Método para el aprendizaje de la Lengua Maya (Cuarto Curso)

Page 118

UNIVERSIDAD DE QUINTANA ROO

MOLAY T’AANO’OB KANLAJUNP’ÉEL TI’ KA’A K’AAL. 1.-Juntúul Pu’juy.- Un correcamino 2.-Juntúul kúuts.- Un pavo montés 3.-Le áak’ab ch’íich’e’.- El pájaro nocturno 4.-Ku léembal u k’áak’il yich.- Refulge el fuego de sus ojos 5.- Kéen ju’uluk tuméen junp’éel sáasili’.- Cuando lo encandila una luz 6.-Úuchilak bine’.- Dice que antiguamente 7.- Je’el bix k’aj óoltmi’ bejla’e’.- Como se le conoce ahora 8.-Sak pose’eno’.- Color blancuzco 9.-U lelets’kilil.- Sus reflejos 10.-Saawina’an.- Envidiado 11.-Nuxi’ neej.- Gran cola 12.-Ku xit’k’ajal.- Se abría o extendía 13.-Junp’éel pik’il iik’e’.- Un abanico 14.-Te’ ku néentikuba’i’.- Ahí se espejaba 15.-U nojba’alkunsikubáa.- Se enorgullecía 16.-Tu táan uláak’.- Delante de otro 17.-Páayóoltalo’obo’.- Invitados 18.-Ichil le yéeyabo’ob.- Entre los escogidos 19.-Utia’al ka xi’iko’ob.- Para que fueran 20.-Xaaxach.- Mal hecho 21.-Bey oknaj k’iine’.- Como el anochecer 22.-Tu táan óoltaj u biin.- Quiso ir 23.-Nook’ u búukintmajo’.- La ropa que portaba 24.-Chéen ja’ali’ majáantbile’.- Solamenteen préstamo 25.-Yaan junp’íit nojba’al.- Tenía un poco de orgullo 26.-Ka tu nuptáantaj.- Y lo encontró. 27.-Tak ba’alo’ob ma’ jaaji’.- Hasta cosas no ciertas 28.-Tu jach ch’ujuk t’aantaj.- Le habló con dulzura 29.-Jach ki’ichkelem úuch u yilkubáa.- Se veía muy hermoso 30.-Ka tu túukultaje’.- Y pensó. 31.-P’aatal uts yéetel u chuuka’ano’ob.- Quedar bien con sus demás compañeros 32.-Bey tuláakal ba’al ku chúunule’.- Como todo lo que empieza 33.-Yaan u xu’ulul.- Tiene su final 34.U pa’atik u tíip’.- Esperar que asomara

117


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.