ZN 12_2011

Page 1

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Příloha tohoto vydání

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ročník 60 • Číslo 12 • 21. března 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

8 Pěstounská péče na přechodnou dobu

hodoval o schválené předloze zákona, ale pouze o proceduře jeho přijetí. Zmíněný článek 22 Listiny zní: „Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.“ Ústavní soud vzal při stanovení data zrušení napadeného zákona v úvahu negativní důsledky, které by mohly nastat v případě zrušení zákona ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Je ovšem třeba dodat, že pokud nebude do okamžiku nabytí účinnosti derogačního výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava obsažená

v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem.

Odlišná stanoviska

Rozhodnutí ÚS bylo přijato poměrerm hlasů soudců 9:6. „Napadený zákon č. 374/2010 Sb. byl přijat Parlamentem ČR v reakci na negativní ekonomické události v Evropě, zejména na tzv. řeckou krizi a v souvislosti s obavou z opakování tohoto vývoje v dalších zemích Evropské unie. Účelem napadeného zákona bylo zajištění vnímání ČR jako stabilního subjektu na finančních trzích. dokončení na straně 2 ➥

Svaz zdravotních pojišťoven ČR (SZP ČR) vydal 15. března tiskové prohlášení, v němž se vyslovuje k současné polemice o výši provozních nákladů pojišťoven. Text přetiskujeme v plném znění: Systém veřejného zdravotního pojištění je téměř po 20 letech svého fungování stabilizujícím prvkem financování českého zdravotnictví, přičemž je dostatečně funkční a zdravotní pojišťovny uspokojivě zajišťují jeho administraci při nízkých provozních nákladech. Pluralitní systém umožňuje rozvoj kvality služeb, a to jak pro pojištěnce, tak pro poskytovatele zdravotní péče. Provozní náklady zdravotních pojišťoven v ČR mají dlouhodobě sestupnou tendenci: z původních 12 %, přes 7 % bez investic, jsou v současné době na průměrné úrovni 3,2 % včetně investic. Jedná se o nejnižší provozní náklady zdravotních pojišťoven v Evropě. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP) – i přes postupné snižování legislativně určených nákladů na provoz zdravotních pojišťoven – posilují díky své efektivní činnosti ze svých provozních prostředků základní fond, tedy fond, určený pro úhrady zdravotní péče pojištěnců. V letech 2008 až 2010 činil celkový přesun ve prospěch ­pacientů-pojištěnců téměř 800 miliónů Kč. Další omezování provozních prostředků by však již ohrožovalo zajištění všech činností, které jsou ze zákona zdravotním pojišťovnám svěřeny. Při řešení problematiky provozních nákladů zdravotních pojišťoven je vhodné zdůraznit především produktivitu ZZP, měřenou počtem pojištěnců připadajících na jednoho zaměstnance. ZZP mají tuto hodnotu vyšší než 1650, což v porovnání s hodnotou, kterou vykazuje VZP, tedy necelých 1350, ukazuje na vysokou efektivitu ZZP. Za dobu fungování veřejného zdravotního pojištění vzrostl rozsah administrativních výkonů na základě úprav zákonů či našeho vstupu do EU o 30 %. Celkem 87 % nákladů přímo souvisí s činnostmi zdravotní pojišťovny, které vyplývají ze zákonných a podzákonných norem – kontrola výběru pojistného, revizní činnost, smluvní politika, ekonomické operace, provoz IT, nutný servis pro pojištěnce, náklady na mezistátní vyúčtování zdravotní péče atd. Srovnání provozních nákladů zdravotních pojišťoven v ČR Zbylých 13 % nákladů má souvisa v některých evropských státech (v % z celkových příjmů) lost nepřímou – vzdělávání, pro6,8 % cesy řízení kvality, informace pro 6,6 % zdravotnická zařízení a plátce po5,5 % jistného, náklady na provoz Ná4,8 % 4,5 % rodního referenčního centra, dále 4,1 % pak odborné konference, investi3,5 % 3,2 % ce atd. V Evropě neexistuje v současné době obdobný systém, který by pracoval s takovou nákladovou efektivitou, jak je patrné z grafu, jenž byl vytvořen z dat OECD. tz Velká Británie

Plénum Ústavního soudu (ÚS) v Brně rozhodlo o návrhu skupiny pětačtyřiceti opozičních poslanců, kteří se domáhali zrušení uvedeného zákona bezprostředně po jeho přijetí z důvodu, že takovým rozhodnutím došlo ke zkrácení ústavně garantovaných práv v rámci legislativního procesu. Vzhledem k tomu, že ÚS shledal rozpor napadeného zákona s čl. 1 odst. 1 čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o jeho zrušení uplynutím dne 31. prosince 2011. Soud neroz-

Omezení provozních prostředků ohrozí plnění povinností

Německo

Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí, je Ústavním soudem zrušen uplynutím dne 31. prosince 2011. Vláda tedy musí znovu k tomuto datu ve sněmovně i v senátu prosadit zákon, který byl loni 12. listopadu přijat v urychleném režimu legislativní nouze. Pokud k tomu nedojde, bude od 1. ledna 2012 platit legislativní úprava z r. 2010.

Ilustrační foto: uzi

Vláda dostala devět měsíců na nové prosazení balíku úspor

◗ Prohlášení SZP ČR

Belgie

V ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU ČR

Švýcarsko

5

Francie

Prodej ordinace a ochrana osobních údajů

Nizozemsko

2 Pojišťovny poskytnou data, VZP nesouhlasí s interpretací

Slovensko

2

Česká republika

Padly tresty za porušení zákona o reklamě

◗ Názor

Pochopení i rozpaky nad deklarací „Ďakujeme, máme toho plné zuby“ Slovensko zažívá lékařskou „vzpouru“, srovnatelnou s nedávnou tuzemskou akcí Děkujeme, odcházíme. Ve středu 9. března proběhla u našich východních sousedů hodinová výstražná stávka lékařů na podporu deklarace „Ďakujeme, máme toho plné zuby“, kterou sepsala a poslancům Národní rady SR distribuovala Slovenská lekárska únia špecialistov (SLÚŠ). V minulém čísle ZN jsme zveřejnili zásadní části tohoto textu a následně jsme požádali několik respondentů o reakci na jeho obsah.

Lidé je mají málo rádi? Asi není divu! Vůbec se slovenským lékařům nedivím, že také odcházejí, kdo by to po úspěchu v Čechách nezkusil? Dělají to šikovněji, rovnou stávkují, pokud vyhlásí časově neomezenou stávku, asi to dopadne pro ně dobře, koneckonců jako všude na světě. U nás byla hloupost ten nápad s výpověďmi, tvrdý ministr by těch 4000 výpovědí přijal a byli bychom už i po reformě systému. Problémy by nastaly až s druhou

2103 ZN 12_01.indd 1

vlnou výpovědí, ale nastala by? To už se nedozvíme. Pokud ale přestanou pracovat všichni Slováci a ještě formou stávky – nejsou to výpovědi, tedy nelze je nahradit –, je úspěch zaručen. Jenom se nesmějí divit, jak v tom dokumentu píší, že je mají lidé málo rádi. Součástí odměny lékaře je jeho prestiž. Právník obhajující tuneláře ji nemá, ale má peníze. Obojí nemá skoro nikdo až na pár filmových hvězd a fotbalistů. Lékaři v Čechách mění nyní pre­ stiž za peníze. Myslím, že při taktičtějším postupu, jaký třeba volí stomatologové, mohli mít peníze a udržet prestiž. To by ale neužili televizní slávu... Já bych byl na jejich místě taktičtější, moc totiž mají i tak obrovskou. Mimochodem, prohlášení „Ďakujeme, máme toho plné zuby“ je sepsáno hrozně. Napadlo mne nad ním, že „...pejsek s kočičkou dali do dortu všecičko dobré, až je z toho rozbolelo bříško“. Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.

Pouhé zdůrazňování povinností pacienta je projevem jisté arogance Slovenská lékárska únia špecialistov povzbuzena českým příkladem zveřejnila prohlášení „Ďakujeme, máme toho plné zuby“. Netroufám si hodnotit většinu složitého textu, na který platí, že hněv a rozhořčení nejsou nejlepšími rádci při sestavování deklarací. Cítím však s těmi, kteří vybudovali zařízení, do

nichž investovali spoustu energie, času a vlastních financí (a pravděpodobně dosud splácejí hypotéky), a nyní jim hrozí zrušení. Lze si představit i řadu osobních tragedií, dojde-li k tomu. Dovolím si však upozornit na dvě vyjádření, která se mi příčí: „V tejto súvislosti opakovane upozorňujeme, že pred­ pisovanie účinnej látky a ponechanie výberu lieku na lékarnika ohrozí životy mnohých pacientov.“ Lékaři jsou zřejmě vyzýváni, aby – v rámci šetření – předepisovali generika, nikoliv preparáty firemní. Je pravdou, že tyto preparáty mohou až z deseti procent obsahovat pomocné látky, které by teoreticky mohly být příčinou určitých interakcí, nebo nějakého jiného nepříznivého účinku. Tato možnost je však skutečně jen teoretická, nepochybně i látky pomocné procházejí celou škálou nejrůznějších testů a je-li lék registrován, pak prošel „farmaceutickou kontrolou dokladů požadavků na léčivo“. Jakékoliv riziko poškození nemocného je proto (hodnotíme-li firemní přípravek ve srovnání s generikem) nulové. Lékárníci věnovali pět let vysoko-

školského studia vědě o lécích a jejich znalosti jsou v tomto směru hlubší než znalosti mnohých lékařů v praxi. Nevím tedy, proč by nemohli vybrat patřičný preparát (asi se jednotlivé možnosti budou prakticky lišit jen z pohledu „klienta“ – rozdílem v doplatcích). Pacienti rozhodně tímto výběrem nebudou ohroženi na životě. Z uvedené citace lze vytušit nejen důvody prestižní, nýbrž i jiné, možná že i finanční. Dále pak: „Žiadame okamžité opatrenia proti neodôvod­ neným sťažnostiam … 85 percent neodovôdnených sťaž­ ností je prejav absolutnej nemohúcnosti štátu v tejto oblasti…. Občan musí vedieť, na čo má a na čo nemá nárok, na čo si musí doplácať a kde končia jeho požiadav­ ky voči lekárom, ale predovšetkým aké sú jeho povinnosti.“ Odstavec č. 13 Evropské charty práv nemocných se týká práva na stížnost. „Každý občan má právo si stěžovat v případě, že byl léčbou poškozen nebo s ním nebylo adekvátně zacházeno“. Náplní různých úřadů je pak zkoumat, zda je tomu skutečně tak. dokončení na straně 4 ➥

18.3.11 11:34


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
ZN 12_2011 by Care Comm s.r.o. - Issuu