&#x2122;e mĂ­nÄ&#x203A;nĂŠ rady mohou prohlubovat depresi tĂ­m, Ĺže nemocnĂ˝ nenĂ­ schopen se jimi Ĺ&#x2122;Ă­dit a udÄ&#x203A;lat okolĂ­ radost. To, Ĺže jsou smutek a deprese tolerovĂĄny a utiĹĄovĂĄny, mĹŻĹže bĂ˝t pĹ&#x2122;Ă­Ä?inou, Ĺže se zdravotnĂ­ci s takto postiĹženĂ˝m nemocnĂ˝m setkĂĄvajĂ­ dost pozdÄ&#x203A;, nÄ&#x203A;kdy aĹž po sebevraĹžednĂŠm Ä?inu.

Deprese je nemoc podobnĂĄ jinĂ˝m onemocnÄ&#x203A;nĂ­m. Je to duĹĄevnĂ­ porucha se vzrĹŻstajĂ­cĂ­m vĂ˝skytem. Nejde o ĹĄpatnou nĂĄladu, nedostatek vĹŻle nebo sebekĂĄznÄ&#x203A;, ale o nemoc celĂŠho organismu.

t TNVUOĂ&#x2C6; B TLMFTMĂ&#x2C6; OĂ&#x2C6;MBEB t [USĂ&#x2C6;UB [Ă&#x2C6;KNĘš B QPUĘ?Ă?FOĂ&#x201C; [ BLUJWJU kterĂŠ jsou jinak pĹ&#x2122;Ă­jemnĂŠ, t OF[Ă&#x2C6;KFN P QSĂ&#x2C6;DJ P TFCF SPEJOV QĘ­Ă&#x2C6;tele, konĂ­Ä?ky a zĂĄliby, t TOĂ&#x201C;äFOĂ&#x2C6; TDIPQOPTU LPODFOUSBDF OFrozhodnost, zhorĹĄenĂĄ pozornost, zhorĹĄenĂ­ pamÄ&#x203A;ti, t OFEPTUBUFL FNPDĂ&#x201C; [QPNBMFOĂ&#x201C; QPIZbĹŻ, monotĂłnnĂ­ tichĂĄ Ĺ&#x2122;eÄ? a mimika, nÄ&#x203A;kdy naopak neklid, t TOĂ&#x201C;äFOĂ? TFCFWĘ?EPNĂ&#x201C; B TFCFEĘšWĘ?SB pocit bezcennosti, t CF[EĘšWPEOĂ? WâĘ&#x160;JULZ WĘšĘ&#x160;J TPCĘ? TBmĂŠmu, t PQBLPWBOĂ? NZĂ?MFOLZ OB TNSU t QFTJNJTUJDLâ QPIMFE EP CVEPVDOB pocity beznadÄ&#x203A;je, bezdĹŻvodnĂŠ obavy, t WFMLĂ&#x2C6; Ă&#x17E;OBWB J QP OFQBUSOĂ? OĂ&#x2C6;NB[F t [USĂ&#x2C6;UB WĂ&#x2C6;IZ OFCP WFMLâ QĘ­Ă&#x201C;SĘšTUFL na vĂĄze, snĂ­ĹženĂĄ nebo zvýťenĂĄ chuĹĽ k jĂ­dlu, t OFTQBWPTU OFCP [WâĂ?FOĂ&#x2C6; QPUĘ­FCB spĂĄnku, rannĂ­ probouzenĂ­ dvÄ&#x203A; a vĂ­ce hodin pĹ&#x2122;ed obvyklou dobou, t [USĂ&#x2C6;UB TFYVĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; UPVIZ t [WâSB[OĘ?OĂ&#x201C; PCUĂ&#x201C;äĂ&#x201C; CâWĂ&#x2C6; SĂ&#x2C6;OP PĹ&#x2122;Ă­znakĹŻ je celĂĄ Ĺ&#x2122;ada a jsou u kaĹždĂŠho z postiĹženĂ˝ch pĹ&#x2122;Ă­tomny v jinĂŠ kombinaci. Deprese se mĹŻĹže projevit

rĹŻznĂ˝m zpĹŻsobem a v prĹŻbÄ&#x203A;hu onemocnÄ&#x203A;nĂ­ se pĹ&#x2122;Ă­znaky a jejich zĂĄvaĹžnost i u stejnĂŠho jedince mohou mÄ&#x203A;nit. NemocnĂ­ jsou natolik zneklidnÄ&#x203A;nĂ­, Ĺže se Ä?asto zvýťenÄ&#x203A; sebepozorujĂ­ a hledajĂ­ pĹ&#x2122;Ă­Ä?inu svĂŠho stavu. Epizoda deprese mĹŻĹže bĂ˝t u citlivĂ˝ch osob vyvolĂĄna stresovou ĹživotnĂ­ udĂĄlostĂ­ nebo tÄ&#x203A;ĹžkĂ˝m duĹĄevnĂ­m traumatem, vznikĂĄ vĹĄak i bez zjevnĂŠ pĹ&#x2122;Ă­Ä?iny. Pacienti, kteĹ&#x2122;Ă­ trpĂ­ depresĂ­, potĹ&#x2122;ebujĂ­ od svĂŠho okolĂ­ maximĂĄlnĂ­ pomoc a vhodnou zdravotnickou pĂŠÄ?i. PĹ&#x2122;ehlĂ­Ĺžet pĹ&#x2122;Ă­znaky deprese je nebezpeÄ?nĂŠ, protoĹže v nÄ&#x203A;kterĂ˝ch pĹ&#x2122;Ă­padech to mĹŻĹže ohrozit pacientĹŻv Ĺživot.

DÄ&#x203A;lenĂ­ deprese podle zĂĄvaĹžnosti

MĂ­rnĂĄ deprese â&#x20AC;&#x201C; nemocnĂ˝ je schopen chodit do prĂĄce a vykonĂĄvat bÄ&#x203A;ĹžnĂŠ Ä?innosti, musĂ­ se ale do vĹĄeho nutit, stahuje se do sebe, nic ho netÄ&#x203A;ĹĄĂ­.

StĹ&#x2122;ednÄ&#x203A; tÄ&#x203A;ĹžkĂĄ deprese â&#x20AC;&#x201C; nemocnĂ˝ mĂĄ velkĂŠ potĂ­Ĺže vykonĂĄvat jakoukoliv prĂĄci, je neĹĄĹĽastnĂ˝, cĂ­tĂ­ nedostatek energie, nemĹŻĹže se soustĹ&#x2122;edit, izoluje se od lidĂ­.

TÄ&#x203A;ĹžkĂĄ deprese â&#x20AC;&#x201C; postiĹženĂ˝ je v hlubokĂŠm Ăştlumu, nenĂ­ schopen pracovat ani se starat sĂĄm o sebe, celkovÄ&#x203A; je zpomalenĂ˝, pouze leŞí, zaobĂ­rĂĄ se â&#x20AC;&#x17E;Ä?ernĂ˝miâ&#x20AC;&#x153; myĹĄlenkami, mĂĄ problĂŠmy s hygie-

nou, nedokáže si připravit ani jídlo, i když má hlad.

Těžká deprese s psychotickými příznaky – má stejné příznaky jako u těžké deprese, navíc se ale objevují bludy a halucinace.

Typy depresivní poruchy

Depresivní epizoda – výrazně postihuje schopnosti pracovat, spát a jíst.

Může se objevit v životě jednou nebo opakovaně.

Rekurentní depresivní porucha – střídání depresivní epizody a období remise (odeznění příznaků).

Dystymie – hlavní charakteristikou jsou mírné a dlouhodobé depresivní příznaky, které trvají léta, někdy celý život.

Bipolární afektivní porucha – dostavují se při ní epizody deprese nebo mánie. Během manické fáze má postižený neobvykle velkou radost, pociťuje úpornou nespavost, má nesouvislé myšlenky, nepřijatelné chování, utrácí velké částky peněz, „dělá ostudu“. Během depresivní fáze převažuje pocit bezmoci, beznaděje a zoufalství. Mezi jednotlivými fázemi je člověk většinou bez potíží.

Sezónní afektivní porucha – potíže se objevují na podzim a vymizí obvykle na jaře. Hlavními příznaky jsou přibírání na váze, nadměrná ospalost, úbytek energie, zhoršení výkonnosti.

Reaktivní porucha nálady – je přímým následkem akutního těžkého stresu nebo pokračujícího traumatu. Objevuje se do měsíce po výskytu stresové události. Nejčastější příčinou je ztráta partnera, rozvod, nevěra, smrt blízkého člověka, odchod dítěte z domu, ztráta zaměstnání, odchod do důchodu.

Smíšená úzkostně-depresivní porucha – mísí se při ní příznaky deprese a úzkosti. Tato porucha bývá často okolím podceňována.

Poporodní deprese – dostavuje se v poporodním období, kdy dochází k prudkým hormonálním změnám.

U 50–80 % žen dochází k rozkolísání nálady, může však dojít ke skutečné poruše nálady s podrážděností, plačtivostí, úzkostí a napětím. Nejčastěji se objevuje u prvorodiček.

Deprese v perimenopauze – nejčastějším obdobím depresí u žen je perimenopauza. Dochází k rozsáhlým hormonálním změnám, žena má strach ze stárnutí, z odchodu dětí z rodiny, z malé podpory od partnera, který bývá pohlcen prací. Včasná hormonální substituce může zabránit rozvoji deprese. Pokud se už deprese rozvinula, je vhodné k hormonální léčbě podávat antidepresiva.

Larvovaná deprese – projevuje se atypicky, porucha nálady je zastřená, v popředí jsou somatické příznaky, např. pískání v uchu, závratě, bolest hlavy, žaludku, únava, úbytek hmotnosti.

Deprese v pozdním věku – i když se objevuje často, bývá zpravidla přehlédnuta, protože je maskovaná tělesnými příznaky nebo navazuje na tělesnou nemoc. Nejvíce ohroženi jsou starší lidé, kteří žijí v pečovatelských zařízeních nebo domovech pro seniory. Nejčastější příčinou je ztráta přátel či partnera, ztráta soběstačnosti, minimální kontakt s potomky, změna prostředí, izolace, finanční nouze, akutní a chronická tělesná onemocnění, bolest, organické změny v mozku.

Deprese při tělesném onemocnění – deprese může navazovat na vysoký krevní tlak, ischemickou chorobu srdeční, infarkt myokardu, mozkovou příhodu, Parkinsonovu chorobu, roztroušenou sklerózu, revmatismus, cukrovku, poruchy funkce štítné žlázy, různé typy kožních onemocnění nebo nádorové onemocnění. Deprese může také zhoršovat průběh těchto onemocnění.

Při nasazení moderních antidepresiv může dojít k pozitivnímu obratu.

Léčba deprese Vhodná je kombinace farmakologické léčby a psychoterapie. Nejosvědčenější u všech forem depresí je použití antidepresiv, které zmírňují příznaky deprese, zamezují jejímu zhoršení nebo opakování. Psychoterapie pomáhá objasňovat příčiny problémů a naučí pacienta účinnější způsoby, jak zacházet s problémy v životě. Další možností léčby je fototerapie, tzv. léčba jasným světlem, která se osvědčila u lidí trpících sezónní poruchou nálady. V závažných případech, kdy je deprese hluboká, nepomáhá farmakologická léčba ani psychoterapie, je možno použít elektrokonvulzivní léčbu na stimulaci mozkových hemisfér.

Úloha ambulantní sestry Sestra objednává pacienta k prvnímu vyšetření v ambulanci. Edukuje ho a informuje případně i rodinné příslušníky o průběhu vyšetření, o tom, jakým způsobem lze průběh nemoci ovlivňovat, jak má rodina podpořit a povzbudit nemocného v léčbě. Edukaci provádí slovně, předává také brožury a publikace o určitých psychických potížích, které se týkají pacienta a jeho nemoci. Do edukačního listu a ambulantní karty o tom provede záznam. Odebírá osobní údaje pro registraci: jméno, příjmení, bydliště, vzdělání, stav, zaměstnání, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu,

telefonický kontakt na pacienta a kontakt na osobu blízkou, jméno praktického lékaře, odesílajícího lékaře, alergie, trestnost a řidičský průkaz. Dále měří krevní tlak, tělesnou teplotu, puls, výšku a váhu, při podvýživě a nadváze měří BMI a předává kontakt na nutriční terapeutku. V případě potřeby zajistí pacientovi specializovanou edukaci.

Informuje o ordinační době, vydává telefonický kontakt na ordinaci lékaře, kontakt na psychiatrickou pohotovost v případě akutních potíží mimo pracovní dobu, objednává k další kontrole do ambulance, zajišťuje potřebná vyšetření, laboratorní odběry, aplikuje injekce, objednává převoz pacienta sanitním vozem. Zprostředkovává kontakty na sociální pracovnici, psychologa, manželskou poradnu, charitní zařízení a služby sociální péče.

V případě agrese či neklidu pacienta, při ohrožení spolupacientů v čekárně nebo personálu v ambulanci telefonicky přivolá bezpečnostní ostrahu nemocnice.

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Kazuistika Pacientka J. B., narozena 1964, první vyšetření na psychiatrické ambulanci 17. 1. 2008. Odeslána praktickým lékařem pro dekompenzaci psychického stavu.

RA: matka suicidovala ve 40 letech, pacientka nezná příčinu, jinak neguje duševní nemoci, závislosti, suicidia v širší rodině. OA: neguje vážnější somatické choroby, epileptické záchvaty, úrazy hlavy, bezvědomí. GA: 2 porody, hormonální antikoncepce ne. SA: vdaná, 2 synové, manželství spokojené.

PA: střední škola spojů s maturitou, vystřídala více zaměstnání (prodavačka, pomocnice v kuchyni, knihovnice). FA: Prothiaden 150 mg asi 10 dnů. Alergie neguje. Abúzus: kouří denně 5–10 cigaret, alkohol přiznává příležitostně. ŘP nevlastní.

Nynější onemocnění: při vstupním vyšetření pacientka udává, že se v roce 1998 již léčila na psychiatrii pro deprese, do ambulance docházela jenom 1,5 roku, v parere praktického lékaře však zmínka o anamnéze maniodepresivní poruchy. Tehdy měla potíže v zaměstnání, také mimomanželský vztah, brala jen Prothiaden. Od té doby bez potíží, až před Vánocemi oznámeno neprodloužení smlouvy v zaměstnání. Vzala to velmi těžce, práci měla ráda, neví, jestli zvládne jinou, pracovala jako knihovnice. Od té doby několikahodinové záchvaty plačtivosti. Nejhorší jsou rána, během dopoledne se nálada o něco zlepší, ale výrazně méně jí, spí celkem dobře.

FLORENCE 7–8/2010 21

Injekční technika (kanylace – prakt. nácvik, urč. i pro lékaře)

ČAS: sekce zdravotních laborantů

ČAS: pediatrická sekce, region jihomoravský

FN Hradec Králové, ČAS, Odd. ošetř. LF UK HK, Nadace pro rozvoj v obl. výživy, metab. a gerontol.

ČAS: sekce hygienické služby

ČAS: sekce chirurgických oborů

Slezská univerzita Opava, Fakulta veř. politik v Opavě, Ústav ošetřovatelství

ČAS: sekce primární péče

9. 9.

11. 9.

16.–17. 9.

21. 9.

22. 9.

22.–23. 9.

23. 9.

Dět. léčebna Cvikov ve spolupráci s pneumol. sekcí ČAS

ČAS: pediatr. sekce, region Brno

ČAS: sekce nukl. medicíny, KNM FN Motol a ČSNM

Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha

ČAS: region Karlovy Vary

FTNsP, Praha

FTNsP, Praha

Plicní klinika FN Brno

ČAS: oftalmologická sekce ve spolupr. s Beskyd. očním centrem Nem. Frýdek-Místek, p. o.

ČAS: region Mladá Boleslav

24. 9.

25. 9.

30. 9.–1. 10.

30. 9.–2. 10.

září–říjen

20. 9.–22. 10.

4.–6. 10.

8.–9. 10.

8.–9. 10.

9. 10.

9.00–18.00

V. slez. věd. konference ošetř. s mezinár. účastí. Téma: Kvalif. formy vzděl. v nelékař. oborech, aktuální problem. pregrad. stud. programu všeob. sestra. Varia.

ČSNM, ONM Havlíčkův Brod

8.–10. 9.

Možnosti uplatnění nelékařských zdravotnických oborů v ortopedii a traumatologii

IV. celostátní kongres sekce

Moravsko-slezské pneumol. dny – sester. sekce: Oš. péče o pacienty s resp. onem.

Základní kurs bazální stimulace

Akredit. kvalif. kurs: Všeobecný sanitář

Medicínsko-ošetřovatelský den

Svět. kongres: Urban Drug Policies in the Globalised World

Podzimní konference

Konference: Co nás zajímá

V. konference sester: Ošetř. péče nejen o pacienty s respir. onem.

Onemocnění a úrazy hlavy (mozek, oční, ORL, stomatol., estet. chir.)

Celostát. konference pro obor hygieny výživy a předmětů běžného užívání

XVI. královéhrad. ošetř. dny: Ošetř. péče v klin. oborech.

Komplex. ošetř. péče o pac. s onkol. onem.

Výživa od A až do Z. Vzdělávání

Konference: Co nás zajímá. vzdělávání, očkování

Celostátní konference ZL

XLVII. dny nukl. medicíny s mezinárodní účastí

Odb. konf.: Komunikace ve zdr. péči. Neslyšící pac. ve zdr. zařízení – specif. přístupu

ČAS: traumatologicko-ortopedická sekce

6. 9.

Název akce (téma)

Pořadatel

Datum

Dům kultury Mladá Boleslav, Divadelní sál

Hotel Petr Bezruč, Malenovice, u Frýdlantu nad Ostravicí

Brno

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzděl. a vědu, Vídeňská 800, Praha 4

Karlovy Vary

Praha

FN Motol, Praha

Brno

Dětská léčebna Cvikov

ÚTPO, FTNsP, Vídeňská 800, Praha 4, pav. A-1, I. p.

Slezská univerzita Opava

Praha

SZÚ, Šrobárova 48, Praha, cca 150 osob

Univerzita Hradec Králové

Brno

FN Motol, Praha

Havlíčkův Brod

Gyn.-por. klinika VFN, Apolinářská 18, Praha 2 (posluchárna v přízemí)

Místo

PŘEHLED VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ (září–říjen 2010)

Mgr. Lucie Kopalová, SZŠ a VOŠZ, Boženy Němcové 482, Mladá Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

www.boc.cz/kongres Mgr. Zuzana Štěrbová, tel.: 495 865 252

Prof. MUDr. Jana Skřičková

Jaroslava Poláková, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdělávání, semináře pro nelékaře)

Jana Hazdrová, jana.hazdrova@ftn.cz, tel.: 261083172 www.ftn.cz (vzdělávání, kursy pro nelékaře)

Liběna Tvrdíková, lilibena@seznam.cz

PhDr. Matúš Šucha, Ph.D., sucha@adiktologie.cz; www.pprch.cz

Jana Richterová, jana.richterova@fnmotol.cz Vlasta Míková, vlasta.mikova@fnol.cz

libuse.krulisova@vfn.cz

Helena Rampouchová, RampouchovaH@seznam.cz

monika.hostalkova@lf1.cuni.cz, http://utpo.lf1.cuni.cz

PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., jana.haluzikova@fvp.slu.cz, www.fvp.slu.cz

Eva Kvasnicová, ekvasnicova@vnbrno.cz

maria.nahlovska@khsusti.cz Pozn.: téma bude dle aktuálnosti upřesněno

Mgr. Ivana Vašátková, Ph.D., tel.: 495833772, vasatkova@fnhk.cz Akt. info.: www.nucleus.cz /Aktuální akce www.fnhk.cz /Pro odbornou veřejnost/Česká asociace sester/Aktuality

krulisova.libuse@vfn.cz

Bc. A. Skalická, grecova@centrum.cz

Ing. Ivan Kuželka, ivankuzelka@seznam.cz

Mgr. Dagmar Škochová, I. chir. klinika, 128 08 Praha 2, U nemocnice 2, tel.: 224 962 210, 724 101 716, dagmar.skochova@vfn.cz

Kontakt

SKF Ä&#x152;LS JEP a Nem. Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice, a.s.

Nemocnice KadaĹ&#x2C6;, s. r. o.

Ä&#x152;eskĂĄ obezitologickĂĄ spoleÄ?nost Ä&#x152;LS JEP, Ä&#x152;AS: traum-ortop. sekce

Ä&#x152;AS: region Praha

Ä&#x152;AS: hygienickĂĄ sekce

Ä&#x152;AS: region Hradec KrĂĄlovĂŠ

Nemocnice Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice, a.s.

Ä&#x152;AS: pneumologickĂĄ sekce

Ä&#x152;AS: sekce primĂĄrnĂ­ pĂŠÄ?e

13.â&#x20AC;&#x201C;16. 10.

14.â&#x20AC;&#x201C;15. 10.

14.â&#x20AC;&#x201C;16. 10.

16. 10.

19. 10.

20. 10.

21.â&#x20AC;&#x201C;22. 10.

23. 10.

Odb. seminĂĄĹ&#x2122;: ZĂĄklady pĹ&#x2122;ednem. prvnĂ­ pomoci

JihoÄ?es. konference nelĂŠkaĹ&#x2122;. zdrav. pracovnĂ­kĹŻ

Postoje k vlast. zdravĂ­. ZdravĂ˝ Ĺživ. styl (uzĂĄv. pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄek 11. 10.)

Konference: epidemiologie, DDD Ä?i nozokom. nĂĄkazy

Konference. TĂŠmata: rĹŻznĂĄ

ExtrĂŠm. obezita, dopady a oĹĄ. pĂŠÄ?e o pacienty. OĹĄetĹ&#x2122;. vĂ˝zkum v obezitol.

Prev. obezity, vhod. pohyb. reŞim, språv. výŞiva. Varia.

VII. kadaĹ&#x2C6;skĂŠ sesterskĂŠ dny: Bezp. a komfort pacienta i zdravotnĂ­ka v systĂŠmu poskyt. zdrav. pĂŠÄ?e

CelostĂĄt. konference Spol. klin. farmakol. Ä&#x152;LS JEP

NĂĄstavbovĂ˝ kurs bazĂĄlnĂ­ stimulace

3. svatoanenskĂ˝ den

SZĹ a VOĹ Z, MladĂĄ Boleslav, odb. uÄ?ebna

Ă&#x161;TPO, FTNsP, VĂ­deĹ&#x2C6;skĂĄ 800, Praha 4, pav. A-1, I. p.

Nemocnice Na Homolce, Praha

DĹŻm kultury Metropol, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice

FN Hradec KrålovÊ Výuk. centrum

SZĂ&#x161;, Praha

FN Motol, Praha

KC Bazilika, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice

KulturnĂ­ dĹŻm StĹ&#x2122;elnice, KadaĹ&#x2C6;

Hotel Budweis, Ä&#x152;eskĂŠ BudÄ&#x203A;jovice

FTNsP, Centrum pro vzdÄ&#x203A;l. a vÄ&#x203A;du, VĂ­deĹ&#x2C6;skĂĄ 800, Praha 4

FN U sv. Anny, Brno

FTNsP, Centrum pro vzdÄ&#x203A;l. a vÄ&#x203A;du, VĂ­deĹ&#x2C6;skĂĄ 800, Praha 4

FTNsP, Centrum pro vzdÄ&#x203A;l. a vÄ&#x203A;du, VĂ­deĹ&#x2C6;skĂĄ 800, Praha 4

inzerce medical_FlorenceFIN.indd 1

6

#

6 ! " "

Â&#x201E;

Â&#x201E;

" #

$ #

"

!

"

Â&#x201E;

Â&#x201E;

6

"

6

Â&#x201E;

Â&#x201E;

6 '!43(,2=6(1.4364!*>@%+=6+!6-=<&6,6-!#&%+0!

6 /-%#&!)&4,2!+;6$&2&4%6-.,6-@%()!$36!60)1*,<%+?626,",.164$.!2,0+&#02?

18.3.2010 14:40:40

6 6 6

6 6 6 *%$&#!) /(.&2!+%( #4

756 :6 :6 6 6 6 8

9 7 6

INZERCE

Mgr. Lucie KopalovĂĄ, SZĹ a VOĹ Z, BoĹženy NÄ&#x203A;mcovĂŠ 482, MladĂĄ Boleslav, mobil: 607 258 338, lucie.kopalova@seznam.cz

monika.hostalkova@lf1.cuni.cz http://utpo.lf1.cuni.cz

Eva FeketeovĂĄ, feketeova@lerymed.cz

PhDr. Marie Ĺ otolovĂĄ 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz

www.cnna.cz, Hana SĂźndermannovĂĄ, hana.mamka@seznam.cz

PĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky po uveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ­ programu s pozvĂĄnkou na: maria.nahlovska@khsusti.cz

milena.zvonickova@uvn.cz

www.gsymposion.cz skochova.dagmar@vfn.cz

TermĂ­n pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄek do 15. Ä?ervna.

Nemocnice KadaĹ&#x2C6;, Golovinova 1559, 432 01 KadaĹ&#x2C6; tel.: 474 944 322, mobil: 723 545 030, fax: 474 333 935 7ksd@nemkadan.cz

PhDr. Marie Ĺ otolovĂĄ 387 872 015, 723 847 004, pr@nemcb.cz, petr@nemcb.cz

Jaroslava PolĂĄkovĂĄ, jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, seminĂĄĹ&#x2122;e pro nelĂŠkaĹ&#x2122;e)

jana.veselkova@fnusa.cz

Jaroslava PolĂĄkovĂĄ, jaroslava.polakova@ftn.cz tel.: 261 083 252, www.ftn.cz (vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, seminĂĄĹ&#x2122;e pro nelĂŠkaĹ&#x2122;e)

Jaroslava PolĂĄkovĂĄ, jaroslava.polakova@ftn.cz, tel.: 261 083 252 www.ftn.cz (vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, seminĂĄĹ&#x2122;e pro nelĂŠkaĹ&#x2122;e)

PoznĂĄmka: silnÄ&#x203A;ji podbarvenĂŠ akce poĹ&#x2122;ĂĄdĂĄ Ä&#x152;AS. Ă&#x161;plnĂ˝ pĹ&#x2122;ehled vzdÄ&#x203A;lĂĄvacĂ­ch akcĂ­ 2010 najdete na www.florence.cz. VzdÄ&#x203A;lĂĄvacĂ­ akce IPVZ pro zdravotnĂ­ky nelĂŠkaĹ&#x2122;e, zĂĄĹ&#x2122;Ă­â&#x20AC;&#x201C;prosinec 2010, pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky a dalĹĄĂ­ informace najdete na www.ipvz.cz.

Ĺ&#x2122;Ă­jen

16.00â&#x20AC;&#x201C;18.00

Ä&#x152;AS: region MladĂĄ Boleslav

Jak ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnÄ&#x203A; komunikovat ve zdrav. tĂ˝mu?

FTNsP, Praha

13.â&#x20AC;&#x201C;14. 10.

27. 10.

IX. konference pneumol. sekce Ä&#x152;AS: Rok plic

Ä&#x152;AS: sekce zdravotnĂ­ch laborantĹŻ

12. 10.

ProhlubujĂ­cĂ­ kurs bazĂĄlnĂ­ stimulace

FTNsP, Praha

10. 10.

Konference: Centra výŞivy

FTNsP, Praha

10. 10.

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Tab. 3. Hodnocení administrativních činností v práci staničních a vrchních sester Fakultní a městské nemocnice

Soukromé nemocnice

Krajské nemocnice

staniční

vrchní

staniční

vrchní

staniční

vrchní

Vůbec nedůležitá

0%

0%

10 %

0%

0%

0%

Málo nedůležitá

3%

3%

4%

2%

4%

6%

Nedokážu rozhodnout

3%

2%

8%

2%

2%

1%

Málo důležitá

8%

31 %

15 %

32 %

22 %

25 %

Velmi důležitá

86 %

60 %

63 %

63 %

71 %

67 %

Neuvedeno

0%

3%

0%

2%

0%

1%

Zdroj: Vlastní dotazníkový výzkum

Tab. 4. Struktura pracovních činností staničních a vrchních sester (v minutách/den) Administrativa

Odborná činnost

Manažerské činnosti

Ostatní a neodborné činnosti

Fakultní a městské nemocnice

100,7

100,2

224,1

57,9

Krajské nemocnice

81,3

120,5

197,3

59,7

81,1

114,1

192,7

69,8

Celkem

87,2

112,3

204,2

62,2

Fakultní a městské nemocnice

92,0

121,1

168,1

73,7

Krajské nemocnice

81,1

119,5

189,3

84,5

69,1

130,7

174,6

93,3

80,7

123,5

178,0

82,8

Soukromé nemocnice

Soukromé nemocnice

vrchní sestra

staniční sestra

Celkem

Zdroj: Vlastní dotazníkový výzkum

Ambice vrchních a staničních sester

28 FLORENCE 7–8/2010

Většina staničních sester (77 %) ze všech typů nemocnic je se svou současnou pracovní funkcí spokojena a nechce pracovat ve vyšší či nižší funkci. Pouze ve fakultních a městských nemocnicích 25 % staničních sester by rádo dosáhlo pozice své nadřízené vrchní sestry. Rovněž většina vrchních sester (88 %) by dle dotazníkového šetření v budoucnu ráda pracovala ve své současné funkci. Respondenti – vrchní sestry – nemají ambice dosáhnout funkce náměstkyně pro ošetřovatelskou péči či hlavní sestry.

V další otázce se respondenti vyjadřovali k tomu, zda se chtějí více věnovat neodborným ošetřovatelským činnostem. Všechny vrchní sestry (kromě jedné z krajské nemocnice) se vyjádřily, že se ve své práci nechtějí věnovat neodborným ošetřovatelským činnostem. S tím také souhlasily téměř všechny staniční sestry. Pouze jeden respondent z fakultní nemocnice a tři z krajské nemocnice mají opačný názor.

Dále staniční a vrchní sestry hodnotily administrativní činnosti ve své práci, jak je vidět v tabulce 3.

Za důležité či velmi důležité považuje administrativní činnosti většina vrchních i staničních sester ze všech nemocnic. 82 % všech staničních sester se nechce věnovat více adminis-

trativním činnostem. Stejný názor má 84 % staničních sester. Rozdíly z hlediska zřizovatelů nemocnic nebyly statisticky významné. V tabulce 4 je zobrazen odhad struktury pracovních činností staničních a vrchních sester.

Vrchní sestry se domnívají, že nejvíce času (průměrně 204 minut/den) věnují manažerským a personálním činnostem, což lze hodnotit velice pozitivně. Na druhém místě je odborná ošetřovatelská činnost (průměrně 112 minut/den). Výsledky nemocnic dle zřizovatelů se významně statisticky nelišily. Obdobně pracovní činnosti ohodnotily staniční sestry. Manažerské činnosti opět u nich převažují (průměrně 178 minut/den). Na druhém místě staniční sestry odhadly nejvíce času pro výkon odborných ošetřovatelských činností, které ve všech nemocnicích kromě krajských převažovaly nad hodnotou uvedenou vrchními sestrami.

Poměrně vysoký odhad času pro vykonávání ostatní a neodborné ošetřovatelské činnosti jak u sester vrchních (průměrně 62 minut/den), tak staničních (průměrně 83 minut/den) lze hodnotit velice negativně. Tento typ činnosti by měl vykonávat spíše pomocný zdravotnický personál.

Při testování závislostí v kategorii vrchních sester vyšla statisticky vysoce významná kladná korelace mezi proměnnými: odhad vykonávání

personální činnosti a proměnnou počet podřízených (0,3146). Vrchní sestry uvedly, že čím více mají podřízených, tím více vykonávají personální činnosti (kam patří jednání s podřízenými, pohovory, řešení sporů, motivace atd.).

Nejsilnější záporná korelace byla zjištěna u staničních sester mezi proměnnými: odhad množství vykonávané administrativy a odhad množství vykonávané odborné ošetřovatelské činnosti (-0,2675). Z dotazníkových odpovědí vyplývá, že čím více staniční sestry vykonávají administrativu, tím méně času mají pro odborné ošetřovatelské činnosti. Kladná korelace byla naopak zjištěna mezi proměnnými: odhad množství administrativy a odhad množství manažerské činnosti (0,2244), z čehož vyplývá, že staniční sestry se domnívají, že administrativa pozitivně souvisí s výkonem manažerských činností.

Nejsilnější záporná korelace v kategorii vrchní a staniční sestry dohromady je mezi proměnnými: odhad odborné ošetřovatelské činnosti a odhad manažerské činnosti (-0,2910). Dle dotazníkového šetření se všichni respondenti domnívají, že čím více vrchní a staniční sestry vykonávají odbornou ošetřovatelskou činnost, tím mají méně času pro manažerské činnosti.

ZĂĄver V zdravotnĂ­ckych profesiĂĄch sa s prejavmi syndrĂłmu vyhorenia poÄ?Ă­ta ako s nĂĄsledkom zvýťenĂŠho pracovnĂŠho stresu. ZodpovednosĹĽ za Ĺživoty B QPIPEV QBDJFOUB NĂ&#x2122;äF CZĘł OB KFEOFK strane zdrojom uspokojenia z prĂĄce, na druhej strane sa zdravotnĂ­cky personĂĄl cĂ­ti vyÄ?erpanĂ˝ alebo prepracovanĂ˝. ZĂĄverom moĹžno zhrnúż, Ĺže faktory ako sociĂĄlna opora, lepĹĄie platovĂŠ ohodnotenie, niŞťí vek a s nĂ­m spojenĂĄ kratĹĄia prax v odbore sĂş spojenĂŠ s niŞťím rizikom vyhorenia. PodobnĂŠ osobnostnĂŠ faktory, ako sĂş nĂ­zka ĂşroveĹ&#x2C6; emocionĂĄlnej lability a sociĂĄlna WOĂ&#x201C;NBWPTĘł NĂ&#x2122;äV QSFWFOUĂ&#x201C;WOF QĂ&#x2122;TPCJĘł vo vzĹĽahu k vyhoreniu.

Literatura: 1. BartoĹĄĂ­kovĂĄ L. O syndromu vyhoĹ&#x2122;enĂ­.

Brno: NCONZO, 2006, 85 s. ISBN 807013-439-9.

2. GulĂĄĹĄovĂĄ I. PsychologickĂ˝ prĂ­stup a zĂĄsady komunikĂĄcie s umierajĂşcim pacientom. ISSN 1335-5090. In: Revue oĹĄetrovateÄžstva a laboratĂłrnych metodĂ­k, roÄ?. IĐĽ, Ä?.3/2003, s. 71â&#x20AC;&#x201C;72.

3. HaĹĄkovcovĂĄ, H. LĂŠkaĹ&#x2122;skĂĄ etika. Praha: GalĂŠn, 2002, 271s. ISBN 80-7262-132-7.

4. HoleksovĂĄ T. LeŞícĂ­ nemocnĂ˝ Ä?lovÄ&#x203A;k v domĂĄcĂ­m prostĹ&#x2122;edĂ­. Praha: Grada Publishing, 2002, 92 s. ISBN 80-2470212-6.

5. HubaÄ?ovĂĄ L, Ritter J. PracovnĂĄ zĂĄĹĽaĹž oĹĄetrovateÄžskĂŠho personĂĄlu v domovoch opatrovateÄžskej sluĹžby. ISSN 1335-5090. In: Revue oĹĄetrovateÄžstva a laboratĂłrnych metodĂ­k, roÄ?. ĐĽ, Ä?.

3/2004, s. 97â&#x20AC;&#x201C;101.

6. KopĹ&#x2122;iva K. LidskĂ˝ vztah jako souÄ?ĂĄst profese. Praha: PortĂĄl, s. r. o., 2000, 148 s. ISBN 80-7178-429-ĐĽ.

7. KovĂĄÄ?ikovĂĄ B. Pacient â&#x20AC;&#x201C; choroba â&#x20AC;&#x201C; sestra. ISSN 1335-5090. In: Revue oĹĄetrovateÄžstva, sociĂĄlnej prĂĄce a laboratĂłrnych metodĂ­k, roÄ?. ĐĽII, Ä?. 3/2006, s. 157.

8. KrajÄ?iovĂĄ E. Burn-out syndrĂłm. ISSN 1335-9444. In Sestra, Ä?. 5-6/ 2006, s.28â&#x20AC;&#x201C;29.

9. KĹ&#x2122;ivohlavĂ˝ J. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2002.198 s. ISBN 80-247-0179-0.

10. LibigerovĂĄ E. SyndrĂłm profesionĂĄlneho vyhoĹ&#x2122;enĂ­. Praha: PraktickĂ˝ lĂŠkaĹ&#x2122;,

ZZZ PHGLFDOIDLU F]

1999, 186â&#x20AC;&#x201C;190 s. ISBN 0032 â&#x20AC;&#x201C; 6739.

11. LoulovĂĄ R. DomĂĄcĂ­ lĂŠkaĹ&#x2122; pro Ĺženy. Praha: Columbius, 2003, 551 s. ISBN 80-7309-342-1.

12. MikloviÄ?ovĂĄ E, PuĹĄkarovĂĄ R, ZvalovĂĄ D. NiektorĂŠ aspekty sesterskĂŠho povolania. ISSN 1335- 9444. In Sestra, Ä?. 9â&#x20AC;&#x201C;10/2007, s. 6â&#x20AC;&#x201C;9.

13. NĂ´tovĂĄ P. SyndrĂłm vyhorenia â&#x20AC;&#x201C; pilotnĂĄ ĹĄtĂşdia. ISSN 1335-9444. In: Sestra, Ä?. 4/2004, s. 44â&#x20AC;&#x201C;5.

14. PavelovĂĄ Ä˝, PolednĂ­kovĂĄ Ä˝, SlamkovĂĄ A. Postavenie prĂ­buznĂ˝ch zomierajĂşcich pacientov. ISSN 1335-9444. In: Sestra, Ä?. 7â&#x20AC;&#x201C;8/2006, s. 36â&#x20AC;&#x201C;37.

15. SlaninkovĂĄ E. NĂĄroÄ?nosĹĽ psychologickĂŠho prĂ­stupu komunikĂĄcie a prĂĄce sestry s umierajĂşcim pacientom. ISSN 1335-5090. In: Revue oĹĄetrovateÄžstva, sociĂĄlnej prĂĄce a laboratĂłrnych metodĂ­k, roÄ?. ĐĽII, Ä?.1/2006, s. 57â&#x20AC;&#x201C;59.

16. SuchanovĂĄ R. PsychosociĂĄlne aspekty bolesti. In: Sestra, Ä?.3/2004, s. 20â&#x20AC;&#x201C;21.

17. Ĺ iĹĄlĂĄkovĂĄ P. UdrĹžovĂĄnĂ­ duĹĄevnĂ­ho zdravĂ­ sestry. ISSN 1210- 0404. In: Sestra, Ä?. 7â&#x20AC;&#x201C;8/2006, s. 20.

18. Ĺ patenkovĂĄ N. Jak Ĺ&#x2122;eĹĄĂ­ krizi modernĂ­ Ĺžena. Praha: Grada Publishing, 2006, 155 s. ISBN 80-247-1202-4.

19. VaĹĄkovĂĄ Z. LĂŠkaĹ&#x2122;i a sestry... mĂĄme v sobÄ&#x203A; empatii? ISSN 1210- 0404. In: Sestra, Ä?.11/2006, s. 23.

0H]LQiURGQt YHOHWUK ]GUDYRWQLFNp WHFKQLN\ UHKDELOLWDFH D ]GUDYt

0(',&$/ )$,5 %512 ÂŤ &(175$/ (8523( 5(+$3527(;

ÂŤ

6XSSRUWHG E\ 0HVVH 'Â VVHOGRUI 2UJDQL]HU RI 0(',&$ DQG 5(+$&$5(

(ondriova@unipo.sk)

Recenzovali: MUDr. TomĂĄĹĄ Uher, NeurologickĂŠ oddÄ&#x203A;lenĂ­, FN Na Bulovce, Praha 8 PhDr. Ivana IvanovĂĄ, StrednĂĄ zdravotnĂ­cka ĹĄkola, KoĹĄice

INZERCE

t QP[OBĘł QSĂ&#x201C;Ę&#x160;JOZ LUPSĂ? WFEĂ&#x17E; L TZOdrĂłmu vyhorenia, aby sa mu dalo predĂ­sĹĽ; t VWFEPNJĘł TJ ISBOJDF TBNPMJFĘ&#x160;FOJB a vyhÄžadaĹĽ odbornĂş pomoc; t QPDIPQJĘł EĂ&#x2122;MFäJUPTĘł TUBSPTUMJWPTUJ o seba samĂŠho, ak sa chceme staraĹĽ o druhĂ˝ch; t OFTUPUPäʼPWBĘł TB T QBDJFOUPWâN ochorenĂ­m; t TUBOPWJĘł EPTJBIOVUFĘ OĂ? PTPCOĂ? a profesionĂĄlne ciele; t Ę?BMFK TB W[EFMĂ&#x2C6;WBĘł [JTUJĘł NPäOPTti profesionĂĄlneho rastu a Ä?alĹĄieho vzdelĂĄvania v pracovnom procese; t BLDFQUPWBĘł QSJSPE[FOĂ? MJNJUZ Ę&#x160;MPWFka, efektĂ­vne zaobchĂĄdzaĹĽ s Ä?asom; t [MFQĂ?JĘł Ă&#x17E;SPWFĘĽ WFEPNPTUĂ&#x201C; QSPTUSFEnĂ­ctvom internĂ˝ch ĹĄkolenĂ­, Ä?alĹĄieho vzdelĂĄvania, seminĂĄrov a pracovnĂ˝ch stretnutĂ­; t WZUWĂ&#x2C6;SBĘł QSPKFLUZ W PCMBTUJ QSFWFOcie syndrĂłmu vyhorenia; t OFCĂ&#x2C6;Ęł TB [NJFO QP[JUĂ&#x201C;WOF JDI QSJKĂ&#x201C;maĹĽ, vnĂ­maĹĽ ich ako vĂ˝zvy; t VQMBUĘĽPWBĘł BTFSUĂ&#x201C;WOF QSĂ&#x2C6;WB W QSBYJ t OBVĘ&#x160;JĘł TB SP[QP[OĂ&#x2C6;WBĘł QPUSFCZ TWPKho tela a reĹĄpektovaĹĽ ich, nauÄ?iĹĽ sa relaxovaĹĽ, dobre si rozplĂĄnovaĹĽ voÄžnĂ˝ Ä?as, udrĹžiavaĹĽ sa v dobrej fyzickej kondĂ­cii aktĂ­vnym a zdravĂ˝m ĹživotnĂ˝m ĹĄtĂ˝lom; t QFTUPWBĘł LPOĂ&#x201C;Ę&#x160;LZ QSBWJEFMOF SPCJĘł nieÄ?o pre svoje poteĹĄenie.

FLORENCE 7â&#x20AC;&#x201C;8/2010 33

ZPRAVODAJ ČAS

MODERNÍ POSTUPY VE STOMATOLOGII

Odbornou konferenci na téma Ztráta zubů a následné řešení pořádala 22. května stomatologická sekce ve spolupráci se Stomatologickou klinikou FN u sv. Anny v Brně. Konference se zúčastnilo 85 zdravotních sester, přítomny byly rovněž kolegyně ze sekce sester pracujících v zubním lékařství na Slovensku, včetně její předsedkyně Pavly Hrtoňové.

Stomatologie prošla v posledních letech několika významnými milní-

ky, které zásadním způsobem změnily možnosti terapie. Současná doba klade jak na lékaře, tak i na nelékařské obory stále vyšší nároky na sledování nejnovějších poznatků různých vědeckých studií a jejich praktické využití v zubní ordinaci. Pacienti stále častěji požadují použití moderních postupů s cílem snížit bolestivost zákroků, zkrátit pooperační rekonvalescenci a minimalizovat rizika během stomatologického ošetření a po něm. Proto byl i odborný program zaměřen na tuto problematiku.

Dopolední blok přednášek zahájil prim. MUDr. Tomáš Čáslava, Ph.D., z Kliniky ústní a čelistní chirurgie FN Brno. Jeho odborné sdělení se zabývalo mimo jiné otázkou některých typů defektů chrupu a poúrazovými stavy řešitelnými implantáty – okamžitou nebo odloženou implanta-

cí s následným protetickým řešením.

S moderními regeneračními terapeutickými postupy v parodontologii přítomné ve své přednášce seznámil MUDr. Jan Vokurka ze Stomatologické kliniky FN u sv. Anny v Brně.

Prezentoval metody řízené tkáňové a kostní regenerace, tkáňového inženýrství s různými perspektivními možnostmi léčby onemocnění parodontu. Další prezentace dr. Vokurky byla zaměřena na využití laseru v ordinaci zubního lékaře. Erozí zubů se ve svém sdělení zabývala Ing. Edita Ryšlavá, Ph.D., která mimo jiné uvedla, že tímto postižením trpí každý třetí pacient. O nové technologii v léčbě přecitlivělého dentinu poté hovořila Mgr. Lucie Onofrejová.

Za výbor stomatologické sekce ČAS Eva Grégrová, Foto archiv sekce

TISKOVÁ KONFERENCE ČAS

HLADOVĚNÍ NEMOCNÝCH Tisková konference České asociace sester (ČAS), která se konala 27. května v Praze, nesla název Hladovění nemocných. Podle analýz ČAS je příčin malnutrice u pacientů více – tou hlavní je nesprávné myšlení zdravotníků. Už v roce 1989 provedl Chatelain výzkum, který ukázal, že zatímco 60 % zdravotnického personálu nepovažovalo výživu za důležitou pro léčbu nebo komfort nemocných, 80 % pacientů považovalo nutrici za integrální součást léčby. Všichni nemocní byli přesvědčeni, že výživa zlepší jejich komfort, kvalitu života a přežití.

Výzva ke změně myšlení

38 FLORENCE 7/2010

Je stále třeba si připomínat, že nedostatečná výživa nemocných může významně zvýšit riziko zdravotních komplikací, popřípadě být příčinou úmrtí, bez ohledu na významné pokroky v medicíně. Vede k tomu, že se velká část nemocných nemůže plně uzdravit a vrátit do běžného života. „Tato skutečnost je managementy zdravotnických zařízení i zdravotníky samými často podceňována, přitom prevence malnutrice může podle odhadů ušetřit v rámci jedné hospitalizace až tisíc eur,“ uvedla nutriční terapeutka Tamara Starnovská, místopředsedkyně sekce nutričních terapeutů ČAS. „Přiměřenou výživu je třeba vnímat jako rovnocennou součást léčebného procesu.“

Česká asociace sester se staví za pacienty a vyzývá zdravotníky a managementy nemocnic ke změně myšlení.

Sama o to usiluje už delší dobu, např. v roce 2008 realizovala Regionální projekt vzdělávání, ve kterém v problematice nutrice proškolila k dnešnímu dni už 623 zdravotníků.

Standard Výživa pacientů/klientů V roce 2007 zřídila Česká asociace sester pracovní skupinu pro kvalitu péče a vypracovala pro zdravotnická zařízení doporučený standardní postup Výživa pacientů/klientů. Standard obsahuje obecná doporučení při zajištění výživy v zařízeních poskytujících léčebnou a preventivní ošetřovatelskou péči. ČAS v něm stanovuje pravidla, která garantují pro pacienta bezpečný systém poskytování stravy a zajištění kvalifikované léčebné výživy jako součásti komplexní léčebné péče. Standard prošel aktuálně revizí, a to v souvislosti s novými poznatky v oblasti výživy. Změny zohledňují mimo jiné iniciativu evropských zemí proti podvýživě, která vznikla v době českého předsednictví Evropské unii.

Podíl na přípravě nového dokumentu S akcemi ČAS na podporu správné nutrice hospitalizovaných pacientů vy-

stoupila tisková mluvčí ČAS Bc. Irena Pejznochová. Sdělila, že prostřednictvím sekce nutričních terapeutů ČAS úzce spolupracuje se Společností klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP. Společně s ministerstvem zdravotnictví a Společností pro výživu se podílí na přípravě Akčního plánu výživy v nemocniční a ambulantní sféře pro léta 2009–2014 a na tvorbě webových stránek www.vyzivapacientu.cz. Akční plán stanoví hlavní směry a rámce, které bude mít ministerstvo k dispozici jako nástroj k prosazování zásad správné výživy pacientů.

Neplýtvejte silami a obraťte se na nás! „Prostřednictvím pracovní skupiny pro kvalitu nabízíme managementům zdravotnických zařízení a pobytových zařízení sociální péče možnost využít konzultací. Zároveň vyzýváme všechny zřizovatele a poskytovatele péče k objektivní identifikaci nedostatečné výživy a jejímu řešení,“ řekla Tamara Starnovská a dodala: „Management zdravotnických zařízení a zdravotníci by měli využít potenciálu, který mají k dispozici, a svých pravomocí ke kontrole a dohlížení nad výživou pacientů.

Měla by to být jedna z jejich priorit!“ jš

POSTŘEHY ZÁSTUPKYNĚ ČAS Z MEZINÁRODNÍCH SETKÁNÍ

ZPRAVODAJ ČAS

15. A 16. DUBNA ZASEDÁNÍ EFN V BUKUREŠTI A SETKÁNÍ EUROPEAN OBSERVATORY 28. A 29. KVĚTNA V BELGII

Generální zasedání EFN V dubnu 2010 jsem se jako oficiální zástupkyně ČAS v Evropské federaci sesterských asociací (European Federation for Nursing Associations – EFN) zúčastnila jejího 92. zasedání, které se tentokrát konalo v Bukurešti.

Zástupci národních asociací se navzájem informovali o svých názorech na užitečnost Směrnice EFN č. 36.

Zdá se, že větší počet států je spokojen s tím, že směrnice definuje minimální vzdělání sester a úpravy samotné směrnice nepožaduje. Pro menší počet států a členů EFN je neakceptovatelný fakt, že směrnice neupravuje specializační vzdělávání a nové kompetence sester, a žádají její úpravu. V úvahu přicházejí také úpravy příloh směrnice, které se nezdají být přesné. EFN prezentovala nám známý problém, že požadavky Směrnice 36 (4600 hodin za 3 roky) nejsou v souladu s „Bologna procesem“ (studenti by museli být ve škole 10 hodin denně). Dále se začíná se hovořit o celoevropských elektronických kartách zdravotníků (obsahujících informace o dosaženém vzdělání, praxi, profesionálním pochybení atd.).

Národní asociace byly požádány o spolupráci při oslovení europoslanců ze svých zemí, aby hlasovali pro přijetí Deklarace o evropské pracovní síle ve zdravotnictví. Jde o aktivitu europoslanců, aby problém zajištění dostatečné pracovní síly ve zdravotnictví získal v Evropském parlamentu dostatečnou pozornost a politickou váhu.

V březnu 2010 bylo odsouhlaseno přijetí směrnice týkající se prevence poranění zdravotníků ostrými předměty, protože tento typ poranění zdravotníků je v EU velmi častý (1 milión poranění ročně). Po přijetí této směrnice pak mají členské státy 3 roky na její zabudování do národní legislativy. Ve dnech 1.–2. června se v Madridu konala konference na toto téma. EFN doporučuje využít evropské strukturální fondy na vybavení a vzdělání zdravotníků, aby se umožnila dobrá implementace nové směrnice.

Důležitým a emotivním bodem programu zasedání EFN byla změna ústavy EFN, která reaguje na změny v ICN. Zástupci sesterských asociací z členských států EU se měli vyjádřit k nezávislosti EFN na ICN (tedy, že sesterská organizace, která je členem EFN, nemusí být zároveň členem ICN, jak je tomu dosud), k používání pouze anglického jazyka při jednáních EFN (simultánní tlumočení do francouzštiny nebude zřejmě dále prováděno) a k tzv. inkluzivitě (víc sesterských organizací z jednoho členského státu EU by mohlo být členem EFN, nejen sesterské organizace z členských států EU by mohly být členem EFN). Zatímco první dvě změny se zdají být zástupci členských států akceptovány, otázka „inkluzivity“ se zdá být stále otevřená. I když členové EFN věří, že EFN by měla být otevřená pro další subjekty, zároveň panuje obava o její akceschopnost, pokud se výrazně zvětší počet je-

jích členů, kteří by reprezentovali zásadně odlišné zájmy.

Polské sestry chtějí spolupracovat s ČAS Trvá zájem polských sester o spolupráci s ČAS. Polští kolegové např. hovořili o svých současných problémech, které mají při předávání služby. Sestry odmítly kvůli předání služby zůstávat zadarmo v práci o cca 15 minut déle. Nemocnice reagovaly tím, že stačí, když předání služby napíší do sesterské dokumentace, s čímž polská sesterská asociace nesouhlasí. Naopak dobrou zkušenost mají v Polsku s udělováním kreditů celoživotního vzdělávání za objednání odborného časopisu a za členství v profesní organizaci.

Veronika di Cara Pracuje jako zdravotní sestra a konzultantka. V EFN zastupuje ČAS. 2002–2005: magisterský titul, Univerzita Palackého, Olomouc; 1993–1996: bakalářský titul, Univerzita Karlova, Praha; 1991–1993: zdravotní sestra, SZŠ Duškova, Praha

Priority EFN se týkají i nás

EFN podporuje urychlenou tvorbu Bílé knihy o pracovní síle ve zdravotnictví, kde budou navrženy konkrétní kroky. EFN vidí jako priority: t .POJUPSPWBDÓ B QMÈOPWBDÓ TZTUÏN který by umožnil rozhodování o plánování pracovní síly ve zdravotnictví (sbírat konkrétní data o populaci sester v členském státě, podpora primární péče, opustit zbytečné dělení na sociální a zdravotní péči). t *OWFTUJDF EP MJETLÏIP QPUFODJÈlu (nábor, udržení personálu, pracovní podmínky, plat, snižování administrativní zátěže, bezpečné pracovní prostředí, jednoduše obsluhovatelné nové technologie).

INZERCE

FLORENCE 7/2010 39

ZPRAVODAJ Ä&#x152;AS

t 7âWPK &6 SĂ&#x2C6;NDF QSP DFMPäJWPUOĂ&#x201C; vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­. t (FOEFSPWâ QĘ­Ă&#x201C;TUVQ QĘ­J QMĂ&#x2C6;OPWĂ&#x2C6;nĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly (flexibilnĂ­ Ăşvazky, ĹĄkolky, peÄ?ovatelskĂŠ jednotky pĹ&#x2122;i nemocnicĂ­ch pro rodiÄ?e, prarodiÄ?e zdravotnĂ­kĹŻ, otcovskĂĄ dovolenĂĄ).

EFN znovu vyzývå k vyuŞívåní strukturålních fondů na místní a regionålní úrovni.

Priorita 1: NĂĄbor, udrĹženĂ­ a efektivnĂ­ rozloĹženĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly t W[EĘ?MĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; W OĘ?LUFSâDI [FNĂ&#x201C;DI W EĘšsledku demografickĂŠ situace nastĂĄvĂĄ problĂŠm, Ĺže mnoho zkuĹĄenĂ˝ch sester odejde brzo do dĹŻchodu a mnoho novĂ˝ch sester, kterĂŠ potĹ&#x2122;ebujĂ­ zaĹĄkolit, nebude mĂ­t kdo zauÄ?it â&#x20AC;&#x201C; podpora mentoringu z ESF); t QPEQPSB VESäJUFMOĂ?IP [BNĘ?TUOĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; t SP[WPK LBSJĂ?SOĂ&#x201C;IP QPSBEFOTUWĂ&#x201C; Priorita 2: Mobilita pracovnĂ­kĹŻ t WZĂ?Ă?Ă&#x201C; W[EĘ?MĂ&#x2C6;OĂ&#x201C; LVQĘ­Ă&#x201C;LMBEV QPMTLĂ? sestry zavedly pĹ&#x2122;emosĹĽovacĂ­ kursy pro sestry, kterĂŠ dokonÄ?ily svĂŠ vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;ed tĂ­m, neĹž zaÄ?ala platit SmÄ&#x203A;rnice 36, aby s nĂ­ jejich vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ bylo kompatibilnĂ­. Polsko zĂ­skalo na tyto ĂşÄ?ely 42 miliĂłnĹŻ eur, takĹže sestry nemusĂ­ nic platit. StudujĂ­ distanÄ?nÄ&#x203A; 3 aĹž 6 semestrĹŻ, kaĹždĂ˝ druhĂ˝ tĂ˝den jsou 3 dny ve ĹĄkole, coĹž zpĹŻsobuje menĹĄĂ­ problĂŠmy pĹ&#x2122;i plĂĄnovĂĄnĂ­ sluĹžeb); t BEBQUBCJMJUB QSBDPWOĂ&#x201C; TĂ&#x201C;MZ PracovnĂ­ skupina pro primĂĄrnĂ­ pĂŠÄ?i se organizuje na: www.euro.who.int/ nursingmidwifery.

SetkĂĄnĂ­ v rĂĄmci European Observatory Na pozvĂĄnĂ­ European Observatory jsem se spolu se zĂĄstupci MZ Ä&#x152;R zĂş-

Ä?astnila v belgickĂŠ Lovani setkĂĄnĂ­ na tĂŠma Investice do budoucĂ­ evropskĂŠ pracovnĂ­ sĂ­ly ve zdravotnictvĂ­: moĹžnosti inovace a spoluprĂĄce.

BÄ&#x203A;hem setkĂĄnĂ­ jsme se zabĂ˝vali podmĂ­nkami nutnĂ˝mi pro zajiĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ dostateÄ?nÄ&#x203A; velkĂŠ a sprĂĄvnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ipravenĂŠ pracovnĂ­ sĂ­ly vĹĄude, kde je potĹ&#x2122;eba; dĹŻleĹžitĂ˝m cĂ­lem byla vzĂĄjemnĂĄ vĂ˝mÄ&#x203A;na zkuĹĄenostĂ­. Dialogu se zĂşÄ?astnili zĂĄstupci vĹĄech stĂĄtĹŻ EU, zĂĄstupci dalĹĄĂ­ch stĂĄtĹŻ z evropskĂŠho regionu a zĂĄstupci relevantnĂ­ch organizacĂ­. PoĹ&#x2122;adatelĂŠ nĂĄs poŞådali o struÄ?nou prezentaci situace v Ä&#x152;R, zejmĂŠna na tĂŠma pĹ&#x2122;edpovĂ­dĂĄnĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly ve zdravotnictvĂ­, vytvĂĄĹ&#x2122;enĂ­ novĂ˝ch rolĂ­ zdravotnĂ­kĹŻ, pracovnĂ­ch podmĂ­nek a managementu kvality pĂŠÄ?e. V naĹĄĂ­ prezentaci jsme se zamÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ili na stabilizaÄ?nĂ­ opatĹ&#x2122;enĂ­ a jejich vĂ˝sledky.

Prezentace metod hodnocenĂ­ budoucĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly AutoĹ&#x2122;i zopakovali znĂĄmĂĄ fakta, Ĺže v dĹŻsledku demografickĂ˝ch zmÄ&#x203A;n v EvropÄ&#x203A; bude ve vÄ&#x203A;tĹĄĂ­m mÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­tku nutno peÄ?ovat o obÄ?any s chronickĂ˝mi nemocemi, poskytovat sociĂĄlnĂ­ sluĹžby a sluĹžby spojenĂŠ s koncem Ĺživota. ZĂĄroveĹ&#x2C6; je tĹ&#x2122;eba se zamÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;it na infekÄ?nĂ­ nemoci (TBC, ale napĹ&#x2122;. i na â&#x20AC;&#x17E;praseÄ?Ă­â&#x20AC;&#x153; chĹ&#x2122;ipku). Kvalifikace zdravotnĂ­kĹŻ musĂ­ tÄ&#x203A;mto trendĹŻm odpovĂ­dat. PoptĂĄvka po zdravotnickĂ˝ch sluĹžbĂĄch se bude mÄ&#x203A;nit (novĂŠ metody lĂŠÄ?by, primĂĄrnĂ­ pĂŠÄ?e).

ZdravotnĂ­ci takĂŠ stĂĄrnou, mladĂ­ lidĂŠ majĂ­ ohlednÄ&#x203A; svĂŠho povolĂĄnĂ­ jinĂĄ oÄ?ekĂĄvĂĄnĂ­, je nutnĂŠ zajistit dostatek vzdÄ&#x203A;lĂĄvacĂ­ch institucĂ­, uÄ?itelĹŻ a mentorĹŻ. Z tÄ&#x203A;chto dĹŻvodĹŻ je tĹ&#x2122;eba se pokusit naplĂĄnovat budoucĂ­ pracovnĂ­ sĂ­lu ve zdravotnictvĂ­. PlĂĄnovĂĄnĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly nenĂ­ moĹžnĂŠ ponechat nĂĄhodÄ&#x203A;. Odhaduje se, Ĺže v roce 2020 bude v EvropÄ&#x203A; zĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; chybÄ&#x203A;t aĹž miliĂłn zdravotnĂ­kĹŻ a 15 % pĂŠÄ?e nebude pokryto. UvaĹžu-

je se o zĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ agentury pro sledovĂĄnĂ­ pracovnĂ­ sĂ­ly ve zdravotnictvĂ­, kterĂĄ by mÄ&#x203A;la vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ vliv na rozhodovĂĄnĂ­.

Jeden z ĂşÄ?astnĂ­kĹŻ upozornil, Ĺže je nutnĂŠ zjistit, zda si oprĂĄvnÄ&#x203A;nÄ&#x203A; poĹžadovanĂŠ vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ poÄ?ty zdravotnĂ­kĹŻ bude moci konkrĂŠtnĂ­ stĂĄt ekonomicky dovolit, a Ĺže by se mÄ&#x203A;la vÄ&#x203A;novat pozornost zvýťenĂ­ produktivity prĂĄce zdravotnĂ­kĹŻ (pĹ&#x2122;esuny rolĂ­, zmÄ&#x203A;ny postupĹŻ atd.). DĂĄle se diskutovalo o znĂĄmĂŠm faktu, Ĺže data o pracovnĂ­ sĂ­le ve zdravotnictvĂ­ nejsou pĹ&#x2122;esnĂĄ, coĹž omezuje rozhodovĂĄnĂ­.

TĂŠma celoĹživotnĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­ sester NÄ&#x203A;kterĂŠ stĂĄty uvĂĄdÄ&#x203A;ly jako pobĂ­dky k celoĹživotnĂ­mu vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­ zvýťenĂ­ platu pĹ&#x2122;i participaci v celoĹživotnĂ­m vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, obnovovanou registraci sester kaĹždĂ˝ rok, coĹž je sice finanÄ?nÄ&#x203A; nĂĄroÄ?nĂŠ pro sestry, ale umoĹžĹ&#x2C6;uje to aktuĂĄlnĂ­ informace o aktivnĂ­ pracovnĂ­ sĂ­le. DĂĄle se diskutovalo o efektu celoĹživotnĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­, o tom, zda existujĂ­ vĂ˝zkumy ukazujĂ­cĂ­, Ĺže zdravotnĂ­ci, kteĹ&#x2122;Ă­ participujĂ­ v celoĹživotnĂ­m vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, mÄ&#x203A;nĂ­ svoje nĂĄvyky v souladu s novĂ˝mi trendy. NÄ&#x203A;kterĂŠ stĂĄty reagovaly na nedostatek lĂŠkaĹ&#x2122;ĹŻ tvorbou novĂ˝ch rolĂ­ pro sestry a jinĂŠ zdravotnĂ­ky (skill-mix, task-shifting), kdy napĹ&#x2122;. sestry se speciĂĄlnĂ­m vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­m majĂ­ prĂĄvo diagnostikovat onemocnÄ&#x203A;nĂ­ a pĹ&#x2122;edepisovat lĂŠky.

PracovnĂ­ podmĂ­nky zdravotnĂ­kĹŻ Ve zdravotnictvĂ­ je zamÄ&#x203A;stnĂĄno 10 % obÄ?anĹŻ EU. PracovnĂ­ prostĹ&#x2122;edĂ­ mĂĄ vztah ke kvalitÄ&#x203A; pĂŠÄ?e a zĂĄsadnÄ&#x203A; ovlivĹ&#x2C6;uje nĂĄbor a retenci pracovnĂ­kĹŻ. ZejmĂŠna tyto jeho aspekty: pracovnĂ­ doba, finanÄ?nĂ­ ohodnocenĂ­, typ smlouvy, bezpeÄ?nost prĂĄce, profesnĂ­ vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­, organizace prĂĄce (napĹ&#x2122;. dostatek personĂĄlu, zvlĂĄdnutelnĂĄ pracovnĂ­ zĂĄtÄ&#x203A;Ĺž), vybavenĂ­, otevĹ&#x2122;enost komunikace v organizaci atd. V profesi s velkĂ˝m poÄ?tem Ĺžen je nutnĂŠ zajistit â&#x20AC;&#x17E;prostĹ&#x2122;edĂ­ pĹ&#x2122;ĂĄtelskĂŠ rodinÄ&#x203A;â&#x20AC;&#x153; (napĹ&#x2122;. podpora tÄ&#x203A;hotnĂ˝ch, Ä?ĂĄsteÄ?nĂŠ Ăşvazky, ĹĄkolky). DĹŻleĹžitĂŠ je zabĂ˝vat se bezpeÄ?nostĂ­ prĂĄce, protoĹže pracovnĂ­ Ăşrazy jsou ve zdravotnictvĂ­ Ä?astĂŠ â&#x20AC;&#x201C; poranÄ&#x203A;nĂ­ ostrĂ˝m pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;tem, poranÄ&#x203A;nĂ­ zad.

(VÄ&#x203A;tĹĄina materiĂĄlĹŻ z jednĂĄnĂ­ obou organizacĂ­ je k dispozici na: www.healthworkforce4europe.eu. PoznĂĄmky, Policy Briefs a publikace The Health Care Workforce in Europe, Learning from Experience jsou k dispozici u autorky.)

40 FLORENCE 7/2010

Mgr. Veronika Di Cara

BYL TO KRÁSNÝ DEN

SENI CUP 2010

Vítězný tým

Seni Cup je unikátní fotbalistická akce, jejímž smyslem je zapojení osob s postižením prostřednictvím sportu do normálního života. A to nikoli jen „kolem“ turnajů, ale prakticky celoročně, kdy muži z ústavů sociální péče (ÚSP)

O ROMSKÉ KOMUNITĚ V kongresovém centru brněnského Výstaviště se 21. května konala 4. konference pro nelékaře projektu Víme o sobě. Tento projekt, první svého druhu v ČR, si klade za cíl rozšířit kvalifikaci terénních (romských) pracovníků o odbornost zdravotně-sociální pomocník (asistent), což je přibližně 100 hodin zdravotnického vzdělávání. Sestry a další pracovníci ve zdravotnictví se na těchto konferencích dozvědí potřebné a praktické informace o romské komunitě a dostanou doporučení, jak si počínat v komunikaci s Romy

a domovů pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) pilně trénují a těší se na vyvrcholení, tj. na turnaj, kde předvedou svůj um. Letošního, v České republice již 5. ročníku této mezinárodní ligy postižených se zúčastnilo 16 týmů ze šestnácti domovů. Jejich managementy Seni Cup objevily a některé z nich již poněkolikáté svým klientům zprostředkovávají pohyb, smysluplné vyplnění času, cíle, pocity zdravé soutěživosti, nová přátelství i zábavu.

Letošní ročník se konal v květnu v Havlíčkově Brodě. Přijela mužstva se svými „trenéry“, přijeli přátelé, fandové. Mezi vzácnými hosty byl viděn patron akce Antonín Panenka, který se dostavil s dalšími bývalými reprezentanty – J. Pešicem, Z. Hruškou a K. Dobiášem. Nejenže zde působili v roli po-

radců, ale jejich podpisy na tričkách a kšiltovkách sportovců se staly cennou trofejí hodnou předvádění. A kdo právě nehrál nebo nelovil autogram, mohl se občerstvovat, pobavit se.

Na závěr se rozdávaly ceny – poháry, medaile, diplomy, mnozí obdrželi hodnotné dary. Byl to krásný den.

Zápasy, které se nejprve konaly pouze na území Polska, se později se rozšířily např. do Ruska, Ukrajiny, Maďarska, Slovenska, Německa a v roce 2005 i do České republiky. Z těchto kvalifikačních národních turnajů postupují nejlepší týmy do prestižního letního finále. V letošním ročníku získal nejvíce bodů DOZP Vejprty, potlesku a chvály se ale dostalo všem.

ve své každodenní praxi. Dodavatelem projektu a organizátorem těchto konferencí pro nelékaře v celkem pěti městech České republiky je společnost SestraIN (Jiří Neumann). Projekt je hrazen z prostředků ESF, z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost.

Konference v Brně přivítala 70 účastnic. Program zahájilo sdělení Mgr. Ivy Nesétové, ředitelky občanského sdružení Centrom, které je nositelem projektu. I. Nesétová poté, co představila Centrom, referovala o historii projektu, vývoji funkce sociálně-zdravotnický pomocník, který začal ve spolupráci s MUDr. Janem Boženským, primářem dětského oddělení Vítkovické nemocnice Ostrava. Hlavní

sdělení měla Bc. Lýdia Poláčková, romská koordinátorka Magistrátu města Ostravy. Její přednášku o romské komunitě, jejích zvycích, historii, chování a komunikaci je možno slyšet na všech konferencích projektu Víme o sobě. K tématu hovořil rovněž Jiří Daniel, ředitel Domova pro seniory z Brna. Závěrem promluvila Miroslava Majovská, jedna z nejzkušenějších zdravotně-sociálních asistentek z Ostravy-Vítkovic.

Závěrečná konference cyklu se bude konat 26. listopadu v Hradci Králové. Podrobné informace najdete na www.sestra.in.

ZAZNAMENALI JSME

jš, foto Seni

JN INZERCE

LEKCE ANGLIČTINY

AT THE DOCTOR‘S OFFICE Nurse: Good morning, can I help you?

Patient: Yes, I have an appointment with Dr. Novák at 10 o’clock.

Nurse: What’s your name, please?

Patient: Smith. Joe Smith.

Nurse: Have you been here before, Mr. Smith?

Patient: Yes, I was here a year ago or so.

Nurse:

Alright, let me pull up your file.

Can I check a few details with you?

Patient: Sure.

Nurse: Is your address still Lazarovova 15, Prague 4?

Patient: No, I have moved to Benátská 143, Prague 2.

Nurse: OK. And your phone number is 765 765 888?

Patient: Yes, that’s right.

Nurse:

Thank you, Mr. Smith. Please take a seat.

The doctor will call you shortly.

Patient: Thank you.

Slovní zásoba pull up = to take out of the file register ............................... vytáhnout, vyndat file = a set of patient’s paperwork .................................. složka, karta pacienta Let me pull up ... = (fráze) ............................................................ „Vytáhnu ...“ still = until now ........................................................................................ stále Please take a seat. = (fráze) ............................................. „Posaďte se, prosím.“ shortly = soon ....................................................................... brzy, zanedlouho Gramatika Předpřítomný čas prostý vs. minulý čas prostý pro vyjádření minulého děje I have already been here. × I was here a year ago.

Předpřítomný čas prostý (have + příčestí minulé) používáme, pokud hovoříme o něčem, co se událo v minulosti, ale neudáváme kdy.

Minulý čas prostý (pravidelná slovesa s koncovkou -ed a minulé tvary nepravidelných sloves) používáme, pokud hovoříme o něčem, co se událo v určitém čase v minulosti.

Další příklady: I have seen the film. × I saw the film last week.

I have been to Paris. × I was in Paris in December.

ZAZNAMENALI JSME

SESTRY Z NEFROLOGIE DISKUTOVALY O PERMANENTNĂ?CH KATETRECH Ve dnech 16. aĹž 18. dubna se v PavlovÄ&#x203A; u Mikulova uskuteÄ?nilo odbornĂŠ setkĂĄnĂ­ nefrologickĂ˝ch sester, kterĂŠ navĂĄzalo na jiĹž tradiÄ?nĂ­ schĹŻzky vedoucĂ­ch sester z dialyzaÄ?nĂ­ch a transplantaÄ?nĂ­ch jednotek. TĂŠmatem byly tentokrĂĄt cĂŠvnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­stupy pro dialĂ˝zu, pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m permanentnĂ­ katetry (akutnĂ­ i chronickĂŠ).

CĂŠvnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­stup je pro dialyzovanĂŠho pacienta nemĂ­rnÄ&#x203A; dĹŻleĹžitĂ˝. Pacient pĹ&#x2122;es nÄ&#x203A;j bĂ˝vĂĄ aĹž 3krĂĄt tĂ˝dnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ipojovĂĄn na dialyzaÄ?nĂ­ monitor. Proto takĂŠ sestra vÄ&#x203A;nuje mimoĹ&#x2122;ĂĄdnou pozornost zavĂĄdÄ&#x203A;nĂ­ a rovnÄ&#x203A;Ĺž moĹžnosti expozice zavedenĂŠho

mocnĂ˝ch, napĹ&#x2122;. o pouŞívĂĄnĂ­ Bio Hole jehel pro dialĂ˝zu a metodice jejich napojovĂĄnĂ­. JednĂĄ se o â&#x20AC;&#x17E;knoflĂ­kovouâ&#x20AC;&#x153; metodu, kterĂĄ je pro napojovĂĄnĂ­ ĹĄetrnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ a kterĂĄ zmenĹĄuje riziko vzniku stenĂłz a aneuryzmat a v neposlednĂ­ Ĺ&#x2122;adÄ&#x203A; i krvĂĄcenĂ­ ze vpichĹŻ. Ĺ irĹĄĂ­mu pouĹžitĂ­ tÄ&#x203A;chto jehel vĹĄak dosud brĂĄnĂ­ jejich cena. Pro nezbytnou dezinfekci je pro katetry ĂşÄ?innĂĄ metoda swabingu a pro krytĂ­ vlastnĂ­ch katetrĹŻ pouŞívĂĄnĂ­ antimikrobiĂĄlnĂ­ch prostĹ&#x2122;edkĹŻ.

DĂĄle se hovoĹ&#x2122;ilo o problematice heparinovĂ˝ch zĂĄtek kanyl a citra-lock uzĂĄvÄ&#x203A;ru (antikoagulaÄ?nĂ­ho uzĂĄvÄ&#x203A;ru s antimikrobiĂĄlnĂ­m ĂşÄ?inkem).

katetru. Sestra si musĂ­ bĂ˝t kaĹždĂ˝m okamĹžikem vÄ&#x203A;doma, Ĺže katetr by mohl bĂ˝t vĂ˝znamnou vstupnĂ­ branou pro infekci.

Z toho pramenĂ­ nezbytnost ĂşzkostlivĂŠ hygienickĂŠ pĂŠÄ?e o kaĹždĂ˝ katetr. Po dobu expozice je tĹ&#x2122;eba katetry oĹĄetĹ&#x2122;ovat pĹ&#x2122;Ă­snÄ&#x203A; asepticky, dbĂĄt na doporuÄ?enĂŠ spektrum dezinfekÄ?nĂ­ch roztokĹŻ, dodrĹžovat pĹ&#x2122;Ă­snĂ˝ hygienickĂ˝ reĹžim (nejlĂŠpe standard), ale takĂŠ dbĂĄt na jejich fixaci, kterou lze dlouhodobÄ&#x203A; ovlivnit nejen dislokaci katetru, ale jiĹž zmĂ­nÄ&#x203A;nou infekci.

Na schĹŻzce se takĂŠ mluvilo o dalĹĄĂ­ch moĹžnostech pro napojovĂĄnĂ­ ne-

Jindra PavlicovĂĄ, nefrologickĂĄ sestra

PERSONĂ LNĂ? INZERCE ':;*05&3"1&65 ,"

7f&0#&$/ÂĄ 4&453:

;%3"705/ÂĽ 4&453:

Institut onkologie a rehabilitace Na PleĹĄi s.r.o. pĹ&#x2122;ijme do pracovnĂ­ho pomÄ&#x203A;ru fyzioterapeuta do jednosmÄ&#x203A;nnĂŠho provozu.

Praxe vĂ­tĂĄna, vhodnĂŠ i pro absolventy. NabĂ­zĂ­me ubytovĂĄnĂ­ v jednolĹŻĹžkovĂŠm pokoji event. moĹžnost zĂ­skĂĄnĂ­ bytu.

PĂ­semnĂŠ nabĂ­dky s CV zasĂ­lejte na e-mail: personalni@institut-ples.cz

1& 07"5&-,: %0 f7Âľ$"34," HledĂĄm panĂ­ jako peÄ?ovatelky k seniorĹŻm do Ĺ vĂ˝carska. PoĹžadavky: nutnĂĄ znalost NJ, vhodnĂŠ pro Ĺženy v dĹŻchodovĂŠm vÄ&#x203A;ku, odbornĂŠ vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ nenĂ­ nutnĂŠ. UbytovĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­mo u klienta, pobyt 3 mÄ&#x203A;sĂ­ce, prodlouĹženĂ­ moĹžnĂŠ.

Pro zĂĄjemce vĂ­ce info na e-mailu: praxismedisana@hotmail.com

SoukromĂŠ zdravotnickĂŠ zaĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ v centru Prahy MEDICOM BK, s.r.o. pĹ&#x2122;ijme vĹĄeobecnĂŠ sestry na recepci. PoĹžadujeme: trpÄ&#x203A;livost, empatii, komunikativnost, flexibilitu, samostatnost, schopnost pruĹžnÄ&#x203A; reagovat, odbornou zpĹŻsobilost. ZkuĹĄenost v oblasti neurologie vĂ­tĂĄna. PlatovĂŠ podmĂ­nky dohodou.

Nemocnice MilosrdnĂ˝ch sester sv. Karla BoromejskĂŠho v Praze, VlaĹĄskĂĄ 36, Praha 1, pĹ&#x2122;ijme: vĹĄeobecnĂŠ sestry na internĂ­ a chirurgickĂŠ lĹŻĹžkovĂŠ oddÄ&#x203A;lenĂ­, s poĹžadavky: SZĹ , VOĹ , nutnĂĄ Registrace + odbor.praxe, dĂĄle vĹĄeobecnĂŠ sestry na oddÄ&#x203A;lenĂ­ AROlĹŻĹžka (moĹžno i absolventy VOĹ nebo VĹ ), s poĹžadavky: SZĹ , VOĹ , VĹ (Registrace), PSS (nenĂ­ nutnĂŠ), sestru na pozici staniÄ?nĂ­ sestra internĂ­ho oddÄ&#x203A;lenĂ­ s poĹžadavky: SZĹ + PSS + 5 let praxe nebo VĹ + 3-5 let praxe, Registrace nutnĂĄ. MoĹžnost nĂĄstupu ihned nebo dle dohody. NabĂ­zĂ­me pĹ&#x2122;Ă­jemnĂŠ pracovnĂ­ prostĹ&#x2122;edĂ­ v menĹĄĂ­ praĹžskĂŠ nemocnici v klidnĂŠ oblasti MalĂŠ Strany, levnĂŠ stravovĂĄnĂ­ v objektu nemocnice, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­ pro mimopraĹžskĂŠ zĂĄjemce.

PĂ­semnĂŠ nabĂ­dky zasĂ­lejte prosĂ­m na: smidova@medikaal.cz

':;*05&3"1&65 Pro JE Dukovany hledĂĄme fyzioterapeuta na ambulanci. NabĂ­zĂ­me dobrĂŠ platovĂŠ podmĂ­nky, moĹžnost ubytovĂĄnĂ­ a dalĹĄĂ­ho vzdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ­. PoĹžadujeme vzdÄ&#x203A;lĂĄnĂ­ v oboru fyzioterapie.

Kontakt: Bc. LeitermannovĂĄ Blanka â&#x20AC;&#x201C; hlavnĂ­ sestra nemocnice, tel. 257197160, e-mail: leitermannova@nmskb.cz

Tel. 724 662 067, p. FuÄ?Ă­kovĂĄ, E-mail: leona.fucikova@seznam.cz

StandardnĂ­, roÄ?nĂ­

550,- KÄ?

StudentskĂŠ, roÄ?nĂ­

440,- KÄ?

BalĂ­Ä?ek 1 + 1, roÄ?nĂ­ *

FLO F RENLOR CE EN C Â "40

1*4

Ä&#x152;A SO PIS s. 3 MO TĂŠm DE a: s. 12 RN Spec ial Ă?H Prax vzdÄ&#x203A; izaÄ?nĂ­ e: Po lĂĄvĂĄn O ga uĹž Ă­

1220,- KÄ?

* speciĂĄlnĂ­ nabĂ­dka kombinace pĹ&#x2122;edplatnĂŠho Florence a ZdravotnickĂ˝ch novin.

strick itĂ­ dv ĂŠ so ojl o no voroz ndy v pĂŠ umenov ĂŠ ence Ä?i

s. 18

VĂ˝ zk um: Ä&#x152;inno v Ĺ&#x2122;Ă­d sti seste icĂ­ch r pozic Ă­ch

PĹ&#x2122;edplatnĂŠ zahrnuje 11 Ä?Ă­sel Ä?asopisu Florence vÄ?etnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;Ă­loh.

ODBÄ&#x161;RATEL:

%&3

/ÂĽ)

0 0

f&5°

07" 5&-4

57ÂĽ

OĹ ET Ĺ&#x2DC;O VA

; "4 EL )Zp-" &%Â&#x2122;T/ ÂĽ S T V Ă? ravo 7 da / 4sv5PsÄ&#x203A;taycÂ&#x2122; hiatri j Ä&#x152;AS: ÂĽ$ ĂŠ sestr ) 406 v Pra 5ckzeÂą y & 6 7 &45&3 13

" ;& s. 38

7ZEš

Ä?erv

FAKTURAÄ&#x152;NĂ? Ă&#x161;DAJE:

.0

Wš "

Vyc hĂĄz Ă­ pod pat en 201 Ä&#x152;es kĂŠ 0, roÄ?n aso ciac ron acĂ­ e ses Ă­k VI, ter 60 ww w.fl KÄ?/ 2,90 â&#x201A;Ź oren ce.c z

(nevyplĹ&#x2C6;ujte, jsou-li shodnĂŠ s odbÄ&#x203A;ratelem)

NCJU .

FEJB

B T SPĂ&#x20AC;O

Ă&#x2026;L 7

,Ă&#x20AC;

WZDIš[

E Ă&#x2026; QP

E QBUSP

OBD

$P N XX VTĂ&#x2026; [ X Ä&#x152; PS UĂ?PW OšU T FODF šOĂ&#x2026; E D[ FTUS 3FTQ Ă&#x201E;UĂ&#x2026; T B N BOBx F [F JSB WOĂ&#x2026;N FSLB ;NĂ&#x201E;O Ă&#x20AC;OĂ&#x2026; GZ[ Ä&#x2039; Y JPUF Z W šUPS SBQJ OFN FN F W PDFO TLĂ N HFSJBUS JJ 1P [ QP Q IMFE PKJtUĂ&#x201E; QPDJ UMBĂ&#x20AC;PWš V TF OĂ&#x2026; U PtL OĂ&#x2026; F TUSZ MJWPT NPD UJ B Ă&#x2026; W QĂ Ă&#x20AC; OFWP J q MOPT UJ

0tF

Titul: ........................................................................................................................................................ Organizace: ......................................................................................................................................

JmĂŠno a pĹ&#x2122;Ă­jmenĂ­: ....................................................................................................................... Adresa: ..................................................................................................................................................

3FH JPO Â " 4 .

MBEš # PMFTMB W

Organizace: ...................................................................................................................................... PSÄ&#x152; a mÄ&#x203A;sto: .................................................................................................................................... &NFSH FODZ O VUSJUJP O QSPH SBN q &UJP QJF

1Ă?Ă&#x2026;MPI B 1PSP [VN Ă&#x201E;OĂ&#x2026;

Obor Ä?innosti:................................................................................................................................. IÄ&#x152;: ...............................................................................................................................................................

Adresa: .................................................................................................................................................. DIÄ&#x152;: ...........................................................................................................................................................

PSÄ&#x152; a mÄ&#x203A;sto: .................................................................................................................................... Telefon:.................................................................................................................................................

Telefon:................................................................................................................................................. E-mail:....................................................................................................................................................

E-mail:.................................................................................................................................................... ZpĹŻsob Ăşhrady:

VyplnÄ&#x203A;nĂ˝ kupĂłn zaĹĄlete poĹĄtou na adresu Postservis, oddÄ&#x203A;lenĂ­ pĹ&#x2122;edplatnĂŠho, PodÄ&#x203A;bradskĂĄ 39, 190 00 Praha 9, faxem na Ä?Ă­slo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. PĹ&#x2122;edplatnĂŠ si mĹŻĹžete objednat takĂŠ na bezplatnĂŠ infolince Ä&#x152;eskĂŠ poĹĄty 800 300 302 nebo webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch www.periodik.cz.

sloĹženka

faktura

Na kterĂŠ akci jste kupĂłn zĂ­skali? .........................................................................................

Datum: .....................................................................

Podpis: .....................................................................

J Â "

4

VyplnÄ&#x203A;nĂ­m a podpisem tohoto kupĂłnu souhlasĂ­m s tĂ­m, aby vydavatelstvĂ­ Ambit Media, a.s., shromaĹžÄ?ovalo a zpracovĂĄvalo ve smyslu zĂĄkona Ä?. 101/2000 Sb. o ochranÄ&#x203A; osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ v platnĂŠm znÄ&#x203A;nĂ­ osobnĂ­ Ăşdaje uvedenĂŠ v objednacĂ­m kupĂłnu. S ĂşplnĂ˝m pouÄ?enĂ­m o ochranÄ&#x203A; osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ jsem se seznĂĄmil na webovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto Ăşdaje poskytuji dobrovolnÄ&#x203A;.

OBJEDNACĂ? KUPĂ&#x201C;N

ObjednĂĄvĂĄm pĹ&#x2122;edplatnĂŠ Ä?asopisu FLORENCE

JE TŘEZALKA TEČKOVANÁ SKUTEČNĚ FOTOTOXICKÁ?

VOLNÉ CHVÍLE

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) patří mezi velmi populární léčivé rostliny.

Její zklidňující účinky znali a využívali lidé již ve starověku. Pozornost třezalce věnuje i moderní medicína, která využívá výtažky z ní při léčbě mírných až středních depresí. Současně s tím se však množí obavy, zda třezalka může způsobovat přecitlivělost na světlo a snižovat účinnost některých současně užívaných léků.

Sbírá se kvetoucí nať, která obsahuje celou řadu účinných látek, především flavonoidy a antracenové deriváty (hypericin, pseudohypericin aj.). Právě antracenové deriváty jsou považovány za složky, které jsou zodpovědné za účinky na centrální nervovou soustavu, ale i některé nežádoucí účinky a možné interakce s léky. Za hlavní účinnou složku je považován hypericin, který má účinek podobný antidepresivům ze skupiny SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Zvyšuje totiž koncentraci serotoninu a noradrenalinu na nervových spojích v mozku. Tyto nervové přenašeče jsou – zjednodušeně řečeno – zodpovědné za dobrou náladu. Účinky se plně projevují zhruba za dva týdny pravidelného užívání. Účinné látky se kumulují v mozku, proto jejich působení přetrvává i několik týdnů po vysazení. Komerčně dostupné léčivé přípravky obsahují standardizované extrakty, jejichž množství v denní dávce odpovídá přibližně 1–6 gramům sušené nati, tj. 300–900 mg suchého extraktu denně.

Jak je to s fototoxicitou?

Fotosenzibilizace neboli zcitlivování k účinkům ultrafialového záření je popisována v učebnicích jako typický nežádoucí účinek třezalky, resp. antracenových derivátů, které obsahuje. Ve vysokém množství tyto látky skutečně mohou urychlit spálení při expozici kůže na slunci či v soláriu, případně způsobit poškození zraku. Poškození zdraví včetně fototoxicity byly popsány u volně se pasoucích domácích zvířat po konzumaci velkého množství třezalky. U lidí je však tento účinek popsán jen velmi vzácně. Za prahovou dávku je považováno dlouhodobé užívání 2–4 g suchého extraktu denně, tj. několikanásobně vyšší dávka, než je běžná terapeutická dávka (300–900 mg suchého extraktu denně). V běžných dávkách nebyl pozorován rozdíl v po-

škození kůže účinkem ultrafialového záření mezi skupinami zdravých dobrovolníků, kteří užívali extrakt nebo placebo. Můžeme tedy konstatovat, že není třeba mít obavy z fototoxického působení třezalky při běžném použití.

Pacienti užívající třezalku se musí chránit před spálením kůže při pobytu na slunci a dodržovat zásady bezpečného opalování stejně jako všichni ostatní.

Snižuje třezalka skutečně účinek některých léků?

Mnohem větší pozornost je potřeba věnovat možným interakcím třezalky s některými léky. Léčivé přípravky s obsahem extraktů z třezalky by se neměly podávat společně s jinými antidepresivy, neboť je zde nebezpečí vyvolání serotoninového syndromu.

V posledních letech byly publikovány důkazy o tom, že třezalka patří mezi tzv. induktory jaterních enzymů. To znamená, že zvyšuje aktivitu některých enzymů cytochromu P450, které se podílejí na odbourávání cizorodých látek, tedy i užívaných léků. Konkrétně jde o izoenzymy CYP 3A4. To způsobí rychlejší odbourávání těchto léků a pokles jejich plazmatických hladin, tedy snížení terapeutického účinku. Týká se to hlavně perorálních kontraceptiv, warfarinu, digoxinu, theofylinu, statinů, cyklosprinu, některých antivirových léků a steroidních hormonů. Tuto interakci nelze vyloučit ani u některých antiepileptik. Pokud se tedy lékař rozhodne podávat třezalku pacientům užívajícím výše uvedené léky, je potře-

ba monitorovat jejich hladinu a adekvátně tomu zvýšit dávku.

Tato interakce je závislá na dávce. Indukce jaterních enzymů byla prokázána při užívání denních dávek 900 mg a více suchého extraktu (tj. v množství odpovídajícím minimálně zhruba 2,5 gramu sušené nati).

Opatrnost se tedy týká hlavně registrovaných léčivých přípravků s tímto extraktem a čajů s větším množstvím třezalky.

Pozor! Zcela bezpečné jsou dávky v doplňcích stravy.

Nemusíme mít obavy z doplňků stravy, které nejsou určeny pro léčbu pacientů s depresí, ale jsou vhodné především pro lidi vystavené běžnému stresu a z něj plynoucím nepříjemným psychickým stavům (neklid, úzkost, změněná nálada, nespavost). Velmi dobře také působí na změny nálad u žen období klimakteria.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Státní ústav pro kontrolu léčiv již dříve deklaroval dávku 300 mg sušené nati (pozor, nutno odlišit od 300 mg suchého extraktu, který je zhruba 3–6× silnější!) nebo odpovídajícího množství extraktu jako hraniční dávku, kterou považuje za bezpečnou.

U přípravků, které splňují tento limit, pak nevyžaduje jejich registraci jako léčivo. Tato úředně stanovená hranice pak byla v roce 2008 přenesena i do vyhlášky ministerstva zdravotnictví jako maximálně povolené množství pro doplňky stravy, které již z podstaty dané zákonem musí být v běžně konzumovaném množství bezpečné a prosté nepříznivých účinků na zdraví. Nemusíme se bát doporučit doplňky stravy, které obsahují limitované množství třezalky, a jsou proto považovány za bezpečné. Přínos v takovém případě zcela jistě převládá nad případnými riziky.

KP

FLORENCE 7–8/2010 43

Vyhrajte 10 × INDOL-IN je přírodní doplněk stravy obsahující Indol-3-karbinol, který přispívá k rovnováze hladin ženských pohlavních hormonů a ovlivňuje metabolismus estrogen.

doplněk stravy INDOL-IN

DRUH PALIVA

NEDOPLATEK

ČIDLO ZRAKU

Lékař k pacientovi: „Mám pro vás špatnou zprávu.

Obávám se, že už nebudete moci pracovat.” „S tím si nelamte hlavu, doktore. Ale… (viz tajenka)!”

ZNAČKA ZINKU

INFANTILNÍ ČLOVĚK

USUŠENÁ TRÁVA

KORÁLOVÝ OSTRŮVEK

ŠÍPOVÝ JED

MORAV. MĚSTO

VZHŮRU

POTŘEBA RYBÁŘE

-----------

ZPĚVNÝ PTÁK

CIZOKRAJNÝ STROM

2. ČÁST TAJENKY

MUŽSKÝ HLAS

-----------

VYSOKÁ KARTA

PSACÍ POTŘEBY

OZNAČ LET. INDIE

HUDEBNÍ NÁSTROJ

-----------

-----------

ŘÍMSKÝMI ČÍSL. 101

POMLÁZKA (NÁŘ.)

ŽENSKÉ JMÉNO

ČERT

OKRASNÁ DŘEVINA

PÁDOVÁ OTÁZKA

-----------

-----------

POTŘEBA KOVBOJE

ZKR. MILIMETRU

ITALSKÁ MINCE ----------OBUV

1. ČÁST TAJENKY

CIZÍ MUŽ.

JMÉNO ----------ŠPRÝM

KONTRABAS ----------HESLO

PRVNÍ MUŽ

SPOJKA ----------DRUH OŘECHŮ

VIADUKT ----------SÍTĚ NA ODCHYT

JEHLIČN. STROM

NÁSTUPIŠTĚ ----------REZIVĚNÍ

UKAZOV. ZÁJMENO

ZNAČKA ASTATU

PODNIK VE VYS. MÝTĚ

-----------

----------ŠACHTA

VYKONÁVAT

SLAVNOST. MOUČNÍK ----------KOVAT

POTŘEBA TENISTY

VÝZVA K TICHU

TROPICKÁ DŘEVINA

NÁZEV HLÁSKY ----------LETADLO

TRŽNÍ HODNOTA

OSOBNÍ ZÁJMENO ----------PRIMÁTI

ZNAČKA THORIA ----------OVANOUT

BORKA -----------

MEXICKÁ ŘEKA

----------SLOVEN. ČÍSLOVKA

FRANCOUZSKY KRÁL

PODOBA ----------MPZ VOZ. POLSKA

ROLETA (ZAST.)

----------OZNAČ.

ANONYMA

3. ČÁST TAJENKY

4. ČÁST TAJENKY

TITANOVÁ RUDA

VÝKVĚT

POMŮCKA: AKE, CIST, ORO, ROI, TEKA, VT.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 15. 8. 2010 pomocí SMS ve tvaru FLO KR7 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR7 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOTNA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu.

Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

Znění tajenky z minulého čísla: Medik proklepává pacienta, přikládá mu na hrudník stetoskop, poslouchá, kroutí hlavou a nakonec konstatuje: “Buď jsem hluchý nebo už nežijete.” Úspěšní luštitelé z minulého čísla: Magda Cihlářová, Chýnov; Věra Šábová, Jeseník; Iveta Parachinová, Chlumec; Ivana Homková, Kladno; Hana Košková, Liberec; Hana Bastlová, Vyškov; Naděžda Seichtingrová, Pohořelice; Irena Loukotová, Plzeň; Ludmila Erlecová, Olomouc; Markéta Vojtová, Hradec Králové.

Myslete i na své zdraví INDOL-IN MH SĜtURGQt GRSOQČN VWUDY\ VWLPXOXMtFt SR]LWLYQt UHDNFL OLGVNpKR RUJDQLVPX SĜL

z EXON\ D F\VW\ Y SUVRX PDVWRSDWLH

z EROHVW SUVRX z G\VSOD]LH D QiGRU\ GČORåQtKR KUGOD z F\VW\ QD YDMHþQtFtFK z LQIHNFH YLUHP +39 z SRUXFK\ KRUPRQiOQt URYQRYiK\ äÈ'(-7( 9( 69e /e.È51ċ ,1)250$&( $ 2%-('1È9.< 1$

ZZZ LQGRO LQ F]

FLORENCE 7–8/2010 49