Florence 2/18 by Ambit Media, a.s.

2/18

ODBOR N Ý Č ASOPIS PRO NEL ÉK A ŘSK É ZDR AVOT NIC K É PR ACOV NÍK Y

březen–duben 2018 / ročník XIV

florence 60 Kč, 3,50 € / www.florence.cz

testovací klub

seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost odborné téma

Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? rozhovor

sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc časopis obsahuje recenzované články

Odborné téma

intenzivní péče a urgentní medicína 39

florence 2/18

editorial

Právě na jaře mysli na zimu

obsah

florence 2/18

(Česká pranostika)

dyž si na nás Slunce posvítí z jiného zor ného úhlu, je tu jaro, napsal rumunský básník, prozaik a nositel řady literárních cen Valeriu Butulescu. Jak se zdá, tato chvíle už konečně nastala. Přesto se k zimě ještě vrátíme – alespoň na skok a jen v tomto čísle naše ho časopisu, které jsme věnovali odbornému té matu intenzivní péče a urgentní medicína. Dočtete se v něm totiž mj. o tom, k jakým zraněním dochází při vyloženě zimním rychlostním sportu – bobová ní a skeletonu (jízdě na saních v ledovém korytě). V přiložené kazuistice se také dozvíte, jak vypadá práce záchranářů na bobové dráze, když ke zraně ní sportovců nebo jiných osob dojde, a jak vypadá následná péče o zraněné. Ke čtení vám toho však nabízíme mnohem víc. V rámci rubriky odborné téma se například seznámíte s tím, co je to chodící krevní banka a komu pomáhá, nebo si ověříte, zda umíte efektivně zastavit masivní zevní krvácení. V rubrice Praxe najdete článek o hojení ran spoje ných s diabetem pomocí nového krytí UrgoClean Ag nebo o tom, jak správně ošetřovat bezjehlové konektory, a mnoho dalšího. Ani tentokrát jsme nezapomněli na soutěž o hod notné ceny – najdete ji na straně 7. Ti, kdo správně odpovědí na soutěžní otázku a budou mít štěstí, do stanou od nás dárkové balíčky přírodní kosmetiky Dr. Gaye. A protože jaro je neodmyslitelně spojeno se slun cem, rozloučím se s vámi citátem francouzského spisovatele Romaina Rollanda: „Abys osvětloval světlem jiné, musíš nosit slunce v sobě.“ Přeji vám proto hodně slunečního svitu nejen na obloze, ale i v duši a pěkné čtení.

a Hellp syndróm – Hrozb aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode

rozhovor

praxe

2 Sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc

26 Využití krytí UrgoClean Ag v hojení syndromu diabetické nohy 28 Další posun v ANTT – aseptické bezdotykové technice. Jak správně ošetřovat bezjehlové konektory?

rozhovor 4 „Největší potíže mi dělá elektronická dokumentace,“ říká sestra z Ukrajiny

seriál 6 Přírodní, či konvenční kosmetika? Rozhodující by měla být kvalita

z konferencí

30 Pleny u seniorů byly tématem Kulatého stolu v rámci Kongresu primární péče 30 Ostrava hostila podvacáté Colours of Sepsis 31 Sestry tančily na Žofíně

testovací klub florence 8 Seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost

odborné téma

aktuálně

intenzivní péče a urgentní medicína Magda Hettnerová, šéfredaktorka magda.hettnerova@ambitmedia.cz

www.florence.cz Ročník XiV., číslo 2, březen–duben 2018 Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 3. 2018 Foto na titulní straně: Profimedia staňte se naším fanouškem na Facebooku www.facebook.com/Florencecasopis

32 V Praze-Modřanech se v létě otevře nový domov pro seniory

10 Hellp syndróm – Hrozba aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode 14 Výživa pacienta v intenzivní péči z pohledu sestry 15 Walking Blood Bank – chodící krevní banka 16 Přednemocniční neodkladná péče u bobových a skeletonových sportů 22 Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? 24 Jde to i jinak…

pro školy 34 Plzeňská zdrávka se pochlubila už čtvrtým projektovým dnem 36 personální inzerce 36 angličtina

soutěž na straně

rozhovor

florence 2/18

Sestry z Ukrajiny jsou pro nás vítaná pomoc Začátkem listopadu 2015 schválila vláda ČR pilotní projekt Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny (zkráceně Pilotní projekt Ukrajina) Ministerstva průmyslu a obchodu, který byl prvotně zaměřen na vysoce kvalifikované zaměstnance v oblasti výroby a služeb. Vzhledem k nedostatku některých zdravotnických pracovníků se o rok později, na základě schválení Koordinačním orgánem pro řízení ochrany hranic a migraci, zapojilo do projektu také Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR). To nyní přijímá žádosti o zařazení do projektu týkající se všech zdravotnických pracovníků. Roční kvóta pro kvalifikované specialisty v oblasti výroby a služeb a pro zdravotnické pracovníky činí maximálně 500 obsaditelných míst (zdroj MZ ČR).

ěkteré české nemocnice už na tuto možnost zare agovaly a přijaly do svých řad první zdravotníky z vý chodních zemí. Nemocnice Pracha tice, a. s., je jednou z nich. O prvních zkušenostech s Ukrajinci a Bělorusy, kteří k nim přijeli pracovat, se rozho vořily hlavní sestra nemocnice Mgr. Helena Prokešová a manažerka kva lity Mgr. Dana Podholová. Jak jste se k projektu Ukrajina dostaly? Manažerka kvality Mgr. Dana Podholová (dále DP): Na tuto myšlenku nás přivedly kolegyně ze Stodské nemocnice, kde jsme se byly s hlavní sestrou podívat na jejich přístrojo vé vybavení. Během řeči jsme přišly i na otázku personálu a ony nám vy právěly o projektu Ukrajina, do kte rého se zapojily. Větší část adminis trativy už měly za sebou a čekaly už jen na příjezd prvních zaměstnanců. Velice nás to zaujalo, protože stejně jako všechna zdravotnická zařízení v ČR se i my potýkáme s nedostat kem personálu. Takže když jsme od jížděly domů, vezly jsme si kromě informací o přístrojích také informa ce o projektu Ukrajina. A začaly jste pracovat na tom, abyste se do něj zařadily… DP: Ano. Zjistily jsme si všechno, co k tomu bylo potřeba, a začaly jsme jednat. Od kolegyní ze Stodu jsme se dozvěděly vše potřebné, takže jsme věděly, kde začít. Podmínkou zařazení do projektu je, že nejprve musíte volná místa, která máte, na

hlásit na Úřad práce. Ten má třicet dní na to, aby je případně obsadil. Teprve poté, co zůstane místo neob sazeno, je můžete nabídnout zahra ničním pracovníkům. Jak dlouho to všechno trvalo? Hlavní sestra Mgr. Helena Prokešová (dále HP): Na jaře 2017 jsme se o to začaly zajímat a rozhodnutí o přijetí do projektu jsme z minis terstva dostaly někdy v červnu. Na přelomu října a listopadu loňského roku k nám pak přijelo devět nových zaměstnanců. Odkud pocházejí? HP: Většinou z Ukrajiny a Běloruska. Nebály jste se toho? DP: My jsme si samozřejmě zjišťo valy u ostatních nemocnic, ve kte rých už měli s tímhle projektem zku šenost, jak jsou s těmi zaměstnanci spokojeni a jak to u nich probíhá. Bylo nám řečeno, že je to stejné jako s našimi. Někteří jsou pracovití a snaží se a jiní ne. Kde jste zahraniční pracovníky sháněly? DP: Získaly jsme je přes agenturu. Od kolegyň ze Stodské nemocnice jsme dostaly na jednu agenturu tip a na ministerstvu nám pak potvrdi li, že jsou s ní jen dobré zkušenosti. Když jsme totiž byly s paní hlavní na poradě hlavních sester na MZ ČR, paní Přibylová z ministerstva nás varovala před některými agentura mi, které dělají nábory těchto pra covníků. Zeptala jsem se jí na tuto doporučenou agenturu a potvrdila mi, že jsou s ní na ministerstvu spo kojeni. My jsme dnes už také a jsme

rádi, že jsme si ji vybrali. Všechno totiž bezproblémově zařídili a vyří dili a i dnes, když mají naši cizinci nějaký problém, kontaktují agenturu a ta zase nás a společně vše vždyc ky vyřešíme. V říjnu 2017 vám tedy přijeli první zaměstnanci, další o měsíc později. Jak probíhalo jejich začleňování do kolektivu? DP: Asi největší problém byl a je ja zyková bariéra. Aby se totiž urych lil přísun těchto pracovníků do ČR, byla pro ně zrušena podmínka znalosti českého jazyka. My, jako zaměstnavatel, jsme v rámci toho projektu jednak souhlasili s tím, že neumějí česky, a také jsme se za vázali, že jim výuku českého jazyka zajistíme. Takže jsme jim díky naší spolupráci s Centrem na podporu integrace cizinců zajistili vyučující a oni se poctivě učí. Dneska už se většina z nich dorozumí. Čeština ale není asi to jediné, co se musejí naučit? DP: Mají toho opravdu hodně. Aby k nám mohli přijít pracovat, museli si u nich doma vyřídit potřebné for mality jako rozhodnutí o rovnocen nosti nebo platnosti dokladů o za hraničním vzdělání – tzv. nostrifika ci nebo osvědčení o uznání vysoko školského vzdělání a také rozhod nutí o povolení k výkonu zdravotnic kého povolání na území ČR vydané MZ ČR. Kromě toho však musejí ještě složit aprobační zkoušku, aby u nás mohli zůstat. Musím říct, že kromě jednoho, se kterým jsme se po měsíci jeho působení u nás na základě vzájemné dohody rozloučili, se všichni poctivě učí.

fota: archiv Nemocnice Prachatice, Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

rozhovor

Hlavní sestra Nemocnice Prachatice, a. s., Mgr. Helena Prokešová (foto vlevo) a všeobecná sestra Raisa Ponomarchuk s manažerkou kvality Nemocnice Prachatice, a. s., Mgr. Danou Podhlovou – vpravo (fotka vpravo)

Proč jste se s ním rozloučili? DP: Byl to mladý muž, jediný z nich teprve absolvent, všichni ostat ní pracovali v jejich domovině ve zdravotnictví na různých oddělení řadu let. Jeden z nich tam byl do konce i ředitel nemocnice – ten se opravdu hodně snaží. No a tenhle chlapec se, na rozdíl od ostatních, neměl snahu učit nic. Všechno byl pro něho problém a ze všeho nejvíc ho zajímalo kouření a pití alkoholu. Nakonec jsme se s ním domluvili na odchodu a byl poslán zpět do Bělo ruska, za což byli rádi i ostatní, pro tože jim jen kazil jejich snahu. Jak se k novým zaměstnancům – cizincům stavěli vaši zaměstnanci? HP: Problémy na počátku byly, ale myslím si, že ten největší byla ja zyková bariéra, na kterou naši za městnanci poukazovali. Je jasné, že s českou sestrou, byť třeba absol ventkou, se domluví mnohem snáz než s tou, která přichází z jiné kul tury a ještě neumí česky. Takové je horší vyjít vstříc a pro naše sestry to znamená mnohem víc práce. Na konec jsme to ale zvládli a musím říct, že opravdu největší dík patří právě našim sestrám, které na tom mají největší zásluhu, protože se jim všem věnují a stojí je to mnohem víc času a práce, než by muselo. DP: Já vím, že v některých nemoc nicích tento projekt neprošel právě kvůli nechuti a neochotě stávající ho personálu, ale u nás si, naštěstí, všichni uvědomují, že je to jediná možnost, jak nemocnici zachovat. Když se totiž zavře oddělení ve vel ké nemocnici, tak se zase až tak moc neděje, ale kdybychom my museli

zavřít internu nebo chirurgii, tak je to pro nás konec. Toto je proto pro nás jediné řešení, jak zachovat existenci nemocnice, a mnoho lidí, kteří zde pracují, si to naštěstí uvědomuje. Jak vypadá běžný pracovní den těchto nových zaměstnanců? DP: Mají úplně stejný režim jako všechny naše sestry v provozu a jejich činnosti se nijak neliší od běžné činnosti ostatních, kteří jsou v adaptačním procesu. Když přije li, měli první týden takový sezna movací. V rámci projektu jsme jim zajistili ubytování – bydlí na naší ubytovně –, tak se tam zabydlovali, zjišťovali, kam chodit na oběd, a tak podobně, zkrátka takové ty základní věci. Druhý týden už nastoupili do provozu. Teď už tu jsou několik mě síců, takže všichni mají výčet odbor ných úkolů, které musejí znát a spl nit. Například málokdo z nich umí pracovat s intravenózní kanylou, asi ji tam nepoužívají, tak se s ní učí pracovat. Naopak třeba EKG umějí natočit… zkrátka mají seznam úko lů, které musejí splnit. Jejich školi telka je pak s nimi projde a pokud uzná, že je ovládají, podepíše jim je. HP: Já za nimi chodím v pravidel ných intervalech. Vždycky se po dívám, co už mají splněné, a tudíž by to měli umět, a vyzkouším si je. Pokud mají například napsané, že zvládají rozdávání léků, tak si vez mou vozík a já s nimi jdu a sleduji, jak komunikují s pacienty, jestli jim rozumějí, jestli léky podávají správ ně a podobně. Podmínkou jejich práce u nás je, že musejí do roka složit aprobační zkoušku. Ta se sklá dá nejen z jazyka, ale i z odbornosti a z legislativy. Jsou to tedy tři dílčí

zkoušky a na závěr jedna závěreč ná. Pokud ji nesloží, pojedou zpátky. DP: Tohle vědomí je žene kupředu. Musím říct, že se všichni opravdu poctivě snaží a učí se. U nich je jiný systém vzdělávání, takže například co se týče specializace, zatímco zís kat ji u nás trvá několik let, u nich je to jen několik měsíců. Pokud tedy přijeli s tím, že mají nějakou spe cializaci, posílá se dokument k po souzení do NCO NZO v Brně, které jim specializaci buď uzná, částečně uzná, nebo zamítne. Zpravidla jim uznává jen část jejich vzdělání. Mají v něčem podmínky ulehčené? DP: Nemají. Mají stejné podmínky jako všichni cizinci, kteří by u nás chtěli pracovat. Oni to mají akorát zrychlené, takže se musejí o to víc snažit. Jsou to většinou starší lidé, mámy a tátové od rodin. Máme tu i jeden pár. Za jednou z nich přije la na Vánoce i její rodina. Musím přiznat, že je mi jich někdy trochu líto, že jsou tak daleko od svých blíz kých, ale bylo to jejich rozhodnutí a určitě vědí, proč ho udělali. A co mzda, tu mají také stejnou jako čeští zdravotníci? DP: Ano. Jedna z podmínek projek tu byla, že dostanou stejné mzdové ohodnocení jako čeští zaměstnanci. Mají i stejnou pracovní dobu a pra covní podmínky, tak mají i stejnou mzdu. Kolik zaměstnanců vám v současné době ještě chybí? HP: Až tito začnou pracovat naplno v běžném režimu, což bude, až složí aprobační zkoušky, tak už nám ne bude chybět nikdo.

rozhovor

florence 2/18

„Největší potíže mi dělá elektronická dokumentace,“ říká sestra z Ukrajiny Jednou z osmi lidí, kteří přišli pracovat do Nemocnice Prachatice, a. s., z Ukrajiny, je i všeobecná sestra Raisa Ponomarchuk. V rodné zemi pracovala na různých odděleních, ale jejím snem bylo a stále je pracovat na anesteziologii. Do Česka ji vyhnala válka. Na Ukrajině nechala svého dvaadvacetiletého syna, který studuje vysokou školu.

Jak vás napadlo jít pracovat do České republiky? Na internetu jsem narazila na pro jekt, který sháněl zdravotníky, kteří by šli pracovat do České republiky. Zjistila jsem, že je to pěkná, klidná země ve středu Evropy, kde nezuří válka a nemocnice tu jsou na dobré úrovni, tak jsem se přihlásila. Jak? Bylo tam uvedené telefonní číslo, tak jsem na ně zavolala. Byla to agen tura, která práci zprostředkovávala. Řekli mi, co všechno budu potřebo vat, a chtěli vidět můj diplom. Posla la jsem jim kopii a čekala jsem. Když mi zavolali, že je to v pořádku, splnila jsem všechny formality a jela jsem. Co na to říkala vaše rodina? Souhlasili. Mám už dospělého syna, který studuje v Oděse telekomunika ce, to znamená, že pak bude moci pra covat s počítači. Z univerzity bude mít ukrajinský diplom, takže se bude moci uplatnit všude. U nás, v Doněcku, by získal diplom, který by platil jen tam. Nebála jste se? Třeba jazykové bariéry? Jakmile jsem se rozhodla, že bych tu chtěla pracovat, začala jsem se češ tinu učit. Nikdy jsem česky nemluvi la, ale na internetu jsem si vyhledala různé výukové programy, snažila jsem se učit slovíčka, číst texty na hlas a opakovat si slova v češtině. Na vyřízení všech formalit jsem če kala asi půl roku a češtině jsem se začala věnovat asi poslední dva mě síce. Tady teď máme výbornou uči telku a knížky, tak se učíme všichni. Jak se podle vás liší práce sestry na Ukrajině a v Česku? Tady pracuji na oddělení LDN, což je oddělení, na kterém jsem na Ukra

jině nikdy nepracovala, takže ne umím posoudit, jak moc se liší práce v tomto ohledu. Ale jinak je to jako ve všem – něco je stejné, jako třeba flexily, odběry krve, rozdávání léků, EKG a podobně, a něco vidím prvně. Co mi třeba dělalo velké problémy, je dokumentace, která je tady všechna v elektronické podobě, to u nás ne známe. Navíc je v češtině, což mi ješ tě dělá trochu problémy, takže tohle všechno se musím naučit. Kde jste pracovala, než jste přišla sem? Pracovala jsem v nejlepší doněcké nemocnici. Kdysi jsem začínala jako sanitárka. Pak jsem studovala na střední škole a šla jsem pracovat do nemocnice. V práci jsem profesně rostla, až jsem se stala všeobecnou sestrou. Pracovala jsem na oddělení, ale u nás to funguje jinak než u vás.

Tady dělá všeobecná sestra všech no – rozdává léky, dělá odběry a tak podobně. U nás taky, ale jen v sobo tu, v neděli a o víkendech. Po zbytek týdne je tam sestra, která má na to zvláštní specializaci. Má svou pra covnu, kde má veškerou dokumenta ci. Ráno přijde a musí udělat odběry celému oddělení, které má 50 lůžek. Večer to už pak dělá všeobecná ses tra. Já jsem se ale učila dál, protože mým snem bylo pracovat na anes teziologii. Jednou za mnou přišel primář z anesteziologického oddě lení, a protože jsem tam pracovala už dlouho, nabídl mi práci u nich. Hrozně jsem tam chtěla jít, ale můj

„Mým snem vždycky bylo pracovat na anesteziologii a moc ráda bych se k ní opět propracovala i tady.“

foto: Magda Hettnerová

Magda Hettnerová, redakce Florence

rozhovor

primář a moje vrchní sestra mě ne pustili, protože byl nedostatek sester. Oplakala jsem to, ale co se dalo dělat. A co bylo dál? Jednou jsem ve městě potkala kama rádku, se kterou jsem studovala. Ona v té době pracovala jako vrchní sest ra na gynekologickém oddělení a na bídla mi, jestli nechci nastoupit k ní. Souhlasila jsem, a tak jsem se stala operační sestrou. Na tomhle odděle ní se prováděly různé gynekologické operace, ale i císařské řezy a podob ně. Bavilo mě to. Byla jsem hrozně zvídavá a chtěla jsem všemu v medi cíně rozumět. Byla jsem ještě mladá. Pak mi nabídli práci v AIDS centru, které se staralo mimo jiné i o těhotné ženy. Také se tam prováděly porody císařským řezem. Pracovala jsem tam několik měsíců, než jsem zjistila, že v jiné nemocnici hledají sestru na anesteziologické oddělení. Přihlásila jsem se a oni mě vzali. Co to bylo za nemocnici? Byla to nemocnice, která se starala o zaměstnance železnice. U nás na

Ukrajině mají všichni státní zaměst nanci své nemocnice. Tahle se sta rala o zaměstnance železnice a byla na velmi dobré úrovni. Měla moder ní přístrojové i technické vybave ní. Tam se mi tedy splnil můj sen – pracovala jsem na anesteziologii. To byly pěkné roky. Jak dlouho jste tam pracovala? Asi osm let. A co bylo potom? Pak přišla válka. Nechci o tom mluvit, ale všechno se změnilo. Ta nemocni ce už není ukrajinská, všude vládne chaos… Nic už tam není jako dřív. Tak jste tedy přišla do Česka. Jak se vám tu líbí? Líbí se mi tu. Kolegové jsou na mě moc hodní. Pomáhají mi a ve všem mi poradí, když něco nevím. Také na vedoucí sestru i paní doktorku se můžu kdykoli obrátit, když potřebu ju, vždycky mi pomohou, stejně jako paní hlavní a paní manažerka kva lity mi vždycky poradí. Jsem za to moc ráda.

Více o Pilotním projektu Ukrajina Do projektu se mohou hlásit uchazeči ukrajinské státní příslušnosti, kteří na území ČR do doby podání žádosti nevykonávali povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a nemají doposud vybavenou zaměstnaneckou kartu. O zařazení do projektu může zažádat společnost poskytující zdravotní služby, která podniká na území ČR minimálně dva roky a je poplatníkem daně z příjmů v ČR, je v ČR registrována jako plátce zdravotního a sociálního pojištění a má vůči státu vyrovnané všechny závazky. Společnost (zaměstnavatel) se do projektu hlásí s již konkrétním uchazečem ukrajinské státní příslušnosti. Do projektu bude zařazen na základě vyhodnocení žádosti MZ ČR. V případě splnění stanovených podmínek, vydá MZ ČR zaměstnavateli potvrzení o zařazení do projektu a informuje spolugestory o zařazení do projektu. Po zařazení do projektu je uchazeč o zaměstnání (zdravotnický pracovník) osloven ze strany zastupitelského úřadu ČR v Kyjevě. Více informací naleznou zájemci na www.mzcr.cz.

INZERCE

Nabídka pracovní pozice: vedoucí sestra všeobecná zdravotní sestra odbornosti 913 v nově vznikajícím domově pro seniory Domov Na Cikorce, který je v současné době ve výstavbě, bude registrovaným poskytovatelem sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění a v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., o provádění zákona o sociálních službách. Domov bude poskytovat pobytové sociální služby a nabízet 24hodinovou péči. Budou zde zaregistrovány dvě sociální služby – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem Požadujeme: → SŠ zdravotnické vzdělání s maturitou, VŠ výhodou → Osvědčení k výkonu bez odborného dohledu výhodou → Znalost práce na PC – Word, Excel, elektronická pošta, internet → Znalost příslušných právních předpisů a schopnost je aplikovat v praxi (zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, standardy kvality poskytování sociálních služeb a další) → Praxe z prostředí pobytového zařízení sociálních služeb výhodou, zkušenosti v oblasti sociálních služeb vítány → Orientace a zkušenost s přípravou ošetřovatelských plánů a práci v IS Cygnus aj. → Empatický přístup k seniorům a jejich potřebám, komunikační dovednosti, psychickou odolnost → Trpělivost a spolehlivost, organizační schopnosti, flexibilitu → Trestní bezúhonnost, zdravotní způsobilost

Nabízíme: → Smysluplnou práci s důrazem na důstojnost člověka a vysokou kvalitu služby → Plný pracovní úvazek, nástup od 1. 6. 2018 (případně dle dohody) → Odpovídající finanční ohodnocení → Možnost zapojit se do nově vznikajícího projektu → Podporu při zaškolování ve zkušební době → Podporu při dalším vzdělávání, supervize → 5 týdnů dovolené, sick days a další zaměstnanecké benefity Hlavní náplň práce: → Ošetřovatelská a rehabilitační péče v Domově a s tím související administrativa → Komunikace s klienty/pacienty → Standardizace ošetřovatelské péče → Zajišťování zdravotnického materiálu

Místo pracoviště: Herrmannova 24, Praha 12 – Modřany

V případě zájmu o pozici vrchní sestry kontaktujte napřímo: robin.helebrant@domovnacikorce.cz Kontakt: Mgr. et Mgr. Bc. Anna Kudláková, Manažerka kvality sociálních služeb Domov Na Cikorce, z.ú. Evropská 655/116 160 00 Praha 6 – Dejvice Tel.: 736 621 896 E-mail: anna.kudlakova@domovnacikorce.cz V případě svého zájmu zašlete strukturovaný životopis s uvedením dosavadních praxí a motivační dopis na e-mail robin.helebrant@domovnacikorce.cz Zasláním svého životopisu, popř. odpovědí na inzerát souhlasíte, aby Vaše osobní údaje byly zpracovány a uchovány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

seriál

florence 2/18

Přírodní, či konvenční kosmetika? Rozhodující by měla být kvalita

Magda Hettnerová, redakce Florence

tále více žen dnes volí kos metické výrobky, které jsou vyrobeny z čistě přírodních produktů. Takové totiž ne jenže nezatěžují životní prostředí, ale především obsahují velké množství vitaminů, nenasycených mastných kyselin, hydratačních a dalších zdra ví prospěšných látek, které podporu jí přirozenou funkci pokožky a pomá hají v boji proti stárnutí pleti. Kosme tické výrobky z čistě přírodních su rovin navíc oceňují i dermatologové, kteří je doporučují svým pacientům. „Čistě přírodní jsou v podstatě tuky, oleje a soli. Ty lze použít bez ja kékoli další úpravy. Pokud však chce me získat krém nebo pleťové mléko, musíme je už nějakým způsobem upravit,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Michaela Havlíčková, kte rá už dlouhá léta pracuje s výrobky

Dr. Gaye. „To, co na nich oceňuji, je kvalita a čistota používaných přírod ních surovin a jednoduchá receptu ra bez alergizujících složek, což jsou faktory, které v dermatologii pro kos metiku preferujeme,“ vysvětluje. Alergizujícími složkami jsou v konvenční kosmetice například různé konzervanty nebo parfemace. Ty v kosmetice z přírodních surovin zpravidla nenajdeme. Přesto i u pří rodní kosmetiky hrozí riziko kožních alergických reakcí. „Riziku se nevyhneme ani při použití přírodních látek,“ potvrzuje MUDr. Havlíčková. „Příkladem čas tých alergenů v přírodní kosmetice jsou včelí produkty, heřmánek, pe ruánský balzám nebo tea tree olej,“ upozorňuje. Otázkou je podle jejích slov koncentrace některých surovin, jako je právě zmiňovaný tea tree olej nebo jiné esenciální oleje, které mohou při vyšších koncentracích dráždit pokožku.

Použití másla karité se doporučuje zejména u diagnóz, které jsou spojeny s přecitlivělou a podrážděnou kůží, ale i se suchou pokožkou

zdraví sestry díl 1. péče o pleť

„Jako dermatolog nemám příliš v oblibě přírodní mýdla. Jsou totiž zásaditá a při častém používání na rušují ochranný kyselý kožní film,“ upozorňuje. Pokud dojde k podráž dění pokožky, je podle jejích slov nutné produkt ihned vysadit. „V mír ných případech to stačí a hojení můžeme urychlit častým proma záváním, například máslem karité. V těžších případech nastupuje kla sická dermatologická léčba – větši nou krátkodobě kortikoidními krémy a léky s antihistaminiky,“ říká.

Máslo karité – zázrak z Afriky Ze široké nabídky produktů Dr. Gaye doporučuje svým pacien tům nejčastěji čisté máslo karité (též známé jako shea máslo), a to zejména u diagnóz, které jsou spo jeny s přecitlivělou a podrážděnou kůží, ale i se suchou pokožkou. „Po chirurgických nebo estetických zá krocích se velmi dobře osvědčuje i SheaBalm s levandulovým ole jem,“ dodává lékařka. Máslo karité neboli shea butter se získává ze semen stromu máslovní ku afrického, který roste divoce bez šlechtění a hnojení v africké savaně, v pásmu mezi řekami Senegal a Nil. Pod nesprávným označením bam bucké máslo je dnes můžeme najít ve spoustě kosmetických výrobků. Čím se však tyto výrobky liší, je kvali ta a množství použitého másla. Výrobce přírodní kosmetiky MUDr. Gaye Papa, který pochází z afrického Senegalu, ale dlouho době žije v České republice, je po užívá jako základ pro většinu svých výrobků, za jejichž kvalitu ručí mj. i tím, že je označil svým vlastním jménem. „Kvalitativně nejlepší máslo vzni ká ze semen tradičním způsobem, tj. vařením vodou. Při teplotách ko lem 29 stupňů Celsia je produktem olej, při teplotách pod 20 stupňů je jím máslo. Takto získané máslo je

foto: Profimedia

Přírodní, bio, či klasická značková kosmetika? Vybrat si z nepřeberného množství nabízených kosmetických produktů se nám dnes může jevit jako téměř nadlidský úkol. Podle čeho se tedy řídit při výběru toho, co naší pleti prospěje a přitom nezruinuje naši peněženku?

seriál

koncentrátem nenasycených mast ných kyselin, vitaminů, karotenů, rostlinných sterolů a soli kyseliny skořicové,“ popisuje MUDr. Gaye. Shea máslo se nejvíce využívá v potravinářském, ale i v kosmetic kém průmyslu. Shea máslo nebo olej jsou vhodné na ochranu pokož ky před mrazem, smogem, větrem a chemickými dráždivými látkami, ale také na podporu hojení. V Africe je tradičně používáno jako léčivo na ho jení ran, opruzenin a pohmožděnin. Používají je také těhotné ženy a ženy po porodu na léčbu popraskané kůže a aplikují je i na pokožku svého dítěte, aby byla hladká, a také jako prevenci před kožními nemocemi. „Výrobky Dr. Gaye jsou velmi pří jemné, zklidňují podrážděnou pleť, nedráždí ji a pacienti také oceňují příznivou cenu,“ popisuje své zku šenosti MUDr. Havlíčková. Kromě shea másla a výrobků z něj nabízí Dr. Gaye také celou řadu tělových a masážních olejů, výrob ky obsahující extrakt z habešského pepře či koupelové soli z Růžového jezera. Na léčbu bolavých zad, klou bů a pohybového aparátu pak slouží masážní krém Karitol, který je vhod ný nejen k prevenci a léčbě těchto potíží, ale i jako regenerační kúra nejen pro sportovce.

V přírodní kosmetice se uplatňuje i kokos, mango či jojoba Nejsou to však jen výrobky Dr. Gaye, které můžeme na našem

trhu s přírodní či bio kosmetikou najít. Výrobců této kosmetiky je dnes už celá řada. Z českých je to například firma Saloos, která k výro bě své kosmetiky používá rostlinné bio oleje lisované za studena, Purity Vision, v jejímž sortimentu nalezne te například panenský kokosový olej či růžovou vodu, nebo Energy, která čerpá sílu pro své produkty z byli nek, a mnoho dalších. Své zkušenosti s přírodní kosme tikou má i Ing. Lenka Menšíková, kte rá ve svém studiu RosMarina pra cuje s esenciálními oleji Young Li ving. Své znalosti sdílí se ženami na nejrůznějších workshopech, kde se mohou nejen dozvědět spoustu in formací, ale také se naučit vyrobit si vlastní kosmetiku z čistě přírodních surovin. Jeden takový workshop se konal například koncem března v pražském studiu Dayal a další se tu budou konat v dubnu a v červ nu. Mezi základní suroviny, s nimiž pracuje, patří například shea más lo, jojobový, arganový, mandlový či brutnákový olej, mangové máslo, vitaminy A, E, Panthenol, kokosový olej a další. „Sama na sobě jsem zjistila, že péče přírodními surovinami je vel mi příjemná, obohacující a v mno ha případech jí pro sebe uděláme mnohem víc, než když si v droge rii koupíme klasickou kosmetiku,“ vysvětluje Lenka Menšíková. „Ale i při práci s těmito surovinami je potřeba dodržovat určitá pravidla,

Soutěžte s námi a vyhrajte balíčky přírodní kosmetiky Dr. Gaye.

aby to bylo pro vaši pleť příjemné a obohacovalo ji to,“ dodává. Hlav ní důraz je podle ní třeba dávat na kvalitu použitých surovin a nezapo mínat ani na to, že tyto suroviny se v důsledku chybějících konzervantů po čase kazí. „Nejsnáze se to pozná po čichu. Ale konzervovat potřebují přípravky v obchodech, ne vy. Stačí jen, když se naučíte vyrobit si správ né množství,“ upozorňuje. Výhodou takto vyrobené kosmetiky je mj. fakt, že si ji může každá žena přizpůsobit potřebám své pleti a použitím kva litních esenciálních olejů provonět podle svých preferencí. Jak je vidět, nabídka na poli kos metiky je tedy široká a záleží na kaž dé ženě, jaký typ či jakou značku si nakonec oblíbí. „Při výběru kosmetiky má každý z nás specifické požadavky. Někdo preferuje čistě přírodní produkty, jiný zase nejnovější objevy kos metických gigantů. Pro někoho je důležitá značka, pro jiného etické zásady firmy a ekologie. Je prav da, že síla přírodní kosmetiky je v jednoduché receptuře a vyso ké koncentraci přírodních látek. K parfemaci se používají jen pří rodní éterické oleje a obsahuje jen přírodní konzervanty. Navíc se při těchto postupech jen obtížně skryjí nekvalitní suroviny. Malou nevýho dou pro některé spotřebitelky však může být menší výběr v nabídce produktů,“ uzavírá MUDr. Michaela Havlíčková.

soutěž časopisu Florence

Soutěžní otázka:

Ze které části stromu máslovníku afrického se získává shea máslo? a) ze semen b) z listů c) z kořenů Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 20. května 2018 na adresu florence@ambitmedia.cz a do předmětu zprávy napište „soutěž FLO3“. Pravidla soutěže naleznete společně se soutěžní otázkou na www.florence.cz/soutez.

testovací klub florence

florence 2/18

Seni Lady – pohodlí, bezpečí a diskrétnost inkontinence neboli samovolný únik moči či stolice je stav, který zásadně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Je spojen se zápachem, který může člověka limitovat v jeho běžném životě, a významně ovlivňuje i jeho psychiku.

Magda Hettnerová, redakce Florence

idé s inkontinencí si mohou připadat méněcenní, mo hou se stranit společnos ti i se od ní úplně izolovat. Jedním z řešení přitom může být používání kvalitních hygienických pomůcek, které jsou pacientům v určitém měsíčním limitu hraze ny zdravotní pojišťovnou. Tyto po můcky jsou dostupné jednak v síti lékáren a také v prodejnách se zdra votnickými potřebami. V současné době existuje na našem trhu několik výrobců, kteří pacientům s inkonti nencí nabízejí širokou škálu pomů cek v nejrůznějších velikostech a ty pech balení. Abychom zjistili, jaké s nimi mají ženy zkušenosti, rozhodli jsme se otestovat výrobky společnosti Bella Bohemia, která jako dceřiná spo lečnost mezinárodního koncernu TZMO, výrobce těchto pomůcek, hy gienické vložky Seni Lady na český

trh dováží. Pět žen, které se přihlá sily do Testovacího klubu časopisu Florence, testovalo po dobu mini málně jednoho týdne výrobky Seni Lady. O své zkušenosti se s námi na závěr podělily. Testující byly ve věku 46 až 88 let a k dispozici měly výrob ky podle svých potřeb. Od Seni Lady Mikro a Mini, které jsou určeny pro nejmírnější stupeň inkontinence – několik kapek a lehkou inkontinen ci (stupeň savosti 1–2), až po Seni Lady Super a Plus, které jsou určeny pro lehkou až střední inkontinenci (stupeň savosti 5–6). Žádné z těch to vložek neslouží pro inkontinenci stolice a všechny jsou určeny ženám s aktivním životním stylem.

Příjemné nošení oceňují všechny testující Všechny testující ocenily příjemný pocit z jejich nošení a dvě z pěti se s vložkami cítily bezpečněji. „Opro ti značce, kterou běžně používám, měly vložky Seni Lady Super vyš ší savost, vydržely mi na celý den,

a přitom nebylo nic cítit,“ popsa la například osmaosmdesátiletá důchodkyně J. Šplíchalová, která s nimi byla podle svých slov velmi spokojena. Na rozdíl od vložek od ji ného výrobce, které běžně používá, jich při denním nošení spotřebova la méně, takže by se jí jejich nošení vyplatilo i po ekonomické stránce. „Určitě bych je doporučila i ostat ním ženám,“ uvedla s tím, že by je ráda vyměnila za ty, které v součas né době používá. Stejnou odpověď na otázku, zda by vložky Seni Lady doporučily také ostatním, uvedly i další tři respon dentky. Zbývající pátá respondent ka by je spíše nedoporučila, protože vložky podle jejích zkušeností nedo statečně držely. „Výhodou jsou sice postranní gumičky, které jsou silněj ší, ale nevýhodou je, že vložka odpa dává, protože její lepicí část nelepí pořádně,“ uvedla osmašedesátiletá Jana z Uherského Hradiště, která testovala výrobky Seni Lady Extra Plus a Super. Podobnou zkušenost

fota: Seni, Profimedia

testovací klub florence

měla i další testující, jež testovala vložky Seni Lady Extra a Extra Plus a která uvedla: „Při běžných denních aktivitách vložka občas špatně drže la, lepicí část by mohla být delší.“ Podle výrobce došlo při poslední konstrukční úpravě vložek k rozší ření lepicí části, ale pečlivě se volilo množství použitého lepidla, proto že je velmi snadné toto množství předimenzovat, a pak může vyvstat problém opačný – tedy s odstraňo váním vložky z prádla. Další věcí, které si testující na vložkách Seni Lady všimly, byl po vrch. Respondentky jej ocenily jako příjemný a zajišťující jim pocit su cha. Pouze jedna testující, osma šedesátiletá J. Pechoušová, která testovala velikosti Mikro a Mini, uvedla: „Možná, že je nevýhodou svrchní materiál. Podle mě je lep ší ten ‚pórovitější‘.“ Žádné výrazné rozdíly však při používání Seni Lady oproti jí běžně používané značce nezaznamenala. To potvrzuje i Tomáš Vele z firmy Bella Bohemia, která Seni Lady do dává na trh. „Tento povrch je použit z několika důvodů,“ vysvětlil. „Zejmé na je to z důvodu funkčnosti, protože zajišťuje maximální rychlost odvo du a distribuce tekutiny ve vložce, a tím zvyšuje takzvaný pocit sucha, a kromě toho kombinace laminátu a netkané textilie zvyšuje uživatel

ský komfort,“ řekl. Právě díky tomuto povrchu vycházejí vložky Seni Lady v savostních testech, které firma provádí, podle jeho slov lépe než ostatní konkurence. Uživatelky na víc chválí nejen příjemný povrch, ale i praktičnost postranních volánků.

V balení se chystají změny Ani v otázce délky vložek nebyly re spondentky jednotné. Zatímco jed na shledala vložky Seni Lady Extra Plus a Super nedostatečně dlouhé, druhá, která testovala Seni Lady Ex tra a Extra Plus, shledala jejich dél ku dostačující. Další testující L. Horová spatřo vala výhody vložek Seni Lady v tom, že jsou menší oproti vložkám od jiného výrobce, které běžně použí vá, a nabízejí výběr z více velikostí. „Vložky jsou pohodlné, tvarovatelné, a hlavně je u nich možný velký vý běr z nabídky,“ uvedla jako důvod, proč by vložky doporučila ostatním ženám. Dvě z pěti testujících by také ocenily, kdyby byly vložky samo statně balené, aby je bylo možné zabalit před vyhozením. Pro ně má firma Bella Bohemia dobrou zprá vu. „V současné době jsou již jed notlivě balené vložky u značky Seni Lady Comfort a v budoucnu budou jednotlivě balené i vložky řady Seni Lady,“ uvedl Tomáš Vele.

Čas na změnu? A co říci závěrem? Značku Seni Lady znaly dvě z pěti testujících. Jedna ji znala z reklamy a druhá se o ní dozvěděla od zdravotní sestry. Zbylé tři se s vložkami Seni Lady setkaly poprvé. Všechny testující měly radost, že mohly vložky vy zkoušet a otestovat. Tři z pěti testu jících by je vyměnily za značky, kte ré dosud používají, ta čtvrtá možná, pokud by se ukázalo, že jsou levněj ší než její dosud používaná značka. Všechny pak jejich nošení označily za pohodlné.

Více o značce Seni Pod značku Seni firmy Bella Bohemia nepatří jen vložky pro inkontinenci, ale celá řada dalších výrobků pro ženy, muže i děti. Pro ženy to jsou například kromě výše zmiňovaných vložek pro inkontinenci, které jsou v dostání ve velikostech: Mikro, Mini, Mini Plus, Normal, Extra, Extra Plus, Super a Plus, také výrobky Seni Care určené k péči o pokožku a Seni Soft určené k ochraně lůžek. Více informací o výrobcích Seni najdete na www.seni.cz.

intenzivní péče a urgentní medicína odborné téma

Hellp syndróm – Hrozba aj po bezproblémovom tehotenstve a pôrode Príspevek prináša kazuistiku pacientky po spontánnom bezproblémovom pôrode a normálnom priebehu tehotenstva s rozvojom hellp syndrómu postpartálne. Daná problematika je významná, nakoľko sa tento syndróm objavuje aj u žien bez komplikácií, často má búrlivý priebeh (ako v našej kazuistike) a môže dokonca spôsobiť smrť ženy – matky, ktorá očakáva, že jej tehotenstvo a narodenie dieťaťa bude najkrajšou etapou jej života. Tento stav si vyžaduje intenzívnu liečbu a hospitalizáciu pacientky na intenzívnom oddelení, s potrebou intenzívneho monitoringu a komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti.

ellp syndróm je jednou z najzávažnejších kom plikácií tehotenstva. Ide o stav viazaný výlučne na tehotenstvo a prejavuje sa buď v kombinácii s klasickými príznakmi preeklampsie (hypertenzia, proteín úria, retencia tekutín), alebo menej často bez týchto známok ako cel kom odlišný klinický stav prejavu júci sa bolesťami hlavy, poruchou

videnia, epigastrickou bolesťou, opuchmi alebo nauzeou. Názov syn drómu je odvodený zo začiatočných písmen hlavných príznakov, ktorými sú syndróm hemolýzy, zvýšenie he patálnych enzýmov a zníženie po čtu doštičiek – hemolysis, elevated liver enzymes, low platelet count (Roztočil, 2008; Lata et al., 2005). Hellp syndróm je spojený so signifikantne horšími perinatolo gickými výsledkami – materskej aj novorodeneckej mortality a mor bidity – ako preeklampsia. Aj na priek intenzívnemu výskumu je jeho predikcia zatiaľ nemožná, diagnóza býva stanovená až na základe kli

nických príznakov. Prvýkrát ochore nie pomenoval až v roku 1982 Louis Weinstein (Roztočil, 2008). Patofyziológia dosiaľ nie je zná ma, podobne ako pri preeklampsii sa predpokladá poškodenie cievnej ste ny s generalizovaným vazospazmom, najmä pečene a obličiek, a aktivácia koagulácie (Hájek et al., 2014).

Incidencia Uvádza sa, že hellp syndróm kompli kuje približne 0,5–0,9 % všetkých te hotenstiev a vyskytuje sa u 10–20 % žien, u ktorých tehotenstvo kompliku je preeklampsia. V SR bola incidencia za roky 1997–2004 na úrovni 0,06 %

foto: Profimedia

PhDr. Tatiana Hudáková, OAMIS NsP Trebišov, Svet zdravia Renáta Bačová, OAMIS NsP Trebišov, Svet zdravia

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

a v ČR na úrovni 0,09 %. Viac ako 90 % prípadov syndrómu sa rozvíja pred pôrodom, pričom k jeho rozvoju dochádza najmä medzi 27.–37. týž dňom gravidity (Roztočil, 2008). Hájek a kol. (2014) uvádzajú in cidenciu až 2–12 %. Najčastejšie sa syndróm vyskytuje u multipar oko lo 25. roku života, spravidla okolo 36. týždňa gravidity.

Diagnostické kritériá Typickým laboratórnym obrazom, z ktorého pramení aj názov syndró mu, je hemolýza, elevácia hepatál nych enzýmov a trombocytopénia. Pri absencii niektorého z prízna kov hovoríme o parciálnom hellp syndróme. Najtypickejší priebeh má kompletný hellp syndróm. Dia gnostické kritériá syndrómu defi nujú dva klasifikačné systémy, a to TENNESSEE a MISSISSIPPI (ta buľka 1). Prípady hellp syndrómu, ktoré sa manifestujú až po pôrode, majú zvyčajne ťažký priebeh a aty pický priebeh (Roztočil, 2008).

Liečebné možnosti Keďže ide o primárnu poruchu pla centy, zatiaľ jedinou a bezpečnou liečbou pre matku i dieťa je včasné a bezpečné ukončenie tehotenstva, vo väčšine prípadov per sectionem ceasarem. U veľmi ľahkých foriem je prípustné pokúsiť sa o konzervatív nu liečbu (najmä u prípadov s hra ničnou viabilitou plodu). V týchto prípadoch sú využívané kortikoidy, antihypertenzíva a preventívne an tikonvulzíva (Binder et al., 2012). V prevencii rozvoja ťažkých fo riem syndrómu zohráva úlohu včas ná diagnostika, intenzívny monito ring, aktívny manažment, čo vedie k zníženiu materskej a neonatálnej mortality a morbidity (Michalec, Ši metka, 2011) Kauzálna liečba je ukončenie gravidity. Konzervatívna liečba je vyhradená pre popôrodné obdobie a zahŕňa (Hájek, 2004): → podávanie kryštaloidov a plazmaexpanderov, → podávanie antihypertenzív a antikonvulzív, → antitrombotickú terapiu (heparinizácia), → úpravu hemokoagulácie (krvné deriváty), → imunosupresívnu terapiu – kortikoidy, → profylaktické podávanie antibiotík, → podávanie hepatoprotektív (lieky a diéta), → plazmaferézu (pri rezistencii na liečbu).

Tabuľka 1 Diagnostické kritériá hellp syndrómu (Roztočil, 2008) Klasifikácia MISSISSIPPI

Trieda I. II. III.

Klasifikácia TENNESSEE

Tro (× 109/l) < 50 50–100 100–150 Tro (× 109/l) < 100

AST/ALT (μkat/l) > 1,17 > 1,17 > 0,69 AST (μkat/l) > 1,17

LD (μkat/l) > 4,1 > 4,1 > 4,1 LD (μkat/l) > 4,1

Tabuľka 2 Prehľad vybraných laboratórnych parametrov pacientky počas hospitalizácie (vlastné spracovanie) Dátum 7. 8. 2017 8. 8. 2017 9. 8. 2017 10. 8. 2017 11. 8. 2017 12. 8. 2017 13. 8. 2017 14. 8. 2017

Tro 29 × 109 /l 32 × 109 /l 55 × 109 /l 43 × 109 /l 76 × 109 /l 84 × 109 /l 84 × 109 /l 88 × 109 /l

Ošetrovateľská starostlivosť pri hellp syndróme Ošetrovateľská starostlivosť vyža duje saturáciu primárnych potrieb pacientky, nakoľko na intenzívnom oddelení a s danou diagnózou sa vyžaduje kontinuálny monitoring a režim na lôžku. Jednotlivé ses terské intervencie vychádzajú z ak tuálnych a potenciálnych potrieb pacientky, tiež z aktuálneho stavu vedomia, potreby umelej ventilácie pľúc, úrovne sebestačnosti, pridru žených ochorení. Sekundárne po treby sú zvlášť významné, keď vez meme do úvahy strach pacientky o jej dieťa, ktoré je už buď narodené bez nej, alebo je ešte jej súčasťou. Sociálne potreby pacientky a kon takt s podpornými osobami (aj keď je pacientka v bezvedomí, analgo sedovaná, limitovaná komunikáciou pre potrebu umelej ventilácie pľúc) majú svoje opodstatnenie. Úlohou sestry je hodnotiť potre by pacientky a určiť priority pri po skytovaní ošetrovateľskej starostli vosti, sledovať premenlivosť potrieb počas hospitalizácie, na základe stanovenia daných potrieb vytý čiť problémy, plánovať ich rieše nie a stanoviť si ciele starostlivosti, realizovať ich formou komplexnej ošetrovateľskej starostlivosti zalo ženej na holistickom ponímaní je dinca. Súčasťou ošetrovateľského procesu a starostlivosti o pacientku vyžadujúcu si intenzívnu starostli vosť v súvislosti s danou diagnózou je posudzovanie účinnosti pláno vaných a realizovaných intervencií, hodnotenie napĺňania potrieb.

AST/ALT 22,85 / 13,67 11,72 / 12,38 5,28 / 9,93 2,63 / 7,37 1,30 / 4,96 1,01 / 4,88 0,69 / 2,77 0,54 / 2,06

LD 5,59 14,65 12,61 10,42 8,70 6,64 4,41 4,22

Ako výstižné uvádza Šamánko vá a kol. (2011) „… svet intenzívnej starostlivosti sa od bežných oddelení významne odlišuje. Naši pacienti si často svoje potreby neuvedomujú, alebo tieto potreby nedokážu prejaviť.“ Táto skutočnosť ovplyvnila ošetrovateľskú prax na intenzívnych oddeleniach dvoma smermi. Prvým je to, že sestry väčšinu potrieb in tenzívnych pacientov predvídajú, a druhým smerom je to, že sestry tým, že tieto problémy predvídajú, plnia ich saturáciu bez spolupráce s pacientom.

Kazuistika pacientky s hellp syndrómom 35-ročná pacientka prijatá 7. 8. 2017 z gynekologického oddelenia s dg. suspektný hellp syndróm deň po spontánnom pôrode bez kompliká cií, prvorodička. Popôrodný priebeh komplikovaný jednorazovým výstu pom tlaku krvi s laboratórnym potvr dením trombocytopénie a elevácie hepatálnych testov. Na základe kon ziliárneho vyšetrenia intenzivistu pa cientka prijatá na oddelenie anesté ziológie a multiodborovej intenzívnej starostlivosti (OAMIS). Pacientka bola pri prijatí pri vedomí, dezorien tovaná časom, GCS 14 bodov, dýcha spontánne dostatočne, saturácia kyslíka 96 %, D: 16/min, akcia srd ca 87/min, pravidelná, tlak krvi (TK) 175/120 mm Hg. Má zavedený per manentný katéter, kanylujeme 2 pe riférne vény, napájame pacientku na kontinuálny monitoring, realizujeme odbery venóznej krvi – tabuľka 2. APACHE skóre 24 bodov (odhad ne

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Anamnéza pacienta: Rodinná anamnéza: bez pozoru hodností Osobná anamnéza: doteraz sa na nič neliečila, TK podľa tehotenského preukazu v norme Epidemiologická anamnéza: negatívna Gynekologická anamnéza: 6. 8. 2017 spontánny pôrod bez komplikácií, jedno živonarodené dieťa ženského pohlavia Sociálna anamnéza: žije s pria teľom, v byte Lieková anamnéza: neužíva pravi delne lieky Laboratórne hodnoty – popisuje me vybrané parametre súvisiace s ochorením v tabuľke 2 (od prijatia do prepustenia). Opis prípadu: Pacientka prijatá 7. 8. 2017 na akútne lôžko OAMIS po konziliárnom vyšetrení na gy nekologickom oddelení pre podo zrenie na rozvoj hellp syndrómu. Pacientka po spontánnom pôrode (6. 8. 2017) jedného živého plodu záhlavím v termíne. Na ďalší deň po pôrode výstup TK, po realizácii

Nebezpečenstvom hellp syndrómu je skutočnosť, že často dochádza k podceneniu prvých príznakov, ktoré pacientka pociťuje subjektívne, a to bolesť hlavy, epigastrická bolesť a nevoľnosť. odberov venóznej krvi výrazná ele vácia hepatálnych testov a trombo cytopénia. Pacientke nasadená an tihypertenzívna liečba (MgSO4 1 g v LD – 10 ml/hod, Ebrantil 12,5 mg LPP), antikonvulzívna (Apaurin, Le vemed) a antioxidačná liečba, podá vaný fraxiparín, ktorý je limitovaný ťažkou trombocytopéniou. Pacient ka napojená na neinvazívnu pľúcnu ventiláciu NIV CPAP (Hamilton C2). Dňa 7. 8. 2017 o 16:45 u pacient ky prítomný výrazný kŕčový stav typu grand mal. Pacientke podáva né antikonvulzíva, zaintubovaná, na pojená na umelú ventiláciu pľúc – PCV režim, zavedená nazogastrická sonda, realizované kontrolné od bery, pacientka analgosedovaná Midazolamom 45 mg + Sufentany lom 50 μg v dávke 1,5 ml/hodinu. U pacientky realizované CT mozgu s kontrastom, kde prítomné v natív

nom obraze postischemické zmeny staršieho dáta a supratentoriálne bilat. P-O parasagitálne bilat, po merne symetrické hypodenzné arey veľkosti 32–45 mm, kde nemožno vylúčiť stav po venóznej trombó ze. Privolaný neurológ opakovane, ktorý odporúča do liečby pridať kortikoidy, vitamín E, infúznu te rapiu PK-Mertz, Levemed 500 mg 2 × 1 tbl, kontrolné CT vyšetrenie mozgu s kontrastom. Dňa 8. 8. 2018 pacientka bez kŕčo vej pohotovosti, TK udržiavaný v roz medzí 140–160/90–100 mm Hg, na výzvu reaguje otvorením očí, po stupne odtlmovaná, podávame ERY a FFP opakovane (spolu za celú hos pitalizáciu ERY 1×, FFP 4×, trom bocytárny koncentrát 2×). V lieč be aj koncentrovaný roztok NaCl 10% 50 ml (20:00, 02:00). Realizova né aj USG brucha bez voľnej tekutiny

foto: Profimedia

mocničnej mortality 38,9). Subjektív ne pacientka popisuje bolesti hlavy okcipitálne a frontálne.

florence 2/18

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

v brušnej dutine, hepar a slezina hra ničnej veľkosti, bez prítomnosti he matómu. Laboratórne pokles hepa tálnych testov, bilirubínu, Ddimerov, trombocytopénia (vzostup Tro). Po čas celej hospitalizácie denne gyne kologické konzílium s adekvátnym popôrodným priebehom. Pacientka bez laktácie, involúcia uteru primera ná, lochie odchádzajú. Dňa 9. 8. 2017 pacientka extubo vaná bez komplikácií (celková doba UVP – 122 hodín), napojená na NIV CPAP, korigovaná antihypertenzív na liečba, realizované kontrolné vy šetrenie CT mozgu bez zmeny nále zu. Pacientke odstránená nazogas trická sonda, orientovaná, afebril ná, mobilná, prijíma stravu per os (diéta č. 10 – neslaná). Dýcha spon tánne dostatočne, SpO2 95–96 %, bez neurologických problémov, bo lesti hlavy ustúpili. Stav pacientky stabilizovaný, močí spontánne (PMK ex 11. 8. 2017), lo chie odchádzajú, známky laktácie, ktorú však vzhľadom na liečbu od porúča intenzivista medikamentózne potlačiť, stravu a tekutiny pacientka prijíma per os, kontrolné opakované odbery s významnou úpravou trom bocytov a hepatálnych testov. Pa cientka po dohovore preložená dňa 14. 8. 2017 v stabilizovanom stave na gynekologické oddelenie s odporúča ním hematologických a neurologic kých kontrol.

Diskusia Nebezpečenstvom hellp syndrómu je skutočnosť, že často dochádza k podceneniu prvých príznakov, kto ré pacientka pociťuje subjektívne, a to bolesť hlavy, epigastrická bolesť a nevoľnosť. Tieto príznaky sú pri tom v súvislosti s tehotenstvom va rovné (Roztočil, 2008). U našej pa cientky išlo o súhru subjektívnych problémov – bolesti hlavy okcipitál ne a frontálne s následným vzostu pom TK. Následne pre podozrenie na hellp syndróm realizované odbe ry, ktoré potvrdili rozvoj hellp syn drómu u pacientky. Etiológia hellp syndrómu nie je jasná, predpokladá sa súvislosť s etiológiou preeklampsie, avšak v našej kazuistike bolo zvláštnos ťou to, že pacientka udávala bez problémové tehotenstvo (aj údaje v tehotenskej knižke – normy TK) aj bezproblémový priebeh predpôrod ného obdobia, priebeh pôrodu bez komplikácií, pričom stav pacientky sa náhle začal zhoršovať na druhý deň po pôrode, čo je pre hellp syn dróm atypické.

Roztočil (2008) popisuje, že naj častejším príznakom rozvíjajúceho sa hellp syndrómu je epigastrická bolesť (80–90 % prípadov), bolesti hlavy (30–60 % prípadov), približ ne 20 % žien trpí poruchami vízu. Významné sú nešpecifické prízna ky podobné viróze – únava, malát nosť, slabosť, mdloby, tzv. flulike syndróm. U našej pacientky dominova li najmä bolesti hlavy s lokalizá ciou frontálne a okcipitálne, nauzea a vracanie sa prejavovali v nadväz nosti na aktuálny TK pacientky, po nasadení antihypertenzív ustúpili. Pacientka bola unavená, slabá, vy žadovala pomoc ošetrovateľské ho personálu, mala nešpecifické príznaky popisované pri danom syndróme. Literatúra uvádza, že základnou kauzálnou liečbou hellp syndró mu je ukončenie gravidity (Micha lec, Šimetka, 2011; Binder et al., 2012; Hájek, 2014). Avšak u našej pacientky bola táto možnosť limi tovaná tým, že pacientka bola po spontánnom pôrode bez kompliká cií s následným rozvojom hellp syn drómu postpartálne. Psychický stav pacientky bol počas hospitalizácie ovplyvnený strachom o dieťa, nemožnosťou si ho popestovať, stratou prvých dní s dieťaťom, smútkom, prečo musia byť oddelení, a prispôsobovaním sa vzniknutej situácii, ktorá pre pa cientku predstavovala významnú psychickú záťaž. Pacientka bola podporovaná personálom, mala umožnené návštevy priateľa a ro dičov, ktorí jej nosili aktuálne fotky dcérky, po stabilizácii stavu mala umožnenú návštevu dcéry na vozí ku s ošetrovateľom. Kontakt s dcé rou a ubezpečenie pacientky, že dieťa je v poriadku, možnosť privi nutia si dieťaťa zabezpečili zlepše nie psychického prežívania a poho du u pacientky. Daná kazuistika je imperatívom, že hellp syndróm nie je len zále žitosťou tehotných žien, môže sa rozvinúť aj po pôrode a bezproblé movom tehotenstve, preto je vždy potrebné v rámci diferenciálnej diagnostiky na neho myslieť. Vďaka promptnému stanoveniu diagnózy, multiodborovej spolupráci a ade kvátnej liečbe pacientka v relatív ne krátkom čase bola navrátená do normálneho života, kde ju čakala čerstvo narodená dcéra. Aj keď pri šli o prvé vzácne chvíle spolu, o naj krajšie okamihy v živote ženy, dôle žité je to, že dnes sú spolu.

Záver Promptné stanovenie diagnózy gy nekológom, rýchla komunikácia s intenzivistom a následná ade kvátna terapia a ošetrovateľská sta rostlivosť, to sú kroky, ktoré zabez pečili to, že sa dnes pacientka bez deficitov stará o svoje dieťa. Aj na priek bezproblémovému tehoten stvu a pôrodu bez komplikácií sa popôrodný priebeh stal búrlivým bojom o život. Hellp syndróm je pre to diagnózou, na ktorú je potrebné myslieť v súvislosti s tehotenstvom vždy, ak sa vyskytnú aj nešpecifické príznaky.

Literatúra: 1. Binder T et al. Porodnictví. Praha: Karolinum, 2012. 298 s. ISBN 978-80246-190-71 2. Hájek Z. Rizikové a patologické těhotenství. Praha: Grada, 2004. 440 s. ISBN 80-247-041-88 3. Hájek Z et al. Porodnictví. Praha: Grada, 2014. 579 s. ISBN 978-80-247452-99 4. Lata J et al. Kritické stavy v hepatologii. Praha: Grada, 2005. 168 s. ISBN 80-247-0404-8 5. Michalec I, Šimetka O. Hellp syndrom. Interní med. Praxi. 2011;13(7):312–313. ISSN 1212-7299 6. Roztočil A. Moderní porodnictví. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha, Grada, 2008. 408 s. ISBN 80247-194-2 7. Šamánková M a kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci – aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada, 2011. 136 s. ISBN 978-80-247-3223-7 8. Dokumentácia pacientky

Viac o autorke: PhDr. Tatiana Hudáková 2005: ukonč. SZŠ Michalovce – Zdravotnícky asistent; 2008: ukonč. Bc. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, Katolícka univerzita v Ružomberku; 2012: ukonč. Mgr. štúdium – odbor Ošetrovateľstvo, Prešovská univerzita v Prešove; 2012: Slovenská zdravotnícka univerzita Bratislava – špecializačná skúška Anestéziológia a intenzívna starostlivosť; 2014: rigorózna skúška Ošetrovateľstvo, Prešovská univerzita v Prešove; od 2016: doplnkové pedagogické štúdium VŠ sv. Alžbety, DP Michalovce; 2014–2016: externý učiteľ SZŠ Michalovce; od 2017: externý učiteľ súkromná stredná škola DSA Trebišov; od 2008: oddelenie anestéziológie a multiodborovej intenzívnej medicíny NsP Trebišov, Svet zdravia

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 2/18

Výživa pacienta v intenzivní péči z pohledu sestry

Mgr. Olga Vařilová, KARIM ÚVN Praha

ráce mapovala znalosti sester na jednotkách in tenzivní a resuscitační péče v problematice výži vy pacienta v intenzivní péči. Dále se věnovala průzkumu, podle jaké metody sestry posuzují stav výži vy, jakých známek dehydratace si u pacienta všímají, zda spolupracují s nutričním terapeutem a jaké znají komplikace spojené s malnutricí či aplikací enterální výživy. Kvantitativní výzkum byl prove den sběrem anonymních dotazní ků zaslaných všeobecným sestrám a sestrám specialistkám pracujícím na lůžkových odděleních JIP a ARO v elektronické podobě (elektronický odkaz). Aby byla data objektivní, byly do šetření zapojeny fakultní, krajské a okresní nemocnice z různých kra jů ČR. Šetření probíhalo v březnu a v dubnu 2015, celkem bylo zpra cováno 210 dotazníků. Tento článek přináší nejvýznamnější zjištění a zá věry z průzkumu. Z mapování metod, které sestry v klinické praxi využívají, vyšlo nej častější zastoupení BMI (69,5 %). Je však tato metoda validní i u pa cientů v intenzivní péči, kdy není známá výška a váha pacienta? Jak často se na těchto odděleních pa cienti váží a jak často se tyto hodno ty přepočítávají? Britská asociace pro enterální a parenterální výživu BAPEN vytvořila nástroj k identifika ci malnutrice či odhalení rizika mal nutrice pro dospělé. Tento nástroj „Malnutrition Universal Screening Tool“ (MUST) se využívá při alter nativním měření (odhadu) výšky a váhy, kdy nelze tyto hodnoty zjistit od pacienta. Výška pacienta se od haduje podle délky předloktí, od ole kranonu k distální řadě zápěstních kůstek (nejlépe na ulnární straně předloktí). V příslušné tabulce lze

Všeobecné sestry a sestry specialistky mají nepostradatelnou roli při hodnocení stavu výživy a hydratace pacienta

pak vyhledat naměřenou hodnotu, která je ovlivněna věkem a pohlavím pacienta. BMI kategorie se odha duje podle obvodu paže, kdy nedo minantní paže by měla být ohnuta v loktu v úhlu 90 °, podélně vedle těla. Poté je třeba vyměřit střední bod mezi akromionem a olekrano nem (je možné použít krejčovský metr) a označit střední bod. Pak se nechá tato paže volně viset podél těla a změří se její obvod ve střed ním bodě. Z mého šetření vyplynulo, že tato metoda určení BMI na zá kladě měření nedominantní paže je sestrami využívána pouze v 7,1 %. Zarážející bylo zjištění, že téměř 14 % sester nikterak neposuzuje stav výživy pacienta, 21,9 % sester nespolupracuje s nutričním tera peutem a 22,9 % spolupracuje s nu tričním terapeutem jen při indikaci

lékaře. Při vysokém procentu výsky tu podvýživy u kriticky nemocných pacientů (65 %) jsou tato čísla ne zanedbatelná a stojí za pozornost. Článek z Nursing Standard pojedná vá o výživě jako o nedílné součásti péče o pacienta bez ohledu na dia gnózu, celkový stav, věk či psychický stav. Malnutrice má celkový dopad i na nemocnici ve smyslu vysokých nákladů na poskytování zdravotní péče na jednotkách intenzivní péče. Tento fakt je často podceňován. Do klinické praxe bylo proto zavedeno screeningové vyšetření, které mo hou posuzovat sestry, a tím mohou zabránit malnutrici. Bylo prokázá no, že malnutrice se často zhoršuje během hospitalizace. V západním světě mají sestry důležitou roli v nu triční péči a je důležité, aby k tomu měly dostatek znalostí a dovedností. V Anglii usoudili, že znalosti o výživě a podvýživě nejsou vždy zahrnuty do osnov odborného vzdělání, a pro to ošetřovatelský personál přízna ky podvýživy často opomíjí. Je tedy důležité, aby sestry měly přiměřené školení, vzdělání a informovanost o této problematice.1 U otázky, jakých známek dehyd ratace si sestry u pacienta všímají, byly nejčastější odpovědi: snížený kožní turgor, suchý jazyk a sliznice a koncentrovaná moč. V průměru si sestry všímají 3,5 známek dehydra tace. Přitom sestry mají k dispozici i jiné parametry, podle kterých mo hou přesněji sledovat hydrataci pa cienta, jako jsou např. měření CVP, hypotenze, snížená hodinová diuré za atd., a jejich sledování u pacientů v intenzivní péči by podle mého ná zoru mělo být standardem. V otázce klinických příznaků dů sledků malnutrice nebylo všem re spondentům jasné, jaké tyto klinické příznaky v kontextu intenzivní péče jsou. Správně měli odpovědět: vznik dekubitů, časté infekce pro sníženou imunitu, špatně se hojící rány a svalo vá atrofie. Nicméně v odpovědích re

fota: archiv ÚVN, archiv autorky

Tento článek vychází z mé diplomové práce Výživa pacienta v intenzivní péči, kterou jsem realizovala za podpory Katedry ošetřovatelství Lékařské fakulty (LF) Masarykovy univerzity s možností publikace za Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) Praha.

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

spondenti uváděli příznaky jako např. vypadávání vlasů, lomivost nehtů, únava, kariézní chrup, osteoporóza, psychické změny a zhoršená pleť. Sa mozřejmě, tyto příznaky nelze zcela zpochybnit či vyvrátit, ale otázkou zů stává, do jaké míry jsou tyto příznaky důležité pro intenzivní péči. Zajímavé zjištění bylo, že sestry z okresních nemocnic odpovída ly nejpočetněji v otevřených otáz kách ohledně známek dehydratace, komplikací malnutrice a komplikace enterální výživy. Předpokládám, že je to dáno tím, že sestry v menších nemocnicích musejí být v této ob lasti samostatnější než sestry z vět ších nemocnic, protože nemají vždy k dispozici nutričního terapeuta, případně to může být dáno i časo vou zaneprázdněností personálu.

Závěr V intenzivní péči je prevalence mal nutrice až 65 % u kriticky nemoc ných pacientů. S malnutricí jsou spojeny komplikace, které mohou být pro pacienta fatální, ale dochází i k prodloužení doby hospitalizace, což není pro pacienta příznivé. Ne zanedbatelná je i ekonomická slož ka, kdy léčba komplikací malnutrice a s tím spojená prodloužená doba hospitalizace znamenají vysoké fi nanční náklady. Všeobecné sestry a sestry spe cialistky mají nepostradatelnou roli při hodnocení stavu výživy a hydratace pacienta. Existuje více metod, podle kterých může sest ra tento stav zhodnotit, a jejich vy užívání by mělo být standardem. Sestry by měly mít přehled o tom,

kolik toho pacient snědl a vypil, či o aplikaci enterální a parenterální výživy. Tímto článkem bych ráda dala podnět k zamyšlení a ráda bych při spěla ke snížení prevalence malnu trice v intenzivní péči i na standard ních odděleních včasným odhale ním rizikových pacientů a předchá zením vzniku komplikací.

’Regan P. Nutrition for patients O in hospital. Nursing standard [online]. 2009;23(23):35–41. [cit. 2015-12-10].

Walking Blood Bank – chodící krevní banka V zahraničních operacích je pro personál polních zdravotnických zařízení alfou a omegou poskytovat péči o traumaticky zraněné. Jedná se především o střelná zranění a ztrátová poranění, kdy dochází k velkým ztrátám krve. V těchto případech nabývá na důležitosti nahrazovat krev a všechny její složky.

Nprap. Iva Netrvalová, KARIM ÚVN Praha

mírových a civilních pod mínkách se tento požada vek nejeví jako zásadní pro blém, v polních podmín kách jsou však krevní složky dostupné jen v omezeném množství. Bývá k dis pozici pouze krevní plazma a erytro cyty a není možné hradit trombocyty, které jsou pro srážlivost krve nezbyt né. Bez speciálního vybavení, které je dostupné až na vyšších typech zdra votnických zařízení, není v polních podmínkách možné od sebe separo vat krevní složky – tj. rozdělit plnou krev na erytrocyty, plazmu a trombo cyty. Proto byla v polních podmínkách zavedena tzv. „chodící krevní banka“, Walking Blood Bank. Jedná se o se znam dobrovolníků, kteří jsou schopni v případě potřeby darovat krev. Tato krevní banka se aktivuje v případě, že docházejí zásoby erytrocytů či krevní plazmy nebo nastane již zmíněná po třeba transfundovat příjemci více než deset krevních derivátů. Registr dárců je potřeba sestavit a otestovat s časovým předstihem

a je nutné, aby dárce na příslušné vojenské základně působil více než tři měsíce. Provádějí se důkladná labora torní vyšetření krve dárce, aby v pří padě potřeby krevní transfuze plné krve nedocházelo k časovým ztrátám. V rámci aktivace chodící krevní banky se odebere plná krev a ta se do 20 mi nut po rychlotestech (především na hepatitidy typu B, C či HIV) transfun duje raněnému. Tato plná čerstvá krev funguje v těchto podmínkách velmi spolehlivě a napomáhá k obno vě krevní srážlivosti u raněného. Bo hužel i v tomto případě může dojít ke vzniku infekčních komplikací a jiných nežádoucích reakcí, proto je tento způsob transfuze v mírových a civil ních podmínkách zcela zakázán. Nut nými podmínkami pro darování krve v tuzemsku jsou pečlivá laboratorní vyšetření a prohlídka lékařem. Každopádně, ať už se tato nena hraditelná tekutina dostane k pří jemci jakkoliv, vždy ji musí poskyt nout dárce. Dobrovolné dárcovství, ať již ve válce, nebo v míru, si proto vždy zaslouží společenský respekt, neboť jak už napsal J. W. Goethe ve svém díle Faust: „Krev, to je zcela zvláštní šťáva.“

Obr. 1 Testování krevních skupin dárců

Obr. 2 Odběr plné krve dárci Obr. 3 Konzerva plné krve před podáním příjemci

Obr. 4 Transfuze plné krve příjemci

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 2/18

Přednemocniční neodkladná péče u bobových a skeletonových sportů Bobový a skeletonový sport je olympijským zimním sportem a lze jej započítat také mezi adrenalinové sportovní aktivity. Ačkoliv má dlouhou tradici, u nás jen vnímán spíše okrajově bez větší odezvy veřejnosti. Do popředí se dostává pouze v období zimních olympijských her či v okamžicích, kdy se přihodí nehoda vedoucí k poranění závodníků nebo v nejhorším případě k jejich úmrtí. Členové výjezdových skupin často nemají ucelené informace o této sportovní disciplíně a nemohou tedy zcela přesně rozeznat hrozící rizika či potenciální poranění vznikající při těchto nehodách.

Bc. Tomáš Šupej, DiS., DRK (Německý červený kříž) oblast Dippoldiswalde, zdravotnický záchranář Mgr. Helena Michálková, Ph.D., 1. LF UK Rico Wapki, Leiter der Rettungswache Altenberg (vedoucí záchranář ZZS Altenberg)

obování a skeleton jsou vysokorychlostní sportov ní disciplíny, při kterých závodní družstvo či jed notlivec projíždí ledovým korytem na speciálně upravených saních.

Bob Bobování je týmový sport pro dvě až čtyři osoby. Kvůli vysoké zátěži pro lidský organismus a vysokému riziku mohou na bobech startovat pouze osoby starší 18 let. Družstva startují na patnáctimetrové startovní rovi ně s dvěma rovnoběžnými, uměle vytvořenými rýhami s předem ur čenou šířkou. Úkolem jednotlivců je nastoupit do bobu, jak nejrychleji je to možné, dle předem stanovené ho pořadí. Poté přebírá hlavní úlo hu pilot a snaží se korigovat jízdu co nejvhodnějším způsobem. V cíli je úkolem brzdaře zastavit bob pomocí brzdného systému. Během jízdy je zakázáno brzdit pod hrozbou sankcí. Boby jsou poháněny pouze gravitač ní silou, ale i tak mohou dosáhnout rychlosti až 150 km/h a v určitých zatáčkách i přetížení až 5G.

Skeleton Skeleton je provozován na stejné dráze jako bobování. Základní rozdíl je ve sportovním vybavení skeleto nistů. Skeletonisté používají saně, které na startu posunují po ledové ploše jednou či oběma rukama a po dosažení ideální vzdálenosti a rych

Kvalita ledu je zásadním fakto rem ovlivňujícím rychlost, ale i bez pečnost jízdy. Sebemenší nerovnost na ledové ploše může vést ke ztrá tě rovnováhy a k následné nehodě. Při závodech je po každém dru hém sjezdu led očištěn a případně opraven. Led je chráněn ochrannou plachtou, která se zavěšuje nad le dové koryto a je součástí bezpeč nostních opatření bobových drah. Plachty a zástěny chrání led před přírodními vlivy – zejména před sněhem a větrem. Bezpečnost ná klonu dráhy a zatáčky zvyšují také tzv. klíčové body, které slouží atle tům ke korekci jízdy po náročných úsecích. Jsou to rovné části s mír ným náklonem, na kterých může pi Bezpečnostní opatření Každá dráha musí splňovat podmín lot srovnat jízdu a zpomalit její rych ky Mezinárodní federace bobového lost. Tyto body jsou velmi důležité pro bezpečnost a na každé dráze se sportu a skeletonu (IBSF). Osobou jich nachází několik. Cílová stanice odpovědnou za závod či závodiš je vybudována v mírném převýše tě je ředitel závodu a vrchní sudí. Tyto osoby zodpovídají za fungová ní, aby saně či boby ztratily svou rychlost. ní bezpečnostních opatření během Podstatným faktorem je také závodu a za kvalitu závodiště a roz osvětlení ledového koryta, které pa hodují o zahájení či ukončení zá tří k pasivním bezpečnostním opat vodu. Za bezpečnost a kvalitu ledu zodpovídá ledař se svým týmem. Je řením. Osvětlení musí být po celé délce dráhy, aby nedocházelo ke zodpovědný za monitoraci, úpravu střídání světla a tmy, a pilot tak ne a opravu ledové vrstvy, odstraňu je zejména nedostatky a defekty na ztrácel ve vysoké rychlosti přehled nad průběhem trati. ledové ploše, které by mohly vést Nutností je i kamerový systém, k nehodám. Důležitou funkci má který monitoruje průběh jízdy. Sys i hlasatel, který sleduje průběh zá tém je vybudován tak, že jakmile pod vodu, sleduje jednotlivé posádky na startu, v průběhu jízdy a v cílové ním závodníci projedou, kamery se automaticky přepnou na další úsek, stanici. Pomocí kamerového sys takže hlasatel má po celou dobu tému odpovídá za bezpečnost na možnost jízdu monitorovat. V přípa dráze a v případě nehody alarmu dě nehody je dráha okamžitě uza je zdravotnickou službu či lékaře vřena a okamžitě se alarmují sudí na a dráhu okamžitě uzavírá pro další závodníky až do zrušení zákazu. Na dráze a zdravotnická skupina. startu, kolem trati a v cílové stanici jsou rozmístěni pomocní sudí, kteří Vybavení a ochranné v případě nehody poskytují technic sportovní pomůcky kou pomoc při vyproštění a trans Základním sportovním vybavením portu havarované posádky. bobování je bob – závodní saně po losti na startovní rovině na ně na skakují. Atleti si lehají hlavou vpřed ve směru jízdy a bradu mají pouze několik centimetrů nad ledem. Zá vodníci jezdí rychlostí až 150 km/h s přetížením v určitých zatáčkách až 5G. Závodní kategorie se dělí dle pohlaví a počtu jezdců. Skeletonis té se připravují na dráhu závodníka již od útlého věku – začít lze už od 6 let, a proto je skeleton ohraničen i věkovými kategoriemi. Pojem bezpečnostní opatření za hrnuje aktivní, ale i pasivní postupy či pomůcky zajišťující bezpečnost závodníků, personálu a diváků na dráze i mimo ni.

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

sazené na čtyřech železných nožích dle platných norem ISBF. Samotný bob není nijak vybaven bezpečnost ními prvky v případech nárazu či nehody. Na jeho bocích a hranách je pouze tenké polstrování chránící při nárazech. Jedním z nejdůležitějších ochranných prvků závodníků na dráze je helma, která musí plně krýt hlavu a zátylek a plně překrývat ob ličejovou část. Helmy musejí odpo vídat předpisům ECE. Dalším spe ciálním prvkem je specifická obuv („drápky“), která má na přední části jemné hřebíčky v maximálním po čtu 250 kusů na jednu botu. Závod ní kombinéza musí mít dlouhé ruká vy a nohavice. Specifickým vybavením skeleto nistů jsou pouze rukavice s malými hřebíčky na dlani („drápky“) o mi nimální velikosti 2 mm, které slouží atletům k řízení saní.

Zdravotnické zajištění Při oficiálním tréninku před závo dem, během závodu, při mezinárod ním tréninku a při mistrovství světa všech závodních kategorií musí být k dispozici lékař se znalostí urgent ní medicíny či intenzivní medicíny a odpovídající počet záchranářů či zdravotníků v přepočtu na členy družstva. Zdravotnická výjezdová skupina či Horská služba dozoru jící na dráze musí disponovat plně funkčně vybaveným sanitním vo zem odpovídajícím vyhlášce o vyba vení vozidel zdravotnické záchran né služby (ZZS). Stanoviště zdravotnické služ by se nalézá poblíž dráhy tak, aby umožňovalo rychlý přístup sanitním vozem k dráze v případě nutnosti poskytnutí přednemocniční neod kladné péče (PNP). Zdravotnické stanoviště první pomoci se nachází na snadno do stupném přehledném místě a je zřetelně a jasně označeno. Stanovi ště je vybaveno denní místností pro výjezdovou skupinu či skupiny a vy šetřovací místností s lůžky, která je vybavena základním obvazovým a zdravotnickým materiálem, ko munikačním systémem, jenž slouží pro spojení s hlasatelem a sudími, a systémem umožňujícím sledování a průběh jednotlivých jízd. Při každém pádu nebo neho dě závodníků je výjezdová skupina alarmována hlasatelem a ihned vy jíždí k místu nehody. Současně s tím je alarmován i technický personál dráhy, aby zdravotnické skupině za jistil podporu. V případě potřeby lé

kařské či zdravotnické služby je zá vod či oficiální trénink přerušen na tak dlouho, dokud nejsou výjezdové posádky opět zásahu schopné.

Mechanismy vzniku úrazu Podíváme-li se na mechanismus vzniku úrazů při bobování a ske letonu, musíme zohlednit několik na sebe navazujících rizikových faktorů. Jedním z nejdůležitějších je rychlost jízdy, která, jak již bylo řečeno, dosahuje v některých pří padech až 150 km/h. V zatáčkách může na tělo závodníků působit zá těž až 5G, což vede zejména k nad měrnému zatížení páteře. Bobování a skeleton jsou přede vším zimní sporty a často se provo zují v teplotách pod bodem mrazu. Ve sportovních areálech nejsou vždy k dispozici místa k zahřátí a bobisté trpí častými svalovými a kloubními distorzemi. Nejčastěji se vyskytujícími ranami jsou odře niny a tržné rány způsobené pády či kontaktem s bokem dráhy při ko lizi či při špatném řídícím manévru. Zlomeniny se vyskytují méně a čas to se jedná zejména o zlomeniny dlouhých kostí dolních končetin. Ačkoli nebezpečná fáze je již sa motný start, během kterého musejí závodníci roztlačit bob do co nej vyšší rychlosti až na konec startov ní roviny a poté do něj nasednout v předepsaném pořadí (či naskočit na skeleton), nejrizikovější částí je samotná jízda. K nehodám často do chází při nezvládnutí zatáčky. Závod níci do ní vjíždějí v nejvyšší rychlosti a pokud pilot špatně vyhodnotí její úhel nebo náklon dráhy, dojde při jejím výjezdu k nehodě. Méně ná padným, ale o to kritičtějším bodem bývá jízda v Kreislu (kruhová zatáč ka). Pokud do ní pilot špatně najede, ztrácí ve vysoké rychlosti kontrolu nad řízením a bob se začne pohybo vat v jakési amplitudě po celé šířce dráhy směrem nahoru a dolů. Do chází k rezonanční frekvenci a zvy šováním frekvence amplitudy ztrá cí pilot kontrolu, takže jakmile saně ze zatáčky vyjedou na rovnou část, jsou neovladatelné a dojde k jejich převrácení. Nejohroženějšími členy posádky jsou piloti, kteří ve vysoké rychlosti nestačí skrýt hlavu mezi stěny bobu, takže jejich následný náraz hlavou do stěny dráhy může vést k poranění páteře či k dalším zraněním. Celé posádce také hrozí vy padnutí z bobu. Nejohroženějším je však brzdař, který sedí vzadu. U skeletonu, který žádné ochranné

stěny jako bob nemá, hrozí, že zá vodníci vypadnou na ledovou plo chu a nijak nechráněni se jí budou řítit vysokou rychlostí. Méně časté riziko nastává při špatném najetí bobu či skeletonu do zatáčky, kdy se saně mohou dostat až do horní části nakloněné drá hy, může dojít k jejich převrácení a pádu až na „dno“ dráhy. Většina, až 63 % úrazů vyžadují cích lékařský či zdravotnický zásah, se vyskytuje při závodní činnosti. Při tréninkových jízdách klesá toto číslo na 20 % z celkového počtu zranění. Zbývajících 15 % pak tvoří chronická či starší zranění. Závodní činnost je tak zcela jasně zatížena nejvyšším procentem úrazů.

Zásady bezpečného zásahu Vstup do ledového koryta je zaká zán během závodu i veškerých jízd. Závodníci nesmějí na dráhu vstu povat bez vyzvání hlasatele a roz hodčích na startovní čáře. Průběh závodu je sledován na kamerovém systému a v případě nehody je alar mován lékař, zdravotnická skupina a technický tým – ve většině přípa dů jsou voláni k nejhlubšímu bodu dráhy, který se nalézá pod cílovou, mírně stoupající rovinou. Otevření bočních nouzových vstupů provádí pouze personál sportoviště a je zakázáno vstou pit do dráhy, pokud jsou závodníci či saně v pohybu. Při pádu v horní části dráhy se bob i závodníci po hybují ledovým korytem až k cílové stanici, ale protože převrácený bob nelze zabrzdit, pohybuje se drahou až do nejhlubšího místa či nad jeho úroveň a zase zpět. Dochází k tzv. pendlování. Proto je nutné počkat až do chvíle, kdy se saně zastaví, a teprve poté je možné do dráhy vstoupit. V tento okamžik se také až do odvolání zastavují veškeré další jízdy. Na dráhu vstupují čle nové technického týmu společně se zdravotnickou skupinou a zjišťují zdravotní stav atletů, rozhodují o za hájení jejich transportu z ledového koryta či o zahájení vhodné terapie na místě nehody. Preferuje se však ošetření mimo dráhu. Nejprve je nutné stanovit počet zraněných, zhodnotit závažnost je jich poranění, zastavit život ohrožu jící krvácení, zajistit dýchací cesty, zajistit žilní vstupy, farmakoterapii, volumoterapii a zvolit transport do traumacentra či do jiného zdravot nického zařízení (ZZ) dle doporučo vaného algoritmu ATLS užívaného v přednemocniční neodkladné péči.

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Zraněného stabilizujeme dle pova hy jeho zranění, zvažujeme fixaci a stabilizaci poraněných částí jeho těla a zaměřujeme se na fixaci pá teře a pánve pro transport z ledové dráhy a následný transport do ZZ. K vyproštění z bobové dráhy se využívají imobilizační a trans portní pomůcky dle vyhlášky č. 234/2011 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdra votnických zařízení. Preferuje se zejména využití celotělového trans portního rámu (Scoop rám), vhod ného i pro nepřístupné prostory pro jeho snadné ovládání při manipulaci s pacientem. Častým způsobem je přetočení poraněného pomocí úcho pu do kříže, který stabilizuje několik bodů současně, na záda ve dvou za chráncích. Pod pacienta podsuneme oddělenou část Scoop rámu, násled ně pacienta přetočíme na opačnou stranu a podsuneme pod něj druhou část rámu. Následně spojovací čás ti zaaretujeme. Možné je i frontální uložení, kdy ve více zachráncích zra něného nadzvedneme a následně jej uložíme na připravený rám. Vždy přitom dbáme na imobilizaci krční páteře pomocí krčního límce. Další vhodné pomůcky jsou ce lotělová vakuová matrace, pomůc ky pro fixaci končetin (končetinové vakuové dlahy, tvarovatelné dlahy) a páteře či další vhodné imobilizač ní a transportní pomůcky. Zcela ne zbytné je zajištění tepelného kom fortu pacienta v co nejkratším čase od vzniku nehody, protože kombiné zy závodníků nezabraňují tepelným ztrátám a teploty na sportovišti čas to klesají pod bod mrazu. Transport je důležitou součástí péče o zraněného. Nejedná se jen o dopravu zraněného k ošetření, ale také o jeho přesun do vhodného zdravotnického zařízení či trauma centra. S poraněným manipuluje me vždy opatrně a při transportu se snažíme předcházet jeho sekundár ním poraněním. Do zdravotnického zařízení zajišťuje transport přivola ná ZZS příslušné spádové oblasti. Pacienti jsou předáni na předem domluveném stanovišti výjezdové skupině ZZS a zdravotnická skupina zajištující závod se vrací zpět na své stanoviště. Teprve po jejím návratu na stanoviště smí být opět zahájen závod či tréninková jednotka.

Kazuistika Výzva: zlomenina bérce, kranioce rebrální poranění, 2 osoby Místo nehody: sportovní areál bo bové dráhy

Anamnéza pacient č. 1: Osobní anamnéza (OA) – student, skeleto nista, s ničím se neléčí, předcháze jící sportovní poranění – zlomenina pažní kosti, Farmakologická ana mnéza (FA) – sine, Alergologická anamnéza (AA) – neguje, Abúzus – neguje Anamnéza pacient č. 2: Osobní ana mnéza (OA) – technický pracovník, arteriální hypertenze, Farmakolo gická anamnéza (FA) – Prestarium Neo 10 1-0-0, Rodinná anamnéza (RA) – otec zemřel, matka zdráva, Alergologická anamnéza (AA) – ne guje, Abúzus – kuřák, cca 10–12 ci garet denně, příležitostně alkohol – pivo Popis nehody: v 10:45 vchází pra covník dráhy v domnění, že je dráha uzavřena pro další jízdy, do ledové ho koryta za účelem úpravy ledové plochy, v tomto okamžiku přijíždí skeletonista a dochází k nárazu hla vy kryté helmou do pravého bérce pracovníka upravujícího ledovou plochu cca v rychlosti 120 km/h.

Průběh zásahu u nehody z pohledu ZZS 11:04 Příjem tísňové výzvy na lin ku 112. Na operační středisko volá člen Horské služby, popisuje udá lost a udává, že se jedná o sportovní vysokorychlostní úraz s dvěma po raněnými osobami. Pacient č. 1 na razil hlavou ve vysoké rychlosti do nohy pacienta č. 2. Pacient č. 2 má otevřenou frakturu bérce. Upřesňu je místo nehody. 11:06 Výzvu přijímá na vysílač ku posádka RZP v tomto okamžiku vzdálená od místa nehody 15 km. 11:07 Na místo vyjíždějí výjezdo vé skupiny RZP. Všechny výjezdové skupiny vyjíždějí se zapnutým svě telným a akustickým zařízením. Po sádka RZP je ve složení záchranář, záchranář a student oboru zdravot nický záchranář. 11:17 Na místo přijíždí výjezdo vá skupina. Řidič záchranného vozu přijíždí k budově PP, kde se nachá zejí oba pacienti transportovaní po sádkou Horské služby (HS). Řidič zastavuje zadními dveřmi blíže ke vchodu k usnadnění transportu do vozu. Na místě se nachází dvou členná posádka Horské služby ma jící službu na bobové dráze společ ně s lékařem. Dle popisu HS došlo k nárazu skeletonisty hlavou krytou helmou do pravého bérce dělníka stojícího v ledovém korytu při úpra vě dráhy. Došlo k roztříštění helmy závodníka a těžkému otřesu mozku

florence 2/18

spojenému s retrográdní amnézií a k těžkému poranění pravého bér ce pracovníka dráhy. Pacient s po raněnou nohou se nacházel v bo bové dráze, se silnými bolestmi po stižené dolní končetiny s viditelnou deformitou, při vědomí, orientován, nemůže se postavit. Vyproštění pro bíhalo na ledové ploše, předcházelo mu vyšetření dle algoritmu ABCDE a následováno bylo fixací poraněné dolní končetiny a uložením pacien ta na transportní prostředek. Kvůli akutnosti transportu je použit Rau tekův hmat. Pacient byl plynulým pohybem přetažen na připravený Scoop rám, uložen v poloze na zá dech a následně vysunut tahem po ledové ploše z bobové dráhy a pře praven do připraveného transport ního koše z vozidla HS. Dále probí há jeho transport do centra první pomoci. 11:18 Posádka vstupuje do míst nosti, kde se nacházejí oba pacienti. Pacient č. 1 má nasazen límec pro stabilizaci krční páteře, je při vě domí, orientován časem i místem, komunikace s ním je možná pouze anglicky, pacient pochází z Norska. Vedle pacienta se nachází těžce po škozená helma (obr. 1). Pacient č. 2 leží v transportním koši s viditelně patologickým postavením pravé dolní končetiny v distální části ti bie (obr. 2). Dochází k předání obou pacientů výjezdové skupině RZP se stručným popisem poranění a udá losti. Posádka s sebou přináší pře nosné EKG od firmy Corpuls 3, lé kařský batoh s vybavením, přenos né ampulárium a kyslíkový přístroj od firmy Medumat. 11:20 Pacienta č. 1 se ujímá praktikant (hovořící anglicky) a za hajuje základní fyzikální vyšetření, monitoraci FF (TK, GCS, P, saturace kyslíku v krvi), odebírá anamnézu a zjišťuje rozsah viditelných pora nění a krvácejících ran. Pacient č. 2 je při vědomí, orientován místem i časem. Následné fyzikální vyšetře ní přítomným lékařem je zaměřeno především na hlavu, krk a dolní kon četiny – pohmatem, pohledem, zjiš tění pohyblivosti jednotlivých částí těla a končetin. Pacient je při vědo mí, acyanotický, orientován, spolu pracuje. Hlava: kalva pevná, pokle pově bez bolestivosti, žádné viditel né poranění. Krk: šíje bez opozice, volná, poklepově bez bolestivosti. Hrudník: symetrický, pevný, dýchá ní čisté, bez známek poranění, akce pravidelná. Břicho: v niveau, měkké, dobře prohmatné, bez známek rezi stence. Horní končetiny: pohyblivé,

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

Obr. 1 Poškozená helma skeletonisty

Obr. 2 Viditelné patologické postavení dolní končetiny Obr. 3 Viditelná otevřená zlomenina distální tibie

Obr. 4 Videlná zlomenina distální tibie po rozstřižení obuvi Obr. 5 Stabilizace DK po sejmutí obuvi, reponaci a sterilním překrytí rány

fota: autoři

Obr. 6 Pacient připravený k transportu po odsátí vakuové dlahy

bez známek deformit či poranění, bez parestezie. Lékař dává pokyn k zajištění přístupu krevního řečiště a preoxygenaci pacienta kyslíkem, podaným přes obličejovou masku s rezervoárem v množství 10 l/min. 11:27 Přijíždí další posádka RZP ve složení lékař, záchranář. Pacient je předán praktikantem a záchra nářem posádky RZP, při plném vě domí, orientován časem i místem s konstatováním těžkého otřesu mozku s retrográdní amnézií s ně kolika krvácejícími tržnými ránami na čele, na levé tváři a horním rtu. Pacientovi č. 2 je zajištěn intrave nózní přístup kanylou velikosti G 18 do pravé horní končetiny a podán ba lancovaný krystaloidní roztok E 153 v množství 500 ml. Další záchranář připravuje monitoraci pacienta EKG, saturační čidlo, tlakovou manžetu (TK 150/80 mm Hg, sinusový rytmus 80/min, saturace krve 99 % s kys líkovou maskou s průtokem kyslíku 10 l/min), lékař podává nitrožilně Dormicum 5 mg a Ketanest S 25 mg. Po utlumení pacienta je mu sundána naložená dlaha a vysoká bezpečnost ní obuv odstraněna za pomoci nů žek. Po sejmutí boty je zjištěn rozsah zranění, jedná se o otevřenou zlome ninu distální části lýtkové a holenní kosti (obr. 3–4). Rána mírně krvácí s viditelnou lomnou plochou holenní kosti. Dolní končetina: jasně viditelná,

otevřená zlomenina s patologickým postavením v oblasti distálního bér ce. Kůže a tkáň silně poškozená, kre pitace v oblasti zevního kotníku. Puls hmatný. 11:31 Kost je reponována léka řem a záchranářem tahem a srov náním ve fyziologické ose. Následu je překrytí sterilním krytím a stažení obinadlem. Končetina je uložena do vakuové dlahy, která je vytvaro vána dle potřeby pacienta a odsán vzduch (obr. 5–6). Přítomný lékař předává pacienta lékaři ZZS s popi sem události a průběhem dosavad ní terapie. Lékař ZZS se rozhoduje pro letecký transport, který je za mítnut pro nevhodné sněhové a po větrnostní podmínky. Přistupuje se tedy k naložení pacienta č. 2 do přistaveného vozu. Ve voze RZP je zajištěn druhý žilní přístup do levé horní končetiny kanylou G18 a za věšena druhá infuze balancované ho roztoku E 153 v množství 500 ml. Elevace horní části těla v úhlu 45 °. Infuze je na pokyn lékaře nahrazena Perfalganem 1000 mg/150 ml. Mo nitorací VF jsou naměřeny hodnoty TK 130/78 mm Hg, P 85 pravidel ný, EKG sinusový rytmus, saturace 99 % při podání kyslíku maskou při průtoku 5 l/min. Pacientovi č. 1 je zajištěn žilní pří stup kanylou G 18 a podána infuze krystaloidního balancovaného rozto

ku E 153 o objemu 500 ml. Ošetřena jsou drobná poranění v obličejové části v oblasti kořene nosu, levé tvá ře a levého spánku a jsou překryta sterilním krytím. Inspekce dutiny ústní je bez nálezu, zuby intaktní, dolní čelist pohyblivá, palpačně bez bolestivosti. Hlava: poklepově bez bolestivosti, pacient udává difuzní bolesti hlavy, uši a nos bez výtoku, jazyk plazí středem. Páteř poklepově bez bolesti. Imobilizace krční páteře je ponechána, horní část těla v eleva ci 45 °. Monitorací VF jsou naměře ny hodnoty TK 135/82 mm Hg, P 91 pravidelný, EKG sinusový rytmus, saturace 98 %, GCS 15. 11:53 Telefonicky jsou podá ny informace o stavu pacientů a je nahlášen přibližný čas dojezdu do obou klinik. Přes vysílačku je podá na informace na ZOS o cílové klini ce obou pacientů. Pacient č. 1, pa cient č. 2 jsou poučeni o cíli trans portu. Posádka RZP transportuje pacienta č. 1 bez lékařského dopro vodu. Posádka RZP transportuje pacienta č. 2 v doprovodu lékaře nalézajícího se ve voze RZP. Obě výjezdové skupiny opouštějí mís to zásahu se zapnutým akustickým a světelným výstražným zařízením. 12:25 Pacient č. 1 je předán na příjmovém místě na oddělení Emer gency ve stabilizovaném stavu, orientován místem i časem.

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

12:40 Výjezdová skupina RZP předává pacienta č. 2 na odděle ní Emergency traumatologickému týmu s diagnózou otevřené zlome niny distální části tibie. Pacient je předán lékařem ZZS ve stabilizova ném stavu, plně orientován místem i časem, hemodynamicky stabilní. 12:55 Obě výjezdové skupiny opouštějí místo předání pacienta.

Analýza situace Kazuistika popisuje velice nešťast nou shodu okolností, kdy došlo ke sražení osoby v ledové dráze skele tonistou jedoucím plnou rychlostí ve spodní etáži dráhy. Tento případ je velice neobvyklý a teoreticky by k němu nemělo vůbec dojít. Tento případ bude proto zřejmě posu zován orgány činnými v trestním řízení. Horská služba byla pořada telskou službou poslána k místu, kde se nalézal pacient č. 1. Bohu žel, zřejmě souhrou okolností byl pacient č. 2 nalezen až později. HS urychleně nakládá pacienta č. 1 do vozu a dojíždí k druhému pacien tu s mírným zpožděním. K takovéto situaci by nemělo teoreticky dojít a posádkou HS zřejmě nebylo na tuto eventualitu myšleno. Pracovník dráhy se zřejmě nalézal v tzv. kame rovém stínu. Tedy v bodu, kam ne zasahuje rozptyl kamer. HS okamžitě uvědomila ZZS a správně vyhodnotila rozsah zra nění. Dispečer operačního střediska vyhodnotil situaci velmi dobře jako potenciálně velmi vážnou a bez pro dlení informoval dostatečný počet výjezdových skupin ZZS. Postupu výjezdových skupin vel mi napomáhalo, že byla na místě nehody přítomna posádka HS, kte rá již provedla transport pacientů do centra první pomoci a správně uvedla množství a charakter úra zových mechanismů. Pacient byl vyšetřen dle struktury trauma pro tokolu algoritmem ABCDE. Dalším významným faktorem byl fakt, že na místě byl přítomen lékař, který provedl lékařské úkony ještě před příjezdem lékaře ZZS. Reponace zlomeniny byla provedena lékařem a záchranářem za stálé monitorace vitálních funkcí. Dlaha byla nasaze na také za asistence více zachrán ců, analgezie byla provedena ještě před manipulací s poraněnou kon četinou. Adekvátní byla také včasná preoxygenace pacienta obličejovou maskou o velkém objemu kyslíku a zajištění krevního řečiště vhodnou velikostí kanyly.

Druhý pacient byl zajištěn a vy šetřen ve stejném čase studen tem oboru zdravotnický záchra nář za asistence zdravotnického záchranáře. Prognóza obou pacientů se před pokládá dobrá. Pokud pacient č. 1 nemá žádná přidružená poranění, je jeho předpokládané propuštění z nemocnice do několika dnů, maxi málně týdne. U pacienta č. 2 je nutná chirurgická revize rány spojená s os teosyntézou holenní kosti a předpo kládá se jeho několikatýdenní pobyt na lůžkovém oddělení v nemocnici s následným propuštěním do do mácího léčení doprovázeného re habilitací. Pokud nedojde k vážným pooperačním komplikacím či pokud nebyla poškozena inervace končeti ny, lze prognózu předpokládat jako dobrou, bez trvalých následků.

Doporučení pro praxi Doporučením pro praxi je pro hloubení znalostí pracovníků ZZS ve spádové oblasti bobové dráhy. Zvážit možnost společného cvičení členů Horské služby se členy ZZS a technickými pracovníky bobo vé dráhy v reálných podmínkách a sjednotit postupy vyprošťování poraněných z ledového koryta s kla dením důrazu na dostatečnou imo bilizaci potenciálně i viditelně pora něných tělesných regionů. Základem každé úspěšné akce je rychlá a efektivní komunikace. Cí lem by mělo být zlepšit komunikaci, kooperaci a připravenost perso nálu sportoviště se zdravotnickou službou. Významným bodem je také edu kace a proškolení personálu dráhy týkající se nebezpečí a rizik při nere spektování základních bezpečnost ních opatření. Poměrně vhodným opatřením by bylo vybavit jednotli vé pracovníky dráhy akustickým či vibračním hlásičem o uzavření drá hy, který by mohl spustit hlasatel ze svého stanoviště ihned po ohlášení uzavření dráhy. Tímto opatřením by bylo možné zabránit přeslechnutí či nerespektování hlasové výzvy.

Závěr Závěrem je nutno konstatovat, že přítomnost a včasná dostupnost zdravotnické služby a lékařské služ by na bobových drahách, jak na zá vodních podnicích, tak i na trénin kových jednotkách, má své opod statnění a mohla by být podnětem a příkladem pro zlepšení zdravot nického dohledu na jiných sportov ních akcích či událostech.

florence 2/18

Literatura: 1. Atzbach U et al. Notfallsanitäter. 2. vyd. Padeborn: M. P. Media-Print Informationstechnologie, 2016. 695 s. ISBN 978-3-943174-54-0 2. Bydžovský J. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014. 75 s. ISBN 80-247-0680-6 3. Dobiáš V et al. Prednemocničná urgentná medicína. 2. vyd. Martin: Osveta, 2012. 737 s. ISBN 978-808063-387-5 4. Enke K et al. Patientenversorgung und spezielle Notfallmedizin. 5. vyd. Padeborn: M. P. Media-Print Informationstechnologie, 2015. 696 s. ISBN 978-3-943174-41-0 5. Kühn D et al. Rettungsdienst heute. 4. vyd. München: Elsevier, 2007. 1050 s. ISBN 978-3-437-46192-7 6. Martínková J. Sportovní úrazy a přetížení pohybového aparátu sportem: praktický průvodce pro zdravotníky i laiky. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 71 s. ISBN 978-80-204-2454-9 7. Michalský R. Kapitoly z obecné traumatologie končetin a první pomoci pro studující ošetřovatelství. 1. vyd. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2009. 80 s. ISBN 978-80-7248-538-3 8. Mokrošová I. Německo-český/česko-německý lékařský slovník. Praha: Grada, 2002. 912 s. ISBN 978-80247-0218-6 9. Moster R, Mosterová Z. Sportovní traumatologie. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 106 s. ISBN 978-80-210-4312-1 10. Pokorná E, Kandráč R. Anglicko-český/německo-český/česko-německo-anglický slovník sportovního tréninku. Praha: Grada, 2011. 176 s. ISBN 978-80-247-3937-3 11. Remeš R et al. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 152 s. ISBN 978-80-247-1079-2 12. Bobteamczech. [online]. [2016-12-16] Dostupné z: http://www.bobteam. cz/o-nas/faq 13. Internationales Bob – Reglement. [online]. [2017-01-05]. Dostupné z: 2016_Internationales_Reglement_ BOB.pdf 14. IRO – Internationale Rennrodelordnung. [online]. [2017-01-04]. Dostupné z: www.fil-luge.org/cdn/uploads/ iro-2016-d-gut-zum-druck.pdf 15. ISBF Bob – Geschichte. [online]. [2016-12-15]. Dostupné z: http:// www.ibsf.org/de/unser-sport/bob-geschichte 16. ISBF: Skeleton – Geschichte. [online]. [2016-12-16]. Dostupné z: http:// www.ibsf.org/de/unser-sport/skeleton-geschichte

PROFESIONALITA A PRESTIŽ

Vyzkoušejte oděvy Cadenza a vytvořte si svůj profesní styl.

Objednejte si sako MEDEA, užijete ho v každém ročním období.

Nakupujte snadno a rychle Prodejna Cadenza Myslíkova 31, Praha 1 E-shop Cadenza www.cadenza.cz Zelená linka 800 148 830

WWW.CADENZA.CZ 21

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

florence 2/18

Masivní zevní krvácení – umíme je efektivně zastavit? Cílem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost s problematikou managementu masivního zevního krvácení. Tento život ohrožující stav je stále ještě poměrně opomíjený jak v osnovách první pomoci pro laiky, tak v pregraduálním a často i v postgraduálním vzdělávání zdravotnických pracovníků. Výsledkem toho je nedostatečná připravenost profesionálních zdravotníků.

asivní zevní krváce ní je jednou z takzva ných preventabilních příčin úmrtí trauma tických pacientů (Eastridge et al., 2012). Znamená to tedy, že efektiv ním a rychlým zákrokem lze tomuto úmrtí zabránit! K tomu, abychom postupovali efektivně, potřebujeme správné znalosti, dovednosti a po můcky. Stejně jako u náhlé zástavy oběhu jde o první minuty, tak i při masivním zevním krvácení, pakli že není promptně zastaveno, klesá

tek s improvizovaným vratidlem. Zajímavý je příběh jižanského ge nerála Alberta Sydneye Johnstona (1803–1862), který byl zraněn „přá telskou“ palbou do dolní končetiny. Generál neměl, bohužel, v místě za sažení cit, což byl důsledek přede šlého zranění, ránu proto ignoroval a zemřel na vykrvácení (exsangui naci) s turniketem v kapse. V průběhu první světové války neuznávalo mnoho válečných chi rurgů turniket jako správný pro středek pro zastavení krvácení. Na příklad známý francouzský chirurg Théodore Tuffier (1857–1929), který radil chirurgům francouzské armády v poli, napsal v průběhu války člá nek, ve kterém popsal některé výzvy pro výuku francouzských mediků.

Ke stavění masivního zevního krvácení používáme pomůcky a techniky, které jsou doporučeny Výborem pro bojovou medicínu (Committee for Tactical Combat Casualty Care). šance na přežití k nule. Tento článek je určen profesionálním zdravotníkům a pojednává o správné praxi při zástavě masivního zevního krvácení za použití správných prostředků. Nepojednává tedy o použití improvizovaných pomůcek!

Historie O tom, že masivní zevní krvácení způsobuje rychlou smrt, vědí lidé od pradávna. Známá historie po užití zaškrcovadla (turniketu) sahá už do středověku. Designovaný turniket použil poprvé francouzský vojenský chirurg Etienne J. Morel v roce 1674 při obléhání Besanço nu během francouzské války. Turni kety byly používány také v americké občanské válce na obou stranách konfliktu. Vojáci nosili zpravidla šá

Nebyl příliš nadšen používáním tur niketů a konstatoval, že jeho lékaři by měli být schopni zastavit krvá cení šitím. Prohlásil: „Turnikety jsou občas využívány za okolností, kdy je opravdu nemožné použít ligaturu, ale to způsobuje katastrofy. Jakmile tedy uvidíte v sanitce turniket, oka mžitě jej odstraňte.“ Jelikož ranění byli do lazaretů často dopravováni několik hodin, mnozí nepřežili. Druhá světová válka přinesla opět obrovské množství zranění končetin a turnikety byly opět nasa zeny. A stejně jako se opakuje histo rie, i ve druhé světové válce se ob jevují historické záznamy o zneužití turniketů, neúmyslně skrytých tur niketech pod přikrývkou, nebezpečí transportu pacienta s aplikovaným turniketem apod.

Válka v Koreji byla další příleži tostí pro testování turniketů. O je jich popularizaci se snažil mladý chirurg generál Carl Hughes. Dá se říci, že negativní přístup k turniketu jako k efektivnímu ná stroji pro zástavu končetinového krvácení přetrvával až do války ve Vietnamu. Jako turniket tu sloužilo leccos – pásek, šátek, gáza… V sou časné době při boji proti terorismu (Irák, Afghánistán) dochází ke zlo mu v přístupu k turniketům. Je to způsobeno zejména množstvím dat, která ukazují na efektivitu a bez pečnost tohoto prostředku (Welling et al., 2012). Takže když se nad historií použití efektivního nástroje k zastavení ma sivního krvácení na končetinách za myslíme – již od začátku věků víme, že na masivní krvácení raněný umírá, ale efektivní pomůcku (de signovaný turniket) začínají ozbro jené složky Spojených států ame rických používat až někdy v letech 2004–2005. Do odborné literatury a doporučení pro civilní medicínu se turnikety dostávají (v USA) až v roce 2008 (8. vydání Advanced Trauma Life Support). A jak jsme my, profesionálové, připraveni na zástavu masivního kr vácení v roce 2018? Na to se zeptej te každý sám sebe.

Masivní zevní krvácení – charakteristika Jak vlastně vypadá masivní zevní krvácení? Zapomeňte na pulzující světle červenou krev stříkající metr daleko. Ve většině případů se jedná o smíšené krvácení (tepenné i žilní). Z rány vytéká krev (jako když pustí te kohoutek). Známky masivního zevního kr vácení jsou: krev na podlaze (kaluž krve), krví nasáklé oblečení, koagu la. Čas zkoumat celkové příznaky velké krevní ztráty (tachypnoe, ta chykardie, hypotenze) v tuto chvíli NEMÁTE!

fota: Profimedia

Petr Karmazín, B.Sc., MBA, EMT, CM, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

schéma 1 algoritmus končetinového krvácení

schéma 2 algoritmus junkčního krvácení

Končetinové krvácení?

Junkční krvácení?

Přímý tlak do rány (pěst, prsty)

Přímý tlak do rány (pěst, prsty)!

schéma 3 algoritmus prolongované péče Odsun raněného déle než 2 hodiny?

Proveď packing rány a nasaď tlakový obvaz Turniket

Packing rány

Nefunguje?

Tlak na ránu (gázu) 5–6 minut (pokud jste použili hemostatika Chitosan nebo Zeolit, 2–3 minuty)

Nefunguje?

Dotáhni turniket!

Nefunguje?

Další turniket cca 10 cm nad ránu

Pokud funguje – povol proximální turniket

Nasaď druhý turniket přímo vedle prvního!

Stále krvácí?

Dotáhni proximální turniket a ujisti se, že je krvácení zastaveno

Zaškrcovadlo – special operational Forces Tactical Tourniquet Wide a zaškrcovadlo – combat application Tourniquet (caT)

Zaškrcovadlo – combat application Tourniquet (caT) nasazené na končetinu

Pomůcky Ke stavění masivního zevního krvá cení používáme pomůcky a techni ky, které jsou doporučeny Výborem pro bojovou medicínu (Committee for Tactical Combat Casualty Care). Z jednoduchého důvodu. Tyto po můcky a techniky prokazatelně fun gují (široká evidence důkazů). Tur nikety doporučené výborem jsou tři: → Combat Application Tourniquet (zkratka CAT), → Special Operation Forces Tacti cal Tourniquet (zkratka SOFTT), → Emergency Medical Tourniquet (zkratka EMT).

zástava končetinového krvácení bude velice efektivní (Buttler et al., 2012). Ke stavění junkčního krvá cení (packing rány) lze použít sa vou gázu (například Kerix) nebo gázu s hemostatikem (Chitosan nebo Zeolit). Pro specifické situace, jako jsou například vysoké ampu tace dolních končetin, existují tak zvané junkční turnikety – výborem doporučené jsou CombatReady Clamp (zkratka CRoC), SAM Junc tional Tourniquet (zkratka SAM JT) a Junctional Emergency Treatment Tool (zkratka JETT).

Technika Pokud používáte jeden či více typů z těchto doporučených turnike tů, máte navíc velikou šanci, že

Z hlediska taktiky zastavení krvá cení můžeme rozdělit krvácení na končetinové a junkční.

Končetinové krvácení lze efektiv ně zastavit za použití turniketu. Nic méně, než turniket vyndáme z kapsy, batohu…, je nejrychlejší cestou k zá stavě či alespoň k omezení krvácení tlak v ráně (např. použitím pěsti či prstů – dle charakteru rány). Turniket nasazujeme primárně co nejvýše na končetinu (co nejblí že k srdci). Už samotné nasazení a utáhnutí turniketu na končetině musí být co nejtěsnější (neměli by chom být schopni vsunout pod tur niket prsty) a následně otáčíme vra tidlem, dokud nepřestane z rány vy tékat krev (krvácení je zastaveno). Po provedení zástavy krvácení pomocí turniketu je třeba zdokumentovat čas naložení turniketu. Pokud máte fixu, lze ho vyznačit přímo na turni

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

ket – zajišťovací velkro páska u vra tidla. Bezpečná doba naložení turni ketu je cca 2 hodiny (Callawa et al., 2011). Pokud nasazení turniketu selže, pokuste se jej více dotáhnout vratidlem. Pokud ani to nefunguje, použijte druhý turniket, který nasa díte vedle prvního. Z toho vyplývá, že jeden turniket ve výbavě je málo! Pokud i to selže, musíte provést pac king rány jako u krvácení junkčního. Takzvané junkční krvácení je kr vácení v místech, kde nelze použít primárně turniket. Jedná se ze jména o třísla, axily a krk. Taktika zástavy junkčního krvácení spočí vá ve vytvoření tlaku na krvácejí cí ránu pěstí či prsty (stejně jako u končetin). Nicméně pro efektivní zastavení masivního krvácení musí me provést takzvaný packing rány. V podstatě se jedná o vyplnění rány gázou (s hemostatikem či bez něj). Tím docílíme vytvoření tlaku na bázi rány a zdroji krvácení. Po pro vedení packingu (vyplnění rány až nad okraj) vytváříme tlak na ránu (gázu) minimálně 5–6 minut (po kud použijeme gázu s hemostatiky, tak 2–3 minuty). Poté kontrolujeme, zda gáza neprosakuje, a nasazuje

florence 2/18

me na ránu s gázou tlakový obvaz, pokud to anatomicky lze. Nesmíme zapomenout, že nasazení turnike tu či packing rány způsobují bolest, proto včas podáváme analgetika!

Trénink Pro zvládnutí efektivního nasazení turniketu či provedení packingu rány je třeba tyto dovednosti trénovat. Je to jako jakákoli jiná technická doved nost. Trénink nasazování turniketu lze provádět mezi sebou, což má i jis té výhody oproti neživému modelu. Zejména sami ucítíte, jaký tlak (až do bolesti) musíte vynaložit, abyste za stavili cirkulaci v končetině. Pro kon tolu zástavy cirkulace v končetině palpujte arteria radialis, respektive arteria dorsalis pedis. Pro trénik pac kingu lze použít například polysty renovou desku, do níž uděláte ránu (kavernu), kterou se následně snažíte vyplnit pomocí techniky packingu.

Závěr Používejte správné techniky a správné pomůcky ve správný čas a na správném místě! To je recept na efektivní management masivní ho zevního krvácení.

Literatura: 1. Buttler FK Jr, Blackbourne LH. Battle field trauma care then and now: a decade of Tactical Combat Casualty Care. J Trauma Acute Care Surg. 2012;73(6):395–402 2. Callaway DW et al. Tactical emergency casualty care (TECC): guidelines for the provision of prehospital trauma care in high threat environments. J Spec Oper Med. 2011;11(3):104–122 3. Eeastridge BJ et al. Death on the battlefield (2001–2011): implica tions for the future of combat casualty care. J Trauma Acute Care Surg. 2012;73(6):431–437 4. Welling DR et al. A brief history of the tourniquet. J Vasc Surg. 2012;55(1):286–290

Jde to i jinak… V září roku 2015 bylo v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici v Praze (ÚVN) otevřeno nové oddělení Následné intenzivní péče a Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (NIP-DIOP). Obě tato oddělení patří pod Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN Praha. Díky tomu je zajištěna kontinuita odborné péče pacientům, kteří již nevyžadují akutní péči, ale jejich stav potřebuje intenzivní ošetřovatelskou péči, umělou plicní ventilaci nebo specifickou péči s ohledem na úroveň vědomí.

Bc. Helena Dvořáková, KARIM ÚVN Praha

ddělení disponuje šesti lůžky následné intenzivní péče a 14 lůžky dlouhodo bé intenzivní ošetřovatel ské péče pro nemocné, u kterých již není potřeba umělá plicní ventilace a nepřetržitá monitorace vitálních funkcí. Pacienti, kteří jsou většinou přijí máni na naše oddělení, jsou nemoc ní se získaným poškozením moz ku – kraniotraumata, cévní mozko vé příhody, hypoxická poškození

mozku z různých příčin apod. Mají různou úroveň vědomí, omezenou mobilitu, vnímání i komunikaci. Vy žadují velmi specifickou péči a pře devším čas. Jejich schopnost re akce na okolní podněty je většinou velmi omezená, klesá i schopnost soustředit se. Jejich možnost vyjá dření je spíše v nonverbální rovi ně – nemocní mají tracheostomii, změněnou úroveň vědomí, afázii apod. Péče je jim proto individuál ně přizpůsobována. Pro podporu pacienta, jeho autonomii a rozvoj schopností využíváme mimo jiné koncept Bazální stimulace®, zejmé na jeho jednotlivé prvky.

Koncept Bazální stimulace® je podpůrný koncept užívaný v péči o pacienty se změnou vnímání, ko munikace nebo pohybu. Původně vychází ze speciální pedagogiky a péče o jedince s mentálním, těles ným nebo kombinovaným postiže ním. V dnešní době je tato metoda rozšířena do mnoha medicínských oborů. Nejčastěji se využívá v péči o seniory nebo v paliativní péči. Podporuje vlastní identitu pacienta, jeho jedinečnost, umožňuje mu na vázání komunikace s okolím, podpo ruje jeho orientaci v čase i v prosto ru. V rámci bazálně stimulující péče je nemocný chápán jako rovnocen

odborné téma intenzivní péče a urgentní medicína

ný partner a svébytná osobnost s vlastní historií a zkušenostmi. Lze říci, že pečující je průvodcem ne mocného na stejné cestě po stejnou dobu a svými nabídkami podporuje rozvoj pacientových schopností. Nedílnou součástí celého koncep tu je zapojení rodiny do poskytova né péče. Čas, který rodina s nemoc ným stráví, je ničím nenahraditelný. Pro personál je to opravdu cenná pomoc, neboť blízkost rodinného příslušníka, partnera či velmi blízké osoby je nesmírně důležitá. S ohle dem na jednotlivé pacienty, kteří prošli naším oddělením, si troufám konstatovat, že ve většině případů, kde byla zapojena rodina, která se podílela na péči o svého blízkého, byl vývoj pacienta často hodnocen po zitivněji, než bychom s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu očekávali. Zaškolení rodiny do bazálně stimu lující péče zajišťuje přímo lektorka konceptu Bazální stimulace, na jed notlivé dotazy dokáže reagovat i pro školený personál. Zároveň je rodině

→ spastická kvadruparéza → dysfagie → prokrvácená iCMP obou thalamů → stp. rozsáhlé trombóze mozko vých splavů Pacientka je přijímána k hospitalizaci na oddělení DIOP po předchozí hos pitalizaci na oddělení ARO a NIP jiné ho zdravotnického zařízení. Je spon

Koncept Bazální stimulace® vychází ze speciální pedagogiky a péče o jedince s mentálním, tělesným nebo kombinovaným postižením. a blízkým nabízena psychologická i spirituální podpora pro zvládání nelehké situace. Lze konstatovat, že rodinní příslušníci zažívají jednotli vé fáze modelu Kübler-Rossové, jen v jiném časovém údobí a rozsahu. Práce na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče je fyzicky i psychicky velmi náročná. Pacienty jsou často mladí lidé a ko munikace s rodinou není vždy snad ná. Personál má k dispozici psy chologickou podporu nebo může navštívit relaxační hodiny pořádané oddělením psychologie. Obrovskou výhodou je také podpora vedoucích pracovníků oddělení i kliniky. Někdy nás, personál, situace na šich pacientů velmi emočně zasáh ne. Nejvíce snad v případech, kdy se v naší péči ocitají mladé mamin ky. Za všechny uvádím následující kazuistiku.

foto: Profimedia

Kazuistika Žena, 25 let, ischemická cévní moz ková příhoda (dále jen iCMP), sed mý měsíc těhotenství. Některé z diagnóz: → následky mozkového infarktu → kolísavý stav vědomí

tánně ventilující, tracheostomovaná, interminentně fixuje pohledem, na výzvu nevyhoví. Je živena perkutánní endoskopickou gastrostomií. V rámci předchozí hospitalizace pacientky byla provedena sekce – operační porod, zdravý chlapeček je hospitalizován na neonatologické jednotce jiného zdravotnického za řízení, neboť ÚVN nedisponuje po rodním a pediatrickým oddělením. S ohledem na stav pacientky bylo v rámci ošetřovatelské péče in dikováno zavedení prvků konceptu Bazální stimulace pro rozvoj vnímá ní, pohybu i komunikace. Bylo třeba podpořit její orientaci a adaptaci na nové prostředí. Ve spolupráci s ro dinou byla odebrána biografická anamnéza mapující zvyky pacient ky a její životní rytmus. Na základě informací byl vytvořen plán péče a rodina byla proškolena v bazální stimulaci. Prvky bazální stimulace, které byly zavedeny do péče o pacientku: somatická stimulace → zklidňující koupel → polohování → masáž stimulující dýchání

Somatická stimulace byla propojena s vibračními technikami pro ovlivně ní svalového napětí, hlubšího zažití těla a v rámci dechové rehabilitace. vestibulární stimulace → vertikalizace, technika „ovesného klasu“ stimulace jednotlivých smyslových rovin → s důrazem na orofaciální stimu laci ve spolupráci s logopedkou, nácvik polykání V mezidobí mezi jednotlivými pod něty měla pacientka dostatek odpo činku pro zpracování a následnou reakci. Do péče se aktivně zapojila rodina – koupání, orofaciální stimu lace, nácvik polykání, procházky po areálu nemocnice. S ohledem na diagnózu a lékař skou prognózu byl vývoj pacientky více než dynamický, každý den jsme byli překvapeni novým postupem a dovednostmi. Po dvou měsících hospitalizace byla pacientka schop na překladu na následnou rehabi litační péči. Byla jí odstraněna tra cheostomická kanyla, stravu přijí mala částečně perorálně, proto byla prozatím zachována perkutánní en doskopická gastrostomie. Dále pro bíhá nácvik chůze v chodítku. Obrovskou motivací byl pro pa cientku její syn. Jejich první setkání proběhlo v rámci hospitalizace na našem oddělení a pro všechny zú častněné se jednalo o velmi emotivní okamžik. Kontakt matky a dítěte je dů ležitý pro rozvoj jejich vztahu, je ob rovskou motivací pro pacientku a lze říci, že vývoj dítěte ovlivňuje i vývoj pacientky po všech stránkách. Díky mimořádné péči rodiny, léčeb né a ošetřovatelské péči, fyzioterapii, ergoterapii, nutriční terapii a další ná vazné péči se zdařil návrat pacientky zpět do jejího rodinného života.

praxe

florence 2/18

Využití krytí UrgoClean Ag v hojení syndromu diabetické nohy Souhrn:

Klíčová slova:

Léčba diabetických ulcerací musí být komplexní, zahrnující odlehčení nohy, revaskularizaci, léčbu infekce, débridement a lokální léčbu. V léčbě nehojících se ulcerací může významně pomoci krytí s čisticím a antibakteriálním účinkem, což je dokumentováno kazuistikou. Syndrom diabetické nohy – lokální krytí – TLC-Ag technologie.

Use UrgoClean Ag dressing in healing of diabetic foot syndrome

Keywords:

The diabetic foot treatment must be complex and contains offloading, revascularization, infection therapy, debridement and local therapy. The wound management with cleansing and antibacterial effect could be very effective in the treatment of non-healing ulcerations, which is documented in a case report. Diabetic foot syndrome – local treatment – TLC-Ag technology.

MUDr. Pavlína Piťhová, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN v Motole

Úvod Syndrom diabetické nohy je závaž nou situací, která výrazně zhoršuje kvalitu života diabetika. V patogenezi diabetických ulcerací se uplatňuje porucha čití na podkladě diabetické senzitivní neuropatie a/nebo isché mie tkání, hojení zhoršuje přítom nost infekce. Vlastními mechanismy, které však přímo vedou ke vzniku ulcerace, jsou nejčastěji otlak z ne padnoucí obuvi (chybí protektivní vjem bolesti, pacient kvůli diabetické neuropatii nepozná, že ho obuv tla čí) či chůze s cizím tělesem v obuvi, drobný úraz nebo termické poškoze ní (jak teplem, tak chladem) (1). Léčba diabetických ulcerací musí být komplexní a zahrnuje odstraně ní tlaku na ulceraci (odlehčení, které je zásadním momentem v léčbě ul cerace), v případě ischémie je nutná revaskularizace endovaskulární nebo

1 26

chirurgickou cestou, v případě infek ce bývá nutné přeléčení antibiotiky. Nedílnou součástí léčby je ale i pra videlný débridement a systematická příprava spodiny rány. Teprve po do konalé přípravě rány můžeme zvolit vhodný typ krytí, přičemž při jeho vý běru se většinou řídíme pravidly The wound healing continuum (2). V případě diabetických ulcerací je však na povrchu rány často pří tomen biofilm bránící hojení rány. V tomto případě je velmi výhodné volit lokální krytí, které dokáže zmír nit bakteriální nálož v ráně a urych lit tak hojení.

Krytí na rány UrgoClean Ag Krytí UrgoClean Ag bojuje proti lo kální infekci kombinací antimikrobi álního a čisticího účinku a je indiko váno k lokální léčbě exsudujících ran (bércové vředy, dekubity, diabetické vředy), akutních ran (traumatické rány, pooperační rány) a ran s rizi kem nebo příznaky lokální infekce. Jedná se o sterilní nepletené krytí

z vysoce absorpčních a kohezivních polyabsopčních hydrofilních vlá ken (polyakrylát). Hydrofilní čisticí krytí je potaženo měkkou adhezivní hojivou vrstvou (tzv. TLC-Ag lipido koloidní technologie složená z hyd rokoloidu – karboxymethylcelulózy, parafínového oleje, vazelíny a nosi čových polymerů). TLC-Ag vrstva je impregnována stříbrnými solemi (Ag2SO4). Při kontaktu s exsudátem rány vytváří tato TLC-Ag vrstva gel. Vzniká tak vlhké prostředí příznivé pro hojení rány. Zároveň se při styku s exsudátem uvolňují Ag+ ionty. Krytí vykazuje výborný čisticí a silný antibakteriální účinek včetně účinku proti biofilmu. Antibakteriál ní účinek byl jednoznačně prokázán jak in vitro, tak v randomizovaných studiích (3). Tento typ krytí vykazuje silnou baktericidní aktivitu vůči bak teriím MRSA (methicilin rezistentní Staphyloccocus aureus) a Pseudomonas aeruginosa (které mnohdy představují velkou výzvu v léčbě ranných infekcí), po 24hod. kontak

fota: Podiatrická ambulance FN Motol

Summary:

praxe

tu s ránou byl zaznamenán pokles o více než 99,99 % bakterií, antimi krobiální účinnost je širokospektrá, byla prokázána inhibice 36 bakte riálních a 4 kvasinkových kmenů po 24hod. kontaktu krytí s ránou (4, 5).

Kazuistika pacienta léčeného krytím UrgoClean Ag Nyní 80letý muž, hypertonik a dia betik 2. typu na kombinační léčbě metforminem a bazálním inzulinem, se slušnou metabolickou kompen zací (HbA1c 56 mmol/mol), byl sle dován v podiatrické poradně Fa kultní nemocnice v Motole v letech 2012–2013 pro recidivující defekty na patě levé dolní končetiny. V zimě 2013 došlo k rozvoji leukocytoklas tické vaskulitidy, pro kterou byl léčen systémovými kortikoidy. Při imuno supresi došlo ke vzniku flegmony a následně gangrény, pro kterou byla levá noha amputována v bérci. Nově se pacient objevil v podiatrické am bulanci v únoru 2017, a to s několika defekty smíšené etiologie při diabe tické neuropatii a chronické žilní in suficienci na nártu, vnitřním kotníku a vnitřní straně bérce pravé dolní

končetiny (obr. 1 – rozložení defek tů), s opakovaně přítomnými povlaky (slough) a biofilmem. Byla zahájena standardní léčba (débridement + ob klady + krytí s antibakteriálním pů sobením) v kombinaci s kompresivní bandáží krátkotažným obinadlem a edukací pacienta o důkladné pod poře funkce svalově-žilní pumpy. Po celou dobu byl pravidelně každé dva týdny prováděn mechanický débri dement pro přítomnost slough a bio filmu. Nicméně do podzimu 2017 se defekty nehojily a ani se nijak drama ticky neměnila jejich velikost. Z to hoto důvodu jsme v listopadu 2017 použili nový typ krytí UrgoClean Ag na všechny defekty (obr. 2). Po šesti týdnech aplikace došlo k velmi dra matickému zlepšení defektu – nebyl přítomen slough ani biofilm a došlo k dramatické redukci velikosti ulce race (obr. 3).

Literatura: 1. Jirkovská A a kol. Syndrom diabetické nohy. Komplexní týmová péče. Praha: Maxdorf, 2006, s. 29–35 2. Gray D, White RJ, Cooper P, Kingsley AR. Understanding applied wound management. Wounds UK 2005;1(1): 62–68 3. Lazareth I, Meaume S, Sigal-Grinberg M et al. The role of a silver releasing lipido-colloid contact layer in venous leg ulcers presenting inflammatory signs suggesting heavy bacterial colonisation: results of a randomised controlled study. Wounds 2008;20(6):158–166 4. Gottrup F, Apelqvist J, Bjansholt T et al. EWMA Document: Antimicrobials and Non-healing Wounds – Evidence, Controversies and Suggestions. J Wound Care. 2013;22(5 Suppl):1–92 5. Desroche N et al. Antibacterial properties and reduction of MRSA biofilm with a dressing combining polyabsorbent fibres and a silver matrix. J Wound Care. 2016: 25(10):577–584

Recenzovali:

Závěr Nové krytí UrgoClean Ag s kom plexním čisticím a protibakteriálním účinkem může být významným po mocníkem v komplexní léčbě neho jících se diabetických ulcerací.

MUDr. Robert Bém, Ph.D. ambulance Kliniky diabetologie, IKEM Praha MUDr. Jarmila Jirkovská Diabetické centrum ÚVN Praha

recenzované články / abstrakta

Informovanost pacientů o právech pacientů při poskytování ošetřovatelské péče Souhrn:

Klíčová slova:

Práva pacientů jsou součástí legislativy České republiky od roku 2011 a konkrétně se nacházejí v zákoně č. 372/2011 Sb. Tím jsou tedy právně vymahatelná a nejen z tohoto důvodu by se měl klást větší důraz na jejich dodržování. Článek se zabývá problematikou dodržování práv pacientů v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou s použitím techniky dotazníku. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o právech pacientů, dále zda je dodržována identifikace pacientů při podávání perorálních léků z pohledu pacientů a zda je z pohledu pacientů dodržováno jejich právo na respektování soukromí při sběru ošetřovatelské anamnézy. Informovanost – ošetřovatelská péče – pacient – práva pacientů – všeobecná sestra.

Patient information on patients’ rights in the provision of nursing care Summary:

Keywords: Autoři:

The rights of patients are part of legislation from the year 2011, concretely are contained in statute number 372/2011 Sb. and they are legally enforceable. For this reason should be greater attention to compliance. Article deals with the patients’ rights. The research is elaborated using a quantitative research with the help of questionnaires. The aim of this work was to identify patients awareness of their rights, whether the from the point of view of patiens abide by identification of pa tients with oral drugs and whether is abide by the patients’ rights to respect privacy when is collecting nursing anamnesis. Information – nursing care – patient – patients’ rights – general nurse. Bc. Kristýna Kosturová, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci, Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Chcete mít přístup ke všem článkům na webu www.florence.cz? Předplaťte si časopis Florence. Více informací najdete na www.florence.cz/predplatne/

Celé znění výše uvedeného recenzovaného článku naleznou naši předplatitelé na webu www.florence.cz, jako přílohu elektronické verze časopisu, v archivu časopisu a v rubrice Recenzované články. Do všech těchto rubrik mají přístup všichni předplatitelé časopisu Florence.

praxe

florence 2/18

Další posun v ANTT – aseptické bezdotykové technice. Jak správně ošetřovat bezjehlové konektory? Tento článek se zabývá vlivem na compliance, incidenci bakteriémie v souvislosti se zavedením VAD (Vascular Access Device) a vlivem pasivní dezinfekce, čili srovnáním bezdotykové techniky ANTT (Aseptic Non-Touch Technique) prostřednictvím dezinfekčního uzávěru bezjehlového konektoru versus aktivní manuální dezinfekce.

Mgr. Jana Cheníčková, Scientific Affairs & Education, Critical & Chronic Care Solutions Division, 3M Central Region

řetrvávající problém bez pečnosti pacientů je snížit počet infekcí v souvislos ti s pobytem v nemocnici HAI (Hospital Associated Infection), zejména takových, kterým lze před cházet, jako např. CRBSI – infekce krevního řečiště v souvislosti se zavedením katétru, tvořící až 20 % těchto infekcí, jež vzniknou v dů sledku nedodržení ošetřovatelských postupů – Bundles (NHS Choices, 2012). Ačkoli může dojít ke konta minaci z infuzních roztoků a intra venózních linek, existují dvě hlavní cesty vstupu mikroorganismů, které mohou přispět ke vzniku infekce bě hem doby zavedení katétru a jeho životnosti, a to extraluminální v místě inzerce (zde podstatnou roli hraje i hygiena rukou personálu) a intraluminální – prostřednictvím samotného katétru nebo bezjehlo vého konektoru. Aby se zabránilo extraluminální infekci krevního řeči ště, jsou doporučovány prostředky obsahující chlorhexidine glukonát na dezinfekci pokožky a I.V. krytí ka tétru jako standardizovaný postup pro ošetřovatelskou péči I.V. vstu pů. Nicméně vzhledem k tomu, jak často se do katétru během jeho ži Vydezinfikováno?

Kultivace z použitého bezjehlového konektoru

votnosti vstupuje, zůstává vysokým rizikem jako portál pro intraluminál ní vstup bakterií.

Správná praxe, dle doporučení Přestože se v posledních letech péče o I.V. vstupy výrazně posunula, pod pořeno guidelines jako INS, CDC, SHEA, JAVA, EPIC3 a NICE, důsled ná a účinná dezinfekce bezjehlových konektorů je jednou z oblastí praxe, které byla věnována menší pozor nost. Při vstupu do bezjehlového ko nektoru je nutné vždy předpokládat, že je kontaminováný. Kaler & Chinn, 2007 studie prokázala, že je nezbyt né, aby každý bezjehlový konektor byl při dezinfekci vystaven 15vteři nové expozici manuálního tření, tzv. „Scrubbing“, podobnému pohybu jako při vymačkávání citronu, a to buď 70% isopropylalkoholem, nebo 2% CHG v 70% isopropylalkoho lu. Tímto způsobem dezinfikovaný bezjehlový konektor může být po važovaný za bezpečný. Ale! Toto je multiple-steps proces s vyšší chybo vostí. Pro časově vytíženou zdravotní sestru je náročné provádět dezinfek ci bezjehlového konektoru metodou Scrubbing vždy 15 vteřin a pak ještě čekat 30 vteřin do úplného zaschnutí (15 s scrub + 30 s to kill/dry). Když organizace „Joint Commision“ zak tualizovala své cíle pro dosažení bezpečí pacienta „National Patient Safety Goals“, bylo do nich rovněž zahrnuto, aby byl použit standardi zovaný protokol k dezinfekci katétru a bezjehlových konektorů před vstu pem a s tím související implemen tace monitoringu pro dosažení lep ší compliance. V roce 2014 EPIC3 guidelines zrevidovaly „aktivní ma nuální“ dezinfekci a uvádějí na zákla dě klinických dat, že dekontaminace katétru a dekontaminace kůže před inzercí nebo výměnou I.V. krytí má být prováděna následujícím způso bem: Bezjehlové konektory a katétry by měly být dekontaminovány mini málně 15 vteřin pomocí CHG v 70% isopropylalkoholu před a po využití

systému (Loveday et al., 2014: S47). Tyto guidelines zdůrazňují nutnost správně dezinfikovat bezjehlové ko nektory před každým vstupem.

Pasivní dezinfekce přináší zjednodušení práce pro sestry Vznikají otázky, jestli jsou bezjehlo vé konektory opravdu správně de zinfikovány před každým vstupem a správně dlouhý čas? Zapomene me někdy konektory dezinfikovat? Jak sledujeme a měříme complian ce aktivní manuální dezinfekce? V USA je běžné, že pokud není dostatečná prevence infekcí HAI a je toto následně identifikováno, pozastaví pojišťovny zdravotnické mu zařízení úhradu za ošetření. Na tyto otázky najdeme odpověď v SHEA guidelines, jež doporuču jí nové technologie a další metody dezinfekce, a to dezinfekční uzávěry (Marshall et al., 2014:756). Existuje tedy řešení, kdy může být bezjeh lový konektor bezpečně vydezinfi kován jednorázovým dezinfekčním uzávěrem. Zdravotní sestra pouze odstraní fóliový kryt ze zadní strany uzávěru, uvnitř kterého je lékařská houbička impregnovaná 70% iso propylalkoholem, a našroubuje ho na bezjehlový konektor typu luer -lock. Tento způsob se nazývá pa sivní dezinfekce. Eliminuje se tak chybovost lidského faktoru. Dezin fekce 5-log redukce CFUs proběhne během 1 minuty. Není třeba mecha nické tření 15 vteřin dezinfekčním čtverečkem, které redukuje pouze 3–4log CFUs. 3M™ Curos dezinfekční uzávěr bezjehlových konektorů, jak se tento zdravotnický prostředek nazývá, pak drží bezpečně na svém místě, a tak to vydezinfikované konektory jsou mechanicky chráněné a připrave né k použití až na 7 dní, dokud není uzávěr zase odstraněn a konektor nemusí být v takovém případě opět dezinfikován před použitím. 3M™ Curos je jednorázový zdravotnický prostředek, v případě sundání musí

praxe

Graf 3M™ Curos™ dezinfekční uzávěry pro bezjehlové konektory Dezinfekční účinnost v čase 100 000 000 Počet CFU na bezjehlovém konektoru

Údaje z nezávislé laboratoře 1 minuta

1 000 000

7 dnů

10 000

Účinnost Curos™ dezinfekčních uzávěrů byla testována in vitro na 6 běžných organismech a podle výsledků došlo k více než 99,99% poklesu počtu organismů (> 4 log).

100

1000

10 000 100 000

S. aureus

P. aeruginosa

S. epidermidis

C. albicans

E. coli

C. glabrata

Přítomnost dezinfekčního prostředku na bezjehlovém konektoru v min. (LOG)

být vyhozen do biologického odpa du. Další výhodou je, že 3M™ Curos uzávěry mají zelenou barvu, a tak můžete jednoznačně díky vizuální observaci rozpoznat, který z bezjeh lových konektorů je vydezinfikovaný. Je vskutku překvapující, jak vypadá Petriho miska se stěrem povrchu bezjehlového konektoru užívaného několik dní, pokud konektor nebyl vydezinfikovaný správným postu pem. Taková vizuální demonstrace, jak rozsáhlé jsou bakteriální kolonie, jednoznačně ilustruje vysoké riziko infekcí, které ovšem sestry nemohou vidět pouhým okem.

Klinická data V roce 2014 proběhla šestiměsíční retrospektivní UK National Survey studie na 4 odděleních (Onkologie, Akutní pěče, Chirurgický JIP, LDN), zahrnující 1094 pacientů, s cílem

snížit výskyt CRBSIs a pomoci zlep šit nemocnicím compliance. Au dit se zaměřil na aktivní manuální a/nebo pasivní dezinfekci bezjehlo vých konektorů pomocí 3M™ Curos dezinfekčních uzávěrů u CVC a pe riferních kanyl. Během těchto 6 mě síců se podařilo snížit výskyt CRBSI z 4,3 na 1,5/1000 katétrových dní, počet infekcí se snížil z 26 na 8 pří padů, klesl počet dní blokovaných postelí o 198. Náklady na léčbu CRBSI se snížily o £387.366 v prů běhu tohoto období. Výsledky auditu ukazují, že vysoká míra compliance zaměstnanců s do držením protokolu má pozitivní vliv na redukci CRBSI. Zdravotníci použí vající pasivní dezinfekční uzávěry byli překvapeni jednoduchostí prostřed ku a jak snadno pak mohli sami revi dovat, zda je konektor vydezinfikova ný, díky jeho zelené barvě.

Bezpečí pro pacienta i díky ANTT Nižší výskyt CRBSI je dosažitelný s dobře podporovanými programy, které zahrnují povědomí zdravotníků o rizicích infekce v kombinaci s im plementací zdravotnických prostřed ků podporujících prevenci infekce, zejména pak aseptické bezdotykové techniky. Výsledkem je pak praxe podporující bezpečí pacienta, jedno dušší pro sestry při jejich každodenní práci. Bylo klinicky prokázáno, že se při použití 3M™ Curos dezinfekčního uzávěru snižuje intraluminální mi krobiální kontaminace a snižuje se signifikantně výskyt infekce krevního řečiště, a to zejména na jednotkách intenzivní péče, u pediatrických, on kologických, imunokompromitova ných pacientů s I.V. terapií. Literatura u autorky INZERCE

3M™ Curos™ Dezinfekční uzávěr pro bezjehlové konektory

3M Česko, spol. sr.o. www.3m.cz/zdravotnictvi Pro objednání kontaktujte distributora společnost Schubert CZ, s.r.o. 29 www.schubert24.cz

z konferencí

florence 2/18

Pleny u seniorů byly tématem Kulatého stolu v rámci Kongresu primární péče Magda Hettnerová, redakce Florence

Problém přidělování plen všem pacientům v seniorském věku na lůžkách ve zdravotnických zařízeních bez ohledu na to, zda je skutečně potřebují, bylo téma k diskuzi u kulatého stolu, která se konala v rámci letošního ročníku Kongresu primární péče v pátek 23. února 2018 v pražském Top Hotelu Praha.

debaty se sešli zástup ci lékařů, České asociace sester (ČAS), ale i Minis terstva zdravotnictví ČR (MZ ČR). Všichni se shodli na tom, že sou časná praxe v lůžkových zaříze ních – dávat plenkové kalhotky všem pacientům v seniorském věku bez ohledu na to, zda je sku tečně potřebují – je minimálně nedůstojná. „Zkušenost je taková, že se množí stížnosti rodin pacientů, kteří se dostanou na lůžkové oddě lení v nemocnici a i při sebemenší snížené hybnosti okamžitě dosta nou plenkové kalhotky. Kvůli stolici se pacientům na toaletu ještě po může, ale jinak je dneska standard, že všichni močí do plen,“ popsala MUDr. H. Kurzová. Otázka, kterou pak přítomným položila, zněla: „Můžeme s tím něco udělat?“ Prof. PhDr. RNDr. H. Haškov cová, CSc., která se debaty také účastnila, upozornila na fakt, že lidé dnes všeobecně ztratili zájem o osud druhého člověka. „To se projevuje jak v tom, že neznáme své sousedy, tak v tom, že nám na pacientovi jako na osobě nezáleží. On je někdo, kdo má být ošetřen,

což je prioritní a správné. Ale smy sl naší práce spočívá také v tom, že se o osud každého pacienta za jímáme. Takový zájem dnes mizí,“ řekla. Lékaři na celém světě si ten to fakt podle jejích slov uvědomu jí, ale současně upozorňují na to, že nemají čas se pacientům více věnovat. Přesto však mohou ne jen lékaři, ale i sestry udělat to, co prof. Haškovcová doporučila: „Vnímejte důstojnost svých pa cientů, nejen v tom filozofickém smyslu, a to jak tu vnější – tedy to, jak ten člověk vypadá, ale i tu vnitřní – tedy to, kým býval.“ (Právě pro vnitřní vnímání důstojnosti pacientů sestavila prof. Haškovcová pro sestry desatero, které uvádíme níže. – pozn. red.) Jaký vliv na lidskou psychi ku může tato praxe mít, přiblížil psychiatr MUDr. J. Krombholz. „V obecné mluvě je jakékoli neplá nované povolení svěračů doprová zeno velice negativním emočním hodnocením. Tím, že pacienty dá váme do plen a více méně je nutí me k tomu, aby svěrač neplánova ně povolili, protože nám se zrovna nechce jim pomoci, děláme jim velikou újmu na zdraví, protože je

Ostrava hostila podvacáté Colours of Sepsis PhDr. Renáta Zoubková, vrchní sestra KARIM FN Ostrava

Začátkem roku 2018, ve dnech 30. ledna – 2. února, hostila Ostrava odborníky z řad lékařů a sester pracujících v oboru intenzivní péče. Konal se tu již 20. ročník mezinárodního kongresu Colours of Sepsis Ostrava. Jeho součástí byl 5. postgraduální kurz sester v intenzivní péči, který se k této mimořádné akci připojil s cílem zvýšit možnosti zavedení preventivních opatření pro vznik sepse na pracovištích intenzivní péče do klinické praxe. 30

nutíme, aby odevzdali svou důstoj nost. A to je zdroj velmi nepříjem ných emočních stavů, které vedou k úzkostným stavům, k depresi – a všichni víme, že depresivní pa cient se velice špatně hojí. Měli by chom si tedy uvědomit, že tím, že pacienty dáme do plen, možná zís káme půl hodiny času denně, ale výrazně tím prodloužíme dobu je jich uzdravování,“ upozornil. Ke kritice současné praxe dávat všem starším pacientům pleny, bez vyhodnocení sobě stačnosti, se připojila i hlavní sestra ČR a zástupkyně MZ ČR Mgr. A. Strnadová, MBA. „Já osobně to považuji za velký ne švar,“ řekla. „Pocházím ještě ze staré školy, kdy jsme dbaly na to, abychom vedly naše pacienty k soběstačnosti a maximálně jim pomáhaly v sebeobsluze,“ uvedla. Stejný názor zastává i zástupky ně České asociace sester Jindra Pavlicová, která vyjádřila znepo kojení nad současnou situací a za ČAS přislíbila aktivní pomoc při hledání řešení této problematiky. V podobném duchu se vyjádřili i další zúčastnění odborníci a bě hem zhruba hodinové diskuze vy plynula na povrch ještě celá řada dalších problémů, které se v sou časné nemocniční praxi objevují. V závěru debaty se pak účastní ci shodli, že v případě problému aplikace plenkových kalhotek u se niorů je potřeba, aby si na ni sami pacienti a jejich rodiny nepřestá vali stěžovat. Dále je nutné zjistit finanční náklady na nákup plen a zazněl i návrh změnit podmínky pro akreditaci zdravotnických zaří zení tak, aby se v nich nově a pečli věji sledovala skutečně prováděná ošetřovatelské praxe.

ílem našeho setkání bylo, díky komunikaci sester z různých intenzivních oborů, rozšířit své zkušenosti s ošetřováním kriticky nemocných pacientů. Stejně jako loni, kdy se velmi osvědčila spolupráce s tý mem fyzioterapeutů, byla i letos součástí sesterské části kongresu společná sekce věnovaná fyziote rapii v intenzivní péči, kterou koor dinovali fyzioterapeuti z Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) – jme novitě Mgr. I. Chwalková s podpo rou odborné společnosti Unie fy

Desatero sestry

Řádně nás oslovujte (i když hůře slyšíme nebo vypadáme, že nevnímáme)!

Vyvarujte se kompromitujících komentářů (když ne my, určitě je slyší naši spolupacienti nebo návštěvy)!

Mluvte o nesoběstačném a ubohém pacientovi jako o panu či paní X (nikoliv jako o „tom ze čtyřky“)!

4 5 6

Posilujte naši sebeobsluhu, je-li to jen trochu možné!

Pochvalte nás i za minimální výkon nebo zlepšení! Nedávejte nám plenkové kalhotky dřív, než je to nezbytně nutné! Raději nás doprovoďte na toaletu.

Pokud jsme bez nich a „stane se“, nehubujte! Býváme zahanbení a potřebujeme utěšit slovy „to nic, to se stává“.

Chápeme, že je empatie v takových chvílích nemožná. Ohleduplnost a takt je ale nutný.

Připomeňte si, že na našem místě může být váš otec, matka, přítel a jednou i vy sami!

Naplňte dobrými skutky všechna dobrá ustanovení etických kodexů!

Autor: prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc.

Cíl: „Jednej tak, abys používal lidství ve své osobě, tak i v osobě každého člověka.“ (Immanuel Kant, německý filozof)

zioterapeutů v ČR. Tato spoluprá ce se setkala s velkým ohlasem a všichni zúčastnění potvrdili její nesporný význam. Na letošní ročník se přihlásilo 1585 účastníků, z toho 441 ses ter a fyzioterapeutů. Pozvání přijali také hosté ze zahraničí – kromě našich kolegů ze Sloven ska společně se zástupcem Slo venské komory sester a porod ních asistentek PhDr. M. Laurin cem, PhD., přijali pozvání také M. Tilsher z Rakouska a C. Raats a K. Ruts z Belgie.

z konferencí

které dokreslily možnosti pre vence sepse u dětí. Ani v letošním roce nechyběly workshopy, které se v sesterské sekci setkaly s velkým ohlasem. Tentokrát byly věnovány proble matice rescue postupů s ARDS, ošetřovatelské praxi u pacienta s počínajícím septickým stavem

V sesterské sekci zaznělo celkem 25 příspěvků, v poste rové sekci jich bylo vystaveno 12. Ředitelka Institutu pro ba zální stimulaci PhDr. K. Maloň Friedlová přednesla přednášku na téma bazální stimulace u pa cienta v intenzivní péči, kterou následně doplnily další před nášky o kognitivní stimulaci v in tenzivní péči, jejíž role je zejmé na u vybrané skupiny pacientů

v intenzivní péči nezastupitelná. Velká pozornost byla již tradičně věnována postupům prevence sepse a jejich uplatnění v klinic ké praxi. Mimořádný ohlas vy volala přednáška na téma Zku šenosti z Belgie, v níž se s námi přednášející sestry podělily o své zkušenosti ze zahraniční stáže. V rámci pediatrické sekce zazněly velmi zajímavé kazuisti ky pacientů v septickém stavu,

V rámci pediatrické sekce zazněly velmi zajímavé kazuistiky pacientů v septickém stavu, které dokreslily možnosti prevence sepse u dětí. a řešení mimořádné situace a in tervenční službě ve FNO. Při této příležitosti je třeba vyzdvihnout spolupráci FNO s Katedrou in tenzivní medicíny a forenzních oborů Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, jejíž studen ti oboru Zdravotnický záchranář pod vedením PhDr. S. Psennero

Sestry tančily na Žofíně

Palác Žofín přivítal zdravotníky i jejich doprovod na jediném oficiálním plese sester, který pořádala ČAS

Magda Hettnerová, redakce Florence

Do slavnostního se oblékli sestry a ostatní nelékaři, kteří společně se svým doprovodem dorazili v pátek 16. března 2018 do Paláce Žofín na Slovanském ostrově v centru Prahy. Konal se tu totiž jediný oficiální ples sester, který pořádala Česká asociace sester (ČAS) ve spolupráci s divizí Medical Services.

fota: autorka, Medical Devices Mladá fronta

e slavnostnímu duchu společenského večera přispěla i přítomnost vý znamných osobností, které se akce zúčastnily, ať už jako ak tivní účastníci, nebo „jen“ jako hosté. Role moderátora se ujal herec Petr Rychlý a celý večer hrála k tanci i k poslechu kape la Golden Big Band Prague. Po úvodních slovech a přivítání od prezidentky ČAS PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, se mikrofo nu ujali pražský radní Ing. Ra dek Lacko a ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch. Ten se také postaral o překvapení večera, když společně s kape lou zazpíval hostům k tanci pí seň Franka Sinatry New York, New York.

Chybět nemohlo ani taneční vystoupení, o které se postarali vítězové televizní soutěže Když hvězdy tančí herečka Dana Ba tulková a tanečník Jan Onder. Ten své taneční partnerce také přichystal překvapení, když pub liku vyzradil, že herečka slaví ten den narozeniny, a požádal o ap laus ve stoje. Na závěr jejich vy stoupení pak obdaroval herečku květinami. Součástí večera, který si se stry užily naplno, bylo i několik dalších pěveckých vystoupení, o která se postarali zpěváci Da vid Deyl a Jožka Šmukař. Všech ny přítomné dámy se také moh ly zapojit do soutěže o Královnu plesu tím, že si na své šaty při pevnily odznaky s číslem a ná

vé, Ph.D., společně s pracovníky urgentního příjmu FNO a zaměst nanci Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kra je analyzovali řešení mimořádné situace v rámci jejich vzájemné spolupráce. Velmi kladně byl přijat také workshop organizo vaný ve spolupráci s Pracovní skupinou Bezpečnost personálu Aesculap Akademie, který vel mi vtipnou a názornou formou upozornil na nejčastější chyby a omyly každodenní praxe. Tato forma workshopů se uka zuje být optimální pro vzájemnou komunikaci a možnost získat zku šenosti a názory pracovníků z ji ných pracovišť. Může nám všem pomoci odkrýt mnohá úskalí jed notlivých rolí a lépe komunikovat, což nepochybně ovlivní výsledek práce nás všech. Budeme se pro to i v dalších ročnících snažit tuto formu rozvíjet a tento trend pod porovat. Děkujeme všem účast níkům za jejich přízeň, budeme se těšit na setkání v následujícím ročníku.

pisem Ples sester 2018. Z tak to označených dam pak odbor ná porota vybrala jednu, kte rou vyhlásila Královnou plesu. Zkrátka však nepřišli ani ostat ní – všichni, kdo měli zájem, si

mohli zakoupit lístky do tombo ly a zúčastnit se tak slosování o hodnotné ceny. Cena lístku do tomboly byla 50 korun a výtěžek z prodeje bude věnován na dob ročinné účely.

aktuálně

florence 2/18

celý objekt, který má celkem čtyři podlaží, bude bezbariérový a jeho kapacita bude 146 lůžek

V Praze-Modřanech se v létě otevře nový domov pro seniory

Vedení Domova Na cikorce

yšlenka výstavby do mova v Praze 12 – Modřanech vznikla jako reakce na současnou situaci, kdy se do důchodového věku dostávají lidé, kteří se narodili po válce, a současně s tím se pro dlužuje střední délka života a stou pá průměrný věk seniorů. Potřeba pobytových sociálních služeb pro osoby v pokročilém věku tedy trvale stoupá, a to na celém území hlavní ho města Prahy. Požadavek na vy budování domova pro seniory také uvedli sami občané Prahy 12 již v roce 2015 na tzv. Fóru udržitelné ho rozvoje. Domov Na Cikorce poskytne – jako registrovaný poskytovatel so ciálních služeb podle zákona o so ciálních službách – dvě základní pobytové sociální služby, a sice domov pro seniory a tzv. domov se zvláštním režimem. V domově bude poskytována soustavná celoroční

péče 24 hodin denně, která zajis tí všechny základní potřeby jeho obyvatel. Domov Na Cikorce bude sou částí konceptu „center důstojného stáří“, jejichž posláním je umožnit seniorům co nejdéle pobyt v jejich přirozeném domácím prostředí, ale zároveň jim nabídnout i mož nost využití pobytové sociální služ by. V Domově Na Cikorce proto bude vedle pobytových sociálních služeb také tzv. telemedicínské centrum, které zajistí podporu se niorům v jejich domácím prostře dí. Pobytové sociální služby pak budou odpovídat individuálním přáním a potřebám každého obyvatele. Celý objekt, který má celkem čty ři podlaží, bude bezbariérový a jeho kapacita bude 146 lůžek. Kromě jednotlivých pokojů v něm budou k dispozici i společenské prostory pro setkávání klientů a jejich blíz kých. Domov je také obklopen ze lení, která nabízí možnost relaxace a odpočinku.

Domov Na Cikorce se stane i vý znamným zaměstnavatelem v Pra ze 12, neboť jeho provoz bude zajiš ťovat celkem 80 zaměstnanců. Ve dle sociálních a zdravotních služeb tu bude i řada dalších doplňkových aktivit, jako jsou např. sociální po radenství, specializovaná oddělení zaměřená na péči o klienty se složi tějším životním zatížením, centrum pro asistivní technologie a teleme dicínu atd. V domově bude také ordinace praktického lékaře a vy užívány budou i služby specialistů, zdravotníků a fyzioterapeutů. Investorem výstavby Domo va Na Cikorce, jehož dokončení je plánováno na letošní červen, je Centrum důstojného stáří, s. r. o. Předpokládaný termín zahájení poskytování sociálních služeb je v letních měsících letošního roku. Bližší informace naleznou zájem ci na webových stránkách domova www.domovnacikorce.cz nebo na telefonním čísle 774 445 476. V pří padě zájmu se na nás můžete kdy koli obrátit.

Komerční sdělení, fota: Domov Na Cikorce, autorka

Nový domov pro seniory – Domov Na cikorce vzniká v současné době v největší části Prahy 12, v Modřanech. Základní myšlenkou této výstavby je prostřednictvím pobytových sociálních služeb zabezpečit vysokou kvalitu života lidí v pokročilém věku, pokud už nemohou zůstat ve svém domácím prostředí.

Předplaťte si Florence

a získejte knihu Správná kuchařka s fantazií přístup do elektronického archivu na www.florence.cz

Standardní roční předplatné

350

Kč

Objednávejte na www.centram.cz

pozvánka na seminář

Nabídka platí pro standardní roční předplatné uhrazené do 6. 6. 2018. Dárky jsou rozesílány novým předplatitelům v ČR do 5 týdnů od obdržení prvního čísla časopisu. Platí do vyčerpání zásob.

Efektivní hojení ran Specifika vzniku a cíle léčby ran u onkologických pacientů

Program: Přednášející:

Mgr. Jana Dvořáková, lektor certiﬁkovaného kursu hojení ran, NCO NZO, Brno

13.30–13.45 Registrace účastníků 13.45–13.50 Úvodní slovo 13.50–14.50 Speciﬁka ran u onkologických pacientů a prevence jejich vzniku 15.00–15.10 Přestávka 15.10–16.10 Život před a po stanovení onkologické diagnózy Ca prsu (Mamma HELP) 16.10–16.30 Přestávka 16.30–17.40 Cíle a možnosti léčby ran u onkologických pacientů 17.40–18.00 Diskuze 18.00–18.20 Předávání certiﬁkátů

Termíny a místa konání:

28. 5.

19. 6.

19. 9.

16. 10.

Hotel Ibis Centre

Hotel Park Inn

Hotel Continental

Hotel Imperial

Olomouc

ostrava

brno

partner

liberec

pořadatel

INZERCE

Konference je určena pro všeobecné sestry, zdravotnické záchranáře a farmaceutické asistenty. Registrujte se na www.centram.cz. Registrační poplatek 150 Kč. Změna programu vyhrazena.

pro školy

florence 2/18

Plzeňská zdrávka se pochlubila už čtvrtým projektovým dnem „Zdraví a nemoc našima očima, aneb každý jsme jiný“ – takové bylo heslo již 4. ročníku projektového dne, který se na plzeňské zdrávce konal ve čtvrtek 1. února 2018.

Za kolektiv odborných učitelek SZŠ a VOŠZ v Plzni Mgr. Alena Štroblová

draví bývá často definová no jako absence nemoci. Je to schopnost vyrovnat se s tím, co nás každý den do provází, ať už se jedná o denní akti vity, vyvážený poměr mezi příjmem a výdejem energie, či stav psychické a sociální pohody. Na druhé straně však stojí nemoc, která je strašákem každého z nás. Otázkou, jak se na zdraví či nemoc dívají naši žáci, jak vnímají nemoc příslušníka jiné národnosti či jaký mají přístup k psychosociální léčbě, se zabýval právě letošní projektový den. Tradičním místem jeho konání se stal přednáškový sál Střední prů myslové školy dopravní, jež s naší SZŠ a VOŠZ Plzeň sousedí, protože tento sál je schopen pojmout hojnou účast našeho obecenstva i pozva ných hostů. Stejně jako v minulých letech byl i tento projektový den za měřen na žáky 2. a 3. ročníků všech oborů naší školy. Moderátorkami akce se staly žákyně 3. AZA, které se v této roli ocitly poprvé. Přesto se moderování ujaly jako profesionál ky a školní publikum vtáhly do děje některých prezentací. Dokonale také přizpůsobily svůj projev pozvaným hostům, vyučujícím i vedení školy. Letošní ročník projektového dne přinesl široké spektrum žákovských projektů. K těm velmi zdařilým patři ly prezentace o různých nemocech, jako je např. Munchhausenův syn drom, AIDS, pneumonie nebo psy chická onemocnění. Zajímavá byla práce o vnímání nemoci jinými kultu rami, která přinesla odlišný pohled na percepci nemoci u jiných národností a etnických skupin. Zvláštní cenu pu blika získala práce s názvem „Jak mů žeme i my přispět ke zdraví jiných“, která poukázala na smysluplnou po moc různých nadací a oficiálních sbí rek. Jednoznačné vítězství a absolut ní shodu poroty na výsledku získala práce o tzv. nemoci králů neboli he

Publikum pobavily žákyně 3. AZA se svou scénkou se zdravotnickou tematikou – péče o postřelenou ženu (vlevo) Celou akci moderovaly jejich spolužačky také z 3. AZA (vpravo)

mofilii. Ne náhodou se hemofilie sta la náplní tohoto vítězného projektu. Jeden z jeho prezentujících, žák třídy 3. LAA Patrik Zmij, touto geneticky podmíněnou chorobou, která se pro jevuje poruchou srážlivosti krve, totiž trpí. A tak nám, v doprovodu své spo lužačky Anity Klasnové, mohl zpro středkovat pohled na život člověka trpícího touto chorobou. Jejich projev byl obohacen o videonahrávky zná zorňující kloubní poškození vznikající u nemocných hemofiliků. Nebyl to však jediný životní pří běh, který na letošním projektovém dni zazněl. Druhé místo získal za svůj projekt žák Jan Arenštein, kte rý před zaplněný sál přivedl svého mentálně a sluchově postiženého bratra a společně s maminkou do kázal zprostředkovat publiku jakousi cestu do říše bez zvuku. Z jeho pou tavého přednesu jsme všichni na byli víru ve schopnost překonávání jakýchkoli překážek. Na vlastní oči jsme viděli, jak mohou být komunikační bariéry překonány s pomocí znakové řeči a jak se lze díky obrovské snaze vypořádat s každodenními problémy, obtíž ným domlouváním, neporozuměním a nepochopením informací. Péče o takto postižené dítě jistě vyžaduje velkou dávku síly a odhodlání a za to patří velký obdiv nejen Janovi, ale především jeho matce. Ani letos nechybělo úžasné pě vecké vystoupení v podání žáky ně třídy 2. BZA Barbory Tokárové, která se po loňském úspěchu sta la naší pěveckou stálicí. Všechny oslnila svým nádherným hlasem

a publikum ji za její výkon odměnilo bouřlivým potleskem. Ani veselými výstupy jsme nešetřili. Žákyně ze třídy 3. AZA vyvolaly úsměv na tvá ři všech přítomných svou vtipnou scénkou se zdravotnickou tematikou. Jako záchranářky řešily, s jistou dáv kou nadsázky a humoru, péči o po střelenou mladou ženu. Letošní 4. ročník projektového dne se konal pod záštitou ředitelky školy PhDr. Ivany Křížové a její zá stupkyně PhDr. Radky Felzmanno vé, obrovský dík patří také Mgr. Iloně Jančové, pod jejímž vedením tým odborných učitelek projektový den každoročně organizuje. Bez jejich pečlivé a perfektní přípravy bychom tak náročnou akci dokázali jen těž ko zvládnout. Díky také patří našim partnerům z oblasti sociální práce, kteří přijali pozvání na náš projekto vý den a sdílejí s námi skvělé zážitky ze všech našich projektů. Nebýt projektových dnů, nevědě li bychom, jak úžasné žáky na naší škole máme. Nejenže se dokážou poprat s náročnými tématy a pre zentovat svůj pohled na lidské zdraví či nemoci, ale sami se s některými nemocemi vyrovnávají tak, že jsou pro nás obrovským vzorem. Ani přes svůj zdravotní handicap neztrácejí životní optimismus, vnitřní sílu a mo tivaci, které mají na rozdávání a sta tečně čelí své nelehké situaci. Nadšení z právě uplynulého 4. ročníku projektového dne pomalu doznívá a my už teď začínáme s pří pravami a výběrem témat pro roč ník příští a věříme, že se nám bude v naší práci dařit i nadále.

Nenechte si ujít šanci pro Váš profesní růst v Německu! Hledáte zaměstnání na pozici zdravotní sestry?

Pak zašlete Váš životopis do Klinik Bavaria Kreischa. S námi máte možnost začít zajímavou pracovní změnu a profesně se začlenit v Německu. Naše moderní klinika, vzdálená jen 5 km od Drážďan, hlavního města spolkové země Sasko, se může stát Vaším novým atraktivním pracovním místem. Tato soukromá nemocnice a klinika, specializovaná na rehabilitaci, patří k nejuznávanějším v celém Německu. V rámci speciálních terapeutických programů se zaměřujeme na pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, trpí multiorganickou insufiencí, jsou po úrazu nebo se podrobili obzvláště agresivní léčbě rakoviny. Hledáme proto všeobecné zdravotní sestry a všeobecné ošetřovatele pro obory: neurologie, interní medicína, psychosomatika a ortopedie. Láká Vás spolupráce s námi? Z naší strany Vám poskytneme veškerou nutnou podporu pro Váš pracovní začátek v Německu, a to v rámci Projektu mezinárodní spolupráce. Tento projekt, organizovaný klinikou, funguje již přes čtyři roky a má velký úspěch. Doposud bylo s jeho pomocí v Německu právně uznáno vzdělání více než sta zdravotníků z celé Evropy, kteří jsou nyní zaměstnáni na různých odděleních kliniky Bavaria.

Co požadujeme? » odpovídající diplom všeobecné zdravotní sestry (diplom o ukončení studia ve studijním programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra, Bc.) nebo diplom všeobecného ošetřovatele (diplom o ukončení studia ve studijním oboru Diplomovaná všeobecná sestra, DiS.) » nadšení pro výkon tohoto povolání

ochotu pracovat v třísměnném provozu a převzít specializovanou a komplexní péči orientovanou na pacienta (nejen ošetřovatelská ale i základní péče) » motivaci k začlenění se do nové kultury a nového pracovního prostředí »

znalosti němčiny na úrovni A2 a motivaci k dalšímu studiu jazyka (jazykové znalosti jsou výhodou, nikoli nutnou podmínkou přijetí)

Co nabízíme? » dobře zorganizované zaučení a asistenci v českém, anglickém nebo německém jazyce za pomoci našich překladatelů » prezenční kurs němčiny orientovaný na praxi zakončený zkouškou na úrovni B2 Společného evropského referenčního rámce (kurz je financován a organizován klinikou) » vyřízení žádosti o Prověření ekvivalence Vašeho diplomu (včetně překladu) a žádosti o Povolení k výkonu povolání v Německu » podporu při zapracování na stanici, semináře k zapracování a školící možnosti v rámci oboru » adekvátní ohodnocení od začátku pracovního úvazku, tj. i v průběhu v průběhu jazykového kurzu » bydlení v zařízených bytech ve stylu sdílené domácnosti za férovou cenu » zaměstnání nejprve jako zdravotník pracující pod odborným dohledem připravující se na výkon zaměstnání kvalifikované zdravotní sestry » pracovní úvazek na dobu neurčitou s minimáln smluvní vazbou na dva roky jako kvalifikovaná zdravotní sestra ihned po udělení Povolení k výkonu povolání

Zaujala Vás naše nabídka? Pak nám zašlete Váš životopis v českém, německém nebo anglickém jazyce (k němu připojte motivační dopis s kopií Vašeho diplomu a platné registrace) na e-mail personal@ klinik-bavaria.de nebo poštou na adresu: Klinik Bavaria Kreischa, Personalabteilung, An der Wolfsschlucht 1-2, D-01731 Kreischa/ Sachsen. Rádi Vás kontaktujemenzpět a zodpovíme Vaše případné dotazy v češtině.

35 KLINIK BAVARIA Kreischa | An der Wolfsschlucht 1 – 2 | 01731 Kreischa | info@klinik-bavaria.de | www.klinik-bavaria.de

personální inzerce VoLNá MísTa PoRoDNí asisTeNTKa Moderní gynekologicko-porodnická privátní praxe v centru Prahy by ráda rozšířila svůj pracovní tým o empatickou porodní asistentku, možno i na částečný pracovní úvazek. Aktivní znalost alespoň jednoho světového jazyka je výhodou. Rozsah pracovního úvazku a finanční ohodnocení je k osobnímu jednání. Svoji nabídku s životopisem zašlete prosím na e-mail: ProfiGyn@email.cz VšeobecNá/PRaKTicKá sesTRa Medicina centrum s. r. o. – NZZ v Praze 2, poskytující péči v oboru všeobecné praktické lékařství, přijme všeobecnou či praktickou sestru na HPP. Požadujeme: odbornou způsobilost pro výkon povolání, uvítáme i absolventa bez praxe.

florence 2/18

Nabízíme: perspektivní a stabilní zaměstnání v malém přátelském kolektivu, balíček zaměstnaneckých výhod, nástup možný ihned. Kontakt: balicharova@medicina-centrum.cz VšeobecNá ZDRaVoTNí sesTRa Do ordinace praktického lékaře (www.jach-ta.cz) hledáme všeobecnou zdravotní sestru na úvazek 0,8–1,0 (dle dohody). Ordinace se nachází v areálu ÚJV Řež a. s. v Řeži u Prahy a též poskytuje pracovnělékařské služby. Dostupná je z Prahy vlakem (18 min z Podbaby) či autobusem z Kobylis. Nástup nejlépe k 1. 6. 2018. Požadujeme: práce s PC, částečná znalost angličtiny výhodou. V případě zájmu nás, prosím, kontaktujte na telefonu 602 359 092 či na e-mailu ordinace@jach-ta.cz

CHYBÍ VÁM LIDI?

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

angličtina

Telephone-assisted first aid Telephone-assisted first aid instructs the callers or witnesses to provide first aid to a person in need, according to the situation and possibilities. It is one of the fundamental roles of a medical operation centre. operator: Prague Emergency Medical Service. caller: Good morning. A car has just knocked a child down on a pedestrian crossing. What shall we do? operator: Where are you? caller: At Výtoň, at the tram stop. The cars were just setting off on green, and the boy just ran out into the road. The car was only driving slowly and the boy did get up

after a while. He’s sitting on a bench now but anyway, I’m not sure whether it would be better if you came. operator: Is the boy conscious? caller: Yes, he’s communicating with us, but he doesn’t remember what happened. operator: Is he breathing normally? Has he got any visible injuries? caller: I think he can breathe normally. He’s not bleeding, but he says his head and leg hurt, and that he wants to sleep. He’s just vomited. operator: Ok. Hold on, an ambulance is on its way. Make

INZERCE

sure he’s not inhaling the vomit and try to keep him conscious. Talk to him and encourage him to answer you. How old is he? caller: He says he’s eleven. operator: Good. Is he still vomiting? caller: No, he says it’s alright now, but he wants to sleep. operator: Don’t let him fall asleep and don’t move him too much. The ambulance shoul be there any minute. caller: Ok. The police have already arrived. Can we give him something to drink? He says he’s thirsty. operator: No, don’t give him anything to drink or eat. caller: Ok. The ambulance has just arrived. Thank you and goodbye. operator: Great. Now my colleagues will take care of him. Goodbye.

sLoVNí Zásoba: caller volající, telefonující; návštěvník witness svědek, to provide poskytnout, to knock down srazit pedestrian crossing přechod pro chodce bench lavička, lavice to hold on počkat on its way na cestě thirsty žíznivý; mít žízeň

Váš profesionální partner pro odborné

medicínské překlady a tlumočení

• Odborné překlady • Grafické zpracování překladů • Lokalizace software a www stránek • Tlumočení • Multimediální služby [ T ] + 420 384 361 300 [ M ] + 420 777 333 637 [ E ] info@traductera.com www.traductera.cz

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, florence.redakce@ambitmedia.cz, tel.: +420 222 352 578 / Šéfredaktorka: Bc. Magda Hettnerová, e-mail: magda.hettnerova@ambitmedia.cz, externí redaktorka: Mgr. Helena Michálková, Ph.D. / Redakční rada: PhDr. Martina Šochmanová, MBA, předsedkyně, Mgr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavrušková, Bc. Vladěna Homolková, Mgr. Tamara Starnovská, Mgr. Helena Michálková, Ph.D., RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / Ředitel vydavatelství: Martin Kula / Šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, e-mail: jan.kulhavy@ambitmedia.cz / Marketing: Marta Hladíková, tel.: +420 222 352 575, e-mail: marta.hladikova@ambitmedia.cz, Iva Oranžová: CMYK 0-72-100-0 Oranžová: PMS 021 Šedá: 0-0-0-75 Pavel Doležal, gsm.: +420 602 632 349, e-mail: pavel.dolezal@ambitmedia.cz, Mlčochová, tel.: +420 222 352 575, e-mail: iva.mlcochova@ambitmedia.cz /CMYK Obchod: Šedá: CMYK 0-0-0-75 Šedá: PMS 7545 Antonín Přibyl, gsm.: +420 603 340 384, e-mail: antonin.pribyl@ambitmedia.cz, Zdenka Váňová, gsm.: +420 720 026 054, e-mail: zdenka.vanova@ambitmedia.cz / Personální inzerce: Štěpánka Korbová, tel.: + 420 737 178 313, e-mail: stepanka.korbova@ambitmedia.cz / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany / Předplatné: Ambit Media, a. s., tel.: +420 222 352 584, e-mail: predplatne@ambitmedia.cz, www.centram.cz / Distribuce: Postservis Praha a Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s. / Cena výtisku: 60 Kč, roční předplatné: 350 Kč / 20 euro / Časopis vychází 6krát ročně / Registrace: MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X / Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2018

senTable

Interaktivní dotykové stoly senTable® je patentovaný interaktivní dotykový stůl navržený na míru domovům pro seniory, pro stacionáře, nemocnice, terapeutické a aktivizační prostory nebo čekárny ambulancí. Aplikace pro zábavu a terapii Jednoduché ovládání Aktivizace Praktický pomocník

Příklady nejpoužívanějších aplikací TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ Důležitý pro klienty s demencí, využití pro jednotlivce a skupinovou terapii.

REMINISCENČNÍ TERAPIE Aplikace vyvinutá na míru pro individuální práci s klientem.

ZÁBAVNÉ APLIKACE Hry, kvízy, statistiky, umožňující trénink krátkodobé a dlouhodobé paměti.

ZPRAVODAJSKÉ APLIKACE Webové stránky vybraných českých titulů – jsou určeny především aktivním seniorům pro jejich orientaci ve společnosti.

PROVOZNÍ APLIKACE Interaktivní ovládání vybraných služeb v konkrétním zařízení – objednání jídla, rezervace výletů, divadel, denní program zařízení, fotogalerie atd.

www.linet.cz

ACTIVE DEFENSE

JEDINEČNÉ KRYTÍ SE STŘÍBREM S KOMPLETNÍM ČISTICÍM ÚČINKEM

UrgoClean Ag účinně bojuje proti lokální infekci: • Silný antimikrobiální účinek & účinek proti biofilmu 1, 2 • Kompletní čisticí účinek k odstranění exsudátu, blátivé nekrotické tkáně žlutavě-šedé barvy (slough) a zbytků bakterií 1, 3 References: (1) UrgoClean Ag, data on file, 2014 (2) Desroche N., Dropet C., Janod P., Guzzo J., Antibacterial properties and reduction of MRSA biofilm with a dressing combining polyabsorbent fibres and a silver matrix. J Wound Care, Vol 25, No 10, October 2016. (3) Dalac S., Sigal L., Addala A., et al Clinical evaluation of a dressing with polyabsorbent fibres and a silver matrix for managing chronic wounds at risk of infection: a non comparative trial. J Wound Care, Vol 25, No 9, September 2016. Před použitím zdravotnických prostředků UrgoClean Ag si pečlivě prostudujte příbalové informace. Pro více informací se obraťte na www.urgomedical.cz nebo přímo na Urgo Healthcare s.r.o., Bolevecká 493, 109 00, Praha 10. Tel.: +420 274 860 638.

UCAg-032018-003

RÁNY S RIZIKEM NEBO S PŘÍZNAKY LOKÁLNÍ INFEKCE

Ambit Media, a.s.

Published on Apr 17, 2018

Florence 2/18

Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Florence 2/18

Published on Apr 17, 2018

Odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky

ambitmedia

Go explore