Pavel Kořínek – Martin Foret – Michal Jareš: V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu

v panelech a bublinรกch.indd 456

01.03.16 6:45

v panelech a bublinรกch.indd 1

01.03.16 6:44

Praha 2015

v panelech a bublinรกch.indd 2

01.03.16 6:44

v panelech a bublinรกch

v panelech a bublinรกch.indd 3

01.03.16 6:44

v pan a bubl oly kapit ie z teor su komik

v panelech a bublinรกch.indd 4

01.03.16 6:44

nelech linách ek kořín pavel t n fore marti š l jare micha

v panelech a bublinách.indd 5

01.03.16 6:44

pnl Katalogizace v knize — Národní knihovna čr

Rukopis publikace vznikl v rámci

Kořínek, Pavel

grantového projektu ga čr p406/10/2306,

V panelech a bublinách: kapitoly z teorie

Komiks: dějiny — teorie, řešeného v letech

komiksu / Pavel Kořínek, Martin Foret,

2010—2012 v Ústavu pro českou literaturu

Michal Jareš. — Praha: Akropolis, 2015

av čr, v. v. i., a na Filozofické fakultě

ISBN 978-80-7470-113-9 (brožováno)

Univerzity Palackého v Olomouci.

82-312.5:741/744 * 82.0 — komiksy

Publikace vznikla s podporou na dlouhodobý

— genologie

koncepční rozvoj výzkumné instituce 68378068

— literární teorie

(Ústavu pro českou literaturu av čr, v. v. i.).

— kolektivní monografie 82-1/-8 — Literatura různých

Dokončovací práce na publikaci byly realizovány

forem a žánrů (o ní) [11]

v rámci aktivit Centra pro studia komiksu Ústavu pro českou literaturu av čr, v. v. i., a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

v panelech a bublinách.indd 6

01.03.16 6:44

nlch Kniha vychází za laskavé podpory

© Pavel Kořínek — Martin

Ministerstva kultury čr.

Foret — Michal Jareš, 2015 © Graphic & Cover Design Martin Pecina, 2015

Recenzovali:

© Filip Tomáš — Akropolis, 2015

prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc.,

isbn 978-80-7470-113-9

Univerzita Karlova, Praha doc. Mgr. Juraj Malíček, PhD., Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra

v panelech a bublinách.indd 7

01.03.16 6:44

bbln v panelech a bublinรกch.indd 8

01.03.16 6:44

lnch v panelech a bublinรกch.indd 9

01.03.16 6:44

v panelech a bublinรกch.indd 10

01.03.16 6:44

Neskutečně namyšlené, tedy „incredibly pompous“, tak přesně takové jsou podle jednoho z protagonistů komiksu Ice Haven Daniela Clowese, ze které‑ ho pochází přetištěný panel, teoretické snahy o (textové) popsání určujících a specifických kvalit komiksového média. Nebereme toto nařčení na lehkou váhu, z úst komiksové postavy nás takový příkrý odsudek bolí možná o to více, přesto se ale na následujících stranách právě o podobný popis komik‑ sové materie pokoušíme. Českému myšlení o komiksu totiž — alespoň jak jsme přesvědčeni — taková trochu namyšlená, přehledově­‑úvodová „kniha o komiksu“ dosud citelně schází.

Domácímu zájemci o teoreticky orientované rendez­‑vous se specifiky komiksového média, nebo snad raději — abychom hned úvodem apriorně nepředjímali sporné závěry stále ještě planoucích definičních debat — se specifiky komiksu coby kulturního objektu, se totiž doposud v českém jazyce nabízí jen nemnoho příležitostí k seznámení. Nechce­‑li poučení o aktuálních problémech i přetrvávajících konceptech „myšlení o komiksu“ hledat v zahraničních zdrojích, zůstává domácí čtenář odkázán prakticky jen na chaoticky roztříštěné, znovu a znovu začínající studie v nejrůznějších oborových časopisech literárních, uměnovědných či lingvistických a na dvě tři monografické, pohříchu však v úhrnu z toho či onoho důvodu nerepre‑ zentativní práce knižní: Clairův a Tichého svazek esejů Comics z roku 1967, McCloudovo Jak rozumět komiksu (orig. 1993, česky 2008) a Groensteenovu Stavbu komiksu (orig. 1999, česky 2005).

Nechceme nikterak umenšovat erudici, s níž jejich autoři k našemu společnému předmětu zájmu přistupují. Ceníme si důmyslnosti jejich argu­ mentací a s potěchou pročítáme jejich teoretické koncepty. Stejně jako snad všichni badatelé, kteří se v posledních dvaceti letech pokoušeli slovně postulovat jakékoli teoretické závěry o komiksu, i my jen s tichou úctou sledujeme, kterak se Scott McCloud hravě vypořádává s nelehkým úkolem, který sobě vytyčil: totiž hovořit o komiksu komiksem. Jeho kniha, ve vší své objevnosti a inovativnosti, ale není primárně orientována k publiku odborné‑ mu. McCloudovým modelovým — a jak dokazují i početné nadšené reakce z mnoha zemí světa, kde v překladu tento metakomiks vyšel, pravděpodobně i empirickým — čtenářem je zvídavý laik, komiksový fanoušek i příležitostný čtenář, který se chce dozvědět něco o tom, jak že vlastně komiksová forma

místo úvodu [11]

v panelech a bublinách.indd 11

01.03.16 6:44

funguje a působí. Tomuto záměru Jak rozumět komiksu vyhoví dokonale, odbornému komiksocentrickému uvažování, jak se mu v posledních letech začínají věnovat badatelé po celém světě (pod para­‑oborovým zastřešením progresivně se rozvíjejících globálních comics studies), však jeho mnohdy nedokladované, nahodile traktované a ne vždy ověřované teze nedostačují.

Groensteenova kniha jako kdyby naopak všechny tyto výtky vysly‑ šela, ale odtržen od své mnohaleté domovské frankofonní tradice sémiotic‑ kého, bourdieuovsky­‑sociologického a naratologického zkoumání kontinen‑ tálně západoevropských komiksů — tedy bande dessinée — působí tento osamocený překladový svazek jako obtížně rozluštitelný, chvílemi možná až enigmatický úlomek komiksologické šifry.

Pokusíme­‑li se příměrem k přírodním vědám naklonit sobě alespoň na okamžik exaktní vědce, kteří jinak na naše komiksologické snahy mnohdy pohlížejí s obočími pozdvihnutými tak, že by se za to nemusela stydět lec‑ která komiksová postava, nachází se domácí myšlení o komiksu asi v takové situaci, jaká by zastihla začínajícího zájemce o živou přírodu ve světě, jenž by disponoval jen dvěma oborovými svazky. Zdařilou, bohatě ilustrovanou a komplexní popularizační encyklopedií pro mládež… a třetím svazkem detailního kompendia o řádu blanokřídlých.

V tomto ohledu je ambicí naší publikace jakási střední cesta, tedy pokusit se — namyšleně, jak jinak — vstoupit právě do onoho prostoru mezi McCloudem a Groensteenem, prostoru, který pro domácí prostředí stále za‑ hrnuje řadu oblastí, kde jsou lvi a neznámo, prostoru, ve kterém už se ztratil nejeden publicista či student snažící se svému oblíbenému „žánru“ věnovat seminární či diplomovou práci.

Nutno rovněž hned úvodem podotknout, že naším cílem rozhodně není snaha komiks jakkoli obhajovat, jak to v dobovém kontextu činili Tichý a Clair v posledním, nejstarším — a přitom jediném alespoň zčásti původ‑ ním — z uvedených svazků domácí komiksologické sekundární literatury.

Znovu a znovu jako každoroční chřipka se navracející rozjímání a „handrko‑ vání se“ o tom, zda může, či nemůže komiks být uměleckým dílem, či zda prostě ve slušné společnosti má, či nemá komiks své místo, nás nechává chladnými, či spíše popravdě ponejvíce unavuje, a s chutí a radostí je pro­ příště přenecháváme novodobým popkulturním apologetům i tradičním, elitní

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 12

[12]

01.03.16 6:44

kulturu hájícím inkvizitorům, pokud a dokud v nich budou nacházet nějaký smysl. Stejně tak neusilujeme o určení přesného bodu v dějinách, který bychom označili za den „zrodu“ komiksu, ani o nalezení konkrétního tvůrce, jehož bychom jmenovali „otcem“ komiksu, či o vyjmenování komplexního souboru kanonických komiksů. Jakkoliv obé patří k ritualizovaným „otvírá‑ kům“ takřka všech pojednání o komiksu, dovolíme si je vypustit.

Naše snahy jsou skromnější: na následujících stranách se totiž pokoušíme toliko navrhnout a k dalšímu použití nabídnout rozličné přístupy, jimiž lze ať už jednotlivé komiksové texty, nebo rozsáhlejší korpusy autor‑ ské, žánrové či regionální zkoumat, analyzovat a interpretovat. I proto jsme pro náš svazek zvolili onen trochu problematizující, o neúplnosti napovídající podtitul Kapitoly z teorie komiksu. Nesnažíme se předkládat původní, kom‑ plexní, úplnou, či dokonce takříkajíc „totální“ teorii komiksu. Naším cílem bylo „pouze“ otevřít pro český akademický prostor tematiku odborného a teoretického popisu komiksu a nabídnout tomuto popisu první, pracovní a nesporně v mnohém nejistou formulaci. Chtěli bychom přispět k etablování studií komiksu coby jistěže minoritního, přesto ale životného a inspirativního směru bádání. Budeme rádi, pokusí­‑li se někdo na tuto naši snahu reago‑ vat, i kdyby měl vše dále řečené zahodit a začít nanovo. Doufáme však, že třeba alespoň v jednotlivostech bude možno naše vstupní poznámky i dále smyslu­plně rozvíjet.

Přítomný svazek sestává z dvanácti bloků, přičemž každému z tohoto tuctu přináleží jedna velká kapitola a zpravidla jeden či dva menší oddíly.

Naším záměrem přitom bylo postupovat při kompozici knihy pokud možno přehledně, tak aby organizační struktura textu zůstávala snadno srozumi‑ telná. Výklad tak následuje obecný plán, ve kterém jsou po úvodním „téměř definičním“ pojednání 1/ pojmu komiks nejprve analyzovány rozličné trakta‑ ce komiksu (jako 2/ média, 3/ žánru, 4/ umění), po nichž následuje charakte‑ ristika obou složek onoho vícekódového fenoménu (5/ obraz, 6/ text) i jejich propojování do příznakových 7/ prostředků formálních. Komiks vnímáme jakožto formu primárně 8/ narativní, vyčleňovanou mimo jiné i svou ne vždy naplňovanou, u zrodu komiksu však nesporně přítomnou 9/ serialitou. Proto‑ že byl komiks ve 20. století především formátem tiskovým, respektive novi‑ novým a časopiseckým, věnujeme pozornost i 10/ produkčně­‑prezentačním

místo úvodu [13]

v panelech a bublinách.indd 13

01.03.16 6:44

aspektům formátu či publikačního tvaru. V inspiraci sociologickými přístupy nás zajímají též autoři, vydavatelé, čtenáři i kritikové, totiž 11/ participanti komiksového pole. Závěrečný blok pak v uzavření kruhu mapuje 12/ dějiny teorie komiksu, totiž vývoj myšlení o komiksu od jeho nejistých počátků až po dnešní globální rozmach comics studies.

Jsme si plně vědomi, že námi zvolenou tematickou dvanáctkou ani zdaleka nevyčerpáváme katalog možných, či dokonce o popis volajících okruhů. Některé námi zvláště úkorně pociťované mezery jsme se pokusili alespoň v náčrtech pojednat drobnými rozšiřujícími exkurzy, přiřazovanými podle principu „nejtěsnější vazby“ do jednotlivých bloků. Přesto však mno‑ hé zůstalo nepopsáno — zmiňme na tomto místě alespoň vztah komiksu a ideologie či kognitivistické popsání komiksové percepce. Připouštíme, že nás existence těchto lakun v skrytu trochu mrzí, jsme však přesvědčeni, že takové nutně zůstat musely, protože víry v jakýkoli „úplný popis“ jsme se již dávno, a nutno přiznat že s úlevou, museli vzdát. Protože jsme ale chtěli dostát námi vytyčenému cíli otevřené úvodové příručky, pokusili jsme se vy‑ brat to dle nás klíčové a zásadní a to jsme dále doplnili o nejrůzněji pojímané zajímavé „dílčí“: ať už to, co je často akcentováno (např. komiks jako literární žánr, komiks a adaptace), to, co je vnímáno coby pro komiks silně příznakové (komiksová bublina), nebo to, co je zdánlivě vnitřně sporné, a proto pro teo‑ retické popsání nadmíru interesantní (abstraktní a nenarativní komiks).

K tématům, jež pojednáváme, chceme však nabídnout více než jen náš úvodový popis: každý jednotlivý blok je proto rovněž doprovozen komen‑ tovaným bibliografickým přípisem K dalšímu studiu, v němž se pokoušíme zainteresovaným zájemcům nabídnout ke každému tématu relevantní zdroje, jež jim mohou pomoci v dalším komiksologickém bádání. Jedná se nutně o soupis selektivní, formovaný naší čtenářskou zkušeností i subjektivním hodnocením zajímavosti či podstatnosti. Doufáme však, že přes tuto svou z podstaty těžko odstranitelnou výběrovost — kompletní bibliografie comics studies by již dnes čítala tisíce stran — nabízí pokaždé přínosnou pluralitu možných cest „kudy dál“. Aby byla práce s přítomnou knihou pokud možno snadná a bezproblémová, aby se čtenář mohl soustředit na promýšlení konceptů a třeba i námitek, včleňujeme do textu i provazovací odkazy ⟵, ⟶, které upozorňují na další rozvíjení stejného tématu v prostoru jiné kapitoly

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 14

[14]

01.03.16 6:44

či oddílu. Zařadili jsme rovněž slovníček, ve kterém jsme soustředili dle nás klíčové pojmy k teoreticky orientovaným studiím komiksu.

Kniha V panelech a bublinách. Kapitoly z teorie komiksu je jedním z výstupů tříletého grantu Komiks: dějiny — teorie, který jsme společně řeši‑ li v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a na Filozofické fakultě Univer‑ zity Palackého v Olomouci. Vytyčeným cílem tohoto projektu bylo nabídnout českému kulturnímu prostoru dvé základních kompendií ke komiksu. Ne proto, abychom téma zkoumání komiksu „vyčerpali“. Proto, abychom podnítili jeho další rozvoj, abychom se alespoň dílčím způsobem pokusili přispět k etablování a kultivování komiksologického bádání v domácím odborném a akademickém prostředí. Detailní zmapování Dějin československého komiksu 20. století, jež jsme publikovali v roce 2014, je tak v následujících kapitolách stále — třebaže místy mlčky a skrytě — přítomno: jedno vzchází z druhého, a — jak doufáme — jedno se s druhým i ústrojně propojí.

A nyní již bez dalšího otálení k oněm „neskutečně namyšleným textům“…

V Praze a Olomouci Pavel Kořínek (účl av čr) Martin Foret (ff up) Michal Jareš (účl av čr)

místo úvodu [15]

v panelech a bublinách.indd 15

01.03.16 6:44

1 v panelech a bublinรกch.indd 16

01.03.16 6:44

hledání obsahu, nalézání jména

oj a výv vznik rie atego k é v pojmo s komik

v panelech a bublinách.indd 17

01.03.16 6:44

v panelech a bublinรกch.indd 18

01.03.16 6:44

Snad jediným si můžeme být takřka jisti, ještě než otevřeme kterýkoliv z mnoha v posledních letech vzniklých a publikovaných monografických textů o komiksu — ať už se jedná o detailní analýzu vyprávěcího stylu kon‑ krétního autora, dějiny národní komiksové tradice či například o vele­složitě působící aplikaci vybrané vědecké metodologie na piktoverbální materii.

Není totiž prakticky pochyb o tom, že později, či spíše dříve nás otevřená kniha podrobí úvodovému exkurzu, který se pokusí zodpovědět, CO, KDY, KDE a leckdy i JAK že je komiks. Co že tímto pojmem označujeme, jaké jsou jeho hranice a kde leží jeho mantinely. Co že tvoří dominantní pojmový obsah a jakými nejrůznějšími způsoby můžeme o tomto pojmu, respektive o tom, co označuje, uvažovat.

Stejně jako o mnoha jiných výrazech takto utvářených i o pojmu komiks přitom platí ona paradoxní skutečnost, že abychom se vůbec mohli snažit o odhalení jeho pojmové podstaty, musíme už vlastně pokaždé předem „tak trochu vědět“. Ne náhodou se tedy diskuse o odborně definovaném obsahu onoho pojmu komiks začaly výrazněji rozvíjet až ve druhé polovině 20. století.

Tou dobou už komiksy znalo každé malé dítě. Teoretik komiksu, nebo třeba literární vědy, mediálních či kulturálních studií, se tak při své definiční honbě nutně vydává ve stopách „selského rozumu“, pokud jej tedy v elitistickém gestu záměrně radikálně neodmítá. Snaží se zpřesnit sdílené povědomí o poj‑ mu, upravit jej k obrazu svému, překreslit jeho obrysy odbornými formulacemi do podoby, jež lépe odpovídá jeho odborným potřebám. Abychom však mohli začít komiks definovat, musíme jej již poměrně dobře znát.

Hned úvodem třeba předeslat, že zde rozhodně nejde o jakoukoli ideo‑ vou polemiku s Teorií, případně vědeckým diskurzem zkoumání kulturních produktů obecně. Jistě není sporu o tom, že zpřesněné povědomí o obsahu sdíleného pojmu může napomoci dalším zkoumáním, respektive že tvoří nezbytný předpoklad dalších interpretačních, historických i teoretizujících analýz příslušného, daným pojmem označovaného fenoménu. Nikdy bychom ale při onom hledání magické definice komiksu neměli pouštět ze zřetele, že se ve výsledku jedná jen o zpřesňování tušeného. Nalezení jakékoli, natožpak „správné“ definice komiksu nemůže být úběžníkem našich snah, nechceme­‑li ke stáru se smutkem pohlížet zpět na nedokončené, protože nemožné dílo.

Hledání definice, to už je ale docela jiná činnost.

1 hledání obsahu, nalézání jména [19]

v panelech a bublinách.indd 19

01.03.16 6:44

Pásky, vtípky, historky Kombinování obrazu a textu za účelem předání informace či vyvolání estetic‑ kého účinku je součástí světových kultur od pradávna, přibližně od poloviny 18. století začala ale — spolu se zjednodušováním a neustálým vylepšováním reprodukčních technik tisku a současně se zvyšováním gramotnosti popu‑ lace — nabývat takto utvářená díla na významu v každodenních světských kontextech. Historikové sledovaného piktoverbálního média1 se obvykle shodnou na tom, že dnešní komiksy nacházejí své bezprostřední předchůdce v karikaturách a kresleném humoru, jež se začaly objevovat v nejrůznějších periodikách 18. a 19. století. Právě odtud, z tohoto humoristického, komické‑ ho modu prezentace obsahu ve výsledku vyvěrá onen trochu matoucí pojem komiks: z anglického comic, komický, humorný, směšný.

Pojem se často rodí ve chvíli, kdy se v jakémkoli oboru souběžně či v nevelkém časovém rozestupu vyskytne dostatek objektů, které jsou si navzájem podobné natolik, že společně vyvolávají potřebu souhrnného jednotného označení. Pro takové sekvenčně konstruované kreslené vtipy, karikatury a první seriály, jež na sklonku 19. století bavily čtenáře deníků, dětských i specializovaných satirických časopisů, se nejprve vyrojila řada označení. Okolo přelomu století se v anglofonním prostředí zdálo být progresivním pojmenování cartoon strip (tedy v nepřesném převodu do češtiny kreslený proužek či pásek karikatur), o něco později se začalo používat označení funnies (vtípky), kteréžto pojmenování ostatně nesla i populární série komiksových sešitků z 20. a 30. let. Dnes spíše zapomenu‑ tý americký básník a esejista Ralph Bergersen psal v roce 1906 v jednom z vůbec prvních rozsáhlejších textů o médiu, jež si později zvykneme označovat pojmem komiks, o barevných novinových suplementech, v nichž jsou přetiskovány comic pictures, tedy jakési „komické obrázky“ (Berger‑ sen 2004 [1906]: 9). O dvě dekády později už ale bylo jasno: pojem comic strip (doslovně tedy „humorný proužek“) se začal používat i pro nehumoris‑ tické, dobrodružné či vědeckofantastické série a postupně udolal všechny své konkurenty. V průběhu 30. let se ještě objevil druhý pojem označující

1

Jakkoli je to s mediální povahou komiksu trochu složitější, srov. dále kapitolu 2⟶.

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 20

[20]

01.03.16 6:44

nový dominantní publikační formát, určující přídavné jméno ale zůstalo a dalo vzniknout pojmu comic book (doslovně „humorná knížka“, do češtiny tradičně převáděno jako komiksový sešit). Společně a nerozdílně, comic strip a comic book bok po boku, vypravil se souhrnný plurálový termín comics dobýt svět.

Obdobným vývojem prošlo pojmové označování v jiných národních tradicích, některé nakonec odvrhly místní varianty a přijaly nějak pozměně‑ nou formu anglického pojmu (takto např. německojazyčné Comic),2 jiné si ustavily a udržely vlastní termíny, které v různé míře univerzálnosti přežívají podnes (takto např. italské fumetti). Specifickou pozici jistě zaujímají poj‑ mové konstrukce francouzské a japonské: v obou těchto regionech, jinak se vyznačujících výraznou a kontinuálně rozvíjenou komiksovou tradicí, se zažily domácí pojmy bande dessinée, respektive 漫画, manga, které

místně nahrazují všezahrnující označení komiks, avšak vnějškově, tedy mimo domácké země původu, slouží jako rozlišení výrazných formálních, původně s geograficko­‑regionální příslušností spojovaných invariantů. Šířeji chápaný komiks můžeme tak v tomto modelu detailněji rozdělit na comics (angloame‑ rická tradice), bande dessinée (evropská, zejména belgofrancouzská tradice) a mangu (východoasijský typ).

Domácí strach z komiksu Podobnými peripetiemi si pojem prošel i v prostředí českojazyčném, rovněž domácí autoři a vydavatelé si nejprve ozkoušeli řadu místních pojmenování, ať už vycházejících z původních nápadů, či zřetelně překladových kalků, více než jinde ale do zdejšího pojmenovávacího procesu promlouvaly i vnějškové, zejména ideologicky motivované vlivy. Na počátku 20. století se v pozdním Rakousku­‑Uhersku a raném Československu tehdejším komiksům říkalo všeli‑ jak — někdy se ve vazbě ke konkrétnímu titulu přímo v podtitulech akcentova‑ lo propojení verbální a vizuální složky (Ondřej Sekora, Bedříšek a Voříšek. Zná‑ zornění podivuhodných dobrodružství jednoho hocha a jednoho psa ­obrazem

2

V průběhu 20. století se ovšem v německém kontextu užíval i širší pojem Bildergesichte (obdobně českému obrázkový či kreslený příběh, srov. níže).

1 hledání obsahu, nalézání jména [21]

v panelech a bublinách.indd 21

01.03.16 6:44

i slovem, 1928), případně s doplněním afiliace žánrové (František Stejskal, Zlatá kadeř. Dobrodružný román v obrazech, 1939). Redakční úvodník, který nabídlo páté číslo dobově velmi populárního dominantně obrázko­seriálového časopisu Punťa z roku 1935, své vlastní obrázkové seriály popisoval jako veselé dobrodružné příhody v obrázcích a verších. Jindy se upozorňovalo na seriálovost (Ondřej Sekora, Voříšek a spol. Velká historie na pokračování, 1933). Protože se řada raných tvůrců (a hrdinů) českého komiksového prostoru inspirovala v dobově populárním (animovaném) filmu, nezřídka nalezneme coby popisnou specifikaci i odkaz k filmovému médiu (František Voborský, Pepina Rejholcová radiofanynkou. Veselý film malíře Voborského pro malé slovíčkáře, 1931; Josef Lada, Dobrodružství psa Kuldíka. Výpravný velko‑ film, 1936).3 Pojem comics měl do českého kontextu proniknout až po druhé světové válce. A téměř okamžitě získal i velmi negativní přídech.

Obrázkové seriály či komiksy (ať už s texty v bublinách nebo — umír‑ něněji — ve verších a pod obrázky) se nesetkávaly s valným přijetím kritiky ani dříve, kritikové dětského čtení již v prvních letech nového století halasně bili na poplach před touto novotou.4 „Tak zv. humoristické cykly kreseb na poslední straně jsou většinou trapné zkresleniny s textem přímo ubohým,“ spílal v kritickém periodiku věnovaném dětské literatuře Úhor roku 1914 Ha‑ nuš Sedláček (pod šifrou Promyk) nad Malým čtenářem, tradičním dětským časopisem, který tou dobou začínal otiskovat i rané předchůdce domácího obrázkového seriálu (Sedláček 1914: 151). Pedagogická kritika o více než tři‑ cet let později nešetřila ani velepopulární Rychlé šípy, které hodnotila velmi podobně.5 Dobová kritika spojovala obrázkové seriály s brakovými sešitovými

3

Posilování vazby na film se přitom nezastavilo jen u specifikačních přípisek, nijak výjimečné nebylo ani doplňování schematicky vyobrazené perforace filmového pásu, jež měla zřejmě nabízet čtení obrázkového seriálu jako svého druhu zastaveného filmu (takto doplněné vycházely např. v letech 1937—1938 překladové disneyovské stripy v Lidových novinách; k tomu srov. dále Prokůpek — Kořínek — Foret — Jareš 2014: 295).

4 5

Srov. Prokůpek — Kořínek — Foret — Jareš 2014: 60—61 a 218—222.

K tažení proti časopisu Vpřed a zejména Rychlým šípům srov. Diesing 2011: 279 a 288; Kořínek 2015: 1085—1086. Pro souhrnnější výklad dobového kritického (ne)přijetí komiksu viz Prokůpek — Kořínek — Foret — Jareš 2014: 419—424.

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 22

[22]

01.03.16 6:44

romány, a ať se vydavatelé českých komiksů snažili hájit jakkoli, nepřejícné přičlenění k tomu nejpokleslejšímu „plevelu“ stále přetrvávalo.

Označení comics (tehdy ještě důsledně v původním psaní s c) vstou‑ pilo do českého jazykového prostoru rovnou s ideologicky odsuzujícím cej‑ chem na čele — v poúnorových letech se pro konformní kulturní kritiku stal komiks téměř pars pro toto příkladem všeho imperialistického a prohnilého. „Název ‚comics‘ vzbuzuje mylnou představu. Převážná většina comics nemá s humorem nic společného; je to ponurá směs násilností a vražd, zvrácené pohlavnosti a sadismu, příšerných a strašidelných dobrodružství, zločinu, surovosti a hrůzy, z níž stydne krev,“ psal prominentní americký komunista Albert Eugene Kahn (1955: 114) ve své knize Hra smrti, jež byla v polovině 50. let bryskně přeložena i do češtiny a slovenštiny, a domácí oficiální kulturní elita nezůstávala pozadu. Jan Drda v Literárních novinách spatřoval v komiksech součást imperiálního modelu výchovy, motivací k vydávání komiksů byla podle něj kromě zisku „ta nestvůrná koncepce masové výchovy odlidštěných lidí, antropoidních zabijáků zvrhlého a krutého srdce — to je to, co nejvíc děsí svou obludností, co nejvíc rozhořčuje. Je to výchova k vraždě, ne výchova jednotlivců, ale výchova celých pokolení, mas“ (Drda 1954: 5).

Komiks, respektive comics, do poúnorového Československa nesměl, a když už se koncem 50. let začal znovu poznenáhlu objevovat, většinou se masko‑ val pod zástupnými označeními: obrázkový seriál, kreslený seriál či obrázko‑ vé čtení.

Ve druhé polovině 60. let komiks v českém prostoru zase na chvíli ožil a pro ten krátký čas oprášil své původní jméno. V takřka ojedinělé mono‑ grafické brožuře Comics, jež byla této vyprávěcí formě věnována, pak autor antologického svazku Jaroslav Tichý s odvážnou otevřeností revidoval pojem i jeho předcházející ideologické strasti: „Představa comics jako nástroje jediné služby, při níž je zbytečné uvažovat o jakýchkoli uměleckých ambicích, vyzařuje v českých poměrech nebezpečnou intenzitu. […] Zavinila to ovšem i malá možnost orientace ve světovém vývoji comics, s nimiž se ostatně výtvarníci dodnes nemají příležitost seznámit v jakékoli reprezentativnější rozloze. Izolace, o kterou jsme se svého času snažili z ideologických důvodů, způsobila pravý opak, ve stínu její zdi mohl zapůsobit jako autorita dokonce právě ten ‚domácí‘ druh, který má nejblíž k antiuměleckému velkovýrobnímu

1 hledání obsahu, nalézání jména [23]

v panelech a bublinách.indd 23

01.03.16 6:44

pojetí“ (Clair — Tichý 1967: 39—40). S nástupem normalizace ale komiks (resp. comics) opětovně ustupuje a přežívající omezované, spíše trpěné než vítané výhonky domácí komiksové tvorby se znovu obranně zaštiťují příjmími obrázkový či kreslený seriál.

K pevnému usazení pojmu v českém jazykovém kontextu tak naplno došlo až po roce 1989. Zdomácnění se odrazilo i v počeštění přepisu, kdy ona cizokrajná ­‑c­‑ dle výslovnostní logiky postupně takřka zcela nahradilo dvojí ‑­ k­‑. Domestikace pak byla dokončena i přesunem v gramatickém čísle: z původního anglického plurálu se v češtině stal maskulinní singulár.6 Grafická podoba comics dnes (podobně jako „trendy“, jakkoli pojmově pro‑ blematické psaní s koncovým ­‑x, které je v angličtině vyhrazeno pro komiks undergroundový) nejčastěji nabývá funkce marketingové strategie, jako projev namnoze laciné snahy o ozvláštnění. Úskalí selského rozumu Chceme­‑li se pokusit popsat podstatu námi sledovaného pojmu, pokoušíme­ ‑li se formulovat, co tvoří obsah oné pojmenovávané kategorie, může nám být obranářsky motivované domácí pojmové třeštění 20. století ve výsledku k užitku. Ve vší té mnohosti krycích označení lze snadno vysledovat několik stále se navracejících parametrů, několik jen mírně korigovaných a upravova‑ ných konstant pojmové deskripce: obrázkový (kreslený/ilustrovaný/v obra‑ zech) seriál (cyklus/na pokračování) textem i obrazem (v obrázcích a ver‑ ších/obrázkové čtení). Jen na základě těchto několika poznámek by tak bylo možno snadno formulovat pracovní odpověď na otázku: „co je to komiks?“, a tato takříkajíc pojmově­‑kompilační definice by nejspíš i dobře dostačovala většině našich každodenních potřeb. Každý přece víme, co to komiks je!

Takové ty obrázky s texty. Často seriálové. Leckdy (abychom nezapomněli) humorné. Víte co: jako pro děti. Takřka přesně to na sklonku roku 2006 vyjadřovalo heslo na českojazyčné Wikipedii: „Komiks neboli Kreslený seriál

6

Stojí za zmínku, že spolu s rozvojem oboru comics studies prochází obdobnou „singularizační“ změnou i původní anglický výraz, jak si v nedávné monografii Narrative Structure in Comics povšimla Barbara Postema (2013: xiv—xv).

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 24

[24]

01.03.16 6:44

je samostatný literární i výtvarný žánr. Jde o příběhy vyprávěné pomocí série obrázků s případným doprovodným textem.“7 Potíže s takovou common­‑sensovou definicí komiksu na sebe ale nenechají dlouho čekat. Příběhy vyprávěné pomocí série obrázků s případ‑ ným doprovodným textem — to přece splňuje i animovaný film. Leckterá kontextově propojená výmalba sakrálních prostor by takovému popisu také výtečně vyhověla. Leporela. Autorské knihy. Vizuální poezie. Avantgardy známé i neznámé. Zdánlivě bezproblémový popis získává při bližším pohledu výrazné trhliny. Abychom mohli alespoň pracovně lokalizovat umístění komiksu v kontextu lidských tvůrčích snah, musíme jej především odlišit od ostatních uměleckých projevů. Zajímá­‑li nás expresivní médium komiksu, jeho realizace a kulturní pole, jež v jeho bezprostředním okolí vzniká, musíme se pokusit identifikovat hranice, které jej oddělují od pozemků ostatních uměn. Ne proto, abychom mohli pečlivě vykolíkovaný komiks obehnat plotem či elektrizovaným ohradníkem. Proto, abychom jej dokázali poznat v jeho sku‑ tečné tvářnosti. Abychom zkoumali, a teprve na základě takového relevant‑ ního zkoumání případně kritizovali či velebili.

Přínosná mnohost definic Spolu s tím, jak komiks pomalu nabýval renomé něčeho, co lze relativně seriózně, se zapojením odborné metodologie a vědeckých postupů zkoumat, narůstal samozřejmě i počet konkurenčních definičních aktů. Stačí se podí‑ vat na jednotlivé národní tradice studií komiksu: téměř pokaždé jsou vstupní a pionýrské příspěvky, kterými o sobě nesmělá teorie komiksu dávala znát, proslovovány či publikovány pod tichým, povětšinou trochu podezíravým

7

Archivní kopie z 31. 12. 2006 k dispozici na http://cs.wikipedia.org/w/index.php? title=Komiks&oldid=1071363. Skutečnost, že o šest let později, koncem roku 2012, již upravená definice tamtéž zní: „Komiks je umělecké médium, někdy označováno jako ‚deváté umění‘, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány kresby nebo jiná zobrazení s případným doprovodným textem v cílených sekvencích. Dohromady tedy vytvářejí celek, nejčastěji příběh“, lze přínosně interpretovat mnoha různými způsoby, kromě zaznamenatelné snahy o „zodbornění“ lidové encyklopedie můžeme v této proměně spatřovat například i vliv komiksologického uvažování Scotta McClouda, srov. níže.

1 hledání obsahu, nalézání jména [25]

v panelech a bublinách.indd 25

01.03.16 6:44

patronátem lokálních filologií či uměnověd a téměř vždy jejich téma variuje tázání po podstatě komiksu. Různí badatelé z rozličných prostředí samo‑ zřejmě přistupovali k jeho zkoumání dle svých aktuálních potřeb a vybaveni lokálními predispozitivy, pročež se v průběhu druhé poloviny 20. století výrazně diferencovaly i specifické národní či teoretické školy — francouzské bádání o bande dessinée načas ovládly přístupy sémiotické a poststruktu‑ rální, aby později nabývalo na vlivu sociologicky orientované zkoumání bour‑ dieuovského střihu, příležitostné texty německojazyčné akcentovaly využití komiksu k didaktickým účelům a výrazněji zkoumaly (a podnes zkoumají) jeho adaptační výkony a konečně angloamerickému prostoru dlouho vládly kromě poloodborných historizujících přehledů interpretace ideologické a později v aplikacích kulturální.8 V srdci mnoha zmíněných úvodových příspěvků, studií a exkurzů ale přežívá zárodečné zrnko nepochopení. Sen o definici, tužba po jednoznač‑ né odpovědi, která je mnohdy motivována — jako tolik jiných věcí v mlu‑ vení a myšlení o komiksu — obranně: touhou ukázat, že komiks je umění, že komiks může sdělovat ty nejvážnější obsahy, že hrdě přináleží (resp. hrdě přináleží) po bok literatury i výtvarného umění,9 a v neposlední řadě že humanitní badatel neplýtvá svým cenným časem jen tak na nějakou dětinskou efeméru. Platná, závazná, odborně znějící a pokud možno ne‑ měnná definice se zdá být předpokladem úspěšné cesty za (akademickým) uznáním komiksu (a s ním i jemu věnovaného komiksologického bádání).

Definice ale samozřejmě nemůže být sama o sobě cílem, nejvíce jí to sluší v roli prostředníka, jakéhosi iniciačního nastavení mantinelů, které vy‑ mezuje hranice zkoumaného a ustavuje sdílený prostor bádání. Jinou definici komiksu bude ke své práci požadovat historik místních komiksových forem, který bude chtít sledovat evoluci svébytně komiksových příběhů z karikatur a kresleného humoru, a jiná definice přijde vhod například při interpretačním stopování transkulturního působení motivu či metafory. Naratolog, zkouma‑

8

K dějinám teorie komiksu srov. kapitolu 12⟶.

9

V mnohém má komiks jistě ještě blíže k filmu, v iluzorní hierarchii váženosti ale často komiks pohlíží na film trochu s nedůvěrou. Nechce se chytit špatné party.

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 26

[26]

01.03.16 6:44

jící časoprostorové vztahy v komiksovém vyprávění, bude vycházet z jiné formulace komiksu, tedy centrálního objektu zkoumání, než uměnovědec, jenž se pokusí komparovat odlišné, přesto však něčím příbuzné fenomény vizuální poezie a abstraktního komiksu.

Příznačně asi nejvlivnější, rozhodně pak nejvíce citovanou současnou definici komiksu sestavil autor, který se jinak pohybuje vně úzce odborného diskurzu: americký komiksový tvůrce, scenárista a výtvarník Scott McCloud.

Ve své knize Jak rozumět komiksu (orig. Understanding Comics, 1993), kterou s buditelskou motivací dokázat, že komiks jako forma dostojí i potře‑ bám odborného výkladu, vyvedl komiksovou formou, proponuje v návaznosti na pojem sekvenčního umění10 formulaci, že komiks tvoří „záměrné juxta­ ponované sekvence kreslených a jiných obrazů, určené ke sdělování informa‑ cí nebo vyvolání estetického prožitku“ (McCloud 2008: 9).

Při vědomí vší přínosnosti a důležitosti McCloudovy průlomové knihy těžko nevidět, že téměř to jediné, čím se zde předkládaná definice komiksu odlišuje od common­‑sensového „selského“ popisu předmětu parafrázované‑ ho výše, je jemné nadužívání odborně znějících výrazů. Jak rozumět komiksu samozřejmě nepřináší jen tuto definiční vějičku, pohříchu často však na ni bývá McCloudovo myšlení zjednodušováno. Konkrétnímu odbornému zkou‑ mání dílčího autora, tématu či prostředku ale takové akademizující přefor‑ mulování sdíleného povědomí většinou nedostačuje, protože brzy vyvstanou tušené potíže. McCloudovi ani tolik nevadí, že pod jeho definici komiksu přináležejí i leckteré knížky lidového čtení, Trajánův sloup či zdobené mayské rituální bárky; v aktivistické snaze o doložení honosné starobylosti komiksu mu takové staro­‑ a středověké příklady přicházejí vhod.11 Co si s takovým závěrem má ale počít badatel, jehož zajímají způsoby, jimiž komiks vypráví?

Nebo historik média, který se pokouší identifikovat specifické a mediálně příznakové formální prostředky komiksu? McCloudovo záměrné vypuštění předpokladu masové produkce mu umožňuje sesypat do jedné skupiny sin‑ gulární objekty­‑artefakty i v tisícových nákladech reprodukované tiskoviny.

10

Který ostatně příznačně o několik let dříve zavedl jiný teoretizující praktik komiksu Will Eisner (1985).

11

K tomu srov. výklad v oddíle 2a⟶.

1 hledání obsahu, nalézání jména [27]

v panelech a bublinách.indd 27

01.03.16 6:44

[28]

v panelech a bublinรกch.indd 28

01.03.16 6:44

Obr. 1/1 McCloudova dobrodružná pouť za stanovením definice (McCloud 2008: 8—9).

[29]

v panelech a bublinách.indd 29

01.03.16 6:44

Je ale takový čistě formální popis ještě aplikovatelný? Soudě dle převažují‑ cích reakcí se zdá, že nikoli.

Jednotliví badatelé a dílčí subdisciplíny si proto vždy formulovali, formulují a nadále formulovat budou definice vlastní, případně upravují McCloudovu kodifikaci selské šablony k obrazu svému. David Kunzle, britský uměnovědec a nesporně globálně nejvlivnější historik protokomiksových forem, doplňuje již ve své práci The Early Comic Strip z roku 1973 k základ‑ ním požadavkům sekvenčnosti obrazů a kombinování vizuálního a verbálního i požadavek masové produkce a narace. Jedině tak se mu totiž může podařit efektivně zmapovat vývojové tendence předkomiksových forem. Navrhuje proto „definici, podle které komiks jakéhokoli období a z kterékoli země musí naplňovat následující podmínky: 1) musí sestávat ze sekvence separátních vyobrazení; 2) obraz musí převažovat nad textem; 3) médium, ve kterém se komiks objevuje a pro které je původně určen, musí být reprodukované, tištěné, masové; 4) sekvence musí vyprávět příběh, který je zároveň morali‑ tou12 i lokálně vztáhnutelnou (světskou) aktualitou“ (Kunzle 1973: 2). Mini‑ málně některé z podmínek, které uvádí, by přitom dnešnímu, po všeobjímající definici dychtícímu kandidátu komiksologické existence zřejmě na jazyku zhořkly: rozmach digitálního (web) komiksu by si vyžádal aktualizaci bodu třetího, ten čtvrtý by pak z bezradnosti nad problematickou aktualizací asi raději zcela zamlčel. Pro Kunzleho je přitom požadavek lokální usouvztažni‑ telnosti zásadním argumentačním klíčem při jistě i z mnoha dalších důvodů opodstatněném vyloučení náboženských sekvenčních piktoverbálních narativů.

Podobně ostatně postupují i další badatelé. Robertu C. Harveymu se ve studii The Aesthetics of the Comic Strip při popisu raných komikso‑ vých stripů dobře osvědčuje podmínka navracejících se postav: „Dle více či méně přijímaného konsensu sestávají komiksy z následujících prvků: 1) pří‑ běhu (humorného nebo vážného) vyprávěného sekvencí obrazů (tzv. panelů), 2) navracející se postavy (či skupiny postav) a 3) textu nebo dialogu umís‑ těného dovnitř obrazu (obvykle ve formě ‚řečových bublin‘ vycházejících

12

Jak Kunzle dále doplňuje, ať už je považován za morálně subverzivní, či konformní (Kunzle 1973: 3).

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 30

[30]

01.03.16 6:44

z úst postavy)“ (Harvey 1979: 641). Francouzský sociolog a kulturní historik Jean­‑Paul Gabilliet relativizuje v knize Of Comics and Men (2010, francouz‑ ský orig. Des Comics et des hommes, 2005) absolutní model pojmu komiks jako ahistorické neměnné materie (a tím zřetelně polemizuje s McCloudovým rigidním formalismem), upozorňuje na četnost exo­‑ i endogenních vlivů a proponuje spíše kategoriální přístup, ve kterém nabývá na důležitosti i aspekt technologický — masová produkce a rozvoj automatizovaných tiskařských nástrojů: „Kategorii komiks — kterýžto pojem užíváme pro nedo‑ statek lepšího — vztahujeme na všechna vyprávění konstruovaná z obrazů (ať už kreslených, rytých, fotografických, malovaných či jinak vyvedených), jež: 1) jsou charakterizována ne nutně realizovanou možností interakce mezi ikonickým sdělením a psaným slovem a kde role ikonického nesestává pouze z doplnění psaného, ale spíše tvoří neoddělitelnou součást formulace narativu, a 2) byla produkována v kontextu masové publikace po roce 1830“ (Gabilliet 2010: xv—xvi). Transformativní generativní gramatikou inspirovaný přístup lingvisty a sémiotika Neila Cohna (2003 a 2013a) nedávno navrhl rozlišování hlubinné struktury kódu vizuální komunikace a jejích rozličných povrchových realizací: vizuálních jazyků.13 Kterýkoli z představených definičních pokusů (popřípadě jejich takřka libovolná kombinace) může poskytnout tolik potřebná východiska pro další historické či teoretické zkoumání komiksu, jeho dávných i nejaktuálnějších realizací i zcela konkrétních či nejobecnějších souvislostí. Cohnova nabídka několika paralelních vizuálních jazyků komiksu otevírá prostor pro selektivní, izolované, ale přitom syntetizující čtení rozličných žánrových či regionálních tradic. Dosud ponejvíce intuitivně konstatovaná specifika jednotlivých typů, žánrů, formátů, škol či tradic mohou být při uvážení těchto výcho‑ disek zpřesněna a podrobena detailnímu zkoumání. Harveyho tvrzení

13

V monografické práci The Visual Language of Comics. Introduction to the Structure and Cognition of Sequential Images (2013a), jež představuje dosavadní završení autorových po deset let rozvíjených teorií, Cohn například pro americký komiksový provoz pracuje s trojicí diskrétních vizuálních jazyků: jazykem mainstreamu, jazykem karikaturním a jazykem nezávislého komiksu.

1 hledání obsahu, nalézání jména [31]

v panelech a bublinách.indd 31

01.03.16 6:44

o nezbytnosti textové složky či navracejícího se protagonisty pociťujeme jistě pro současný tvar komiksu jako neudržitelná,14 v historickém řezu dobovými karikaturními seriálovými materiály kupříkladu počátku 20. století mohou ovšem sehrávat klíčovou roli — zavedená triáda prvků komiksovosti může být při vztažení k dílčí rovině „stripového vizuálního jazyka přelomu 19. a 20. století“ využita k novým analýzám. Řečeno jednoduše: dnešní komiks možná nemusí vycházet na pokračování a disponovat kontinuálními charaktery, nic to však nemění na skutečnosti, že nám na těchto pozicích vystavěný průzkum pramenného materiálu může odkrýt ledacos zajímavého o kořenech a propozicích moderních komiksových forem.

Přijímáme­‑li tedy pro naše další uvažování za výchozí variaci McClou‑ dovy formulace common­‑sensového sekvenčního propojení obrazu a textu, respektive její Gabillietovo rozšíření, činíme tak s vědomím vší její nedosta‑ tečnosti. Věříme však, že tomu tak má být. A podle potřeby se nechceme bát definici odvrhnout či zcela přeformulovat. V bezprostředně následujících kapitolách se věnujeme dvěma dominantním rámcům deskripce komiksu: komiksu jako médiu (kapitola 2⟶) a komiksu jako žánru (kapitola 3⟶). Ať tak či onak, především naštěstí platí, že komiks není uzavřenou historickou kapi‑ tolou, petitem tištěnou poznámkou pod čarou v přehledovém bestiáři lidských uměleckých snah. Stejně jako se neustále objevují nové komiksové práce, stejně jako se experimentující komiksoví tvůrci stále pokoušejí posouvat meze sdělitelného a realizovatelného, budou se nutně rozšiřovat, morfovat a defor‑ movat i naše pracovní „definice“ komiksu. Pojem komiks má povahu těkavě rozkmitaného objektu, okem a definicí obtížně zachytitelného. Na druhou stranu v tom můžeme spatřovat i ujištění, že je naživu a má se k světu.

14

Pro přesnost je zapotřebí zdůraznit, že Harvey zde podává nikoli obecnou definici komiksu, ale vymezuje komiksový strip (comic strip), v době vzniku citované studie většinově vnímaný jako jeden ze dvou (spolu s komiksovým sešitem, comic book, srov. dále v kapitole 10⟶) nejčastějších publikačně-prezentačních modelů severoamerického komiksu. Harveyho definice byla později z mnoha důvodů rozporována, obtížně udržitelným se ukázal být například předpoklad obligatornosti textového (verbálního) plánu komiksu, většina námitek ale nepříliš důsledně rozlišovala mezi komiksem obecně a (Harveym sledovaným) komiksovým stripem.

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 32

[32]

01.03.16 6:44

v panelech a bublinรกch.indd 33

01.03.16 6:44

slvn pjm v panelech a bublinรกch.indd 384

01.03.16 6:45

nčk m!

slovníček pojmů

v panelech a bublinách.indd 385

01.03.16 6:45

album

odlišuje zobrazení řečeného (repliky v dialogu)

Dominantní formát belgofrancouzského

a myšleného (intrapersonálního sdělení postavy),

mainstreamového bande dessinée. Nejčastěji má

přičemž obé se výrazově liší (např. rovná vs. vlnitá

formát A4 (ale nezřídka i větší) a pevnou vazbu

linie). Podoba bubliny však může nést (především

(výjimečná ale není ani vazba brožovaná), obvyklý

v humoristickém komiksu) i řadu dalších významů.

rozsah se pohybuje mezi 48 a 64 stranami. V rámci alternativní produkce jde spíše o brožované

celostrana

publikace různého rozsahu. Produkčně tvoří

(angl. splash page)

paralelu k americkému sešitovému formátu

Privilegovaný (často např. vstupní) panel příběhu,

(comic book), ovšem s výraznými specifiky,

kterému je dán prostor celé strany (případně

především co do periodicity (obvykle jednou ročně)

dvoustrany). Obvykle je výtvarně nadstandardně

a distribuce (převažují knihkupectví). Objevuje

propracován, aby čtenáře zaujal; často obsahuje

se po druhé světové válce a po roce 1980 se stává

časoprostorová určení následujícího příběhu.

hlavní vydavatelskou platformou ve Francii a Belgii, v současnosti je rozšířený i v dalších

comic book viz sešit

evropských zemích jako primární forma publikování komiksové produkce. Kromě původního obsahu

comic strip viz strip

může být jeho náplní i soubor časopisecky dříve publikovaného materiálu (uzavřených epizod,

comix

např. jednostránkových, ale i na pokračování

Označení pro undergroundový americký komiks,

zveřejňovaného příběhu). Obsah několika alb může

vzniklý ve druhé polovině 60. let v USA coby projev

být následně publikován ve formě integrálu.

vymezení se dospělých tvůrců a čtenářů vůči mainstreamovému, na děti a teenagery primárně

artist viz výtvarník

zacílenému komiksu podléhajícímu autocenzurní praxi. V prvních letech dominovaly zejména snahy

bande dessinée

o překračování všech myslitelných tabu, kteréžto

Ve frankofonních oblastech lokální označení

zacílení se projevovalo pornografickým obsahem,

pro komiks, doslovně znamená kreslené proužky;

zobrazováním užívání drog a maximální brutalitou.

užívá se i zkratka BD [bédé]. Mimo domovský

Coby terminologický pojem se dnes označení

kontext je BD chápáno jako konkrétní regionální typ

comix používá zejména pro pornografické

komiksové produkce se svými specifiky — prvotní

komiksy a pro díla publikovaná v kontextu

publikací v časopisech či albech, ve formátu A4,

kontrakulturního hnutí v letech 1965—1975.

historicky s obvykle pravidelnou panelovou mřížkou.

con bublina

Z anglického convention, setkání fanoušků.

(angl. speech/word balloon, fr. phylactère,

Komiksové cony se v USA i Evropě konají od 60. let.

něm. Blase; česky někdy obláček)

Původně byly organizovány zdola a plnily především

Konvenční symbol v podobě (nejčastěji

roli socializační, nabízely totiž příležitost

eliptické) linie, která z plochy obrazu v rámci

k osobnímu setkávání fanoušků a směně zboží

panelu vyčleňuje abstraktní prostor, v němž je

i informací. V posledních dekádách se největší

umístěna replika postavy. Systémově se obvykle

komiksové cony proměnily v oficiálně organizované

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 386

[386]

01.03.16 6:45

prezentační akce, na nichž jsou představovány

eskapismus

nově vydané komiksy, předávají se komiksové

Jeden z konceptů užívaných kritikou komiksového

ceny, probíhají besedy s tvůrci apod. V evropském

čtiva, respektive obecně masmediálních obsahů,

kontextu je tradičně obvyklejší podoba

označující fantazijní únik do imaginárních

komiksových festivalů, doprovázených zpravidla

světů, tedy tzv. parasociální interakce

i výstavami a dalšími souvisejícími akcemi.

čtenářů/konzumentů s postavami, která měla narušovat jejich sociální vztahy. Identifikace

crossover

adolescentních čtenářů s fiktivními hrdiny

Produkční/vydavatelská strategie, při níž

a jejich osudy, pojímaná jako nezdravá fixace,

se v rámci jednoho příběhu (či story arcu)

byla jedním z hlavních pilířů obžaloby komiksu

potkávají protagonisté jinak oddělených

ze strany Fredrica Werthama, psychiatra a autora

seriálových struktur, třeba i konkurenčních

knihy Seduction of the Innocent (1954).

vydavatelství a různých žánrových kategorií.

Zpravidla se jedná pouze o rozsahem několika

event

sešitů omezený event, motivovaný především

Primárně marketingové pojmenování užívané

producenty touženou křížovou propagací. Méně

především americkým mainstreamovým

podstatná a obvykle neanoncovaná „hostování“

komiksem pro výraznou seriálovou událost,

postav v jiných seriálech bývají po televizním

která má ambice přenastavit seriálové

vzoru označována pojmem „cameo“.

koordináty, případně — zčásti či celkově — i fikční univerzum. Označí­‑li vydavatel nějakou

čtvrtá stěna

konkrétní mini/maxisérii či story arc

Hranice mezi světem fikce a světem

za event, pokouší se tím svým čtenářům

čtenáře. K narušení čtvrté stěny dochází

předat informaci o vyšších produkčních

v případě, kdy fikční postava promlouvá přímo

hodnotách (production values) a vyvolat

ke čtenáři, případně je jinak signalizována její

v nich pocit, že nadchází cosi, u čeho prostě

obeznámenost s vlastní fikční povahou.

nemohou chybět. Často takto bývají předem oznamována a inzerována například úmrtí

dvoustrana

jednotlivých vedlejších či hlavních charakterů.

U komiksů vydávaných ve větším rozsahu než dvě strany jde o hlavní produkční i recepční

funny animals viz veselá zvířátka

jednotku. Jedná se o segment celku, který je recipientovi v daném okamžiku přístupný

grafický román viz komiksový román

naráz, čehož kompozice dvoustrany může využívat (např. naváděním k četbě „přes

hlavička viz záhlaví

hranu“, tedy napříč jednotlivými stranami).

Dvoustrana rovněž může být na svém konci,

hyperrámec

v místě lekturálního zlomu, zakončena dějovou

(fr. hypercadre)

gradací ponoukající k další četbě, tedy

Termín z francouzské teorie (užívaný

přechodu čtenáře na další dvoustranu. Pro

např. Thierrym Groensteenem) označující

Groensteena (vedle stripu, strany a alba)

vnější obrys/okraj archu (sítě panelů)

je jedním z multirámců (systému vinět).

na straně, případně dvoustraně, tedy „hranu“

slovníček pojmů

v panelech a bublinách.indd 387

[387]

01.03.16 6:45

rdk pznm v panelech a bublinรกch.indd 398

01.03.16 6:45

kcn nmk

redakční poznámka

v panelech a bublinách.indd 399

01.03.16 6:45

v panelech a bublinรกch.indd 400

01.03.16 6:45

Pracovní verze některých kapitol a oddílů byly již dříve prezentovány jinde: kapitola 1 Hledání obsahu, nalézání jména vyšla ve sborníku Literatura a média (ed. Zuzana Vyskočilová, Nakladatelství Tomáš Halama a Filo‑ zofická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice 2013) a oddíl 6a Věrně překreslit, či snad invenčně převést? byl otištěn v časopise Host (r. 30, č. 3, 2014). Přípravné teze k oddílům 3a Násilná adopce — komiks jako literární žánr a 10a „Lepší komiks“ (?) — pojem graphic novel byly prezen‑ továny ve sborníku Česká literatura v intermediální perspektivě (ed. Sta‑ nislava Fedrová, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., v nakladatelství Filip Tomáš — Akropolis, Praha 2010), teze k oddílu 2a Stáří komiksu a mládí komiksu ve svazku Studia komiksu. Možnosti a perspektivy (edd. Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš, Univerzita Palac‑ kého v Olomouci, Olomouc 2012). Vstupní poznámky k textu 12a Komiksy a luhy, háje byly předneseny v rámci komiksologického kolokvia Signály z neznáma (9. 10. 2012).

Drobnou poznámku je třeba připojit ještě k práci s bibliografickými údaji. Pro zachování využitelnosti oddílů K dalšímu studiu, pro přehlednost výkladu a s uvážením současné situace comics studies, kdy tato disci‑ plína teprve ohledává svůj budoucí oborový kánon sekundární literatury, odkazujeme v hlavním textu podle potřeby užitou citační normou jak k celým (antologickým či kolektivním) knihám (tedy pod jménem editora), tak i k jed‑ notlivým studiím v nich zařazeným (pod jménem autorským). Veškeré odkazy na sekundární literaturu v textu značíme kurzivou a vznikající částečnou duplicitu zachováváme i v soupisu literatury. Rozkolísané užívání různých oddělovačů mezi titulem a podtitulem knihy (dvojtečka, tečka, pomlčka) sjednocujeme na tečku. U prací legálně dostupných na internetu doplňujeme za bibliografický údaj odkaz k místu uložení. V češtině nepublikované texty citujeme ve vlastních pracovních překladech.

redakční poznámka [401]

v panelech a bublinách.indd 401

01.03.16 6:45

ltr v panelech a bublinรกch.indd 402

01.03.16 6:45

rtr v panelech a bublinรกch.indd 403

literatura

01.03.16 6:45

Abbott, Lawrence L.

♦♦1986 „Comic Art. Characteristics

and Potentialities of a Narrative Medium“.

♦♦2012 „Carl Barks. Life among the Ducks“. In:

Carl Barks, Uncle Scrooge. Only a Poor Old Man, Fantagraphics Books, Seattle, s. 237—238

Journal of Popular Culture 19, č. 4, s. 155—176 Aumont, Jacques Abell, Catherine

♦♦2005 [2003] Obraz. Akademie múzických

♦♦

umění, Praha (orig. L’image)

of Comics. A Philosophical Approach, Wiley­

Baetens, Jan

2012 „Comics and Genre“. In: Aaron

Meskin — Roy T. Cook (edd.), The Art ‑Blackwell, Chichester, s. 68—84

♦♦2001 The Graphic Novel (ed.).

Leuven University Press, Leuven Acasuso, Rubén

♦♦

1967 „Jed v obrázcích“.

Zlatý máj 11, č. 4, s. 267—272

♦♦2010 „Strip, série, séquence“. Transatlantica.

Revue d’études américaines 9,

č. 1 [online], dostupné na: http://transatlantica. revues.org/4921 [cit. 1. 9. 2015]

Allen, Robert C.

♦♦

1995 To Be Continued… Soap Operas Around

♦♦2011 „Abstraction in Comics“.

SubStance 40, č. 1, s. 94—113

the World. Routledge, London — New York Baetens, Jan — Frey, Hugo Allen, Rob — van den Berg, Thijs (edd.)

♦♦2015 The Graphic Novel. An Introduction.

♦♦

Cambridge University Press, New York —

Routledge, New York — London

Cambridge

Amagasaki, Akira

Baetens, Jan — Lefèvre, Pascal

♦♦

♦♦1993 Pour une lecture moderne de la bande

2014 Serialization in Popular Culture.

2010 „Art Outside Life and Art as Life“.

In: Ken­‑ichi Sasaki (ed.), Asian Aesthetics,

dessinée. Centre Belge

NUS Press — Kyoto University Press,

de la Bande Dessinée, Bruxelles

Singapore — Kyoto, s. 30—40 Bainbridge, Jason Andrae, Thomas

♦♦2009 „‚Worlds Within Worlds’.

♦♦

The Role of Superheroes in the Marvel

Book. Unmasking the Myth of Modernity.

and DC Universes“. In: Angela Ndalianis (ed.),

University Press of Mississippi, Jackson

The Contemporary Comic Book Superhero,

2006 Carl Barks and the Disney Comic

Routledge, London — New York, s. 64—85 Ault, Donald

♦♦2004 „Preludium: Crumb, Barks, and Noomin.

Bares, William

Comics“. ImageText: Interdisciplinary Comics

Panels“. In: Andreas Butz a kol., Smart Graphics,

Studies 1, č. 2 [online], dostupné na: http://

Springer, Berlin — Heidelberg, s. 273 — 276

Re­‑Considering the Aesthetics of Underground

♦♦2008 „Panel Beat. Layout and Timing of Comic

www.english.ufl.edu/imagetext/archives/ v1_2/intro.shtml [cit. 1. 9. 2015]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 404

[404]

01.03.16 6:45

Young People, Texts, Cultures 6, č. 2, s. 104—115; Barker, Martin

dostupné též na: http://www.jeunessejournal.ca/

♦♦

index.php/yptc/article/view/274 [cit. 1. 9. 2015]

1997 „Taking the Extreme Case.

Understanding a Fascist Fan of Judge Dredd“.

In: Deborah Cartmell — I. Q. Hunter — Heidi

♦♦2015 Twelve­‑Cent Archie. Rutgers University

Press, New Brunswick — New Jersey — London

Kaye — Imelda Whelehan (edd.), Trash Aesthetics. Popular Culture and its Audience, Pluto Press, London — Sterling, s. 14—30

Benatti, Roberto

♦♦1987 „Italian Comics. An Eclectic Chapter

of the Aesthetics“. In: Jürgen E. Müller (ed.), Barrier, Michael

Texte et médialité, Universität Mannheim,

♦♦

Mannheim, s. 191—220

University of California Press, Oakland

Benton, Mike

Barthes, Roland

History. Taylor Publishing, Dallas

2015 Funnybooks. The Improbable

Glories of the Best American Comic Books.

♦♦2002 „Úvod do strukturální analýzy

vyprávění“. In: Petr Kyloušek (ed.), Znak,

♦♦1992 Science Fiction Comics. The Illustrated ♦♦1993 Crime Comics. The Illustrated

History. Taylor Publishing, Dallas

struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu, Host, Brno, s. 9—43

♦♦

2004 „Rétorika obrazu“. In: Karel

Bergersen, Ralph

♦♦2004 [1906] „From ‚The Humor

Císař (ed.), Co je to fotografie, Herrmann

of the Colored Supplement‘“. In: Jeet

& synové, Praha, s. 51—62

Heer — Kent Worcester, Arguing Comics.

♦♦

Literary Masters on a Popular Medium, Univesity

k fotografii. Fra, Praha (orig. La Chambre claire)

Press of Mississippi, Jackson, s. 9—12

Bartlová, Milena

Berndt, Jacqueline (ed.)

2005 [1980] Světlá komora. Poznámka

♦♦

2012 Skutečná přítomnost. Středověký

obraz mezi ikonou a virtuální realitou. Argo, Praha

♦♦2010 Comics Worlds and the World

of Comics. International Manga Research Center Kyoto Seika University, Kyoto; dostupné

Bateman, John A. — Wildfeuer, Janina

též na: http://imrc.jp/images/upload/lecture/

♦♦

data/20101227Comics%20Worlds%20and%20

2014 „Defining units of analysis for the systematic

analysis of comics. A discourse­‑based approach“.

the%20World%20of%20Comics.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Studies in Comics 5, č. 2, s. 373—403 Berndt, Jacqueline — Kümmerling­ Beaty, Bart

♦♦

2005 Fredric Wertham and the Critique of Mass

Culture. University Press of Mississippi, Jackson

♦♦2012 Comics versus Art. University of Toronto

Press, Toronto — Buffalo — London

♦♦

2014 „Modernism in Riverdale. Reading

the Self­‑Evident Text Ambiguously“. Jeunesse —

‑Meibauer, Bettina (edd.)

♦♦2013 Manga’s Cultural Crossroads.

Routledge, London — New York Beronä, David A.

♦♦2001 „Pictures Speak in Comics without Words.

Pictorial Principles in the Works of Milt Gross,

literatura [405]

v panelech a bublinách.indd 405

01.03.16 6:45

Hendrik Dorgathen, Eric Drooker, and Peter Kuper“.

In: Robin Varnum — Christina T. Gibbons (edd.), The Language of Comics. Word and Image, University Press of Mississippi, Jackson, s. 19—39

♦♦2008 Wordless Books. The Original

Graphic Novels. Abrams, New York

♦♦

2012 „Vyprávět i dnes příběhy dřevorytem“.

Boltanski, Luc

♦♦1975 „La constitution du champ de la bande

dessinée“. Actes de la recherche en sciences

sociales 1, č. 1, s. 37—59; dostupné též na: http:// www.persee.fr/doc/arss_0335—5322_1975_ num_1_1_2448 [cit. 1. 9. 2015]

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita

Bolter, Jay David — Gruisin, Richard

♦♦1999 Remediation. Understanding New Media.

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 115—141

MIT Press, Cambridge MA — London

Berthou, Benedict (ed.)

Booker, M. Keith

♦♦2015 La bande dessinée. Quelle lecture,

♦♦2010 Encyclopedia of Comic Books

quelle culture? Éditions de la Bibliothèque

and Graphic Novels. Greenwood, Santa

publique d’information, Paris; dostupné

Barbara — Denver — Oxford

též na: http://books.openedition.org/ bibpompidou/1671 [cit. 1. 11. 2015]

♦♦2014 Comics Through Time. A History

of Icons, Idols, and Ideas. Greenwood, Santa Barbara — Denver — Oxford

Bezděková, Olga

♦♦1979 „Kreslený seriál“. In: Knihovna,

Bouyer, Sylvain

♦♦

que vous avez demandé“. Les Cahiers

vědeckoteoretický sborník č. 11, s. 421—472 2012 Po stopách kreslených seriálů. Díl 1.

♦♦1986 „Il n’y a pas de spécifité au numero

Volvox Globator, Praha

de la bande dessinée č. 72, s. 46—47

Bezděková, Olga — Krejčí, Milan

Botzakis, Stergios

♦♦

2012 Po stopách kreslených seriálů. Díl 2.

Volvox Globator, Praha

♦♦2011 „‚To Be a Part of the Dialogue‘. American

Adults Reading Comic Books“. Journal of Graphic Novels and Comics 2, č. 2, s. 113—123

Blank, Juliane

♦♦2010 „Alles ist zeigbar? Der Comic als

Bramlett, Frank (ed.)

iconic turn“. KulturPoetik 10, č. 2, s. 214—233

Palgrave Macmillan, Basingstoke — New York

Bouissou, Jean­‑Marie — Dolle­‑Weinkauff,

Brienza, Casey E.

Bernd — Pellitteri, Marco — Beldi, Ariane

♦♦2010 „Producing Comics Culture. A Sociological

Medium der Wissensvermittlung nach dem

♦♦2010 „Manga in Europe. A Short Study

of Market and Fandom“. In: Toni Johnson­

‑Woods (ed.), Manga. An Anthology of Global and Cultural Perspectives, Continuum, New

♦♦2012 Linguistics and the Study of Comics.

Approach to the Study of Comics“. Journal

of Graphic Novels and Comics 1, č. 2, s. 105—119

♦♦2012 „Taking Otaku Theory Overseas.

Comics Studies and Japan’s Theorists

York — London, s. 253—266

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 406

[406]

01.03.16 6:45

of Postmodern Cultural Consumption“.

Studies in Comics 3, č. 2, s. 213—229

Cartmell, Deborah — Hunter, I. Q. — Kaye, Heidi — Whelehan, Imelda (edd.)

Brown, Jeffrey A.

♦♦

1997 „Comic Book Fandom and Cultural Capital“.

♦♦1997 Trash Aesthetics. Popular Culture and its

Audience. Pluto Press, London — Sterling

Journal of Popular Culture 30, č. 4, s. 13—31 Clair, René — Tichý, Jaroslav Bryce, Mio — Davis, Jason

♦♦1967 Comics. Státní nakladatelství

♦♦

dětské knihy, Praha

of Global and Cultural Perspectives,

Cohen, Michael

Continuum, New York — London, s. 34—61

♦♦2007 „Dick Tracy. In Pursuit of a Comic Book

2010 „An Overview of Manga Genres“. In:

Toni Johnson­‑Woods (ed.), Manga. An Anthology

Aesthetic“. In: Ian Gordon — Mark Jancovich — Buchwald, Dagmar

♦♦

1999 „Písmeno, obrazové písmo, obraz jako

Matthew P. McAllister, Film and Comic Books, University Press of Mississippi, Jackson, s. 37—63.

písmo“. In: Miltos Pechlivanos a kol., Úvod do literární vědy, Herrmann & synové, Praha, s. 21—31

Cohen, Phil

Bush, Christopher

Class Community. Working Papers in Cultural

♦♦2013 „Yukiko’s Spinach and the Nouvelle Manga

♦♦1972 Sub­‑cultural Conflict and Working

Studies. University of Birmingham, Birmingham

Aesthetic“. In: Jane Tolmie (ed.), Drawing from Life.

Memory and Subjectivity in Comic Art, University Press of Mississippi, Jackson, s. 112—143

Cohn, Neil

♦♦2003 Early Writings on Visual Language.

Emaki Productions, Carlsbad Calabrese, Omar

♦♦1992 [1987] Neo­‑Baroque. A Sign

♦♦2011 „A Different Kind of Cultural Frame.

An Analysis of Panels in American Comics

of the Times. Princeton University Press,

and Japanese Manga“. Image & Narrative 12,

New Jersey (orig. Leta neobaroca)

č. 1 [online], dostupné na: http://www.imageand­ narrative.be/index.php/imagenarrative/

Caldwell, Joshua

♦♦

2012 „Comic Panel Layout. A Peircean

Analysis“. Studies in Comics 2, č. 2, s. 317—338

article/view/128 [cit. 1. 9. 2015]

♦♦2013a The Visual Language of Comics.

Introduction to the Structure and Cognition of Sequential Images. Bloomsbury, London

Campbell, T.

♦♦

2006 The History of Webcomics. The Golden

Age: 1993—2005. Antarctic Press, San Antonio

♦♦2013b „Navigating Comics. An

Empirical and Theoretical Approach to Strategies of Reading Comic Page Layouts“.

Frontiers in Psychology č. 4 [online], dostupné na:

Carrier, David

♦♦

2000 The Aesthetics of Comics.

The Pennsylvania State University Press, University Park

http://journal.frontiersin.org/Article/10.3389/ fpsyg.2013.00186/pdf [cit. 1. 9. 2015]

♦♦2013c „Beyond Speech Balloons and Thought

Bubbles. The Integration of Text and Image“.

literatura [407]

v panelech a bublinách.indd 407

01.03.16 6:45

Semiotica č. 197, s. 35—63; dostupné též

♦♦2001 „The Yellow Kid and the Comic Page“.

na: http://www.visuallanguagelab.com/P/

In: Robin Varnum — Christina T. Gibbons, The

NC_speechballoons.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Language of Comics. Word and Image, University

♦♦

Press of Mississippi, Jackson, s. 60—74

na: http://www.visuallanguagelab.com/P/

Art. The Graphic Novel in the United States,

NC_visualnarrative.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Europe, and Japan“. In: Toni Johnson­

2013d „Visual Narrative Structure“. Cognitive

Science 37, č. 3, s. 413—452; dostupné též

♦♦

2014a „The Architecture of Visual Narrative

♦♦2010 „International Singularity in Sequential

‑Woods (ed.), Manga. An Anthology of Global

Comprehension. The Interaction of Narrative

and Cultural Perspectives, Continuum, London —

Structure and Page Layout in Understanding

New York, s. 204—220

Comics“. Frontiers in Psychology č. 5 [online], dostupné na: http://journal.frontiersin.

Couperie, Pierre

org/Journal/10.3389/fpsyg.2014.00680/

♦♦1967 „Esthétique et signification“.

pdf [cit. 1. 9. 2015]

In: Pierre Couperie (ed.), Bande dessinée

♦♦

et figuration narrative, Museums des

2014b „Building a Better ‚Comic Theory‘.

Shortcomings of Theoretical Research

Arts Decoratifs, Paris, s. 205—228

on Comics and How to Overcome Them“.

Studies in Comics 5, č. 1, s. 57—75; dostupné též na: http://www.visuallanguagelab.com/P/ NC_comictheory.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Craneová, Diana

♦♦2001 „Avantgarda a proměny umění“. In:

Stanislav Ulver (ed.), Západní filmová avantgarda, Český filmový ústav, Praha, s. 234—240

Coogan, Peter

♦♦2006 Superhero. The Secret Origin

Denson, Shane

of Genre. MonkeyBrain Books, Austin

♦♦2011a „,To be continued…‘ Seriality

♦♦

and Serialization in Interdisciplinary Perspective“.

Decade of Comics Fandom“. International

Journal of Literary Theory [online], dostupné na:

Journal of Comic Art 12, č. 1, s. 50—67

http://www.jltonline.de/index.php/conferences/

2010 „From Love to Money. The First

article/view/346/1004 [cit. 19. 1. 2015] Cook, Roy T.

♦♦2012 „Why Comics Are Not Films. Metacomics

and Medium­‑Specific Conventions“. In: Aaron

♦♦2011b „Marvel Comics’ Frankenstein.

A Case Study in the Media of Serial Figures“.

Amerikastudien 56, č. 4, s. 531—554

Meskin — Roy T. Cook (edd.), The Art of Comics. A Philosophical Approach, Wiley­ ‑Blackwell, Chichester, s. 165—187 Couch, N. C. Christopher

♦♦

Diesing, Helena

♦♦2009 Kája Saudek. Arbor vitae societas, Praha ♦♦2011 Český komiks 01. poloviny

20. století. Verzone, Praha

2000 „The Publication and Formats

of Comics, Graphic Novels, and Tankobon“.

Image & Narrative 1, č. 1 [online], dostupné na:

Ditschke, Stephan — Anhut, Anjin

♦♦2009 „Menschliches, Übermenschliches. Zur

http://www.imageandnarrative.be/inarchive/

narrativen Struktur von Superheldencomics“.

narratology/chriscouch.htm [cit. 1. 9. 2015]

In: Stephan Ditschke — Katerina Kroucheva —

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 408

[408]

01.03.16 6:45

Daniel Stein (edd.), Comics. Zur Geschichte und Theorie eines populärkulturellen

♦♦2011 Theorien des Comics. Ein Reader.

Transcript, Bielefeld

Mediums, Transcript, Bielefeld, s. 131—178 Eco, Umberto Dittmar, Jakob F.

♦♦1995 [1964] Skeptikové a těšitelé. Svoboda,

♦♦2008 Comic­‑Analyse. UVK

Praha (orig. Apocaliptici e integrati)

♦♦

In: Umberto Eco, Meze interpretace,

Verlagsgesellschaft, Konstanz 2012 „Digital Comics“. Scandinavian Journal

of Comic Art 1, č. 2 [online], dostupné na: http://

♦♦2004 „Jak interpretovat seriály“.

Nakladatelství Karolinum, Praha, s. 93—111

sjoca.com/wp­‑content/uploads/2013/01/ SJoCA­‑1—2­‑Forum­‑Dittmar.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Ecke, Jochen

Dittmer, Jason

A Meta­‑Theoretical Survey“. Zeitschrift für

♦♦2014 „Serialization and Displacement in Graphic

Anglistik und Amerikanistik 59, č. 1, s. 71—84

Berg (edd.), Serialization in Popular Culture,

Eisner, Will

Routledge, New York — London, s. 125—140

♦♦1985 Comics & Sequential Art.

♦♦2011 „Comics Studies’ Identity Crisis.

Narrative“. In: Rob Allen — Thijs van den

Poorhouse Press, Tamarac Dowd, D. B. — Hignite, Todd (edd.)

♦♦1996 Graphic Storytelling and Visual

♦♦

Narrative. Poorhouse Press, Tamarac

Architectural Press — Washington

and Narrative. W. W. Norton & Company,

University in St. Louis, New York — St. Louis

New York

Drda, Jan

Ejzenštejn, Sergej Michajlovič

2004 Strips, Toons, and Bluesies.

Essays in Comics and Culture. Princeton

♦♦1954 „Horká půda. IX. Kultura a její boj“.

♦♦2008 Expressive Anatomy for Comics

♦♦1961 [1956] Kamerou, tužkou i perem.

Literární noviny 3, č. 48, s. 5

Orbis, Praha (orig. Izbrannyje stati)

Duncan, Randy

Elkins, James

♦♦2012 „Image Functions. Shape and Color as

Hermeneutic Images in Asterios Polyp“. In: Matthew

♦♦2007 [2004] Proč lidé pláčou před obrazy?

Academia, Praha (orig. Pictures and Tears)

J. Smith — Randy Duncan (edd.), Critical Approaches to Comics. Theories and Methods, Routledge, New York — London, s. 43—54

Estren, Mark James

♦♦1993 [1974] A History of Underground

Comics. Ronin Publishing, Berkeley Duncan, Randy — Smith, Matthew J.

♦♦2009 The Power of Comics. History, Form,

and Culture. Continuum, New York — London

Evenson, Brian

♦♦2015 Comics, Manga, and Graphic

Novels. A History of Graphic Narratives.

Eder, Barbara — Klar, Elisabeth —

Uncivilized Books, Minneapolis

Reichert, Ramón (edd.)

literatura [409]

v panelech a bublinách.indd 409

01.03.16 6:45

♦♦2010b „Mezi literárnem a výtvarnem.

Ewert, Jeanne

Komiks jako obrazoslovní amalgám“.

♦♦

Česká literatura 58, č. 5, s. 581—606

Narrative across Media. The Languages

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš

of Storytelling, University of Nebraska

Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

Press, Lincoln — London, s. 178—193

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita

♦♦

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 85—96

Routledge Encyclopedia of Narrative Theory,

In: Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek (edd.),

Routledge, London — New York, s. 71—73

Signály z neznáma. Český komiks 1922—2012,

2004 „Art Spiegelman’s Maus and Graphic

Narrative“. In: Marie­‑Laure Ryan (ed.),

2005 „Comics and Graphic Novel“. In: David

Herman — Manfred Jahn — Marie­‑Laure Ryan (edd.),

♦♦2012a „Nejistá medialita komiksu“.

♦♦2012b „Kluby mladých gentlemanů“.

Arbor vitae, Řevnice, s. 98—127 Fogel, Dan

♦♦2006 Fogel’s Underground Comix Price Guide.

Foret, Martin — Kořínek, Pavel — Prokůpek,

Hippy comix inc., El Sobrante

Tomáš — Jareš, Michal (edd.)

Foglar, Jaroslav

Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc

♦♦1969 „Jak se dívám na obrázkový seriál“.

♦♦2012 Studia komiksu. Možnosti a perspektivy,

Zlatý máj 13, č. 5, s. 281—282

Forster, Edward Morgan

Forceville, Charles — Veale, Tony — Feyaerts, Kurt

Bratislava (orig. Aspects of the Novel)

♦♦2010 „Balloonics. The Visuals

of Balloons in Comics“. In: Joyce Goggin — Dan A. Hassler­‑Forest (edd.), The Rise and Reason of Comics and Graphic

♦♦1971 [1927] Aspekty románu. Tatran,

Fraiberg, Louis

♦♦1960 Psychoanalysis & American Literary

Criticism. Wayne State Univesity Press, Detroit

Literature. Critical Essays on the Form, McFarland, Jefferson — London, s. 56—73

Frahm, Ole

Foret, Martin

of Parody“. In: Anne Magnussen — Hans­

♦♦2010a „Genus mirum. Definičně­‑terminologické

‑Christian Christiansen (edd.), Comics & Culture.

vymezení ,fenoménu‘ komiks v českém prostředí“.

Analytical and Theoretical Approaches to

In: Stanislava Fedrová (ed.), Česká literatura

Comics, Museum Tusculanum Press — University

v intermediální perspektivě. IV. kongres světové

of Copenhagen, Copenhagen, s. 177—191

literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?), Akropolis — Ústav pro českou literaturu AV ČR,

♦♦2000 „Weird Signs, Comics as Means

♦♦2009 Die Sprache des Comics.

Philo Fine Arts, Hamburg

Praha, s. 79—90; dostupné též na: https:// www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/sborniky/ kongres/%C4%8Cesk%C3%A1%20literatura%20

Fresnault­‑Deruelle, Pierre

♦♦1971 „Une unité commerciale

v%20intermedi%C3%A1ln%C3%AD%20

de narration. La page de bande dessinée“.

perspektiv%C4%9B/007_martin_foret.

La Nouvelle critique č. 44, s. 44—49

pdf [cit. 1. 9. 2015]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 410

[410]

01.03.16 6:45

♦♦1972 La bande dessinée, essai

d’analyse sémiotique. Hachette, Paris

♦♦

1976 „Du linéaire au tabulaire“.

Geis, Deborah R.

♦♦2003 Considering Maus. Approaches

Communications 24, č. 1, s. 7—23;

to Art Spiegelman’s „Survivor’s Tale“.

dostupné též na: http://www.persee.fr/doc/

University of Alabama Press, Tuscaloosa

comm_0588—8018_1976_num_24_1_1363 [cit. 1. 9. 2015]

♦♦

1977 Recits et discours par la bande.

Essais sur les comics. Hachette, Paris

Gibson, Mel

♦♦2015 Remebered Reading. Memory, Comics

and Post­‑War Constructions of British

Girlhood. Leuven University Press, Leuven Fuchs, Wolfgang J. — Reitberger, Reinhold

♦♦1971 Comics. Anatomie eines

Massenmediums. Moos Verlag, München

Gombrich, Ernst Hans

♦♦1985 [1960] Umění a iluze. Studie o psychologii

obrazového znázorňování. Odeon, Praha Gabilliet, Jean­‑Paul

♦♦

2010 [2005] Of Comics and Men. A Cultural

(orig. Art and Illusion. A Study in the Psychology of Pictorial Representation)

History of American Comic Books. University Press of Mississippi, Jackson (orig. Des comics et des hommes. Histoire culturelle

Goodbrey, Daniel Merlin

♦♦2013 „Digital Comics. New Tools and Tropes“.

des comic books aux Etats­‑Unis)

Studies in Comics 4, č. 1, s. 185—198

García, Santiago

Gordon, Ian

♦♦

2010 [2005] On the Graphic Novel.

♦♦1998 Comic Strips and Consumer

University Press of Mississippi, Jackson

Culture 1890—1945. Smithonian Institution

(orig. La novela gráfica)

Press, Washington — London

Gardner, Jared

On the Ownership of Serial Narratives by

♦♦2012 Projections. Comics and the History

♦♦2013 „Comics, Creators, and Copyright.

Multiple Authors“. In: Jonathan Gray — Derek

of Twenty­‑First­‑Century Storytelling. Stanford

Johnson (edd.), A Companion to Media

University Press, Stanford

Authorship, Wiley­‑Blackwell, Malden — Oxford — Chichester, s. 221—236

Gardner, Jared — Herman, David (edd.)

♦♦2010 Graphic Narratives and Narrative Theory

[tematické číslo časopisu]. SubStance 40, č. 1

Graphic Artist Guild

♦♦2013 Graphic Artist’s Guild Handbook of Pricing

and Ethical Guidelines.

Gaudreault, André — Marion, Philippe

♦♦

The Graphic Artist Guild, New York

2004 „Medium se vždycky rodí dvakrát…“.

In: Petr Sczepanik (ed.), Nová filmová historie.

Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury,

Gravett, Paul

♦♦2005 Graphic Novels. Stories to Change

Your Life. Aurum Press, London

Národní filmový archiv, Praha, s. 439—451

literatura [411]

v panelech a bublinách.indd 411

01.03.16 6:45

♦♦2013 [2011] 1001 komiksů, které musíte

přečíst, než zemřete (ed.). Plus, Praha (orig. 1001

Ästhetik in der Graphic Novel, Transcript, Bielefeld, s. 17—49

Comics You Must Read Before You Die) Hagedorn, Roger Greenberg, Clement

♦♦2000 [1939] „Avantgarda a kýč“.

Revue Labyrint 7—8, s. 68—74

♦♦1995 „Doubtless To Be Continued. A Brief

History of Serial Narrative“. In: Robert C. Allen (ed.), To Be Continued… Soap Operas around the World, Routledge, London — New York, s. 27—48

Groensteen, Thierry

♦♦1986 „L’Introuvable spécifité“. Les Cahiers

Hammel, Björn

♦♦

Ch. A. Bachmann, Bochum

♦♦1988 Bande dessinée. Récit et modernité (ed.).

Harvey, Robert C.

♦♦

Journal of Popular Culture 12, č. 4, s. 640—652

♦♦2000 „Why Are Comics Still in Search

An Aesthetic History. University

de la Bande dessinée č. 70, s. 43—47

1987 Animaux en cases. Une histoire de la

♦♦2014 Webcomics. Einführung und Typologie.

bande dessinée animalière (ed.). Futuropolis, Paris Futuropolis — CNBDI, Paris­‑Angoulême

1994 Töpffer, l’invention de la bande

dessinée (ed.). Editions Hermann, Paris of Cultural Legitimization?“. In: Anne Magnussen — Hans­‑Christian Christiansen (edd.), Comics & Culture. Analytical and Theoretical Approaches to

♦♦1979 „The Aesthetics of the Comics Strip“. ♦♦1986 The Art of the Comic Book.

Press of Mississippi, Jackson

♦♦1994 The Art of Funnies. An Aesthetic History.

University Press of Mississippi, Jackson

Comics, Museum Tusculanum Press — University of Copenhagen, Copenhagen, s. 29—41

♦♦

2005 [1999] Stavba komiksu. Host, Brno

(orig. Système de la bande dessinée)

♦♦2012 „The Current State of French Comics

Hatfield, Charles

♦♦2005 Alternative Comics. An Emerging

Literature. University Press of Mississippi, Jackson

♦♦2010 „Indiscipline, or, The Condition of Comics

Theory“. Scandinavian Journal of Comic Art 1,

Studies“. Transatlantica. Revue d’études

č. 1 [online], dostupné na: http://sjoca.com/

américaines 9, č. 1 [online], dostupné na: http://

wp­‑content/uploads/2012/06/SJoCA­‑1—1­

transatlantica.revues.org/4933 [cit. 1. 9. 2015]

‑Forum­‑Groensteen.pdf [cit. 1. 9. 2015]

♦♦2011 The Hand of Fire. The Comics Art of Jack

♦♦

Kirby. University Press of Mississippi, Jackson

et narration. Système de la bande dessinée 2)

Hatfield, Charles — Heer, Jeet —

2013 [2011] Comics and Narration. University

Press of Mississippi, Jackson (orig. Bande dessinée Worcester, Kent (edd.)

Grünewald, Dietrich

♦♦

1991 Vom Umgang mit… Comics.

♦♦2013 The Superhero Reader. University

Press of Mississippi, Jackson

Volk und Wissen, Berlin

♦♦2000 Comics. Niemeyer, Tübingen ♦♦2014 „Die Kraft der narrativen Bilder“. In:

Susanne Hochreiter — Ursula Klingenböck (edd.),

Hebdige, Dick

♦♦2012 [1979] Subkultura a styl. Dauphin —

Volvox Globator, Praha (orig. Subculture)

Bild ist Text ist Bild. Narration und

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 412

[412]

01.03.16 6:45

Heer, Jeet — Worcester, Kent (edd.)

♦♦

2005 Arguing Comics. Literary

Holbo, John

♦♦2012 „Redefining Comics“. In: Aaron

Masters on a Popular Medium. University

Meskin — Roy T. Cook (edd.), The Art

Press of Mississippi, Jackson

of Comics. A Philosophical Approach,

♦♦

Wiley­‑Blackwell, Chichester, s. 3—30

2009 A Comics Studies Reader.

University Press of Mississippi, Jackson Holešovský, František Hein, Michael — Hüners, Michael — Michaelsena, Torsten

♦♦2002 Ästhetik des Comic.

♦♦1972 „Humor v seriálech“.

Zlatý máj 16, č. 2, s. 113—114

♦♦1976 „Na téma comicsů. Několik polemických

Erich Schmidt Verlag, Berlin

poznámek“. Zlatý máj 20, č. 5, s. 340—342

Heldová, Jacqueline

vztahy, objevy. Albatros, Praha

♦♦1985 [1977] V říši obrazotvornosti.

Děti a fantastická literatura. Albatros,

♦♦1977 Ilustrace pro děti. Tradice, ♦♦1982 „Comics a vyučování“.

Zlatý máj 26, č. 8, s. 510

Praha (orig. L’imaginaire au pouvoir) Holm, D. K. (ed.)

Herman, David

♦♦2004 R. Crumb. Conversations.

♦♦

University Press of Mississippi, Jackson

♦♦2009 „Beyond Voice and Vision. Cognitive

Hoppeler, Stephanie — Rippl, Gabriele

Hühn — Wolf Schmid — Jörg Schönert (edd.),

Serialität in anglo­‑amerikanischen Comic Books“.

Point of View, Perspective, and Focalization.

In: Frank Kelleter (ed.), Populäre Serialität:

Modeling Mediation in Narrative, Walter de

Narration — Evolution — Distinktion. Zum

Gruyter, Berlin — New York, s. 119—142

seriellen Erzählen seit dem 19. Jahrhundert,

♦♦

Transcript, Bielefeld, s. 367—379

2007 The Cambridge Companion to Narrative (ed.).

Cambridge University Press, Cambridge Grammar and Focalization Theory“. In: Peter

2013 Storytelling and the Sciences of Mind.

♦♦2012 „Continuity, Fandom und

MIT Press, Cambridge MA — London Horn, Maurice Herman, David — Jahn, Manfred — Ryan, Marie­‑Laure (edd.)

♦♦2005 The Routledge Encyclopedia of Narrative

♦♦1976 The World Encyclopedia of Comics.

Chelsea House, New York

♦♦1977 Comics of the American West.

Theory. Routledge, London — New York

Winchester Press, New York

Hochreiter, Susanne —

Horrocks, Dylan

Klingenböck, Ursula (edd.)

♦♦2001 „Inventing Comics. Scott

♦♦

McCloud’s Definition of Comics“. Hicksville.

und Ästhetik in der Graphic Novel.

The Website of Dylan Horrocks [online],

Transcript, Bielefeld

dostupné na: http://www.hicksville.co.nz/

2014 Bild ist Text ist Bild. Narration

Inventing%20Comics.htm [cit. 1. 9. 2015]

literatura [413]

v panelech a bublinách.indd 413

01.03.16 6:45

Spanish and English“. In: Lew Zybatow — Horstkotte, Silke

Alena Petrova — Michael Ustaszewski (edd.),

♦♦

Translationswissenschaft. Alte und neue Arten

Sequences, and the Building of Graphic

der Translation in Theorie und Praxis, Peter Lang,

Storyworlds“. In: Daniel Stein — Jan­‑Noël

Frankfurt am Main — Berlin — Bern — Bruxelles —

Thon (edd.), From Comic Strips to Graphic

New York — Oxford — Wien, s. 179—184

2013 „Zooming In and Out. Panels, Frames,

Novels. Contributions to the Theory and History of Graphic Narrative, Walter de Gruyter, Berlin — Boston, s. 27—48

Iser, Wolfgang

♦♦2001 „Apelová struktura textů“.

In: Miloš Sedmidubský — Miroslav Chaloupka, Otakar

Červenka — Ivana Vízdalová (edd.), Čtenář

1989 „Komiks v praxi?“.

♦♦

jako výzva. Výbor z prací kostnické školy

Kmen 2, č. 24 (15. 6.), s. 10—11

recepční estetiky, Host, Brno, s. 39—61

Chatman, Seymour

Ito, Mizuko — Okabe, Daisuke — Tsuji, Izumi

♦♦

2008 [1980] Příběh a diskurs. Narativní

♦♦2012 Fandom Unbound. Otaku Culture

struktura v literatuře a filmu. Host, Brno

in a Connected World.

(orig. Story and Discourse. Narrative

Yale University Press, New Haven — London

Structure in Fiction and Film) Jakubowski, Alex — Mann, Sandra Chung, Peter

♦♦2002 „O povaze vizuálního vyprávění ve filmu

♦♦2015 Die Kunst des Comicsammelns.

Edition Lammerhuber, Baden

a comics“. Film a doba 48, č. 2, s. 93—96

Jareš, Michal Ingarden, Roman

♦♦1989 [1931] Umělecké dílo literární.

Odeon, Praha (orig. Das literarische Kunstwerk)

♦♦2012 „Hranice komiksu. Hledání non­‑sequitur“.

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita Inge, M. Thomas

♦♦1990 Comics as Culture. University

Press of Mississippi, Jackson

♦♦

2012 Will Eisner. Conversations (ed.).

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 63—83 Jareš, Michal — Prokůpek, Tomáš

♦♦2010 „Dobrý voják Švejk a komiks“.

University of Mississippi Press, Jackson

Česká literatura 58, č. 5, s. 607—625

Ingulsrud, John E. — Allen, Kate

Jenkins, Henry

♦♦

2009 Reading Japan Cool. Patterns of Manga

Literacy and Discourse. Lexington Books, Lanham

♦♦1992 Textual Poachers. Television

Fans and Participatory Culture.

Routledge, London — New York

Inose, Hiroko

♦♦

2012 „Translating Japanese Onomatopoeia

and Mimetic Words in Manga into

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 414

♦♦2006 Convergence culture. Where

Old and New Media Collide. New York University Press, New York — London

[414]

01.03.16 6:45

♦♦2007 „Just Men in Capes/Tights“.

Confessions of an Aca­‑Fan. The Official Weblog of Henry Jenkins [online, autorsky publikovaná

Kelleter, Frank — Stein, Daniel

♦♦2009 „Great, Mad, New. Populärkultur,

studie ve třech dílech], dostupné na: http://

serielle Ästhetik und der frühe

henryjenkins.org/2007/03/just_men_in_capes.

amerikanische Zeitungscomic“. In: Stephan

html (část 1); http://henryjenkins.org/2007/03/

Ditschke — Katerina Kroucheva — Daniel

just_men_in_tights_part_two.html (část 2);

Stein (edd.), Comics. Zur Geschichte und

http://henryjenkins.org/2007/03/just_men_in_

Theorie eines populärkulturellen Mediums,

tights_part_three.html (část 3) [cit. 1. 9. 2015]

Transcript, Bielefeld, s. 81—117

♦♦2012 „Should We Discipline

♦♦2012 „Autorisierungspraktiken seriellen

the Reading of Comics?“. In: Matthew J.

Erzählens. Zur Gattungsentwicklung

Smith — Randy Duncan (edd.), Critical

von Superheldencomics“. In: Frank

Approaches to Comics. Theories and Methods,

Kelleter (ed.), Populäre Serialität:

Routledge, New York — London, s. 1—14

Narration — Evolution — Distinktion. Zum seriellen Erzählen seit dem 19. Jahrhundert,

Jones, Gerard

♦♦

Transcript, Bielefeld, s. 259—290

2006 [2004] Men of Tomorrow. The True

Story of the Birth of the Superheroes.

Arrow Books, London

Kennedy, Jay

♦♦1982 The Official Underground and Newave

Comix Price Guide. Boatner Norton, Cambridge MA Jungwirth, František — Škvorecký, Josef — Dorůžka, Lubomír

♦♦

1958 „Marsyas U. S. A.“.

Klock, Geoff

♦♦2002 How to Read Superhero Comics and Why.

Světová literatura 3, č. 3, s. 217—228

Continuum, New York — London

­‑k

Kokeš, Radomír D.

♦♦

1966 „Kreslená literatúra comics

♦♦2011 „Teorie seriálové fikce. Možné cesty

strips a jej sadizmus“. Revue svetovej

naratologické analýzy televizního seriálu“.

literatúry 2, č. 4, s. 243—251

In: Alice Jedličková — Stanislava Fedrová (edd.), Intermediální poetika příběhu, Ústav pro českou

Kahn, Albert Eugene

♦♦

1955 [1954] Hra smrti. Účinek studené

literaturu AV ČR — Akropolis, Praha, s. 228—257; dostupné též na: http://www.douglaskokes.cz/

války na americké děti. Mladá fronta,

wp­‑content/uploads/2015/08/2011­‑Koke%C5%A1­

Praha (orig. The Game of Death. Effects

‑R.­‑D.­‑Teorie_serialove_fikce.pdf [cit. 1. 9. 2015]

of the Cold War on Our Children)

♦♦2012 „Fikce, (makro)světy a typologie seriality“.

In: Bohumil Fořt (ed.), Heterologika. Poetika, Kelleter, Frank (ed.)

♦♦2012 Populäre Serialität: Narration —

lingvistika a fikční světy, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha, s. 149—174; dostupné též

Evolution — Distinktion. Zum seriellen Erzählen

na: http://www.douglaskokes.cz/wp­‑content/

seit dem 19. Jahrhundert. Transcript, Bielefeld

uploads/2015/08/2012­‑Koke%C5%A1­‑R.­‑D.­‑Fikce­ ‑makrosvety­‑a­‑typologie­‑seriality.pdf [cit. 1. 9. 2015]

literatura [415]

v panelech a bublinách.indd 415

01.03.16 6:45

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita Kořínek, Pavel

♦♦

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 143—158

2008 „Sdílenými světy k seriálovým

strukturám. Fikční světy komiksu“. In: Alice Jedličková — Ondřej Sládek (edd.), Vyprávění v kontextu, Ústav pro českou

Kubíček, Tomáš — Hrabal, Jiří — Bílek, Petr A.

♦♦2013 Naratologie. Strukturální analýza

vyprávění. Dauphin, Praha

literaturu AV ČR, Praha, s. 100—118

♦♦2010 „Banální jak z komiksové bubliny.

Kukkonen, Karin

specifikace“. In: Stanislava Fedrová (ed.),

Readers, Mental Models, and the Multiverse

Česká literatura v intermediální perspektivě.

of Superhero Comics“. StoryWorlds. A Journal

IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky:

of Narrative Studies 2, č. 1, s. 39—58

Adjektivum ,komiksový‘ jako žánrová

Jiná česká literatura (?), Akropolis — Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha, s. 91—99

♦♦

2012 „O Čtyřlístku s láskou. Prolegomena

♦♦2008 „Navigating Infinite Earths.

♦♦2013 Contemporary Comics Storytelling.

University of Nebraska Press, Lincoln — London

♦♦2014 „Webcomics“. In: Marie­‑Laure

k analýze jednoho seriálu“. In: Martin Foret —

Ryan — Lori Emerson — Benjamin

Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal

J. Robertson (edd.), The Johns Hopkins

Jareš (edd.), Studia komiksu. Možnosti

Guide to Digital Media, Johns Hopkins

a perspektivy, Univerzita Palackého

University Press, Baltimore, s. 521—524

v Olomouci, Olomouc, s. 63—83

♦♦2015 „‚Jako posledně, žádné textové

Kulka, Tomáš

komiks“. In: Michael Wögerbauer — Petr

vydání). Torst, Praha

bubliny‘. Komentovaný seriál jako zkrocený

♦♦2014 [1994] Umění a kýč (3., rozšířené

Píša — Petr Šámal — Pavel Janáček a kol., V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749—2014, Academia — Ústav pro českou

Kulka, Tomáš — Ciporanov, Denis (edd.)

♦♦2010 Co je umění? Texty angloamerické estetiky

20. století. Pavel Mervart, Červený Kostelec

literaturu AV ČR, Praha, s. 1083—1095 Kunzle, David Kořínek, Pavel — Prokůpek, Tomáš (edd.)

♦♦

2012 Signály z neznáma. Český

komiks 1922—2012. Arbor vitae, Řevnice

♦♦1973 The Early Comic Strip. Narrative Strips

and Picture Stories in the European Broadsheet from c.1450 to 1825. University of California Press, Berkeley — Los Angeles — London

Krafft, Ulrich

♦♦

1978 Comics lesen. Untersuchungen zur

♦♦1990 The History of the Comic Strip.

The Nineteenth Century. University of California

Textualität von Comics. Klett­‑Cotta, Stuttgart

Press, Berkeley — Los Angeles — London

Křivánková, Anna

Töpffer. University Press of Mississippi, Jackson

♦♦

2012 „Manga na počátku 21. století“.

♦♦2007a Father of the Comic Strip. Rodolphe ♦♦2007b Rodolphe Töpffer. The Complete

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš

Comic Strips (ed.). University Press

Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

of Mississippi, Jackson

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 416

[416]

01.03.16 6:45

♦♦2009 „Rodolphe Töpffer’s Aesthetic Revolution“.

In: Jeet Heer — Kent Worcester (edd.), A Comics Studies Reader, s. 17—24

Comics Published in Belgium (1880—1929)“.

European Comic Art 2, č. 2, s. 227—252

♦♦2011 „Some Medium­‑Specific

Qualities of Graphic Sequences“.

Kurc, Bartosz

♦♦2003 Komiks — opowiadanie obrazem.

Piątek Trzynastego, Łódź

SubStance 40, č. 1, s. 14—33

♦♦2013 „Narration in the Flemish Dual Publication

System. The Crossover Genre of the Humoristic

Adventure“. In: Daniel Stein — Jan­‑Noël Thon (edd.), Lacassin, Francis

From Comic Strips to Graphic Novels. Contributions

♦♦1971 Pour un 9e art, la bande dessinée.

to the Theory and History of Graphic Narrative,

10/18, Paris

Walter de Gruyter, Berlin — Boston, s. 255—269

Lada, Josef

Case Studies [online], dostupné na: https://sites.

♦♦2007 [1942] Kronika mého života.

google.com/site/analyzingcomics/ [cit. 22. 1. 2015]

Knižní klub, Praha

♦♦2014 Tools for Analysing Graphic Narratives & ♦♦2015 „Gatekeeping at Two Main Belgian

Comics Publishers, Dupuis and Lombard, Lambert, Josh

at a Time of Transition (in the 1980s)“.

♦♦2009 „,Wait for the Next Pictures‘.

Studies in Comics 6, č. 1, s. 109—119

Cinema and Comic Strips“. Cinema Journal 48,

Lotman, Jurij Michajlovič

č. 2, s. 3—25

♦♦2008 [1973] Semiotika filmu a problémy filmovej

Intertextuality and Cliffhanger Continuity in Early

estetiky. Slovenský filmový ústav, Bratislava Lazarev, Viktor Nikitič

♦♦

(orig. Semiotika kino i problemy kinoestetiki)

1989 Styl a kultura. Odeon, Praha

Lefèvre, Pascal

Lunning, Frenchy (ed.)

♦♦2010 Mechademia 5. Fanthropologies.

♦♦

University of Minesota Press, Minneapolis

Formats“. In: Anne Magnussen — Hans­‑Christian

Magnussen, Anne

2000 „The Importance of Being ‚Published‘.

A Comparative Study of Different Comics Christiansen (edd.), Comics & Culture. Analytical

♦♦2000 „The Semiotics of C. S. Peirce as

and Theoretical Approaches to Comics,

a Theoretical Framework for the Understanding

Museum Tusculanum Press — University

of Comics“. In: Anne Magnussen — Hans­

of Copenhagen, Copenhagen, s. 91—105

‑Christian Christiansen (edd.), Comics & Culture.

♦♦2006 „The Battle over the Balloon. The

Analytical and Theoretical Approaches to

Conflictual Institutionalization of the Speech

Comics, Museum Tusculanum Press — University

Balloon in Various European Cultures“. Image

of Copenhagen, Copenhagen, s. 193—208

& Narrative 7, č. 1 [online], dostupné na: http://www.imageandnarrative.be/inarchive/

Magnussen, Anne — Christiansen,

painting/pascal_levevre.htm [cit. 1. 9. 2015]

Hans­‑Christian (edd.)

♦♦

2009 „The Conquest of Space. Evolution

of Panel Arrangements and Page Layouts in Early

♦♦2000 Comics & Culture. Analytical

and Theoretical Approaches to Comics.

literatura [417]

v panelech a bublinách.indd 417

01.03.16 6:45

Museum Tusculanum Press — University of Copenhagen, Copenhagen

♦♦2009 „The ‚Infinite Canvas‘“. ScottMcCloud.com

[online], dostupné na: http://scottmccloud.com/ 4­‑inventions/canvas/index.html [cit. 1. 9. 2015]

Mag Uidhir, Christy

♦♦2012 „Comics and Collective Authorship“.

McLuhan, Marshall

The Art of Comics. A Philosophical Approach,

člověka. Odeon, Praha (orig. Understanding

Wiley­‑Blackwell, Chichester, s. 47—67

Media. The Extensions of Man)

In: Aaron Meskin — Roy T. Cook (edd.),

Maigret, Eric — Stefanelli, Matteo (edd.)

♦♦

♦♦1991 [1964] Jak rozumět médiím. Extenze ♦♦2000 Člověk, média a elektronická kultura.

Výbor z díla. Jota, Brno

2012 La bande dessinée. Une médiaculture.

Armand Colin, Paris Masson, Pierre

♦♦

McQuail, Denis

♦♦2002 [1994] Úvod do teorie masové komunikace.

Portál, Praha (orig. Mass Communication Theory)

1985 Lire la bande dessinée.

Presses universitaires de Lyon, Lyon Matějíček, Tomáš — Foret, Martin —

Meskin, Aaron — Cook, Roy T. (edd.)

♦♦2012 The Art of Comics. A Philosophical

Approach. Wiley­‑Blackwell, Chichester

Čepelák, Vojtěch

♦♦„Book, album nebo… co vlastně?“.

Mikkonen, Kai

komiks.cz/clanek.php?id=659 [cit. 22. 6. 2013]

Partial Answers č. 6, s. 301—321

Mayer, Ruth

Transformations of Free Indirect

♦♦2014 Serial Fu Manchu. The Chinese Supervillain

Discourse in Two Graphic Adaptations

and the Spread of Yellow Peril Ideology.

of Madame Bovary“. International Journal

Temple University Press, Philadephia

of Comic Art 13, č. 2, s. 473—487

Mazur, Dan — Danner, Alexander

the Specificities of the Medium to Conceptual

Komiks.cz [online], dostupné na: http://www.

♦♦2008 „Presenting Minds in Graphic Narratives“. ♦♦2011 „The Implicit Narrator in Comics.

♦♦2012 „Focalization in Comics. From

♦♦2015 [2014] Komiks od roku 1968

Reformulation“. Scandinavian Journal of Comic

do současnosti. Universum, Praha (orig. Comics.

Art 1, č. 1 [online], dostupné na: http://sjoca.

A Global History, 1968 to the Present)

com/wp­‑content/uploads/2012/06/SJoCA­ ‑1—1­‑Article­‑Mikkonen.pdf [cit. 1. 9. 2015]

McCloud, Scott

♦♦2000 Reinventing Comics.

Mikulášek, Alexej — Mikušťáková, Anna

♦♦

č. 8 a 9, s. 481—486 a 545—550

New York — London — Toronto — Sydney

Mikušťáková, Anna — Mikulášek, Alexej

Paradox Press, New York

2006 Making Comics. Storytelling Secrets

♦♦1990 „Comicsové konfrontace“. Zlatý máj 34,

of Comics, Manga and Graphic Novels. Harper,

♦♦

2008 [1993] Jak rozumět komiksu. BB art,

Praha (orig. Understanding Comics)

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 418

♦♦1991 „Interpretácia komiksu so zreteľom

na jeho štruktúru“. In: O interpretácii

[418]

01.03.16 6:45

umeleckého textu, sv. 13, Vysoká škola pedagogická v Nitre, Nitra, s. 271—284

Molotiu, Andrei

Mikušťáková­‑Zelenková, Anna

1967—2009. Fantagraphics Books, Seattle

♦♦1991 „Comics — ,novoobjavený‘ žáner?“.

♦♦2009 Abstract Comics. The Anthology

♦♦2012 „Abstract Form. Sequential Dynamism

Slovenský jazyk a literatúra

and Iconostasis in Abstract Comics and Steve

v škole 38, č. 1, s. 28—29

Ditko’s Amazing Spider­‑Man“. In: Matthew

♦♦

1993 „Niekoľko poznámok ku ,gramatike‘

komiksu“. Romboid 28, č. 6, s. 33—43

♦♦1995 „Comics jako intersémiotický

J. Smith — Randy Duncan (edd.), Critical Approaches to Comics. Theories and Methods, Routledge, New York — London, s. 84—100

žánr“. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity D 42, Masarykova univerzita, Brno, s. 95—102

Monaco, James

♦♦1991 „Jazyk filmu. Znaky a syntax.“

In: Vlastimil Zuska (ed.), Sborník filmové teorie I. Miller, Ann

♦♦

2007 Reading Bande Dessinée. Critical

Angloamerické studie, Český filmový ústav, Praha, s. 74—131

Approaches to French­‑language Comic Strip.

Intellect Books, Bristol — Chicago

Moore, Alan

Miller, Ann — Beaty, Bart (edd.)

vedl Barry Kavanagh]. Blather.net [online],

♦♦2014 The French Comics Theory Reader.

♦♦2000 „The Alan Moore Interview“ [rozhovor

dostupné na: http://www.blather.net/projects/

Leuven University Press, Leuven

alan-moore-interview/ [cit. 1. 9. 2015]

Miodrag, Hannah

Morley, David

♦♦

2013 Comics and Language. Reimagining Critical

♦♦2003 „Television. Not So Much a Visual Medium,

Discourse on the Form.

More a Visible Object“. In: Chris Jenks (ed.),

University Press of Mississippi, Jackson

Visual Culture, Routledge, London, s. 170—189

♦♦

2015 „Origins and Definitions. Arguments

for a Non­‑Essentialist Approach“. International Journal of Comic Art 17, č. 1, s. 45—56

Mulíček, Dušan

♦♦2012 „Komiks před komiksem. Tušení bublin

v českých obrázkových seriálech druhé poloviny Mirzoeff, Nicholas

♦♦

2012 [1999] Úvod do vizuální kultury.

19. století“. In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

Academia, Praha (orig. An Introduction

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita

to Visual Culture)

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 161—174

Mocná, Dagmar — Peterka, Josef (edd.)

Müller, Helmut

♦♦2004 Encyklopedie literárních žánrů.

Paseka, Praha

♦♦1983 „Zamyšlení nad comics“.

Zlatý máj 27, č. 10, s. 611—615

literatura [419]

v panelech a bublinách.indd 419

01.03.16 6:45

Murray, Padmini Ray

♦♦

2013 „Behind the Panel. Examining Invisible

Niklesová, Eva

♦♦2012 „(,Povinná‘) školní četba a/nebo její

Labour in the Comics Publishing Industry“.

komiksové ztvárnění?“. In: Martin Foret — Pavel

Publishing Research Quarterly 29,

Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.),

č. 4, s. 336—343

Studia komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 285—297

Natsume, Fusanosuke

♦♦2010 „Pictotext and Panels. Commonalities

Nolan, Michelle

In: Jacqueline Berndt (ed.), Comics Worlds

of American Romance Comics. McFarland &

and the World of Comics, International Manga

Company, Jefferson — London

and Differences in Manga, Comics and BD“.

♦♦2008 Love on the Racks. A History

Research Center Kyoto Seika University, Kyoto, s. 40—54; dostupné též na: http://imrc.jp/ images/upload/lecture/data/040—054chap 3Natsume20101224.pdf [cit. 1. 9. 2015]

Nünning, Ansgar — Trávníček, Jiří — Holý, Jiří (ed.)

♦♦2006 Lexikon teorie literatury a kultury.

Koncepce — osobnosti — základní pojmy.

Host, Brno

Nauman, Pavel

♦♦1948 „Na pokračování“.

Svobodné noviny 12. 5., s. 7

O’Neill, Patrick

♦♦1996 Fictions of Discourse. Reading

Narrative Theory. University of Toronto Ndalianis, Angela

♦♦

Press, Toronto — Buffalo — London

2005 Neo­‑Baroque Aesthetics

and Contemporary Entertainment.

MIT Press, Cambridge MA

♦♦

2009 „The Frenzy of the Visible in Comic

Book Worlds“. Animation 4, č. 3, s. 237—248

Opletalová, Veronika

♦♦2012 „Omezený prostor jako výzva.

Pseudonarativní strategie v kreslených vtipech“.

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

Neff, Ondřej

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita

♦♦

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 217—234

1979 „Svět bílých bublinek“. Zlatý máj 23,

č. 2 a 3, s. 94—99 a 171—176 Osborne, Harold Nelson, Robin

♦♦1981 „What is a Work of Art?“.

♦♦

British Journal of Aesthetics 21, č. 1, s. 3—11

In: Susanne Eichner — Lothar Mikos — Rainer

Packard, Stephan

2013 „Entwicklung der Geschichte. Vom

Fernsehspiel zur Hypermedia TV Narrative“.

Winter (edd.), Transnationale Serienkultur.

Theorie, Ästhetik, Narration und Rezeption neuer Fernsehserien, Springer VS, Wiesbaden, s. 21—44

♦♦2006 Anatomie des Comics. Psychosemiotische

Medienanalyse. Wallstein Verlag, Göttingen

♦♦2009 „Was ist ein Cartoon? Psychosemiotische

Überlegungen im Anschluss an Scott McCloud“. In: Stephan Ditschke — Katerina Kroucheva — Daniel

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 420

[420]

01.03.16 6:45

Stein (edd.), Comics. Zur Geschichte und Theorie eines populärkulturellen Mediums, Transcript, Bielefeld, s. 29—51

Petersen, Robert S.

♦♦2007 „The Acoustics of Manga“. International

Journal of Comic Art 9, č. 1, s. 578—590 Panofsky, Erwin

♦♦1981 [1955] Význam ve výtvarném umění.

♦♦2011 Comics, Manga, and Graphic Novels.

A History of Graphic Narratives.

Odeon, Praha (orig. Meaning in the Visual Arts)

Praeger, New York

Pascal, Pierre

Peterson, Richard A. — Kern, Roger M.

♦♦1993 BD Passion. Dossiers d’Aquitaine,

Bordeaux

♦♦1996 „Changing Highbrow Taste. From

Snob to Omnivore“. American Sociological Review 61, č. 5, s. 900—907

Pauer, Susanne

♦♦2012 „Die Übersetzung von

Picquenot, Alain

Alena Petrova — Michael Ustaszewski (edd.),

Communications 24, č. 1, s. 177—196

Onomatopöien im Comic“. In: Lew Zybatow —

♦♦1976 „La grande vignette et le récit“.

Translationswissenschaft. Alte und neue Arten der Translation in Theorie und Praxis, Peter Lang, Frankfurt am Main — Berlin — Bern — Bruxelles —

Pietrini, Daniela

♦♦2012 Die Sprache(n) der Comics.

New York — Oxford — Wien, s. 197—204

Peter Lang, München

Paulíček, Miroslav

Pilcher, Tim

♦♦

2012 Nikdo se neodváží říci, že je to nudné.

♦♦2010 [2008] Erotický komiks. Dějiny

Sociologie vysokého a nízkého umění.

žánru v obrazech: od tijuanských biblí

Sociologické nakladatelství, Praha

po undergroundový comix. Volvox Globator, Praha (orig. Erotic Comics. A Graphic History

Pawuk, Michael (ed.)

♦♦

2006 Graphic Novels. A Genre Guide

from Tijuana Bibles to Underground Comix)

♦♦2011 [2008] Erotický komiks. Dějiny žánru

to Comic Books, Manga, and More.

v obrazech — díl druhý: od sedmdesátých

Libraries Unlimited, Westport

let do současnosti. Volvox Globator, Praha (orig. Erotic Comics 2. A Graphic History

Peeters, Benoît

♦♦

from the 1970s to the Present Day)

1991 Case, planche, récit. Comment lire

une bande dessinée. Casterman, Tournai

♦♦

1998 Lire la bande dessinée.

Flammarion, Paris

Pospiszyl, Tomáš

♦♦2007 „Vzpoura mozků. Komiks a ideologie

dvacátého století“. In: Marta Filipová —

Matthew Rampley, Možnosti vizuálních studií.

Pellitteri, Marco

♦♦

2010 The Dragon and the Dazzle. Models,

Obrazy — texty — interpretace, Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal —

Strategies, and Identities of Japanese Imagination.

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta —

A European Perspective. Tunue, Latina

Seminář dějin umění, Brno, s. 135—154

literatura [421]

v panelech a bublinách.indd 421

01.03.16 6:45

Postema, Barbara

Reifová, Irena (ed.)

♦♦

♦♦2004 Slovník mediální komunikace. Portál, Praha

Institute of Technology Press, Rochester

Riha, Karl

Pratt, Henry John

Knižní kultura 2, č. 8, s. 339—342

2013 Narrative Structure of Comics.

Making Sense of Fragments. Rochester

♦♦2009 „Medium Specificity and the Ethics

of Narrative in Comics“. StoryWorlds. A Journal of Narrative Studies 1, č. 1, s. 97—113;

♦♦1965 „Bublina v hlavě“.

Rio, Michel

♦♦1976 „Cadre, plan, lecture“. Communications 24,

dostupné též na: http://muse.jhu.edu/journals/

č. 1, s. 94—107; dostupné též na: http://www.

storyworlds/v001/1.pratt.pdf [cit. 1. 9. 2015]

persee.fr/doc/comm_0588—8018_1976_ num_24_1_1368 [cit. 1. 9. 2015]

Prokůpek, Tomáš

♦♦2012a „Josef Lada a komiks“. In: Josef Lada,

Rimmon­‑Kenanová, Shlomith

z Humoristických listů 1908—1916,

(orig. Narrative Fiction. Contemporary Poetics)

Nezbedné komiksy. Obrázkové seriály

♦♦2001 [1983] Poetika vyprávění. Host, Brno

Plus, Praha, s. 5—17

♦♦2012b „Boj o bublinu v českém a překladovém

Robinson, Jerry

20. století“. In: Martin Foret — Pavel Kořínek —

of Comic Strip Art (revidované a doplněné

Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

vydání). Dark Horse Books, Milwaukie

obrázkovém seriálu od 20. do počátku 40. let

♦♦2011 The Comics. An Illustrated History

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 175—199

Romero­‑Jódar, Andrés

Prokůpek, Tomáš — Kořínek, Pavel —

Novels in Their Generic Context. Towards

Foret, Martin — Jareš, Michal

a Definition and Classification of Narrative Iconical

♦♦

Texts“. Atlantis. Journal of Spanish Association

2014 Dějiny československého komiksu

20. století. Akropolis, Praha

♦♦2013 „Comic Books and Graphic

for Anglo­‑American Studies 35, č. 1, s. 117—135; dostupné též na: http://www.atlantisjournal.org/

Pustz, Matthew J.

♦♦

index.php/atlantis/article/view/54 [cit. 1. 9. 2015]

1999 Comic Book Culture. Fanboys and True

Believers. University Press of Mississippi, Jackson

Rosenkranz, Patrick

Reichert, Ramón

Comix Revolution 1963—1975.

♦♦2011 „Die Medienästhetik der Webcomics“.

Fantagraphics Books, Seattle

Reichert (edd.), Theorien des Comics. Ein Reader,

Ryan, Marie­‑Laure (ed.)

♦♦2002 Rebel Visions. The Underground

In: Barbara Eder — Elisabeth Klar — Ramón Transcript, Bielefeld, s. 121—141

♦♦2004 Narrative across Media.

The Languages of Storytelling.

University of Nebraska Press, Lincoln — London

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 422

[422]

01.03.16 6:45

Ryan, Marie­‑Laure — Thon, Jan­‑Noël (edd.)

♦♦

2014 Storyworlds across Media.

Salgueiro, Jorge

♦♦2008 „Synesthesia and Onomatopoeia in Graphic

Toward a Media­‑Conscious Narratology.

Literature“. International Journal of Comic

University of Nebraska Press, Lincoln — London

Art 10, č. 2, s. 581—597

Ryška, Pavel

Saraceni, Mario

♦♦

♦♦2003 Language of Comics.

2012 „Co studují comics studies? Studium

komiksu a dědictví formalistického obratu“.

Routledge, London — New York

In: Martin Foret — Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš (edd.), Studia

Sedláček, Hanuš

komiksu. Možnosti a perspektivy, Univerzita

♦♦1914 „Z Malého čtenáře“.

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 17—36

Úhor 2, č. 2, s. 150—151

Sabeti, Sari

Serchay, David S.

♦♦

♦♦1998 „Comic Book Collectors.

2011 „The Irony of ‚Cool Club‘. The Place

of Comic Book Reading in Schools“. Journal

The Serials Librarians of the Home“. Serials

of Graphic Novels and Comics 2,

Review 24, č. 1, s. 57—70

č. 2, s. 137—149 Schaschek, Sarah Sabin, Roger

♦♦

1993 Adult Comics. An Introduction.

Routledge, London — New York

♦♦

♦♦2014 Pornography and Seriality. The Culture

of Producing Pleasure.

Palgrave Macmillan, New York

1996 Comics, Comix & Graphic Novels.

A History of Comic Art. Phaidon, London

♦♦

2000 „The Crisis in Modern American and British

Schmitz­‑Emans, Monika

♦♦2012 Literatur­‑Comics. Adaptationen

Comics, and the Possibilities of the Internet

und Transformationen der Weltliteratur.

as a Solution“. In: Anne Magnussen — Hans­

De Gruyter, Berlin — Boston

‑Christian Christiansen (edd.), Comics & Culture.

Analytical and Theoretical Approaches to Comics, Museum Tusculanum Press — University

Schumacher, Michael

♦♦2010 Will Eisner. A Dreamer’s

of Copenhagen, Copenhagen, s. 43—57

Life in Comics. Bloomsbury, New York

Sackmann, Eckart

Schumer, Arlen

♦♦

2008 „Comics sind nich nur komisch.

♦♦2012 „The Auteur Theory of Comics“, Jack

Zur Benennung und Definition“.

Kirby Museum [online], dostupné na: http://

Comicforschung č. 4, 7—16

kirbymuseum.org/blogs/simonandkirby/

♦♦

archives/4363 [cit. 1. 9. 2015]

2010 „Comic. Kommentierte Definition“.

Comicforschung č. 6, s. 6—9

literatura [423]

v panelech a bublinách.indd 423

01.03.16 6:45

Schüwer, Martin

Stein, Daniel — Ditschke, Stephan —

♦♦

Kroucheva, Katerina

2008 Wie Comics erzählen. Grundriss einer

intermedialen Erzähltheorie der grafischen Literatur. Wissenschaftlicher Verlag Trier, Trier

♦♦2009 „Birth of a Nation. Comics als

populärkulturelles Medium“. In: Stephan Ditschke — Katerina Kroucheva — Daniel

Singer, Marc

Stein (edd.), Comics. Zur Geschichte und

♦♦

Theorie eines populärkulturellen Mediums,

2013 „The Myth of Eco. Cultural Populism

and Comics Studies“. Studies in Comics 4,

Transcript, Bielefeld, s. 7—27

č. 2, s. 355—366 Stein, Daniel — Thon, Jan­‑Noël (edd.)

Skinn, Dez

♦♦2004 Comix. The Underground Revolution.

Collins & Brown, London

♦♦2013 From Comic Strips to Graphic Novels.

Contributions to the Theory and History of Graphic Narrative.

Walter de Gruyter, Berlin — Boston

Smith, Matthew J. — Duncan, Randy (edd.)

♦♦2012 Critical Approaches to Comics. Theories

and Methods. Routledge, New York — London

Steirer, Gregory

♦♦2011 „The State of Comics Scholarship.

Comics Studies and Disciplinarity“. International Smolderen, Thierry

♦♦2006 „Of Labels, Loops, and Bubbles.

Solving the historical puzzle of the speech balloon“. Comic Art č. 8, s. 90—112

♦♦

2007 „Trois forms de pages“.

Neuvième Art č. 13, s. 20—31

Journal of Comic Art 13, č. 2, s. 263—285 Szczepaniak, Angela

♦♦2014 „The Issues Issue. A Series of Thoughts

on Seriality in Daniel Clowes’ Eightball“.

In: Rob Allen — Thijs van den Berg (edd.), Serialization in Popular Culture, Routledge,

Spiegelman, Art

♦♦

New York — London, s. 141—154

1997 „Those Dirty Little Comics“.

In: Bob Adelman (ed.), Tijuana Bibles. Art and Wit in Americas’s Forbidden Funnies, Simon & Shuster, New York, s. 5—10

Szyłak, Jerzy

♦♦1998 Komiks. Świat przerysowany.

Wydawnictwo Słowo/Obraz Terytoria, Gdańsk

♦♦2000 Poetyka komiksu. Warstwa

Stein, Daniel

ikoniczna i językowa. Wydawnictwo

♦♦

Słowo/Obraz Terytoria, Gdańsk

In: Daniel Stein — Jan­‑Noël Thon (edd.), From

Šidák, Pavel

2013 „Superhero Comics and the Authorizing

Functions of the Comic Book Paratext“.

Comic Strips to Graphic Novels. Contributions to the Theory and History of Graphic Narrative,

♦♦2013 Úvod do studia genologie. Teorie literárního

žánru a žánrová krajina. Akropolis, Praha

Walter de Gruyter, Berlin — Boston, s. 155—189

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 424

[424]

01.03.16 6:45

♦♦2011 Čtenáři a internauti. Obyvatelé České

Škvorecký, Josef

♦♦

1965 „Prostinký svět comics“.

republiky a jejich vztah ke čtení. Host, Brno

♦♦2014 Překnížkováno. Co čteme

Světová literatura 10, č. 6, s. 14—17

a kupujeme. Host, Brno

Thon, Jan­‑Noël

Triggs, Teal

♦♦

2013 „Who’s Telling the Tale? Authors

and Narrators in Graphic Narrative“. In: Daniel

♦♦2010 Fanzines. The DIY Revolution.

Chronicle Books, San Francisco

Stein — Jan­‑Noël Thon (edd.), From Comic Strips to Graphic Novels. Contributions to the Theory and History of Graphic Narrative,

Uličný, Oldřich

♦♦1987 Prostor pro jazyk a styl.

Walter de Gruyter, Berlin — Boston, s. 67—100

Lingvostylistické analýzy současné české

♦♦2014 „Subjectivity across Media. On

prózy pro děti a mládež. Albatros, Praha

Representation in Contemporary Feature

Urbanová, Svatava

Transmedial Strategies of Subjective Films, Graphic Novels, and Computer

♦♦1994 „Comics — recepční předpoklady

Games“. In: Marie­‑Laure Ryan — Jan­‑Noël

a dispozice“. In: [neuveden] (ed.), Literatura

Thon (edd.), Storyworlds across Media. Toward

a komerce, Filozofická fakulta Univerzity

a Media­‑Conscious Narratology, University

Palackého v Olomouci, Olomouc, s. 55—58

of Nebraska Press, Lincoln, s. 67—102

♦♦1996 Comics. Díl 2. Atelier Milata, Ostrava

Tilley, Carol L.

Varnum, Robin — Gibbons, Christina T.

♦♦

2012 „Seducing the Innocent. Fredric Wertham

and the Falsifications that Helped Condemn

♦♦2001 The Language of Comics. Word and Image.

University Press of Mississippi, Jackson

Comics“.

Information & Culture 47, č. 4, s. 383—413

Vivas, Eliseo — Krieger, Murray

Toeplitz, Krzysztof Teodor

Rinehart & Company, New York — Toronto

♦♦1985 Sztuka komiksu. Próba definicji nowego

♦♦1953 The Problems of Aesthetics.

gatunku artystycznego. Czytelnik, Warszawa

Yamada, Tomoko (ed.)

Tomášek, Ondřej

Ohta Books — Kyoto International

♦♦2012 „Překlad a komiks“. In: Martin Foret —

Manga Museum, Kyoto

(edd.), Studia komiksu. Možnosti a perspektivy,

Walker, Mort

♦♦2013 Ballet Manga. Leap above the Beauty.

Pavel Kořínek — Tomáš Prokůpek — Michal Jareš Univerzita Palackého v Olomouci,

♦♦2000 [1980] The Lexicon of Comicana.

Olomouc, s. 269—283

iUniverse, Bloomington

Trávníček, Jiří

Waugh, Colton

♦♦

2008 Čteme? Obyvatelé české republiky

a jejich vztah ke knize. Host, Brno

♦♦1991 [1947] The Comics.

University Press of Mississippi, Jackson

literatura [425]

v panelech a bublinách.indd 425

01.03.16 6:45

Walker, Brian

♦♦

2002 The Comics since 1945.

Witek, Joseph

♦♦2012 „Caricature and Illustration in the Crumb

Harry N. Abrams, New York

Family’s Dirty Laundry“. In: Matthew J.

♦♦2004 The Comics before 1945.

Smith — Randy Duncan (edd.), Critical

Harry N. Abrams, New York

Approaches to Comics. Theories and Methods, Routledge, New York — London, s. 27—42

Wardrip­‑Fruin, Noah — Montfort, Nick (edd.)

♦♦2003 The New Media Reader. MIT

Press, Cambridge MA — London

Wolk, Douglas

♦♦2007 Reading Comics. How Graphic

Novels Work and What They Mean.

Weiner, Robert G. — Gibson, Mel (edd.)

♦♦2011 Audiences and Readership

[tematické číslo časopisu]. Journal

of Graphic Novels and Comics 2, č. 2

Da Capo Press, Cambridge MA Woo, Benjamin

♦♦2011 „The Android’s Dungeon. Comic­

‑Bookstores, Cultural Spaces, and the Social Wellek, René — Warren, Austin

Practices of Audiences“. Journal of Graphic

♦♦1996 [1948] Teorie literatury. Votobia,

Novels and Comics 2, č. 2, s. 125—136

Olomouc (orig. Theory of Literature)

Wright, Bradford W. Wertham, Fredric

♦♦2003 [2001] Comic Book Nation. The

♦♦1954 Seduction of the Innocent.

Transformation of Youth Culture in Americas

The influence of comic books on today’s youth.

(revidované vydání). The Johns Hopkins

Rinehart & Company, New York

University Press, Baltimore — London

Whelehan, Imelda — Sonnet, Esther

Komiksy a kultura studené války 1947—1954“.

♦♦1997 „Regendered Reading. Tank

Česká literatura 58, č. 5, s. 631—675

In: Deborah Cartmell — I. Q. Hunter — Heidi

Wüllner, Daniel

♦♦2010 „Rudoši, romance a renegáti.

Girl and Postmodernist Intertextuality“.

Kaye — Imelda Whelehan (edd.), Trash

♦♦2010 „Suspended in Mid­‑Month.

Aesthetics. Popular Culture and its Audience,

Serialized Storytelling in Comics“. In: Joyce

Pluto Press, London — Sterling, s. 31—47

Goggin — Dan Hassler­‑Forest (edd.), The Rise and Reason of Comics and Graphic

White, David Manning — Abel, Robert H. (edd.)

Literature. Critical Essays on the Form,

♦♦

McFarland, Jefferson — London, s. 42—54

1963 The Funnies. An American Idiom.

The Free Press of Glencoe, Toronto Zahrádka, Pavel (ed.)

White, Mark D.

♦♦

2009 Watchmen and Philosophy.

A Rorschach Test. John Wiley & Sons, Hoboken

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 426

♦♦2010 Estetika na přelomu milénia.

Vybrané problémy současné estetiky.

Barrister & Principal, Brno

[426]

01.03.16 6:45

Zeman, Jiří

♦♦1996 „Vztah verbální a neverbální

složky komiksu“. Český jazyk

a literatura 47, č. 1—2, s. 8—13

Internetové zdroje databázového a bibliografického charakteru Bonner Online­‑Bibliografie zur Comicforschung

♦♦http://webbel.germanistik.uni­‑bonn.de/

wikindx4/index.php Zuska, Vlastimil

♦♦2001 Estetika. Úvod do současnosti

Lambiek Comiclopedia — Illustrated

tradiční disciplíny. Triton, Praha

Artist Compendium

Zybatow, Lew — Petrova, Alena —

artist_compendium.html

♦♦http://www.lambiek.net/comiclopedia/

Ustaszewski, Michael (edd.)

♦♦2012 Translationswissenschaft. Alte und

neue Arten der Translation in Theorie und Praxis.

ComicsDB

♦♦http://www.comicsdb.cz

Peter Lang, Frankfurt am Main — Berlin — Bern — Bruxelles — New York — Oxford — Wien

ComicsResearch

♦♦http://www.comicsresearch.org/

Žilka, Tibor

♦♦1987 „Poetika comicsu“.

Zlatý máj 31, č. 2, s. 68—71

literatura [427]

v panelech a bublinách.indd 427

01.03.16 6:45

zd vbr v panelech a bublinรกch.indd 428

01.03.16 6:45

drj rzn v panelech a bublinĂĄch.indd 429

zdroje vyobrazenĂ­

01.03.16 6:45

00 — Daniel Clowes: Ice Haven. Jonathan Cape, London 2005, s. 47 [výřez]

5/4 — René Klapač (s. Marie Voříšková): Punťa zdolá žárlivosti muku tím, že Kiki požádá

1/1 — Scott McCloud: Jak rozumět komiksu.

o ruku. In: Punťa 6, 1935, s. 10 [výřez]

BB art, Praha 2008, s. 8—9 6/1 — Karel Jerie: Podivu hodná 2/1 — Rodolphe Töpffer: Histoire de M. Vieux Bois.

dobrodružství Sira McMulliganna a malého

Reprodukováno z: David Kunzle (ed.), Rodolphe

johna No. 1. In: Zkrat č. 3, 2004, s. 25

Töpffer. The Complete Comic Strips Reprint Edition, University Press of Mississippi, Jackson 2007, s. 149

6/2 — Branko Jelinek: Oskar Ed 3. Mot komiks, Praha 2006, s. [55]—[56] [upraveno]

3/1 — a) Jan Fischer (s. Jaroslav Foglar): Rychlé šípy posypávají chodníky. Reprodukováno

6/3 — Kája Saudek (s. Karel

z: Jaroslav Foglar — Jan Fischer — Václav

Hvížďala — Karel Šmíd): Pepík Hipík mezi

Junek — Bohumír Čermák — Marko Čermák,

pravičáky. In: Čtení pod lavici — magazín

Rychlé šípy, Olympia, Praha 2012, s. 203 [výřez];

MY 69, r. 1 (1969), č. 2, s. 52 [upraveno]

b) Bohumil Konečný (s. Jaroslav Přibík): Zuzanka a její svět. In: Květen 3 (1947), č. 3, s. 12 [výřez];

6/4 — David Mazzucchelli (s. Paul Auster — Paul

c) Ondřej Sekora: Kousky mládence Ferdy

Karasik): City of Glass. Picador, New York, s. 21—22

Mravence. In: Mateřídouška 4 (1947), č. 2, s. 32 [výřez]; d) Václav Junek (s. František Běhounek):

7/1 — Jan Fischer (s. Jaroslav Foglar):

Výprava Toma Bartona — Všichni pohromadě.

Rychlé šípy a létající kolo. Reprodukováno

In: Vpřed 2 (1947), č. 38, s. 558 [výřez]; e)

z: Jaroslav Foglar — Jan Fischer — Václav

Jiří Srb: Pan Dobromil se nemůže odhodlat.

Junek — Bohumír Čermák — Marko Čermák,

In: Svobodné slovo 3, 28. 9. 1947, s. 1 [výřez]

Rychlé šípy, Olympia, Praha 2012, s. 203 [výřez]

4/1 — Dave Gibbons (s. Alan Moore): Watchmen/

7/2 — Jan Fischer (s. Jaroslav Foglar):

Strážci. BB art, Praha 2004, s. [349]

Rychlé šípy a létající kolo. Reprodukováno

[výřez, upraveno]

z: Jaroslav Foglar — Jan Fischer — Václav Junek — Bohumír Čermák — Marko Čermák,

5/1 — Jiří Grus (s. Vojtěch Mašek — Džian

Rychlé šípy, Olympia, Praha 2012, s. 203

Baban): Ve stínu šumavských hvozdů. Lipnik, Praha 2011, s. [5] [výřezy a, d]; 8 [výřez b];

7/3 — Winsor McCay: Little Sammy Sneeze.

11 [výřez c]; 26 [výřezy e, f]

Reprodukováno z: Katherine Roeder, Wide Awake in Slumberland. Fantasy, Mass Culture,

5/2 — Thomas Ott: Cinema Panopticum.

and Modernism in the Art of Winsor McCay,

Mot, Praha 2005, s. 54

University Press of Mississippi, Jackson 2014, s. 29

5/3 — Émile Bravo: Ben

7/4 — Jaroslav Němeček:

Qutuz Brothers in Frustration Land! In: Mome

Čtyřlístek — Kde je Merkur. In: Knihovnička

6, 2007, Fantagraphics Books, Seattle, s. [29]

Čtyřlístek č. 82, 1980, s. [36]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 430

[430]

01.03.16 6:45

7/5 — Branko Jelinek: Oskar Ed 3.

9/1 — Jan Fischer (s. Jaroslav Foglar):

Mot komiks, Praha 2006, s. [34]—[35]

„Rychlé šípy“ a „ježek v kleci“. In: Mladý hlasatel r. 6 (1940—1941), č. 27, s. [444]

7/6 — Jaroslav Malák: Háček + Čárka.

In: Sluníčko 6 (1973), č. 7, s. 16

9/2 — Vlasta Švejdová: Filip, pes & spol. In: Rudé právo (příloha Haló sobota), 8. 11. 1969, s. 7

8/1 — Scott McCloud: Jak rozumět komiksu.

BB art, Praha 2008, s. 68 [výřez]

10/1 — a) Jan Fischer (s. Jaroslav Foglar): Rychlé šípy sáňkují. Reprodukováno z: Jaroslav Foglar —

8/2 — Sylvie Vodáková (s. Petr Chvojka):

Jan Fischer — Václav Junek — Bohumír Čermák —

Pepík s Pupíkem na motýlech. In: Knihovnička

Marko Čermák, Rychlé šípy, Olympia, Praha 2012,

Čtyřlístek č. 44 (1975), s. 33 [výřez]

s. 56; b) František Kobík (s. Vlastislav Toman): Strážci — Přepadení v úžlabině. Reprodukováno

8/3 — Frederik Peeters: Modré pilulky.

z: Vlastislav Toman — Pavla Tomanová, Velká

Mot, Praha 2008, s. 119

kniha Strážců, Nakladatelství Jihočeských tiskáren, České Budějovice 1991, s. 135

8/4 — Frederik Peeters: Modré pilulky.

Mot, Praha 2008, s. 120

10/2 — Karl Kerschl (s. Becky Cloonan — Brenden Fletcher): Gotham Academy 1 — Welcome to

8/5 — Bob Kane — Sheldon Moldoff (s. Gardner

Gotham Academy. DC Comics, New York [digitální

Fox): The Batman Wars Against the Dirigible

edice via Comixology, s. [8], zobrazení po stránkách]

of Doom. Reprodukováno z: Paul Levitz (ed.), 75 Years of DC Comics. The Art of Modern

10/3 — Karl Kerschl (s. Becky Cloonan — Brenden

Mythmaking, Taschen, Köln 2010, s. 111

Fletcher): Gotham Academy 1 — Welcome to Gotham Academy. DC Comics, New

8/6 — Robert Crumb: Abstract Expressionist

York [digitální edice via Comixology, s. [8],

Ultra Super Modernistic Comics. Reprodukováno

zobrazení Cinematic Guided View]

z: Andrei Molotiu (ed.), Abstract Comics.

The Anthology 1967—2009, Fantagraphics

11/1 — Marie Voříšková (text): Pozor!

Books, Seattle 2009, s. [19]

Nová vánoční soutěž o nejvtipnější Punťův příběh. In: List paní a dívek (příloha List

8/7 — Elijah Brubaker: [beze jména].

našich dětí) č. 578 (47/1935), s. [1]

Reprodukováno z: Andrei Molotiu (ed.), Abstract Comics. The Anthology 1967—2009,

11/2 — BDFan. Zpravodaj comics klubu

Fantagraphics Books, Seattle

československého č. 8—9 (1990), s. 1

2009, s. [202]—[203] 8/8 — Billy Nickelby [návod].

Inter Ikea Systems, Delft 2005, s. 2

zdroje vyobrazení [431]

v panelech a bublinách.indd 431

01.03.16 6:45

rjstล v panelech a bublinรกch.indd 432

01.03.16 6:45

řk…

jmenný rejstřík

v panelech a bublinách.indd 433

01.03.16 6:45

Rejstřík pokrývá vlastní text knihy,

Bilal, Enki ⟶ [110, 297]

poznámky pod čarou, popisky k obrázkům,

Bílek, Petr A. ⟶ [212, 223]

jakož i slovníček pojmů, nezahrnuje však

Birmantová, Julie ⟶ [111]

seznam literatury a zdroje vyobrazení.

Biro, Charles ⟶ [293] Blanková, Juliane ⟶ [58]

Abbott, Lawrence L. ⟶ [57, 154, 173, 237, 368]

Bodé, Vaughn ⟶ [136]

Abellová, Catharine ⟶ [88]

Boltanski, Luc ⟶ [35, 354]

Acasuso, Rubén ⟶ [375]

Bolter, Jay David ⟶ [302]

Aleš, Mikoláš ⟶ [377]

Bonelli, Sergio ⟶ [325]

Allen, Robert C. ⟶ [249, 268]

Booker, M. Keith ⟶ [74, 75, 88]

Allenová, Kate ⟶ [329]

Bosch, Hieronymus ⟶ [111]

Amagasaki, Akira ⟶ [114]

Botzakis, Stergios]

Andrae, Thomas ⟶ [317]

Bouissou, Jean-Marie ⟶ [355]

Anhut, Anjin ⟶ [239]

Bourdieu, Pierre ⟶ [12, 26, 35, 104, 354]

Ault, Donald ⟶ [114, 317]

Bouyerová, Sylvain ⟶ [57]

Aumont, Jacques ⟶ [129]

Bramlett, Frank ⟶ [168]

Auster, Paul ⟶ [163, 164]

Braque, Georges ⟶ [96] Bravo, Émile ⟶ [127, 128, 198]

Baban, Džian ⟶ [124, 265]

Brienzová, Casey ⟶ [354, 382]

Baetens, Jan ⟶ [69, 137, 167, 239, 268, 312]

Brown, Chester ⟶ [312]

Bainbridge, Jason ⟶ [267]

Brown, Jeffrey A. ⟶ [354]

Bares, William ⟶ [204]

Brubaker, Elijah ⟶ [230—232]

Barker, Martin ⟶ [113]

Bryceová, Mio ⟶ [88]

Barks, Carl ⟶ [114, 317]

Buchwaldová, Dagmar ⟶ [148]

Barrier, Michael ⟶ [346]

Burroughs, Edgar Rice ⟶ [65]

Barthes, Roland ⟶ [129, 212, 248]

Bush, Christopher ⟶ [114]

Bartlová, Milena ⟶ [194]

Busch, Wilhelm ⟶ [51, 196, 274]

Bartoš, Jiří ⟶ [260] Bateman, John A. ⟶ [203]

Calabrese, Omar ⟶ [254]

Baumgarten, Alexander Gottlieb ⟶ [95]

Caldwell, Joshua ⟶ [203, 388]

Beaty, Bart ⟶ [72, 76, 77, 93, 102, 114, 288, 365]

Campbell, Eddie ⟶ [297]

Bechdelová, Alison ⟶ [76]

Campbell, T ⟶ [313]

Benatti, Roberto ⟶ [114]

Canemaker, John ⟶ [343]

Benayoun, Robert ⟶ [198]

Caniff, Milton ⟶ [276, 361]

Benton, Mike ⟶ [87]

Carrier, David ⟶ [93, 98, 100, 104, 113]

van den Berg, Thijs ⟶ [249, 268]

Cartmellová, Deborah ⟶ [113]

Bergersen, Ralph ⟶ [20]

Ciporanov, Denis ⟶ [93, 104, 113]

Berndtová, Jacqueline ⟶ [355, 381]

Clair, René ⟶ [11, 12, 24, 36, 366, 367, 376]

Beronä, David A. ⟶ [139, 297]

Clowes, Daniel ⟶ [11, 238, 239]

Berthou, Benedict ⟶ [329, 330]

Cohen, Michael ⟶ [113]

Bezděková, Olga ⟶ [376, 377]

Cohen, Stanley ⟶ [328]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 434

[434]

01.03.16 6:45

Cohn, Neil ⟶ [31, 35, 36, 125, 140, 203, 239, 280, 383]

Dolle-Weinkauff, Bernd ⟶ [355] Dorůžka, Lubomír ⟶ [375]

Conrad, Didier ⟶ [326]

Dowd, D. B. ⟶ [54]

Coogan, Peter ⟶ [87, 354]

Doyle, Arthur Conan ⟶ [335]

Cook, Roy T. ⟶ [58, 114]

Drda, Jan ⟶ [23]

Cooper, James Fenimore ⟶ [160]

Druillet, Philippe ⟶ [233]

Corben, Richard ⟶ [136]

Dumas, Alexandre ⟶ [160]

Cortázar, Julio ⟶ [108]

Duncan, Randy ⟶ [88, 139, 278, 353, 359]

Couch, N. C. Christopher ⟶ [202, 311]

Dziemidok, Bohdan ⟶ [104]

Couperie, Pierre ⟶ [114] Covin, Michael ⟶ [237]

Early, Gerald ⟶ [54]

Craneová, Diana ⟶ [94]

Ecke, Jochen ⟶ [383]

Crepax, Guido ⟶ [202]

Eco, Umberto ⟶ [43, 44, 108, 156, 183, 186, 187,

de Crécy, Nicolas ⟶ [110]

201, 237, 249, 254, 367—369, 381, 382]

Cruikshank, George ⟶ [194, 195]

Ederová, Barbara ⟶ [359]

Crumb, Robert ⟶ [109, 114, 227, 229, 320, 345, 348]

Eisner, Will ⟶ [27, 35, 139, 174, 185, 202,

Cummings, Edward Estlin ⟶ [381]

273, 293, 296, 363—365, 369, 397] Ejzenštejn, Sergej Michajlovič ⟶ [184, 364]

Čapek, Karel ⟶ [159, 375]

Elkins, James ⟶ [95]

Čech, Pavel ⟶ [319]

Estren, Mark James ⟶ [102, 114]

Čepelák, Vojtěch ⟶ [294]

Evenson, Brian ⟶ [312]

Čermák, Marko ⟶ [254, 255, 287, 321]

Ewertová, Jeanne ⟶ [238]

Čerwuiš (vl. jménem Čerwuiš Piošád Mendoza) ⟶ [253]

Feiffer, Jules ⟶ [293] Fellini, Federico ⟶ [108]

Danner, Alexander ⟶ [293, 296, 337]

Ferri, Jean-Yves ⟶ [326]

Daumier, Honoré ⟶ [274]

Feyaerts, Kurt ⟶ [203]

David B. (vl. jménem Pierre-François

Fisher, Bud ⟶ [276]

Beauchard) ⟶ [122] Davis, Jason ⟶ [88]

Fischer, Jan ⟶ [73, 178, 179, 254—256, 287, 290, 319, 321, 374]

Davoren, Al ⟶ [348]

Fogel, Dan ⟶ [345]

Deitch, Kim ⟶ [320]

Foglar, Jaroslav ⟶ [73, 178, 179, 254—256,

Denson, Shane ⟶ [247, 249, 267]

287, 290, 319, 321, 374, 376]

Dickens, Charles ⟶ [248]

Fondová, Jane ⟶ [366]

Diesing, Helena ⟶ [22, 122]

Forceville, Charles ⟶ [203]

Dirks, Rudolph ⟶ [146, 195, 343]

Foret, Martin ⟶ [22, 58, 64, 88, 119, 122,

Disney, Walt ⟶ [317, 344, 345, 397] Ditko, Steve ⟶ [108, 228]

127, 145, 149, 196, 246, 254, 259, 261, 283, 294, 339, 359, 373, 383]

Ditschke, Stephan ⟶ [57, 239]

Forster, Edward Morgan ⟶ [212]

Dittmar, Jakob F. ⟶ [184, 202, 278, 312, 369]

Frahm, Ole ⟶ [202, 381]

Dittmer, Jason ⟶ [252, 268]

Fraiberg, Louis ⟶ [99]

jmenný rejstřík

v panelech a bublinách.indd 435

[435]

01.03.16 6:45

Fresnault-Deruelle, Pierre ⟶ [75, 76, 201, 237, 368]

Hammel, Björn ⟶ [313]

Frey, Hugo ⟶ [69, 312]

Harvey, Robert C. ⟶ [30—32, 35, 98,

Frič, Alberto Vojtěch ⟶ [252] Fuchs, Wolfgang J. ⟶ [57]

113, 250, 251, 361, 362, 368] Hašek, Jaroslav ⟶ [162] Hatfield, Charles ⟶ [87, 244, 353, 381]

Gabilliet, Jean-Paul ⟶ [31, 32, 35, 93, 108, 273, 284, 321, 344, 345, 353, 370]

Hearst, William Randolph ⟶ [70, 275, 343, 344]

Gaiman, Neil ⟶ [134]

Hebdige, Dick ⟶ [328, 335]

Gaines, Bill ⟶ [293]

Heer, Jeet ⟶ [41, 42, 87, 359, 364, 381]

Gallup, George ⟶ [70]

Hein, Michael ⟶ [114]

García, Santiago ⟶ [312]

Heldová, Jacqueline ⟶ [99]

Gardner, Jared ⟶ [239, 267]

Hergé (vl. jménem Georges Prosper Remi) ⟶

Gaudreault, André ⟶ [53, 54, 58, 363]

[121, 136, 281, 325]

Geisová, Deborah R. ⟶ [93]

Herman, David ⟶ [238, 239, 248]

Genette, Gérard ⟶ [237]

Hernandez, Gilbert ⟶ [102]

Gibbons, Dave ⟶ [97, 100, 395]

Hernandez, Jaime ⟶ [102]

Gibbonsová, Christina T. ⟶ [167]

Hernandez, Mario ⟶ [102]

Gibsonová, Mel ⟶ [354]

Herriman, George ⟶ [146]

Gillray, James ⟶ [194]

Hignite, Todd ⟶ [54]

Goethe, Johann Wolfgang ⟶ [54]

Hirst, Damien ⟶ [111]

van Gogh, Vincent ⟶ [110, 111]

Hogarth, William ⟶ [194, 274]

Gombrich, Ernst Hans ⟶ [93, 113]

Hochreiterová, Susanne ⟶ [140]

Goodbrey, Daniel Merlin ⟶ [313]

Holbo, John ⟶ [36]

Goodwin, Archie ⟶ [293]

Holešovský, František ⟶ [36, 43, 377]

Gordon, Ian ⟶ [70, 323]

Holm, Douglas Kimball ⟶ [348]

Goulart, Ron ⟶ [345]

Hoppelerová, Stephanie ⟶ [263, 267]

Granville, Jean-Jacques ⟶ [71]

Horn, Maurice ⟶ [87]

Gravett, Paul ⟶ [74, 75, 297]

Horrocks, Dylan ⟶ [36, 382]

Greenberg, Clement ⟶ [57, 96, 381]

Horstkottová, Silke ⟶ [204]

Griffin, Rick ⟶ [136]

Hošino, Jukinobu ⟶ [110]

Groensteen, Thierry ⟶ [11, 12, 35, 45, 52, 57, 64,

Hrabal, Jiří ⟶ [212, 223]

88, 107, 174, 177, 180, 182, 185, 198, 201, 213,

Hrušínský, Rudolf ⟶ [162]

217, 224, 228, 230, 237—239, 251, 278, 362,

Hüners, Michael ⟶ [114]

369, 370, 382, 387, 388, 391, 392—395, 397]

Hunter, Ian Q. ⟶ [113]

Gruisin, Richard ⟶ [302]

Hvížďala, Karel ⟶ [157]

Grünewald, Dietrich ⟶ [36, 42, 140] Grus, Jiří ⟶ [124]

Chaloupka, Otakar ⟶ [159]

Guibert, Emmanuel ⟶ [218]

Chastová, Roz ⟶ [298] Chatman, Seymour ⟶ [209, 212, 237]

Hagedorn, Roger ⟶ [248]

Christiansen, Hans-Christian ⟶ [139, 381]

Hallbergová, Kirstin ⟶ [391]

Christin, Pierre ⟶ [297]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 436

[436]

01.03.16 6:45

Chung, Peter ⟶ [46]

Kobík, František ⟶ [287, 288, 291]

Chvojka, Petr ⟶ [216]

Kokeš, Radomír D. ⟶ [254] de Kooning, Willem ⟶ [228]

Ingarden, Roman ⟶ [184]

Koons, Jeff ⟶ [111]

Inge, M. Thomas ⟶ [360, 363]

Kořínek, Pavel ⟶ [22, 41, 88, 119, 122,

Ingulsrud, John E. ⟶ [329] Inoseová, Hiroko ⟶ [168]

127, 149, 196, 198, 246, 259, 261, 263, 280, 283, 339, 359, 373, 383]

Iser, Wolfgang ⟶ [184]

Kotek, Petr ⟶ [120]

Itoová, Mizuko ⟶ [328, 355]

Kotouček, Juraj ⟶ [261] Kovaříková, Libuše ⟶ [287]

Jahn, Manfred ⟶ [248]

Krafft, Ulrich ⟶ [202, 369]

Jakubowski, Alex ⟶ [355]

Králová, Kateřina ⟶ [328]

Jareš, Michal ⟶ [22, 119, 122, 127, 149, 162, 196,

Kranz, Kurt ⟶ [228]

227, 239, 246, 259, 261, 283, 339, 359, 373, 383]

Kratochvíl, Zdeněk ⟶ [252]

Jelinek, Branko ⟶ [151—153, 187—189, 193, 319]

Krieger, Murray ⟶ [99]

Jenkins, Henry ⟶ [162, 265, 332, 381]

Kroucheva, Katerina ⟶ [57]

Jerie, Karel ⟶ [149, 150, 163]

Křivánková, Anna ⟶ [282]

Jindra, Jan ⟶ [120]

Kubíček, Tomáš ⟶ [212, 223]

Jodorowsky, Alejandro ⟶ [322]

Kukkonenová, Karin ⟶ [238, 267, 302]

Jones, Gerard ⟶ [284]

Kulka, Tomáš ⟶ [93, 104, 113]

Jonesová, Sarah Gwenllian ⟶ [248]

Kümmerling-Meibauerová, Bettina ⟶ [355]

Jung, Carl Gustav ⟶ [99]

Kunzle, David ⟶ [30, 35, 48, 52,

Jungmannová, Lenka ⟶ [80, 81] Jungwirth, František ⟶ [375]

113, 362, 363, 388] Kurc, Bartosz ⟶ [140] Kyle, Richard ⟶ [293]

Kafka, Franz ⟶ [163] Kahn, Albert Eugene ⟶ [23]

Lacassin, Francis ⟶ [35, 201]

Kane, Gil ⟶ [293]

Lada, Josef ⟶ [22, 36, 94, 111, 119, 162,

Karasik, Paul ⟶ [163, 164]

196, 198, 252, 319, 374, 376, 377]

Katz, Jack ⟶ [293]

Lambert, Josh ⟶ [267]

Kayeová, Heidi ⟶ [113]

Larsson, Stieg ⟶ [161]

Kelleter, Frank ⟶ [249, 267, 268]

Lazarev, Viktor Nikitič ⟶ [100]

Kennedy, Jay ⟶ [345]

Lee, Stan ⟶ [108]

Kern, Roger M. ⟶ [74, 110]

Lefèvre, Pascal ⟶ [58, 137, 167, 195,

Ketcham, Hank ⟶ [260]

196, 203, 279, 311, 353, 382]

Kirby, Jack ⟶ [108, 228, 353]

Lichtenstein, Roy ⟶ [94, 120, 122]

Klapač, René ⟶ [135, 219]

Lisickij, El (vl. jménem Lazar Markovič

Klarová, Elisabeth ⟶ [359]

Lisickij) ⟶ [228]

Klein, Yves ⟶ [230]

Lomová, Lucie ⟶ [252]

Klingenböcková, Ursula ⟶ [140]

Lotman, Jurij Michajlovič ⟶ [129]

Klock, Geoff ⟶ [72, 87]

Lunning, Frenchy ⟶ [355]

jmenný rejstřík

v panelech a bublinách.indd 437

[437]

01.03.16 6:45

Mitchell, William John Thomas ⟶ [391] Mag Uidhirová, Christy ⟶ [353]

Mocná, Dagmar ⟶ [65, 80, 81]

Magnussenová, Anne ⟶ [139, 381, 388]

Moebius (vl. jménem Jean Giraud) ⟶ [109, 233]

Maigret, Eric ⟶ [382]

Molotiu, Andrei ⟶ [228, 230, 233, 239]

Mairowitz, David Zane ⟶ [163]

Monaco, James ⟶ [184]

Malák, Jaroslav 197]

Monet, Claude ⟶ [111]

Mánes, Josef ⟶ [377]

Montfort, Nick ⟶ [365]

Mann, Thomas ⟶ [381]

Moore, Alan ⟶ [76, 97, 100, 295, 297, 318, 395]

Mannová, Sandra ⟶ [355]

Moritová, Naoko ⟶ [382]

Marion, Philippe ⟶ [53, 54, 58, 363]

Morley, David ⟶ [47]

Martin, George Raymond Richard ⟶ [161]

Moscoso, Victor ⟶ [136]

Masson, Pierre ⟶ [139]

Mougin, Jean-Paul ⟶ [296]

Mašek, Vojtěch ⟶ [120, 124, 265]

Mulíček, Dušan ⟶ [196]

Matějíček, Tomáš ⟶ [294]

Müller, Helmut ⟶ [42]

Mathieu, Marc-Antoine ⟶ [110] Matulík, Rostislav ⟶ [88]

Natsume, Fusanosuke ⟶ [204]

Mayerová, Ruth ⟶ [249]

Nauman, Pavel ⟶ [160]

Mazur, Dan ⟶ [293, 296, 337]

Ndalianisová, Angela ⟶ [140, 254]

Mazzucchelli, David ⟶ [163, 164]

Neff, Ondřej ⟶ [193, 377, 378]

McCay, Winsor ⟶ [133, 181, 228, 275, 276, 343]

Nelson, Robin ⟶ [253]

McCloud, Scott ⟶ [11, 12, 25, 27—32, 35, 36, 42,

Němcová, Božena ⟶ [160]

54, 134, 139, 140, 183, 184, 212—218, 225, 227,

Němeček, Jaroslav ⟶ [182, 320, 321, 332]

239, 244, 250, 251, 260, 274, 278, 280, 304, 308,

Niklesová, Eva ⟶ [159]

313, 364—367, 369, 382, 388, 390, 391, 396]

Nolanová, Michelle ⟶ [87]

McLuhan, Marshall ⟶ [41, 46, 47, 53, 57, 214, 381]

Nünning, Ansgar ⟶ [65, 81, 82]

McQuail, Denis ⟶ [253] Meskin, Aaron ⟶ [114]

O’Brien, Flann (vl. jménem Brian O’Nolan) ⟶ [122]

Messmer, Otto ⟶ [374]

Okabe, Daisuke ⟶ [328, 355]

Meyerová, Stephanie ⟶ [161]

Olivier, Fernande ⟶ [111]

Michaelsen, Torsten ⟶ [114]

O’Neal, Frank ⟶ [237]

Mignola, Mike ⟶ [396]

O’Neill, Patrick 237]

Mikkonen, Kai ⟶ [224, 238, 239]

Opletalová, Veronika ⟶ [260]

Mikulášek, Alexej ⟶ [42, 378]

Opper, Frederick Burr ⟶ [195]

Mikušťáková-Zelenková, Anna ⟶ [42, 43, 378, 395]

Osborne, Harold ⟶ [93]

Miller, Frank ⟶ [100]

Ott, Thomas ⟶ [125, 126]

Miller, Marvin ⟶ [337]

Outcault, Richard Felton ⟶ [51, 133, 146,

Millerová, Ann ⟶ [88, 136, 154, 202] Millikin, Eric ⟶ [302]

195, 273, 311, 343, 361, 363] Overstreet, Robert M. ⟶ [336]

Miodragová, Hannah ⟶ [36, 168, 239] Miró, Joan ⟶ [94]

Packard, Stephan ⟶ [140, 202, 369]

Mirzoeff, Nicholas ⟶ [129]

Panofsky, Erwin ⟶ [100]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 438

[438]

01.03.16 6:45

Panter, Gary ⟶ [102]

Reitberger, Reinhold ⟶ [57]

Pascal, Pierre ⟶ [354, 382]

Rembrandt (vl. jménem Rembrandt

Pauerová, Susanne ⟶ [168]

Harmenszoon van Rijn) ⟶ [111]

Paulíček, Miroslav ⟶ [94]

Resnais, Alain ⟶ [366]

Pawuk, Michael ⟶ [75]

Riha, Karl ⟶ [375]

Peeters, Benoît ⟶ [120, 139, 201, 203, 368, 369]

Rimmon-Kenanová, Shlomith ⟶ [212]

Peeters, Frederik ⟶ [122, 176, 219—222, 225]

Rio, Michel ⟶ [57]

Peirce, Charles Sanders ⟶ [139, 203, 388]

Ripplová, Gabriele ⟶ [263, 267]

Pellitteri, Marco ⟶ [328, 355]

Robinson, Jerry ⟶ [275]

Pergler, Vladimír ⟶ [260]

Rohmer, Sax ⟶ [249]

Peterka, Josef ⟶ [65, 80, 81]

Romero-Jódar, Andrés ⟶ [36]

Petersen, Robert S. ⟶ [168, 311]

Rosenkranz, Patrick ⟶ [102, 114]

Peterson, Richard A. ⟶ [74, 110]

Rothko, Mark ⟶ [111]

Petrova, Alena ⟶ [168]

Rowlandson, Thomas ⟶ [274]

Picasso, Pablo ⟶ [94, 110, 111]

Rudiš, Jaroslav ⟶ [321]

Picquenot, Alain ⟶ [237]

Ruiters, Marcel ⟶ [111]

Pietriniová, Daniela ⟶ [167]

Ryanová, Marie-Laure ⟶ [238, 248]

Pilcher, Tim ⟶ [87]

Ryška, Pavel ⟶ [36, 383]

Pinkas, Soběslav Hypolit ⟶ [196] Podaný, Richard ⟶ [183]

Sabetiová, Shari ⟶ [354]

Pollock, Jackson ⟶ [111, 228, 230]

Sabin, Roger ⟶ [88, 113, 313, 335, 346]

Posledník, Emil ⟶ [319]

Sackmann, Eckart ⟶ [36]

Pospiszyl, Tomáš ⟶ [94]

Saint-Ogan, Alain ⟶ [281]

Postema, Barbara ⟶ [24, 211, 212, 238]

Salgueiro, Jorge ⟶ [167]

Pratt, Henry John ⟶ [57]

Samir, Michal ⟶ [127]

Prévert, Jacques ⟶ [366]

Saraceni, Mario ⟶ [139, 202, 217, 223, 278]

Prokůpek, Tomáš ⟶ [22, 88, 119, 120, 122, 127, 149,

Sasaki, Ken’iči ⟶ [114]

162, 196, 246, 259, 261, 283, 339, 359, 373, 383] Prudhomme, David ⟶ [110] Pulitzer, Joseph ⟶ [70, 275, 343] Pustz, Matthew J. ⟶ [264, 328, 335—337, 368]

Satrapiová, Marjane ⟶ [76, 122, 328] Saudek, Kája ⟶ [42, 94, 109, 122, 155, 157, 175, 347, 350, 378] de Saussure, Ferdinand ⟶ [369] Sczepaniaková, Angela ⟶ [ ⟶ [268]

Queneau, Raymond ⟶ [366]

Sedláček, Hanuš ⟶ [22] Sekora, Ondřej ⟶ [21, 22, 73, 259, 319, 374, 394]

Rabaté, Pascal ⟶ [163]

Seldes, George ⟶ [381]

Rabier, Benjamin ⟶ [71, 374]

Serchay, David S. ⟶ [355]

Raeburn, Daniel ⟶ [54]

Seth (vl. jménem Gregory Gallant) ⟶ [293]

Ray Murrayová, Padmini ⟶ [353]

Shelton, Gilbert ⟶ [320]

Reifová, Irena ⟶ [43]

Shuster, Joe ⟶ [324]

Reichert, Ramón ⟶ [313, 359]

Schascheková, Sarah ⟶ [249]

Reinertová, Melanie ⟶ [54]

Scheiner, Artuš ⟶ [374]

jmenný rejstřík

v panelech a bublinách.indd 439

[439]

01.03.16 6:45

Schmitz-Emansová, Monika ⟶ [160]

Taniguči, Džiró ⟶ [110]

Schuiten, François ⟶ [120]

Tardi, Jacques ⟶ [312]

Schulz, Charles ⟶ [129, 259, 348]

Tezuka, Osamu ⟶ [160, 165]

Schumacher, Michael ⟶ [363]

Thompson, Craig ⟶ [122, 293]

Schumer, Arlen ⟶ [319]

Thon, Jan-Noël ⟶ [224, 238]

Schüwer, Martin ⟶ [167, 224, 238]

Thuma, Karel Ladislav ⟶ [252]

Siegel, Jerry ⟶ [324]

Tichý, Jaroslav ⟶ [11, 12, 23, 24,

Sienkiewicz, Bill ⟶ [122]

36, 366, 367, 376]

Singer, Marc ⟶ [382]

Tilleyová, Carol L. ⟶ [102]

Skinn, Dez ⟶ [102]

Tizian (vl. jménem Tiziano Vecelli) ⟶ [111]

Smith, Matthew J. ⟶ [88, 278, 353, 359]

Toeplitz, Krzysztof Teodor ⟶ [140, 202]

Smith, Sidney ⟶ [276]

Toman, Vlastislav ⟶ [265, 287, 291, 326]

Smolderen, Thierry ⟶ [194, 195, 203]

Tomášek, Ondřej ⟶ [168]

Smudja, Gradimir ⟶ [110]

Tomine, Adrian ⟶ [218]

Sonnetová, Esther ⟶ [113]

Töpffer, Rodolphe ⟶ [51, 53, 54, 113,

Sousanis, Nick ⟶ [288] Spiegelman, Art ⟶ [76, 93, 101, 109, 238, 244, 295, 297, 312, 328, 360]

195, 274, 297, 363, 369] Tolstoj, Alexej Nikolajevič ⟶ [163] Touissant, Bernard ⟶ [237]

Stefanelli, Matteo ⟶ [382]

de Toulouise-Lautrec, Henri ⟶ [110]

Stein, Daniel ⟶ [57, 238, 267, 268, 353]

ToyBox ⟶ [319]

Steirer, Gregory ⟶ [382]

Trávníček, Jiří ⟶ [329]

Stejskal, František ⟶ [22]

Triggs, Teal ⟶ [336]

Stewart, Dave ⟶ [133]

Trinkwitz, Joachim ⟶ [244]

Stoková, Barbara ⟶ [110]

Trollope, Anthony ⟶ [248]

Stroff, Karel ⟶ [252, 259]

Tsudži, Izumi ⟶ [328, 355]

Sue, Eugene ⟶ [248]

Tučapský, Vladimír ⟶ [120]

Sullivan, Pat ⟶ [374]

Typex (vl. jménem Raymond Koot) ⟶ [110]

Sullivant, Thomas Starling ⟶ [71] Swinnerton, Jimmy ⟶ [195]

Uderzo, Albert ⟶ [326]

Szyłak, Jerzy ⟶ [140, 202, 391]

Uličný, Oldřich ⟶ [146, 167, 378] Updike, John ⟶ [297]

Šidák, Pavel ⟶ [64—66, 294]

Urbanová, Svatava ⟶ [154, 378]

Šinkovský, Martin ⟶ [151]

Ustaszewski, Michael ⟶ [168]

Škvorecký, Josef ⟶ [367, 375] Šmíd, Karel ⟶ [157]

Vadim, Roger ⟶ [366]

Štěpánek, Jan ⟶ [159]

Varnum, Robin ⟶ [167]

Švejdík, Jaromír ⟶ [163, 321]

Vaughn-James, Martin ⟶ [293]

Švejdová, Vlasta ⟶ [127, 261]

Veale, Tony ⟶ [203] Veverka, Vladimír ⟶ [347]

Talbot, Bryan ⟶ [111, 295, 298]

da Vinci, Leonardo ⟶ [111]

Talbotová, Mary ⟶ [298]

Vivas, Elise ⟶ [99]

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 440

[440]

01.03.16 6:45

Voborský, František ⟶ [22]

Whelehanová, Imelda ⟶ [113]

Vodáková, Sylvie ⟶ [216]

White, Mark D. ⟶ [93]

Voleská, Marta ⟶ [374]

Wildfeuerová, Janina ⟶ [203]

Voltaire (vl. jménem François-Marie Arouet) ⟶ [163]

Wilson, S. Clay ⟶ [320]

Voříšková, Marie ⟶ [219]

Winkler, Paul ⟶ [344]

Vozzo, Danny ⟶ [134]

Witek, Joseph ⟶ [139]

Vyčítal, Jan ⟶ [260]

Wolk, Douglas ⟶ [63, 68, 278]

Vyoral, Petr ⟶ [162]

Woo, Benjamin ⟶ [288, 354] Worcester, Kent ⟶ [41, 42, 87, 359, 364, 381]

Walker, Brian ⟶ [88, 361, 362]

Wright, Bradford W. ⟶ [67, 273, 368]

Walker, Mort ⟶ [364]

Wüllner, Daniel ⟶ [243, 244]

Wardrip-Fruin, Noah ⟶ [365] Ware, Chris ⟶ [76, 218, 297]

Yamada, Tomoko ⟶ [87]

Warren, Austin ⟶ [65] Watterson, Bill ⟶ [237, 277]

Zahrádka, Pavel ⟶ [113]

Waugh, Coulton ⟶ [360—363, 365, 367]

Zeman, Jiří ⟶ [378]

Weiner, Robert G. ⟶ [354]

Zuska, Vlastimil ⟶ [96, 99, 104, 113]

Wellek, René ⟶ [65]

Zybatow, Lew ⟶ [168]

Welles, Orson ⟶ [364] Wertham, Fredric ⟶ [101, 102, 365, 387]

v panelech a bublinách.indd 441

Žilka, Tibor ⟶ [378]

01.03.16 6:45

ngls smm v panelech a bublinรกch.indd 442

01.03.16 6:45

lsh? mr!

summary

v panelech a bublinรกch.indd 443

01.03.16 6:45

Until now, anyone interested in obtaining information about theory of comics in Czech had only a very few avenues to learn more about current issues and long-standing concepts relating to “thinking about comics”.

The goal of the book In Panels and Speech Balloons. Chapters from the Theory of Comics is to clearly discuss and offer a variety of concepts and approaches that make it possible to read, interpret, study, and analyse comics texts (whether specific individual comics or the most diversely defined groupings of comics) with new eyes.

Chapter One, entitled Searching for Content, Finding Names, covers the issues associated with creating and developing contextual categories of “comics”—a phenomenon known by different names in different languages, with differing motivations and etymology of the word. The Czech comics environment is no exception, and very specific strategies may be identified when it comes to what things are called. The actual search for the definition of “comics” is not only an extensive task, but also one that is interesting and quite fruitful. The chapter hints at the perpetual struggle between common sense, which generally “knows” what comics are, and theory, which demands a more precise definition in order for the term to be properly utilised and applied. Comics theorists have offered many such attempts at definition, but these were often strongly linked to context and have no universal validity. This limitation, however, brings with it certain difficulties, both from a historical perspective as well as in connection with other forms of expression labelled as “media” or “art”. The actual media (un)specificity of comics in comparison with literature and film, particularly as regards their technical nature, is the subject of the second chapter, Form Without Technology. This chapter traces the attempts associated with the effort to identify, name and classify the formal requirements of each type of comics, particularly as a result of the formal change in direction that the theoretical reflection of comics has taken. However, in this regard, as far as comics are concerned we are more likely to find both the uncertainty associated with rigid media specificity and, at the same time, conversely, a marked flexibility, which, although facilitated by computerisation, has existed since the very beginning. The third chapter, Through a Genre Landscape Without a Map or Compass, then addresses the genre-based understanding of comics (which is

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 444

[444]

01.03.16 6:45

prevalent in the Czech environment) and also provides an outline of the genre diversity of comics with particular emphasis on defining some of the typical or characteristic comics genres and the basic parameters of the comics genre landscape as a whole, including the various ways they can be structured or stratified. Special attention is focused on the relationships between comics and literature—in particular to the interpretation of comics as a literary genre within the field of literary studies. Another perspective (the mediaand genre-related approaches) which should be dealt with in relation to comics is the aesthetic one, as outlined in the fourth chapter, This “Beauty” Cannot Be Described in Words, which follows the transformation of comics from the “beauty of realism” to the “ugliness of the underground”. In addition to a necessarily rather abstract discussion of the aesthetic values of comics, the chapter also describes the specific relationships between art institutions (galleries and museums) and comics, or, in other words, the art world’s perception of comics (and vice versa).

After this discussion of the relationships between comics and various cultural characterisation-stratification systems (comics as a medium, as a genre, and as art), the next chapters cover individual topics associated with the multimodality of comics, primarily the specific ways that words and text function in comics. Chapter Five—Comics at First Sight—shows that even though at first glance comics may appear to be a simple replication of an artistic image, which, as regards the parameters of its form (drawing style, composition techniques, “types of shots”, colour), is seemingly not much different than other fine art, each image on a comics page remains truly just a segment—not unlike, although in a qualitatively different way, how a film is made up of static photographs. In a comparable manner the text, the verbal layer of a comic—no matter how facultative it is—as discussed in the sixth chapter, entitled Words? Words! WORDS…, appears to somewhat reveal the “literary” nature of comics but functions in a qualitatively different way (graphicity, variations in lettering style) and in various types of verbal messages (characters’ direct speech, the narrator’s voice and spacetime shifters, expressions of sounds, visible text). Moreover, this idea of the “literary nature of comics” often characterises the evaluation of comics adaptations of literary works, a phenomenon that is also

summary [445]

v panelech a bublinách.indd 445

01.03.16 6:45

briefly addressed in a discussion on the side. Examples of the existence of comics without words and even comics without pictures demonstrate the possible outer limits of how the comics code can be implemented, which, with the specified devices (pictures and text) are employed in diverse works to different degrees and in the most varied ways. The situation is similar in the case of the characteristic formal devices that belong solely to comics (page, panel, gap/gutter, frame, speech/thought balloons), whose role is frequently disproportionately exaggerated (despite the fact that certain comics may not use all of them all of the time). These formal devices are undoubtedly a specific aspect as discussed in Chapter Seven, What Makes Comics… Comics, which provides the most useful way to understand how the language of comics works.

All of the devices used in the comics language, whether integrated in an original manner or highly specifically, play a functional role, for the most part, in all their various manifestations. They serve to communicate a message, most frequently to fulfil narrative needs. The eighth chapter, entitled Sequentially Comics Dwell, focuses on the ways in which comics tell a story, on the original nature of sequential narration, the proverbial story emanating from gutters. The covered topics address not only how the comics narrator employs the individual devices specified above, but also where the narrators are hidden in comics and what their presence reveals. Something about how comics work (and about what we even consider to be comics and why) is disclosed in the discussed issues associated with abstract and non-narrative comics, in which some seemingly essential formal aspects of the comics language disappear and others, on the other hand, gain in importance (in particular, panel segmentation). The next—ninth—chapter, See What Happens in the Next Issue!, then focuses on the issues of seriality and serialisation as not-always-fulfilled, but undoubtedly (not only) historically important and productive features and (narrative) strategies, starting with cycles of one-panel strips and ending with large fictional universes, even though the boom of graphic novels in recent years may have somewhat detracted from the importance of the serial structure of comics.

The following chapters are devoted to topics relating to production and presentation, and to participants in comics culture. Chapter Ten—Every

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 446

[446]

01.03.16 6:45

Panel Counts—addresses the issue of the published form and its variations as seen in different “national” traditions (in particular those of the global dominants, specifically American, Franco-Belgian and Japanese comics) and historical eras, that is to say the various forms of shared and independent publications, newspaper supplements, comic books, magazines, and books. Also discussed is the specificity of the currently popular graphic novels and new forms of publication that the internet and digitalisation have made possible. Chapter Eleven, Authors, Readers and Others Like Them, is inspired by sociological approaches. In addition to focusing on those who take part in the production, distribution and reception of comics, thereby addressing the wide variety of existing authorship forms, from individual authors to “factory” collectives, it also takes a look at other roles in the production process (book and magazine publishers and editors), and, no less importantly, at various types of readership and involvement by the recipients. Also addressed are the specifics of the comics subculture (fandom), as well as the business (financial) relationships and the “second life” of comics as collectibles, and tradable and marketable commodities.

The final chapter, Searching For… A Beginning, Definitions, Speech, System, then closes the circle by sketching out a short introduction to the history of the scholarly exploration of comics, or more specifically, the way in which thinking about comics and its transformations has evolved, from a timid start and tracing the beginnings or the “founding fathers”, up to today’s worldwide boom of “comics studies”. Also covered are the turning points that have occurred with regard to Czech thinking about comics.

The twelve main chapters, supplemented with smaller side excursions, do not aim to be an “alpha-omega” compilation, nor do they strive to offer an original or comprehensive general theory of comics. They aim primarily to initiate a guided discussion and to offer an introductory description of the characteristics of comics from broadest possible range of possible perspectives. For this purpose, this volume also contains a glossary of key terms linked to a theoretically oriented study of comics as well as annotated lists of recommended literature that provide relevant sources for each topic, thus enabling readers to further their “comicsological” research.

summary [447]

v panelech a bublinách.indd 447

01.03.16 6:45

Místo úvodu ����������������������������������������������������������������������������������������� [11] 1 Hledání obsahu, nalézání jména ��������������������������������������������������������� [17] Vznik a vývoj pojmové kategorie komiks Pavel Kořínek 2 Forma bez technologie ���������������������������������������������������������������������� [39] Komiks jako médium Martin Foret 2a Stáří komiksu a mládí komiksu �������������������������������������������� [50] Jak a kdy se (z)rodil komiks Martin Foret 3 Žánrovou krajinou bez mapy a kompasu ��������������������������������������������� [61] Genologické minimum pro komiksové světy Pavel Kořínek 3a Násilná adopce — komiks jako literární žánr ������������������������ [78] Mezi obrazovým dramatem a dětskou literaturou Martin Foret 4 Tu „krásu“ nelze popsat slovy ������������������������������������������������������������ [91] Estetické souřadnice komiksu Michal Jareš 4a S hendikepem i předsudky turistou ve světě umění ����������� [106] Komiks na výstavě, výstava v komiksu Pavel Kořínek

v panelech a bublinách.indd 448

01.03.16 6:45

obsah

5 Jaký to komiks na pohled ����������������������������������������������������������������� [117] Kód: obraz Martin Foret — Michal Jareš 5a Pár slov o barvě ������������������������������������������������������������������ [132] Technologie i styl Michal Jareš 6 Slova? Slova! SLOVA! ����������������������������������������������������������������������� [143] Kód: text Martin Foret 6a Věrně překreslit, či snad invenčně převést? ������������������������ [158] Pokus o pracovně­‑provozní typologizaci komiksových adaptací literárních děl Pavel Kořínek 7 Komiksové v komiksu ����������������������������������������������������������������������� [171] Formální prvky: strana, panel, mezera, bublina Martin Foret 7a Jen obláčky… (?) ������������������������������������������������������������������ [192] Bublina jako prostředek i téma Martin Foret 8 Sekvenčně bydlí komiks ������������������������������������������������������������������� [207]

Poznámky k vraždě a vyprávění Pavel Kořínek 8a U hranic narace ������������������������������������������������������������������ [226] Abstraktní a nenarativní komiks Pavel Kořínek

v panelech a bublinách.indd 449

01.03.16 6:45

9 Sledujte jejich počínání v příštím čísle! ��������������������������������������������� [241] Serialita komiksu Pavel Kořínek 9a Dva extrémy komiksové seriality

�������������������������������������� [258]

Jednopanelové stripy a fikční univerza DC a Marvelu Pavel Kořínek 10 Každý panel se počítá ��������������������������������������������������������������������� [271] Tvar komiksu jako souhrn produkčně­‑prezentačních parametrů Pavel Kořínek 10a „Lepší komiks“ (?) — pojem graphic novel ���������������������� [292] Mezi marketingovou nálepkou a revolučním formátem Martin Foret 10b Komiks tečka com ���������������������������������������������������������� [300] Nové cesty a možnosti v digitálním věku Pavel Kořínek 11 Autoři, čtenáři a další jim podobní ������������������������������������������������� [315] Participanti komiksového pole Pavel Kořínek 11a Fandomy a cony �������������������������������������������������������������� [334] Jak a kde žije komiksová subkultura Michal Jareš 11b Trh, plat, odměna ����������������������������������������������������������� [342] Komiks a peníze Michal Jareš — Pavel Kořínek

v panelech a bublinách.indd 450

01.03.16 17:01

12 Hledání… počátku, definice, řeči, systému ������������������������������������� [357] Dějiny (teorie) komiksu Martin Foret 12a Komiksy a luhy, háje ��������������������������������������������������������� [372] Peripetie českého myšlení o komiksu Martin Foret Slovníček pojmů ����������������������������������������������������������������������������������� [385] Redakční poznámka ����������������������������������������������������������������������������� [399] Literatura �������������������������������������������������������������������������������������������� [403] Zdroje vyobrazení �������������������������������������������������������������������������������� [429] Jmenný rejstřík ����������������������������������������������������������������������������������� [433] Summary �������������������������������������������������������������������������������������������� [443]

v panelech a bublinách.indd 451

01.03.16 17:01

Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2015 jako svou 315. publikaci Hlavní redaktor Pavel Kořínek Redakce Irena Danielová Jmenný rejstřík Pavel Kořínek Grafická úprava a obálka Martin Pecina Sazba písmem Studio Lacerta (www.sazba.cz) Tisk s­‑tisk Vimperk, s. r. o., Žižkova 448, 385 01 Vimperk Vydání první, 456 stran, TS 02 ISBN 978-80-7470-113-9 Doporučená cena včetně DPH 369 Kč

oly kapit ie z teor su komik

v panelech a bublinách

v panelech a bublinách.indd 452

[452]

01.03.16 6:45

v panelech a bublinách

ek kořín pavel t n fore marti š l jare micha

zdroje vyobrazení [453]

v panelech a bublinách.indd 453

01.03.16 6:45

dějiny československého komiksu 20. století Jsou prvním komplexním a odborně fundovaným pojednáním o komiksovém 20. století v našem kulturním a jazykovém prostoru. Mapují proměny komiksového výrazu i vývojové tendence, připomínají nejslavnější osobnosti a samozřejmě představují rozmanité komiksové hrdiny. Neopomíjejí při tom ani mnoho tvůrců, časopisů, knih a aktivit dnes pozapomenutých.

Dva obsáhlé svazky čítající rovných 1000 stran doprovází bohatý ilustrační materiál (550 vyobrazení). Celek doplňuje brožura s detailními rejstříky a medailony domácích komiksových tvůrců. Cena 2800 Kč (vč. dph).

www.akropolis.info books@akropolis.info www.dejinykomiksu.cz

v panelech a bublinách.indd 454

01.03.16 6:45

v panelech a bublinรกch.indd 455

01.03.16 6:45

v panelech a bublinรกch.indd 456

01.03.16 6:45