ZN 31-32_2012

z medicíny

6

n Psali jsme před... 60 lety

LE

19

T

52

-20

12

...ty pravé s tradicí

První číslo Zdravotnických novin vyšlo 21. července 1952. Rozhodli jsme se čtenářské obci nabídnout jakousi sondu do šedesátileté historie novin, pohled na jejich cestu k podobě, která jako jediná má rozumné oprávnění – k médiu, které nezaujatě informuje o všem, co souvisí se zdravotnictvím a medicínou. Až do konce letošního roku si laskavý čtenář bude moci v každém čísle Zdravotnických novin přečíst ukázky z jejich produkce v uplynulých desetiletích.

Proč čtu ZN? Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP Zdravotnické noviny mám rád.

Rychle dostanu podstatné informace o tom, co se v lékařské komunitě v posledních dnech odehrálo. Přitom nejsem vystaven přemíře PR článků s následnou záplavou inzerce. V rozhovorech jsou otázky kladeny způsobem svědčícím o připravenosti redakce. Vedle aktuálních událostí lze najít pohled právníka či ekonoma. Ve všech případech, kdy výbor České chirurgické společnosti ČLS JEP považoval za vhodné či nutné určitou informaci zveřejnit, redakce vyšla vstříc. Zdravotnické noviny považuji za dobře vedený informační zdroj. Do dalších let jim přeji stále tak dobrého šéfredaktora a členy redakce, jako mají nyní. Budou zárukou kvality.

Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP Podle mého názoru je dobře, že v ČR vycházejí Zdravotnické noviny. Zlepšují naši informovanost i vzájemnou komunikaci. Poskytují fórum pro širokou paletu informací, sdělení, komentářů, prohlášení, popularizujících odborných sdělení i osobních zpráv, které zajímají především zdravotníky a které by v jiných médiích byly považovány za okrajové. Prostředí ve zdravotnictví je velmi turbulentní, orientovat se v dění není lehké a každá informace je vítaná. Věřím, že i v době elektronické komunikace mají tištěná média své nezastupitelné místo, a budu se rád se Zdravotnickými novinami setkávat i v budoucnu.

K zvláštní léčebné péči v r. 1954 Ožehavým a v mnoha bodech stále nevyjasněným problémem našeho zdravotnictví byla vždy zvláštní léčebná péče. Její hlavní linie s krásným heslem „lázně pracujícím“ se vcelku zachovávala, ale stále nové a každým rokem se měnící nařízení vnášelo často zmatek jak mezi lékaře, tak mezi pojištěnce.

Pracovníci ROH vinili lékaře, že mnohdy navrhují blahovolně zvláštní léčebnou péči i těm, kteří si ji z různých důvodů nezaslouží. Lékaři se bránili tím, že konečný výběr provádějí a jsou za něj odpovědny komise ROH. Komise nepracovaly ovšem vždy a všude odpovědně a velký vliv zde měly často i osobní věci.

Mnoho nepříjemností způsobila nešťastně volená a nešikovně stylizovaná kartička, kterou se oznamovalo pojištěnci, že jeho žádost o zvláštní léčebnou péči se zamítá. Jestliže měl nemocný doporučení ke zvláštní léčebné péči od svého ošetřujícího lékaře, nemohl nikdy pochopit, jak mu může komise z jeho závodu napsat, že jeho nemoc nevyžaduje lázeňskou léčbu; zvláště, když tato komise často ani s lékařem nespolupracovala.

Učitel, který třicet let pracoval na horské škole, se nemohl smířit s větou, „že vzhledem k druhu jeho práce nemůže si léčit svou vážnou nervovou chorobu v lázních“. (I když povaha jeho práce nemoc zhoršovala.) Právě tak se nemohla s podobným rozhodnutím smířit matka několika dětí, která onemocněla těžkým reumatismem, nemohla pracovat a do lázní se nedostala jen proto, poněvadž pro rodinného příslušníka neměl závod jejího manžela v lázních místo.

Ale to je za námi… Dnes máme před sebou nové směrnice pro zvláštní léčebnou péči v zařízeních ROH. Začínáme se s nimi seznamovat a pomalu píšeme nové žádosti. Nové směrnice mají zřejmě mnoho kladů, jsou pružnější a mohou při dobré

organisaci celé akce našemu zdravotnictví prospět.

Jen jedno nás lékaře zaráží. S rodinnými příslušníky se opět počítá až na posledním místě. Musí být jednou jasno, že spokojenost a pracovní výkon muže nezávisí jen na jeho osobním zdraví, ale také na zdravotním stavu jeho manželky, či dalšího člena rodiny. Naše matky a manželky mají plné právo na veškerou péči, kterou naše zdravotnictví poskytuje, tedy i na zvláštní léčebnou péči. Bude nutné provést v této věci nápravu, jinak nám zůstane opět mnoho žen bez zvláštní léčebné péče, kterou nutně potřebují k upevnění svého zdraví. Tak, jako nám zůstávaly před lety… Je nutno zvýšit počet míst pro rodinné příslušníky a posuzovat u nich vážnost choroby, počet dětí a všechny ostatní okolnosti jako u pracujících.

Vyhláška o tom, že rodinní příslušníci mohou do lázní ve větším počtu v zimních měsících, v lednu, v únoru a v březnu – je malou útěchou.

Většina rodinných příslušníků se léčení v těchto drsných zimních měsících vzdá. Při léčení v uzavřených sanatoriích, kde jsou všechna zařízení v jednom bloku, nebo dokonce v jedné budově, ovšem zima nerozhoduje. Nikdo by ale nemohl trvale jezdit po koupeli půl hodiny autobusem v 10stupňovém mrazu nebo pít za chladného rána horké prameny.

Odnesl by to přinejmenším silným nachlazením.

A tak se my, lékaři, přimlouváme za tisíce nemocných matek a manželek, které lázně nutně potřebují.

Nechť je jim léčení dopřáno ve větší míře než loni, ale i v krásných jarních a letních měsících. Vždyť výsledek pobytu v lázních závisí ve značné míře také na podmínkách klimatických.

Nechť nová zvláštní léčebná péče je novou i v této otázce.

MUDr. Jan Lokay, Rokytnice v Orl. horách.

Zdravotnické noviny č. 1/1954

Skláři bez piva Není vždy snadné překonat staré zvyky. S tím se setkávají zdravotníci ve své práci velmi často. Kolikrát se už marně pokoušeli, aby naučili dělníky v horkých provozech pít místo piva nealkoholické nápoje. Proto tím více těší zpráva z OÚNZ v Novém Boru. Společně s hospodářským odborem ONV se podařilo zdravotníkům zajistit zásobování sklárny bezalkoholickými nápoji.

Bylo třeba hodně osvětové práce, než překonali starý názor sklářů, že pivo živí a sklář by bez něho nemohl pracovat. Skláři poznali sami, že pití piva v takovém množství, aby ukojili žízeň (průměrně vypili pět litrů za směnu) neosvěžuje, ale naopak zmalátňuje. Při práci v horkých provozech se současně s vodou vypařuje z těla určité množství kuchyňské soli. Pijí-li dělníci jenom pivo nebo i čistou vodu, nahrazuje se v těle pouze voda (ta se znovu vypotí) a ne sůl. V minerálních vodách jsou soli obsaženy. Při jejich pití (skláři si oblíbili Vratislavickou s příchutí) se tedy nahrazují i minerální látky, které ztrácí tělo potem. Skláři to poznali na stoupajícím pracovním výkonu.

Zdravotnické noviny č. 49/1954

VFN modernizovala kardiocentrum z prostředků EU Z Integrovaného operačního programu, který je součástí Ev­ ropského fondu pro regionální rozvoj, získala Všeobecná fa­ kultní nemocnice v Praze více než 54 miliónů korun na moder­ nizaci a obnovu přístrojového vybavení Komplexního kardio­ vaskulárního centra. Celkový rozpočet projektu činil více než 75 miliónů, nemocnice jej spolufinancovala z 38,8 procenta.

Díky projektu VFN v Praze pořídila dva nové přístroje. V lednu uvedla do provozu angio CT – 256řadý výpočetní tomograf Brilliance iCT společnosti Philips – v hodnotě více než 31,5 miliónu. Ten umožní díky vysoké rychlosti skenování a výrazně snížené radiační zátěži nově vyšetření věnčitých tepen. U jedinců s nízkým a středním rizikem ischemické choroby srdeční tak bude možno spolehlivě zobrazit postižení věnčitých tepen a analyzovat strukturu aterosklerotických plátů. Část pacientů díky tomu nemusí podstupovat invazivní katetrizaci koronárních tepen. Spolu s CT byl dodán i iterativní rekonstruktor iDOSE4, který nabízí snížení šumu ve zhotovených vyšetřeních nebo provedení některých vyšetření s nižší radiační zátěží. K dispozici je také multimodalitní diagnostický portál Intellispace s mnoha speciálními softwarovými balíčky, např. pro analýzu věnčitých tepen, výdutí břišní aorty či perfuze mozku.

Druhým přístrojem je angiografická linka Siemens Artis Zee za více než 20 miliónů, která byla v nemocnici instalována v červnu letošního roku. Angiolinka bude sloužit k provádění diagnostických a terapeutických zákroků v oblasti periferních tepen prakticky v celém anatomickém rozsahu s výjimkou cév koronárních. Vysoká rozlišovací schopnost zvýší bezpečnost sofistikovaných intervenčních zákroků, jakými jsou např. implantace stentgraftů nebo intrakraniální intervence. Cílovou skupinou jsou hlavně pacienti s aterosklerotickým postižením, ale např. i s vaskulitidami. Další významnou skupinu tvoří diabetici. Digitální angiograf umožní i péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami v mnohem větším rozsahu než doposud a také detailnější zobrazení plicního řečiště u nemocných s plicní arteriální hypertenzí.

Výběrová řízení ušetřila 23 miliónů

Jak uvedl MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, náměstek ředitelky VFN v Praze pro vědu, výzkum a vzdělávání, díky výběrovým řízením se podařilo snížit náklady na pořízení obou přístrojů na minimum a ušetřit více než 23 miliónů korun oproti předpokládaným cenám zakázek. „Oba přístroje znamenají posun komplexního kardiovaskulárního centra dopředu. Jsem rád, že jsme byli schopni provázat všechny jeho součásti do smysluplné spolupráce – a to i v poměrně komplikované struktuře, která ve VFN z historických důvodů existuje. Vážím si nejen spolupráce s kardiochirurgy a anesteziology, ale i s kolegy z ostatních interních klinik a také z kliniky radiodiagnostické, která se díky novému přístroji angio CT stává velkou oporou naší práce,“ konstatoval prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. jat

Olympionici pod drobnohledem antidopingových komisařů Nejmodernější technologie společnosti GE, sponzora Her XXX. olympiády v Londýně, bude mít klíčovou roli v boji proti dopingu. Biomolekulární zobrazovací přístroj ImageQuant LAS4000 představuje zásadní součást testovacího procesu na rekombinantní erytropoetin.

Technologie zobrazí látku, jež se používá k nárůstu počtu červených krvinek, které umožňují transport většího množství kyslíku v krvi, a tím se zvyšuje výkon sportovce. Test na EPO je jedním z mnoha, které bude během olympiády provádět nejmodernější testovací laboratoř v historii olympijských her, antidopingové vědecké centrum umístěné v essexském městě Harlow. Oficiálním poskytovatelem antidopingové laboratoře je společnost GlaxoSmithKline, která analytikům z King’s College v Londýně dodala prostor a vybavení.

Certifikovaný analytik Christiaan Bartlett uvedl: „Běžně testujeme asi 7000 vzorků ročně. Během olympijských her budeme jen za 17 dní testovat 5000 vzorků a dalších 1250 během paralympiády. Pokrok v digitálním zobrazení za posledních 10 let se odráží ve schopnosti LAS4000 zachytit vysoce kvalitní obraz s vynikající citlivostí a velmi krátkou dobou snímání. Společně s elektroforézou a imunoblotem nám technologie ImageQuant poskytuje vysoce podrobné informace.“ Kromě využití k dopingovým testům se ImageQuant používá v řadě laboratoří akreditovaných Světovou antidopingovou agenturou. Vědci na celém světě technologii využívají také při výzkumu nových léčebných postupů. red Foto: www.ibtimes.com

2

ročník 61 číslo 31–32 30. července 2012

www.zdravky.cz | ročník 61, číslo 31–32, 30. července 2012 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 | šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí ­Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | Mgr. Josef Zábranský, josef.zabransky@ambitmedia.cz | stálí ­spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | PhDr. Jaroslav Houštecký | PhDr. Helena Chvátalová | Bc. Jiří Škuba | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | Eva Svobodová, produkční marketingu, eva.svobodová@ambitmedia.cz, tel. 725 778 002 | Karolína Pilařová, specialista předplatného a distribuce, karolina.pilarova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 584 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta ­Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p ­ ředplatitele 20 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649 Uzávěrka tohoto čísla 26. července 2012. Příští číslo vychází 13. srpna 2012 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost i­nzerátů. | Vychází minimálním ­distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2012 | Ambit Media, a. s., využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky