Issuu on Google+

Andrej Macenauer

NauÄ?te se fotografovat krajinu Ĺ umava


Naučte se fotografovat krajinu ŠUMAVA Andrej Macenauer

Nechte se vést zkušeným fotografem a naučte se vše potřebné, abyste pořídili krásné fotografie krajiny v proměnách světla i ročních období.


Andrej Macenauer Naučte se fotografovat krajinu Šumava Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první v roce 2012. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1210 ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Pavel Kristián ml. Technický redaktor: Hana Fruhwirtová DTP a obálka: Dan Zůda © Foto: Andrej Macenauer Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz, www.knihyfoto.cz

ISBN: 978-80-7413-224-7


OBSAH O autorovi

7

1. Úvod

9

2. Technické základy fotografování, které musíte pochopit

11

Nastavení správné expozice Clona a doba otevření závěrky Citlivost ISO a šum Stanovení přesné expozice s šedou tabulkou Systémy měření expozice vhodné pro krajinu Kompenzace expozice Kontrola expozice: histogram, signalizace přepalů Jak si poradit s extrémně kontrastními scénami Hloubka ostrosti a jak ji mít pod kontrolou Expoziční režimy fotoaparátu Proč je třeba vyvažovat barevnou teplotu Jak zvýšit ostrost fotografií Nastavení fotoaparátu pro fotografování krajiny Jak na fotografování panoramat

12 12 13 13 14 15 15 17 18 22 22 23 24 25

3. Fototechnika pro fotografování krajiny

27

Jak investovat do fototechniky? Digitální zrcadlovky Objektivy Základní parametry objektivů a proč jsou důležité Stativy a stativové hlavy Filtry Další příslušenství Ukládání a zálohování dat Co vzít na túru a expedici Ochrana a čištění fototechniky při práci v terénu

28 29 32 32 38 40 46 47 48 48

4. Světlo v krajině a jeho zákonitosti

51

Poloha slunce Poloha východu a západu Výška slunce nad horizontem

52 52 52

Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době Jasná obloha Polojasno Zatažená obloha Mlha, sníh, déšť Východy a západy Odražené světlo Světlo odražené oblohy (skylight) Stín

53 53 53 55 56 56 59 59 59

5. Teorie krajinářské fotografie v příkladech ze Šumavy

61

Emotivní vs. popisné fotografování krajiny Motiv a jeho zobrazení Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii Princip role Pojetí motivu Zvýrazněná a potlačená perspektiva Černobílé vs. barevné pojetí Barvy v krajině Jak zdůraznit motiv? Vertikální nebo horizontální výřez Zlatý řez Symetrie Pohyb ve fotografii krajiny Vyjádření prostoru Rytmus Měřítko ve fotografii Symboly v krajině Kontrast jako atraktivní motiv Ladění barev a barevný kontrast Další kompoziční pravidla Rušivé prvky v obraze Co si zapamatovat

62 64 65 66 69 71 74 75 76 76 77 79 79 80 84 86 86 86 90 92 92 94

6. Šumavský rok ve fotografiích

97

O fotografování Šumavy Jaro Léto Podzim Zima Rejstřík

98 99 115 125 133 142


O autorovi Andrej Macenauer Profesionální fotograf, cestovatel, zakladatel FotoAparát.cz, zakladatel a lektor kurzů FotoInstitut.cz. Andrej Macenauer se zabývá fotografováním krajiny již od studentských let, kdy pořizoval první snímky tátovou flexaretou. Velkou inspirací byly pro něj vždy hory. Uskutečnil řadu expedic do světových velehor (Himálaj, Karakorum, Kavkaz), fotografoval v Etiopii, Mexiku, na Islandu, hory Evropy i Severní Ameriky. Spolu s horolezcem Radkem Jarošem uspořádali putovní výstavu Himálaj 1 000 až 8 848 metrů, která cestovala napříč republikou. Na svou Šumavu však nikdy nezapomínal. Mnoho fotografů často využívá exotiky krajin cizích zemí, které se pak objevují ve většině učebnic fotografování krajiny. Andrej se rozhodl dlouhodobě sbírat fotografický materiál pro knihu, která bude učit fotografovat krajinu, kterou máme doslova za našimi okny. „Šumava není na fotografování jednoduchá a trvá dlouho, než se jí dostanete pod kůži. Nikde v Himálaji však neuvidíte tolik odstínů zeleně jako třeba na jarní Šumavě, neprožijete kouzlo podzimních plískanic jako na slatích a v hlubokých lesích. Fotografování, o krajině to snad platí dvojnásobně, je jen o hledání světla. Abyste našli to nejlepší světlo, musíte obětovat kus svého pohodlí. Ten zážitek pak ale stojí za to,“ říká autor. Andrej Macenauer spolu s manželkou Helenou založili v roce 1999 internetový server FotoAparát.cz jako místo setkávání českých a slovenských fotografů. V průběhu let napsal pro tento v současnosti jeden z největších českých portálů zaměřených na fotografování desítky odborných článků a cestopisných reportáží. Tisíce fotografií z jeho cest si můžete prohlédnout na webu FotoAtlas.cz, který se zabývá cestovatelskou fotografií. Andrej Macenauer zůstával dlouho věrný klasické fotografii na film a mnoho let fotografoval středoformátovým přístrojem Pentax 645. Od roku 2009 však fotografuje většinou digitálními profesionálními přístroji. Jako protipól dokonalé digitální techniky si však také pořídil velkoformátovou kameru na klasický film, který si sám vyvolává a zpracovává. Jako lektor školy FotoInstitut.cz řadu let pořádá kurzy fotografování krajiny i šumavské přírody v Domě fotografů v Kašperských Horách.


12

2. TECHNICKÉ ZÁKLADY FOTOGRAFOVÁNÍ, KTERÉ MUSÍTE POCHOPIT

Nastavení správné expozice Jak už to tak bývá, u  nejkrásnějších světelných situací bývá často velmi obtížné stanovit správně expozici a nepokazit tak jedinečnou příležitost. Často vám nepomůže ani ten nejchytřejší fotoaparát. Pokud chcete, aby snímek odpovídal vašemu záměru, musíte porozumět technickým principům, na základě kterých váš fotoaparát pracuje.

Clona a doba otevření závěrky Množství dopadajícího světla neboli expozici regulujeme pomocí velikosti otvoru clony uvnitř objektivu a času, po který necháme světlo dopadat na  senzor nebo film. Vy užíváme tak principu akumulace osvitu. To v  praxi znamená, že stejné expozice je možné dosáhnout při kombinacích různých expozičních časů a odpovídajících velikostí otvoru clony, kterou světlo musí projít, než dopadne na senzor. Při zkracování expozičního času je pro dosažení stejné expozice potřeba clonový otvor zvětšit, a obráceně – při prodloužení expozičního času se clonový otvor musí pro zachování stejné expozice zmenšit. Bližší podrobnosti jsou uvedeny u obrázku vpravo nahoře. Ke  cloně a  času přistupuje třetí parametr, kterým je nastavení citlivosti ISO. Čím je hodnota ISO vyšší, tím méně světla je pro správnou expozici potřeba. Řada citlivostí ISO je definována tak, že zdvojnásobení citlivosti ISO odpovídá zdvojnásobení expozice. Standardní řada ISO je: 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400 atd. To například znamená, že když zvýšíme ISO ze 100 na  800 (o tři kroky), je pro zachování původní expozice potřeba zkrátit expoziční čas na 1/8 původního času nebo zmenšit velikost otvoru clony o tři clonová čísla.

f/1.4

f/2

f/2.8

f/4

f/5.6

f/8

Řada clonových čísel a jim odpovídající otvor v objektivu Intenzita světla, které dopadá na senzor, závisí jednak na velikosti clonového otvoru, ale také na jeho vzdálenosti od senzoru, tedy na ohniskové vzdálenosti. Aby bylo možné stejným způsobem stanovovat expozici pro objektivy s různou ohniskovou vzdáleností, byl vymyšlen systém clonových čísel F. Polohy otevření clony jsou v rámci tohoto systému normovány. Při stejném clonovém čísle F pak bude vždy dopadat na světlocitlivé médium (senzor nebo film) stejné množství světla. Z následující definice je jasné, proč s rostoucí velikostí průměru clony D klesá clonové číslo F. F=f/D F – clonové číslo (bezrozměrné; povšimněte si, že se standardně používá desetinná tečka místo desetinné čárky) f – ohnisková vzdálenost objektivu v mm D – průměr otvoru clony v mm Standardní řada clonových čísel je 1, 1.4, 2, 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16, 22 atd., vždy v násobku √2 ≈ 1,4. Tím se řada clonových otvorů a osvit přizpůsobuje obrovské dynamické pružnosti oka a jeho nelineárnímu (logaritmickému) vnímání světla. Zvětšíme-li clonové číslo o jeden krok (např. z 5.6 na 8), snížíme množství světla dopadající na políčko filmu nebo senzoru na polovinu, o dva kroky (z 5.6 na 11) na čtvrtinu atd. U moderních zrcadlovek je obvykle možné nastavovat otevření clonového otvoru jemněji po třetinách kroku mezi clonovými čísly. S řadou standardních clonových čísel souvisí i definice tzv. expoziční hodnoty EV (angl. Exposure Value). Expoziční hodnota EV = 0 je definována jako expozice odpovídající času 1 s při clonovém čísle F 1 a citlivosti ISO 100. EV = 1 pak podle definice znamená osvit dlouhý 1/2 s při clonovém čísle F 1 nebo také 1 s při F 1.4. V hodnotách EV se často vyjadřuje citlivost expozimetrů nebo korekce expozice. Ve druhém případě se jedná o tzv. expoziční stupeň. Změna expozice o jeden expoziční stupeň +1 EV potom znamená dvojnásobnou expozici, tj. např. prodloužení expozičního času na dvojnásobek, nebo snížení clonového čísla o jeden krok (např. z 5.6 na 4). Hodnota EV při ISO100 Čas závěrky (s)

Clonové číslo f 1

1.4

2

2.8

4

5.6

8

11

16

22

32

45

1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1/2

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1/4

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

1/8

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1/15

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

1/30

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1/60

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

1/125

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

1/250

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

1/500

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

Tabulka expozičních hodnot EV při citlivosti ISO100 Z tabulky je patrné, že stejné hodnoty EV a tudíž i stejné expozice, je možné dosáhnout různými kombinacemi clony a času závěrky.


Nastavení správné expozice

13

Citlivost ISO a šum Při nastavení fotoaparátu se vždy snažíme o maximální kvalitu obrazu. S rostoucí hodnotou ISO kvalita vzhledem k nárůstu šumu v obraze klesá. Zkracuje se však doba expozice. Díky tomu bude menší pohybová neostrost například v  důsledku větru tam, kde je málo světla. Správnou volbou bývá proto kompromis. Výhodou je, že nové zrcadlovky mají při vysokých ISO stále lepší kvalitu obrazu. Množství šumu v obraze narůstá – při dlouhých expozičních časech delších než 1 sekunda; – s rostoucí teplotou senzoru. Při dlouhých expozičních časech a vysokých citlivostech ISO některé digitální zrcadlovky automaticky zapínají matematickou korekci na potlačení šumu. Obdobou digitálního šumu v  obraze je u  filmů hrubší zrno krystalků stříbrných solí v emulzi. Filmové zrno má výhodu, že vypadá mnohem přirozeněji.

 Stanovení expozice kontrastních scén s pomocí šedé tabulky Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 48 mm, ISO400, f/8, 1/60 s. Bílá barva kapličky neodpovídá 18% šedé, na kterou jsou kalibrovány všechny expozimetry. Fotoaparát byl přepnut do  režimu bodového měření a expozice byla změřena na šedé tabulce, kterou jsem umístil do  okénka kapličky, ležícího ve  stínu. Poté jsem přepnul fotoaparát do manuálního režimu, kde jsem nastavil expozici změřenou na  šedé tabulce: ISO400, clona f/8, čas 1/60  s, odstoupil jsem dále od  kapličky a  fotografoval. V  režimu kontroly přepalů jsem zjistil, že přímým světlem osvícené části kapličky vykazují přepal. Proto jsem umístil tabulku ještě do místa u bílé zdi osvětlené přímým světlem. Zde jsem naměřil o 2/3 EV kratší expoziční čas. Exponoval jsem ještě jeden snímek s kompenzací expozice −2/3 EV. Obraz tak vyšel tmavší. Po vyvolání v RAW konvertoru v  počítači však první snímek přepal při expozici na  stíny nevykazoval. Je to proto, že displej fotoaparátu zobrazuje pouze data ve  formátu JPEG s  menším dynamickým rozsahem. Proto jsem dal tomuto snímku s přesně exponovanou bílou ve fasádě kapličky přednost.

Dostatek světla

Málo světla, nízké ISO

Stanovení přesné expozice s šedou tabulkou Lidské oko nefunguje tak, že čím je množství světla menší, tím je obraz tmavší. Naopak se neustále přenastavuje tak, aby obraz vypadal podobně světlý v  situacích, kdy je světla více i kdy je ho méně. Ze zkušenosti víme, že po chvíli v temné místnosti se oko přizpůsobí a  začínáme vidět zřetelně. Jakmile pak znovu vyjdeme na  světlo, chvíli trvá, než se oko přizpůsobí mnohem větší intenzitě světla. Na  podobném principu funguje i systém stanovení expozice.

Málo světla, vysoké ISO


14

Problémem ve fotoaparátech vestavěných expozimetrů je, že mohou měřit pouze odražené světlo. Jednotlivé předměty odrážejí dopadající světlo různým způsobem. Bílý povrch odráží téměř dokonale, naopak černý světlo výrazně absorbuje. Expozimetr samozřejmě nemůže tušit, jaká bude odrazivost světla od předmětů, které se rozhodnete fotografovat. Proto výrobci vymysleli, že hodnoty clony a expozičního času se určí tak, aby výsledný obraz odpovídal střední 18% šedé. Takový tón šedé odpovídá průměrnému jasu přirozeného prostředí kolem nás. Ne vždy však bude měření správně odpovídat situaci. Pokud budete například fotografovat sníh, váš fotoaparát ho vyfotografuje tak, že bude šedý, což samozřejmě nechceme. Pokud chceme mít jistotu, nejpřesnějším způsobem je pořídit si externí expozimetr pro měření dopadajícího světla vybavený kalotou. Tento způsob se používá při práci s velkoformátovými kamerami, kde jsou vysoké náklady na film, nebo pro přesnou práci ve studiu. Mnohem levnějším způsobem tam, kde chceme expozici určit co nejpřesněji, je 18% šedá tabulka, kterou umístíme přímo do scény. Tabulka má přesně definovanou odrazivost. Pokud změříte bodovým měřením světlo odražené od  této tabulky, budete mít expozici stanovenou stejně přesně jako při měření dopadajícího světla externím expozimetrem.

matrixové měření selhat zejména při fotografování scén s  extrémním kontrastem. Pro tyto situace je pak vhodné již zmíněné bodové měření (zabírá obvykle 2–5 % plochy), kde si vyberete část scény, podle které pak stanovíte celkovou expozici. V některých případech si můžete do scény umístit přímo i šedou tabulku.

Vydra u bývalé Hálkovy chaty Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/22, 1/15 s, kompenzace expozice +1 EV. Sníh je světlejší než 18% šedá. Aby zůstal bílý, je nutné provést kompenzaci expozice do kladných hodnot, čímž se prodlouží expoziční čas.

Poměrové měření (matrix) využívá měření v celé ploše obrazu a dává prioritu oblastem, na které je zaostřeno.

Bodové měření měří expozici v malé části obrazu (do 5 %).

Systémy měření expozice vhodné pro krajinu Moderní zrcadlovky nabízejí mnoho různých systémů měření. Pro 90 % situací dobře vyhoví multi-segmentové poměrové měření (tzv. matrix), za kterým stojí důmyslný expertní systém. Ten umí vyhodnotit stovky situací a výrobci ho neustále zdokonalují. Avšak ani tento malý počítač nemůže odhadnout úmysl fotografa. Proto může


Nastavení správné expozice

Kompenzace expozice Existují scény, které odrážejí světlo zcela odlišně od šedé tabulky. Více světla odráží zasněžená bílá krajina nebo krajina v mlze. Aby sníh na  fotografii nevyšel jako šedý, musíme prodloužit expozici proti hodnotě, kterou navrhuje expozimetr. V praxi to znamená nastavit kompenzaci od +1 do +2 EV podle toho, jak intenzivně se světlo od sněhu odráží. V případě zamlžené krajiny stačí do +1 EV. Opakem jsou snímky v  noci, které odrážejí méně světla než střední šedá. Pokud chceme, aby scény nevypadaly jako ve dne, musíme zkrátit doby expozice, čímž dosáhneme, že bude scéna tmavší. Kompenzace se pak nastavují do záporných hodnot. Někdy při fotografování při silně zatažené obloze je již dost tma a bývá menší kontrast. Expozici můžeme záměrně ponechat bez kompenzace. Scéna pak vychází celkově světlejší a v tmavých místech se zachová více kresby.

Kontrola expozice: histogram, signalizace přepalů Zásadní výhodou digitálních fotoaparátů je možnost zkontrolovat správnou expozici bezprostředně po uložení snímku na paměťovou kartu. Slouží k tomu dvě funkce:

15

moci doladit expozici až později v počítači pomocí RAW konvertoru a kontroluje pouze přepálená místa. Záměrně pak snímky podexponovává (na  tmavší). Velmi negativním důsledkem může být nárůst šumu, který se skrývá hlavně v  tmavých místech v případě, že fotografii v RAW editoru upravíme na světlejší. I ve formátu RAW je proto lepší exponovat snímky světlejší (expozice na stíny). Zároveň je však třeba zkontrolovat, aby nedošlo k přepalu, anebo jen zcela minimálnímu v  místě, kde diváka nebude rušit.

Každý fotograf používající zrcadlovku by se měl rychle orientovat v  histogramu. Histogram statisticky vyjadřuje podíl jednotlivých stupňů šedi od bílé do černé v ploše fotografie. S  interpretací histogramů vám pomohou následující schémata. Důležité je zapamatovat si, že tmavá místa jsou znázorněna vlevo a  světlá vpravo. Ideálně exponované snímky mají zastoupen co nejširší rozsah jasů od černé do bílé. Nové digitální zrcadlovky dokážou v náhledu exponovaného snímku zobrazit přepálená místa, kde došlo ke  ztrátě kresby

Histogram I Správně exponovaná scéna, dynamický rozsah fotoaparátu stačí, a dokonce nebyl zcela využit, protože vlevo i vpravo jsou nevyužitá místa.

Histogram 2 Správně exponovaná scéna, dynamický rozsah fotoaparátu ale nestačí, protože scéna by ráda „pokračovala“ jak vpravo, tak vlevo (čili obsahuje tmavší a  světlejší místa, než zaznamenal fotoaparát).

Histogram 3 Dynamický rozsah fotoaparátu nestačí, světla (vpravo) jsou exponována správně, ale snímek obsahuje hodně tmavých míst bez kresby, zcela černých (vlevo). Takto nějak by vypadal histogram portrétu na černém pozadí.

Histogram 4 Dynamický rozsah fotoaparátu nestačí, stíny (vlevo) by rády „pokračovaly“ dále do  černé, ale snímek obsahuje hlavně hodně bílých vypálených míst bez kresby (vpravo). Takto může vypadat histogram krajiny s bílou oblohou.

1. histogram; 2. kontrola přepalů a podpalů ve snímku. Expozici se vždy snažíme stanovit tak, aby byla zachována kresba v detailech v celé ploše snímku. Při kontrole snímku na prvním místě sledujeme tzv. přepaly, neboť světlá místa na  snímcích přitahují nejvíce pozornosti. Jsou to místa, kde došlo k tzv. přetečení pixelů příliš dlouhou expozicí, takže kresba zcela zmizela. Na  škodu je samozřejmě i  ztráta kresby v  nejtmavších místech. Řada fotografů si myslí, že při snímání do formátu RAW bude


28

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY

Jak investovat do fototechniky? Začínající fotografové velmi často utratí většinu peněz za tělo fotoaparátu, u objektivu začínají šetřit a na kvalitní stativ pak již vůbec nezbývají peníze. Mělo by to být přitom přesně naopak. Kvalitní stativ vám vydrží klidně celou vaši fotografickou kariéru a bude vás nutit k pečlivé práci. Nestabilní stativ naopak udělá z  investice do  drahého těla a  objektivu vyhozené peníze. Ceny značkových profesionálních objektivů se nemění a v rámci stejné kvality spíše i stoupají. Bajonety objektivů již mají s  velkou pravděpodobností dostatečně dimenzované konektory pro připojení k tělu, takže se nezdá, že by se velcí výrobci chystali změnit bajonety a rozzuřit tak své věrné uživatele. Největší rozvoj lze stále očekávat ve  vývoji těl fotoaparátů. Hlavně sportovní fotografové nebo foto-

grafové divoké přírody pak mění těla každé tři roky. Naštěstí pro fotografování krajiny toto neplatí. Řada vynikajících krajinářů stále ještě používá film, i když většinou zároveň fotografují i digitálními přístroji. Film je prostě živý materiál a  dokáže zobrazit obrovský rozsah tónů od  nejsvětlejších po  nejtmavší (tzv. dynamická pružnost). Navíc ceny filmových středoformátových přístrojů a  hlavně také objektivů klesly na  přibližně třetinu původní ceny, někdy i méně. Filmy se stále vyrábějí a  klesly i  ceny skenování. Cena středoformátového snímku velikosti 6 × 4,5 cm fotografovaného na svitkový film vychází včetně vyvolání kolem 15 Kč. To jsou oproti digitálním přístrojům samozřejmě náklady navíc. Na  druhou stranu však vlastníte fyzické negativy či pozitivy a  při

správném skladování nemusíte být nervózní, že se vám porouchá pevný disk, kde máte uloženu veškerou mnohaletou práci.

Velkoformátový fotoaparát Magnola na plochý film 13 × 18 cm s kazetami na film a výměnným objektivem připevněným na destičce Film musíte vložit do kazet v temné místnosti nebo pomocí fotografického rukávu před vlastním fotografováním. Vysoce kvalitní objektivy dnes koupíte za zlomek původní ceny v bazarech.

Je film mrtev? Určitě ne, ale je to záležitost především výtvarné fotografie. Černobílá fotografie poslední dobou opět začíná nabírat dech – hlavně díky negativním pocitům z  přetechnizovaného světa v  oblasti umělecké fotografie. Zajímavá může být i  velkoformátová fotografie na formáty 13 × 18 cm či dokonce větší. Způsobem práce se tak trochu vracíte do počátků fotografie. Přístroje vybavené měchy dokážou rovnat padající linie architektury posouváním osy objektivu vůči filmu (tzv. shift) či naklopením roviny filmu dosáhnout dokonalého proostření tam, kde běžné fotoaparáty nestačí. Je to samozřejmě záležitost pro fotografické fajnšmekry. Fotografuje se na  plochý film, který si musíte uložit sami do kazet v temné místnosti. Takové fotografování vyžaduje soustředění a pečlivost a také naučit se sám vyvolávat v temné komoře. Galeristé nejraději skladují klasické černobílé zvětšeniny na  papírových podložkách

Matnice Cambo na zadní stěně přístroje Magnola 13 × 18 cm, který se vyráběl v Meoptě Přerov až do roku 1954 Zaostřuje se pomocí vysouvání měchu. Přesné zaostření je třeba zkontrolovat na matnici pomocí lupy.


Digitální zrcadlovky

29

Fotografování velkoformátovou kamerou Nezbytným příslušenstvím při fotografování je tzv. jeptiška, pomocí které zatemníte prostor kolem matnice, abyste mohli přesně ostřit a kontrolovat obraz. Pět kvalitních snímků za den je velmi dobrý výkon.

(tzv. baryty), u kterých je velmi dobře ověřeno, že vydrží s  jistotou nejméně sto let. Klasická černobílá fotografie nebo obrazy vytvářené pomocí fotografických emulzí či ušlechtilé fotografické tisky (platinotypie, kyanotypie apod.) však vyžadují naučit se sám svoje filmy vyvolat a zpracovat v temné komoře. Jinak je mnohem jednodušší zaměřit se na  černobílou fotografii prováděnou čistě digitálně: převod do  černobílé v počítači a poté digitální tisk. Nemusíte se bát, že by film úplně skončil. Staré časy se však nikdy nevrátí. Pro krajiny je vhodný rovněž barevný inverzní film hlavně díky velmi jemnému zrnu, obrovskému rozsahu barevných tónů a přesnému konzistentnímu vyvolání procesem E6. Profesionální digitální zrcadlovky dnes již překročily kvalitu záznamu z oskenovaného kinofilmu. U větších formátů filmu to však neplatí. Záleží na tom, jak velký formát a jak kvalitní skener budete používat.

Digitální zrcadlovky Možnost měnit objektivy a pozorovat v hledáčku stejný obraz, jak jej vidí objektiv, je hlavním požadavkem fotografů, kteří od svých fotografií žádají více než jen paměťový záznam. Proto je jednoznačnou volbou zrcadlovka, v dnešní době digitální. Můžete experimentovat a zkoušet přímo v přírodě, a  to bez nákladů na  filmy a  vyvolání, jak tomu bývalo v minulosti. Fotografové krajiny žádají obvykle co nejvyšší kvalitu záznamu, neboť technické nedostatky se v  tomto žánru neodpouštějí. Velké zvětšeniny totiž dokážou umocnit dojem z krajiny. Kvalita světlocitlivého senzoru a objektivů je proto rozhodující.

Rozlišení senzoru Zdá se, že honba za  megapixely co největšího rozlišení nad hranicí přes 15 Mpx částečně utichá. Větší počet megapixelů totiž znamená i nutnost větších kapacit na paměťových kartách a pevných discích určených k archivaci. Jeden snímek z Canon 5D Mark II s rozlišením 21,1 Mpx zabírá ve formátu RAW přibližně 20 MB paměti. Toto rozlišení je i při velkém množství detailů v záběru dostatečné pro kvalitní výstavní zvětšeniny 60 × 45 cm, pokud při fotografování snímek neroztřesete. Některé snímky snesou dokonce i větší vyzvětšování. Pokud by ani takovéto rozlišení nestačilo, vyššího rozlišení detailů můžete dosáhnout spojením několika sousedících záběrů v počítači stejně jako u panoramat v počítači.

Velikost senzoru, crop faktor a dynamická pružnost Při stejném rozlišení v Mpx bude mít v kvalitě navrch větší senzor. Větší plocha totiž znamená i  větší elementární pixel. Takový senzor pak dokáže zachytit širší rozsah tónů od nejsvětlejšího do nejtmavšího (dynamický rozsah), barev a lépe potlačit elektronický šum v obraze. Podle velikosti senzoru dělíme těla na tzv. full frame (FF) s chipy přibližně ve velikosti kinofilmového políčka, tj. 24 × 36 mm, a  APS (Advanced Photo System), kde se rozměry pohybují od  20,7 × 13,8 mm do 28,7 × 19,1 mm. Těla FF jsou dražší a většinou i těžší a objemnější. Důležité je vědět, že objektivy vyrobené výhradně pro těla APS nelze použít


32

důležité. Potřebujeme totiž správnou expozici u  každého záběru. Vždyť se ten okamžik již nikdy nemusí opakovat. V krajině to samozřejmě nebývá až tak kritické jako například v reportážní fotografii.

5. Ostření Hlavně u fotografů, kteří se neobejdou bez brýlí nebo mají horší zrak, není ani při fotografování krajiny systém automatického zaostřování zbytečností. Nepotřebujete zde však rychlost ani velké množství senzorů. Důležitý je jeden citlivý senzor (obvykle středový), na  který se můžete spolehnout, a to i za špatných světelných podmínek. Výhodou je kvalitní světlý hledáček a také živý náhled přes displej. Živý náhled, tzv. life view, je relativně nová technologie, která se v posledních letech používá v lepších zrcadlovkách. Při fotografování krajiny ji využijete pro přesné ostření, neboť obraz na displeji si můžete vyzvětšovat a pak velmi přesně manuálně doostřit. 6. Formát RAW Pokud si pořídíte fotoaparát s  kvalitním senzorem, bylo by hloupostí ztratit část kvality tím, že nebudete fotografovat v režimu RAW. RAW znamená v  angličtině surový, jde tedy o „surová“ data. Snímání do RAW umožňuje maximálně využít neupravený, surový záznam ze senzoru. Fotograf se však musí naučit zpracovat soubory ve  formátu RAW v  počítači. Získá tak podstatně lepší kvalitu obrazu hlavně u  snímků s  velkým světelným kontrastem. Zároveň nemusí řešit vyvážení barvy světla při fotografování. To je možné upravit až později při zpracování fotografie v editoru. Snímky fotografované do  formátu JPEG nemusí při hodně kontrastním osvětlení zaznamenat celý rozsah světel a stínů. Ztratí se tak kresba v nejtmavších nebo v nejsvětlejších místech scény. Výhodou JPEG formátu je, že zabírá méně paměti a k jeho prohlížení nepotřebujete speciální soft ware.

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY

Objektivy Objektiv je okem fotoaparátu a to musí být samozřejmě dobré. Nejlepší objektiv je však vždy velmi relativní pojem. Záleží vždy, na co a jak jej chcete používat. Pro fotografování krajiny takto můžete ušetřit hodně peněz. Na  krajinu nepotřebujete objektiv vybavený ultrazvukovým motorkem, aby co nejrychleji zaostřil, či stabilizátor obrazu, neboť roztřesení snímku zabráníte mnohem lépe stabilním stativem. I  starší objektivy s  manuálním ostřením odvedou výbornou práci. Výrobci k  novým objektivům dávají příponu D, která znamená „určeno pro digitální přístroje“. Argumentují tím, že senzor je lesklejší než film, a  díky tomu musí mít čočka na zadní straně objektivu co nejlepší antireflexní vrstvy. Určitě to však není tak dramatické. Výrobci prostě chtějí prodávat.

Základní parametry objektivů a proč jsou důležité Ohnisková vzdálenost Ohnisková vzdálenost definuje zorný úhel, pod kterým soustava čoček uvnitř objektivu přenáší výřez scény na senzor. Čím je ohnisková vzdálenost (udávaná v  milimetrech) delší, tím menší je zorný úhel a tím menší výřez scény objektiv přenese. Podle ohniskové vzdálenosti lze objektivy pro fotografování krajiny rozdělit na: – širokoúhlé (10–30 mm); – střední (základní, 30–100 mm), 50mm objektiv, který odpovídá vidění lidského oka, se nazývá normální; – teleobjektivy (100–400 mm). Již zmiňovaný crop faktor, kterým se násobí ohnisková vzdálenost objektivu při nasazení na  těla s  různou velikostí světlocitlivého senzoru, není vlastností objektivu, ale důsledkem promítání obrazu na  menší senzor.

Bajonet Bajonet objektivu zajišťuje mechanické i  elektrické spojení mezi tělem a  objektivem. Velcí výrobci mají své vlastní bajonety. I když se vám může podařit pomocí mechanického adaptéru nasadit například objektiv Nikon na  tělo Canon, u  plně elektronicky řízených objektivů si příliš nepomůžete, neboť nebudete moci nastavit clonu a nastavovat hodnoty expozice, které se měří v  těle. Důležitý je bajonet provedený v kovu, který zajistí přesné spojení v  porovnání s  plastovými bajonety nejlevnějších objektivů. Hlavně při použití starších objektivů se mohou vyskytnout problémy při komunikaci s nejnovějšími těly, a to i tehdy, kdy objektiv a tělo jsou stejné značky. Toto je třeba vždy velmi dobře zkontrolovat, ještě než objektiv zakoupíte. Světelnost Název světelnost je v  češtině odvozen od  množství světla, které je objektiv schopen dopravit na senzor nebo fi lm. Čím je objektiv světelnější, tím více světla jím dokáže projít. Množství světla je vždy kontrolováno nastavením velikosti otvoru kruhové clony uvnitř objektivu. Světelnost proto odpovídá minimálnímu clonovému číslu (maximálně otevřenému otvoru clony), se kterým objektiv kvalitně kreslí. Aby bylo možné srovnávat nastavení expozice objektivů různých ohniskových vzdáleností, je světelnost definována jako poměr ohniskové vzdálenosti a  průměru maximálně otevřené clony objektivu. Existuje několik dobrých důvodů, proč investovat do větší světelnosti objektivu. 1. S nižším clonovým číslem klesá hloubka ostrosti. To umožňuje vytvářet kompozice, kde hlavní motiv doslova odpíchnete od  rozostřeného pozadí (snímek


Objektivy

33

Objektivy pro fotografování krajiny, které umožňují i fotografování zvířat v přírodě, cestopisné reportáže a makrofotografii. Zoomové objektivy: 16–35mm f/2.8L I  USM, 24–70mm f/2.8L I  USM, 70–200mm f/2.8L IS USM, objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností_ makroobjektiv 100mm f/2.8L IS, teleobjektiv 300mm f/2.8L IS USM, telekonvertor 2×. Za léta fotografování vytvoří fotografové sbírku objektivů, která svou cenou značně přesahuje cenu těla fotoaparátu. Přechod k jiné značce je pak kvůli ceně nových objektivů prakticky nemožný. To samozřejmě výrobci vědí velmi dobře.

na  straně 17). Čím nižší clonové číslo, tím potřebujete menší odstup předmětu od pozadí pro jeho dokonalé rozostření. 2. V podmínkách, kdy je málo světla, můžete díky velkému otvoru clony zkrátit čas a tzv. zmrazit pohybující se objekty, aniž byste museli příliš zvyšovat hodnotu citlivosti ISO, se kterou se zvyšuje i množství šumu v obraze. 3. Čím světelnější objektiv, tím jasnější obraz v hledáčku. 4. Systémy automatického zaostřování přijímají světlo přes objektiv, a s  objektivy s větší světelností budou proto ostřit přesněji. Za šera s méně světelnými objektivy mohou mít s ostřením problémy a mohou ostřit nepřesně. Za  světelnost platíme vyšší cenou a  větší hmotností objektivu, neboť tato konstrukce vyžaduje větší průměr čoček. Rozdíly v ceně jsou někdy dramatické. 50mm objektiv se světelností 2.8 stojí kolem 5000 Kč. U  objektivu se světelností 1.2 musíte přidat nulu – kolem 50 000 Kč.

200 mm

Ohnisko

100 mm

Zorný úhel (úhlopříčka)

12° 24°

46°

50 mm

75°

28 mm

114°

14 mm

Zorný úhel objektivu v závislosti na ohniskové vzdálenosti.

Film: 24 mm svisle 36 mm vodorovně 43 mm úhlopříčka

Obrazový kruh objektivu vs. velikost senzoru Paprsky vstupují do objektivu pod stejným úhlem. Přístroj APS-C však má díky menšímu senzoru i menší zorný úhel.

Senzor DSLR: 15 mm svisle 23 mm vodorovně 27 mm úhlopříčka

Zorný úhel na DSLR Zorný úhel na 35 mm SLR

Obrazové pole objektivu


38

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY

Stativy a stativové hlavy Pevný a  stabilní stativ je nejlepší investicí pro dosažení co nejlepší ostrosti fotografií. Základní parametry, které potřebujete zvážit, jsou: 1. Maximální výška Stativ by měl být dostatečně vysoký, abyste se při fotografování nemuseli hrbit. U stativů se středovým sloupkem varuji před jeho přílišným vysouváním. Stativ je pak nestabilní. Osobně dávám

přednost stativům bez středového sloupku. 2. Minimální výška Stativ by měl umožnit dostat se i co nejníže k zemi, pokud se třeba rozhodnete do  popředí fotografie zakomponovat drobné objekty. Na  Šumavě to mohou být například šafrány bělokvěté, které jsou vysoké 5–7 cm. Tady poznáte nevýhodu středového sloupku, který bude

Fotografování špatně dostupného místa Někdy můžete použít stativ i méně obvykle, abyste získali snímky v těžko dostupných místech.

Ledová jeskyně pod sněhovým mostem, Vydra v březnu Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24–70mm f/2.8L I USM, 24 mm, ISO400, f/10, 1/8 s, kompenzace expozice +1 EV.


Stativy a stativové hlavy

bránit dostat se níže. Střední sloupek jde obvykle obrátit, ale fotografovat hlavou dolů nebývá pohodlné a navíc nohy stativu se vám budou dostávat do  záběru. Výhodou sloupku naopak bude možnost zavěšovat závaží, která zvýší stabilitu při fotografování při dlouhých expozičních časech. 3. Hmotnost a pevnost stativu Musíte si zvolit takový, abyste jej byli schopni nosit na  fotografování krajin vždy a  všude. Ze zákonů mechaniky také jednoduše vyplývá, že čím těžší fotoaparát a objektiv, tím těžší musí být i  stativ. Hlavně u  teleobjektivů s  dlouhými ohnisky, kdy prudce narůstá citlivost na  roztřesení, je pevnost a  váha stativu alfou a omegou ostrých snímků. Nikdy byste nevěřili, jak skoro neznatelný vánek dokáže roztřást fotoaparát s  objektivem. Můžete to dnes velmi dobře sledovat pomocí živého náhledu na velkém LCD displeji, když si tam obraz zároveň i zvětšíte. Vždy bude platit: čím větší zvětšeninu chcete tisknout, tím pevnější stativ potřebujete. Hmotnost můžeme snížit přibližně o  třetinu použitím stativových noh z  grafitových kompozitů. Tyto materiály, podobně jako například dřevo, umí lépe tlumit vibrace než kov. Za extrémně nízkých teplot je výhodné hlavně u kovových stativů nasadit na  stativovou nohu kus tenkého neoprénu, aby vám ke  kovu při manipulaci nepřimrzala kůže na ruce. Některé konstrukce budou více citlivé například na písek ve spojích. V mrazech je nepříjemná voda, která se dostane do spojů, kde zmrzne. Pak takový stativ nelze v terénu složit. Raději to udělejte po rozmrznutí až doma. Plastové díly jsou v mrazu křehké. 4. Transportní délka Čím větší počet sekcí, tím větší je riziko, že některý spoj nedostatečně utáhnete a  snímek se pak rozmaže. Nohy mívají

39

buď tři, nebo čtyři segmenty. Výhodou čtyřsegmentových konstrukcí je zkrácení transportní délky tak, že se stativ snadněji vejde do batohu. 5. Stativové hlavy Stativové hlavy bývají kulové a tzv. vícecestné. S  kulovými hlavami se rychleji a jednodušeji manipuluje. V kvalitě konstrukcí jsou však velké rozdíly. Zjistíte, že po  určité době začne hlava povolovat, což je velmi zrádné, protože si často drobného pohybu vůbec nevšimnete. Osobně jsem po  vyzkoušení různých typů kulových hlav od firem Manfrotto a  Gitzo zakotvil u Arca Swiss Z1 s rychloupínáním.

6. Rychloupínací destičky Důležité je mít stativovou hlavu s rychloupínacím mechanismem, abyste byli schopni rychle a pevně upevnit fotoaparát na  stativ. Destičku doporučuji mít trvale upevněnou na  těle fotoaparátu a teleobjektivech. Nevýhodou většiny fotoaparátů je jeden stativový závit připravený na  horizontálně komponované snímky. Vertikální výřez pak vyžaduje mnohem delší manipulaci a  zároveň většinou i  menší stabilitu. Proto určitě oceníte například rychloupínací mechanismus ve  tvaru písmene L, který můžete zafi xovat v obou polohách.

Fotografování krajiny se stativem Stativ Gitzo s kulovou hlavou Arca Swiss je díky menší hmotnosti příkladem vhodným pro fotografování krajiny na cestách. Rychloupínač Kirk je stále upevněn přímo na těle fotoaparátu. Kabelová spoušť zabrání roztřesení při mačkání spouště.


52

4. SVĚTLO V KRAJINĚ A JEHO ZÁKONITOSTI

Poloha slunce POZICIOMETR SLUNCE

Poloha východu a západu

ČERVEN ČERVENEC KVĚTEN

ZÁPAD SLUNCE

SRPEN

SEVER

ČERVEN ČERVENEC KVĚTEN SRPEN

DUBEN

DUBEN

ZÁŘÍ

ZÁŘÍ

BŘEZEN ŘÍJEN ÚNOR LISTOPAD LEDEN PROSINEC

BŘEZEN ŘÍJEN

VÝCHOD SLUNCE

Úspěch fotografa krajiny vždy vyžaduje být ve správnou chvíli na správném místě. Přestože můžete mít štěstí a narazit na zajímavá místa a světelné podmínky, nikdy na základě pouhé náhody nevznikne žádná hlubší krajinářská práce. Musíte umět odhadnout polohu slunce a  podle toho naplánovat fotografování. Na  některá místa se dostane kvalitní ranní či večerní světlo jen v určité měsíce.

ÚNOR LISTOPAD LEDEN PROSINEC

Důsledkem pohybu naší planety kolem Slunce jsou nejenom roční období. Mění se i poloha slunce na horizontu při jeho východu a  západu a  zároveň i  maximální výška slunce nad obzorem v průběhu dne. Pouze v den jarní (21. března) a podzimní (23. září) rovnodennosti vychází slunce přesně na východě a  zapadá na  západě. Od  března do 21. června se poloha relativního východu a západu slunce pohybuje směrem k severu. Poté se zase začíná pomalu vracet směrem k jihu. Nejprve jen velmi pomalu, ke konci srpna již mnohem rychleji. Pohyb směrem k jihu pokračuje až do 23. prosince, kdy se slunce začíná opět pohybovat směrem k severu. Jednoduchý poziciometr východů a západů slunce najdete na obrázku vpravo. Tento poziciometr platí přibližně pro polohu Čech. Mění se v závislosti na místě, kde se nacházíte na zemském povrchu. Sluneční kalkulačku najdete i na internetu, například na na http://www.suncalc.net.

Výška slunce nad horizontem Pouze na  rovníku uvidíte slunce přímo v  nadhlavníku. V  našich zeměpisných polohách vystoupí slunce nejvýše přibližně na  úhel 60 stupňů na  konci června. Důsledkem tohoto úhlu jsou pak krátké tvrdé

Jezerní slať na konci prosince Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/11, 1/250 s. Před Silvestrem je nejkratší den v roce. Slunce se i po poledni ve 13:30 drží jen nízko nad obzorem. Boční světlo vytváří dlouhé stíny i za poledne. Všimněte si, jak je barva ve stínech krásně modrá. Je to modré světlo rozptýlené oblohou.


Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době

53

stíny. Proto se snažíme vyhýbat fotografování krajiny v  létě za  poledne, když je jasno. Naopak zima je pro fotografa obdobím mnohem přívětivějším. Na  konci prosince vystupuje slunce maximálně dvacet stupňů nad obzor. Díky tomu pak můžeme fotografovat celý den, i když je obloha bez mraků. Stíny se nám vždy krásně natahují a nejsou to ty ošklivé krátké stíny dané vysokou polohou slunce v létě. Časy přesného východu a  západu slunce dnes jednoduše zjistíte přímo na  internetu. Slunce v  našich zeměpisných šířkách vychází v  prosinci kolem 8:00 a  zapadá již kolem 16:00. Z hlediska ranního vstávání je pak nejnáročnější konec června, kdy slunce vychází těsně před pátou hodinou. Naopak na  západ slunce kolem 21. hodiny můžete vyrazit až po večeři.

Chalupská slať při východu slunce Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 85 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1 s. Ráno při východu slunce bývají hladiny jezer jako zrcadlo. Ve slunečním svitu převládá červená a o chvíli později žlutá barva. Stačí jen pár minut, aby slunce ohřálo mrazivý vzduch, který se začne pohybovat, zčeří hladinu a odrazy zmizí.

Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době Obyvatelé Měsíce se nikdy nebudou moci potěšit nádherně modrou oblohou, jakou máme na  Zemi. Měsíc totiž nemá žádnou atmosféru, která by rozptýlila sluneční světlo a vytvořila nádhernou modrou oblohu. Na Zemi díky vzdušnému obalu bude sluneční svit rozptýlen i  za  dokonale jasného počasí. Modrá barva oblohy vzniká tím, že se ve velmi čistém vzduchu nejvíce rozptyluje část světla s nejkratšími vlnovými délkami (modrý konec viditelného spektra), zatímco sluneční paprsky delších vlnových délek (červené, žluté, zelené) projdou až k povrchu. K  mnohem silnějšímu rozptýlení světla dojde při průniku světla vrstvou oblačnosti. Zároveň se pak změní i barva světla.

Jasná obloha

Polojasno

Za jasného dne, kdy je slunce níž na obloze, má světlo jasně směrový charakter. Nejlepší podmínky pro fotografování jsou přibližně hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Díky ostrému úhlu dopadu světla vznikají dlouhé stíny, které jsou méně tmavé ve srovnání s krátkými stíny za poledne. Zejména v  létě je proto nutné naplánovat fotografování na brzké ráno a pozdní odpoledne. Barevná teplota světla se rychle změní v  průběhu 30 minut po  východu slunce a před západem slunce.

Bílé mraky rozptylují světlo a zlepšují světelné podmínky pro fotografování i ve chvíli, kdy je slunce vysoko na obloze. Část světla má směrový charakter, část světla se odrazí nebo rozptýlí přes mraky. Nejlepším obdobím pro fotografování jsou změny počasí. Pro zdůraznění mraků je možné využít efektu polarizačního filtru. Je však třeba být opatrný, neboť dojde k celkovému zvýšení kontrastu mezi nejsvětlejšími místy v mracích a nejtmavšími předměty (země). Filtr ztmaví tmavou oblohu. Světlo z mraků však není polarizované, a proto na něj filtr nemá žádný vliv. Část světla, které se odrazí od  předmětů na  zemi, filtr odstraní. Ty


64

Motiv a jeho zobrazení Lidské oko řízené mozkem a jeho emocemi vnímá věci jinak než chladné oko fotoaparátu. Proto rozhodnout, co je atraktivní pro fotografii a co ne, nemusí být někdy vůbec snadné. Fotograf neustále opakuje tři základní úkoly 1. Vyhledat atraktivní motiv. 2. Rozhodnout, jak zvolený motiv pojmout a zvýraznit. 3. Fotografii technicky správně zpracovat (ostrost, šum, způsob tisku atd.). Zdá se to jednoduché, ale asi nejtěžší je odhadnout, co bude na  fotografii atraktivní. Tady neplatí příliš pravidla a každý vidí svět trochu jinak. Musíte se naučit vytvářet z úplně nenápadných motivů dobré fotografie. Pak máte šanci občas vytvořit i výjimečný snímek, když budete mít štěstí na světlo a budete v danou chvíli na správném místě. Při vyhledávání fotogenických motivů obvykle přemýšlíte současně i  o  tom, jak motiv pojmout a  zdůraznit. Někdy najdete vynikající motiv, ale musíte se na místo vrátit v jinou denní nebo roční dobu. Světlo dokáže probudit i zdánlivě nezajímavá místa. Při vyhledávání motivů a dobré kompozice doporučuji dívat se přímo přes hledáček fotoaparátu. U  černobílých motivů je výhodné přimhouřit oči, abyste posoudili, zda je kontrast dostatečný. Krajinu pak uvidíte černobíle. Schválně si to vyzkoušejte!  Hřbitovní kvítí Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 70–200mm f/2.8L IS USM, 70 mm, ISO320, f/3.2, 1/125 s. Neustále hledáme motivy a zkoušíme, který bude atraktivní. Snažím se u všech svých snímků alespoň trochu zachovat dokumentační charakter, neboť ten je důležitý jak pro mne, tak i pro diváka, který se zajímá o krajinu Šumavy. Tento snímek je však spíše osobním vnímáním místa. Hřbitov na  konci května ožívá pestrým jarním kvítím, které obveselí tohle místo, jež vede člověka k  zamyšlení. Objektiv s vysokou světelností je ideální pro vytvoření obrazu s malou hloubkou ostrosti. Takhle se dá z drobných věcí udělat hlavní motiv.

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY


Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii

65

Klen na Kepelském Zhůří Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/15 s. Ještě v roce 1938 zde stála vesnice Zhůří (něm. Haidl am Ahornberg) s kostelem, poštou, četnickou stanicí. Stálo zde kolem 80 obydlených domů. Jednoduchá kompozice se starým klenem jako hlavním motivem. Na snímku najdete řadu již zmíněných oku lahodících prvků. Fotografie vytváří díky mlhavému pozadí a ostrým strukturám trávy v popředí pocit hloubky. Barvy zde nejsou dominantní. V orosené trávě se střídají tmavá i světlá místa.

Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii Teorie kompozice a  estetického vnímání byla používána již středověkými malíři. Je užitečná jak pro vlastní fotografování, tak i  při rozhodování, který snímek smazat a který ponechat na paměťové kartě či v datovém úložišti.

Pravidla v  estetice nikdy neplatí absolutně. Výjimka občas potvrzuje pravidlo. Vidění každého fotografa je jiné a o to vlastní musíte pečovat. Snažte se nekopírovat, jinak nemáte šanci vytvořit si vlastní styl. Na druhé straně se hlavně časem musíte snažit

rozbíjet své stereotypy. Při psaní této knihy jsem třeba zjistil, že jsem na Šumavě vyfotografoval mnoho S-křivek či motivů s barevnou dominantou a méně pracuji s hloubkou ostrosti. Prostě stereotyp vnímání. Fotografie je tvořena množstvím prvků,


78

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY

Kompozičně problematické oblasti v obraze

1. oblast

2. oblast

roh

Účinné pásmo střed

zlatý řez

Čertovo jezero Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I  USM, 34  mm, ISO125, f/11, 1/5 s. Přestalo pršet. Sluníčko trochu osvítilo kámen na břehu. Byl jsem připraven s fotoaparátem na stativu. Skoro v zápětí se hladina zčeřila slabým větříkem. Za pět minut by již nikdo nevěřil, že se zde dalo něco zajímavého vyfotografovat.

Prášilské jezero po letním dešti Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I  USM, 34  mm, ISO125, f/11, 1/5 s. Pršelo již třetí den, jak to je na  Šumavě v  červenci hodně časté. Nefoukal vítr. Ideální počasí na fotografování symetrií v ledovcových jezerech. Tento pohled je pořízen z místa, kudy projde každý rok tisíce lidí. Většina fotografií vzniká z  výšky očí, neboť je to nejpohodlnější. Nestyďte se pokorně pokleknout či lehnout do trávy a začněte objevovat krásu nových pohledů.


Jak zdůraznit motiv

79

Symetrie

Pohyb ve fotografii krajiny

Symetrie je vždy pro lidské vnímání velmi lákavá, a proto si jí rychle všimneme. Absolutní symetrii v  přírodě však často nenajdeme. Příkladem symetrie jsou odrazy v hladině šumavských jezer.

Voda, padající sněhové vločky, strom ohýbající se ve vichřici. Šumava je díky svým potůčkům a řekám plným temně hnědé vody vytékající z  mohutných rašelinišť ideálním místem. Fotografování vody je hrou s  délkou expozičního času. Fotoaparát můžete nastavit různými způsoby tak, aby byl stejný motiv správně exponován. Vliv expozičního času můžete pozorovat na  sérii snímků pořízených na Vydře. Velmi krátké časy pohyb zmrazí, takže je vidět struktura všech drobných bublinek pěny. Naopak delší časy vše lehce rozmáznou a zklidní.

Vydra při jarním tání Všechny snímky: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM. Vlevo nahoře: 42 mm, ISO1600, clona f/5.6, 1/800 s. Vpravo nahoře: 42 mm, ISO100, clona f/5.6, 1/40 s. Vlevo dole: 42 mm, ISO100, clona f/16, 1/5 s. Vpravo dole: 43 mm, ISO100, clona f/22, 1/3 s. V době jarního tání se voda ve Vydře pohybuje velmi rychle. Proto pro vytvoření pohybové neostrosti stačí mnohem kratší časy než obvykle. Poslední dobou jsou v módě i velmi dlouhé časy nad deset sekund. Můžete jich dosáhnout použitím šedých filtrů, které se prodávají různě tmavé. Tyto časy mohou být zajímavé u snímků moře, ale u snímků šumavských řek je nepoužívám, neboť proudy vody ztratí sílu a dynamiku, která je pro ně charakteristická.


92

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY

Další kompoziční pravidla Linie obzoru by neměla dělit obraz na dvě stejné části. Kompozice by vždy měla obsahovat více nebe nebo více země. Je-li zobrazeno více oblohy, snímku to dodává vzdušnost a dojem rozlehlých prostorů. Snímky s  minimem oblohy zdůrazňují popředí. Často může jít i o vyloučení nefotogenické oblohy bez mraků.

Rušivé prvky v obraze Jedním z nejčastějších problémů při fotografování krajiny je, jak se vyhnout rušivému pozadí. Proto při inscenované či studiové fotografii fotografové nejprve řeší pozadí, do kterého pak umístí hlavní motiv. To však v krajině není možné. Doporučuji proto nejprve objekt obejít a pečlivě prozkoumat pozadí a vliv směru dopadajícího světla. Některá místa mají optimální světlo jen v určité měsíce. Podle toho pak musíte plánovat fotografování. Výhodou černobílé fotografie je, že můžeme ovlivnit pozadí pomocí barevných filtrů. Některým barevným digitálním snímkům může proto hodně pomoci převod do černobílé v počítači, neboť tak omezíte rušivé pozadí.

 Roklan z Oblíku Minolta 800si, objektiv Tokina AF 28–70mm f/2.8–2.6, 28  mm, Fujichrome Sensia ISO100, f/11, 1/125 s, polarizační filtr Rodenstock.  U Dobré Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 45 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1 s, kompenzace expozice +2/3 EV. Vodní pára z mokřad zkondenzuje a v noci zmrzne. V  mlhách před východem slunce bývá často obloha bez kresby, a proto je třeba ji v kompozici potlačit. Tento snímek vznikl v květnu asi 5 minut před tím, než nad obzorem z levé strany vykouklo slunce.


Rušivé prvky v obraze

 Na Horské Kvildě Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 16-35mm f/2.8L I  USM, 23  mm, ISO100, f/8, 1/100  s, kompenzace expozice +1/3 EV. Zrcadlovku do batohu, namazat běžky a může se vyrazit. Podobné světelné nálady budou odměnou, pokud vydržíte v  zimě až do  posledního světla. Rozhodl jsem se umístit horizont do  spodní části a  komponovat na  oblohu, aby snímek získal vzdušnost a prostor. Za důležitý prvek považuji zapadané kůly v popředí, které v kompozici zesilují pocit třetího rozměru.

 Vydra v zimě Minolta 800si, objektiv Tokina AF 28–70mm f/2.8–2.6, 28 mm, Fujichrome Sensia ISO100, f/11, 1/60 s. Pravý snímek ukazuje přerušení linie řeky vlevo díky nepozornosti fotografa. Později fotografa tyto chyby hodně mrzí. Divákovi můžete tisíckrát vysvětlovat, jak bylo obtížné se v  hlubokém sněhu proplazit do  prostředka řeky, ale snímek stejně nezachráníte.

93


102

Kohlen (uhelný) Schachten Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/30 s, polarizační filtr. V Bavorské části Šumavy se ve výškách kolem 1 000 m nachází obdoba karpatských Polonin. Němci je nazývají Schachten. Tyto umělé louky zde existují již od středověku. Nejprve zde pokáceli les a v milířích vyráběli dřevěné uhlí tolik žádané ve sklářských hutích v okolí. Vznikly tak louky, kam se každé léto vyháněl dobytek. Dnes se zde již nepase. Proto bavorští ochranáři náletové dřeviny začali odstraňovat, aby louky nezarůstaly. Uprostřed luk zůstávají stát pouze staleté solitérní buky, které jsou nádhernými motivy pro fotografie. Místo leží nedaleko české hranice.

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH


Jaro

Verlorener (ztracený) Schachten Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/11, 1/15 s. Nejlepším obdobím pro fotografování je zde první polovina května, kdy v  těchto nadmořských výškách začíná jaro. Na většině stromů teprve začíná rašit listí. O to více pak vyniknou tvary stromů formované údery blesků či zimními bouřemi. Proto jsem převedl barevné negativy do černobílé.

103


110

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH

Jelenov ze Srní Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 80  mm, Fujichrome Provia ISO100, f/13, 1/60  s, kompenzace expozice +1/3 EV. Z ranní mlhy na pravém břehu řeky Vydry vystupuje stará chalupa se zvoničkou v osadě Jelenov. Bývala tam sklářská huť na páteříky, založená v roce 1713. V letech 1768–82 byl jejím nájemcem purkmistr Kašperských Hor Augustin Müller. V roce 1840 zde stálo devět domů ve dvou skupinách. Osadu zmiňuje Karel Klostermann v  povídce Ohnivé snopy nad Hirschenštejnem.


Jaro

111

Pod Huťskou horou Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/90 s. Tyndallův jev vzniká v  důsledku rozptylu světla na  jemných kapičkách vody, které musí být dostatečně velké. Jeho typický kužel můžete pozorovat z bočního pohledu. Musíte se pohybovat v místech, kde končí mlha a  začíná bezoblačná obloha. Mlha samozřejmě cestuje a  rychle mizí. Jedná se většinou maximálně o  minuty a pak představení rychle končí.


122

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH

 Ráno u Skelné Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 80 – 160mm / 4.5, 90  mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/90 s. Chce to štěstí. Musíte vyrazit ještě za deště nebo brzy ráno po vydatné noční bouřce.

 Divoký les pod Ostrým Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 0,5 s. V lese mlha snižuje rušivost pozadí a zároveň změnou tonalit vyjadřuje hloubku. Pak už stačí jen vyhledat zajímavý motiv.


Kůrovcové lesy kolem Březníku v roce 2006 Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO400, f/16, 1/180 s. Na začátku devadesátých let jsem zde procházel hustými lesy. Šumava se osvobodila, padla železná opona. Dnes je tento problém kůrovce předmětem zájmu různých skupin a to nejenom těch odborných. Doufejme, že za sto let zde opět bude krásný les.


130

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH

Ostrovy v moři od Dobré vody Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 55 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/60 s. V listopadu může trvat inverzní počasí i několik týdnů, kdy se lidé v průmyslových oblastech doslova dusí ve smogu průmyslových exhalací. Vrcholky smrků na okraji lesa obsahují zřetelné ostré struktury, které dodávají snímku měřítko. Díky zřetelným strukturám a značnému kontrastu jsem se rozhodl pro převod do černobílé.


Podzim

Osika nad Zlatou stezkou pod Kašperskými Horami Canon EOS 5D, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 24 mm, ISO160, f/9, 1/250 s, kompenzace expozice +1 EV. Podzimní mlhy jsou pro Šumavu typické. Slunce již začíná prozařovat ranní mlhu, která rozptyluje světlo. Snímku nechybí kontrast. Zároveň protisvětlo rozsvěcuje i žluté listí osiky. U takových snímků je těžké se rozhodnout pro barevnou nebo černobílou variantu.

131


Nechte se vést zkušeným fotografem a nau«te se d³lat krásné fotografie v prom³nách sv³tla i ro«ních období.

Naučte se fotografovat krajinu

O AUTOROVI

ŠUMAVA Kniha vás provede krok za krokem vším, co musí každý fotograf krajiny znát:

• nezbytné technické základy fotografování; • fotograƤcká technika vhodná a potâebná pro krajináâskou fotograƤi; • sv³tlo v krajin³ a jeho zákonitosti; • teorie krajináâské fotograƤe s pâíklady ze Šumavy; • pro inspiraci: šumavský rok ve fotograƤi.

Andrej Macenauer Profesionální fotograf, cestovatel, zakladatel FotoAparát.cz, zakladatel a lektor kurzů FotoInstitut.cz

Na čihadle 33, 160 00 Praha 6 e-mail: fotoinstitut@fotoaparat.cz tel.: 731 529 710, 224 310 822

DOPORUČENÁ CENA: 359 Kč KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1210

ISBN 978-80-7413-224-7

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4

1 3 2 2 4 7

Hory byly vždy jeho velkou inspirací. Uskutečnil řadu expedic do světových velehor (Himálaj, Karakorum, Kavkaz, Ethiopie, Mexiko, Island, hory Evropy i Severní Ameriky). Společně s horolezcem Radkem Jarošem uspořádali putovní výstavu Himálaj 1000 až 8848 metrů, která cestovala napříč republikou. Na svou Šumavu však nikdy nezapomínal. Proto vznikla praktická kniha, která učí fotografovat krajinu a zároveň potěší i milovníky Šumavy. „Šumava není na fotografování jednoduchá a trvá dlouho, než se jí dostanete pod kůži. Nikde v Himálaji však neuvidíte tolik odstínů zeleně jako třeba na jarní Šumavě či kouzlo podzimních plískanic na slatích a v hlubokých lesích. Fotografování, o krajině to snad platí dvojnásobně, je jen o hledání světla. Abyste našli to nejlepší světlo, musíte obětovat kus svého pohodlí. Ten zážitek pak ale stojí za to,“ říká autor. Jako lektor školy FotoInstitut.cz řadu let pořádá kurzy fotografování krajiny i šumavské přírody v Domě fotografů v Kašperských Horách.


Naučte se fotografovat krajinu