Přírodověda 4

Zpracovali: PhDr. Milana Čechurová, Mgr. Jana Havlíčková, doc. PaedDr. Ladislav Podroužek

Lektorovali: Mgr. Ondřej Šimik, Mgr. Ivana Vacková, doc. dr. Petr Dostál, CSc., Mgr. Ludmila Fajfrlíková

Schválilo MŠMT pod č. j. MSMT-21725/2022-5 dne 8. 11. 2022 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání pro výuku ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět s dobou platnosti šest let.

Tato učebnice je součástí kompletu učebnic a pracovních sešitů určených pro výuku přírodovědy ve 4. a 5. ročníku základní školy. V souladu s požadavky RVP ZV zpracovává učivo dvou tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět – Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví – na úrovni 2. období 1. stupně ZŠ. Učivo je do učebnic rozděleno v souladu se zvyklostmi škol a také ve shodě se zásadou přiměřenosti, tedy od jednodušších, konkrétnějších částí obsahu učiva ve 4. ročníku k náročnějším a abstraktnějším v 5. ročníku. Učebnice i pracovní sešity si kladou za cíl vybavit žáky vhodnými a přiměřenými znalostmi, dovednostmi a návyky, které uplatní ve vyšších ročnících na 2. stupni ZŠ, ale především ve svém vlastním životě. Pro každý ročník je určena jedna standardní učebnice a jeden pracovní sešit. Metodická příručka pro učitele je společná pro oba ročníky. Učivo zbývajících tří tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tedy Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás a Lidé a čas, je podobným způsobem zpracováno ve dvou učebnicích a dvou pracovních sešitech pro výuku vlastivědy

Pro učitele jsou určeny dvě metodické příručky – Vlastivěda, Přírodověda.

© Milana Čechurová za kolektiv, 2010, 2016

Illustrations © Barbora Dančová, Zdeňka Krejčová, 2010, 2016 © SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2010, 2016

ISBN 978-80-7235-590-7

A JEHO ZDRAVÍ

Tsunami – obrovská ničivá mořská vlna

❚ Jaký význam má v přírodě voda?

❚ Mohou se bez vody obejít rostliny a živo ichové?

❚ Kdy se u nás vyskytuje voda v pevném stavu a jakou m že mít podobu?

O ohni se někdy ř íká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Platí to také o vodě. Má obrovskou sílu, kterou člověk využívá např íklad k výrobě elekt ř iny ve vodních elektrárnách. Tato síla ale velmi škodí př i povodních, př i silném mořském vlnobití a podobně.

Svou silou voda dovede př ipravit i krásné př írodní divadlo. Během milionů let vznikly na územích tvořených vápencem působením vody soustavy jeskyní a podzemních chodeb. Vápenec, který voda rozpustila, se v těchto jeskyních znovu usazoval a vznikly tak zvláštní útvary podobné ledovým rampouchů m – krápníky. Území s jeskyněmi s krápníkovou výzdobou se nazývá kras.

Vápenec je hornina, o které se v tomto roce budete učit.

Krápníkové jeskyně v Moravském krasu

Nejznámější krasová území v České republice jsou Český kras, který najdeme mezi Prahou a Berounem, a Moravský kras severně od Brna.

❚ Navštívil už někdo z vás Český nebo Moravský kras? Znáte Koněpruské jeskyně nebo třeba propast Macochu? Vyprávějte spolužákům.

Ve vodě se snadno rozpouštějí soli. Většina vody na Zemi je slaná Je to voda moř í a oceánů, tedy voda mo ská. Vodě v řekách, jezerech a rybnících se ř íká sladká, přestože nemá žádnou zvláštní chu ❚ Žijí v řekách, rybnících a mořích stejní živo ichové a rostliny?

Vodu pot řebují k životu rostliny i živočichové. Má také hospodářský význam, umož uje sportovní aktivity a dává krajině krásu. Člověk má chybnou představu o neomezenosti zásob vody. Plýtvá s ní, často ji svou činností znečiš uje, ničí její kvalitu. Někde lidem voda chybí, jinde jí vlivem nebývalých deš ů přebývá. Problémů spojených s vodou mají lidé mnoho. Každý z nás ale mů že alespo něco ovlivnit: šet ř it s vodou a dbát o její ochranu.

Živočichové a rostliny na mořském dně

Vydra říční patří v přírodě k silně ohroženým druhům. Je proto chráněná.

Půda

Na horniny a nerosty působí déš , sluneční záření, mráz a vítr. Tím v nich vznikají drobné i větší trhlinky a odlamují se z nich drobné částečky. Tomuto rozrušování hornin ř íkáme zvětrávání. V prohlubeninách se usazují písek a jíl, na nichž se již mohou uchytit rostliny. Rostliny dále povrch narušují a urychlují tak rozpad hornin. Vzniká p da Činností rostlin a živočichů a z jejich odum řelých těl se vytvář í v půdě tmavě zbarvený humus. Humus obohacuje půdu o živiny. Čím je ho více, tím je půda úrodnější.

Z půdy si berou živiny rostliny. Na nich (jako na potravě) jsou závislí živočichové, kteř í se živí pouze rostlinami; ř íkáme jim býložravci. Býložravci (i další živočichové) slouží jako potrava těm živočichů m, kteř í se živí masem – masožravc m. Na rostlinách i na živočiších jsou pak závislí všežravci, mezi něž pat ř í i člověk. Tyto potravní vazby způsobují, že je většina živých organismů na půdě závislá.

A CO JE DŮLEŽITÉ?

● Př íroda se dělí na část živou a neživou.

● Do neživé př írody pat ř í vzduch, sluneční záření, voda a půda.

● Do živé př írody pat ř í rostliny, houby a živočichové.

● Rostliny př ijímají živiny převážně z půdy. Živočichové jsou býložravci, masožravci, nebo všežravci. Živé organismy jsou vzájemně propojeny potravními vazbami. Odum řelé rostliny a živočichové se rozkládají a živiny z jejich těl se vracejí do půdy.

● Živá a neživá př íroda jsou ve vzájemném vztahu. Tuto rovnováhu je t řeba chránit, protože jen tak je možný život na Zemi.

OTÁZKY A ÚKOLY

1. Vyjmenujte, co pat ř í do živé a co do neživé př írody.

2. Která součást vzduchu je pro živé organismy nejdůležitější?

3. Jaký význam má pro život na Zemi sluneční záření? Skrývá v sobě i nějaké nebezpečí?

4. Popište koloběh vody v př írodě.

5. Vysvětlete potravní vazby mezi živými organismy.

Možná víte, že v přírodě existují i výjimky – rostliny, které potřebují ke svému vývinu živiny z drobných živočichů. Jsou to masožravé rostliny.

Jméno této masožravé rostliny nám mnoho napovídá: mucholapka podivná.

Potravní řetězec

Zvětrávání hornin

Straka obecná

Straka obecná

Straka v poslední době stále častěji hnízdí př ímo ve městech a vesnicích. Hnízdo z větviček si staví na vysokých stromech. Straka má výrazné černobílé zbarvení a dlouhý ocas. Její peř í se kovově leskne. Potravou straky je hmyz, plži, myši, ale i r ů zná semena a plody. Někdy vybírá z hnízd jiných pták ů vejce a mláďata. Straka stejně jako poštolka u nás žije celý rok – ř íkáme, že jsou to ptáci stálí.

Krtek obecný

Říká se, že krtek spotřebuje denně tolik potravy, kolik sám váží.

Na zahradách, ale také na loukách a na polích o sobě dává vědět ještě jeden živočich. Zahrádkář i ho ale neradi vidí, protože svými chodbami v podzemí porušuje kořeny rostlin, které potom hynou. Jedná se o krtka. Krtek je pro život v půdě velmi dobře uzpůsoben. Má válcovité tělo pokryté hustou krátkou černou srstí. V rytí chodeb mu pomáhá hlava s ostrým tupým rypákem a lopatkovitě rozší řené přední nohy. Na prstech předních noh má mohutné drápy. Zeminu z chodeb vytlačuje na povrch, kde z ní vznikají kupky (krtiny). Krtek má dobře vyvinutý hmat, čich a sluch, ale oči má životem pod zemí velmi zakrnělé. Živí se hmyzem, larvami a žížalami. Je hmyzožravec. V zimě si krtek vyhrabává chodby hlouběji než v létě. Je v nich tepleji a také se tam na zimu stěhují žížaly a hmyz, kterými se živí. Do zimního spánku neupadá.

Přední lopatkovitá noha krtka

Ježek západní

Na zahradě nebo v parku mů žeme na jaře nebo v létě za soumraku uslyšet funění a dupání ježka západního. Ježek má zavalité tělo, na h ř betě a na bocích pokryté pichlavými bodlinami. Na hlavě, na nohách a na bř iše má hrubou srst. Př i ohrožení se ježek dovede schoulit do klubíčka. Den přespává v mělkém pelíšku v houští nebo pod hromadou větví, potravu loví večer a v noci. Živí se hmyzem, žížalami, slimáky a jinou převážně masitou potravou, občas si zpest ř í jídelníček ptačími vejci nebo r ů znými plody. Př i hledání potravy pomáhá ježkovi výborný čich.

Ježek žije i ve volné př írodě, např íklad v polích nebo na okraji světlých lesů. Protože si rád pochutná na ptačích vejcích, dokáže napáchat škody např íklad v chovech bažant ů.

Krtek obecný Podzemní chodby krtka

Ježek západní

Včela medonosná

Včely pat ř í mezi bezobratlé živočichy. Žijí vždy ve velkém společenství, které nazýváme v elstvo. Včelstva se chovají v úlech. V každém včelstvu je jedna matka, velké množství dělnic a malý počet trubců.

dva páry blanitých křídel

velké oči

kusadla

Včela medonosná

Včelí dělnice sbírají z květ ů pyl a nektar, který přemě ují v med Pyl ukládají do košíčku na zadním páru nohou. Zachycuje se jim také na jemných chloupcích na těle. Přenášejí jej z květu na květ a tak opylují rostliny. Dělnice také čistí úl a z vosku, který vylučují ze svého těla, stavějí plásty s komů rkami – bu kami. Do některých buněk ukládají med, do jiných klade včelí matka vají ka. Z vajíček se líhnou včelí larvy, které dělnice krmí. Po určité době se larvy změní v kukly, z kterých se pak líhnou buď dělnice, nebo trubci.

Včely dělnice se př i podráždění brání žihadlem. Př i bodnutí žihadlem vypouštějí do vpichu včelí jed. Včela, která dala žihadlo, hyne, protože ho nedokáže vytáhnout a zatáhnout zpět do zadečku, jako to dělá vosa.

Trubci žijí jen krátce. Živí se medem a nemají žihadlo. Jejich jediným úkolem je oplození matky. Matka pak celý život klade vajíčka. Žije 3 až 4 roky.

Chov včel má velký význam. Získáváme od nich med, vosk, propolis (směs rostlinných látek a včelího vosku), mateř í kašičku a včelí jed.

❚ Zjistěte, k emu se jednotlivé v elí produkty využívají.

Bělásek zelný

Bělásek zelný je motýl. Pat ř í k bezobratlým živočichů m. Samička klade drobná vají ka na spodní stranu list ů koš álové zeleniny – zelí, květáku, brukve. Z vajíček se líhnou larvy, kterým ř íkáme housenky. Housenky se živí listy zeleniny, jsou velmi žravé. Rychle rostou a nakonec se přemění v nepohyblivou kuklu. V kukle se housenka přemění v dospělého motýla, který po určité době kuklu opustí. Dospělí bělásci (i jiní motýli) se živí sladkými š ávami, které sají z květ ů rostlin.

Bělásek zelný:

matka dělnice

Také včelí matka se vyvíjí z larvy, kterou dělnice krmí zvláštní potravou. Krátce před vylíhnutím nové matky opustí stará matka s částí včelstva úl. Usadí se většinou na větvi stromu, včely se kolem ní seskupí a vytvoří roj. Včely se rojí. Včelař roj setřese ze stromu do bedničky a usadí jej do jiného úlu.

tykadla hlava zadeček motýl vylézající z kukly

vajíčka kukla

housenky

Plást se včelami

košíček

hruď

8 ROSTINY V LESE

Lesy pokrývají velkou část plochy pevnin na Zemi. V nestejných př írodních podmínkách vypadají lesy r ů zně. V České republice jsou lesy trojího typu: jehličnaté, listnaté a smíšené.

Jak napovídá název, v jehli natých lesích převládají stromy jehličnaté. Nejčastěji se setkáme se smrkem, jedlí, borovicí a mod ř ínem. O těchto jehličnatých stromech jste už mnohokrát slyšeli.

❚ Jaký tvar mají listy jehli natých strom a jak se nazývají?

❚ Co odlišuje modřín od ostatních jehli nan ?

❚ Prohlédněte si jehli naté stromy na obrázcích a zopakujte si, co všechno už o nich víte.

V listnatých lesích převládají listnaté opadavé stromy. V našich lesích nejčastěji najdeme duby, buky, javory a bř ízy.

Smrk ztepilý

Borovice lesní Modřín opadavý

Jedle bělokorá

Mladé jehličnany na rozdíl od starých mají větve až k zemi.

Zvonek rozkladitý

tá rostlina. Na suchých slunných loukách roste mate ídouška obecná. Všechny její části jsou léčivé. Zvláště v letním horku nás upoutá svou typickou v ů ní.

❚ Které z lu ních kvetoucích rostlin jste viděli v přírodě? Znáte ještě další rostliny našich luk?

Na louce najdeme také jetel lu ní, na jehož r ů žové květy př ilétají čmeláci. Jetel pat ř í ale také k rostlinám, které se pěstují jako krmení pro hospodářská zví řata. Takovým rostlinám ř íkáme pícniny.

Louky jsou prost ředí, kde žije velké množství živo ich , především r ů zný hmyz. Z obratlovc se v trávě na okraji luk často ukrývá bažant obecný, koroptev polní i zajíc polní. Na pastvu sem př icházejí z blízkých lesů srny, na vlhkých loukách hledá potravu i čáp bílý.

Čmelák zemní

Kohoutek luční

Čmelák je výrazně větší než včela, má černé tělo se žlutým pruhem a bílý zadeček. Zimu přežívá pouze samice. Ta na jaře př ipraví hnízdo v otvoru v zemi, např íklad v opuštěné myší díře. Zde naklade vajíčka, z kterých se líhnou larvy. Samice je krmí pylem a nektarem a po zakuklení se vylíhnou první dělnice, které pak přebírají péči o další potomstvo. Čmelák je chráněný a velmi užitečný. Opyluje i rostliny, které mají hluboké květy, nebo má delší sosák a dosáhne tam, kam by se včela nedostala.

Třezalka tečkovaná

tečkov

Ochrana čmelák ů spočívá v ochraně jejich životního prost ředí, tedy luk. Zvláš nebezpečné je pro čmeláky vypalování staré trávy v jarním období.

Pryskyřník prudký

Čmelák zemní

U nás žije také čmelák skalní.

Jetel luční

Kobylka zelená

V trávě na louce mů žeme snadno spat ř it kobylku zelenou. Bývá dlouhá až 4 cm a má tykadla delší než tělo. Kobylka loví drobný hmyz, někdy požírá i listy rostlin.

Mateřídouška obecná

Kobylka zelená

lka vaná

Slunéčko sedmitečné

Slunéčko poznáme na první pohled podle jeho zbarvení. Při ohrožení slunéčko vylučuje páchnoucí tekutinu. Nejčastější potravou slunéček jsou mšice. Podle způsobu získávání potravy říkáme, že slunéčka jsou dravá.

Motýli

Př íslušníci hmyzu, kteř í zdobí rozkvetlou louku, jsou motýli. Nejčastější motýli na našich loukách, ale i v zahradách jsou babo ky. Je jich několik druhů, nejběžnější vidíte na obrázcích. Na loukách mů žeme vidět i modrásky, žlu ásky a další motýly. Motýli se živí převážně sladkými š ávami z květ ů rostlin. Mají k tomu uzpůsobený dlouhý sosák, který mohou rozvinout do délky.

Babočka paví oko. Kresba na křídlech připomíná oka na pavím peru.

Babočka kopřivová je naše vůbec nejhojnější babočka.

Otakárek fenyklový patří k našim nejkrásnějším motýlům.

Louky tvoř í vedle lesů a polí největší plochy v české krajině. Louky pot řebují péči člověka, nesmějí zar ůst plevelnými rostlinami (k řovinami i stromy) a pro zdravý vývoj se musejí pravidelně kosit. Jinou možností je spásání luk stády ovcí nebo krav.

A CO JE DŮLEŽITÉ?

● Porost louky tvoř í především trávy a řada nápadně kvetoucích rostlin. Mnoho z nich je léčivých.

● Na louku př icházejí za potravou zvířata, např íklad zajíci, srny, obživu zde hledá i čáp.

● V trávě luk žije mnoho druhů živočichů, především hmyzu. Na kvetoucí rostliny př ilétají motýli a čmeláci.

● Louky slouží jako zdroj trávy a sena pro hospodářská zví řata. Člověk se o ně stará také proto, že zkrášlují krajinu a uchovávají bohatství rostlinných a živočišných druhů pro budoucnost.

OTÁZKY A ÚKOLY

1. Které rostliny tvoř í základ porostu na louce?

2. Jmenujte luční kvetoucí rostliny, které jsou léčivé.

3. Ve společenstvu louky žijí především př íslušníci jedné velké skupiny živočichů. Která to je?

4. Co víte o životěčmeláka zemního?

5. Které naše motýly znáte? Jmenujte i motýly v učebnici neuvedené.

6. Čím vším jsou pro nás louky důležité?

Modrásek jetelový se vyznačuje rozdílným zbarvením:

Slunéčko sedmitečné

Je chráněný.

Sací ústrojí motýlů

Dlouhodobý nedostatek vitaminu C ve stravě může vést k vážnému onemocnění. Trpěli jím v minulosti námořníci při dlouhých plavbách, kdy se živili hlavně suchary a sušeným hovězím masem. Zcela jim chyběla čerstvá rostlinná potrava, která vitamin C, ale také další vitaminy, obsahuje.

Potrava (živiny)

U rostlin by byla na tomto místě uvedena jako zdroj živin pro jejich r ůst a vývoj půda. U člověka stejně jako u většiny živočichů je to složitější. Aby mohl žít, musí být zajištěna dodávka živin a stavebních látek pro jeho tělo a zárove musejí být z těla vylu ovány škodliviny, aby byla zachována vnit ř ní rovnováha.

Veškeré pot řebné živiny př ijímá člověk v potravě. Jako živočich je člověk všežravec, to znamená, že se živí jak rostlinnou, tak živočišnou stravou. V potravě př ijímá vedle živin také vodu, vitaminy, minerální látky a vlákninu. Všechny tyto složky potravy jsou důležité. Když dojde k dlouhodobému omezení př ísunu některé z nich, projeví se to oslabením organismu nebo i zdravotními poruchami.

Zdraví člověka je dnes jednou z hlavních hodnot. Proto se tolik hovoř í o pot řebě vyvážené a pestré stravy, která obsahuje všechny důležité složky, hlavně všechny základní živiny. Jsou to sacharidy (cukry), bílkoviny a tuky, které by měly být zastoupeny ve správném poměru. Př itom bychom se měli zaměř it především na potraviny pocházející z domácího prost ředí, protože jsou pro nás př irozenější než potraviny cizokrajné. Co všechno by měla naše strava obsahovat, nám ukazuje takzvaná pyramida zdravé výživy.

Ovoce a zelenina – zdroj vitaminů a vlákniny

Vitaminy označujeme nejčastěji velkými písmeny abecedy. Nejznámější jsou vitaminy A, B, C a D.

❚ Zjistěte, v kterých potravinách především jsou jednotlivé vitaminy obsaženy.

Téměř každý rok ukazuje voda člověku svou sílu při povodních. Čisté potoky a řeky bychom měli chránit.

Pyramida zdravé výživy nám naznačuje, čeho bychom měli jíst nejvíce a čeho nejméně.

K ČEMU JSOU DOBRÉ A KDE JE NAJDEME

složky potravy zdroje význam

sacharidy (cukry)

bílkoviny

(z rostlinné i živočišné potravy)

tuky

(z rostlinné i živočišné potravy)

vitaminy

minerální látky (např. vápník, železo, fluor)

vláknina

(nestravitelné zbytky rostlinné potravy)

ovoce, brambory, obilné

výrobky, luštěniny

dodavatelé energie pro všechny činnosti organismu

maso, mléko, vejce, luštěniny r ůst organismu, stavba kostí, r ůst a obnova svalů

maso, mléko, máslo, sádlo, rostlinné oleje

zelenina, ovoce, brambory, obilí, ale také maso, mléko, vejce

výrobky z ryb, mléko, vejce, zelenina, ovoce

zdroj energie pro organismus

podporují normální činnost orgánů, zdraví smyslů a k ů že, posilují obranyschopnost organismu

činnost vnit ř ních orgánů, zdraví krve, stavba zubů a kostí

zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, ořechy, luštěniny udržuje v pohybu trávicí soustavu, čistí st řeva

Uvedené podmínky života, které jsou u člověka stejné nebo podobné jako u ostatních živočichů, samoz řejmě ještě nestačí.

❚ Jistě každého z vás napadne, co ještě pot řebujete, abyste byli spokojení a aby se vám dobře dařilo.

Člověk pot řebuje dobré mezilidské vztahy, lásku, přátelství. Pot řebuje, aby mu na někom záleželo a aby někomu záleželo na něm. Pot řebuje dokázat, že něco umí, pot řebuje poznávat nové věci, pracovat. To vše jsou nezbytné podmínky, které musí nastat, aby mohl člověk jako živočich s pevně určeným místem v živočišné ř íši splnit své životní poslání.

A CO JE DŮLEŽITÉ?

● Člověk je př íslušník živočišné ř íše – je obratlovec, savec. Pot řebuje proto k životu stejné podmínky jako jiné živé organismy: vzduch, teplo a světlo, vodu a živiny.

● Živiny pro r ůst a fungování svého těla př ijímá člověk v potravě, která by měla být vyvážená a pestrá.

● V potravě musí být zastoupeny všechny základní živiny – sacharidy, bílkoviny a tuky. Kromě toho by měla potrava obsahovat vitaminy, minerální látky a vlákninu.

● Vedle uvedených základních životních podmínek pot řebuje člověk k životu ještě něco navíc, především dobře fungující mezilidské vztahy.

OTÁZKY A ÚKOLY

1. Proč se nám př i pobytu ve vysokých horách hůře dýchá?

2. Který podnebný pás je nejhustěji osídlen lidmi? Proč?

3. Proč musíme dodržovat pitný režim?

4. Jmenujte základní živiny, které by měla obsahovat lidská potrava. Uveďte př íklady potravin, z nichž mů že člověk tyto živiny získat.

5. Které další důležité látky by měly být v potravě zastoupeny?

Tato učebnice je součástí ucelené řady učebnic pro výuku vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni základní školy. Stejně jako navazující tituly řady je zpracována v souladu s požadavky RVP pro základní vzdělávání.

Pro výuku vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět ve 4. a 5. ročníku jsou připraveny učebnice vlastivědy a přírodovědy. Pro každý ročník je určena vždy jedna učebnice pro každý vyučovací předmět, doprovázená pracovním sešitem. Přírodověda se věnuje okruhům Člověk a jeho zdraví a Rozmanitost přírody. Vlastivěda zpracovává okruhy Místo, kde žijeme, Lidé a čas a Lidé kolem nás.

Pro učitele jsou určeny dvě metodické příručky – Vlastivěda a Přírodověda.

ISBN 978-80-7235-590-7

788072 355907