HUDEBNÍ VÝCHOVA
pro 9. ročník základní školy
Zpracovali: PhDr. Alexandros Charalambidis, PaedDr. Zbyněk Císař, MgA. Dalibor Matoška, PhDr. Jiří Pilka, Lektorovali: Mgr. Petr Mašlaň, Vladimíra Stránská, prof. PaedDr. Luděk Zenkl, CSc., PaedDr. Markéta Pastorová
Schválilo MŠMT č. j. MSMT-7785/2022-9 dne 12. 7. 2022 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání, vzdělávací obor Hudební výchova s dobou platnosti šest let.
K titulu je vydán kompaktní disk s nahrávkami hudebních ukázek, s nimiž učebnice pracuje.
Nahrávky na CD byly pořízeny s laskavým souhlasem Českého rozhlasu.
© Alexandros Charalambidis za kolektiv, 1998, 2005, 2019
Illustrations © Václav Hraba, 1998, 2005, 2019
© SPN – pedagogické nakladatelství, a. s., 1998, 2005, 2019
ISBN 978-80-7235-613-3
3 Obsah 1 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI počátky hudby v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2 ČESKÁ MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA … co ani Smetana netušil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 3 UDRŽUJTE TEMPO! … a k rytmu pěkně s taktem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI hudební renesance v Čechách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 5 JEŽKOVY VOČI! jazz a swing v české hudbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 6 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI české hudební baroko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 7 TÁBORÁKU PLÁPOLEJ… trampská píseň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 8 NĚCO O HARMONII harmonizace aneb skládáme akordy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 9 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI český hudební klasicismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 10 SEMAFOR 50 . léta a divadla malých forem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 11 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI 19 . století v české hudbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 12 BIG BEAT A 60. LÉTA … může za to elektrická kytara? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 13 LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI 20 . století v české artificiální hudbě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Příslib svobody a demokracie po roce 1945 vystřídala v únoru 1948 nová totalita – komunisté. Z rozhlasových příjímačů se linuly masové písně opěvující vedoucí úlohu komunistické strany a Sovětského svazu nebo lidové písně a písně nově vytvořené, které se o lidovost snažily. Výsledkem takového přístupu k hudbě bylo jen to, že se skutečný folklór podařilo znechutit několika dalším generacím posluchačů. Jazz coby „výdobytek západní kultury“ zatím živořil po klubech na pololegální bázi.
Vývoj se však ani tentokrát nepodařilo zastavit. Na konci 50. let vznikají divadla malých forem – za všechna jmenujme alespoň Semafor – a tam už se zpívalo a hrálo něco zcela jiného. Písničky mají chytré, poetické texty a jejich melodie navazují na šantánovou, jazzovou a později i na rock and rollovou hudbu.
Ukázka ze hry Jonáš a tingltangl z jedné z nejúspěšnějších her Semaforu
Šedesátá léta jsou ve znamení písní Semaforu. Z nich vzešla většina autorů a interpretů té doby. Mimo to hrají rockové (big beatové) skupiny, na Karlově mostě zpívají své písně první folkaři, v Praze se pořádají mezinárodní jazzové festivaly. Dá se tedy mluvit o částečném uvolnění v umění i společnosti.
20
KRAJINA POSEDLÁ TMOU
2. Když západ v očích ti plál, s tebou jsem naposled stál, i když jsi čekala víc, přijel jsem ti tenkrát říct, že mám tě, na každý pád, jedinou na světě rád, a pak jsem zase jel dál a západ v očích ti plál.
3. Proč jsem se vracel tak rád, proč jsem měl touhu se smát, když cestou řekli mi: Joe, ta nikdy nebude tvou. Že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím, jedno však musím se ptát, proč jsem se vracel tak rád.
To vzalo zcela za své v 70. letech. Někteří interpreti emigrovali (Karel Kryl), jiní nesměli vystupovat (Marta Kubišová). Ostatní se více méně přizpůsobili a přežívali. Rockové kapely jako „nositelé západní kultury“ měly potíže s vystupováním i nahráváním, proto řada z nich zanikla. Režim stále otevřeněji kritizují folkaři, někteří tak dělají od přelomu 70. a 80. let i z emigrace (Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák). Emigrace se však nevyhnula ani jazzmanům. Jmenujme si alespoň proslulého skladatele filmové hudby klávesistu Jana Hammera.
Jakési povědomí o tom, co se děje ve světové moderní hudbě, pomáhá v té době udržovat například časopis Melodie, vydavatelská
21
Jiří Šlitr
Suchý
Hudba
Slova Jiří
Jaroslav Ježek se narodil v roce 1906 v Praze na Žižkově. To, co mu příroda přidala na hudebním nadání, si zřejmě vybrala na jeho tělesné schránce. Od narození byl takřka slepý, po špatně léčeném zánětu středního ucha nedoslýchavý, s jednou špatně fungující ledvinou. Po šesti letech strávených v ústavu pro děti s vadami zraku, kam chodil do školy, se hlásil na pražskou konzervatoř. Přijímací komise poznala jeho hudební nadání. Byl přijat ale s výhradou, že při běžném studiu mu nebudou posktnuty jakékoliv úlevy. Ježek konzervatoř (učil ho tu např. i Josef Suk) absolvoval jako klavírista a skladatel. Jeho závěrečnou prací byl klavírní koncert, jehož jednotlivé věty byly v rytmu dobových tanců – foxu, tanga a charlestonu.
Skoro celý další rok byl na zkušené v Paříži. Tam poznal i jazz. Po návratu do vlasti se setkává s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem a od roku 1929 se stává kapelníkem orchestru jejich Osvobozeného divadla. Zprvu zde hráli česky otextované dobové, jazzem ovlivněné šlágry. Postupem času začíná Ježek komponovat a aranžovat vynikající divadelní písničky a scénickou hudbu. Jeho Swing band je ukázkou skvěle sehraného orchestru, v němž hudebníci dokonce improvizují první sóla (chórusy).
V roce 1938 bylo Osvobozené divadlo na nátlak sílícího fašistického hnutí zavřeno. Ježek spolu s Voskovcem a Werichem odcházejí posléze do USA. Tam se Ježkův zdravotní stav zhoršil a na Nový rok 1942 umírá.
Mezi nejznámější písně tria Voskovec, Werich, Ježek patří Klobouk ve křoví, Ezop a brabenec, Tři strážníci, David a Goliáš, Babička Mery a další. Slavná a hráčsky náročná je Ježkova klavírní skladba Bugatti step (videoukázka 5).
40
Jaroslav Ježek
EZOP A BRABENEC Hudba Jaroslav Ježek
41
Slova Jiří Voskovec, Jan Werich
LETEM HUDEBNÍMI DĚJINAMI
české hudební baroko 6
Pro české země nebyla doba po bitvě na Bílé hoře lehkým údobím. Panovníci byli většinou cizinci, věřící jiného vyznání než katolického byli pronásledováni, zem sužovaly války. Protože královský dvůr nebyl v Čechách, měli hudebníci málo příležitostí k uplatnění. Hudba se přesto rozvíjela, hlavně díky venkovským učitelům, kterým se říkalo kantoři (canto = latinsky zpívati). Zpěv se v 17. a pak 18. století na školách vyučoval několik hodin týdně, protože žáci měli většinou povinnost každou neděli zpívat na kůru v kostele. Mimoto si hudbou přivydělávali: zpívali a hráli na svatbách, pohřbech, o Vánocích a Velikonocích „chodili koledou“ – vlastně si přilepšovali žebráním.
Jedním z nejznámějších českých skladatelů barokního období byl jindřichohradecký varhaník Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676). Psal skladby pro amatéry, vytvořil mše, mnoho písní a dokonce jednu, kterou zcela určitě znáte jako vánoční koledu nazvanou Chtíc aby spal CD10.
CHTÍC, ABY SPAL
44
Adam Michna z Otradovic
2. Ó fialo, ó lilium, ó růže má.
Nynej, vonné konvalium, zahrádko má.
Ó loutno má, ó labuť má, můj slavíčku.
Nynej, líbezná harfo má, cymbálíčku.
ÚKOL PRO TEBE
Vyhledej, které další skladby napsal Adam Václav Michna z Otradovic. Pak si rozdělte ve třídě úkoly a zjistěte něco z českých kulturních dějin období baroka – zaměřte se na barokní stavby a jejich stavitele, barokní sochaře a malíře. Dáš se spolužáky dohromady jména, umělecká díla, stavby, říkají ti něco jména a názvy jako Santini, Matyáš Braun, Ferdinand Maxmilian Brokoff, hospital Kuks, chrám sv. Mikuláše, Zelená hora?
Na Moravě proslul jako vedoucí biskupské kapely v Kroměříži skladatel Pavel Josef Vejvanovský (asi 1640–1693). Byl vynikajícím trubačem, proto v jeho skladbách mají výborné party dechové nástroje CD11. Jeho Serenády a sonáty se dodnes prodávají ve výborných nahrávkách.
V Drážďanech žil Jan Dismas Zelenka (1679–1745). Původně kontrabasista, později člen i vedoucí knížecí kapely. Jeho duchovní i světská díla mnozí dnes označují jako tvorbu „českého Bacha“.
Bohuslav Matěj Černohorský (1684–1742) působil v kostele svatého Jakuba v Praze jako kněz, studoval v Itálii a napsal mimo jiné i řadu děl pro varhany.
45
2. Byl to onen námořník, co pro ženy žil, co v každičkém přístavu z číše lásky pil.
Na Japonečku malou už dávno zapomněl, že její rety rudé, které kdysi líbat směl.
Refrén
50
JAPONEČKA Trampská píseň
Toto vše trvá až do roku 1939, kdy se trampská píseň pod vlivem společensko‑politických událostí dostala na okraj zájmu (2. světová válka, rok 1948 a nástup komunistů k moci). Mimopražské osady sice vykazovaly aktivní činnost, určité oživení přinesla i nová nastupující generace trampů, celkově však popularita trampské písně klesla.
Rozmach trampské písně přišel teprve v 2. polovině 50. let a pak v letech 60. s nástupem takzvané třetí generace, která s sebou přináší nové styly – folk a C & W.
Tolik tedy z historie. Teď už víte, co má tramp společného s hudbou. Vaši rodiče jistě znají skupiny jako KTO, Rangers – Plavci, Greenhorns – Zelenáči, Spiritual kvintet a další, které právě v těch 60. letech a na počátku let 70. začínaly zpívat a hrát písně, ve kterých se někdy více, někdy méně ta „trampská nota“ objevila. I nyní existují skupiny a zpěváci, kteří trampské písně zpívají a hrají, kteří se k trampům hlásí. Třeba legendární Wabi Daněk
kolejích?
ROSA NA KOLEJÍCH
51
. Znáte jeho Rosu na
Hudba i slova Wabi Daněk
populární hudby. Další (a opět zlidovělé) písně jako Povídej, Náhrobní kámen CD21 či Klaunovu zpověď Novák posléze natočil se skupinami Flamengo a George and Beatovens.
NÁHROBNÍ KÁMEN
2.
Jen starej rozbitej náhrobní kámen řekne ti, kdo nemoh už dál. Tak sepni ruce svý a zašeptej amen, ať jsi tulák nebo král.
3.
Všem lidem dávala náručí plnou, sázela kytky podél cest. Jednou však zmizela, a jako když utne, přestaly růže náhle kvést.
4.
Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít. Všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla už žít.
5.
Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal.
Pak jsem se pomodlil a zašeptal amen a svoji píseň jsem jí hrál.
Recitativ
Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích.
Oči jí maloval sám Bůh černou tuší, pod jejím krokem hned tál sníh.
82
Hudba Petr Novák Slova Ivo Plicka
Petr Novák
V Přerově zpíval své písničky Novákův jmenovec Pavel Novák, v Brně prosluly krásně sezpívanými vícehlasy Synkopy 61, Hana a Petr Ulrychovi mají svůj Vulkán a později Atlantis, v Olomouci hrají The Bluesmen atd. Ze slovenských kapel té doby si připomeňme alespoň The Beatmen a posléze The Soulmen s vynikajícím zpěvákem, skladatelem a kytaristou Dežo Ursínym nebo Prúdy s hlavními protagonisty zpěvákem Pavolem Hammelem a skladatelem a hráčem na klávesové nástroje Mariánem Vargou.
Želva, festivaly a to ostatní
Vlasy chlapců se tehdy k malé radosti jejich rodičů začínají prodlužovat, podobně jako sukně dívek zkracovat. Píše se rok 1967 a vychází první česká beatová LP deska. Jmenovala se Želva CD20 a nahrál ji Olympic. V tomtéž roce Pavel Černocký pořádá první diskotéku. Beatové skupiny čas od času vyjíždějí hrát i do ciziny. V prosinci se v Praze konal 1. Československý beatový festival. Na něm se představuje prakticky celá naše špička tohoto žánru.
ŽELVA
Hudba Petr Janda
Slova Pavel Chrastina
83
2. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší králů, přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou.
Refrén
3. Možná jen se mi to zdá, a po těžký noci přijde, příjde hezký ráno, jaký bude, nevím sám, tak jsem si zvyk na všechno kolem nás.
Refrén
Písničky, které se v populární hudbě objevovaly, byly často o lásce, přátelství, touze, ale ne jenom o tom. V písních se také objevovaly texty, které „burcovaly a protestovaly“. Pořádaly se i festivaly (například festival politické písně v Sokolově v letech 1973–1988), na nichž se zpívaly písně s texty namířenými proti válce a válečnému běsnění, avšak také písně tendenční, které měly za cíl podporovat tehdejší režim (doba normalizace) – mnohdy sice písně nebyly z hlediska hudebního valné (vznikl žánr s názvem „angažovaný rock“), nicméně účast na těchto festivalech byla jedna z mála možností, jak se oficiální cestou dostat do podvědomí posluchačů. Není proto divu, že na festivalu politické písně vystupovaly i takové skupiny jako třeba Olympic, rockový
100
Katapult, kterému vystoupení na festivalu umožnilo po předešlém zákazu vystupování tehdejšími orgány znovu hrát, nebo třeba Arakain.
ÚKOL PRO TEBE
Nejprve zkus popsat, o čem se v textu písně zpívá, pak se pokus nalézt písně s texty, které v té době byly namířeny proti válce, ale také byly například tendenční. (A jaké skupiny či zpěváci je zpívali?). Pomůže ti videoukázka 14.
Menší úspěch zaznamenala produkce popu, v němž množství písní převyšovalo jejich kvalitu. Přesto veliké oblibě se těšil Karel Gott (který se jediný dokázal prosadit i v zahraničí, především v německy mluvících zemích), dále například
Waldemar Matuška, Václav Neckář, Eva Pilarová, Naďa Urbánková nebo Helena Vondráčková. My si ale připomeneme jiného zpěváka – tragicky zemřelého Ji-
řího Schelingera (1951–1981), který působil od roku 1974 ve skupině Františka Ringo Čecha a byl nejoblíbeňejším českým hardrockovým zpěvákem 70. let. K jeho nejznámějším písním patří Holubí dům.
101
Jiří Schelinger
HOLUBÍ DŮM Hudba Jaroslav Uhlíř Slova Emil Synek
