Tecnicall 3/10 by České vysoké učení technické v Praze

TECNICALL

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

III 2010

ŽENA A VĚDA POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA STRANA 20

BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ STRANA 23

JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT STRANA 7

KDE JINDE DOSTANETE TOLIK PŘÍLEŽITOSTÍ.

Ve Skupině ČEZ se mohou skvěle uplatnit lidé téměř ze všech oborů. Nabízíme na tisíc různých pracovních pozic, od těch, které přímo souvisejí s energetikou, po řadu pozic typických pro všechny velké korporace. V ČEZu má každý jistotu stabilního zaměstnání a zároveň skvělé vyhlídky do budoucna.

www.kdejinde.cz

EDITORIAL / TIRÁŽ

Vážené čtenářky a čtenáři, dovolte mi, abych uvedla již druhé vydání Tecnicallu, které je zaměřeno na problematiku žen a uplatnění žen ve vědeckém výzkumu a vysokém školství. Ženám nebývá věnováno tolik pozornosti jako jejich mužským kolegům, a proto vznikl například již v roce 1998 mezinárodní projekt For Women In Science. Přítomnost a úloha žen ve vědě a technologiích je základním tématem UNESCO International Report on Science, Technology and Gender 2006. U nás se postavením žen ve vědě a výzkumu dlouhodobě zabývá Sociologický ústav AV ČR. Příkladem je projekt Národního kontaktního centra - ženy a věda. S dalším rozvojem ČVUT, vznikem nových fakult a nových studijních oborů dochází k zvýšenému zájmu o obory, které jsou dnes atraktivní a zajímavé pro řadu dívek a žen. Díky tomu se dále rozšiřuje zastoupení žen i v oblastech, které byly dříve výhradně doménou mužů – v technických oborech. Obecně se dá říct, že absolventky vysokých škol převyšují počty mužůabsolventů, roste počet studentek, žen v pozicích vysokoškolských asistentů, ale počet žen na pozicích docentů a profesorů přitom stagnuje.

TECNICALL

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE

III 2010

ŽENA A VĚDA POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA STRANA 20

BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ STRANA 23

JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT STRANA 7

TecniCall 3/2010 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, 166 36 Praha 6 IČO: 684 077 00 www.tecnicall.cz tecnicall@cvut.cz Datum vydání 30. listopad 2010 Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů

Určitým problémem stále zůstává nízké zastoupení žen ve vedoucích a rozhodovacích pozicích. Například ze statistického šetření provedeného Centrem pro studium vysokého školství v minulých letech vyplynulo, že ve vedoucích akademických pozicích je jen kolem 18 % žen. Velmi podobná je situace ve výzkumu a vývoji, kde ženy jako řešitelky projektů jsou zastoupeny jen přibližně 20–30 %. O rovné příležitosti žen a mužů ve vědě a výuce existuje řada odborných článků.

Cena zdarma Evidenční číslo MK ČR E 17564 Šéfredaktorka Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz

Cílem tohoto vydání je proto pokračovat ve snaze dívkám a ženám ukázat, že i ve velmi náročných oborech, ve vedoucích a manažerských pozicích mohou vyniknout, realizovat se a dosáhnout výsledků na špičkové odborné úrovni. Domnívám se, že k tomu je potřeba se podle známého latinského přísloví „Verba movent, exampla trahunt“ především inspirovat příklady žen, které byly ve svém oboru úspěšné a dosáhly mimořádných výsledků. MGR. VERONIKA VYMĚTALOVÁ místopředsedkyně AS ČVUT

Ráda bych vám popřála příjemné čtení zajímavých článků.

Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektury Redpen www.redpen.cz Design Marek Prchal

Obsah AARGH!! KŘACH!! BANG BANG!!

Laserové zbraně Radky Bičišťové

Architektku z ČVUT vyznamenal prezident

Dítě je nejzranitelnější účastník provozu

Fakta o Generaci Y šokovala akademiky

Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči

Vzhůru do Jámy lvové!

Jak zkoumat ve 21. století středověkou vesnici?

Jeden rok s formulí ČVUT

Povedený odlitek je jako voňavá bábovka

Výstava Jak se tvoří město

Úspěšně se dají odstranit všechny bariéry. I ty lidské.

Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT

Zasolené historické budovy potřebují pomoc

ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně

Bojovnice proti osteoporóze se nevzdává

Architektka navrhuje média

Projekt Golem inspirovala sama příroda

Fakulta, na které jsou ženy v přesile

Výchova inovačních akademiků na ČVUT

Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví

Aby zuby nebolely, a chrupavky zvláště

Ženám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře...

„Cítím v kostech, že jádro je to pravé“

Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly

Nový život pražské Kolbenky

Designérka číslicových systémů navrhuje hardware

Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Distribuce ČVUT v Praze Fotograf Bc. Jiří Ryszawy jiri.ryszawy@vc.cvut.cz Tisk K&A Advertising Titul Lukáš Vodička + Jan Uldrych Grafický arteliér Drawetc. www.drawetc.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

podzim 2010 TECNICALL

AKTUALITY ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz

AARGH!! KŘACH!! BANG BANG!! aneb CVUT se představuje základním školám prostřednictvím komiksu Netradiční forma marketingu a využití všech možných komunikačních kanálů je už několik let silnou stránkou ČVUT v Praze. Pod hlavičkou konceptu Sedm statečných z ČVUT se skrývá celá řada komunikačních aktivit směrem ke studentům středních škol, která dostala nejstarší technickou univerzitu v zemi do podvědomí středoškoláků, učitelů, široké i odborné veřejnosti. Letos na podzim ČVUT představilo první publikaci určenou žákům základních škol – komiks ČVUTIX.

Pod názvem ČVUTIX se skrývá publikace o 76 stranách, na kterých se představuje všech osm fakult ČVUT prostřednictvím příběhů od osmi různých autorů, kteří patří ke špičce české komiksové scény. Všech osm statečných postaviček, se kterými se doposud mohli setkat pouze středoškoláci na webových stránkách, na sebe přebírá úlohu tradičních superhrdinů a v kreslených příbězích ukazují základním školám srozumitelnou a zábavnou formou, co vše se dá na ČVUT studovat. Přitom zachraňují zemi, bojují s nebezpečnými počítačovými i biologickými viry nebo stíhají černé pasažéry, kteří ohrožují veřejnou dopravu. Myšlenka pro vytvoření právě komiksové prezentace vyvstala ze dvou teoretických poznatků. V posledních desetiletých je 4

podzim 2010 TECNICALL

v médiích velice patrný vizuální obrat – text ustupuje na úkor obrazu, v novinách nalézáme stále větší fotografie, v publikacích všeho druhu se používají ikonky, více než kdykoli předtím.

Vzhledem ke svému poměrně malému nákladu, 5000 kusů, se stal i sběratelským artiklem komiksových nadšenců z celé České republiky, o čemž svědčí počet jeho internetových objednávek.

Vizuální studia dokázala, že dlouhý jednolitý text, který není obrazově doplněn, je čtenářem hůře přijímán, než jak tomu bylo v minulosti. ČVUT v Praze a jeho vědecko-výzkumné oblasti jsou samy o sobě poněkud složitější co se týče vysvětlení takové mladé cílové skupině, kterou jsou žáci základních škol ve věku od 8 do 12 let, což v kombinaci s tímto faktem vybídlo k hledání nového řešení.

Zpracování osmi příběhů se ujali renomovaní a známí ilustrátoři z ateliéru DRAWetc.: Vladimír Strejček, Jiří Franta, Jiří Grus, autor známého komiksu Voleman, či výtvarník David Böhm, autor komiksu Ticho hrocha a zároveň finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2009, Tomáš Kučerovský, Nyemi, Vojta Šeda a Nikkarin, který v nedávné době představil druhý díl své komiksové trilogie 130.

A druhým velice důležitým zjištěním, ke kterému došel Odbor vnějších vztahů ČVUT, jež se zabývá náborem potenciálních studentů ČVUT, bylo to, že je třeba začít s důraznou a svěží komunikací již na základních školách. Jak vyplynulo z několika výzkumů, posluchači středních škol již mají více či méně jasnou představu o svém zaměření, tedy o tom, zda budou studovat humanitní, přírodní, či technický obor. Propagační možnosti technické univerzity jsou zde již omezené. Žáci základních škol jsou naopak v tom správném věku, kdy je možné je motivovat a vysvětlit jim témata a výhody, které jim technická škola může poskytnout. ČVUTIX se dostává k žákům základních škol při jejich pravidelných „debrujárských“ návštěvách na ČVUT, je zasílán zdarma pedagogickým pracovníkům, žáci o něj mohou soutěžit na internetu.

Komiks ČVUTIX, který je první velkou aktivitou směrem k žákům základních škol, si odbyl svůj křest na letošním KomiksFEST!u a získal již celou řadu pozitivních recenzí. O jeho úspěchu hovoří i to, že si ČVUTIX převzal do distribuce Kosmas, největší internetové knihkupectví v zemi. Publikaci, jejíž součástí je i plakát, je možné si zakoupit přímo v kampusu ČVUT za 99,Kč nebo objednat na internetu. Více informací naleznete na: www.sedmstatecnych.cz/ komiks

AKTUALITY MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Architektku z ČVUT vyznamenal prezident 28. října 2008 byla profesorka Alena Šrámková oceněna na Pražském hradě Medailí Za zásluhy o stát z rukou prezidenta ČR Václava Klause za přínos v oblasti kultury a umění, a v letošním roce jí byla udělena Státní cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, se kterou je spojena i jednorázová finanční odměna tři sta tisíc korun pro každého oceněného. „Za ocenění jsem ráda, asi se mi trošku ulevilo z toho pocitu, že dělám samé chyby a že se ty moje domy moc nelíbí. Jsem tomu vlastně hodně ráda,“ uvedla profesorka Šrámková. Jednaosmdesátiletá prof. Alena Šrámková patří k nejvýraznějším osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých staveb, které charakterizuje hlavně střídmost až minimalismus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala

Hlavního nádraží Praha. Dle jejího návrhu se nyní dokončuje také Nová budova ČVUT v dejvickém kampusu. Od roku 1991 učí prof. Šrámková na Fakultě architektury ČVUT. V roce 1994 jí Obec architektů udělila cenu Osobnost české architektury, byla oceněna Českou komorou architektů a na Pražském hradě také Medailí Za zásluhy za svou celoživotní tvorbu a pedagogickou činnost. Letos převzala z rukou ministra kultury také Státní cenu za celoživotní tvorbu.

FOTO Díky

návrhu prof. Šrámkové budou mít brzy studenti architekury a informačních technologií nové učební prostory.

ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz

Fakta o Generaci Y šokovala akademiky V září 2010 se v prostorách Univerzity Palackého v Olomouci konala výroční konference s názvem Průvodce teenagera na cestě k technickým a přírodovědným oborům, kterou pořádalo MŠMT ČR v rámci svého projektu Podpora technických a přírodovědných oborů. Konference měla jediný cíl – představit svým účastníkům Generaci Y, tedy skupinu dnešních středoškoláků a náctiletých, kteří jsou potenciálními uchazeči o studium technických a přírodovědeckých oborů, a možnosti komunikace s touto novou mladou generací. Pro řadu vysokoškolských pracovníků, kteří se konference zúčastnili, byla nová fakta o Generaci Y šokujícím překvapením, u některých dokonce vyvolala nesouhlas, u některých potvrzení toho, s čím se již ve své praxi setkali. Účastníkům konference se během tří dnů představila řada marketingových odborníků z České republiky i ze zahraničí. Příspěvek Kathryn Havlové s názvem „Generace Y: Nebojí se ptát“ vyvolal vášnivou diskuzi plnou emocí. Britský vědec Michael Londesborough, který má svůj vlastní pořad na ČT, pobavil svojí ukázkou adrenalinové výuky chemie. ČVUT v Praze bylo zařazeno do dramaturgie konference jako úspěšná studie se svou kampaní Sedm statečných z ČVUT a sklidilo zasloužené ovace. Velký zájem vzbudila

nejenom samotná realizace této netradiční formy marketingové komunikace, ale i ukázky návyků dnešních teenagerů. Vysoké školy se zaměřením na technické a přírodovědné obory se v dnešní době potýkají se stále většími problémy, jak si udržet zájem uchazečů o studium. Každé odborné setkání s těmi, kteří se specializují na marketingovou a PR komunikace v oblasti terciárního vzdělávání je proto velmi vítána. Konference „Průvodce teenagera“ poskytla řadu návodů, doporučení a inspirace, a lze jen doufat, že MŠMT i v příštím roce znovu uspořádá tolik potřebné setkání.

FOTO Angličan

žijící v Česku, pracovník Akademie věd ČR a popularizátor vědy Michael Londesborough předvedl svoji „zážitkovou výuku chemie“, jak ji znají diváci z obrazovek ČT. Foto: Karmiana podzim 2010 TECNICALL

AKTUALITY BC. LUCIA FEDOROVÁ ì lucia@bielyvlk.sk

Vzhůru do Jámy lvové! Soutěž Jáma lvová si klade za cíl zábavnou formou vzdělávat talentované děti druhého stupně základních škol, povzbuzovat jejich zvídavost a samozřejmě jim představit ČVUT a jeho vědní oblasti. Korespondenční část soutěže je rozdělena na tři kola, v každém z nich řeší mladší i starší kategorie vždy pět úloh, především matematického a informatického rázu. Proběhlo i několik workshopů, přičemž v jednom z nich měly děti za úkol vytvořit konstrukci mostu z těstovin tak, aby odolala co největší zátěži. Vítězný návrh nespadl ani s dvoukilogramovým závažím. Kromě přednášek, workshopů a znalostních her byla pro děti připravena celá řada sportovních činností, od fotbalu po lacrosse, frisbee nebo lukostřelbu. Programátorská olympiáda překvapila a pobavila disciplínami, jako například hod disketou nebo vrh harddiskem. Celodenní pěší výlet k hradu Vrškamýk zpestřil dětem geocaching. FOTO O

mimořádném zájmu o soutěž Jáma lvová svědčí i velké množství přihlášek, které na ČVUT přicházejí ze základních škol z celé České republiky. Odměnou za tvrdou práci během školního roku je pro nejlepší soutěžící účast na letním táboře. Jeho první ročník proběhl letos o prázdninách v Hrachově u Sedlčan. Základní myšlenkou tábora byla hra na šílené vědce, kteří během výzkumu Jámy lvové vyzkouší něco z toho, co se na ČVUT dělá. Každý den byl proto věnován jedné z fakult ČVUT. Organizátoři tábora si pro děti připravili krátkou přednášku na nějaké zajímavé téma z oblasti činnosti konkrétní fakulty, zasportovali si, a odpoledne pak následovaly hry nebo workshop, které buď volně navazovaly na přednášku, nebo se jinak dotýkaly dané fakulty. Kouřová clona z nepovedeného pokusu, která provázela přivítání účastníků tábora, jasně ukázala, že vědci-vedoucí si s výzkumem Jámy lvové sami neporadí. Proto požádali děti o pomoc a zbytek večera strávili seznamováním a představením týmů, které navzájem proti sobě soutěžily po celou dobu trvání tábora. Další den už začal naplno a rovnou zostra – přednáškou o Mandelbrotově množině. 6

podzim 2010 TECNICALL

Odpoledne si děti při hře vyzkoušely ovládání lidských robotů pomocí specifických sekvencí skoků a otáčení v kolečku. Při následujících přednáškách, které se týkaly technických témat, čekalo děti například povídání o GPS u Fakulty dopravní, na něž navázala velmi úspěšná hra na řidiče kamiónů, přepravující zboží mezi určenými místy. Kamionisté mohli přepravovat kromě legálního i nelegální náklad, tedy pokud je nechytil po lese pobíhající „policista“. Netřeba zmiňovat, který typ nákladu byl oblíbenější. Naopak biomedicínský pohled na svět poskytla přednáška o DNA a hra, jejímž cílem bylo zapamatovat si popis cévního zásobení mozku. Důležitou roli mělo několik přednášek o kódování, kompresi a šifrování dat. Znalosti z těchto přednášek našly upotřebení hlavně v celodenní šifrovací hře, při které se děti setkaly s různým typem šifer, od tradičních až například po zprávu v Morseově abecedě, která byla zakódována pomocí sladkých a kyselých gumových medvídků.

Tábor se u dětí setkal s mimořádným ohlasem a v současné době již startuje druhý ročník soutěže Jáma lvová. Je jednou z dalších marketingových aktivit ČVUT, jejichž cílem je hledání mladých technických talentů a budoucích studentů. Více informací o táboře i soutěži naleznete na www.jamalvova.cz

FOTO Táboroví

účastníci se přesvedčili o tom, že i těstoviny mohou být zajímavým stavebním materiálem. Jejich výtvory byly posléze podrobeny stejným zatěžkávacím zkouškám, jako tomu je u projektů posluchačů Fakulty stavební ČVUT.

AKTUALITY LUKÁŠ PAPÍK ì lukas.papik@fs.cvut.cz

Jeden rok s formulí ČVUT Letošní rok byl pro formuli ČVUT a její univerzitní tým CTU CarTech, skládající se z 25 studentů z Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické ČVUT a jednoho studenta z VŠE, více než úspěšný. Studentům se podařilo postavit druhý vůz s typovým označením FS.02, který závodil v srpnu na mezinárodní soutěži Formula Student/ SAE na závodním okruhu v německém Hockenheimu. Soutěže se zúčastnilo 77 týmů z pěti kontinentů světa. jezdci. Je za něj největší počet bodů z celé soutěže. V tomto závodě vůz FS.02 dojel do cíle a obsadil v něm 16. místo. Po sečtení všech bodů jednotlivých disciplín se tým probojoval na 18. místo startovní listiny.

FOTO Celý

tým CTU CarTech věří, že nová formule studentů ČVUT uspěje na závodním okruhu v německém Hockenheimu i v roce 2011. Předsevzetí dostat se do první třicítky vozů se stalo skutečností, když formule dojela na 18. místě. Nový vůz byl zkonstruován na základě zkušeností z prvního vozu FS.01. Týmu se podařilo snížit hmotnost vozu o 65 kg. Nyní vůz váží 275 kg bez jezdce. V konstrukci byly nasazeny nové moderní materiály. V rámu jsou vlepeny sendvičové panely z uhlíkového kompozitu. Jde o kombinaci snížení hmotnosti a zvýšení tuhosti rámu. Těhlice jsou vyrobeny z hořčíkové slitiny a nově je použit i lehčí diferenciál Drexler. Výkon motoru se podařilo zvýšit na 63 kW, což je včetně 20mm restrikce v sání dle pravidel. Soutěž studentských formulí na okruhu Hockenheim Ring se letos konala ve dnech od 4. do 8. srpna. Týden před studentskou soutěží zde startovala soutěž Formule 1. Studenti pražského týmu museli nejprve projít technickou přejímkou, při které komisaři zkoumají vůz z hlediska dodržení pravidel. Zkouší se například i to, zda je jezdec schopen opustit vůz

do 5 vteřin v případě požáru. Následuje kontrola převrhnutí prováděná pod úhlem 60°. Další kontrolou je měření hlučnosti. Ta nesmí přesáhnout 110 dB. Poslední kontrola, kterou vůz musí absolvovat, je zkouška brzd, při níž se musí zablokovat všechna čtyři kola a motor musí běžet. Po úspěšném absolvování těchto kontrol byla formule připuštěna k dynamickým disciplínám. Při statických disciplínách museli studenti prokázat technickou vyspělost vozu, finanční náklady na jeho výrobu a marketingovou studii představy sériové výroby.

Akcelerace na 75 m, jízda v osmičce, autocross a endurance, je čtveřice dynamických disciplín. Nejdůležitější je vytrvalostní závod endurance, který se jede 22 km a v jeho polovině se mění

Závodem v Hockenheimu sezóna formule nekončila. Dne 5. října se konal „Den s formulí ČVUT“, v jehož průběhu proběhla také tisková konference. Vedení týmu zde prezentovalo nový vůz a úspěch na závodech v Německu. Za účasti médií Ing. Radek Tichánek, Ph.D., převzal od generálního sponzora Škoda Auto a.s. šek na 350 tisíc korun a z fondu rektora ČVUT 300 tis. korun na stavbu nového úspěšnějšího vozu. Pro všechny příznivce formule byla připravena exhibice vozu v ulici Technická v kampusu ČVUT. Jezdec Tadeáš Nováček zúčastněným ukázal sílu a hbitost formule. Letošní výsledek a práci studentů stavějících závodní monopost ocenil i ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek. Při příležitosti koncertu v Betlémské kapli 13. října převzal tým studentů slavnostní diplomy za vynikající reprezentaci státu na soutěži Formula Student/SAE. Byla to největší pocta, které se týmu v historii dostalo. Při této příležitosti předal děkan Fakulty strojní ČVUT prof. František Hrdlička vedení týmu finanční podporu 150 tisíckorun. Nedílnou součástí projektu stavby vozu je podpora firem působících v českém průmyslu. Již zmiňovaným partnerem je tradičně Škoda Auto a.s. Mezi další patří např. TRW, Henkel, Festo, Swell, TÜV SÜD Czech nebo National Instruments. Pro stavbu stále lepšího vozu jsou zapotřebí nemalé finance. Tým proto stále hledá nové partnery, kteří by rádi podpořili unikátní projekt. podzim 2010 TECNICALL

AKTUALITY ING. ZDENĚK ŘÍHA, PH.D. ì riha@fd.cvut.cz

Výstava Jak se tvoří město Doprava má odedávna určující vliv na umístění a vnitřní uspořádání lidských sídel. To se projevilo zejména při zakládání měst na křižovatkách cest a velkých řekách a také v průběhu průmyslové revoluce, během které města fatálně změnila svou velikost a podobu. Právě tímto obdobím vrcholné průmyslové revoluce na přelomu 19. a 20. století se zabývala výstava „Jak se tvoří město“, kterou návštěvníci mohli vidět do konce roku v Národní technické knihovně v Dejvicích. Výstava se zaměřila na přeměnu Prahy, která v této době opustila své středověké hranice a vyrostla ve velké a moderní město. Klíčovým okamžikem je datum 23. září 1875 – den, kdy v Praze zahájila provoz koněspřežná tramvaj. Nebylo to na dlouho, už na konci století ji začaly nahrazovat elektrické tramvaje. A tam, kde tato veřejná doprava vedla, začal neobyčejný stavební ruch. Příkladem mohou být Vinohrady, kde se počet obyvatel mezi roky 1869 a 1930 znásobil osmnáctinásobně. Podobně tomu bylo i na Žižkově nebo Smíchově. Výstava se ale věnovala

i dalším mezníkům vývoje města, jako je rušení pražských hradeb, asanace Starého města, založení Dopravního podniku hl. města Prahy a řadě dalších. Vše bylo zastřešeno příběhy jednotlivých pražských částí a tím, jak byly postupně dopravně připojovány k historickému jádru dnešní Prahy. Jednotlivé panely byly umístěny na ochozech knihovny ve 3., 4. a 5. patře. Expozice byla doplněna o dvě interaktivní tabule Smart Board, které návštěvníkům umožňovaly zhlédnout unikátní dobové dokumenty a plány (např. zápis z policejního protokolu zkoušky první koněspřežné tramvajové dráhy nebo plány prvních pražských tramvajových tratí), ale také prezentaci sestávající z fotografií srovnávající

historickou a současnou podobu hlavního města. Výstavu zhlédlo za dobu jejího trvání několi set návštěvníků. Více informací o tom, jak výstava probíhala, naleztene na www.jaksetvorimesto.cz

FOTO Zájemci

si mohli výstavu Jak se tvoří město prohlédnout v dejvické Národní technické knihovně

Sedm statečných z ČVUT vydává jedinečný komiks – ČVUTIX! Seznamte se s Elektrikem, Jádrem, Biomedičkou, Architektkou a dalšími postavičkami z ČVUT! Publikace představuje celkem osm kreslených příběhů od různých autorů z ateliéru DRAWetc, prostřednictvím kterých se čtenáři můžou seznámit s osmi fakultami a vědními oblastmi ČVUT. ČVUTIX je určen žákům základních škol a za svůj si bere popularizovat vědu a techniku, potažmo studium na ČVUT, zábavnou a velice netradiční formou. Komiks ČVUT navazuje na dlouhodobý projekt Sedm statečných z ČVUT. Publikace má 76 stran a její součástí je plakát. Cena komiksu ČVUTIX je 99,- Kč. Více na www.sedmstatecnych.cz/komiks

podzim 2010 TECNICALL

AKTUALITY MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT V neděli 14. listopadu uděloval slavnostně projekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava národní ceny nejlepším osobnostem české vědy a techniky. Cenu Invence pro rok 2010 si odnesli prof. Vladimír Mařík a prof. Michal Pěchouček z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, a to za výzkum aplikací takzvaných multiagentních technologií a jejich přenos do praxe. Multiagentní technologie jsou speciální počítačové programy, které disponují prvky umělé inteligence a které se umí spolu dorozumět. Umí také spolupracovat či jinak ovlivňovat své chování. Oba ocenění profesoři z ČVUT patří mezi tvůrce světem uznávané české školy vývoje těchto systémů. Výsledky svých teoretických výzkumů úspěšně převedli do praxe. Využívá je například letectvo a námořnictvo USA a NASA. Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku. Technologie z ČVUT se používají primárně pro to, aby šlo modelovat nové způsoby řízení letového provozu v budoucnosti, kdy je potřeba zcela dramaticky zvýšit jak kapacitu, tak flexibilitu provozu letišť. Pro prof. Michala Pěchoučka je ocenění výsledkem týmové práce odborníků Centra agentních technologií ČVUT, s nimiž v posledních deseti letech úzce spolupracuje.

K tomu dodává: „V budoucnosti hodlám nadále bádat v oblasti multiagentnich systémů a agentního počítání. Hlavně se budu zabývat aplikacemi v oblastech, jako je modelování dopravy v městském prostředí či kolektivní robotiky. Jeden z mých cílů je co nejvíce provázat bakalářskou a magisterskou výuku s výzkumnou prací, a tím přitáhnout k vědě mladou generaci badatelů.“ Prof. Vladimír Mařík vnímá ocenění jako poctu kybernetickému a informatickému výzkumu na ČVUT. “Osobně je pro mne ocenění spíše motivací k dalším aktivitám ve prospěch rozvoje ČVUT, výzvou k dalšímu zintenzivnění příprav na vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámci ČVUT jako národního centra excelence. Rád bych takto posiloval pozici ČVUT ve světovém výzkumném prostoru,“ říká prof. Mařík.

Prof. Michal Pěchouček a prof. Vladimír Mařík usilují o vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámci ČVUT, který by byl nejen centrem špičkového výzkumu a excelentní výchovy magistrů a doktorandů, ale který by sobě zahrnoval též moderní inkubátor studentských start-upových firem a stal se efektivním nástrojem pro propojení ČVUT s praxí. FOTO

ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz

ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně Expozice byla zaměřena na strojírenskou výrobní techniku a technologii a jejím cílem bylo atraktivním způsobem představit výzkum a vývoj v oboru strojírenské výrobní techniky mladým technikům, žákům středních a vysokých škol. Expozici rovněž navštívil ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek, kterého, jako absolventa ČVUT zajímaly univerzitní novinky z oblasti strojírenské technologie. Prof. Jaromír Houša provází po expozici Výzkum ministra průmyslu a obchodu, Ing. Martina Kocourka. FOTO

Svaz strojírenské technologie (SST) a Fakulta strojní ČVUT v Praze a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCCVTT) si připravily společnou expozici „Výzkum“ při příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Kromě toho se na stánku udála ještě jedna velmi významná událost – prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc., vedoucí a zakladatel VCSVTT, zakladatel Společnosti pro obráběcí stroje, spoluzakladatel platformy Strojírenství a platformy Strojírenské výrobní techniky a technologie, získal

na MSV Brno 2010 zlatou medaili za celoživotní technickou tvůrčí práci a dosažené inovační činy. Společná expozice „Výzkum“ splnila očekávání všech – dokumentovala skutečnost, že dotace do oboru strojírenské výrobní techniky reálně zvyšují a podporují konkurenceschopnost tohoto oboru a prezentovala nejzajímavější výsledky vědy a výzkumu realizované ve VCSVTT ve spolupráci s jednotlivými výrobci výrobních strojů v České republice a které jsou reálně uplatnitelné na nových strojích.

podzim 2010 TECNICALL

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Architektka navrhuje média Výzkum Ing. arch. Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní (moodle) a 3D tiskárny.

FOTO Ing. Kateřina

Nováková z Fakulty architektury ČVUT V současné době spolupracuje se švýcarskou univerzitou ETH Zurich, kde by chtěla svůj výzkum pomocí experimentů posunout výrazně dopředu. K tomu by jí měl dopomoci i projekt zaměřený na propojení ČVUT a Zurišské univerzity pomocí zařízení Tabletop a Replay. Jde o využití obrovského Touchpadu, kamer a obrazovek k mezinárodní spolupráci na zadaném architektonickém návrhu. „Musím přiznat, že v oblasti vědy a výzkumu stojím na prvním schodě, před sebou jen tuším dlouhatánské schodiště. Je možné si i klást otázku, zda architektura může být vědou v tom smyslu, jak tomu pojmu rozumíme. V mém případě půjde spíše o metodu Learning by doing. Již dva roky sbírám zkušenosti v pedagogické praxi a z té potom vzešla idea doktorského studia. Můj výzkum se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní – moodle, 3D tiskárny,“ říká Ing. arch. Nováková. Lidstvo již velmi dobře umí komunikovat pomocí telekonferencí. Zjistilo se totiž, že ani v teoretických diskuzích nestačí pouze hlasová stopa a že k úplnému porozumění je třeba gest

podzim 2010 TECNICALL

a mimiky. V architektuře a oblastech jí podobných chybí však ještě další intuitivní, volní složka vyjádření myšlenky. A tou je grafika, kresba, náčrtek. V praxi to bude znamenat, že na projektu, který se týká více stran, například řecké velvyslanectví v Paříži navrhované americkým architektem, budou zúčastněné strany moci kvalitně spolupracovat na dálku. Ušetří se peníze za dopravu, ubytování a čas. „Vidím v tom i ekologický přínos pro společnost,“ dodává Ing. arch. Nováková. Doposud Ing. arch. Nováková testovala jen místní média (moodle) a jejich vliv na výuku a průběh semestru. „Zjišťuji, že pokud si studenti zvyknou komunikaci na dálku využívat, usnadní to progresi celého ateliéru v případě neschopnosti studenta přijít. Dále jsem zkoušela nové prezentační metody, kde se kombinuje statický obraz, text, mluvené slovo, hudba a video,“ říká mladá vědkyně. Tato metoda získala ocenění na konferenci eCAADe v Zurichu, takzvanou Cenu Ivana Petrovice. „Do budoucna bych chtěla najít komunikační cestu pro mezinárodní přenos při různém technickém vybavení účastníků

FOTO Účastníci

výzkumu

projektu. Důležité je ovšem také zadání ateliéru, ale snažím se držet nyní jen tu jednu linii vědeckého projektu, k níž bude můj výzkum zatím směřovat. Můj sen je například vyvíjet design v Čechách a potom poslat kód 3D obrázku švýcarskému robotu, který zhotoví výrobek v měřítku 1:1. Anebo naopak nechat vyrobit švýcarský design českého kováře nebo truhláře.“ Ing. arch. Nováková nevede výzkum jen v teoretické rovině. Například při shánění investorů pro studentské projekty komunikuje s partnery celý semestr pouze prostřednictvím on-line moodle systému. Díky této komunikaci si partneři mohou ověřit jednak pravost celého telefonického rozhovoru (e-mailového dopisování) a najdou zde podklady pro výrobu návrhů, tedy prezentace studentských prací. Svůj obor, kterým je architektura, vnímá víc jako pedagogiku. „Je zajímavé sledovat vývoj studentů, usměrňovat a akcelerovat způsob, jakým se navzájem ovlivňují. Výjimečnost je myslím v zájmu o pedagogiku na poli architektury. “

TÉMA VÁCLAV BERÁNEK ì vaclav.beranek@fbmi.cvut.cz

Fakulta, na které jsou ženy v přesile Po pěti letech své existence má Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT na poli technických fakult z hlediska pohlaví záviděníhodnou pozici. V současné době navštěvuje fakultu přes 1 000 studentů, přičemž dívky tvoří pozoruhodných 58 %. Je potěšující, že o vědeckou práci na fakultě mají zájem i ženy, což dokládá mimo jiné i fakt, že tvoří třetinu studentů doktorského studia.Výzkum, který na fakultě probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel. Aplikace tenkých vrstev v lékařství nebo interakce XUV záření s biologickými objekty jsou jen některé oblasti, ve kterých v týmech spolupracují ženy.

FOTO Fakulta

biomedicínského inženýrství je jedinou fakultou ČVUT, kde dívky tvoří nadpoloviční většinu studujících.

Příčinu vidí studenti i vedení fakulty podobnou: „Nabízíme obory zajímavé pro obě skupiny, tedy dívky i chlapce,“ uvedl doc. Hozman, proděkan pro studijní záležitosti. Skladba oborů je na fakultě opravdu pestrá. Optika a optometrie, Fyzioterapie nebo Zdravotnický záchranář, to všechno jsou nové obory, které svým zaměřením lákají jak studenty, tak studentky. Ale i v ryze technickém a na fakultě nejdéle vyučovaném oboru Biomedicínský technik studuje přibližně 40 % dívek.

Zářným příkladem je Vladimíra Petráková, která za svou práci získala celkem dvě ceny Hlávkovy nadace (jednu za práci na mapování neuronových obvodů) a stihla při studiu vychovat nyní již pětiletou dceru Alenku, která je neformálně považována za nejmladší členku akademické obce FBMI. I další primát drží v rukách žena z FBMI, prof. Miroslava Vrbová, coby první žena ve funkci děkana v třísetleté historii Českého vysokého učení technického v Praze. Pod jejím vedením fakulta úspěšně zvládla první kroky, které sehrály klíčovou roli v dalším úspěšném rozvoji fakulty.

Zajímavý pohled na studentstvo nabízí Dana Braunová ze studijního oddělení. Studentky se totiž obecně i podle svých vlastních slov považují v porovnání s mužskými kolegy za svědomitější. Zastoupení studentů a studentek ve skupině stipendistů jim však zcela za pravdu nedává. Obě skupiny si při studiu vedou stejně dobře. A jak na většinový podíl studentek nahlížejí samotní studenti? „Rozhodně musíme přiznat, že dívky tu tvoří kulturnější prostředí. Kluci jsou donuceni, ač nepřímo, více dbát o svůj zevnějšek. Děvčata rovněž přinášejí do diskuze jiný, jemnější pohled na věc,“ shodují se studenti magisterského studia. Vladimíra Petráková k tomu s úsměvem dodává, že být studentkou technického oboru může mít tedy i své výhody. Nadchnout dívky pro studium technických oborů lze doporučit i kolegům z ostatních technických oborů.

Studium na fakultě je interdisciplinární. To znamená, že integruje aplikace inženýrských metod a postupů v oblasti biologie a medicíny. Vedle technických předmětů se zde totiž vyučují nezbytné znalosti z oborů, jako jsou biologie, anatomie nebo patologie. Fakulta nabízí rovněž velmi populární magisterský obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví, který je zaměřený na manažerskou a ekonomickou vzdělanost spojenou se znalostmi zdravotnické problematiky. Právě do tohoto oboru se hlásí čím dál více dívek, kterým právě toto interdisciplinární studium vyhovuje.

FOTO Výzkum,

který na biomedicíně probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel. podzim 2010 TECNICALL

HOST TECNICALLU ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví Paní Senta Čermáková studovala v letech 1986–1991 Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, konkrétně obor Technická kybernetika. Což samo o sobě zní netradičně. Od roku 2002 pracuje pro společnost Hewlett-Packard, kde v současné době zastává pozici ředitelky globální komunikace pro technologické služby a vertikály.

FOTO Mentorka

Senta Čermáková pomáhá studentovi ČVUT v jeho budoucí kariéře. Senta Čermáková je vdaná a má dvě děti. Jejím manželem je její bývalý spolužák, známý publicista Miloš Čermák. V letošním roce se Senta zapojila do programu mentoring na ČVUT a stala se mentorkou studentovi Fakulty informačních technologií Adamovi Bičiště. Co byste řekla sama o sobě? Řekla bych, že jsem optimistická, ambiciózní a vytrvalá. Mám také spoustu ne tak skvělých vlastností, ale s těmi se raději svěřovat nebudu. Co vás vedlo k tomu, že jste si zvolila studium na technické univerzitě v oboru, který si dívky většinou nevybírají? Jako holku mě ve škole nejvíc zajímala matematika a biologie. Takže jsem se při výběru vysoké školy rozhodovala mezi MatFyzem, počítači a pediatrií. Na dni otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické jsem zjistila, ze existuje obor biokybernetika, a bylo rozhodnuto. Absolvovala jste ČVUT… Co bylo dál? Hned po škole jsem se vrhla do managementu nově vznikající společnosti Digital Equipment. Začala jsem řídit jejich marketing 12

podzim 2010 TECNICALL

a komunikace. Někdo by mohl říct, že jsem tak „zahodila“ to, co jsem pět let před tím „v potu tváře“ na ČVUT studovala, ale já si to nemyslím. Naopak tvrdím, že jsem si nemohla kariéru vybrat lépe. Pět let jsem se učila matematiku, fyziku, technické kreslení, programování, systémové řízení, elektronické obvody, elektrické pole, a v posledních dvou letech také anatomii a lékařské přístroje. Analytické myšlení jsem ihned využila ve strategickém plánování, programováni a kreslení v project managementu, vědecký přístup mi výrazně pomohl v trpělivosti, v životním optimizmu a v touze neustále se osobně zdokonalovat a vzdělávat. Ale i kdybych některé získané znalosti nevyužila, tak bych jejich studium určitě nepovažovala za ztracený čas. Myslím si, že je pro život důležité studovat cokoliv, co vás donutí a naučí přemýšlet, a to ve věku, kdy mozek každého člověka pracuje na plné obrátky. Nechat ho ve dvaceti zahálet je zločin! Vy rozhodně nezahálíte! Jak vypadá dnes váš typický pracovní den? Jako ředitelka globální komunikace pro služby, telekomunikace, finanční segment, státní zprávu a výrobní sféru společnosti Hewlett-Packard Corporation řídím divizi tiskových mluvčích a manažerů pro vztahy s analytiky (např. IDC, Gartner, Forrester). Navrhuji komunikační strategie a komunikační kanály, řídím virtuální komunikační týmy pro strategická ohlášení, schvaluji tiskové zprávy a tisková prohlášení, komunikační kampaně, obsah ohlášení analytikům v rámci dohod o mlčenlivosti, řídím celosvětový summit pro analytiky. To je oficiální a asi hodně formální popis mé pracovní náplně. Jak vypadá můj typický den? Problém bude v tom, že nic jako „typický

den“ neznám. Můj program vypadá jinak, když jsem na cestách a v zahraničí, a jinak, když jsem doma. Můj pracovní den se může odehrát v pražské kanceláři, ale taky doma na home office. Ale jedna věc je pro můj pracovní den typická – moje „šéfová“ i většina kolegů či pracovních partnerů žije v Kalifornii, takže funguji ve svém časovém pásmu, ať jsem kdekoliv. Což znamená, že v Praze na otázku: „Kolik je hodin?“ odpovídám dvěma údaji: místní čas a čas minus devět hodin. Prakticky to znamená, že když je potřeba, mám někdy v noci den a ve dne noc. Nyní působíte v projektu mentoring na ČVUT. Co hrálo roli při vašem rozhodování o účasti v letošním ročníku? Zafungovala „alma mater“? Samozřejmě. Mé studium a moje vděčnost ČVUT za to, co mi do života dala, hrály klíčovou roli v rozhodnutí zapojit se do ČVUT mentoringu. Podstatné bylo také to, že mně samotné mentoring a couching zajistily hladkou a úspěšnou kariéru. A především – nebudu zastírat, že mě práce s mladými lidmi v mentoringovém programu baví. Jsou to inteligentní, schopní a ambiciózní lidé ve věku kolem dvaceti. A ve dvaceti je člověk ve svém prime timu, jak by se řeklo televizní hantýrkou. Jak jsem kdysi četla v rozhovoru s jedním byznysmenem: „Být chytrý ve dvaceti není žádné umění, to – s nadsázkou řečeno, pochopitelně – umí každý.“ Chci tím říci asi tolik - mentoring je podobně jako třeba přednášky či vyučování na škole něčím, co obohacuje obě strany. Vy dáváte zkušenosti a vědomosti, ale od mladých lidí dostáváte inspiraci a energii. Celý rozhovor si můžete přečíst na www. tecnicall.cz

HOST TECNICALLU ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

Že-nám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře... „...pomalu svítá. Krávy už jsou podojené, teplé mléko stojí ve světnici a žena v zástěře vybírá popel z kamen, aby mohla zatopit a dát péct chléb, na který včera zadělala…“ Z dobové literatury, okolo 1870 nadcházejícím matkám v případě jejich zájmu práci z pohodlí domova na částečný úvazek, poskytnutí čtvrtého roku neplaceného volna navíc či péči o děti v partnerských mateřských školkách Bosch. V současné době pracuje ve firmě Robert Bosch řada žen na vedoucích a specializovaných pozicích. Všechny inzerované technické i netechnické pracovní pozice jsou určeny i pro ženy. Bosch rozšiřuje tým o konstruktérky, technoložky, vývojové či zkušební inženýrky.

FOTO Město

České Budějovice je atraktivní lokalita na jihu Čech s řadou kulturních a historických pamětihodností. Dávno pryč jsou časy, kdy žena jen stála u plotny – moderní žena dneška to má v mnohém jednodušší, přesto je ale pod neustálým tlakem střetu zájmů rodiny, zaměstnavatele i společnosti. Pro pracující ženu-matku je velice důležitá opora rodiny, kterou ovlivňuje zaměstnavatel svým přístupem i propracovaným personálním programem na základě pronikání aktuálních genderových témat veřejností v České republice. Firma Robert Bosch České Budějovice jako několikanásobný vítěz soutěže Zaměstnavatel regionu reagovala jako jedna z prvních a přišla s řadou nápadů, které usnadňují rodičům skloubení pracovního a rodinného života. Kromě rovnocenného přístupu v podobě finančního ohodnocení a kariérních možností nabízí

Společnost Robert Bosch v Českých Budějovicích byla založena v roce 1992 jako dceřiná společnost celosvětového koncernu Bosch. Výrobní závod, který dodává autokomponenty téměř všem významným automobilkám, disponuje nejmodernějším vybavením na špičkové úrovni a rozsáhlým vývojovým a testovacím centrem. Aktuálně společnost zaměstnává přes 2000 zaměstnanců, kteří oceňují především možnost spolupráce na mezinárodních projektech, studijní a odborné pobyty v zahraničí a další možnosti profesně-odborného rozvoje Zveme vás na Den žen u firmy Bosch, který se bude konat 22. 4. 2011, a přesvědčíte se o výhodách práce ve firmě Robert Bosch České Budějovice!

FOTO Barbora

Schelová, vedoucí personálního oddělení, má dvouletého syna

České Budějovice (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní metropole Jihočeského kraje. Žije zde asi 96 tisíc obyvatel a i díky velkému počtu studentů z řad Jihočeské univerzity není nouze o kulturní a společenské vyžití. Město obklopené zelení leží v českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se zde řada památek a muzeí. Další historicky cenná místa (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) jsou častým cílem turistů i díky vynikající síti cyklostezek.

Více informací na www.bosch.cz/cb

podzim 2010 TECNICALL

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly Tým architektek ve složení Ing. arch. Jitka Paroubková a Ing. arch. Irena Pátková z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT pracoval v průběhu letošního roku na projektové přípravě sportovní haly ve Středočeském kraji a domova důchodců na okraji Prahy. Za sebou mají řadu dalších společných projektů. druhů staveb a dokáží je zúročit při každém dalším návrhu. Navíc, tyto zkušenosti a znalosti mohou využít při výuce studentů. Obě dvě totiž vyučují ateliérovou tvorbu na programu Architektura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT. Kromě toho tyto dvě dámy učí také nauku o budovách. Dá se tedy říci, že při své práci optimálně kloubí teoretické a praktické poznatky. „Naše první větší společné dílo byla rekonstrukce a dostavba radnice v Berouně. To byl velký projekt, který se realizoval ve dvou etapách. Pracovaly jsme na ní od roku 1994 až po kolaudaci druhé etapy v roce 1998. Projekt obsahoval rekonstrukci přilehlé budovy a dostavbu nové části, která uzavřela celý radniční blok,“ vysvětluje druhá polovina tandemu, Irena Pátková. FOTO Vnitřní

nádvoří radnice v Berouně – moderní dostavba k původní budově „Projektová příprava stavby je vždy dlouhodobý proces. Vymýšlíme, jak bude budova vypadat a jaké bude její provozní řešení. Na dalších stupních projektové přípravy se podílí velký počet dalších spolupracovníků, kteří se specializují na jednotlivé odbornosti, například na statiku, technické vybavení budovy, instalace, protipožární ochranu, tepelnou techniku a akustiku. Důležitou roli hrají finanční možnosti investora,“ říká první část tohoto ženského architektonického týmu, Jitka Paroubková. Projektová příprava musí předcházet realizaci stavby. To, jak je návrh stavby od počátku vymyšlen, hraje zásadní roli v tom, jak stavba po celou dobu svojí životnosti funguje. Architektky z ČVUT mají díky své praxi zkušenosti z realizace různých 14

podzim 2010 TECNICALL

Kromě funkčních vazeb nového objektu se stávajícími, u nichž architektky musely respektovat stávající nosné konstrukce, řešily rovněž architektonickou návaznost novostavby s původními budovami, které byly pod památkovou ochranou. Navrhly tedy uzavřený blok, který obklopuje vnitřní nádvoří, v němž je zachována historická studna a vzrostlé stromy. Návrhem vnitřního nádvoří se podařilo vytvořit prostor, který je velmi příjemný jak pro zaměstnance radnice, tak pro její návštěvníky. Na průčelích budov, které nádvoří obklopují, se setkává tradiční architektura původních staveb s architekturou novostavby. Dalším společným úkolem architektek Paroubkové a Pátkové byl projekt domova důchodců ve Veselí nad Lužnicí. Původní záměr investora byl postavit rehabilitační zařízení pro zrakově postižené a takto začaly

připravovat koncept stavby. Zjistily si spoustu specifických informací a požadavků, které bylo nutné při návrhu zařízení pro zrakově postižené respektovat. Poté byl ale investor při projednávání dotací na stavbu přinucen změnit původní záměr a náplň stavby se změnila na zařízení pro důchodce. Návrh stavby se tedy musel úplně přepracovat. Domov důchodců ve Veselí nad Lužnicí byl uveden do provozu v roce 2006. „Máme zprávy, že funguje dobře, zcela bez problémů a klienti jsou v něm spokojeni,“ s radostí říká Jitka Paroubková. Z dalších společných prací tohoto silného architektonického dua můžeme jmenovat sportovní halu ve Stochově, studii ZŠ na Jižním Městě atd. Kromě toho mají obě ženy ještě řadu dalších vlastních projektů a realizací, které nebyly předmětem společné práce. „Baví nás, že každá stavba je ojedinělá. Jiné je prostředí, do něhož je stavba koncipována, jiné jsou konkrétní požadavky na provoz, s čímž je nutné skloubit optimální návrh konstrukčního řešení. Když je pak stavba zkolaudována a uvedena do provozu, přijedeme se tam podívat a od jejích nových obyvatel se dozvíme, že se jim tam líbí, to je pro nás velká odměna,“ uzavírá Irena Pátková.

FOTO Domov

důchodců ve Veselí nad Lužnicí – pohled ke vstupu

TÉMA JANA KUČEROVÁ ì jana.kucerova@fit.cvut.cz

Designérka číslicových systémů navrhuje hardware Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc., vede na Fakultě informačních technologií ČVUT katedru číslicového návrhu, kde se zabývá návrhem číslicových systémů, konkrétně návrhem spolehlivých systémů s využitím programovatelného hardwaru a jeho možné rekonfigurace při poruše. danými spolehlivostními ukazateli, ale také rychlejšímu návrhu, tedy k rychlejšímu využití v praxi,“ doplňuje doc. Kubátová.

FOTO Doc. Ing. Hana

Kubátová, CSc. To znamená, že předmětem jeího výzkumu je návrh různých aplikací, kde je kombinováno využití procesorů, tedy programové (softwarové) řešení s rychlejší hardwarovou implementací. Řeší také testování a modelování těchto systémů a hledá nové metody pro výpočty jejich spolehlivostních ukazatelů. Její projekty se zabývají metodologií návrhu spolehlivých, poruchám odolných a bezpečných (tzv. fault-tolerant a fail-safe) systémů. Výsledky jsou využívány a ověřovány na reálné a praktické aplikaci, konkrétně pro návrh železničního zabezpečovacího zařízení na bázi programovatelných hradlových polí (FPGA). Celé zařízení, postup návrhu a výsledné ukazatele spolehlivosti, vypočtené podle vhodných modelů, musí odpovídat železničním normám. „Když se nám to podaří, bude to mít zcela praktický význam pro možnost využití moderního hardwaru a moderních návrhových prostředků pro průmyslové oblasti. Využití nejmodernějších trendů a výsledků výzkumu povede k nižší pořizovací ceně zařízení, jeho nižší spotřebě, k návrhu zařízení s předem

Její výzkum v této oblasti je doložen řadou publikací na světových konferencích i v uznávaných časopisech. Je členkou programových výborů konferencí zabývajících se číslicovým návrhem, například DSD Euromicro, DDECS, FPL. Několik z nich jich v Praze organizovala (ETS 2010, FPL 2009, DDECS 2006). Je členkou habilitačních komisí a oponentkou řady doktorských prací a časopiseckých článků. „Mým cílem je realizovat komplexní metodologii návrhu spolehlivých systémů s předem danými parametry pro různé praktické účely a tuto metodologii ověřit na praktických projektech z průmyslu,“ říká doc. Kubátová. Co doc. Kubátovou na jejím výzkumu nejvíce baví? Návrh hardwaru jako takového není bohužel příliš populární. Každý student chce na informatiku, ale chce studovat nějaký software. Nejvíce mě baví ukazovat, co je to číslicový návrh na praktických aplikacích – studenti si své návrhy okamžitě implementují například v přípravku s hradlovým polem – a díky tomu získávat další výzkumníky z řad studentů pro řešení konkrétních projektů, v nichž se uplatní zajímavý mix znalostí ze softwaru i hardwaru.

Další informace o její práci najdete na http://ddd.fit.cvut.cz

Katedra číslicového návrhu je zaměřena na návrh procesorů, vestavných řídicích počítačů a počítačových komunikačních systémů, na vývoj programů pro speciální číslicová zařízení a pro ovládání jejich rozhraní směrem k uživatelům nebo jiným zařízením, na vývoj algoritmů, implementovaných na hranici hardware a software (HW/SW codesign) a optimalizovaných podle konkrétních požadavků na velikost zařízení (plochu čipu nebo programovatelného obvodu), pracovní frekvenci, spotřebu, spolehlivost i rychlost návrhu. Nedílnou součástí návrhů je i používání vhodných formálních modelů (např. Petriho sítí), modelování, emulace, simulace a verifikace. Členové katedry se budou podílet na řešení grantů a výzkumných projektů zaměřených na vývoj spolehlivých systémů na bázi programovatelných obvodů (FPGA) a systémů na čipu (SoC), na diagnostiku, on-line i off-line testování a jeho optimalizace a na návrh a implementaci moderních architektur pro realizaci procesorů a kryptografického hardwaru.

Zkušenosti z konferencí a napojení na světovou komunitu mi umožňuje zabývat se aktuálními problémy a aplikovat je na české poměry. Velmi oceňuji spolupráci ss svými kolegy a dobré výzkumné prostředí na svém pracovišti,“ tvrdí doc. Kubátová. TECNICALL

TÉMA ING. ILONA PRAUSOVÁ ì prausova@vc.cvut.cz

Laserové zbraně Radky Bičišťové Laserové technologie nyní nacházejí řadu uplatnění v průmyslu. Na jejich výzkumu, a zejména na hledání nových možností využití se podílí ing. Radka Bičišťová z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT. Radka Bičišťová se specializuje především na následující laserové technologie – gravírování, texturování, leštění, popisování a dekorování. dutin a na dosažení co nejlepší tvarové přesnosti. Další zajímavou oblastí je dekorování a popisování předmětů z keramických a skleněných materiálů prostřednictvím laseru. Výsledky výzkumu výše zmiňovaných technologií mají význam pro průmyslovou výrobu. Technologii gravírování a leštění laserem lze uplatnit např. při výrobě forem, detailů (logo), razníků a pečetidel, elektrod pro elektroerozivní obrábění nebo utvařečů třísky na břitových destičkách.

FOTO „Naším

přáním pro blízkou budoucnost je získání výkonnějšího robotizovaného laseru, který by umožnil rozšíření možností výzkumu na našem pracovišti zejména v oblasti tepelného zpracování a svařování,“ říká Radka Bičišťová, odbornice na laserové technologie z Fakulty strojní ČVUT. Ve většině případů výzkumů, které v centru probíhají, se jedná o optimalizaci parametrů laseru a pracovních podmínek pro dosažení požadovaného cíle. Ing. Bičišťová se v minulých letech zabývala optimalizací parametrů laseru pro technologii leštění, kde byla snaha dosáhnout co nejlepší kvality povrchu. Další technologií, která byla a je zkoumána, je texturování laserem. Zde je hlavním cílem vytvořit takové textury, které příznivě ovlivní funkční vlastnosti povrchu, např. snížením koeficientu tření. U technologie gravírování laserem je výzkum zaměřen na 3D gravírování prostorových 16

podzim 2010 TECNICALL

Technologii leštění a texturování laserem lze využít např. pro úpravu povrchů nástrojů pro tváření za studena, kde lze dosáhnout lepších funkčních vlastností a delší trvanlivosti nástroje. Technologie popisování a dekorování skla a keramických předmětů rozšiřuje oblast využití laseru ve výrobě dekoračních předmětů. Za pracovní úspěch považuje Radka Bičišťová to, když se nakonec podaří dosáhnout požadovaného výsledku. Někdy však bývá cesta k dosažení kýženého výsledku dlouhá a je potřeba trpělivosti. Někdy se naopak stane, že při výzkumu jedné věci se přijde na další jiné, které lze také využít. „Jedním z výsledků výzkumu bylo podání přihlášky vynálezu speciální metody dekorování a popisování skla laserem,“ uvádí tento zajímavý příklad odbornice z ČVUT. Pracovníci z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii prezentují a aplikují své výsledky výzkumu v průmyslové praxi. Firmy se na ně mohou obrátit a obracejí se se svými požadavky. Tým

odborníků je jim pak schopen odzkoušet vhodnost laserové technologie, nebo i vyrobit menší počet kusů. A co říká mladá vědkyně o svém oboru? „Baví mě objevovat nové způsoby a možnosti využití laserových technologií. Unikátnost oboru vidím v jeho vlastní podstatě, že nástrojem je světlo, které může přinášet zajímavá řešení, a to nejen v průmyslových oblastech.“

Laser (z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. zesilování světla stimulovanou emisí záření) je optický zdroj elektromagnetického záření tj. světla v širším smyslu. Světlo je z laseru vyzařováno ve formě úzkého svazku; na rozdíl od světla přirozených zdrojů je koherentní a monochromatické. Princip laseru využívá zákonů kvantové mechaniky a termodynamiky.

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Dítě je nejzranitelnější účastník dopravního provozu Téma bezpečnosti chodců se v posledních letech stalo velmi diskutovaným, a to jak z pohledu prevence, tak i z důvodu snižování následků již vzniklé dopravní nehody. Výzkumem bezpečnosti dětských chodců se již několik let zabývá Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D., z Ústavu soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT. V rámci projektu základního výzkumu MŠMT se nyní podílí na výzkumu rozvoje metod testování úrovně pasivní bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozidlem. Současná legislativa totiž zohledňuje úroveň ochrany dětského chodce při srážce s osobním vozidlem pouze testem nárazovou maketou hlavy dítěte do kapoty. Tato dynamická zkouška je pro výrobce automobilů závazná v rámci homologace a simuluje podmínky nárazu hlavy na kapotu rychlostí 35km/h. FOTO Ukázka

experimentu odborníků z Ústavu soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT

Zkoumá oblast prevence, dopravního vzdělávání, které je podle ní pro bezpečný pohyb dětí v dopravním prostoru klíčové, a dále oblast pasivní bezpečnosti, která případnou srážku řeší minimalizací následků na lidský organizmus. Při dopravních nehodách je totiž lidské tělo v důsledku setrvačnosti vystaveno působení silného akceleračního pole, přičemž jeho kinetická energie se spotřebovává převážně na deformační práci. „Na úroveň bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozidlem jsem se zaměřila především z toho důvodu, že zatímco bezpečnost posádky vozidel je v popředí zájmu výrobců automobilů již přes půl století, bezpečnost chodců se stala předmětem intenzivnějšího výzkumu zhruba posledních patnácti let a úvahy o interakci vozidla s chodcem jiného než průměrného vzrůstu jsou ještě mladší a tedy logicky nejméně rozvinuté,“ tvrdí Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D.

Homologační předpis nezohledňuje interakci ostatních částí těla dětského chodce s přídí automobilu, a proto ani v současné době neexistuje testovací „chodecká“ figurína s odpovídající biomechanickou věrností, která by reprezentovala průměrně vzrostlého dětského chodce ve věku, který je z hlediska samostatného pohybu v dopravním prostoru rizikový. „Naše pracoviště se proto ve spolupráci s partnery z aplikační sféry zabývá návrhem způsobů detekce dynamických veličin pro objektivní deskripci závažnosti kolize osobního automobilu s dětským chodcem,“ dodává Dr. Schejbalová. Profese Dr. Schejbalové v sobě spojuje technické, lékařské a právní vědy spolu s mezioborovými disciplínami, jako je biomechanika. „Člověk tak má možnost zjistit, kolik vědních oborů je zapotřebí k rozřešení dopravní nehody. Navíc práce v oblasti teoretického či aplikovaného výzkumu je tvůrčí činnost, která mě neustále motivuje dále se vzdělávat a sbírat nové informace. Mohu říci, že mám i štěstí na tým spolupracovníků, což je

pro mou práci velmi důležité, neboť týmová spolupráce je alfou a omegou pro realizaci experimentální činnosti v tomto oboru,“ vysvětluje Zuzana Schejbalová. Ústav soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT spolupracuje s celou řadou institucí, jak z oblasti státní správy, tak i průmyslu. Na poli mezinárodní spolupráce v rozvoji nástrojů analýzy dopravních nehod byly navázány kontakty s několika evropskými univerzitami. Momentálně při realizaci experimentů z oblasti pasivní bezpečnosti chodců ústav velmi úzce spolupracuje se Škodou Auto, a.s., TÜV SÜD Czech s.r.o. a firmou SolidVision, s. r. o.

FOTO Oblast

bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a života je jednou z primárních disciplín, která si zasluhuje pozornost nejen vědecké, ale i široké veřejnosti. A v případě, že se jedná o zmapování a vývoj opatření, která přispějí ke zvýšení bezpečnosti dětí, to platí dvojnásob.

podzim 2010 TECNICALL

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči Aplikacemi umělých neuronových sítí v oblasti zpracování řečových signálů se již několik let úspěšně věnuje prof. Ing. Jana Tučková, CSc., z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na modelování prozodických parametrů pro syntézu řeči včetně klasifikace emocí. Zkušenosti ze svého dlouholetého výzkumu využívá při analýze řeči dětí s neurologickými poruchami, konkrétně s vývojovou dysfázií. která má svá specifika, a pro kvalitní syntetickou řeč nelze přejímat beze zbytku zahraniční metody vyvinuté pro jiné jazyky, protože se odlišují syntaxí, skladbou, gramatikou, fonetickými inventáři, prozodickými rysy a jejich vyjádřením. Kvalitní prozodie zvyšuje přirozenost vytvářené syntetické řeči, a přispívá tak k lepšímu pocitu posluchačů,“ říká prof. Tučková.

FOTO „Všechny

oblasti mého výzkumu jsou velmi rychle viditelné a ulehčují mnoha pacientům život, například v jejich práci nebo ve volném čase. To mě na mé práci zajímá nejvíc,“ říká Jana Tučková. Kromě umělých neuronových sítí používá prof. Tučková v aplikacích také standardní metody zpracování řečového signálu, znalosti z fonetiky a fonologie řeči a statistické metody pro vyhodnocování experimentů. Umělé neuronové sítě používá také pro analýzu vlivu rehabilitace na funkci pohybového ústrojí pacientů a zapojila se do výzkumu, který se týká oblasti asistivních technologií. V současné době se prof. Tučková rovněž věnuje dalším dvěma významným projektům. Náplní prvního z nich je zkvalitňování počítačově generované řeči z textu pomocí nových metod modelování prozodických a signálových vlastností řeči. Náplní druhého je analýza patologické řeči dětí. „Zkvalitňování syntetické řeči je součástí komunikace člověka s počítačem, která přináší prospěch nevidomým lidem, ale je také součástí informačních systémů ve veřejných prostorách. Náš výzkum se týká češtiny, 18

podzim 2010 TECNICALL

Výzkum v druhé oblasti – v analýze řeči dětí s diagnózou vývojové dysfázie – je také velmi významný. Tyto děti mají, kromě jiného, problémy s porozuměním řeči a následně i s její produkcí, což silně ovlivňuje jejich budoucí uplatnění a kvalitu života. „V našem výzkumu se snažíme o pochopení této závažné poruchy a o vytvoření objektivní metody pro diagnostikování nemoci. Naším cílem je vytvoření uživatelsky příjemného prostředí určeného zejména pro lékaře,“ upřesňuje prof. Tučková. Toto prostředí umožní zpracovat různorodé informace o pacientech včetně automatické analýzy řečových projevů. Dále bude umožňovat archivaci dat a výsledků z lékařských vyšetření. Analýza dat bude sloužit pro hledání vzájemných korelací mezi

výsledky počítačové analýzy řeči, výsledky lékařských vyšetření (EEG, traktografie), logopedických a psychologických vyšetření. Výzkum může přispět k modifikaci léčebných postupů. Do lékařství vnáší tato metoda nový neinvazivní přístup založený na počítačovém zpracování řečových signálů, které nebylo v lékařství dosud využíváno. Poslední ze zmiňovaných témat, tedy asistivní technologie, se budou podílet na zlepšení kvality života především seniorů nebo handicapovaných osob. Řešení problematiky vývojové dysfázie, na kterém se prof. Tučková podílela, bylo oceněno Cenou Ministra zdravotnictví ČR. Na základě publikační činnosti na řadě prestižních mezinárodních konferencích bylo prof. Tučkové nabídnuto členství v INNS (International Neural Network Society). Je zvána přednášet na zahraničních univerzitách, recenzuje odborné články v prestižních časopisech a na konferencích. Podílela se také na přípravě pořadu o neuronových sítích v pořadu ČT 24 Planeta-věda a účastnila se i natáčení tohoto pořadu.

Neuronová síť je jedním z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biologických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro distribuované paralelní zpracování dat. Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny a navzájem si předávají signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup.

TÉMA ING. ARCH. ZUZANA PEŠKOVÁ, PH.D. ì zuzana.peskova@fsv.cvut.cz

Jak zkoumat ve 21. století středověkou vesnici? Ing. arch. Zuzana Pešková, Ph. D., z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT se profesně věnuje oblasti, která nemá v současnosti příliš odborníků. Doktorku Peškovou zajímá venkovský prostor, konkrétně středověký lokační urbanizmus. Fascinuje ji proto, že ve středověku byly položeny základy vzhledu většiny našich sídel a byla vytvořena prakticky celá naše sídelní struktura. Kromě toho se zajímá o tvorbu obytného prostředí pro seniory na venkově. čitelná i pro další generace, ale zároveň akceptovala současné potřeby lidí žijících na venkově,“ říká Zuzana Pešková. Za svůj největší vědecký úspěch považuje Zuzana Pešková prokázání používání modulového systému při vrcholně středověké lokaci vesnic, stanovení velikosti základního modulu v oblasti Rakovnicka a prokázání jeho přímé vazby na provazec – středověkou měřičskou jednotku i pomůcku. FOTO Bratronice

u Kladna – promítnutí pravděpodobného zakládacího schématu s naznačeným použitím modulového principu do kopie mapy stabilního katastru (císařského otisku) Středověké urbanistické uspořádání bez velkých zásahů fungovalo ve většině vesnic až do poloviny minulého století. Za posledních sto let se ale venkov radikálně změnil. Staleté tradice vzaly za své. Doménou venkovského obyvatelstva už není zemědělství. Převážná většina obyvatel pracuje ve službách a za prací dojíždí.

Těžiště práce Zuzany Peškové jako odborné asistentky na katedře architektury Fakulty stavební je ve výuce. Proto i většina jejích pracovních aktivit je spojená s výukou. „V hodinách ateliérové tvorby jsme s docentem Košatkou zadali studentům téma univerzitní mateřské školky na pozemcích za budovou D Fakulty stavební ČVUT. Tato

úloha byla inspirována otevřením Univerzitní mateřské školky ČVUT Lvíčata. Studenti měli možnost si nově adaptované prostory školky prohlédnout ještě před jejím slavnostním otevřením. Domluvili jsme se dokonce, že klasickou klasifikaci se zápisem do indexu provedeme sice my pedagogové, ale další hodnocení bude samotnými dětmi ve školce. Všichni jsme zvědaví, nakolik se náš profesní pohled vzdálil od toho dětského,“ dodává Zuzana Pešková.

Tím původní uspořádání vesnice, které především preferovalo vazbu na obdělávanou půdu, pozbylo svého významu. Je zcela logické, že současní lidé bydlící na venkově už nezbytně nepotřebují ke svému žití stodoly, stáje, kolny a ani dlouhé hluboké parcely. Původní sady se tak zastavují nebo stávají skládkami nepotřebných věcí, hospodářské příslušenství statků chátrá. „Myslím si, že pro urbanisty je nutné, aby uměli pochopit původní historickou urbanistickou stopu v půdoryse sídla a ve svém návrhu na ni byli schopni citlivě reagovat, tak aby zůstala

FOTO Dělá

mi radost, když se mi podaří teoretické principy aplikovat na konkrétních projektech. Architektura a urbanizmus nejsou striktně technické obory. Vyžadují představivost, tvořivost. Dávají prostoru tvar. Vytvářejí naše životní prostředí. Odrážejí sociálně ekonomické jevy ve společnosti. Stále se mění, rozvíjí, otvírají další a další možnosti pohledu. Prostě jen tak neomrzí. podzim 2010 TECNICALL

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Povedený odlitek je jako voňavá bábovka V oblasti vědy a výzkumu se Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze zabývá zejména slitinami neželezných kovů, a to jak z hlediska vlastního materiálu, tak z hlediska výrobních technologií. Jejím oborem je technologie slévání. V tomto oboru se v poslední době zaměřuje na zajímavou problematiku slitin hořčíku. propojuje mnoho teoretických disciplín, jako je například nauka o materiálu a chemie, a dává vzniknout ať už čistě technickým strohým funkčním tvarům, nebo krásným uměleckým předmětům.“ Aktuálně se Ing. Stunová podílí na několika projektech podpořených Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Je spoluřešitelkou projektu MPO TIP Výzkum a vývoj dvoudobého vznětového motoru s protiběžnými písty. Dále je členkou řešitelského týmu v rámci projektu Studentské grantové soutěže ČVUT Výzkum vlivu technologických procesů na zpracovatelnost perspektivních neželezných materiálů.

FOTO Slévačka

na akademické půdě? Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT je jednou z mála žen, která se tomuto odvětví v rámci své profese věnuje. „Na technologii slévání mě baví už její podstata – vyrobení i velmi tvarově složitého předmětu v podstatě v jedné operaci,“ říká mladá vědkyně. „Ta magičnost vlivu třeba i setin procenta některého prvku na vlastnosti odlitku. To vzrušení při odlévání a radost z povedeného odlitku, asi jako když vyndáte z trouby povedenou voňavou bábovku. Také to, že je to jedna z nejstarších výrobních technologií, známá již pět tisíc let, která se stále velmi progresivně rozvíjí. Tato technologie prakticky 20

podzim 2010 TECNICALL

dokážou využít. Velmi si také cením výborně hodnocených diplomových prací, které vznikly pod mým vedením a například přispěly některému podniku k vyřešení provozního problému,“ dodává Ing. Stunová. V oblasti spolupráce s aplikační sférou se snaží se svými kolegy intenzivně spolupracovat se slévárnami a dalšími průmyslovými subjekty. Pro výzkum a vývoj v aplikovaných oborech je toto spojení velmi důležité, oboustranně výhodné a potřebné. Této spolupráce si velmi váží, protože je to podle ní výborná možnost získávat poznatky z praxe a podílet se na řešení problémů.

„Obecně se dá říci, že náš výzkum má význam v tom, že mimo jiné hledáme způsoby, jak zefektivňovat technologické procesy, aby se snižoval jejich dopad na životní prostředí ve všech jejich etapách. Stejně tak u dílů, například odlitků, v sestavách, a to v automobilech nebo konkrétně ve zmíněném leteckém motoru. Snažíme se zlepšením jejich užitných vlastností a snížením jejich hmotnosti snížit emise, a opět tak odlehčit ekologickou zátěž,“ vysvětluje Ing. Stunová. Barbora Stunová byla členkou týmu složeného z odborníků technických univerzit a podniků z praxe, který řešil projekt s cílem obnovit výrobu tlakových odlitků ze slitin hořčíku v České republice. Tomuto týmu se podařilo dovézt vývoj technologie do reálného provozu a produkovat tlakové hořčíkové odlitky. „Jsem zároveň pedagog a za úspěch považuji, pokud se mi podaří něco ze svých znalostí a zkušeností předat studentům a ti toho

„Strojárna už dávno není ryze maskulinní prostředí. S kolegy se mi pracuje dobře a myslím, že se vhodně doplňujeme. V některých ohledech je ale mužský kolektiv ženštější než ženský,“ říká Barbora Stunová. FOTO

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Úspěšně se dají odstranit všechny bariéry. I ty lidské Problematikou bezbariérovosti a kvality života osob s pohybovým nebo smyslovým handicape sem zabývá doc. Ing. arch. Irena Šestáková z Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury již několik let. Postupně se toto téma rozšířilo o výzkum v oblasti staveb pro sociální služby a definování typologických druhů těchto objektů ve vazbě na potřeby jejich uživatelů. „Neexistuje lepší způsob, než přivést osoby se zdravotním postižením mezi nás, k čemuž potřebujeme prostředí pohodlně uživatelné pro nás všechny. Požadavky na specifické bezbariérové úpravy se příliš nemění, mění se však kvalita a způsob provedení těchto úprav,“ dodává Šestáková.

FOTO Podmínkou

využití bezbariérových úprav je podle doc. Šestákové jasný informační systém, bez kterého se osoby s handicapem neobejdou. „Přístup k řešení těchto témat se podstatně změnil,“ říká doc. Šestáková. „Původně jsme v rámci našich výzkumů osoby s handicapem považovali za skupinu, která potřebuje specifický přístup a speciální úpravy prostředí, které užívají. Nyní problematiku řešíme na základě principu začlenění. To znamená, že prostředí je vytvářeno tak, aby bylo přístupné a využitelné pro všechny členy společnosti bez ohledu na věk, zdravotní stav, náboženství nebo kulturní zázemí,“ vysvětluje architektka. Česká společnost je podle doc. Šestákové teprve ve fázi přijímání osob se zdravotním postižením. Mnohdy ještě převládají sociální a lidské bariéry, v zahraničí již vymýcené, které zapříčiňují ostych nebo negativní reakce k osobám s handicapem. Ve velké většině případů neznalost chování při setkání s osobou se zdravotním postižením způsobí odmítnutí nebo negativní emoci vůči dané osobě. Jasná dlouhodobá koncepce řešení bezbariérovosti, jejíž součástí by měla být i osvětová činnost, je cestou, jak lidské bariéry odstranit.

Pojem bezbariérovost je dnes vnímána hlavně z architektonického hlediska. Kromě architektonických bariér, ale existují bariéry sociální, informační, generační, komunikační. Do oblasti sociálních bariér patří témata jako výkon trestu, drogová závislost, nebo problematika života HIV pozitivních. Na výzkumu této problematiky dlouhodobě spolupracuje s Fakultou architektury Technické univerzity v Drážďanech. Společně s kolegy z katedry sociálních a zdravotnických staveb a studenty obou škol se doc. Šestáková zabývá aktuálními sociálními tématy, jako jsou stárnutí populace, integrace etnických skupin do společnosti, výkon trestu, drogová závislost atd. V současné době je to problematika života HIV pozitivních dětí v Indii. Projekt zkoumá aktuální téma, nabízí vysvětlení problematiky, a tím napomáhá k odbourání sociálních a psychologických bariér. Navíc nabízí konkrétní řešení pro organizace, které se o příslušné osoby starají. „Ráda bych napomohla ke správnému pochopení smyslu slova bariéry. Přála bych si, aby byla problematika bezbariérovosti chápána jako samozřejmá součást každodenního života. Minimálně studenti naší fakulty již přistupují k tomuto tématu

bez předsudků,“ vysvětluje doc. Šestáková. “V mém oboru je nutná permanentní spolupráce s osobami a organizacemi, pro které jsou bariéry součástí jejich života. Toto spojení umožňuje okamžitou konfrontaci naší práce s názory a zkušenostmi osob s handicapem a výsledky našich výzkumů jsou často a v krátké době využity v praxi. “ V roce 2003 se doc. Šestákové podařilo navázat spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů a se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR. Spolupracuje na projektu POV Bezbariérová Praha, v rámci kterého dochází k mapování Prahy z hlediska bezbariérovosti. V letošním roce se uskutečnil již osmý ročník zážitkového semináře Překonejme bariéry. Na tomto semináři měli možnost nejen studenti a pedagogové ČVUT získat vlastní zkušenost z jízdy na vozíku nebo z pohybu pomocí slepecké hole za přítomnosti svých vrstevníků, pro které jsou bariéry součástí jejich každodenního života. O tuto akci každoročně projevují velký zájem media, Národní rada zdravotně postižených ČR a Vládní výbor pro zdravotně postižené občany.

FOTO Indické

úřady varují: pokud se v jejich zemi nezačne ihned bojovat s virem HIV, v příštích 20 letech může v Indii zemřít až jedenáct milónů lidí. podzim 2010 TECNICALL

TÉMA MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì vondrako@vc.cvut.cz

Zasolené historické budovy potřebují pomoc Na vědecko-výzkumném poli se Ing. Milena Pavlíková, Ph.D., z katedry materiálového inženýrství a chemie Fakulty stavební ČVUT zabývá navrhováním nových stavebních materiálů nebo modifikací stávajících materiálů a uplatnění druhotných surovin při jejich výrobě. Sleduje transport a akumulaci vlhkosti a solí v porézních materiálech a stavebních konstrukcích.

FOTO S Technickým

a zkušebním ústavem stavebním v Praze spolupracovala Dr. Pavlíková při návrhu způsobu sanace budovy Palladia v Praze Materiály poté analyzuje pomocí infračervené spektroskopie a pracuje na jejich dalším vývoji. S firmami a podniky spolupracuje díky tomuto výzkumu na sanaci a rekonstrukci vlhkých a zasolených budov a konstrukcí. Momentálně se Dr. Pavlíková zapojila do projektu, který se zabývá efektivností povrchových vrstev při rekonstrukcích architektonického dědictví ve vztahu k trvanlivosti. Sestavuje v rámci něho komplexní systém metod pro řízený návrh a hodnocení funkčních vlastností stavebních materiálů. Jejím úkolem také je navrhnout novou koncepci omítek pro obnovu fasád historických budov. Tématem jejího dalšího vědeckého projektu je imobilizace těžkých kovů v materiálech ze spaloven komunálního odpadu. Nedílnou součástí vědecké práce Dr. Pavlíkové je spolupráce s aplikační sférou. Z již realizova-ných spoluprací můžeme uvést, například projekt na stanovení vlhkosti a pevnosti zdiva objektů Částrovický dvůr, kostelů v Konici, Bohuslavicích, Suchdole a Skřípově. 22

podzim 2010 TECNICALL

Vlhkost zdiva měřila také v objektu Centrum Emy Destinové ve Stráži nad Nežárkou. Pro firmu Unipetrol RPA, stanovila tepelné a základní fyzikální vlastnosti vzorků sazí Chezacarb A, Chezacarb A+, Chezacarb B. V rámci projektu, na němž se podílelo i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Milena Pavlíková navrhla nový vnitřnií izolační systém vyráběný firmou Rockwool. “Svou práci považuji za jeden ze svých koníčků. Baví mě pestrost pracovních povinností, možnost řídit si práci podle potřeby. Velice ráda přednáším a pracuji se studenty. V laboratoři mám několik výborných studentů jako pomocnou vědeckou sílu, doktorandy, bakaláře a diplomanty. Laboratoř je můj svět, tady se můžu zavřít, věnovat se chemii a práci s moderními analytickými přístroji,” dodává Dr. Pavlíková. Pracovní úspěchy Mileny Pavlíkové se dají asi nejlépe vyjádřit kladným hodnocením studentů a obsáhlou publikační

FOTO Momentální

FOTO “V

budoucnu bych ráda skloubila práci a rodinu,” říká Dr. Pavlíková činností, která obsahuje jednu monografii, přes stovku odborných článků, dvaasedmdesát příspěvků na mezinárodních konferencích, tři autorizované softwary a mnoho dalších citací.

výzkum Dr. Pavlíkové se soustředí na sanace a rekonstrukce architektonického dědictví

TÉMA ING. JANA VONDROVÁ ì jana.vondrova@fs.cvut.cz

Bojovnice proti osteoporóze se nevzdává Osteoporóza je onemocnění skeletu charakterizované zhoršenou mechanickou odolností kostí, která je důsledkem změn množství a kvality kostní hmoty a vede ke zvýšenému riziku zlomenin. Jsou to zejména fraktury obratlů a kyčle, které významně zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku. V České republice se ročně vyskytuje více než 17 000 případů zlomenin stehenní kosti, které jsou zapříčiněné právě osteoporózou. mechanické vlastnosti osteoporotických kostí. V současné době pracuje na projektu s názvem „Vliv léčiv na biologické a mechanické ukazatele osteoporotických kostí“. V České republice osteoporóza postihuje 15 % mužů a 33 % žen ve věku nad 50 let a 39 % mužů a 47 % žen ve věku nad 70 let. Abychom mohli účinně osteoporóze předcházet, je nutné využívat poznatky a výsledky jak z výzkumu lékařského, tak i z výzkumu biomechanického. Lékaři při diagnóze osteoporózy vycházejí z osobní i rodinné anamnézy pacienta a z výsledků klinického, osteodenzitometrického (stanovení BMD – denzita kostního minerálu), rentgenových snímků a laboratorního vyšetření.

FOTO Ing. Jana Vondrová

z Fakulty strojní ČVUT se zaměřuje na biomechaniku kostní tkáně a specializuje se na mechanické vlastnosti osteoporotických kostí. Přes velké úspěchy v léčbě akutního stavu trvá skutečnost, že během prvního roku po takové události zemře až 20 % postižených a z těch, kteří přežijí, je až 50 % různým způsobem pohybově handicapováno. Ing. Jana Vondrová pracuje v Laboratoři biomechaniky člověka (LBČ) na ČVUT v Praze, Fakultě strojní při Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky od roku 2000. Zaměřuje se na biomechaniku kostní tkáně a specializuje se na

S cílem testovat účinky různých látek na kvalitu kosti se v medicíně užívá experimentálních modelů, kdy se laboratorním zvířatům, v tomto případě potkanům, odstraní pohlavní žlázy, což vede k simulaci meno či andropauzy a vzniku osteoporózy. Tento model se používá proto, že snížení produkce pohlavních hormonů patří mezi nejčastější příčinu vzniku osteoporózy. Avšak stále častěji zaznívají požadavky lékařů na získávání dalších kostních parametrů především z oblasti mechanického namáhání kostí. Proto Laboratoř biomechaniky člověka začala zkoumat mechanickou odolnost kosti vůči různým druhům namáhání. Hlavní přínos spočívá v porovnávání mechanických vlastností zdravých kostí s těmi léčenými a v konfrontaci těchto výsledků s běžně prováděnými lékařskými testy na osteoporotických kostech.

Výsledky z výzkumu vlivu léčiv na biologické a mechanické ukazatele osteoporotických kostí publikovali pracovníci Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky v prestižních tuzemských i zahraničních časopisech. Některé publikace jsou již několik let citovány jinými zahraničními autory. Cílem tohoto projektu je ověřit předpokládaný vliv již podávaných látek při léčbě osteoporózy (léky, vitamíny, minerály apod.), běžně dostupných látek (alkohol, nikotin, apod.) z hlediska mechanických vlastností kosti a přáním je napomoci lékařům nalézt přípravek, který by zkvalitnil život lidem postiženým osteoporózou. „Na tomto oboru si cením toho, že se v něm nebádá jen na teoretické úrovni, ale že výstupy z našich projektů slouží ke konkrétním účelům, mnohdy i ojedinělým a individuálním, jako je např. vývoj a výroba individuální náhrady lebeční kosti, a mají praktický dopad na zkvalitnění života člověka“, říká inženýrka Vondrová o své profesi. Laboratoř biomechaniky člověka je perspektivní pracoviště, které se nesoustředí jen na vlastní výzkum, ale snaží se spolupracovat s jinými obory a to především v oblasti biomateriálového a tkáňového inženýrství, medicíny, rehabilitace, protetiky, ale též automobilového průmyslu. Ing. Jana Vondrová na svém projektu spolupracuje s lékaři z III. interní kliniky 1. LF UK v Praze, jmenovitě s prof. Broulíkem a jeho kolegy. Podrobnější informace o Laboratoři biomechaniky člověka naleznete na www.biomechanika.cz podzim 2010 TECNICALL

Inzerce: RWE Transgas

PROJEKTY ING. ZDENĚK HURÁK, PH.D. ì hurak@fel.cvut.cz

Projekt Golem inspirovala sama příroda Mezinárodní výzkumný projekt Golem, do něhož byla zapojena i katedra řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, skončil před půl rokem. Cílem projektu bylo vyzkoušet, zda jsou vědci schopni skládat komplexní systémy z řady malých komponent, aniž by to museli dělat konvenčním (a neefektivním) sériovým způsobem pomocí drahých robotických mikromanipulátorů. Spolu s ČVUT na projektu spolupracovalo sedm univerzit a laboratoří a tři průmyslové firmy z Velké Británie, Francie, Německa, Holandska a Švýcarska. (gradientu) elektrického pole je tedy možno působit současně na manipulaci s libovolně velkým množstvím objektů, a to bez mechanického kontaktu.

FOTO Pohled

na laboratorní pracoviště Tento unikátní výzkum byl založen na existenci přírodních vazeb působících v biologických strukturách a jejich využití při spojování umělých součástek z různých materiálů o rozměrech v řádu jednotek až stovek mikrometrů. Základní idea spočívala ve využití deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nejen že je nositelkou informace, ale zároveň působí i silově. Když se totiž v blízkosti řetízku DNA objeví řetízek s doplňkovým kódem, dojde k jejich pevnému spojení. DNA tak lze považovat za selektivní lepidlo. I přestože je jeho silový účinek překvapivě velký, jeho prostorový dosah je velmi omezený. Hlavním úkolem týmu odborníků z ČVUT tedy bylo přivést studované objekty do dostatečné fyzické blízkosti, aby silový účinek DNA dokončil spojení odpovídajících si objektů. Účinnost takového „lepidla“ byla již dříve prokázána výzkumnými partnery v experimentech s mikrometrovými objekty. Nově byl tedy experimentální výzkum prováděn se součástkami o jeden až dva řády většími, konkrétně s LED čipy a mikrorezistory. S ohledem na možné budoucí

podzim 2010 TECNICALL

využití při skládání technických systémů typu elektronických obvodů bylo hledáno řešení, které se vyhne nutnosti manipulace s každou součástkou zvlášť, jejich množství může jít do tisícovek i výše. Jelikož je kvůli použití DNA nutno provozovat celý proces (samo) skládání v kapalném prostředí, nabízí se idea spolehnout se na Brownův pohyb, při kterém se objekty pohybují v kapalině samy náhodně. Mohly by tak mít šanci se dříve nebo později dostat do blízkosti svého cílového partnera či pozice. „I přestože jsou naše objekty pouhým okem špatně viditelné, stále jsou příliš velké na to, aby u nich byl Brownův pohyb pozorovatelný. Součástky si prostě sednou na dno jako kámen. A naším úkolem tedy bylo je rozpohybovat,“ říká vedoucí české účasti na projektu Golem Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D. z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Použitým fyzikálním principem byla dielektroforéza, tedy silový účinek elektrického pole na elektricky neutrální avšak polarizovatelné objekty. Tvarováním

Hlavním výstupem celého bádání je experimentální důkaz, že navržený princip samoskládání za určitých podmínek skutečně funguje, více na www.golemproject.eu. Jeho praktické využití však předpokládá ještě poměrně náročnou fázi aplikačního vývoje. I přestože impulz pro tento výzkum vzešel z akademického prostředí, do projektu byly také zapojeny tři soukromé firmy, dvě německé firmy z oblasti mikroelektroniky a česká firma Delong Instruments. Doplňkovým výzkumným směrem pro český tým byla velmi přesná manipulace za použití piezoelektrických mikromanipulátorů, které byly v projektu využity pro testování funkčních spojení. Tyto vysoce přesné manipulátory jsou zároveň bezprostředním komerčním výstupem celého projektu, neboť je začala vyrábět „spin-off“ firma Imina Technologies vzniklá v průběhu řešení projektu při švýcarské École Polytechnique Fédérale de Lausanne (EPFL). Český tým spolupr acoval na řešení inženýrských problémů souvisejících s velmi přesným měřením i řízením polohy. Zejména vyřešil problém s hysterezí piezoelektrických mikroaktuátorů, a to pomocí originálního nábojového zesilovače. Vedlejším výsledkem projektu je samotná „laboratoř pro řízení v mikro a nano měřítku“, která vznikla při Katedře řídicí techniky. Jako jedna z mála v republice disponuje třísvazkovým laserovým interferometrem umožňujícím měření výchylek v jednotkách nanometrů.

PROJEKTY ALEXANDRA HRADEČNÁ ì hradecna@csp.cvut.cz

Výchova inovačních akademiků na ČVUT Na ČVUT se vzdělávají výteční technici, schopní utkat se s jakoukoliv výzvou v oblasti inženýrství ve svém oboru. V životě mimo svou vědu, kdy se snaží například prodat to, co vyzkoumali a vynalezli, nalézt zadavatele výzkumné zakázky nebo získat investora pro další výzkum a vývoj, však často narážejí na překážky způsobené neznalostí světa businessu a podnikání. Soubor seminářů a workshopů, který na ČVUT existuje pod názvem VIA, jim pomáhá tyto překážky překonat a zvýšit vyhlídky na skvělou kariéru sobě i svým spolupracovníkům.

FOTO Jeden

z požadavků průmyslových firem na absolventy technických oborů jsou dovednosti a znalosti z oblasti řízení podniku. VIA (Výchova inovačních akademiků) obsahuje celkem 12 seminářů na důležitá témata, která musí každý úspěšný manažer znát a orientovat se v nich. Takovými tématy jsou například vlastní sebepoznání, týmová spolupráce a řízení lidí, vedení porad, nástroje projektového řízení, prezentační dovednosti, řízení času a změn, otázky investičního kapitálu a další. Součástí kurzu jsou navíc čtyři praktické workshopy s významnými manažery z průmyslové a výrobní praxe, kde si studenti upevní nabyté dovednosti a na konkrétních a reálných případech z obchodního prostředí se je naučí aplikovat. Úspěšné zvládnutí kurzu VIA je tedy zárukou, že náš vědecký pracovník bude osobnostem z businessu důstojným partnerem pro jednání, a pravděpodobně je leckdy svými dovednostmi i předčí. Projekt je společným dílem Masarykova ústavu vyšších studií a Technologického a inovačního centra ČVUT a je financovaný z Operačního programu Praha Adaptabilita, Evropským sociálním fondem a hl. m. Prahyou.

A jak hodnotí kurzy VIA jeho účastníci? Ing. Miroslav Chomát, CSc. katedra elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické • Všichni přednášející jsou na vynikající odborné úrovni a většinou mají i rozsáhlé zkušenosti z praxe. • Kladně hodnotím také jejich pedagogické a komunikační schopnosti. • Výuka je cíleně zaměřena na řešení konkrétních problémů a důraz je kladen na praktické procvičování jednotlivých technik a přístupů. • Výuka se vyznačuje značnou mírou interaktivity mezi vyučujícími a účastníky kurzu. • Vítaným přínosem je pro mě i výměna zkušeností s ostatními účastníky kurzu. • Určitě bych kurz doporučil každému akademickému pracovníkovi, který se zajímá o možnosti využití výsledků svého výzkumu. Ing. Pavlína Hájková

Ústav materiálového inženýrství Fakulty strojní • Od kurzů očekávám zejména získání nových znalostí z oblasti průmyslového výzkumu a jeho propojení na výzkum akademický. • Na seminářích jsme zatím měli témata vlastního sebepoznání a týmové spolupráce a řízení lidí, která byla velmi zajímavá nejen pro mě, ale troufám si říct, jelikož se scházíme i o sobotách v téměř plném počtu, že i pro ostatní kolegy. • Od workshopů, které nás teprve čekají, si slibuji nové kontakty s průmyslem, a především vyzkoušení nově nabytých dovedností. • Všechny tyto dovednosti jistě dále využiji v práci v našem novém výzkumném centru ICDAM, které jsme v letošním roce otevřeli.

podzim 2010 TECNICALL

STUDENTI FRANTIŠEK JUNGMANN ì frantisek.jungmann@gmail.com

Aby zuby nebolely, a chrupavky zvláště Strojní inženýrka Michala Čadová vystudovala Fakultu strojní ČVUT bakalářský obor Aplikovaná mechanika, který završila závěrečnou prací s názvem „Analýza namáhání svalově kosterního systému dolní končetiny během šlapání na jízdním kole“. Na stejné fakultě navázala i magisterským studiem, kde se již dále profilovala v oboru Rehabilitační a biomedicínské inženýrství. které momentálně pracuje, se zabývá fyziologií a biomechanikou čelistního kloubu. Tým působí na klinice, specializující se na pacienty s chronickou bolestí ústní a obličejové části hlavy, především pak v oblasti čelistního kloubu. Tyto bolesti mohou mít několik příčin, psychické – potom je pacientům k dispozici psychiatr a psycholog, bolesti od zubů – klienti jsou posíláni na odborné zubařské ošetření, nebo se v horším případě jedná o patologické změny v čelistním kloubu, které zkoumá právě Michalin tým. FOTO Michala

Čadová z Fakulty strojní je v součanosti zabývá fyziologií a biomechanikou čelistního kloubu. V rámci svého zkoumání provedla celou řadu zatěžovacích testů. Již během studia vydala několik odborných publikací a výsledky své diplomové práce „Huxleyho vs. Hillův model svalu – stanovení svalových sil při pohybové činnosti dolních končetin“ následně prezentovala na mezinárodním symposiu ve Valencii. V současné době se Michala zabývá matematickými simulacemi vnitřního zatížení a deformací v průběhu remodelace měkkých biologických materiálů. Pomocí metody konečných prvků vytváří modely pro simulaci statických, dynamických a rázových zkoušek biologických materiálů, přičemž používá různé materiálové modely, jako jsou svaly a kosti, a v jejím případě především kloubní chrupavka. Díky zajímavému studijnímu oboru a podpoře jejího školitele Doc. RNDr. Matěje Daniela Ph.D., se Michala aktuálně nachází na pracovní stáži na univerzitě ve švýcarském Curychu na tamní zubní klinice. Skupina vedená Prof. Dr. Luigim M. Gallem, ve 28

podzim 2010 TECNICALL

Často se například jedná o dislokaci chrupavčitého disku. Tento disk se ve zdravém čelistním kloubu nachází mezi kloubní hlavicí dolní čelisti a kloubní jamkou (v lebeční bázi spánkové kosti). Jeho úlohou je vyrovnávat zakřivení kloubních ploch a distribuce sil vznikajících při žvýkání. A právě při jeho dislokaci, tedy posunutí do nesprávné polohy vůči hlavici a jamce kloubu, dochází k tomu, že pohyb v kloubu je abnormální, žvýkací svaly jsou zatěžovány jiným způsobem a více než v případně zdravého kloubu, což vede k chronické bolesti. Pacient s tímto postižením nejdříve podstoupí snímkování pomocí magnetické rezonance. Z obrazu jeho čelistního kloubu je již patrné, zda je opravdu problém v dislokaci disku. Následně se z těchto snímků vytvoří 3D model čelistního kloubu a pomocí optického systému ke snímání pohybu se získají data, které tým využívá k rozpohybování tohoto modelu. Je tak názorně vidět, co se v daném případě děje, jak jsou jednotlivé části kloubu zatěžovány, a navíc se dají s těmito daty provádět

i různé další simulace. To je ve zkratce biomechanická část výzkumu, na kterém se Michala podílí. Další pohled, který její tým zajímá, je pohled fyziologický, tedy vztah mechanického zatěžování a biochemické odezvy v disku, tedy v chrupavčité tkáni. „Pominu-li vyšší cíl celého oddělení, tzn. pomoci pacientům od bolestí spojených s čelistním kloubem, má práce se soustředí na chrupavku a na následky jejího špatného fungování,“ říká Michala Čadová. Mezi pravděpodobně nejznámější disfunkce chrupavky patří osteoartróza. S tím se pojí mnohé příznaky. Od bolesti kloubů, přes jejich ztuhlost, po částečné nebo úplné omezení pohybu v kloubu. „Když přesně poznáme a pochopíme strukturu chrupavky, z mechanického, ale i biochemického pohledu, a vliv vnějšího zatížení na její remodelaci, regeneraci a degeneraci, můžeme lépe předcházet kloubním onemocněním, případně je efektivněji léčit. A právě pochopení principů, jak výsledná struktura závisí na zatěžování a dodávaných živinách, je klíčové. Ideální případ nastane, když budeme přesně vědět, jakého stavu chceme dosáhnout, a zároveň, jak ho můžeme dosáhnout,“ nastiňuje Michala společenský význam své práce.

FOTO Bolesti

mouhou mít několik příčin - od psychických až po bolesti zubů či patologické změny.

STUDENTI FRANTIŠEK JUNGMANN ì frantisek.jungmann@gmail.com

„Cítím v kostech, že jádro je to pravé“ Studijní pouť Ing. Martiny Malé začala v roce 2003 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI), kde se rozhodla pro obor Jaderná zařízení. Ještě před ukončením bakalářského studia nastoupila do svého současného působiště, Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s., jako pracovník výzkumu a vývoje v Divizi reaktorových služeb. doktorským studiem na katedře jaderných reaktorů FJFI, kde se věnuje tématu nedestruktivních metod pro testování hermetičnosti komponent jaderného reaktoru. Jejím úkolem je nedestruktivní analýza celistvosti pokrytí jaderného paliva a nalezení netěsností daného palivového elementu.

FOTO Ing. Martina

Malá na svém pracovišti v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Jelikož Martinu zajímal i hlavní produkt jaderné energetiky, elektrická energie, šla si po absolvování bakalářského studia rozšířit své pole působnosti na Fakultu elektrotechnickou ČVUT, obor Elektroenergetika. Ten úspěšně zakončila v roce 2010 diplomovou prací s názvem Posouzení spolehlivosti napájení reaktoru LVR-15 elektrickou energií. Tato práce zkoumá možnosti eliminace krátkodobých výpadků napájení zásahem do havarijní ochrany reaktoru. Nadace ČEZ ocenila tuto práci v 11. ročníku soutěže nejlepších vědeckotechnických prací vysokoškoláků hlavní cenou v kategorii Dozimetrie a využití ionizujícího záření. Martina během svého studia zazářila také na „Letní univerzitě“ v jaderné elektrárně Temelín, kde, díky bezchybnému výkonu v závěrečném testu, získala titul Královna Letní univerzity. V současné době pokračuje

V Řeži pracuje Martina na smyčkových experimentech zkoumajících chemické režimy a materiály pro různé generace energetických reaktorů. Ve výzkumném ústavu také spolupracuje na provozu zařízení zkoumajícího materiály pro primární stěnu fúzních reaktorů. Do náplně její práce spadá i provázení exkurzí z Čech a zahraničí na výzkumném reaktoru LVR-15. V neposlední řadě pak Martina spolupracuje na inspekci ozářeného paliva pro jadernou elektrárnu Temelín.

teplotní plynem chlazené reaktory. Pro studium fúzních reaktorů je v provozu zařízení testující vzorky primární stěny pro reaktor ITER. Martina se pravidelně účastní odborných konferencí, kde může prezentovat výsledky své práce, získávat nové poznatky a poznávat nové kolegy, se kterými by mohla v budoucnu navázat spolupráci. Jejím cílem je, jak sama tvrdí, stálá spokojenost a celoživotní vzdělávání. Martina upřímně přiznává, že ji na jejím oboru nejvíce baví přítomnost velkého množství mužů. Navíc se jedná o úzkou oblast výzkumu, kde se téměř všichni znají a právě takové rodinné prostředí jí vyhovuje. Oceňuje také klidné pracovní prostředí v přírodě, v malé obci nedaleko Prahy. Proč se rozhodla právě pro tento obor, sama nedokáže říct, s úsměvem ale dodává: „Cítím v kostech, že jádro je to pravé.“

Výše zmíněné projekty mají velký význam pro udržitelnou energetiku. Na jaderné elektrárny jsou dnes totiž kladeny vysoké nároky jak po bezpečnostní, tak po ekonomické stránce. S tím souvisí řada faktorů zahrnujících například delší životnost elektrárny, lepší využití paliva či tvorbu menšího množství radioaktivního odpadu. Ve smyčkových experimentech se například zjišťuje chování určitých materiálů v daném prostředí s ohledem na vliv teploty, tlaku, chemického režimu, radiace a dalších faktorů. Ve výzkumném ústavu v Řeži nyní provozují vodní smyčku pro studium procesů v tlakovodních reaktorech, nadkritickou smyčku pro reaktory chlazené nadkritickou vodou a heliovou smyčku pro vysoko-

FOTO Martina

se může pyšnit titulem Královna Letní univerzity, kterou každoročně pořádá v jaderné elektrárně Temelín Skupina ČEZ.

podzim 2010 TECNICALL

STUDENTI FRANTIŠEK JUNGMANN ì frantisek.jungmann@gmail.com

Nový život pražské Kolbenky Dnes již čerstvý absolvent Fakulty architektury ČVUT Ing. arch. Jan Pala si jako objekt své diplomové práce zvolil ikonu české průmyslové historie, komplex bývalé ČKD v pražských Vysočanech. Ten, jakožto jeden z pozůstatků průmyslového dědictví Prahy, byl v roce 2002 asanován a zbyla z něj pouze jediná tovární budova. opět úrovňově propojí území, jež bylo násilně přetnuto vyvýšenou tratí. Počítá se i s cyklostezkou vedenou po vrcholu valu. V prostoru za železnicí jsou dále navrženy výškové administrativní budovy.

FOTO Janu

Palovi (na snímku), absolventovi Fakulty architektury ČVUT, není záchrana průmyslového dědictví lhostejná. Už během svého studia se věnoval rekonstrukci barokní stodoly v Lomnici nad Popelkou. Mladý architekt navrhl v tomto prostoru kombinaci bloků a bodových objektů s cílem vytvořit kvalitní prostředí pro bydlení, práci a kulturní život. Zaměřil se i na pestrost a kvalitu veřejného prostoru, sociální mix budoucích obyvatel a respektování historického objektu. Základním předpokladem bylo vytvoření husté zástavby vzhledem k poloze v organizmu města. V jižní části pozemku má tak vyrůst bloková zástavba vycházející ze systému bloků původních Vysočan. Členitého terénu v severní části pozemku zase autor využívá pro vytvoření obytného valu s parkováním, který zároveň odcloní tímto místem vedenou železniční trať. Přes železniční koridor je navržena hustá síť lávek, které 30

podzim 2010 TECNICALL

K historické budově má být přistavěna osmnáctipatrová obytná věž. Samotná bývalá továrna je ponechána v co největší míře v původním stavu. V projektu je dosaženo maximální prostupnosti bez bariér, rozmanitých veřejných prostor a intenzivní polyfunkční zástavby, která respektuje dominantní historický objekt. Ve veřejném prostoru je podle jeho charakteru použita zeleň v různé formě, od přísně geometrického rozmístění, po volně komponovaný park. Výraznými prvky veřejného prostoru jsou vodní plocha, výtvarné plastiky, ale také přemístěné pomníky obětem válek a totalitních režimů z řad zaměstnanců ČKD.

Jan Pala se vyznačoval aktivitou již během svého studia na Fakultě architektury ČVUT, kdy založil i vlastní ateliér +arch. V něm se spolu s dalšími kolegy studenty, včetně jeho budoucí manželky, zabýval především návrhy staveb pro bydlení a jejich interiéry. V ateliéru již vznikla řada zajímavých realizací napříč celou Českou republikou. Jan také získal zvláštní cenu v soutěži „Fasáda roku“, za návrh regenerace panelového domu v České Třebové. Nyní se chystá v rámci programu Leonardo na pracovní stáž do italského Janova, tam plánuje rozvíjet své znalosti a zkušenosti na poli současné architektury.

Novou náplní historické budovy se stalo populární loftové bydlení a umělecké ateliéry. V parteru jsou navržené komerční prostory a trhy. Různá velikost a kategorie bytů zajišťuje sociální mix obyvatel v osmatřiceti bytech. Převýšené prostory bývalé továrny jsou ideální prostředí pro výtvarnou činnost, kterou má zabezpečit deset různých ateliérů. Navržený suterén je pak vhodný pro parkování a technické zařízení budovy. Obytné věže jsou navrženy s ohledem na doplnění hmotové kompozice továrny s důrazem na industriální vzhled. Objem je proto tvořen tuhou betonovou věží se sklo-ocelovou konzolou. Vazbu na historický objekt zprostředkovává skleněný průchod. V nejnižší části jsou byty s konzervativním dispozičním řešením, v nejvyšších patrech jsou byty členěny mobilními příčkami a s terasami s výhledem na Prahu.

FOTO Studie

a návrh rekonstrukce komplexu bývalé ČKD v Praze. Autor: Ing. arch. Jan Pala

Turning data into insight and insight into action. Just another day at the office for a high performer.

Inzerce: Accenture

Vyber si kariéru v Accenture, kde pestrost příležitostí a výzev umožňuje každý den udělat něco významného. V Accenture můžeš rozvinout svůj potenciál, profesionálně růst a přitom pracovat spolu s talentovanými kolegy. Jedině zde se můžeš učit z našich jedinečných zkušeností, zatímco budeš pomáhat našim globálním klientům dosahovat vysoké výkonnosti. Pokud si takto představuješ svůj typický pracovní den, potom Accenture je pro tebe to správné místo.

Vymysli kampaň, vyhraj finanční odměnu a nastartuj svou kariéru! Navrhni, jak zaujmout zájemce o práci v IT oboru v průběhu jednoho roku.

• způsob měření výstupů • návrh inovativních řešení • závěrečný komentář

Svou práci ve formátu pro PowerPoint zašli nejpozději do 28. února 2011 na soutez@accenture.com.

Projekt musí obsahovat: • slogan, který upoutá • informační kanály, které použiješ • podrobný rozpočet • harmonogram kampaně na jeden rok

Na tři nejlepší čeká finanční odměna: 1. místo 10 000 Kč 2. místo 7 500 Kč 3. místo 5 000 Kč

Podrobnější informace o soutěži najdeš na accenture.cz/soutez.

accenture.cz/soutez

POŘÁDÁ

V. REPREZENTAČNÍ PLES ČVUT

hrají Plesový orchestr pražských symfoniků Orchestr Karla Vlacha DJ Oldřich Burda

zpívají Dasha Ondřej Ruml BeatBurger Band Wild Spirit Smokie revival Praha a další

Ples ČVUT

předtančení soubor Silueta Praha

bohatá tombola, vizážistka

více informací včetně prodeje vstupenek: www.plescvut.cz

ŽOFÍN

sobota 26. února 2011 od 19.00 hodin