Tecnicall 3/09 by České vysoké učení technické v Praze

teCniCALL

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

III 2009

Strojírenství FORMULE ČVUT A TÝM CTU CARTECH POPRVÉ STARTOVALY STRANA 12

O MĚŘENÍ, SENZORICE A PLANTOGRAFU STRANA 18

JAK SE UPLATNÍ VYSOKOTLAKÉ MEMBRÁNY? STRANA 20

NĚKDO SE DÍVÁ STRANA 32

inzerce

Kariérní kurzy na ČVUT Manažer stavebního projektu – 9. běh 13. 10. 2009 – 24. 2. 2010

Manažer stavby – 7. běh 19. 11. 2009 – 21. 1. 2010

Studium v rámci celoživotního vzdělávání, akreditováno ČKAIT pro vnitrokomorové vzdělávání.

Cílovou skupinou pro tento kurz jsou vedoucí pracovníci v úrovni stavby – stavbyvedoucí a mistři. Dále to mohou být přípraváři, kalkulanti, ekonomové a další servisní pracovníci, jejichž pozice vyžaduje znalosti z této problematiky. Účastníkům kurzu budou rozšířeny okruhy z oblastí legislativy, inovací, ekonomického managementu, řízení stavby a základů manažerských znalostí.

Příprava zaměstnanců stavebních firem na pozici manažera stavebního projektu 1. inovováním a doplňováním vybraných okruhů znalostí z projektového řízení, legislativy, systémů řízení projektů, managementu zakázky a manažerských dovedností 2. připravením na získání certifikátu manažera stavebního projektu podle standardů IPMA Kontaktní osoba: doc. Ing. Václav Jelen, CSc. Tel.: 224 354 531 E-mail: jelen@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Cena: 40 600,- Kč včetně DPH (kurzovné, studijní literatura, drobné občerstvení). V ceně není zahrnut poplatek za certifikaci. 2

podzim 2009 teCniCALL

Studium je akreditováno ČKAIT a je zahrnuto do studia v rámci celoživotního vzdělávání. Kontaktní osoba: Ing. Dana Měšťanová, CSc. Tel.: 224 354 522 E-mail: dana.mestanova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 Cena: 23 800,- Kč včetně DPH (kurzovné, studijní literatura, drobné občerstvení)

Krizový management I druhá polovina září 2009 (zimní semestr) Kurz je zaměřen na praktické uplatnění optimalizačních a řídicích metod a postupů. Výukovými předměty budou: Telematika v rámci krizového managementu (podání základních informací o využití informačních a telekomunikačních prostředků spolu s telematickými službami pro potřeby krizového managementu s orientací na stávající, ale především budoucí trendy EU) a Logistická podpora za mimořádných událostí (řešení závažných problémů ve vztahu k rozmístění zasahujících jednotek, způsobů zásobování jak obyvatel, tak jednotek fyzického spojení). Kontaktní osoba: prof. Ing. Zdeněk Votruba, CSc. Tel.: 224 359 549 E-mail: votruba@fd.cvut.cz Místo konání: Fakulta dopravní ČVUT, Konviktská 20, Praha 1 Cena: bude stanovena dle počtu přihlášených zájemců (cca 5–10 000,- Kč)

Editorial / tiráž

Vážené čtenářky a čtenáři,

teCniCALL

dostalo se mi té cti uvést toto číslo TecniCallu, neboť je věnováno z významné části příspěvkům patřícím do oblasti strojního inženýrství. Důvod tohoto žánrového zaměření je prozaický – září patří tradičně nejvýznamnějšímu oborovému veletrhu, tedy brněnskému strojírenskému veletrhu. Brněnský veletrh je skutečně oním každoročním fórem, na kterém se představují výrobky a strojírenské technologie v příslovečném rozsahu od „špendlíku po lokomotivu“. Změnou oproti minulosti je to, že v současném pojetí strojírenské produkce je špendlík vlastně moc velký a lokomotiva velmi malá ve vztahu k dnešním skutečným a prezentovaným produktům.

Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

Strojírenství FORMULE ČVUT A TÝM CTU CARTECH POPRVÉ STARTOVALY STRANA 12

O MĚŘENÍ, SENZORICE A PLANTOGRAFU STRANA 18

JAK SE UPLATNÍ VYSOKOTLAKÉ MEMBRÁNY? STRANA 20

NĚKDO SE DÍVÁ STRANA 32

TecniCall 3/2009 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, 166 36 Praha 6 IČO: 684 077 00 www.tecnicall.cz tecnicall@cvut.cz

Strojírenství je otevřenou oblastí pro profese prakticky všech zaměření, avšak základní tvůrčí osu tvoří absolventi strojních fakult, které má v České republice celkem pět technických univerzit. Strojní inženýrství není monotematická disciplína, kterou by bylo možno bez trvalých následků na kvalitě produktu = nových inženýrů zjednodušovat. Strojní inženýr je široce zaměřený odborník, který je zodpovědný za zhmotnění (tvůrčí realizaci) výsledků výzkumu a vývoje v mnoha jiných oborech, aby tak mohly jeho prostřednictvím nové nápady a objevy skutečně sloužit v každodenním životě.

Datum vydání 31. srpna 2009 Periodicita čtvrtletník Náklad 6000 kusů Cena zdarma

V současné době hovoříme o ekonomické krizi, která zvýšila nezaměstnanost, a to především nekvalifikovaných pracovníků, ale také čerstvých absolventů vysokých škol. Zájem o nové absolventy zvýší pouze to, budou-li připraveni pro profese, které krizí trpí nejméně – a jestliže tito absolventi budou ochotni převzít i odpovědnost, se kterou jsou tyto profese spojeny. Je stále velký zájem o absolventy technických oborů a strojírenských zejména. Chybí tisíce konstruktérů, projektantů a vývojářů, kteří by vymýšleli a realizovali nové výrobky a stavěli nová technologická zařízení. Jsou odvětví, která se bez mladých a dobře připravených odborníků nebudou moci vůbec dále rozvíjet.

prof. Ing. František Hrdlička, CSc., děkan Fakulty strojní ČVUT

III 2009

Evidenční číslo MK ČR E 17564 Šéfredaktor Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz

Přijměte, prosím, proto pozvání na krátkou a nepříliš obsáhlou exkurzi do oblasti současného strojírenství, ukazující rozmanitost problémů, které řeší současní strojní inženýři, a kde je velká řada zajímavých příležitostí pro mládež, aby se na této tvůrčí činnosti podílela.

Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT klepal@muvs.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz

Obsah Kariérní kurzy na ČVUT

Jak se uplatní vysokotlaké membrány?

Editorial

Výzkumné centrum ICDAM se představuje

Rozhovor s doc. Dr. Ing. Tomášem Brandejským

VCSVTT je výzkumná základna...

ČVUT prohloubilo spolupráci se společností Škoda Auto

Umělý pacient je efektivní pomůckou při výuce

NanoTruck představil nanotechnologie

Nový Zéland vítá české studenty distančního vzdělávání

Unikátní zařízení tokamak rozšiřuje možnosti studia...

Inovace a transfer technologií – zkušenosti z Dánska

Konference IWORORID 2009 přilákala fyziky a inženýry...

Grantový kalendář na míru

Diplomová práce o octomilkách pomáhá porozumět...

ČVUT + obuv Prestige = Nejprestižnější škola

Revoluční pomůcka pro nevidomé

Trainingpoint – váš partner pro vzdělávání...

EconTech – soutěž nejen pro studenty ČVUT

Robotic Mesh postaví dům

Jak umělá inteligence bojuje s nepřátelským chováním?

Někdo se dívá

Formule ČVUT a tým CTU CarTech poprvé startovaly

Fotografická výstava Studentský život na ČVUT

Školicí středisko FESTO Fakulty strojní nabízí...

Kdo si hraje, nezlobí!

Vynález Fakulty strojní ČVUT vylepšuje transportní zařízení

Porsche ve spolupráci s ČVUT opět ocenilo nejlepší...

Nová laboratoř Fakulty strojní...

Vědecké konference na ČVUT v Praze

Rozhovor s prof. Ing. Jaromírem Volfem, DrSc.

Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektor Jan Štěpánek 4dudek@gmail.com Design Marek Prchal

Styling & Make-up Kateřina Matásková Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Distribuce ČVUT v Praze Fotograf David Neugebauer neufoto@email.cz Tisk K&A Advertising Titul Tomáš Müller www.drawetc.cz Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

podzim 2009 teCniCALL

Rozhovor Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

„Blíží se doba, kdy si nejen dopravní systémy, ale i samotné automobily začnou povídat,“ říká doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský, vedoucí Ústavu informatiky a telekomunikací Fakulty dopravní ČVUT

foto „Roboti

by mohli pomoci silniční dopravě tím, že převezmou řízení automobilů. Auto je zbraň, protože pravděpodobnost, že člověk udělá chybu, je jedno na tisíc rozhodnutí, a ta je příliš nízká,“ tvrdí doc. Brandejský. Jak lze podle vás propojit dopravu s robotikou? Spojení robotiky a dopravy má mnoho podob. Takový mobilní robot se skládá ze strojařské a elektrické části, obsahuje software, musí se pohybovat a komunikovat s dopravním systémem. Robotika ale také pomáhá při modelování řidičů a při analýze jejich chování, kdy při modelování řidičů využíváme modely známé z robotiky. Řidič reaguje na vnější podněty, ale z biologických důvodů má řadu omezení. Projevuje se na něm výrazně únava a zdravotní stav, další omezení jsou dána uspořádáním našich těl a pro nás je nesmírně zajímavé právě taková omezení modelovat. Stanovili jste si v tomto výzkumu nějaký cíl? Pravděpodobnost, že řidič něco způsobí, roste dlouho předtím, než začne usínat. Jedná se o velmi komplexní a dosud 4

podzim 2009 teCniCALL

nedostatečně probádaný proces, ve kterém vlastní usnutí řidiče, například mikrospánek, je jen pověstným vrcholkem ledovce, kterému předchází třeba narůstající pravděpodobnost chybné reakce. Přiznám se, že mne osobně zajímá právě tato druhá rovina pozvolných procesů předcházejících vlastní manifestaci, a tu mohou objasnit i simulace dopravních procesů a jejich srovnání s reálným stavem. Standardní přístupy k simulaci dopravních systémů bohužel zatím vedou k tomu, že se model vlastního řidiče zjednodušuje, a to nedovoluje predikovat místa nehod. Pro potřeby tohoto výzkumu nelze modelovat jen samotné rozhodování řidiče, ale je třeba analyzovat, i jak uvažuje a jak vnímá okolí. To není jednoduchá záležitost hlavně z programátorského hlediska, neboť vede k potřebě vytváření vlastních simulačních nástrojů,

nelze používat ty komerční. Virtuální řidič by se měl dokázat vcítit i do uvažování řidiče auta, které jede před ním nebo vedle něho. Za někým můžeme jet sto kilometrů, zatímco někdo jiný je pro nás tak nečitelný, že buď musíme zastavit, nebo ho rychle předjet, protože s dotyčným řidičem nejsme kompatibilní. Neumíme číst jeho chování, nebo jeho chování je v zásadním nesouladu s naším, vyčerpává nás. Něco takového by jistě stálo za to zkusit nasimulovat. Na našem vlastním mikroskopickém simulátoru zatím testujeme, jak by obecný model chování řidiče mohl vypadat, jakou má mít strukturu. A další roviny sepětí dopravy a robotiky? Pokud budeme schopni správně modelovat řidiče, tak můžeme říkat, co a kdy dělají špatně a především PROČ to špatně dělají, což je důležité z hlediska všech dopravních systémů. Z hlediska dopravy je důležitá bezpečnostní rovina. Jak přibývají funkce a vlastnosti aut, roste tlak na kvalitu softwaru, protože se na něj přenáší velké množství bezpečnostních funkcí. Mimochodem, u nás na fakultě schvalujeme zabezpečovací zařízení pro vlaky, k čemuž máme i akreditovanou laboratoř. Tato laboratoř představuje nejen zdroj hospodářské činnosti, ale i významnou inspiraci pro výzkum v oblasti mentálních modelů a kreativního myšlení. U aut je proces jejich automatizace či robotizace pomalejší než na železnici, kde je nyní velmi patrný. Vlak má řídicí systém, který ovlivňuje jeho rychlost.

rozhovor

Přímo do vlaku jde elektrický přenos návěstí a dalších informací. Zná tak přesně svoji pozici na trati a má i mapu trati. Naproti tomu auta mohou změnit směr, pruh a zvolit jinou trasu do cíle, což automatizaci ztěžuje. Předpokládá se také, že řidič bude číst a vnímat značky. Kdo ale projel Prahou, ví, že všechny značky přečíst nelze. Elektrický přenos dopravních značek do aut v tuto chvíli chybí. V budoucnu by jistě nebylo marné jít touto cestou známou ze železnice, ale takovouto změnu nelze řešit na národní úrovni a bez výrobců automobilů. V čem je podle vás zajímavá rovina tak zvaného informačního prostředí? Informací je čím dál více. Otázkou je, jak je najít a které z nich jsou pro nás v dané chvíli potřeba. Ve světě se dělají pokusy s chytrými informačními systémy. Ty například konstruktérům podsouvají nabídku informací relevantní s tím, co právě dělají. Jde o analýzu situace a modelování toho, co by mohli potřebovat za informace, jejich shánění a dodávání na místo. Tato inteligentní informační prostředí budou velice důležitá a přijdou rychle. Nesmírně zajímavá je i otázka inteligentních sítí senzorů, které samy dokážou analyzovat data, dokážou se přizpůsobit, když některý senzor přestane komunikovat, nebo naopak přibude. Na základě takových sítí by bylo možno i budovat komunikaci mezi automobily, sdílet data z jejich lokálních senzorů. Nejsou tyto systémy zneužitelné? Jsou, ale to jsou i webové vyhledávací služby. Pokud jde o informace, je zneužitelná každá technologie. Informační prostředí úzce souvisí i s dopravou. Je otázkou, jaké informace v danou chvíli řidič potřebuje. Teď je trend podsouvat řidičům všechny možné informace. A bude jich víc. Pojedete po dálnici a dozvíte se, že za tři kilometry houstne doprava a za pět kilometrů na vás čeká dobrá restaurace. Kolik informací ale je schopen řidič v dané chvíli vnímat? Inteligentní informační systémy tak budou přinášet další informace, s nimiž si řidič nebude vědět rady nebo je

nebude mít šanci vnímat, protože bude muset řešit jiný problém. Pomohlo by tak podsouvat řidičům ty správné informace. A kdo vyhodnotí, které informace jsou správné? To musí vyhodnotit nejlépe inteligentní systém v autě, protože do centrálního systému by bylo nutno přenášet velké objemy dat. Dále bude třeba vybudovat informační systémy kolem silnic. Auta tak budou vědět, kam řidič jede, jakým způsobem se chová, jaké má problémy sám se sebou. Podle toho mu systém bude podsouvat informace v danou chvíli pro něj důležité. Informace, že před vámi za zatáčkou zastavilo auto a máte začít brzdit, je mnohem důležitější, než že za tři kilometry bude restaurace. Ještě zajímavější je navigace lidí ve městech. Leccos už vyřešily GPS, ale informační komfort není zdaleka takový. Chybí zpětná vazba nejen od řidiče, ale i od okolního prostředí. Pokud se například v Praze srazí auta a magistrála je neprůjezdná, je potřeba, aby se tato informace včas dostala do GPS a auto si samo našlo objízdnou trasu. V rozumném informačním prostředí by si pak auta mezi sebou informace vyměňovala, což je jedna z možných budoucích aplikací pro robotické technologie. Blíží se tak doba, kdy si nejen dopravní systémy, ale i auta začnou mezi sebou povídat. Mohl byste jmenovat projekty, na nichž spolupracujete s praxí? Vedu například projekt, v němž jsou zapojeni naši studenti a který se týká skupin robotů. Nalezli

jsme uplatnění jeho výsledků při budování systému vnitropodnikové robotické dopravy v TPCA Kolín. Momentálně TPCA začíná nahrazovat rozvoz materiálu vysokozdvižnými vozíky s manuální obsluhou robotickým systémem. Naši studenti začali budovat systém pro sledování pohybu robotických vozítek a detekci míst jejich poruch. Dálkově sledují, kde vozítko je a kde se zdrželo, aby se zkrátil čas jeho opravy. Jedná se tedy o informační systém pro on-line sběr a vyhodnocování dat z provozu ve velmi silně elektromagneticky zarušeném prostředí. Systém se nyní v TPCA provozně ověřuje. Nebo s firmou UniControls jsme spolupracovali na projektu prediktivní diagnostiky pro železniční soupravy. Snažili jsme se predikovat poruchy tzv. pohonů, tedy výkonové elektrické části. S Českými drahami a Univerzitou Pardubice jsme se podíleli na evropském projektu jednotné simulátorové podpory výcviku železničářů, především strojvedoucích. Společné projekty má naše katedra a fakulta s velmi dlouhou řadou organizací a institucí, ovšem seznam příliš dlouhý a já bych nerad někoho vynechával. Jak se díváte na využití prostředků umělé inteligence pro cesty mimo Zemi? Pokud nezíská někdo na české dopravní fakultě Nobelovu cenu za fyziku za návrh nového druhu pohonu :-), tak kosmické lodě dlouho navrhovat nebudeme. Celý rozhovor s doc. Brandejským si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský vystudoval Fakultu strojní ČVUT, obor automatizované systémy řízení a inženýrská informatika, poté absolvoval doktorské studium v oboru technická kybernetika tamtéž. Na Fakultě dopravní ČVUT se stal docentem v oboru inženýrská informatika a věnuje se oblasti umělé inteligence a kognitivních věd s ohledem na jejich důsledky na bezpečnost a spolehlivost lidmi ovládaných a navrhovaných systémů.

podzim 2009 teCniCALL

Aktuality Ing. Ilona Prausová ì prausova@vc.cvut.cz

ČVUT prohloubilo spolupráci se společností Škoda Auto ČVUT a Škoda Auto podepsaly dne 7. července 2009 v areálu Muzea Škoda Auto další smlouvu o vzájemné spolupráci. Uzavření smlouvy byli přítomni kromě člena představenstva Klause Dierkese a rektora ČVUT prof. Ing. Václava Havlíčka, CSc., také zástupci fakult ČVUT i představitelé vedení společnosti. „Podpis Smlouvy o spolupráci dává základ široké paletě společných aktivit renomované vysoké školy a předního průmyslového podniku a přispěje ku prospěchu oběma smluvních stran,“ otevřel setkání Klaus Dierkes. Společným cílem projektu je podpora a zvyšování atraktivity studia v technických oborech. Přínosem spolupráce je konfrontace teoretického studia

a praxe v podobě zapojení expertů ze společnosti Škoda Auto jako externích vyučujících, poskytování témat závěrečných studentských prací včetně konzultací s odborníky, spolupráce na ročníkových projektech a poskytování odborných praxí. Rektor ČVUT prof. Václav Havlíček připomněl všem přítomným, že se nejedná o první smlouvu, neboť ČVUT se Škodou Auto spolupracuje dlouhodobě. Tato spolupráce se týká odborné přípravy studentů ČVUT v Praze a je realizována na všech úrovních vzdělávání bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, tak i v oblasti celoživotního vzdělávání. Význam spolupráce spočívá ve vzájemné podpoře při rozšiřování odborného vědění, know-how a nových technologií.

foto Smlouva

o spolupráci, kterou podepsal člen představenstva Škoda Auto Klaus Dierkes a rektor ČVUT Václav Havlíček, bude zajišťovat podporu a zvyšování atraktivity studia v technických oborech. Vedoucí vývoje a ředitel Technologického centra doc. Jaroslav Machan se ve své následné prezentaci zmínil o tom, že spolupráci vidí zejména v oblasti vývoje, který ve společnosti Škoda Auto probíhá v nově otevřeném Technologickém centru.

Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

NanoTruck představil nanotechnologie Výstava představila svět neuvěřitelně malých rozměrů. „Představte si vedle sebe lískový oříšek a planetu Zemi. Pokud porovnáte jejich průměry, získáte představu o tom, jak velký je nanometr ve srovnání s metrem,“ řekl Markus Döring z posádky nanoTrucku.

foto Pojízdná

laboratoř seznámila návštěvníky s nanotechnologiemi – jejich uplatněním, směrem, perspektivami výzkumu a případnými riziky Pojízdná laboratoř nanoTruck byla poprvé v Česku představena veřejnosti v rámci mezinárodní nanotechnologické konference EuroNanoForum 2009 v červnu před budovou Fakulty stavební ČVUT. NanoTruck je součástí informační kampaně, kterou iniciovalo německé Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum. Za tři dny si laboratoř prohlédlo 3000 zájemců. 6

podzim 2009 teCniCALL

„Účelem kamionu je představit lidem možnosti, které přináší nanotechnologie do běžného života. Najdete tu aplikace z medicíny, aplikace, jak lépe udržovat a budovat svůj byt, jak vybudovat lepší auto. Je tady zkrátka představena možnost, jak nanotechnologie mohou přispět k budování udržitelné planety. To je dnes velmi důležitý úkol, který chápe celý svět,“ uvedl děkan Fakulty stavební ČVUT prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc., během slavnostního otevření nanoTrucku.

Asi polovina z šedesáti exponátů je interaktivní. Návštěvníci si vyzkoušeli, jak nanostruktury dodávají různým povrchům samočisticí vlastnosti. Na sestavení čekal hlavolam v podobě fotbalového „nanomíče”, plastového modelu kulovité struktury tvořené šedesáti atomy uhlíku. Nanogril demonstroval způsob, jakým nanotechnologie mohou zlepšit vedení tepla. Další vlastnosti nanomateriálů ukázal „tekutý písek“ z polystyrénových nanočástic. Součástí laboratoře byly také multimediální prezentace. Od člověka sedícího v kavárně vás virtuální kamera zavedla ke komárovi sedícímu na lidské paži, dále skrz jeho sosák do krevního řečiště, do buněčného jádra mezi bílkoviny a řetězce DNA a dále až na úroveň jednotlivých atomů.

ENERGIE BUDOUCNOSTI IMBWOÅN TUSBUFHJDLÕN DÅMFN 4LVQJOZ ê&; KF TU¹U TF KFEOJđLPV OB US[ÅDI T FMFLUĦJOPV TUĦFEOÅ B KJIPWÕDIPEOÅ &WSPQZ

;D;H=;J?9ATk7AJ?L7 E89>E:D[kX?DDEIJ 9[BELZkJH>O :9;q?DZkIFEB;XDEIJ?

4LVQJOB ê&; [BVKÅN¹ W ê3 OFKWÕ[OBNOĔKuÅ NÅTUP W PCMBTUJ WÕSPCZ PCDIPEV SP[WPEV FMFLUĦJOZ B UFQMB ;¹SPWFġ TF ĦBEÅ [ IMFEJTLB QPđUV [¹LB[OÅLİ B JOTUBMPWBOÁIP WÕLPOV NF[J OFKWĔUuÅDI FOFSHFUJDLÕDI VTLVQFOÅ W &WSPQĔ  FOFSHFUJDLÈ BLUJWB PCDIPEOÓ šJOOPTU   DÓMPWÏ USIZ



EDFŶJOÏ TQPMFšOPTUJ

VAŠE ŠANCE PRO BUDOUCNOST 1SBDPWOÅ QĦÅMFxJUPTUJ OB W¹T đFLBKÅ OFKFO OB Ò[FNÅ DFMÁ êFTLÁ SFQVCMJLZ q W FMFLUS¹SO¹DI WF TQPMFđOPTUFDI QSP EJTUSJCVDJ NĔĦFOÅ B QSPEFK FMFLUĦJOZ 4WPV LBSJÁSV NİxFUF SP[WÅKFU J W OBuJDI [BISBOJđOÅDI TQPMFđOPTUFDI

OBCÅ[ÅNF

 QFSTQFLUJWOÆ B [BKÆNBWPV QSºDJ V TUBCJMOÆ B TJMOÂ NF[JOºSPEOÆ TQPMFŢOPTUJ  NPxOPTU QSPGFTOÆIP B PTPCOÆIP SƁTUV  OBETUBOEBSEOÆ [BNťTUOBOFDLÂ WÖIPEZ PđFL¹W¹NF

 WZTPLPV QSPGFTJPOBMJUV PECPSOPTU B WZTPLÂ QSBDPWOÆ OBTB[FOÆ  QSVxOPTU LPNVOJLBUJWOPTU B TDIPQOPTU QŷJ[QƁTPCJU TF [NťOºN  TDIPQOPTU QSBDPWBU W UÖNV B TEÆMFU TQPMFŢOÂ IPEOPUZ  TBNPTUBUOPTU /BCÆELV BLUVºMOÆDI WPMOÖDI QSBDPWOÆDI NÆTU OBMF[OFUF OB XXX DF[ KPCT D[

SKUPINA ČEZ

XXX DF[ D[

Aktuality Ing. Libor Škoda ì libor.skoda@fjfi.cvut.cz

Unikátní zařízení tokamak rozšiřuje možnosti studia jaderné fyziky 10. června byla na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI) slavnostně otevřena nová studovna pro studenty. Během otevření nové studovny čekala na zájemce i prezentace pracoviště unikátního zařízení tokamak s názvem GOLEM. například Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. V blízké budoucnosti se předpokládá zapojení tohoto zařízení do celoevropského vzdělávacího systému studentů fyziky plazmatu. Zjednodušené verze základních úloh jsou připravovány i pro mimofakultní vzdělávací aktivity nabízené studentům středních škol a veřejnosti.

Tokamak GOLEM je jedním z nejunikátnějších evropských pedagogických zařízení a posiluje velmi významné postavení ČR v oboru termojaderné fúze foto

„Uvědomili jsme si, že studentům nestačí jen počítačové učebny a knihovna. Počítačové učebny jsou určeny pro práci na PC, knihovna pro práci s literaturou. V obou je třeba se chovat klidně a nerušit ostatní. Průzkum mezi studenty ukázal, že na naší fakultě chyběl prostor jiného druhu – prostor pro samostatné studium studentů a lepší využití jejich volného času mezi jednotlivými částmi rozvrhu, prostor, jehož život by nebyl omezen otvírací dobou ani výpůjčním řádem, prostor pro setkávání studentů,“ řekl doc. Ing. Miroslav Čech, CSc., děkan FJFI. Tokamaky se dnes považují za jednu z nejnadějnějších cest k realizaci kontrolované termojaderné fúze, tedy k nejperspektivnějšímu budoucímu zdroji energie. Umožňují vytvoření a udržení velmi horkého plazmatu a při 8

podzim 2009 teCniCALL

vhodných podmínkách (velmi vysoká teplota a tlak) i slučování jader lehkých atomů (vodík) na jádra těžší (helium) při současném uvolnění velkého množství energie. FJFI ČVUT v roce 2006 získala tokamak, který do té doby využívala Akademie věd ČR. Jedná se o jeden z prvních tokamaků na světě a jediný vlastní tokamak v nově přistoupivších zemích EU. Tokamak GOLEM má relativně jednoduchý provoz. Je velmi flexibilní a vyžaduje mnohem nižší náklady, a proto je velmi vhodný k výuce. Stává se tak jedním z nejunikátnějších evropských pedagogických zařízení a posiluje velmi významné postavení ČR v oboru termojaderné fúze. Zájem o výuku na tokamaku GOLEM projevily i další fakulty ČVUT a některé vysoké školy v Praze,

Nejen na FJFI a na ČVUT, ale ani na žádných jiných vysokoškolských ústavech střední Evropy nejsou k dispozici experimentální zařízení, na kterých by bylo možné provádět výukové experimenty z oblasti vysokoteplotního plazmatu. Tokamak GOLEM tak zásadně pomůže vychovat kvalitní odborníky pro práci například na tokamaku COMPASS, který využívá Akademie věd ČR, na zařízení ITER ve Francii i v jiných oblastech zabývajících se fyzikou plazmatu, jako je kosmický výzkum, technologie pro úpravy materiálů, likvidace odpadů nebo třeba i vývoj nových zobrazovacích jednotek.

foto FJFI

ČVUT je celosvětovým unikátem, neboť provozuje vlastní školní reaktory založené na obou základních principech: na principu štěpení jader atomů – jaderný reaktor VR-1 (VRABEC) a na principu syntézy (slučování) jader atomů (tokamak GOLEM). I díky nim pedagogicky a vědecky pokrývá prakticky celou oblast jaderné fyziky a jejích aplikací.

Aktuality Ing. Stanislav Pospíšil, DrSc ì stanislav.pospisil@utef.cvut.cz

Konference IWORID 2009 přilákala fyziky a inženýry z celého světa Od 28. června do 2. července proběhl v Praze 11. ročník významné mezinárodní konference IWORID věnované vývoji detektorů pro zobrazování s pomocí ionizujícího záření. Hostitelskou organizací bylo ČVUT a hlavním organizátorem Ústav technické a experimentální fyziky. Konference IWORID představují každoročně pořádané mezinárodní fórum pro sdílení výsledků výzkumu na poli detekčních polovodičových materiálů a technologií, scintilátorů a od nich odvozených polohově citlivých detektorů s mikroelektronikou pro zpracování signálu k zobrazování s vysokým rozlišením. Letos její významnou část tvořily příspěvky věnované charakterizaci detekčních a zobrazovacích systémů, ať už pro základní výzkum (subatomová fyzika), či pro jiné vědní obory (zobrazování s pomocí neutronů, X-záření a synchrotronního záření, kosmický výzkum, detektory pro „free electron“ laser či nanotomografie pro biomedicínu a materiálové analýzy). Na konferenci se sjelo 164 účastníků z Evropy, Asie, Austrálie a Severní Ameriky a Nového Zélandu. Šlo

o největší účast v dosavadní historii IWORID. Vyzvané přednášky měly vysokou úroveň. V úvodní přednášce The Neutron, a Tool and an Object for Nuclear and Fundamental Physics Studies, přednesené H. Börnerem z ILL Grenoble, byla zdůrazněna zásadní role detekční instrumentace pro rozvoj fyziky k novým fundamentálním poznatkům a odtud k novým moderním technologiím. Konference prokázala, že česká fyzika se výrazně prosazuje na poli instrumentace k fundamentálním experimentům v subatomové fyzice. Její účastníci přivítali i osobní setkání s našimi spe-

cialisty, kteří se například ve vývoji detektorů pro vizualizaci drah částic s nanometrickým rozlišením zařadili mezi světovou špičku. Vědecký výbor konference přijal 40 příspěvků s podílem československých odborníků, sborník bude publikován v NIMA u Elsevier Science B. V. Konferenci obohatily i příspěvky sponzorů, kterými byli ČEZ, Magistrát hl. m. Prahy, KORTEC, Hilger Crystals, PANalytical, YXLON a ČVUT. K úspěchu konference přispěla také důstojná atmosféra a zázemí Betlémské kaple. Pro rok 2010 se konference 12th IWORID přesouvá z ČVUT do Cambridge ve Velké Británii. Více informací najdete na www.iworid2009.cz

Ing. ida skopalová ì skopalova@fbmi.cvut.cz

Diplomová práce o octomilkách pomáhá porozumět pohybům člověka kolegium děkana jako nejlepší diplomovou práci s názvem „Programové nástroje pro modelování neuronových okruhů“ od inženýrky Vladimíry Řezáčové, nyní již absolventky oboru Přístroje a metody pro biomedicínu.

foto Ing. Vladimíra

Řezáčová

Na Fakultě biomedicínského inženýrství (FBMI) si studenti mohou vybírat zhruba ze sta témat pro své diplomové práce, jejichž závěry jsou pak mnohdy využívány k dalšímu zkoumání nebo využití pro praxi. Z 80 diplomových prací studentů FBMI vyhodnotilo v červenci

Diplomová práce Vladimíry Řezáčové je věnována tématu základního výzkumu, matematickému popisu nervových reflexů při řízení letu u dvoukřídlých, u much. Studium řízení pohybu u octomilky mimo jiné umožňuje lepší porozumění řízení pohybu u člověka. Práce měla ve své praktické části za cíl popsat řízení jednoho ze základních letových manévrů (sakády) u „banánové mušky“, octomilky obecné. Octomilka je jednodušším organismem než člověk a také je v některých oblastech už lépe prozkoumána než člověk. Sakádu je možné u octomilky pozorovat pouhým okem. Název sakáda původně znamená rychlý pohyb lidských očí. Znamená i rychlou otočku u octomilky,

foto Octomilka

obecná neboli „banánová muška“

protože trvá přibližně stejnou dobu (několik desítek milisekund) a je skokovitá podobně jako lidská sakáda. Udržování rovnováhy při pohybu u octomilky i u člověka je umožněno souhrou více smyslových systémů, zejména zraku a rovnovážného ústrojí. U člověka patří k rovnovážnému ústrojí vestibulární orgán, u octomilky haltery, neboli kyvadélka, která vznikla jako rudiment druhého páru křídel. Reakce těchto dvou systémů mají u octomilky i u člověka podobné časové průběhy. U obou živočišných druhů je rovnovážné ústrojí podstatně rychlejší, než zrak. Vladimíra Řezáčová byla za svoji diplomovou práci vedením FBMI rovněž navržena na Cenu Josefa Hlávky. Toto prestižní ocenění je udělováno nejlepším studentům a absolventům pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR. podzim 2009 teCniCALL

aktuality Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

Revoluční pomůcka pro nevidomé Systém se skládá ze stereokamery umístěné na hrudi, popřípadě slepecké holi, a hmatového displeje, který je v přímém kontaktu v lidskou pokožkou. Vzdálenost k překážkám je určována analýzou obrázku ze stereokamer s přesností na centimetry.

foto JUDr. Přemysl

Hmatový displej se skládá z 21 aktuátorů umístěných do tří sloupců a sedmi řádků. Podle polohy a vzdálenosti překážky se aktivují odpovídající aktuátory, uživatel tak okamžitě ví, kde se překážka nachází. Podle autorů projektu bude vyvíjený přístroj revoluční právě hmatovým předáváním informace.

Katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s občanským sdružením Integrace a Fyzikálním ústavem AV ČR vyvíjí nový přístroj pro orientaci nevidomých. Systém miniaturních kamer bude možná brzy nejužitečnější pomůckou slepců.

Výhodou použití kamerového systému pro detekci překážek je i možnost dalšího rozšíření pomůcky, například o systém rozpoznávání objektů z obrazu. “Slepci by takto dokonce mohli být schopni číst i běžné texty na zboží v obchodech a podobně,“

Donát, technický ředitel projektu Ven ze tmy, drží v ruce stereokamerku STOC-6. Stereokamera pomocí peměťových vláken informuje nevidomého o všem, co je v okolí.

tvrdí Ing. Vojtěch Vonásek z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Používání by mělo být tak intuitivní, aby se ho nevidomí nemuseli vůbec učit. Prakticky žádná elektronická orientační pomůcka pro nevidomé se navíc ve světě masově nevyrábí. Výrobek by mohl být běžně dostupný během několika let. Odborníci odhadují cenu výrobku mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami. Dosavadních pět měsíců výzkumu stálo něco přes pět set tisíc korun, které ze tří čtvrtin zaplatila Nadace Vodafone. Stát se na projektu zatím nijak nepodílí. Další výzkum potrvá ještě deset měsíců a bude třeba pro něj sehnat ještě něco přes dva miliony korun.

alexandra hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

EconTech – soutěž nejen pro studenty ČVUT České vysoké učení technické (ČVUT) ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou (VŠE) spustilo novou službu podporující spolupráci akademického sektoru se společnostmi působícími na českém trhu. Projekt EconTech dovoluje firmám oslovit studenty bakalářského, magisterského i postgraduálního studia formou odborné soutěže.

donutit spolupracovat v týmu s typově odlišnými lidmi. To je také důvod, proč jsme do tohoto projektu šli od začátku ve spolupráci s rektorátem z VŠE v Praze,“ říká Ilona Prausová z odboru vnějších vztahů Rektorátu ČVUT.

Již několik let hledají průmyslové a obchodní společnosti své nové zaměstnance přímo v univerzitních vodách. Jednou z cest, jak najít a oslovit talentovaného studenta přímo na univerzitě, je oslovit dotyčný rektorát a ve spolupráci s ním uspořádat odborně zaměřenou soutěž. Tyto soutěže většinou řeší případové obchodní studie, inženýrské problémy z různých technických oborů.

V zimním semestru 2009/10 jsou připraveny první soutěže společností Ahold, ČKD Group, ČSOB a Hewlett-Packard. Studenti se do databáze registrují již během prázdnin, ačkoliv velká propagační kampaň projektu je naplánována až na začátek akademického roku. V současnosti probíhají jednání a příprava soutěží pro další – letní, semestr.

V současnosti se rektoráty obou univerzit rozhodly usnadnit cestu zaměstnavatelů ke studentům prostřednictvím projektu EconTech student teams (www. econtech.cz). Webové stránky jsou cíleny na studenty ČVUT a VŠE všech oborů a zaměření. V databázi jsou registrováni studenti, kteří buď mají zájem o zaměstnání nebo ti, kteří mají zájem o konkrétní soutěž dané společnosti v konkrétním oboru. „Cílem projektu je přimět studenty ČVUT vyzkoušet si práci v ostrém provozu vybrané společnosti a zároveň je 10

podzim 2009 teCniCALL

EconTech chce přimět studenty ČVUT vyzkoušet si práci v reálném prostředí vybrané společnosti a naučit se týmově spolupracovat foto

Projekty doc. Dr. Michal Pěchouček, MSc. ì pechouce@fel.cvut.cz

Jak umělá inteligence bojuje s nepřátelským chováním? Metody umělé inteligence tradičně vykazují velkou míru úspěšnosti při použití v aplikacích které zpracovávají data různého charakteru, například v rozpoznáváni důležitých informací z medicínských dat (obrazů), vyhledávání dat na internetu či analýze různých podnikových informací (tzv. business intelligence). na ČVUT byli motivováni systémem vyvinutým na Univerzitě v Jižní Kalifornii, který podobným způsobem rozmisťuje létající maršály na letecké linky s nejvyšším rizikem unesení letadla. Podobný model je používán v systému CAMNEP, který se již delší dobu vyvíjí na ČVUT za účelem rozpoznávání podezřelého chování na počítačových sítich. Systém je zaměřen na vysokorychlostní páteřní sítě. O takové systémy mají zájem například v Jižní Koreji, kde je jedno z nejrychlejších internetových připojení na světě.

foto Počet

pirátských útoků u somálského pobřěží se za prvních šest měsíců letošního roku více než zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 Jedním z důležitých trendů poslední doby je použití metod umělé inteligence a specializovaných agentních technologií pro detekci nepřátelského chování, které lze z různých dat rozpoznat, a jeho následnou eliminaci. Příklady takového chování je narušení bezpečnosti počítačových sítí, teroristický útok na civilní letový provoz nebo pirátství v námořní dopravě. Problémy, které je potřeba v takových případech řešit, se zcela odlišují od klasických domén zpracování dat. Je potřeba nalézt v datech předem neznámé vzorce chování, které by mohly případně vést ke zneužití privátních informací, charakterizovat útok či narušení infrastruktury. Právě na specializovaných algoritmech výpočetního modelování protivníka, plánování v nepřátelském prostředí či metodách reprezentace důvěry a reputace jsou založeny komplexní obranné algoritmy.

Úřad pro námořní výzkum ve Spojených státech financuje zajímavý výzkumný projekt, během kterého výzkumnící z Centra agentních technologií katedry kybernetiky ČVUT zkoumají z dat dostupných na internetu pirátské chování a modelují ho jako složitý multiagentní systém. Takovéto chování je dále smíšeno s reálnými daty popisujícími lodní dopravu z databáze AIS a je vizualizováno v prostředí Google Earth. Hlavním cílem projektu je zkonstruovat metody, které budou schopny rozlišit nepřátelské chování od běžného a budou schopny statisticky předvídat nebezpečné zóny, představující veliké riziko přepadení. Takováto informace bude sloužit jako vstup do algoritmů založených na teorii her, jejichž cílem bude co nejefektivněji naplánovat trajektorie vojenských hlídek na moři a tímto minimalizovat riziko přepadení. Výzkumníci

Vývoj systému byl spolufinancován americkou armádou a nyní je výzkumě rozšiřován o algoritmy modelující chování případných narušitelů sítě, podobným způsobem jako v boji proti pirátství. V současné době společnost Cognitive Security vyvíjí systém ve formě produktu a bude ho poskytovat již existujícím zájemcům z průmyslu, což dokumentuje úzkou provázanost metod základního výzkumu a reálných problémů v průmyslové praxi.

foto Výzkumnící

z Centra agentních technologií katedry kybernetiky ČVUT zkoumají z dat dostupných na internetu pirátské chování, modelují ho jako složitý multiagentní systém a vizualizují ho v prostředí Google Earth podzim 2009 teCniCALL

REPORTÁŽ Ing. Radek Tichánek, Ph.D. ì Radek.Tichanek@fs.cvut.cz

Formule ČVUT a tým CTU CarTech poprvé startovaly Univerzitní tým CTU CarTech, složený ze studentů Českého vysokého učení technického v Praze, se po osmnácti měsících konstrukce, stavby a testování vozu poprvé zúčastnil závodu na německém okruhu Hockenheim. Tým CTU CarTech je historicky prvním a také jediným týmem z ČR, který startoval na této prestižní soutěži. Poměřil tak své kvality s ostatními 77 týmy z celého světa. Z tohoto počtu bylo jen 5 nových týmů v soutěži včetně našeho.

foto Zahajovacího

večera se účastnily všechny týmy, tedy přes 2000 lidí

středa 5. srpna Registrace týmů na okruhu začala ve 13.00. Jak jsme zjistili, je to paradoxně důležitá součást závodů, protože týmy podle pořadového čísla registrace nastupovaly na technickou přejímku. Výhoda nízkého registračního čísla spočívá v tom, že se tým dostane na technickou přejímku už ve čtvrtek a má podstatně více času na opravu konstrukčních chyb. Náš tým obdržel registrační číslo 74. Na technickou přejímku jsme mohli v pátek odpoledne. Večer se tým ubytoval v kempu vedle okruhu a proběhlo slavnostní zahájení soutěže.

čtvrtek 6. srpna Začala technická přejímka pro týmy s nízkými registračními čísly. Je to náročná, i když nebodovaná součást statických disciplín. Skládá se z prohlídky, kde porotci kontrolují téměř každou součást na voze, jestli vyhovuje pravidlům, testu naklápění, kdy při bočním náklonu 45° nesmí z vozu vytékat jakákoli kapalina a při náklonu 60° se vůz nesmí převracet. Dále se testuje hluk motoru, limit je 110 db. 12

podzim 2009 teCniCALL

Poslední zkouškou technické přejímky je zkouška brzd, které musí být schopné viditelně zablokovat všechna čtyři kola a nesmí při tom zhasnout motor.

trati, která má tvar osmičky. Najíždí se středem, jedou se dvě kola napravo a dvě kola nalevo. Hodnocený je druhý čas každého kola.

pátek 7. srpna

První jel trať Michal Strapko, který zajel nejlepší čas 5,9 s. Po jízdě si Michal stěžoval na chod spojkového a plynového pedálu, a tak mechaniky týmu čekala krátká oprava. Michal poté nastoupil do disciplíny akcelerace, která se jede na čas z 0 na 75 m s pevným startem. Tato disciplína se jela na cílové rovince okruhu Hockenheim. Michal zajel nejlepší čas 4,84 s. Poté nastoupil do těchto disciplín Lukáš Vojík, který v osmičce zajel stejný nejlepší čas jako Michal, což svědčí o dobré vyrovnanosti jezdců. Bohužel se projevila vada v chodu plynového pedálu, kvůli které šel Lukáš na výjezdu z osmičky do hodin. Mechanici se i s pilotem přemístili na trať akcelerace. V přípravách na akceleraci se však nepodařilo nastartovat motor, protože vodní čerpadlo vybilo baterku. Lukáš tím pádem nestihl nastoupit včas do akcelerace a přišel kvůli chybě týmu o možnost vylepšit Michalův čas. Mechanici přes poledne oživili baterku a tým se soustředil na odpolední test Mirka Hůly před disciplínou Autocross. Na testovací trati Mirek předváděl divácky atraktivní dravou jízdu. Došlo však k utržení závěsu levého předního kola.

Náš tým měl dobře technicky připravený vůz. Porotcům se nelíbilo pouze pár drobností, a tak i s opravou náš tým prošel technickou přejímkou ještě v pátek, s výjimkou testu brzd. Ty prošly bez nejmenších problémů na druhý pokus hned v sobotu ráno. Úspěšná technická přejímka se vyznačí nálepkami na přední části vozu. Je to lupa (prohlídka) černá se šipkami (naklopení), červená (brzdy) a žlutá (hluk). V průběhu dne probíhaly také ostatní bodované statické disciplíny Engineering Design Event, Cost Report a Business Plan Presentation. Engineering Design

Technická prohlídka vozu je součástí technické přejímky

foto

Event je z nich nejdůležitější. Porotci hodnotí inženýrský přístup ke stavbě vozu, vyspělost použitých technických řešení a celkovou kvalitu zpracování. V průběhu disciplíny porotci diskutují a ptají se členů týmu na použitá technická řešení. Disciplína trvá téměř hodinu a hodnotilo ji pět porotců. Ti hodnotili vždy část vozu a k diskusi si přizvali toho člena týmu, který danou část navrhoval.

Celý tým polilo horko, protože start Autocrossu se přiblížil

sobota 8. srpna Dopoledne byly na programu disciplíny Skid-pad a Acceleration. Skid-pad je jízda na předepsané

Mirek Hůla při disciplíně Endurance foto

REPORTÁŽ

trať, ale žluté vlajky vlály ještě v době, kdy úsekem projížděl Mirek. Situaci považoval za naprosto bezpečnou, a tak jel naplno. Traťoví komisaři to ale vyhodnotili jako prohřešek proti pravidlům a udělili přísný trest „stop and go“ na 60 s za to, že znatelně nezpomalil jízdu při vyvěšených žlutých vlajkách.

foto

Test stability vozu s jezdcem při náklonu 60°

a bylo potřeba auto co nejrychleji opravit a znovu udělat technickou prohlídku. V této fázi dne se nejlépe projevila připravenost týmu řešit technické problémy. Mechanici zapracovali bezvadně. V boxech se podařilo sehnat i náhradu prasklé části závěsu a po dvou hodinách bylo auto opět v perfektním stavu, připravené na technickou prohlídku. Ta proběhla bez zádrhelů a Mirek Hůla se mohl postavit na start Autocrossu. V této disciplíně jede každý jezdec pouze dvě kola na připravené trati a výsledek je kvalifikací do nedělního hlavního závodu. Nejlepšího času na kolo dosáhl Mirek: 63,83 s. Tento čas se podařilo vylepšit Danu Voborníkovi, který je jezdeckou jedničkou týmu, na 62,677 s. Po náročném závodním dni ještě mechanici preventivně vyměnili rizikové součástky na pravém zavěšení kola. Disciplína Autocross nás významně posunula ve výsledkové listině nahoru a po této disciplíně jsme byli nejlepšími nováčky v soutěži. Vyhlídky na nedělní závod byly slibné.

tabulka

Po černé vlajce se Mirek v pěti následujících kolech dostal do provozu. Za odpadávajícími auty neustále vlály žluté vlajky, kvůli čemuž Mirek ztrácel čas. Když se ke konci jeho jízdy trať uvolnila, opět se dokázal přiblížit svému nejlepšímu času 62,171 s/kolo,

Na závodě v Hockenheimu převažovaly německé týmy

Stát

počet týmů

Německo

Anglie

USA, Itálie

Austrálie

Nizozemí, Kanada, Rakousko, Finsko, Španělsko

Česká Republika, Maďarsko, Řecko, Švýcarsko, Švédsko, Rusko, Slovensko, Estonsko, Indie, Francie

Čekalo nás finále závodů – disciplína Endurance. Závodí se na trati podobné disciplíně Autocross. Vůz má před sebou vzdálenost 22 km, v jejíž polovině se střídají dva jezdci. Jede se na celkový čas závodu, od nějž se

který zajel ve třetím kole závodu. Při své jízdě dvakrát předjel pomalejší vozy a jednou byl předjet. Po výměně jezdců usedl do kokpitu Dan Voborník. V průběhu závodu byl jedenkrát

neděle 9. srpna foto

Engineering Design Event

odečítá čas 3 minuty, který zabere výměna jezdců.

Start Michala Strapka do disciplíny „Acceleration“ foto

První závodil Mirek Hůla. První kola se dostával do tempa a kolo za kolem vylepšoval časy. V šestém kole byly vyvěšeny žluté vlajky kvůli nepojízdnému vozu soupeře. Byl již 3 m mimo

předjet rychlejším vozem. Kolo se za ním držel, což mu pomohlo k dosažení jeho nejlepšího času 61,7 s/kolo. Protože se však agresivní jízda trestá také černou vlajkou (byla by celkově druhá a hrozilo vyloučení ze závodu) a Dan se soupeři už dost přiblížil, raději zpomalil. Naneštěstí se pak ještě podzim 2009 teCniCALL

Reportáž

foto V

krátkém čase hotová technická přejímka svědčí o dobré připravenosti vozu a týmu na soutěž objevily drobné potíže. Omylem si sáhl na total stop, čímž vypnul elektriku ve voze. Skoro celé kolo auto škubalo a nešla řadit jednička. V posledních dvou kolech se už projevil nedostatek paliva v nádrži a Dan se hlavně snažil dojet. Pro Dana skončil závod nešťastně přibližně 400 m před cílem, kdy palivo došlo úplně. Pro celý tým to bylo obrovské zklamání, protože disponoval spolehlivým vozem a v důležitých disciplínách byl schopen bojovat mezi nejlepšími 30 týmy. Náš tým si také dokázal dobře poradit s drobnými technickými potížemi. Těm se nevyhnul téměř žádný tým. Na trati jsme viděli hořící vůz, ulomené zavěšení zadního kola, tři z nejlepších týmů v závodě odstoupily kvůli technickým poruchám. Závod a celou soutěž vyhrál zaslouženě tým univerzity Stuttgart. Ten dosáhl v závodě nejlepšího času 53,9 s/kolo, průměr měl kolem 58 s/kolo. Naše nejlepší kolo bylo 61,7 s, průměrné i s penalizací „stop and go“ 68 s/kolo, což je o 16,5 % horší výsledek, než Stuttgart. Vítěz závodu obdržel 325 bodů. Podle odhadu by náš tým dostal o asi 58.5 bodů méně, tedy asi 266.5 bodů za disciplínu Endurance. Tento bodový zisk by náš tým vynesl celkově (po součtu bodů ze všech disciplín) 14

podzim 2009 teCniCALL

na pozici kolem 25. místa. Naše formule byla velmi dobře technicky připravená i přesto, že jsme toto vozidlo stavěli poprvé a byli jsme nováčky v silné konkurenci. Našemu týmu se v krátkém čase podařilo projít povinnými technickými přejímkami a úvodní soutěžní disciplíny nás klasifikovaly ve středu soutěžního pole. Velmi kladně hodnotím výkony jezdců a vozu v disciplíně Autocross, kde se nám podařilo získat prvenství mezi nováčky. Když uvážíme, že finálový závod dokončilo pouze 28 vozů a ze čtyř nejrychlejších týmů tři nedokončily z důvodů technických potíží, tak náš tým může být s výkonem v soutěži spokojený.

Hockenheimring je německý závodní okruh umístěný nedaleko města Hockenheim v BádenskoWürttembersku. V současné době je mimo jiné využíván zejména jako závodní okruh formule 1. Délka okruhu je 4,574 km a závod má 67 kol. Rekord z roku 2004 drží Kimi Räikkönen s časem 1:13,780 na jedno kolo. Nejvíce výher zde zažil domácí jezdec Michael Schumacher (4), ze stájí pak Ferrari (10).

Týmem CTU CarTech je vyvíjen sportovní vůz formulového typu splňující pravidla soutěže Formula Student/SAE. Jedná se o jednosedadlový vůz poháněný konvenčním spalovacím motorem o maximálním objemu 600 cm3 vybaveným restriktoremsání o průměru 20mm a výkonem 58kW při 12 000 1/min. Motor je umístěn v prostoru mezi jezdcem a poháněnou zadní nápravou − tzv. uprostřed. Základem navrženého vozu je prostorový svařovaný trubkový rám z konstrukční oceli, na kterém je uchycen motor s převodovkou a nápravy vozu. Rám vytváří bezpečný kokpit pro jezdce, který je krytý sklolaminátovou karoserií s žebry pro umístění chladičů. Všechna kola vozu jsou zavěšena nezávisle a odpružena pomocí pull/push rodů (zpracovávané varianty). Přenos točivého momentu z převodovky na hnací kola je realizován pomocí řetězového sekundárního převodu. Hnací náprava je vybavena diferenciálem typu Torsen. Všechna kola jsou brzděná pomocí kotoučových brzd.

Téma Doc. Ing. Vladimír Andrlík, CSc. ì Vladimir.Andrlik@fs.cvut.cz

Ing. Miroslav Jalový, Ph.D. ì Miroslav.Jalovy@fs.cvut.cz

Školicí středisko FESTO Fakulty strojní nabízí znalosti a vybavení Na konci letního semestru akademického roku 2008/09 proběhlo na půdě Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT slavnostní otevření Školicího střediska FESTO.

lických komponent nebo sestav.

foto Prototyp

plovoucího principu osy obráběcího stroje při současném pohybu nástroje vůči obrobku v laboratoři pohonů a elektrotechniky Pozvaní účastníci zastupovali širokou technickou veřejnost, pedagogy středních škol, akademické pracovníky, ale i odborníky z průmyslové praxe, kteří projevili zájem o doplňování a rozšiřování teoretických znalostí i praktických zkušeností. Slavnostní otevření bylo spojeno s uvedením účelně vybaveného pracoviště v nově zrekonstruovaných prostorách do provozu. Část nového vybavení byla pořízena v rámci projektu FRVŠ 2008. Jedná se o mechatronický variabilní manipulátor od firmy FESTO, s. r. o., vzniklý z úzké spolupráce Ústavu výrobních strojů a zařízení – FESTO, výukový systém Pneutrainer od firmy SMC Industrial Automation CZ s.r.o. pro zapojování základních pneumatických obvodů včetně proporcionální techniky a hydraulický agregát SA4-250 s příslušenstvím dodaný domácím výrobcem ARGO-HYTOS, s. r. o. Specifický agregát splňuje požadavky na dodávku tlakového oleje k několika pracovištím, mezi nimiž se nachází stand pro experimentální měření charakteristik hydrau-

Uvedený manipulátor je velmi originální svým pojetím. V konstrukci manipulátoru jsou využívány elektrické, pneumatické a hydraulické pohony, jež jsou ovládány programovatelnými automaty prostřednictvím ventilových terminálů. Komunikační a datový tok probíhá přes standardní rozhraní ethernet nebo zabezpečenou wifi síť. Unikátnost celého zařízení je zejména v porovnání různých prostředků, které mohou vykonávat identické úkony, nebo pro součinnost ve vzájemné interakci. Moderní vybavení laboratoří, ale především spolupráce s průmyslem na ústavu významně zvyšuje kvalitu výuky nejen studentů bakalářského oboru Výrobní technika, navazujícího magisterského oboru Výrobní stroje a zařízení, doktorského studijního programu Konstrukční a procesní inženýrství, ale také nabídne v rámci Školicího střediska FESTO kurzy celoživotního vzdělávání určené pro konstruktéry, technology, techniky a programátory z praxe. Rozsah možností ukazuje zaměření kurzů (seminářů), které je od druhého pololetí roku 2009

foto Laboratoř

hydrauliky a pneumatiky se zaměřením na návrh, simulaci a realizaci zapojení používaných v tekutinových mechanismech

foto Mechatronický

variabilní manipulátor od firmy FESTO, s. r. o. v laboratoři hydrauliky a pneumatiky možné absolvovat: Průmyslové roboty a manipulátory, Tekutinové mechanismy, Servopohony a regulace, Konstruování v CAD systémech, NC a CNC programování. Kurzy je možné absolvovat jednotlivě nebo v různých kombinacích, kde se projeví interdisciplinární provázanost. Spojení vhodně navržené rekonstrukce prostor a moderního vybavení bylo motivací pro vytvoření další oblasti odborné působnosti pracovníků ústavu a rozšíření stávající spolupráce nejen s Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a Porsche Engineering Services, ale také s průmyslem, což je v aplikačním výzkumu naprosto nezbytné. Je nasnadě, že takto široký záběr přinese ČVUT jako celku efekt neustálého zlepšování kvality výuky, výzkumu a jeho rychlý přenos do průmyslové praxe generující reálnou podobu inženýrských myšlenek.

podzim 2009 teCniCALL

Téma ing. Pavel Jurda, Ph.D. ì Pavel.Jurda@fs.cvut.cz

doc. Ing. Vladimír Andrlík, CSc. ì Vladimir.Andrlik@fs.cvut.cz

Vynález Fakulty strojní ČVUT vylepšuje transportní zařízení Dosavadní aplikace řešící problém výsuvu teleskopického ramene jsou založeny na použití nesynchronizovaných teleskopických vedení s použitím mechanických, hydraulických nebo pneumatických pohonných prvků. V těchto případech nelze výsuv spolehlivě polohovat a řídit. Patent byl podaný na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Komplikované vysouvání – zasouvání se projevuje ve zvýšené míře především u hydraulického systému. Dosud známá řešení mají značné problémy při oboustranném výsuvu. Z ekologického hlediska je nevýhodné, že zde existuje možnost úniku hydraulické kapaliny. Stávající konstrukce jsou rozměrné a mívají složitou strukturu a konstrukční komplikace při vytváření soustavy pro teleskopickou plošinu. To má za následek zvýšení hmotnosti a rozměrů konstrukce, zrychlení plynulého pohybu, především zasouvání, zvýšení nároků na obsluhu a údržbu, snížení úrovně životnosti a spolehlivosti. Uvedené nedostatky jsou do velké míry odstraněny teleskopickými jednotkami řemenového a šroubového provedení podle přihlášek vynálezu PV2006-437 a PV2006-438 z 3. července 2006. foto Prototyp

lineárního teleskopického výsuvu se vzájemnou přenosovou vazbou nominovaný na Zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2008 Teleskopická ramena nejrůznějšího provedení se vyskytují v mnoha zařízeních. Například jako transportní zařízení v autojeřábech či zakladačích. V průmyslové oblasti to mohou být výsuvná ramena manipulátorů. Nevýhodou nesynchronizovaných jednotek je především nekontrolovatelný pohyb vysouvajících se částí, které mohou v rámci pracovních cyklů váznout v různých polohách realizovaného teleskopického výsuvu. Střední výsuvné stupně jsou tak často neovládané. Vzhledem ke své konstrukci mají menší polohovací přesnost a vznikají problémy zejména u velkých výsuvů. 16

podzim 2009 teCniCALL

Model vynálezu Ústavu výrobních strojů a zařízení je tvořen dvěma navzájem propojenými lineárními jednotkami poháněnými pouze jedním elektrickým pohonem. Navržené lineární jednotky synchronizují teleskopický výsuv a využívají dva odlišné principy – řemenový a šroubový mechanismus. První motoricky poháněná lineární jednotka se vysouvá ve vertikálním směru a její synchronizace je založena na odvození pohybu následných dílů za využití vazby pomocí odvalování prvku po stacionárním podkladě. Druhá lineární jednotka má odvozen pohyb od první jednotky a pracuje v horizontální poloze. Její princip synchronizace je založen na rotaci pohybového šroubu transformující se na posuv a rotaci následných prvků konstrukce.

Teleskopické jednotky podle tohoto technického řešení naleznou uplatnění ve strojírenství, stavebnictví, zdravotnictví, v oblasti průmyslových robotů a manipulátorů, v transportní technice. Zejména jsou vhodné v oblastech, kde jsou potřeba dlouhé výsuvy oboustranně ovládané, přesné polohování a podobně. Jedná se tak o nemocniční techniku, jež umožňuje šetrné přemísťování pacientů. Dále o teleskopické kamerové jeřáby, výsuvné mostní konstrukce, uzavírání vrat těžkých konstrukcí, pohon modulárních teleskopických ramen a plošin, hasičské a kosmické výsuvné techniky při splnění těch nejpřísnějších ekologických podmínek. Podobný systém teleskopického výsuvu je řešen v rámci studie jako mechanismus výdejních automatů, kde by se oproti používaným mechanismům ušetřilo až 40 % zástavbového prostoru. Zajímavá by byla aplikace teleskopického kamerového jeřábu či manipulační technika ve zdravotnictví. V rámci vývoje byla navržena řada variant těchto jednotek.

foto Prototyp

šroubové jednotky

téma Ing. Ladislav Kolařík ì Ladislav.Kolarik@fs.cvut.cz

Nová laboratoř Fakulty strojní pro metalografické zkoušky Pro zvyšující se potřeby výuky materiálové problematiky konkrétních výrobků a s ní související zvětšující se objem výzkumných prací byla na Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze znovuzprovozněna nebo nově vybudována řada laboratoří zabývajících se různými oblastmi beztřískových strojírenských technologií a jejich vyhodnocováním. časné době vybavena moderními zařízeními pro přípravu metalografických výbrusů od renomovaných světových firem Buehler a Struers a pro vyhodnocení připravených vzorků slouží invertované mikroskopy Carl Zeiss a Axio Observer D1m. Laboratoř vznikla především pro potřebu vyhodnocování vzorků svarových spojů, vytvořených v mezifakultní laboratoři výuky svářečských technologií, která byla otevřena v roce 2008 ve spolupráci s ostatními fakultami ČVUT a která je umístěna na půdě Ústavu strojírenské technologie.

foto Ing. Marie Válová

u brusky/leštičky Phoenix Beta s automatickou hlavou Vektor od firmy Buehler Od roku 2007 je pod vedením skupiny svařování systematicky budována také nová, moderní metalografická laboratoř, která byla postupně vybavována díky grantovým projektům COST, FRVŠ a rozvojovým projektům MŠMT. V současné době probíhá řešení investičního grantového projektu FRVŠ s názvem „Inovace metalografické laboratoře“, v jehož rámci byla laboratoř plně vybavena a uzpůsobena pro ruční i automatickou výrobu metalografických vzorků z libovolných kovových i nekovových materiálů včetně adekvátního záznamu (odpovídajícího dnešním možnostem techniky) a dalšího vyhodnocování. Metalografická laboratoř je v sou-

Pracoviště ale zároveň slouží i pro potřeby ostatních skupiny tohoto ústavu, zabývajících se technologiemi slévání, tváření a povrchových úprav, dále zpracováním a výrobou plastů, kompozitů a výzkumem tribologických vlastností. Za poslední dva roky zde byla úspěšně řešena celá řada praktických úloh v rámci diplomových a disertačních prací a mnoho dalších různorodých výzkumných úkolů, jako např. zjišťování možností několikanásobných oprav při svařování hliníkových konstrukcí, problematiku svařitelnosti žárupevných niklových slitin pomocí laserového svařování, vliv způsobu povrchového zpracování na tloušťku a strukturu povlaku žárového zinku, měření tlouštěk povlaků na kompozitních materiálech pro letecký průmysl, vliv způsobu odlévání na strukturu hořčíkové slitiny AZ91, vyhodnocení vad vznikajících při tváření šroubů z titanových slitin, vyhodnocování struktury a výskytu mezikrystalové koroze u odlitků z kobaltových slitin apod. Problematika makroa mikrostrukturních zkoušek, měření velikosti povrchových vrstev bylo před zprovozněním

nové metalografické laboratoře řešeno především ve spolupráci s Ústavem materiálového inženýrství FS, se kterým i nadále úzce spolupracujeme. Nejnověji také v rámci projektu s názvem „Innovative Centre for Diagnostics and Application of Materials at CTU in Prague“, kde by se odborníci měli zabývat problematikou tribologických zkoušek. Pro velký zájem ze strany výzkumných, výukových i průmyslových institucí, nejen o metalografii, ale i o další mechanické a materiálové zkoušky a NDT kontrolu materiálů i hotových součástí obecně, je jsou naše laboratoře otevřeny nejen pro potřeby veškerých součástí ČVUT v Praze (a ostatních českých univerzit, se kterými úzce spolupracujeme), ale i všem dalším externím zájemcům o tyto služby – tj. metalografie, včetně základních mechanických zkoušek a hodnocení povrchu materiálu na laserovém konfokálním mikroskopu Olympus Lext 3000. Do budoucna bychom chtěli pokračovat s výzkumnou a výukovou činností v uvedených oblastech, například zvládnutím dalších speciálních metalografických technik a dovybavením optických vyhodnocovacích zařízení, abychom udrželi naše laboratorní vybavení na špičkové světové úrovni.

foto Struktura

špičky damascénského nože ve zvětšení 200× podzim 2009 teCniCALL

rozhovor Mgr. Andrea Vondráková ì vondrako@vc.cvut.cz

„Dnešní složité senzorické systémy umožňují přesná a citlivá měření, o kterých se nám kdysi jen zdálo…“ … aneb o měření, senzorice a plantografu s prof. Ing. Jaromírem Volfem, DrSc., z Ústavu přístrojové a řídicí techniky Fakulty strojní ČVUT teploty, musím snížit příkon tepla pro ohřev, aby mi kotel nevybuchl. Bez měření vibrací řádově v milimetrech nemůžu obrábět s mikronovou přesností. Při obrábění se ohřívají nástroje i obrobek a vlivem teploty se rozpínají. Výrobek pak zchladne a měl by jiný rozměr, pokud bych neprovedl příslušnou kompenzaci změn rozměrů vzhledem k teplotě.

foto „Plantograf

je snímač, který měří rozložení tlaků mezi ploskou chodidla a snímačem. Umožní zjistit, zda stojíte správně, nebo chybně, určí vaše těžiště, správné držení těla, plochost nohy a skoliózu páteře, dynamiku kroku a podobně,“ říká prof. Volf. „Umí ale měřit i rozložení tlaků mezi pneumatikou auta a vozovkou.“ Čím se v Ústavu přístrojové a řídicí techniky zabýváte? Začínal jsem elektrotechnikou, přešel jsem na měřicí techniku a v současné době učím technická měření a speciální senzoriku v češtině i angličtině. Jedná se o měření všech základních fyzikálních veličin, které jsou pro strojaře důležité a často se s nimi setkávají. Za daných možností si musí zvolit správný senzor, znát jejich chyby. Nemohou například použít senzor, který má dlouhou časovou konstantu, pro měření rychlých dějů. Nebo přímo ukazující mechanické senzory 18

podzim 2009 teCniCALL

nejsou vhodné pro automatizaci. Kde všude se podle vás projevuje důležitost měření? Bez měření nejde obecně regulovat. Musíte mít vždy zpětnou vazbu od vnějšího prostředí. Pokud se člověk pohybuje ve vnějším prostředí, snímá zrakem, co se kolem něj děje, a podle toho informaci vyhodnocuje. Když vidím přijíždějící auto a budu rozumně uvažovat, tak před něj neskočím. To je zpětná vazba. Zrakem jsem zjistil, že auto přijíždí. Stejná situace je v technických procesech. Když dosahuji maximální

A kromě obrábění, k čemu jsou pro strojaře měření využitelná? Například pro proudění. Nedávno jsme zpracovávali zprávu o přesnosti měření na předávacích stanicích ropovodu Družba mezi slovenskou a českou stranou. Rozdílný objem ropy na straně předávající a přijímající měl výrazné ekonomické důsledky. Chyba byla jednoznačně v měření a šlo o to, zjistit kde. Ne každý měřicí přístroj je ale vhodný pro konkrétní médium a pro dané podmínky. V těžkých průmyslových podmínkách například nemůžeme použít měřidlo určené pro přesná laboratorní měření. Dalším příkladem je nedávný pád airbusu letícího do Francie, kde byly použity pravděpodobně nevhodné měřicí sondy pro měření rychlosti. Letecké společnosti na to byly upozorněny a měly rychloměry vyměnit. Chyby se objevují i u senzorů v kosmické technice, protože simulace podmínek nikdy přesně nepostihne realitu. To se pak řeší vývojem nových senzorů a jejich výměnou. Měřením je rovněž

rozhovor

nutné potvrdit matematické modely, neboť použití neúplně ověřených modelů může vést k chybným závěrům, případně až k tragickým důsledkům. Opět zde nemusíme chodit daleko do minulosti. Bez senzorů by se dnes neobešel automobilový průmysl. Měří se otáčky, komprese… Pedál plynu je polohový snímač a z jeho polohy se vyhodnocuje, kolik paliva má být vstříknuto do motoru. Nebo snímáte teplotu vinutí transformátoru a motoru. Dokonce i obyčejný vysavač a pračka mají ochranu vinutí, aby neshořely. V okamžiku, kdy se přehřejí, se vypnou. Musíte počkat, než se zchladí, a pak můžete pokračovat. Velký význam má senzorika v lékařské technice. Bez ní by se neudělala jediná diagnóza, např. s využitím ultrazvukových metod nebo magnetické rezonance. V počítačové tomografii se už nepromítá na fotocitlivý materiál, ale na senzorové pole, které snímá průchod rentgenového záření a vyhodnocuje se elektronickým systémem. Dnešní složité senzorické systémy umožňují přesná a citlivá měření, o kterých se nám kdysi jen zdálo. Když se vrátíme k vašemu měření průtoku ropy, jak jste se k této práci dostal a jak dopadla? Byl jsem požádán, abych se stal členem komise expertů složené z odborníků české a slovenské strany. Tvořili ji zástupci průmyslu a univerzitních pracovišť. Výsledkem byl expertní posudek, v němž jsme zhodnocovali přesnost a stáří měřidel, kalibrace a jejich umístění. Na základě posudku uzavře česká a slovenská strana smlouvu a dohody, jak by měřicí stanice měly vypadat, aby nedocházelo k finančním rozdílům předávané ropy. Jak dlouhá byla cesta ke vzniku plantografu, který je spojován s vaším jménem? Začali jsme vývojem snímačů pro robotiku, to se psal rok 1978. Úkolem mojí diplomové a kandidátské práce bylo vytvořit snímač v dlani umělé ruky robotu a metody, které budou snímat rozložení tlaků. Ruka pak byla schopna rozpoznat předmět, který drží, z jediného uchopení. Japonci

na to potřebovali šest uchopení. Senzorům a snímačům jsem se věnoval dál. Většina senzorů byla vytvořena na bázi vodivého elastomeru. Do silikonového materiálu je vmíchán uhlík nebo železný prach. Tím, jak elastický materiál stlačujete, se zrníčka dostávají blíže k sobě, začnou se dotýkat a mění se elektrický odpor. A to je princip, na němž je založen náš plantograf. V devadesátých letech vznikl ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy nápad vytvořit snímač, který by měřil rozložení tlaku. Senzory jsme měli vymyšlené, a tak jsme vytvořili konstrukci snímače. Abychom věděli, co všechno by měl snímač umět, konzultovali jsme práce s Klinikou rehabilitačního lékařství vinohradské nemocnice a se sportovními lékaři. Na jeho vývoji jsme spolupracovali i s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. První měření probíhala pro sedačky paraplegiků, zda správně sedí a zda je správně vytvarovaná. Když si sednete na tvrdou podložku, veškerá hmotnost spočívá na dvou částech pánve. Při nepohodlném sezení začnete po deseti minutách hledat místo, jak si sednout. A to je špatně, protože se začnete zabývat tím, jak si sednout, nikoliv tím, čemu se máte věnovat, třeba řízení vozidla. Sedačka v autě musí mít rozložení tak, aby nebylo koncentrováno do několika málo bodů, ale aby se tlak těla rozložil rovnoměrně mezi

stehny, zadečkem a sedačkou. Přístroji jsme dali obchodní název plantograf, protože se na něj objevily první zakázky a chtěli jsme jej přihlásit i do soutěže Inovace roku. Jak se plantografu daří dnes a kde o něj projevili zájem? V současné době pracujeme v laboratořích na verzi Plantografu V08. Ta má úplně jiné uspořádání elektrod a elektroniku. U současné verze V07 je vlastní deska, shodná s verzí V05, jiná je ale komunikační elektronika s počítačem a software. Počítáme s tím, že tuto verzi V08 budeme patentovat, ale ještě ji nemáme dotaženou do fáze, abychom ji mohli prodat. Plantograf využívá Vojenský rehabilitační ústav ve Slapech, kde mají nejnovější verzi softwaru i snímače. Technická univerzita v Liberci dělá s našimi dvěma plantografy výzkum pro Škodovku v Mladé Boleslavi. Měří s nimi v osobních autech opěradlo a sedadlo pro pohodlí řidiče. Má ho i rehabilitační klinika ve vinohradské nemocnici, katedra anatomie a biomechaniky Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, kde na něm měří sportovce, a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Zájem o plantograf projevili i v nemocnici Na Bulovce, ale nakonec odstoupili od koupě kvůli ceně. Celý rozhovor s prof. Volfem si můžete přečíst na www.tecnicall.cz

prof. Ing. Jaromír Volf, DrSc. absolvoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT, obor technická kybernetika. Specializuje se na senzorovou techniku, elektrotechniku a elektroniku, taktilní čidla a snímače pro automatizaci, robotizaci, medicínu a biomechaniku a na metody rozpoznávání taktilní informace. Přihlásil přes 30 vynálezů a patentů. Je vedoucím katedry elektrotechniky a automatizace na Technické fakultě ČZU v Praze, dále je předsedou národního výboru IMEKO (International Measurement Confederation), členem generální rady IMEKO, členem mezinárodního výboru IMEKO TC17, členem oborové komise Elektronika na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Získal Cenu Inovace roku 1998, čestné uznání v Inovaci roku 2005, Stříbrnou medaili Fakulty strojní Technické univerzity Košice 2003 a Medaili Who is Who 2007. podzim 2009 teCniCALL

Téma Ing. Miroslav Jalový, Ph.D. ì Miroslav.Jalovy@fs.cvut.cz

Jak se uplatní vysokotlaké membrány? Mezi tenkostěnné konstrukční prvky spadá membrána, která při využití svých předností poskytuje prostor k bohatým konstrukčním možnostem. Nalezení vhodných aplikací vysokotlaké membrány včetně její výroby je jedním z úkolů výzkumné činnosti na Ústavu výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze. Konkrétněji se danou oblastí zabývá v rámci řešitelského týmu řadu let Ing. Miroslav Jalový, Ph.D. běžně vyskytují řadu let, ale s určitými omezeními, jako jsou například nízká pevnost, životnost, přenos silových účinků do konstrukce prvku a další. Vzhledem k vysoké pevnosti membrány se pro aplikace nabízí oblast hydraulických systémů, především převodníků, a to hydromotorů a hydrogenerátorů. „Začali jsme systematickým způsobem nejprve s návrhem prototypu membránového hydromotoru s malým zdvihem,“ říká Ing. Miroslav Jalový, Ph.D. „Vzhledem ke zkušenostem s výrobou, experimenty a montáží samotné membrány vzal výzkum rychlý spád a vygradoval v membránový hydromotor I. generace (MHM-I.G). Základní měření vykazovala zdvih 4,5 mm a vyvození síly 10 kN při zachování kompaktních rozměrů. Obdobná koncepce s uvedenými parametry se v současné době v průmyslu nevyskytuje.“

foto Ing. Miroslav

Jalový, Ph.D., názorně ukazuje extrémní rozdíly v provedeních tekutinových motorů, kde miniaturizované provedení je jednoduché, lehké naproti výkonnějšímu typu s odolnou konstrukcí. V návaznosti na podání přihlášky vynálezu evidované jako PV2007215 Membránový element v roce 2007 byl odstartován cílený aplikovaný výzkum zaměřený na praktické využití vynalezené pevné, ale poddajné membrány. Zkušební vzorky kruhového tvaru s obvodovou výztuží mají tloušťku podle použité výztuže a matrice řádově v jednotkách milimetrů. Membrána se navrhuje podle konstrukčních požadavků s uvažováním budoucího využití v tekutinových prvcích. V této oblasti se membrány 20

podzim 2009 teCniCALL

Během výzkumu se objevily i nedostatky, které ale pomohly ke zdokonalenému návrhu následujícího prototypu motoru II. generace (MHM-II.G). Parametry se posunuly výrazně výše, vyvinutá síla dosahuje až 30 kN, což jednoznačně ukázalo na fakt reálného využití. Principiálně se v MHM obou generací mění tlaková energie na mechanickou, respektive výstupní sílu na pohyblivé pístnici. Samotnou konstrukci lze využít také v inverzním pojetí. Po přivedení vnějšího akčního prvku vykonávajícího přímočarý vratný pohyb budící membránu je možné provozovat motor v generátorickém režimu jako vysokotlaké membránové čerpadlo. Přednosti konstrukčních aplikací tekutinových prvků s vysokotlakou membránou jsou nesporné.

Patří mezi ně především kompaktní rozměry, snadná výroba a montáž konstrukce, vysoká pevnost, životnost a samotěsnicí vlastnost membránového elementu, která umožňuje eliminaci často nespolehlivého dynamického těsnění s redukcí pohybujících se hmot. V dané oblasti proběhl základní výzkum s následným aplikováním na reálných funkčních prototypech, pro které v současné době Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT ve spolupráci s Centrem spolupráce s průmyslem ČVUT v Praze hledá uplatnění v průmyslové praxi, což je z akademického pojetí stále nelehkým úkolem.

foto Reálné

provedení membránových motorů I. a II. generace. Zdokonalený model MHMII.G, který se oproti I. generaci liší snadnou montáží a demontáží, dále ve spojitě přestavitelném zdvihu i během zatížení, a zejména vyšší úrovní pracovního tlaku.

Téma doc. dr. ing. peter jurči ì peter.jurci@fs.cvut.cz

Výzkumné centrum ICDAM se představuje Za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj vzniká od roku 2008 na Fakultě strojní ČVUT v Praze Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů (ICDAM). Centrum se nachází v prostorách Ústavu materiálového inženýrství na Karlově náměstí a plně funkční bude v lednu roku 2010, kdy se předpokládá ukončení pilotního provozu pořízených technologií tak, aby mohly plnit svou funkci ve výzkumu a vývoji materiálů. a povlaků duplexních. Tyto povlaky se používají zejména pro zpracování nástrojů pro práci za studena a za tepla, v automobilovém, leteckém průmyslu, pro bioimplantáty a v dalších aplikacích. Centrum je koncipováno tak, aby mohla probíhat aktivní spolupráce s průmyslem včetně průmyslového výzkumu a vývoje, komplexní expertizní činnost, školení pracovníků v oblasti materiálů a jejich zpracování atd. Pracovní tým je tvořen významnými pracovníky v oboru s rozsáhlou experimentální a publikační činností s praktickými zkušenostmi, ale i mladými vědeckými a odbornými pracovníky. foto Jednotka

pro duplexní povlakování Flexicoat 850 Hlavním zaměřením centra je základní i aplikovaný výzkum kovových a nekovových materiálů včetně povrchového inženýrství. Novým pilotním zařízením centra je jednotka pro duplexní povlakování Flexicoat 850 od firmy Hauzer, která kombinuje plazmovou nitridaci a metodu fyzikální depozice z plynné fáze (Physical Vapour Deposition – PVD) tenkých povlaků. Součástí centra jsou navazující laboratoře umožňující komplexní vyhodnocení širokého spektra vlastností materiálů, vrstev a povlaků (jako je metalografická laboratoř, laboratoř světelné a elektronové mikroskopie, tribologická laboratoř a laboratoř materiálových vlastností).

Společně s moderním přístrojovým a diagnostickým vybavením nabízí centrum atraktivní prostředí pro rozvoj vědy a výzkumu a jeho realizaci v rámci národních a mezinárodních projektů, jako jsou projekty zadávané Grantovou agenturou ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Evropskou unií (rámcové projekty, Eureka, COST, Kontakt) apod. Pracoviště je svým zaměřením otevřené pro spolupráci s různými pracovišti jak v ČR, tak v zahraničí zabývajícími se materiály.

foto Není

povrch jako povrch. Porovnejte třeba povrch francouzských Alp a zkorodovaný povrch titanové slitiny VT6, nebo nástrojovou ocel Vanadis 6 s duplexní vrstvou.

Pro další informace o centru navštivte internetové stránky www.icdam.fs.cvut.cz

Technologické zařízení umožňuje nanášení libovolných kombinací povlaků, včetně multivrstvých povlaků, gradientních povlaků podzim 2009 teCniCALL

téma PROF. ING. JAROMÍR HOUŠA, DRSC. ì j.housa@rcmt.cvut.cz

VCSVTT je výzkumná základna pro obor výrobních strojů Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) bylo založeno při FS ČVUT v roce 2000, kdy získalo státní podporu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na vybudování nové výzkumné základny. výzkum vysoce výkonných, přesných, spolehlivých a ekologických strojů a jejich komponent, výzkum vlastností obráběcích strojů, jejich měření, monitorování a hodnocení a konečně výzkum perspektivních, výkonných a ekologických výrobních strojů. V letech 2004 – 2008 bylo VCSVTT zapojeno jako spoluřešitel do dvou projektů 6. RP EU – ECOFIT a HardPrecision, čímž prokázalo, že je již respektovaný pracovištěm evropské úrovně. Za osm let existence Centra obhájilo celkem 18 mladých pracovníků své disertační práce. V letech 2007 – 2008 se VCSVTT aktivně podílelo na založení velké České technologické platformy STROJÍRENSTVÍ a malé Technologické platformy Strojírenská výrobní technika, které obě úspěšně zahájily svou činnost. foto Horizontální

CNC frézka H50 vyvinutá ve spolupráci s TAJMAC-ZPS, a.s. Zlín Cílem Centra je provádět výzkum a také vychovávat nastupující generaci mladých odborníků pro obor výrobních strojů. V rámci tohoto projektu byla vybudována akreditovaná zkušební laboratoř vybavená špičkovou měřicí technikou pro měření přesnosti obráběcích strojů, teplot a teplotních polí strojů, statických a tepelných deformací, přesnosti chodu vřeten frézek a soustruhů, vibrací a hlučnosti strojů. Dále byl postaven experimentální stroj LM-2 pro zkoušky a ověřování uzlů vysoce dynamických strojů. Byl teoreticky i experimentálně propracován nový způsob uspořádání řízené osy NC stroje, tzv. plovoucí princip, a byla vykonána řada dalších teoretických a experimentálních prací v oblasti pohonů. Ve spolupráci s průmyslem byly postaveny dva stroje s vestavěným laserem – obráběcí centrum MCVL 1000 Laser a nástrojařská frézka FNG 50 CNC Laser. VCSVTT má hlavní pracoviště na FS ČVUT

podzim 2009 teCniCALL

v Praze a tři oddělená pracoviště na VUT Brno, TU Liberec a ZČU Plzeň. Projekt je po celou dobu řešení podporován podniky Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (nyní Svaz strojírenské technologie SST), které také na řešení projektu spolupracují a výsledky práce VCSVTT nejvíce využívají. Propojením všech významných pracovišť v oboru a zapojením podniků SST do projektu je umožněno lépe zaměřit výzkum na potřeby českého průmyslu, vytvářet odpovídající koncepci výzkumu, propojit vzájemně se doplňující přední české odborníky a jejich výzkumné týmy. V roce 2004 získalo VCSVTT státní podporu na dalších pět let. Zaměření nového projektu bylo formulováno na základě sledovaných vývojových trendů ve světě a ve spolupráci s českým průmyslem strojírenské výrobní techniky. Projekt zahrnuje tři tematické okruhy -

Začátkem letošního roku předložilo VCSVTT žádost o prodloužení projektu do roku 2011. Plán výzkumu na roky 2010 a 2011 navazuje na projekt současný a je vytvořen zejména podle strategie oboru obráběcích strojů na roky 2008 – 2015, kterou vytvořilo VCSVTT spolu s podniky SST a třiceti dalšími experty z oboru. Tato strategie sleduje záměry CECIMO (Sdružení evropských výrobců obráběcích a tvářecích strojů) a aktuální trendy. Na dosaženou obbornou úroveň a poznatky získané v období řešení projektu chce VCSVTT navázat i v období po roce 2011, a dosaženou odbornou úroveň chce využívat i po ukončení řešení projektu, a proto bude tento cíl sledovat i po roce 2011, kdy pravděpodobně přejde na částečné institucionální financování s vysokým podílem finančních prostředků ze spolupráce s průmyslem strojírenské výrobní techniky. Podrobnější informace o VCSVTT na internetové adrese www.rcmt.cvut.cz.

Téma doc. Ing. Jiří Hozman, Ph.D. ì hozman@fbmi.cvut.cz

Umělý pacient je efektivní pomůckou při výuce Nelékařské zdravotnické profese jako například biomedicínský technik, optometrista, fyzioterapeut či radiologický asistent jsou typickými představiteli zdravotnických studijních oborů na mnoha vysokých školách. jako ke skutečnému pacientovi. Umělého pacienta lze využít jak pro technické, tak i pro netechnické zdravotnické profese. Například budoucímu biomedicínskému technikovi můžeme simulovat jistou závadu na přístroji a při práci s umělým pacientem můžeme tuto závadu odhalit podle příznaků na pacientovi. Naopak u takových oborů, jakým je Zdravotnický záchranář, je možné nastavit u umělého pacienta téměř jakýkoli stav včetně charakteristiky pacienta. Navíc lze pomocí doplňkového zařízení zaznamenávat veškeré aktivity celého týmu, což následně umožňuje potřebnou úroveň hodnocení a též vysvětlení, kde je třeba postupovat odlišně apod.

foto Umělý

pacient je efektivní pomůckou při výuce budoucích lékařů, techniků ve zdravotnictví a bioinženýrů K tomu je však třeba, aby je to simulátor ECS (Emergency vysoké školy zajistily plnohodCare Simulator) fy METI. Je notnou praktickou výuku, jak to prvním pořízeným v ČR. Jedná předepisuje platná legislativa. se o pokročilou technologii, která spojuje modelování, simulaci Na Fakultě biomedicínského a konkrétní realizaci. Uvedený inženýrství ČVUT (FBMI) je model ve srovnání s ostatními jednou z priorit laboratorní výuka obdobnými produkty jako jediný v nově vybudovaných laboratořích spojuje kromě cirkulačního a reodpovídajících současným spiračního systému také neurovývojovým trendům. Hlavním muskulární a centrální nervový. cílem FBMI je vytvořit podTím je chování modelu zcela mínky pro získávání praktických reálné, se všemi klinickými přídovedností a návyků studentů. znaky patologických a život ohroProto je snahou fakulty postupně žujících stavů (reakce zorniček, vybudovat simulovaná pracoviště víček, suprese dýchání, komjako ARO či JIP a operační plexní reakce na farmaka a jejich sálek a vytvořit tak pro studenty kombinace apod.). zdravotnických oborů téměř reálné podmínky pro praktickou Simulátor umožňuje připojení více výuku. Hlavním nástrojem pro reálných systémů, např. i defirealizaci uvedených cílů jsou brilátoru, manžetového tonometru modernizované výukové metody apod. U uvedeného simulátoru podpořené vhodnými technickými lze předpokládat velký potenprostředky, metodickými postupy ciál ve výuce díky komplexnosti či novými výukovými pomůckami. simulací. U umělého pacienta je k dispozici simulovaný pacientský Jednou z takových pomůcek je monitor. Konkrétně to znamená, i pacientský simulátor neboli tzv. že pouze některé zdravotnické umělý pacient. V případě FBMI elektrické přístroje lze připojit

Velkou předností je možnost vytvářet tzv. scénáře, které vlastně tvoří seznam jednotlivých parametrů daného subsystému pacienta. Je možné využívat i předdefinované scénáře, které vytváří stavy a situace pacientů, které přesně odpovídají chování v reálném životě. Toto výukové prostředí je praktickou ukázkou velmi vhodného školicího centra i pro ostatní nelékařské zdravotnické profese, které nemají žádnou možnost trénovat praktické návyky. I díky těmto praktickým výukovým metodám fakulta připravuje kvalitní absolventy s širokým rozhledem, kteří jsou do praxe velmi dobře připraveni. Projekt byl podporován meziuniverzitním projektem MŠMT C34 ve spolupráci s 1. LF UK a FBMI ČVUT s názvem Národní virtuální laboratoř UK a ČVUT simulátorů pro výuku biomedicíny – Tvorba simulátorů a jejich využití ve výuce lékařů, zdravotníků, techniků ve zdravotnictví a bioinženýrů.

podzim 2009 teCniCALL

Projekty Ing. Monika Barton, MBA ì barton@muvs.cvut.cz

Nový Zéland vítá české studenty distančního vzdělávání Největším problémem lidí pracujících v manažerských pozicích je nedostatek času. Přesto jsou právě tito lidé nuceni se neustále vzdělávat, protože oblast řízení patří k těm, které se permanentně vyvíjejí. Udržet si náskok před konkurencí je záležitostí nejen stále se zdokonalujících technologií, ale čím dál víc je zapotřebí i kvalitní znalostní a dovedností zázemí vedoucích pracovníků. Jak ale skloubit náročnou práci s potřebným vzděláváním tak, aby zbyl čas i na rodinu, přátele a koníčky? která na katedře managementu působí jako akademický pracovník, se domnívá, že ano. Právě z jejího popudu katedra managementu navázala novou spolupráci se Southern Institute of Technology (SIT) z Nového Zélandu v oblasti distančního vzdělávání.

foto Vzdálenost

ČVUT od Southern Institute of Technology v novozélandském Invercargillu nijak nebrání spolupráci v oblasti distančního vzdělávání mezi oběma institucemi Odpovědí může být nový projekt katedry managementu Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Tento ústav má se vzděláváním manažerů bohaté zkušenosti, například jako poskytovatel jednoho z prvních MBA programů v České republice. „Od roku 1991, kdy jsme vznikli, se manažerská práce opravdu velmi změnila,“ potvrzuje Ing. Barbora Joudalová, MBA, která katedru managementu vede. „Tomu pochopitelně odpovídají i mnohem větší požadavky manažerů na vzdělávací programy. Dnešní vedoucí pracovníci kladnou výrazně vyšší důraz na aktuálnost informací, jejich praktickou aplikovatelnost v konkrétním podnikatelském prostředí a klíčovým kritériem pro výběr vzdělávacího programu je bezesporu jeho efektivita. Manažeři jednoduše řečeno požadují maximum za co nejnižší časovou – a s tím zejména v posledním roce spojenou i finanční – investici,“ dodává Ing. Joudalová Je něco takového vůbec možné? Ing. Monika Barton, MBA PCC, 24

podzim 2009 teCniCALL

Nový Zéland je od České republiky opravdu hodně vzdálený. Monika Barton k tomu říká: „Když se podíváte na mapu, Nový Zéland je opravdu daleko. Studovat tam pojedete jen tehdy, pokud to pro vás bude mít opravdový význam. Proto je většina novozélandských vysokých škol na velmi dobré úrovni – chtějí-li přitáhnout mezinárodní studenty, musejí být schopny jim nabídnout velmi příznivý poměr kvalita/cena.“ SIT má svůj hlavní kampus v Invercargillu, což je nejjižněji položené místo na Novém Zélandu, takže to pro něj platí dvojnásob. Před čtyřmi lety z důvodu zkvalitňování služeb studentům začal SIT nabízet distanční vzdělávání, původně jako podporu velkému počtu Novozélanďanů žijícímu v zahraničí. Dnes tvoří studenti distančního vzdělávání více než 50 % všech jejich studentů. A nejde zdaleka jen o studenty z Nového Zélandu nebo Austrálie. Tato forma je velmi populární u asijských studentů, kteří tak mají možnost získat za velmi přijatelný poplatek kvalitní vzdělávání oficiálně uznané v 54 zemích světa. Česká republika je první zemí v Evropě, která začala oficiální spolupráci se SIT. „Jsme na to velmi pyšní,“ říká Monika Barton. „Můžeme nabídnout mezinárodní kvalifikaci na všech úrovních vysokoškolského studia, jenom v oblasti Business lze studovat čtyři úrovně od certifikátu až po mezinárodní diplom.

Podle prvních ohlasů se zdá, že velký zájem bude i o program Adult Training and Education.“ „Na programech SIT oceňujeme především to, že mají velikou podporu, co se týče programových materiálů,“ upozorňuje PhDr. Hana Brožková z katedry managementu MÚVS. „Přitom student může studovat kdekoliv a kdykoliv, vše je přístupné online, a to dokonce i tehdy, pokud internetové připojení není nejrychlejší.“ Studenty SIT jsou totiž i zájemci z tak exotických destinací, jako jsou Cookovy ostrovy, kde je přístup k internetu relativně omezený. Teri McClleland, vedoucí distančního vzdělávání SIT, k tomu podotýká: „Jde nám o to, aby naše vzdělávání bylo dostupné opravdu všem, i těm, kteří nemají zrovna nejnovější laptop. Někteří naši studenti mají možnost připojení jen přes telefonický dial-up a i těm musíme být schopni poskytnout servis.“ Hana Brožková k tomu dodává: „Velkou výhodou je také možnost začít studovat několikrát do roka. Termíny jsou zpravidla vypisovány 4-6× ročně, takže zájemce nemusí čekat celý rok na opětovné otevření programu.“ Další informace o distančním vzdělávání mohou případní zájemci získat na www.muvs.cvut.cz

foto Kampus

v Invercargillu

projekty Ing. Etienne Samoura, MBA ì samoura@tic.cvut.cz

Inovace a transfer technologií – zkušenosti z Dánska Skandinávské země mají dlouholetou tradici v aktivitách propojujících vědu a inovace s komercializací. V České republice sílí snahy v této oblasti, a proto se České vysoké učení technické v Praze ve spolupráci s Central European Center for Management Innovation rozhodlo uspořádat ve dnech 13. a 14. října na půdě ČVUT Česko-dánské dny s mottem „Stavíme mosty mezi výzkumem a praxí – české a skandinávské zkušenosti“ pod záštitou prorektora Jaroslava Kuby. Svou účast na semináři přislíbila i ministryně školství Miroslava Kopicová. Organizace semináře se ujalo Technologické a inovační centrum ČVUT, které má dlouholeté zkušenosti v oblasti inovací a v současné době soustřeďuje

svou pozornost právě na transfer technologií.

a Technologické a inovační centrum ČVUT v Praze budou takové iniciativy podporovat a propagovat.

Cílem semináře je navázat spolupráci technických univerzit v národním a mezinárodním měřítku, podělit se o znalosti a nejlepší postupy pro zintenzivnění kontaktů mezi akademickou a komerční sférou. Jedním ze záměrů setkání je vybudovat fungující síť propojující dánskou a českou stranu. Dále se předpokládá vybudování katalogu záměrů, který bude sloužit k rozvinutí aktivit ve výše zmíněných oblastech. Na to budou navazovat kreativní skupiny, semináře a návrhy konkrétních projektů.

foto Česko-dánské

Dánský Central European Center for Management Innovation

dny s mottem „Stavíme mosty mezi výzkumem a praxí české a skandinávské zkušenosti “ podporuje dánské Central European Center for Management Innovation

Mgr. Natálie Šeborová ì seborova@fel.cvut.cz

Grantový kalendář na míru Už vás nebaví každý týden brouzdat hromadami internetových stránek a zjišťovat, jaké grantové výzvy to či ono ministerstvo či implementační agentura právě vyhlásila? Čekáte marně na vyhlášení dotačního programu s rozepsanou projektovou žádostí a v momentě, kdy odjíždíte na dovolenou, výzvu na měsíc otevřou a vy po návratu svůj projekt opět nestíháte podat? Vyprávěl vám kolega o skvělém grantu, který by se vám býval velmi hodil, ale vy jste o jeho existenci neměli ani potuchy? Takové situace už by se vám v budoucnu stávat neměly. Centrum spolupráce s průmyslem, fungující již téměř rok na Fakultě elektrotechnické otevírá od září novou službu z oblasti grantového poradenství. Na stránkách www.csp.cvut.cz/Granty/Kalendar si můžete vytvořit svůj vlastní „grantový“ profil a centrum vám každý měsíc zašle grantový kalendář s právě otevřenými výzvami šitými na míru vašim potřebám. „Kalendář je určen jak zaměstnancům univerzity, tak firmám, které mají zájem s univerzitou spolupracovat,“ řekla TecniCallu Jana Peroutková, manažerka grantového servisu Centra spolupráce s průmyslem. Jeho specialisté se zaměřují na konzultace projektových návrhů a vyhledávání vhodných příležitostí ke grantovému financování, a to zejména v oblastech aplikovaného

výzkumu, transferu technologií, vzdělávání zaměstnanců a podpory inovačního podnikání v malých a středních podnicích. „Od pravidelného monitoringu výzev šitého na míru konkrétním pracovištím a firmám si slibujeme zejména prohloubení spolupráce mezi univerzitou a průmyslem. Na mnohé aktivity, které si firmy obvykle tvrdě platí, jako je nákup nových technologií, špičkový výzkum apod., mohou v rámci společných projektů s ČVUT získat velkou část prostředků z veřejných zdrojů. V našem monitoringu se objevuje i mnoho výzev, které mohou využít vědci z ČVUT, např. pro financování svých výzkumných záměrů, rozvoj pracoviště, vybavení laboratoří či spolupráci s podniky nebo ostatními univerzitami,“ vysvětluje Jana Peroutková hlavní myšlenku, která

za zrodem grantového kalendáře stála. CSP pro vás navíc zajistí i další služby spojené s podáním projektových žádostí o grantové financování. Pokud bude třeba, bude s vámi projekt konzultovat, poskytne vám asistenci při sestavování rozpočtu či kompletaci povinných příloh apod. Od svého vzniku v říjnu již CSP konzultovalo či sestavilo grantové žádosti v celkové hodnotě 230 mil. Kč. Z toho jsou stále v hodnocení žádosti ve výši 190 mil. Kč, v hodnocení již uspěly žádosti ve výši 22 mil. Kč. Grantový kalendář je další službou, kterou chce centrum podpořit výzkumné aktivity univerzity a zejména spolupráci vědeckých týmů s průmyslem.

podzim 2009 teCniCALL

partnertsví Alexandra Hroncová ì hroncova@vc.cvut.cz

ČVUT + obuv Prestige = Nejprestižnější škola CMYK varianta

středních škol. ČVUT je chce zaujmout netradiční formou oslovení prostřednictvím nejnovějších komunikačních kanálů, výrobce obuvi Prestige zase novými modely, které navazují na klasický známý model bílých polobotek s modrými pruhy. „Naším cílem, stejně jako cílem ČVUT, je sdělit dnešním teenagerům, že nejsme zastaralá firma,

můžeme změnit dogma vnímání obou našich značek“, dodává Ing. Navrátil. O povědomí a oblibě obuvi Prestige mezi stávajícími studenty ČVUT hovoří i to, že si sami studenti založili na sociální síti Facebook profil univerzity, který má v podtitulku „ČVUT − nejprestižnější škola v ČR :-)“. Výrobce obuvi Prestige se podílí na nové kampani ČVUT s názvem Oriloaded, která je součástí konceptu Sedm statečných z ČVUT. Středoškoláci, kteří se jí budou chtít zúčastnit, mohou získat limitovanou edici obuvi s logem kampaně.

jednobarevná varianta - positive

jednobarevná varianta - negativ

foto Návrh

nové podoby prestižek od studentky Michaely Beránkové z ateliéru Designu obuvi a oděvů VŠUP v Praze dal podnět k nové obchodní strategii společnosti MOLEDA Obuv Prestige by si dost možná zasloužila zápis do Guinessovy knihy rekordů, jelikož po dobu 25 let neprošla žádnou designovou změnou, a přesto výrobní linky nestačí dnes pokrývat všechny požadavky obchodníků i cílových spotřebitelů. Na poli módního průmyslu a v době finanční krize se jedná v podstatě o unikát. Řada „skalních nosičů prestižek“, jak je sama nazývá Jolana Němcová, která je zodpovědná za marketing obuvi Prestige, se nachází zrovna mezi studenty ČVUT. “V současné době vnímáme zvýšený zájem o klasické modely Prestige, a to překvapivě zrovna mezi mladší generací ve věku 18 až 23 let. Tento fenomén není náhodný, souvisí s retro vlnou oblíbenou mezi dnešní mládeží. Naprosto stejnou obuv, kterou nosili jejich rodiče v 70. letech, můžou nosit dnes i oni,” říká Jolana Němcová.

inzerce

ČVUT a obuv Prestige mají společné i to, že obě instituce v současnosti pracují na kampaních, které mají změnit vnímání obou značek mezi cílovou skupinou, kterou jsou právě -náctiletí a studenti

která je jen pro ‚divné‘ lidi a jejich rodiče, ale že máme co nabídnout zejména těm mladším a že nabídka našich produktů je široká. Na našich webových stránkách, kde jsou všechny nové modely, z nichž jsme některé vyvíjeli společně s UTB Zlín a UMPRUM Praha, si dokonce sami mladí lidé můžou navrhnout svoji vlastní prestižku“, říká Ing. Jaroslav Navrátil, ředitel společnosti MOLEDA, která obuv Prestige vyrábí. „Proto jsme byli rádi, když nás ČVUT oslovilo, jelikož společně

Více naleznete na stránkách výrobce www.prestizky.cz a webu nové kampaně ČVUT pro studenty středních škol www.oriloaded.cz

foto Jeden

z nových typů prestižek dle návrhu studenta ateliéru designu obuvi Juraje Šušky z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

POZOR!!! Pokud máte zájem podpořit projekt Univerzitní mateřské školky ČVUT, kupte si skutečně netradiční nástěnný kalendář ČVUT na rok 2010! 12 žen zaměstnaných na ČVUT vás během roku 2010 dovede k tajemnému cíli :-))) Kalendář vytvořil přední český grafický arteliér Drawetc. ve spolupráci s fotografem Václavem Šircem. Kalendář si mohou zakoupit jednotlivci i společnosti, cena kalendáře je 199,- Kč. Podpořte technické vzdělání dětí předškolního věku :-)) Sledujte www.kalendarcvut.cz

projekty Ing. Petr Hofman ì hofmanp2@fel.cvut.cz

Trainingpoint – váš partner pro vzdělávání v technických oborech Žijeme v době informační společnosti, kdy hlavním motorem ekonomiky je efektivní práce s informacemi a další vzdělávání je základní předpoklad pro zajištění konkurenceschopnosti a dalšího rozvoje. Současná recese potřebnost a nutnost investic do výzkumu, vývoje a vzdělávání jen zdůrazňuje, tyto devízy totiž představují rychlý start a náskok před konkurencí, až krize odezní. ných českých i nadnárodních firem telekomunikačního trhu. Aplikovaný vzdělávací systém je atraktivní jak pro školitele a jejich pracoviště, tak pro celé ČVUT, kterému zvyšuje prestiž a prezentuje univerzitu jako otevřenou instituci nabízející i další formy vzdělávání. Výhodnost spolupráce akademické a komerční sféry se potvrzuje.

foto Trainingpoint

organizuje školení pro firmy z IT/Telco oboru i pro veřejné instituce Školicí centrum Trainingpoint, působící při Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, zkušenosti se vzděláváním má – úspěšně školí již od roku 2006. Portfolio svých služeb neustále rozšiřuje a dbá na zvyšování jejich kvality. Solidní základy Není pochyb, že akademická půda ČVUT má v oblasti vzdělávání komerční sféře co nabídnout, jen je třeba tento potenciál umět využít. Zkušenosti týmu Trainingpointu toto dokazují – od spolupráce s experty ČVUT při přípravě a vývoji školení, přes zpracování grafických podkladů, zajištění marketingu, uzavření obchodního případu, po zajištění realizace kurzů. Systém školení Trainingpointu byl pilotně ověřen na oblasti telekomunikací – nabízíme 40 kurzů od přehledových (určených např. managementu) až po vysoce odborné pro technické experty. Školení absolvovaly stovky účastníků a díky jejich spokojenosti se Trainingpoint stal stálým partnerem význam-

Nové směry Trainingpoint však svou nabídkou nezůstává jen u telekomunikací. Naopak, usiluje o rozšíření portfolia školení i do jiných technických oblastí. V katalogu již najdete novou nabídku kurzů z oblasti mikroelektroniky a elektronického návrhu čipů, která byla připravena ve spolupráci s katedrou mikroelektroniky. Jedná se zatím o tři kurzy s rozdílným stupněm odborné úrovně. Hodí se jak pro ty, kteří se chtějí o světě mikroelektroniky dozvědět více, tak i pro ty, kteří se s elektronickým návrhem již setkali. Účastníci se mohou vnořit do světa nanometrů a písku proměněného v zlato ASICů a SIPů nebo mikroprocesorů. V přípravě jsou kurzy projektového managementu, technologie RFID, systému UNIX, portálových technologií, uvažujeme o vytvoření nového standardizovaného tréninku na tzv. otevřenou verifikační metodiku (OVM) pro přezkoušení správnosti návrhů integrovaných digitálních obvodů. Práce je dost a zájemci z komerčního světa už začínají pošilhávat, počkejme si na výsledky.

V rámci operačního programu Praha Adaptabilita právě připravil projekt, jehož cílem je zlepšit jejich schopnosti a dovednosti v šíření výsledků jejich práce a řízení týmů. Vybraní pracovníci budou absolvovat tréninky a kurzy pro zlepšení manažerských dovedností, komunikačních schopností, prezentačních technik a cizích jazyků. Bude také připraveno pět tematických workshopů z oblastí inovativních technologií pro osvětlení trendů v těchto oborech za účelem vnímání vědecké práce v širším kontextu. Projekt bude podporovat účast vědců na konferencích a jejich zapojení do projektů a vědeckých sítí. Školicí centrum podporuje svou činností i celoživotní vzdělávání. Systém celoživotního učení rozvine na Fakultě elektrotechnické v rámci připraveného Rozvojového projektu MŠMT v roce 2010. Pokud byste se o Trainingpointu chtěli dozvědět více, neváhejte nás kontaktovat. Jsme otevřeni spolupráci i v jiných technických oblastech. Pokud máte zájem o školení, které není v katalogu, obraťte se na nás – díky silnému univerzitnímu zázemí nabízíme přípravu školení nebo workshopů na míru dle vašich požadavků a specifikací. Více informací naleznete na www.trainingpoint.cz

Vzdělávání nás nikdy neopustí Trainingpoint v oblasti vzdělávání nezapomíná ani na vědecké a výzkumné pracovníky ČVUT. podzim 2009 teCniCALL

projekty Ing. arch. Michal Kutálek ì kutalek@nextlevelstudio.cz

Robotic Mesh postaví dům Robotic Mesh je první fází výzkumu architekta Michala Kutálka. Probíhá na Fakultě architektury ČVUT a dokonce zkoumá možnosti samosestavitelnosti konstrukcí pomocí robotických systémů. Pokročilejším příkladem digitální architektury a pravděpodobně také prvním využitím „parametrického designu“ je budova zvukové bariéry v Utrechtu, jež byla dokončena v roce 2006. Architekt Oosterhuis zde navrhl 1,5 km dlouhou organicky zprohýbanou stěnu. Koncept parametrického návrhu je založen na jednoduchém ovládání křivek a popisu parametrického vztahu mezi délkou, výškou a hloubkou bariéry. Na území ČR je prvním realizovaným příkladem parametrického designu organicky generovaný podhled v Cafébaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště z roku 2008. Společně s Viktorem Johanisem jsme zrealizovali 3D parametrický model, jenž byl řízen několika kritérii: počtem a tvarem řídících křivek, rádiusy těchto křivek, počtem a průřezem lineárních prvků, ze kterých byla organická forma seskládána. Počítač zde není používán pouze pro „zvizualizování“ rukou navržené formy, ale stojí od počátku procesu návrhu až po vygenerování výrobních výkresů. foto Jednolivé

robotické prvky (písty) jsou seskládány na rovině a poté vztyčeny vlastní silou V devadesátých letech nastal prudký rozvoj softwaru. V architektuře nástup 3D modelovacích programů a výkonných počítačů znamenal možnost experimentování s formou. Architekt již nebyl omezován svou rukou a kresebnou zdatností a mohl se pustit do mnohem náročnějších tvarových kreací. Postupně lze vypozorovat „roztékání“ dekonstruktivistické formy, které v té době prosazovala např. Zaha Hadid či Peter Eisenman. První pionýři digitální architektury, mezi něž patří Greg Lynn, Kas Oosterhuis nebo Lars Spuybroek, tvořili své vize v 3D virtuálním rozhraní. Z počátku nebylo možné tyto 28

podzim 2009 teCniCALL

odvážné projekty pro jejich tvarovou náročnost a konstrukční neuchopitelnost realizovat. Musely být vytvořeny dokonalejší softwarové nástroje, které by dokázaly divokou geometrii popsat a do zdánlivého chaosu vložit několik určujících pravidel. Mezi první takovou realizovanou stavbu patří např. Muzeum vody v Neeltje Jans v Nizozemsku z roku 1997. Architektura zde nevychází ze základních geometrických útvarů jako krychle, koule, kužel nebo jehlan tak, jak často bývalo zvykem. Počítač umožnil virtuální 3D model různě roztahovat, naklánět, deformovat a současně výslednou geometrii dostatečně popsat pomocí algoritmů.

Jak je patrné, s rozvojem freeform a digitální architektury vyvstal problém uskutečnitelného a snadného převádění virtuálních – digitálních 3D modelů do fyzického prostoru. V současné době se téměř veškerá energie zaměřuje na CAD/CAM technologie využívající softwarově řízené frézy, lasery a další obráběcí stroje. Technologie Rapid Prototyping, které dokážou v omezeném měřítku vymodelovat jakýkoliv 3D tvar, jsou stále finančně velmi náročné, a proto v oblasti stavitelství zůstávají ve většině případů pouze u výroby modelů a drobných prototypů spojovacích elementů apod. Komponenty digitálně – sofistikovaně – navržené architektury jsou vyráběny automatizovanými systémy. Zde ale digitální sofistikovanost končí…

Jednotlivé komponenty jsou většinou ručně spojovány dělníky (analogovou cestou) a dochází k řadě nepřesností a nedokonalostí. Aby bylo dosaženo precizního výsledku, proces výstavby nemůže být oddělen od procesu výroby a návrhu. Digitální tendence musí prostupovat jednotlivými fázemi života budovy – od návrhu na základě vstupních dat přes výrobu konstrukčních komponentů, výstavbu, udržitelnou životnost až po přestavbu (změnu uživatele, změnu funkční náplně). Projekt Robotic Mesh je první fází výzkumu, jenž probíhá pod pedagogickým vedením architekta Miloše Floriána z Fakulty architektury ČVUT

a na kterém spolupracuje i architekt Viktor Johanis. Jedná se konkrétně o zaměření na tvarovou přizpůsobitelnost konstrukce v prvé části výzkumu, využitelnou např. pro výstavní stánky či konstrukce nad koncertní pódia, popř. využití pro kinetické fasády. Síťovina Robotic Mesh je tvořena upravenými písty, které přečerpáváním kapaliny roztahují a stahují své „tělo“ a díky tomu, při kolaborativním chování, umožňují změnu morfologie celé konstrukce. Hlavním přínosem systému je možnost aplikace jednoho stejného technologicky nenáročného a sériově vyráběného prvku, z něhož je možno vytvářet téměř nekonečné množství tvarově rozmanitých struktur. Ty jsou limitovány pouze počtem,

foto Mezi

jednotlivými prvky jsou vypnuty roztažitelné stínící membrány z ETFE fólie, které se přizpůsobují tvarovým změnám

velikostí a roztažitelností jednotlivých prvků. Struktura je schopna tvarové změny i v rámci vztyčené konstrukce. V současné době probíhá hledání optimálního konstrukčního řešení s návazností na statickou bezpečnost celé konstrukce a vyhledání kritických míst konstrukce. Následně by měl být vyroben prototyp několika prvků, aby tak v praxi byla prověřena tvarová přizpůsobivost a zároveň tuhost konstrukce. Výzkum by měl pokračovat dále cestou hledání možnosti nezávislého pohybu a samosestavitelnosti autonomních elementů vybavených částečnou umělou inteligencí.

foto Roztažitelnost

oboustranného pístu na principu přečerpávání kapaliny

foto Každé

čtyřúhelníkové pole má jedinečný rozměr, kterého je dosaženo díky přizpůsobujícím se pístům

foto Ukázka

tvarových možností konstrukce, noční pohled. podzim 2009 teCniCALL

PLYN JE IN Řidiče automobilů na stlačený zemní plyn (CNG) už dnes nikdo nepovažuje za „divné“. Vždyť s takovými vozy jezdí celebrity, a dokonce vlády apelují na jejich provozování ve státní správě. Automobilky uznaly, že auta na plyn zažijí boom, a začaly je vyrábět. Hitem budoucích let je tedy automobil na stlačený zemní plyn, který již vyrábějí mnohé světové automobilky, často v kombinaci s benzinem. Na českém trhu se nabízejí s CNG například ﬁaty, volkswageny, mercedesy, opely či citroëny. Škoda Auto představila prototyp CNG modelu Octavia, domácích vozidel v těchto verzích se tak snad dočkáme.

CNG: Levný, ekologický a bezpečný Neznamená to samozřejmě, že benzinu a motorové naftě odzvonilo, ale zásoby ropy jsou ve světě mnohem omezenější, než je tomu u zemního plynu. Trend zavádění alternativních paliv, která nebudou vyráběná na bázi ropy, je dlouhodobý. Také proti škodlivinám, která produkují automobily s klasickými motory, vede Evropská unie trvalý boj. Jeho výsledkem jsou přísné požadavky na výrobce jak automobilů, tak pohonných hmot, které se budou stále stupňovat. Nesporně však mají společného jmenovatele: zdražují výrobu a více zatíží kapsy řidičů. V roce 2020 se má v EU nahradit 20 procent tradičních kapalných paliv těmi alternativními. Nejvíce po ruce, nejlépe technicky připravené, ekologicky výhodné a dokonce levné pohonné hmoty, jsou k mání pouze na bázi zemního plynu. O tom, že loni nastal zřejmě bod obratu ve využívání zemního plynu v osobní dopravě i v České republice, svědčí aktuální čísla. Energetická skupina RWE prodala v roce 2008 ze svých plnicích stanic celkem jeden milion metrů krychlových CNG, což představuje meziroční nárůst o téměř 100 %. Koncem roku 2010 by se pak podle odhadů

Výhody zemního plynu • Je levný, náklady na provoz automobilu na CNG jsou nižší proti tradičním pohonným hmotám. • Má vysoké oktanové číslo, nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity. Do zemního plynu se nepřidávají aditiva ani karcinogenní přísady. • Technologie zemního plynu je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi vyzkoušená. • Ekologická zátěž je několikanásobně nižší. Produkce emisí pevných částic (popílku) a oxidů síry je prakticky nulová. Spalováním zemního plynu rovněž nevznikají karcinogenní látky jako polyaromatické uhlovodíky (PAU), aldehydy a aromáty. Výrazně nižší jsou emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého. • Vozidla na CNG jsou podle mezinárodních bezpečnostních zkoušek bezpečnější než vozidla používající benzin, naftu či LPG. • CNG umožňuje zamezit únikům nafty ze systému – zemní plyn si nikdo domů neodnese v kanystru ani ho jednoduše nepřelije do nádrže jiného vozidla. • Zemní plyn nekontaminuje půdu v důsledku úniku ze zásobníku – šíří se směrem vzhůru. • CNG vozidla již dnes splňují normu Euro 5, která začne platit od roku 2010. existovaly plnicí stanice, protože by k nim neměl kdo jezdit. Cesta z tohoto labyrintu není snadná, ale po třech letech lze říci, že řada problémů, kvůli nimž se u nás s automobily na zemní plyn nejezdilo ani v době, kdy už to ve světě nebylo výjimečnou věcí, odpadla.

Ekologie se může také vyplatit Na českém trhu se prodává minimálně 22 typů osobních automobilů na CNG. Na úze-

mí ČR je nyní 19 plnicích stanic, ale jen letos jich má přibýt dalších 14 a v roce 2013 mají být umístěny podél všech hlavních silničních tahů. Díky legislativní podpoře (spotřební a silniční daň) je CNG téměř o polovinu levnější než motorová nafta a benzin. Návratnost zvýšených nákladů na pořízení vozidla je tak poměrně rychlá a každý k si ji může jednoduše spočítat v návazno návaznosti na počet kilometrů, které každoročně ujed ujede. Do loňského loňské roku byly od silniční daně zcela osvoboze osvobozeny jen vozy na elektrický pohon, nyní to platí mj. i pro CNG. Nulová spotřební daň na CNG C je uzákoněna do roku 2012, pak se b bude zvyšovat, ale v roce 2020 se dos dostane na pouhých 2,35 Kč/m3. Pro srov srovnání: u benzinu je dnes spotřební d daň 11,84 Kč. Cena vozidel na CNG, pře především v kombinaci s benzinovým či naf naftovým motorem, se již blíží rámci cen obl oblíbených dieselových automobilů.

Plnicí Pl niicíí stanice CNG na území ČR České plynárenské unie mohlo v tuzemsku prodat celkem již více než 12 milionů m3 CNG. CNG se začal v ČR komerčně využívat v automobilech až v roce 2006. Do té doby tu ale existoval začarovaný kruh: nebyla vozidla na CNG, protože by je nebylo kde plnit (pozor, zemní plyn se plní, benzin a nafta se čerpají!). Ne-

Praha (dvě stanice), Liberec, Plzeň, České Budějovice, Hradec H Králové, Prostějov, Frýdek-Místek, Znojmo, Jeseník, Ostrava, Tábor, Brno, Mladá Boleslav, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Semily, Milovice. Letos by se mělo otevřít cca. 14 nových CNG stanic – v Havířově, Třebíči, Plzni, Liberci, České Lípě, na D1 u Humpolce, v Brně, Trutnově a v Pardubicích. Tři stanice CNG budou zprovozněny v Praze ve Vysočanech, v Modřanské ulici a na Evropské třídě v Ruzyni. Na další období jsou naplánovány stanice např. v Kladně, Lounech, Nymburku, Opavě, Břeclavi, Valašském Meziříčí, Písku, Jindřichově Hradci, Jihlavě, Vysokém Mýtě, Olomouci, Chebu a další městech.

KDO SE VOZÍ S CNG? „Zatímco třeba benzin a propan-butan řadí hasiči do první třídy požární nebezpečnosti, zemní plyn je zařazen dokonce až do té poslední, do čtvrté. To se bohužel málo ví, lidé si propan-butan a zemní plyn často pletou,“ uvádí známá herečka a moderátorka Eva Aichmajerová, která jezdí vozem Fiat Multipla s pohonem na CNG. „Všichni bychom se měli chovat k životnímu prostředí šetrně. Byla bych ráda, aby bylo více mladých lidí, kteří si uvědomí stejně jako já, že chovat se ekologicky je velmi snadné,“ zdůrazňuje Eva Aichmajerová. V ekologickém vozidle

na zemní plyn jezdí také herec Pavel Nový, který ještě nedávno nevěděl, kdy opustí invalidní vozík. Jeho luxusní vůz VW Touran pohání dvoulitrový čtyřválec s výkonem 80 kW (109 k) s maximálním točivým momentem 160 N.m/3500 min–1. „Nerozhodl jsem se teď, protože je to módní. Nechci hlásat, že je to jen ekologické, je to hlavně o ﬁnancích. Při dnešních cenách paliv prostě jezdit za polovinu na CNG je nejlepší volba. Zemní plyn také šetří motor auta,“ říká Pavel Nový. S vozidly na zemní plyn jezdívá často celý tým HC Olymp. Ekologickým CNG automobilům fandí i herec Martin Dejdar.

Statistika Ve světě jezdí na zemní plyn více než 9,5 milionu vozidel v 60 zemích. Jejich počty rostou, v Evropě např. více než 20procentním tempem ročně. V České republice, kde bylo využívání těchto vozidel dosud velmi nízké, jsou přírůstky až stoprocentní. Vozů na CNG jezdí v ČR zhruba 1400, hybridní pohon má několik desítek aut. V roce 2020 by v Evropě mělo jezdit zhruba 23,5 milionu CNG vozidel. Zatímco LPG lze natankovat na zhruba 500 místech a benzin a naftu u 3000 pump, čerpadel se zemním plynem jsou zatím pouze dvě desítky. Tento poměr se však postupně mění. Například v Německu již mají 800 plnicích stanic na zemní plyn.

ENERGIE PRO VAŠI KARIÉRU SPECIALISTÉ PRO ENERGETIKU, PLYNÁRENSTVÍ A IT ANALYTICI PRO OBCHOD, MARKETING, PORTFOLIO MANAGEMENT, FINANCE OBCHODNÍCI PRO PÉČI O ZÁKAZNÍKY V CELÉ ČR

Požadavky – Vysokoškolské vzdělání, směr ekonomie, matematika, IT, energetika, technologie plynárenství – Aktivní znalost angličtiny, němčina vítána – Znalost MS Ofﬁce, Excel na pokročilé úrovni – Zkušenost s rozvojem a implementací SW nástrojů výhodou – Vhodné pro absolventy – pracovní zkušenost v průběhu studia vítána

– Orientace na detail, analytické a strategické myšlení, pečlivost – Smysl pro týmovou práci – Flexibilita Nabízíme – Zajímavou práci v mezinárodním prostředí stabilní společnosti Aktuální informace o pracovních příležitostech – nabídkách na: www.rwe.cz

foto Text

projekty doc. Dr. Ing. Jiří Matas ì matas@fel.cvut.cz

Někdo se dívá Cílem počítačového vidění je vytvořit senzorické systémy, které by počítačům poskytly smysl zraku. Rozdíl v možnostech robota se zrakem a bez něho si dokáže představit každý, kdo zažil, s jakými problémy se musí vypořádat nevidomí při orientaci v prostoru, při nalézání objektů a manipulaci s nimi. Aplikací počítačového vidění je mnoho a brzy se s nimi setkáme na každém kroku. Centrum strojového vnímání katedry kybernetiky na FEL ČVUT patří v této oblasti do celosvětové špičky. Širokému nasazení počítačového vidění dlouho bránily ceny kamer a velké nároky na paměť a výkon procesoru. Dnes algoritmy počítačového vidění běží dostatečně rychle i na úsporných procesorech v mobilním telefonu či v digitálním fotoaparátu. Potřebný hardware, typicky videokamera, je buď

Mnoho úspěšných aplikací je v dopravě: od počítání aut po rozlišení osobních, nákladních aut a autobusů až po zjišťování, zda měřícím místem neprojelo kradené auto. Algoritmy trojrozměrné rekonstrukce umožňují z obrázků spočítat tvar a rozměry objektů

vacích problémů, kde jsou klíčové otázky typu „co je na tomto snímku?“ a „kde to je?“. V této oblasti jsou schopnosti člověka zatím nepřekonané. Současné rozpoznávací systémy dovolují jen řešení speciálních úloh. V centru byly například řešeny problémy detekce obličejů či detekce a rozpoznávání dopravních značek.

Detekce dopravních značek v obraze z kamery integrované v automobilu. Spolehlivá detekce umožňuje zapamatování aktuálních dopravních omezení a varování řidiče při jejich nedodržení. Práce vznikla ve spolupráci s automobilkou Toyota. foto

součástí cílového zařízení, jako u většiny mobilních telefonů nebo některých notebooků, nebo jej lze pořídit za zanedbatelnou cenu. Mnoho čtenářů zná fotoaparáty, které ostří na obličeje, nebo čekají na úsměv, což vyžaduje spolehlivou a rychlou detekci obličeje. Algoritmus vědci hledali dvacet let, implementován v běžné spotřební elektronice byl asi za pět let. Podobný charakter má zavádění mnoha aplikací počítačového vidění – limitujícím faktorem jsou náklady na vývoj. Tyto jednorázové náklady se rozloží při velkém počtu použití. Je-li počítačové vidění aplikováno opakovaně, je velmi levné, a proto se prosazuje v mnoha oblastech. Použití počítačového vidění pro sledování dobře demonstruje systém, který měří vzdálenost uběhnutou fotbalistou při zápase. 32

podzim 2009 teCniCALL

neexistujících. Centrum se podílelo na rekonstrukci sochy amerického prezidenta Wilsona, která byla zničena nacisty za 2. světové války. Z dochovaných fotografií bylo možné získat polohy klíčových bodů v prostoru. S pomocí těchto údajů vytvoří sochař věrnou repliku, která bude opět stát před Wilsonovým nádražím. Aplikace najdeme i u rozpozná-

Počítačové vidění se uplatňuje v oblasti interakce člověka a počítače. V centru byl vyvinut systém, kde pohyby kurzoru (myši) jsou řízeny pohyby hlavy. Potřebuje jen jednu webkameru, jakou lze pořídit za pár set korun, a mnoho notebooků ji má vestavěnou. Systém pracuje bez kalibrace na uživatele, bez omezení na typ nebo polohu kamery. Použití bezkontaktní myši je nespočetně: ovládání

Z historických fotografií byl zrekonstruován neúplný model sochy W. Wilsona s podstavcem. Ze sádrové busty, jediným zachovaným fragmentem předlohy sochy, byl vytvořen přesný model hlavy. Z těchto dvou modelů byly odhadnuty důležité rozměry původní sochy nezbytné pro vytvoření její co nejvěrnější kopie (historická fotografie © Albin Polasek Foundation). foto

Počítačové vidění je vědní obor, zabývající se získáváním informace z obrázků a jejich sekvencí (filmů, videí), z obrázků snímaných mnoha kamerami a získaných různými druhy kamer, nejen optických, ale i infračervených, z tomografů, ultrazvuku. v oblasti rozpoznávání pro firmu Microsoft. Vývoj algoritmu detekce obličejů probíhal ve spolupráci s firmami Samsung a Hitachi. V oblasti základního výzkumu publikujeme v časopisech s nejvyšším impact faktorem v oboru, pravidelně máme zastoupení na nejlepších konferencích v oboru, získali jsme řadu cen. Podílíme se na řešení celé řady evropských projektů. Systém pro detekci a rozpoznávání obličejů. Software detekuje obličej v obraze, následně odhaduje věk a pohlaví jedince (žena – ružový čtverec, muž – modrý čtverec). foto

počítače, který je fyzicky nedosažitelný – za sklem, ve výšce, pro hendikepované osoby, v prostředí „špinavých rukou“ nebo „rukou, které se musejí věnovat jiné činnosti“. Díky soutěži DARPA Grand Challenge ví i široká veřejnost, že se blíží doba prvních vozidel bez řidiče. Firma Toyota vybavuje některé své vozy systémem, který sám zaparkuje. Nákladní vozy firmy Daimler obsahují systémy automatické kontroly, zda vůz zůstává v silničním pruhu. Od autonomního vozidla je blízko k servisním robotům pomáhajícím záchranářům nebo hendikepovaným. V oblasti aplikovaného výzkumu spolupracuje centrum s nej-

renomovanějšími firmami. Aplikace pro automobily vyvíjí pro koncerny Toyotu, Daimler a VW. V oblasti analýzy obrazu pracujeme na projektu firmy Google,

Jelikož se v nejbližší době očekává poptávka po odbornících v oblasti počítačového vidění, byl na Fakultě elektrotechnické ČVUT v rámci programu Otevřená informatika otevřen od září 2009 magisterský obor Počítačové vidění a digitální obraz.

Pro firmu Google je vyvíjena metoda, která vytvoří trojrozměrný model z jednoho snímku fasády. Program „čte“ fasádu tak, že vyhledává a rozpoznává jednotlivé architektonické prvky (okna, římsy apod.), přičemž je řízen gramatikou, která popisuje architektonicky správně utvořené fasády tak, jako gramatika češtiny popisuje správně utvořené věty. Trojrozměrné vlastnosti rozpoznaných architektonických prvku pak lze využít při tvorbě výsledného 3D modelu. foto

Ing. Lukáš Zích si se založenýma rukama prohlíží webové stránky FEL. Myš je řízena pohyby hlavy, které snímá web kamera. Systém vytvořený v rámci diplomové práce umožnuje skrolovat, klikat na odkazy i návrat na předchozí stránku. foto

podzim 2009 teCniCALL

Studenti Ing. Daniel Večerka ì vecerka@fel.cvut.cz

Fotografická výstava Studentský život na ČVUT Dne 16. června 2009 proběhla v prosklené dvoraně areálu ČVUT na Karlově náměstí vernisáž fotografické výstavy studentských projektů na téma Studentský život (na ČVUT). Výstavu uspořádali vyučující předmětu Zpracování digitální fotografie, vypsaného v bakalářském oboru Web a multimédia studijního programu Softwarové technologie a management na Fakultě elektrotechnické ČVUT (FEL). technický a umělecký pohled na digitální fotografii. Aby bylo možné naplnit tento cíl, rozhodl se, že k výuce pozve profesionálního fotografa Mgr. Romana Sejkota. Na přednáškách se tak studenti mohli seznámit jednak s technickou stránkou digitální fotografie s důrazem na počítačové zpracování obrazu, ale také s historií fotografie, uměleckými styly, kompozicí, a dokonce i s autorským zákonem. Výstava ve skleněné dvoraně. Autorem fotografie je Petr Neugebauer. foto

Tento předmět byl otevřen letos poprvé a jeho výuku zajišťuje katedra kybernetiky FEL. Garant předmětu prof. Václav Hlaváč, CSc., se pokusil spojit

foto

podzim 2009 teCniCALL

Důležitou součástí předmětu byla praktická cvičení, která probíhala jak v počítačové učebně, tak ve fotografickém ateliéru, který pro potřeby předmětu poskytlo Středisko vědecko-technických informací FEL.

Bufet. Z projektu „Strahov“ Petra Myšáka.

Úkolem semestrálního projektu pro studenty bylo vytvořit sérii deseti fotografií na téma Studentský život. Fotografie mohly být libovolně digitálně upravované. Z devadesáti přihlášených studentů se podařilo včas odevzdat svoji práci šedesáti osmi. Tyto projekty byly ohodnoceny porotou složenou z vyučujících předmětu, a to jak po technické, tak obsahové a umělecké stránce. Porota nakonec vybrala čtyři nejlepší práce, pořadí ostatních nebylo stanoveno. Všechny odevzdané projekty jsou ke zhlédnutí na webové adrese předmětu: http://cmp.felk.cvut. cz/cmp/courses/Y33DIF Nejčastěji zpracovávaným tématem byla cesta do školy. Řada studentů se také přiznala,

foto

Cvičení předmětu Zpracování digitální fotografie v ateliéru. Autorem fotografie je Jan Řanda.

že vlastně žádný „studentský život“ nežijí, protože zároveň pracují a na společné akce se spolužáky nemají čas. Jejich projekty pak zobrazovaly trávení volného času. Našly se ale i originálnější nápady, například pokus o zachycení vývoje studenta od první třídy až po nástup do zaměstnání. Zajímavé byly i časosběrné projekty zachycující učení na zkoušku, případně zachycení takových míst „rybím okem“, kde všude se dá věnovat školním povinnostem.

Morning blues. Z projektu „FEL City“ Ondřeje Poštulky. foto

Porotu zaujal také projekt, který pomocí portrétů zachytil záliby studentů. A samozřejmě nejoriginálnější projekt se snažil komiksovou stylizací vypořádat se zkouškou z lineární algebry. Pro čtyři nejlepší projekty a vybrané fotografie z dalších projektů byla uspořádána výstava ve dvoraně areálu ČVUT na Karlově náměstí, která proběhla ve dnech 16. až 30. června. Na vernisáži výstavy byly vyhlášeny výsledky soutěže a předány věcné ceny vítězům. Vítězem soutěže se stal Ondřej Poštulka se značně stylizovaným projektem nazvaným FEL City. Na druhém místě skončil Adam Kučera se skupinou portrétů Záliby. Třetí místo obsadil Aleš Stárek s dynamickým projektem Přesun z Dejvic na Karlovo náměstí. A čtvrté místo a čestné uznání získal Petr Myšák s černobílým projektem Strahov. Vernisáž i výstavy zaujala jak studenty, tak zaměstnance ČVUT. Procházející dvoranou dokázali věnovat svůj čas prohlídce výstavy. Řada návštěvníků ocenila využití hezkého, ale povětšinou prázdného prostoru skleněné dvorany, kde je dostatek přirozeného světla i prostoru.

Závěrem lze říci, že první ročník předmětu Zpracování digitální fotografie a s ním spojené výstavy byl úspěšný. I přes pár nikterak zásadních problémů,

Malířka. Z projektu „Záliby“ Adama Kučery. foto

které se vždy objeví při budování nového předmětu, je tým kolem prof. Hlaváče a Mgr. Sejkota připraven pokračovat v nastolené cestě dále. Proto můžeme očekávat, že za rok proběhne druhý ročník výstavy.

podzim 2009 teCniCALL

Partnerství Michal Benátský ì mickes@centrum.cz

Kdo si hraje, nezlobí! Každý, kdo studuje Fakultu elektrotechnickou, někdy hrál počítačové hry. Tím většinou započal jeho zájem o samotné počítače a později i o to, jak fungují. Většina měla představu, že se jednou budou živit programováním her. Mnozí od toho snu upustili. Nám to však vydrželo do dnes! Řeč je o vítězích jedné kategorie soutěže Imagine Cupu společnosti Microsoft. tuje, je vidět i z oběžné dráhy. Po sestavení herních pravidel jsme se pustili do programování. Nebylo to lehké, ale nikdy jsme neustupovali v tom, jak má hra fungovat a vypadat. Ke konci semestru byla prezentace her vyvíjených v předmětu. Nedopadli jsme špatně. To byla ta správná motivace přihlásit se do soutěže. Pracovali jsme s ještě větším nasazením, často na úkor školy a spousty dalších věcí, které máme rádi. K uzávěrce soutěže náš život připomínal staré filmy o hackerech: nevyspalí, špinaví pankáči polykající litry kafe, kteří nespí, nejedí, jenom stále programují a jejich stoly jsou pokryty půlmetrovou vrstvou papírů s podezřelými vzorečky, nákresy a výpočty. foto Zleva

Michal Benátský, Martin Zachar, Tomáš Bauer a Radek Škrabal Jmenuji se Michal Benátský a jsem studentem magisterského studia Fakulty elektrotechnické ČVUT. Před rokem začal můj třetí semestr na škole. Byl jsem zapsaný na předmět počítačové hry a animace, ve kterém se jako semestrální práce vyvíjela počítačová hra. Neskutečně jsem se na něj těšil. Nakonec, že budu programovat hry, jsem se rozhodl, když mi bylo 15. Po prvních několika přednáškách a cvičeních bylo jasné, že tenhle předmět bude pro mě tak trochu splněný sen. Naším přednášejícím, panem Buriánkem, nám bylo doporučeno, abychom své hry přihlásili na Imagine Cup. Jedná se o soutěž společnosti Microsoft, kterou tato firma pořádá každým rokem pro studenty z celé republiky. Soutěž je rozdělena do několika kategorií: Softwarový návrh, Fotografie, Krátký film a Vývoj her. Hry jsme v rámci předmětu tvořili v tříčlenných týmech. Původní jádro týmu jsem tvořil já – Michal Benátský, Radek Škrabal a Tomáš Bauer. Nakonec se připojil

podzim 2009 teCniCALL

ještě Martin Zachar. 3D modely vytvořil Filip Pivarči. Všichni tito lidé byli v té době studenty 3. ročníku FEL ČVUT. 2D grafiku vytvořila Mája Ráblová, studentka umělecko-průmyslové školy. Důvodů, proč jsme se hlásili na Imagine cup, bylo více. Určitě to bylo jméno společnosti, která soutěž pořádá. Také jsme si chtěli vyzkoušet naprogramovat něco velkého a mysleli jsme i na to, že vítězství v soutěži může být solidní základ portfolia. Zadání letošního Imagine cupu bylo „Představ si svět, kde moderní technologie řeší nejpalčivější problémy, jakým dnes čelíme“. Náš tým pak formoval základní myšlenku „strategické tamagoči hry“, kde se v roli pilota všemocné vesmírné družice staráte o bezbranné tvory toxíky, snažíte se, aby přežili a naučili se samostatnosti. Hra měla působit roztomile a hravě. Toho je docíleno jak grafickým zpracováním, tak také tím, že objekty na planetě jsou dostatečně velké a všechno, co se na planetě vysky-

Nakonec jsme vše zvládli a národní finále vyhráli. A to i přes mou lehce nervózní prezentaci. Všichni jsme obdrželi hodnotné dary a pěkné certifikáty. Zůstanou nám také zkušenosti a hra, se kterou se můžeme chlubit jak v hospodě u piva tak i při pracovních pohovorech. Náš velký dík patří jak společnosti Microsoft, tak hlavně našemu přednášejícímu Ing. Janu Buriánkovi a cvičícímu Michalu Hapalovi. Pokud si chcete Save Us! zahrát, můžete jej stáhnout z adresy http://saveus.michalbenatsky.cz

foto Screenshot

z vítězné hry studentů ČVUT Save Us!

partnerství Ing. Ilona Prausová ì prausova@vc.cvut.cz

Porsche ve spolupráci s ČVUT opět ocenilo nejlepší absolventy Porsche Engineering Award je cena, kterou letos již po čtvrté udělila společnost Porsche ve spolupráci s ČVUT jeho nejlepším absolventům. Stejně jako každý rok byly vyznamenány tři nejlepší diplomové práce absolventů Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT. První cenu si odnesl Ing. Martin Horáček, který ve své práci zkoumal téma dvoustupňového přeplňování při zohlednění množství emisí CO2 a spotřeby pro naftové motory. Soutěžní práce hodnotila porota skládající se ze zástupců společnosti Porsche a ČVUT v Praze. ností u vznětového motoru s dvoustupňovým přeplňováním tyto podmínky naprosto splňovala,“ míní autor vítězné práce. Hlavní částí práce pak bylo porovnání konvenčního přeplňování jedním turbodmychadlem proti přeplňování dvěma turbodmychadly zapojenými v sérii s regulovanými turbinami při dodržení okrajových podmínek.“ Dále se nám pochlubil, že jeho práce si všiml i zástupce firmy Altran a díky tomu dostal šanci seznámit se svými závěry i vývojový tým stáje formule 1 Renault.

foto Martin

Horáček prezentuje vítěznou práci Martin Horáček vystudoval Fakultu strojní ČVUT. Po základním bloku studia se přihlásil na Ústav dopravní a manipulační techniky se zaměřením na spalovací motory. Konkrétně se věnoval výpočtu přeplňovaného vznětového motoru a na toto téma napsal i svoji diplomovou práci. „Po obhájení diplomové práce a absolvování státních zkoušek přišla nabídka přihlásit se do Zvoníčkovy akademie, kde jsem obdržel jednu z cen, a to mě dále motivovalo přihlásit svoji práci i do soutěže Porsche Engineering Award 2009,“ řekl Ing. Horáček. A ke svému úspěchu ještě dodal: „Úroveň prací ostatních účastníků byla poměrně vysoká, proto jsem do poslední chvíle nevěřil, že bych mohl vyhrát.“ Nejen, že Martin Horáček vyhrál první cenu, ale obdržel i peněžitou prémii stejně jako další dva ocenění Miroslav Macháček

a Ondřej Sychrovský, oba z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Hlavními kritérii při hodnocení přihlášených prací byly přínos inovativních myšlenek a řešení, úroveň řešení, aplikovatelnost a využitelnost práce pro automobilový průmysl.

Martin Horáček, ačkoliv před nedávnem absolvoval na Fakultě strojní, se s ČVUT neloučí, jelikož v září nastupuje na stejné fakultě na doktorandské studium. Nadále se zde bude věnovat tématu přeplňování motorů. Společnost Porsche a ČVUT spolupracují již od roku 1996 v oblasti technických výpočtů a simulací. Cena Porsche Engineering Award je absolventům udělována od roku 2006 a přispívá k upevnění vztahů mezi oběma partnery.

„Zástupce firmy Porsche pravděpodobně zaujala možnost snížení spotřeby paliva a zlepšení výkonových vlast-

foto Dr. Peter

Schaefer, ředitel Porsche Engineering Group GmbH (uprostřed), s oceněnými studenty a jejich školiteli podzim 2009 teCniCALL

Kalendář akcí

Vědecké konference na ČVUT v Praze září – prosinec 2009 17.–18. 9. 2009 5. mezinárodní konference Fibre Concrete 2009 Záměrem konference je vytvořit platformu pro diskuse o nových poznatcích v oblasti teorie i navrhování vláknobetonů. Prezentuje výsledky experimentálního výzkumu, vývoje nových materiálů, rozvoje nových návrhových metod a jejich zavádění do projekční praxe. Součástí konference jsou ukázky úspěšných aplikací a realizací vláknobetonu v konstrukcích. Konference je určena širokému okruhu odborníků z oblasti vývoje, výzkumu, technologie a výroby betonu, ale i projektantům, technologům a podnikatelům ve stavebnictví. Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Vytlačilová E-mail: vladimira.vytlacilova@fsv.cvut.cz Místo konání: konferenční sál Masarykovy koleje ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 Webové stránky: http://concrete.fsv.cvut.cz/fc2009/ 22.–26. 9. 2009 FOR ARCH 20. ročník mezinárodního stavebního veletrhu. Souběžně budou probíhat veletrhy FOR WOOD, FOR INVEST, FOR ELEKTRO. Ve společném stánku ČVUT budou prezentovat výsledky své výzkumné a tvůrčí práce Fakulta stavební, Fakulta architektury a Výzkumné centrum průmyslového dědictví. Kontaktní osoba: doc. RNDr. Květa Lejčková, CSc. e-mail: lejckova@vc.cvut.cz Místo konání: Pražský veletržní areál Letňany Webové stránky: www.forarch.cz 21. 10. 2009 Pohledový beton Problematika návrhu a posuzování pohledového betonu (požadavky na zpracování projektové dokumentace,

požadavky na bednění, vyztužení, čerstvý beton, zpracování, ošetřování, kontrolu kvality betonové konstrukce).

Místo konání: Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 Webové stránky: www.wta.cz

Kontaktní osoba: Miloslava Popenková e-mail: miloslava.popenkova@fsv.cvut.cz Místo konání: Fakulta stavební ČVUT, Thákurova 7, Praha 6 (místnost B583) Webové stránky: http://technologie.fsv.cvut.cz

11.–13. 11. 2009 LMV 09 – Lokální mechanické vlastnosti 2009 Obsah semináře je zaměřen na prezentaci výsledků výzkumu a vývoje v oblasti experimentálních metod, materiálového inženýrství, numerických výpočtů a modelování pro účely popisu chování materiálů a stanovení jejich lokálních materiálových charakteristik na mikroúrovni. Vítány jsou příspěvky z oblasti nanoindentace a jiných tvrdoměrných metod, měření a modelace deformace a napětí apod.

2.–6. 11. 2009 XXXI. DNY RADIAČNÍ CHEMIE Konference zaměřená na problematiku radiační ochrany a dozimetrie v oblasti biologie, medicíny, metrologie a přístrojové techniky, životního prostředí, radonového rizika, jaderné energetiky a jaderněpalivového cyklu, ale i legislativy a vzdělávání v radiační ochraně. Aktivní účast na konferenci se započítává do celoživotního vzdělávání. Kontaktní osoba: Lenka Thinová e-mail: lenka.thinova@fjfi.cvut.cz Místo konání: Hotel Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou Webové stránky: www.dro2009.cz 3.–4. 11. 2009 Sanace a rekonstrukce staveb 11. ročník konference, kterou pořádá Vědeckotechnická společnost pro sanace staveb a péči o památky WTA CZ. Vzhledem k tomu, že rok 2009 je rokem 33. výročí založení společnosti WTA e. V. v Německu, bude snaha na konferenci předložit skutečné novinky v oblasti sanací a rekonstrukcí staveb. V průběhu konference vystoupí k daným tématům nástupci WTA CZ i další přední tuzemští odborníci, kteří přednesou příspěvky za jednotlivé referáty. Součástí programu konference bude i vyhlášení výsledků soutěže o nejlepší diplomovou a disertační práci, včetně prezentace oceněných prací formou přednášky. Kontaktní osoba: doc. Ing. Tomáš Klečka, CSc. e-mail: klecka@vc.cvut.cz

Přečtěte si všechna dosavadní vydání a články, které se nevešly, objednejte si TecniCall nebo se zúčastněte ankety na www.tecnicall.cz podzim 2009 teCniCALL

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Němeček, Ph.D. e-mail: lmv@cml.fsv.cvut.cz Místo konání: Výukové středisko ČVUT v Telči, nám. Zachariáše z Hradce 3, Telč Webové stránky: http://web.tuke.sk/lmv 1.–4. 12. 2009 Inovace 2009 – Týden výzkumu, vývoje a inovací v ČR Součástí Týdne bude 16. ročník mezinárodního sympozia, 16. ročník veletrhu invencí a inovací a 14. ročník Ceny Inovace. Inovace 2009 je věnována koncepčním otázkám inovačních procesů, systému inovačního podnikání, inovační infrastruktuře, regionální inovační infrastruktuře, vědecko–technickým parkům, komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, výsledkům rámcových programů EU a strukturálních fondů EU na období 2007–2013 a další. Součástí programu je prezentace aktivit uskutečňovaných v rámci Inovačního fóra. Kontaktní osoba: doc. RNDr. Květa Lejčková, CSc. e-mail: lejckova@vc.cvut.cz Místo konání: Praha a další místa ČR Webové stránky: www.aipcr.cz

partnerství

PŘINES

NÁM SVOU ENERGII! Jsme výhradním provozovatelem přenosové soustavy České republiky. Dispečersky zajišťujeme rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku. Obnovujeme, udržujeme a rozvíjíme přenosovou soustavu o napětí 220 kV a 400 kV. Všem účastníkům trhu s elektřinou poskytujeme přenosové služby za rovných a transparentních podmínek. Dlouhodobě se aktivně podílíme na formování liberalizovaného trhu s elektřinou v ČR i v Evropě.

NABÍZÍME: Zázemí stabilní a ekonomicky silné společnosti Perspektivní a zajímavou práci v dynamickém kolektivu Možnost profesního, jazykového i osobního rozvoje Nadstandardní zaměstnanecké výhody: pružná pracovní doba, 5 týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění, osobní účet zaměstnance Aktuálně obsazované pozice najdete na: http://www.ceps.cz/volna_mista/

ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, fax: +420 211 044 568 e-mail: ceps@ceps.cz www.ceps.cz