Geografie 4

GEOGRAFIE

GEOGRAFIE ČESKÉ REPUBLIKY 4

PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Jiří Kastner

Zdeněk Čermák

Milan Holeček Vít Jančák Ludvík Kopačka Hana Kühnlová

Daniel Řehák Jiří Tomeš

SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2016

GEOGRAFIE ČESKA

Průmysl těžební

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

Zpracovatelský průmysl

FYZICKOGEOGRAFICKÉ PODMÍNKY

OBYVATELSTVO A SÍDLA

RUCH

EKONOMICKÉ VZTAHY

ČESKO A EVROPSKÁ UNIE

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY

KRAJŮ

PROSTŘEDÍ

OCHRANA PŘÍRODY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HOSPODÁŘSTVÍ

ČESKU

GEOGRAFIE MÍSTNÍ OBLASTI

POZNEJ DOBŘE MÍSTO,

PŘÍLOHA

Vývoj cen zboží

služeb

Česku

Korea – Korejská republika a Korejská

republika

Poloha Česka v Evropě

● Zjistěte názvy vyznačených hlavních měst a podle měřítka určete jejich přibližnou vzdušnou vzdálenost od Prahy.

1 ČESKÁ REPUBLIKA (ČESKO) – STÁT VE STŘEDNÍ EVROPĚ, ČLEN EU

Česká republika byla vyhlášena jako samostatný stát k 1. 1. 1993. Se Slovenskem tvoří dva nástupnické státy na území zaniklého Československa, které s výjimkou druhé světové války existovalo na mapě Evropy po 70 let (od roku 1918).

ROZLOHA

Česká republika patří rozlohou (78 864 km2) a počtem obyvatel (10,5 mil. k 31. 12. 2013) při hustotě zalidnění 133 obyv./km2 mezi střední až malé země a je srovnatelná s Rakouskem a Maďarskem. Po vzniku řady nových států rozpadem bývalého SSSR, Jugoslávie, Československa a po sjednocení Německa je Česko ze 43 evropských zemí na 21. místě. Zajímavé je srovnání Česka se státy Beneluxu, které mají dohromady přibližně stejnou rozlohu, ale 2,5krát více obyvatel a až 3krát větší hustotu zalidnění. Z hlediska budoucího vývoje je důležité srovnávání naší hospodářské vyspělosti a výkonnosti. Zde nám mohou být příkladem vyspělé velké země (USA, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, Velká Británie), měřítkem pak některé malé země (Švýcarsko, Rakousko, státy Beneluxu, Dánsko). Rychlost a průběh změn lze porovnávat s bývalými socialistickými zeměmi (zejména Polskem, Maďarskem, Slovenskem a Slovinskem). V rámci EU přebírají stále větší roli regiony. Užitečné tedy je i srovnávání na úrovni zemí (např. Čech a Bavorska, popř. Saska) či regionů.

POLOHA A TVAR ÚZEMÍ

Ve středních Čechách, asi 1,5 km za Kouřimí ve směru na Kolín se nachází průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, což je právě střed Evropy.

Jindřichův Hradec – 15. poledník

Geografická poloha každého státu či území má řadu podob. Nejstálejší je poloha matematická a fyzicko-geografická. Nejméně stabilní je obecná socioekonomická poloha. Na její velké proměny působí vnější a vnitřní vlivy a faktory (historické, politické, společenské, hospodářské, vědecko-technické). Význam, váha a poměr jednotlivých aspektů a kritérií této polohy se vyvíjí a mění v čase. Výsledkem může být až změna státu a tím i geografické polohy. Jako příklad uveďme vznik a vývoj Československa a od roku 1993 vývoj Česka. To tvoří se Švýcarskem, Rakouskem, Maďarskem a Slovenskem skupinu středoevropských vnitrozemských států bez přímého přístupu k moři. Sousedství s Německem a Rakouskem patří spolu s blízkostí dalších vyspělých zemí a malými vzdálenostmi k mořím k výhodám naší polohy. O Čechách a městě Praze se uvádí, že se nachází v srdci Evropy. Nevýhodou je vnitrozemská poloha na hlavním evropském rozvodí. V Česku se nacházejí horní toky řek středoevropského typu, které nemají energetický potenciál srovnatelný např. s alpskými řekami či plavební podmínky obvyklé v západní Evropě. Základními údaji matematické polohy dané poledníky a rovnoběžkami je poloha krajních bodů (viz obr. 1.1). Územím Česka prochází

50. rovnoběžka a významný

15. poledník, podle kterého se měří středoevropský čas (SEČ). Je označen na chrámu v Jindřichově Hradci.

Obr. 1.1

Základní údaje matemetické polohy Česka, hranice, sousedé

Bukovec

Jihlava

Na mapách a družicových snímcích jsou snadno rozeznatelné obrysy Česka a typický tvar jeho území. To dokládá výjimečnost fyzicko-geografické polohy našeho území v Evropě. Znakem území Čech je koncentrický tvar a unikátní „čtverhranná obruba“ hor a vysočin, která obklopuje českou kotlinu a vytváří téměř dokonalý hydrografický celek povodí Labe s přítoky. Polohově v ní dominuje Praha, která více než tisíc let ovlivňuje celý společenský, politický, hospodářský a kulturní vývoj českého národa a státu. Také území Moravy, které má přechodný a průchodný tvar se sníženinou moravských úvalů mezi obrubou vysočin a hor České vysočiny na západě a severu a Karpat na východě (blíže viz kap. 3), vytváří ucelený hydrografický celek řeky Moravy, resp. horní Odry. Nejvyšším bodem Česka je Sněžka v Krkonoších (1602 m n. m.), nejnižší bod leží u Hřenska, kde Labe vtéká do Německa (115 m n. m.). Pro území státu je typická rozmanitost a pestrost a rychlé střídání fyzicko-geografických i ekonomicko-geografických podmínek na malých plochách a vzdálenostech. Tento mozaikový charakter se v historii promítl do vývoje a změn osídlení, do vývoje hospodářství, dopravy, využití země, rozmístění kulturních památek i do vývoje a změn kulturní krajiny. Přibližně 15 % území zabírají velkoplošná a maloplošná chráněná území přírody soustředěná hlavně při hranicích.

Zásadní význam měla pro celé české dějiny, zejména pak ve 20. století, geopolitická a s ní úzce spojená geoekonomická poloha a orientace. Česko leží na jižním okraji pásu nížin východního Německa a Polska, kde se nachází hlavní historická i současná evropská geopolitická osa Paříž-Berlín-Varšava-Moskva. Podél řeky Dunaje (severně od alpského systému) vede podružná evropská geopolitická osa z Porýní na Vídeň, Budapešť a Balkán. Obě osy protínají dva hlavní evropské geoekonomické prostory (obr. 1.2). Poloha mezi oběma osami ve středoevropském geoekonomickém prostoru je příznivá. Praha jako přirozené centrum Čech a celé republiky leží na spojnicích do Mnichova a Frankfurtu n. Moh. (a dále do Francie a Beneluxu), do Drážďan a Berlína (a severní Evropy), do Vratislavi a Varšavy (a dále do Pobaltí a Petrohradu), do Bratislavy, Budapešti, Vídně, přes Linec a Salcburk do Itálie. Přijetím Česka, Slovenska, Polska a Maďarska (tzv. Visegrádské čtyřky) do EU (od 1. 5. 2004) zesílila vazba tohoto prostoru na západoevropský prostor, kde leží evropské hospodářské těžiště. Polohové rysy a zvláštnosti vývoje stály v pozadí současné socioekonomické polohy a ovlivnily strukturu, výkonnost a rozmístění hospodářství a průmyslu.

Nejnižší bod Česka u Hřenska

Historické události po druhé světové válce a následující vývoj zařadily naše území v rámci rozdělené Evropy na přechodnou dobu 40 let do východního sovětského bloku. Rok 1989 znamenal návrat k tradiční prozápadní orientaci.

Obr. 1.2 Geopolitická a geoekonomická poloha Česka v Evropě (geopolitické osy a geoekonomické prostory – „banány“)

Praha – Hradčany

Sněžka – nejvyšší bod Česka

● Popište velký a malý oběh vody v přírodě.

Průměrné roční množství odtékající vody na jednoho obyvatele Česka dosahuje hodnoty kolem 1 450 m3, což je jen asi třetina evropského a pětina světového průměru.

5 VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

1. Vysvětlete pojmy: povodí, rozvodí, úmoří, hustota říční sítě, průtok, specifický odtok, koeficient odtoku.

2. Jak ovlivňuje horninové prostředí pohyb vody v podzemí?

Poloha Česka na hlavním evropském rozvodí není příznivá z hlediska hospodaření s vodou: většina našich toků u nás zároveň i pramení a rozhodujícím vodním zdrojem v našem státu je proto voda, která spadne v podobě srážek. Celostátní dlouhodobý roční průměr činí 685 mm a 29 % z tohoto množství odtéká z území vodními toky. Naše řeky patří podle velikosti k malým až středním tokům. Přirozených vodních nádrží – jezer – je na území Česka poskrovnu, proto v minulosti byly budovány nádrže umělé – rybníky a přehradní nádrže. Přírodní rezervoáry podzemní vody jsou vydatné jen na malé části území (obr. 5.1). Pouze prameny minerálních vod jsou ve srovnání s evropskými státy poměrně bohaté.

Obr. 5.1

Oblasti s významnými zdroji podzemních vod na území Česka

Velkou většinu území Čech odvodňuje

říční sítě na území naší republiky je 0,96 km/km2

srážek spadlých v povodí Labe odtéká 29 % a specifický odtok činí 6 l/km2. Z celkové délky toku Labe nám náleží asi jedna třetina a česká část povodí rovněž představuje přibližně třetinu z celkové plochy labského povodí.

Labe do Severního moře. Labe se podílí skoro dvěma třetinami na celkovém odtoku vody z republiky. Hlavním tokem Čech je však Vltava, která má při soutoku větší délku toku, průtok i plochu povodí než horní úsek Labe. Vltava a Labe vytvářejí společně se svými přítoky pravidelnou stromovitou říční síť, jejíž tvar je příznivý z hlediska nebezpečí výskytu velkých povodní. Odtokovým poměrům přispívají i četné vodní nádrže, vybudované na Vltavě, Ohři a na dalších menších tocích především v horní části povodí Labe. Úsek Labe od Chvaletic je společně s dolním tokem Vltavy (od Prahy) naší jedinou splavnou vodní cestou, využívanou říční nákladní dopravou.

Soutok Labe s Vltavou u Mělníka

Ze srážek spadlých v povodí Moravy odtéká 23 %. Specifický odtok dosahuje pouze 4,7 l/km2

Hlavním tokem odvodňujícím převážnou část Moravy do Dunaje a Černého moře je řeka Morava. Povodí Moravy má vějířovitý tvar, nepříznivým odtokovým faktorem je soutok několika větších řek na malé ploše před ústím řeky Dyje Odtok vody z dyjského povodí je však díky většímu množství přehradních nádrží dostatečně regulovatelný.

9 POLITICKÝ SYSTÉM A ÚZEMNĚSPRÁVNÍ ČLENĚNÍ

1. Které země mají také parlamentní systém jako Česko?

2. Ve kterých oblastech (okresech) vítězí ve volbách stále stejné strany?

Současný politický systém Česka vznikl v období po pádu komunistického režimu v letech 1990 až 1992, tedy ještě v rámci československé federace. Nejdůležitějším krokem na cestě budování demokratické společnosti bylo uskutečnění prvních svobodných pluralitních voleb, tedy voleb za účasti více politických stran. Takové volby se konaly v roce 1990. V těchto volbách zvítězilo široké politické hnutí zvané Občanské fórum, které se později stalo „líhní“ skutečných politických stran, v první řadě Občanské demokratické strany a Občanské demokratické aliance. Proto za první opravdové volby (do Federálního shromáždění a České národní rady), v jejichž rámci soupeřilo celkem 23 politických stran a dalších subjektů, se považují až volby roku 1992. Základní charakteristiku státoprávního uspořádání, které vymezuje postavení a role nejdůležitějších orgánů státní moci, poskytuje ústava. Na základě nové ústavy ze dne 16. prosince 1992 lze Českou republiku zařadit mezi země s parlamentním systémem. V rámci takového uspořádání by měl úlohu nejvýznamnějšího politického orgánu hrát parlament. V praxi je fungování politického systému poněkud komplikovanější. Vládnutí, reálná politika a následně celý sociálně ekonomický vývoj země jsou totiž vždy výsledkem vzájemného působení dvou nejdůležitějších orgánů tohoto systému, tedy vlády s jejími ministry a parlamentu, případně prezidenta. Aby se jejich činnost odehrávala v rámci pravidel a zákonů, na to dohlíží ústavní soud. Hlavou státu je prezident. Má omezené pravomoci. Jeho nejvýznamnější kompetencí je možnost vetovat návrhy zákonů a jmenovat soudce Ústavního soudu a členy Bankovní rady – výkonného orgánu České národní banky. Mezi další jeho kompetence patří vyhlašování amnestie a udělování státních vyznamenání. Není však nikomu z výkonu své funkce odpovědný. Prezident byl dříve volen parlamentem na schůzi obou jeho komor. Takto byl zvolen první český prezident Václav Havel, který vykonával tuto funkci po dvě období (1993–2003) stejně jako jeho nástupce Václav Klaus (2003–2013), bývalý předseda vlády (1992–1997) a parlamentu (1998–2002). V roce 2013 byl prezident poprvé volen přímo občany. Stal se jím Miloš Zeman, bývalý předseda vlády (1998–2002). Nejvyšším zákonodárným orgánem země je Parlament České republiky. Tvoří ho dvě komory – Poslanecká sněmovna a Senát. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky a Senát 81 senátorů volených na 6 let, přičemž každé dva roky se obměňuje třetina z nich. Výkonnou moc zajišťuje vláda, jež vzniká na základě voleb do Poslanecké sněmovny, které je také odpovědná. Nejčastěji tvoří vládu zástupci (vedoucí představitelé) nejsilnějších politických stran, kteří vzešli z voleb. Členové vlády jsou obvykle také poslanci parlamentu, případně senátory. Od roku 1993 do současnosti se v zemi vystřídalo již 13 vlád (z toho tři přechodné – úřednické). Jen 3 vlády vydržely celé období (viz obr. 9.3). Výkonná moc znamená, že vláda v praxi realizuje zákony a opatření schválené parlamentem, stejně jako uskutečňuje opatření vlastní. Ve skutečnosti vláda řídí a spravuje s pomocí soustavy ministerstev celou zemi. V současné době funguje celkem 14 ministerstev (ministerstvo zahraničních věcí, obrany, financí, práce

Václav Havel se svojí ženou Olgou jako novopečený prezident ČSSR, 29. prosince 1989

Volby do Poslanecké sněmovny, která má významnější pravomoci, probíhají podle poměrného principu. To znamená, že každá strana získá přibližně takový počet křesel, který odpovídá podílu hlasů obdržených ve volbách. Do parlamentu se dostane jen ta strana, která získá minimálně 5 % všech odevzdaných hlasů. Volby do Senátu se konají podle většinového systému. V případě Česka to znamená, že země je rozdělena na 81 volebních obvodů, které mají přibližně stejný počet obyvatel (průměrná velikost činí 130 000, rozpětí 110 000 až 180 000 obyv.) a v mnoha případech velikostí odpovídají bývalým okresům. V jejich rámci o senátorské křeslo soupeří zástupci jednotlivých politických stran stejně jako nezávislí kandidáti, kteří příslušné obvody – regiony –reprezentují. Vítězem (senátorem) se stává ten, který získal 50 % všech odevzdaných hlasů. Protože k tomu dochází v rámci prvního hlasování jen výjimečně, uskutečňuje se obvykle druhé kolo voleb, v němž se utkávají dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z kola prvního.

Logo Občanského fóra

Obr. 9.1 Sídlo vlády ČR – Strakova akademie v Praze

Mezi prvořadé vnější vztahy je třeba v současném a budoucím světě počítat integrační vztahy. Ty mohou mít dimenzi politickou, ekonomickou, měnovou, vojenskou, regionální, ale i historickou, právní a kulturní. Území dnešní České republiky bylo vždy politicky, hospodářsky a kulturně svázáno se západní Evropou. Výsledkem násilného a umělého rozdělení Evropy na základě Jaltské konference (1944) bylo tzv. bipolární rozdělení světa, kdy proti sobě stály dva bloky označované jako Západ a Východ. V jejich rámci vznikly vojenské organizace NATO a Varšavská smlouva, v politické a ekonomické oblasti pak integrační seskupení EHS (EU) a RVHP.

18 ČESKO A EVROPSKÁ UNIE

V Česku a dalších středoevropských zemích se ve změnách po roce 1989 považuje vstup do NATO a později do EU za poslední krok při návratu do Evropy po padesáti letech násilné izolace. Čtyřicet let působení totalitního socialistického systému a jeho plánovaného centrálně řízeného hospodářství umocněného členstvím v integračním seskupení (RVHP) vytvořilo hluboké deformace a rozdíly oproti EU. Členství v Evropské unii se stalo hlavním strategickým cílem České republiky. Více než 10 let trvala složitá adaptace a plnění řady vstupních podmínek, přes 10 let je Česko členem EU se všemi (ne)výhodami. Vznik a postup rozšiřování EU (bývalého Evropského hospodářského společenství – EHS) a eurozóny znázorňují obr. 18.1 a 18.2. Do EU postupně vstoupilo i několik zemí druhé integrační západoevropské organizace ESVO (Evropské sdružení volného obchodu).

Politické, vojenské a hospodářské soupeření dvou společensko-ekonomických systémů na „hlavní frontě“ studené války v Evropě (její součástí byla i tzv. železná opona na naší hranici s Německem a Rakouskem) skončilo po roce 1989 rozpadem sovětského impéria a zánikem jím vedených seskupení.

Obr. 18.1 Vznik a vývoj EU (k 1. 7. 2013 – 28 evropských států s 508 mil. obyv.)

Ve střední Evropě tím vzniklo nebezpečné vakuum, které bylo vyplněno dvěma souběžnými procesy rozšiřování NATO a EU směrem na východ. V časovém předstihu proběhla realizace vstupu bývalých socialistických zemí do vojenského seskupení NATO – v první vlně Česka, Polska a Maďarska (březen 1999), v druhé vlně bylo přijato sedm dalších postsocialistických zemí – Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a tři pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litva (na summitu v Praze v září 2001). Tento krok měl vliv i na další průběh přibližování k EU a jejímu rozšiřování.

Původní představy o možnosti vstupu ČR a dalších zemí do EU v roce 2000 se ukázaly jako příliš optimistické. Postup přibližování k EU zpomalila jak neočekávaná složitost transformace, tak obtížnost sladění a přizpůsobení společnosti, politiky, legislativy, práva, hospodářství a dalších oblastí vstupním podmínkám. Svou roli sehrál i nepříznivý hospodářský vývoj jak v některých zemích usilujících o členství (včetně Česka), tak v samotné EU. Od pádu komunismu do přijetí nových členů ze střední Evropy tak uplynulo přes 15 let. Velkým mezníkem se stalo datum 1. 5. 2004 , kdy se EU rozšířila o 10 nových členských zemí. S výjimkou ostrovních ministátů Malty a Kypru to byly postsocialistické země středoevropské ( Slovinsko a země tzv. visegrádské čtyřky Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko ) a tři země pobaltské ( Litva, Lotyšsko a Estonsko ). V následujících dvou fázích byly do EU přijaty další tři bývalé socialistické země balkánské (k 2. 1. 2007 Rumunsko a Bulharsko a jako zatím poslední k 1. 7. 2013 Chorvatsko ). Vstup Česka a dalších zájemců z řad států střední a východní Evropy do EU komplikoval fakt, že samotná EU procházela zároveň obtížným procesem vnitřních reforem, který dokumentuje i neschválení návrhu evropské ústavy v závěru roku 2003. Pro vlastní EU byly základními mezníky Římské smlouvy (založení EHS a Euratomu, platné od 1. 1. 1958), Maastrichtská smlouva – Smlouva o Evropské unii (vznik EU s platností od 1. 11. 1993), vznik společné měny euro a eurozóny (k 1. 1. 1999) a Lisabonská smlouva (stanovila pravomoci EU a členských zemí, vstoupila v platnost 1. 12. 2009).

Přijetí nových východních členů do EU bylo pomalejší, než se očekávalo. Česko a další zájemci o budoucí vstup do EU se nejprve stali členy Rady Evropy. Potom s nimi byly podepsány asociační dohody (o přidružení) a založen příslušný výbor s odbornými subkomisemi. Nejprve to bylo v roce 1991 (ratifikace 1993) s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Tyto státy se také staly členy významné organizace OECD (organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). V červnu 1997 byl vytvořen důležitý koncepční materiál, zvaný „Agenda 2000“. Obsahoval jednak návrhy na potřebné změny a reformy vlastní EU (zemědělská politika, strukturální fondy, finanční otázky a společná měna euro, reformy institucí EU), jednak návrhy na další rozšiřování. Noví členové, jejichž přijetí se změnami v EU bezprostředně souviselo, museli splňovat řadu dodatečných kritérií.

Členění našich zemí na kraje má dlouhou tradici. Již v polovině 15. století se zformovalo dělení Čech na 12 krajů (např. Kouřimský, Prácheňský, Chrudimský atd.). Po různých změnách bylo krajské zřízení v roce 1862 zrušeno. K vytvoření krajů se vrátila Československá republika v roce 1949, kdy bylo na území ČR vytvořeno 14 krajů. V roce 1960 byl počet krajů snížen na sedm. Po jejich zrušení v roce 1990 bylo krajské zřízení obnoveno a jeho dnešní podoba se vrátila k dřívějším 14 krajům včetně Hlavního města Prahy.

KRAJE

REPUBLIKY

19 PŘEHLED KRAJŮ

1. Na vhodné obecně zeměpisné mapě Česka vyhledejte postupně všech čtrnáct krajů a charakterizujte jejich fyzickogeografickou a socioekonomickou polohu.

2. Na mapě ukažte okresní města v jednotlivých krajích a povězte, jak výhodná či nevýhodná je jejich poloha vůči krajskému městu a hlavnímu městu Praze, z hlediska vzdálenosti od státních hranic a vzhledem k návaznosti místní silniční sítě na dopravní síť v Česku i v Evropě.

3. Ukažte na mapě okresy ležící při státních hranicích. Uveďte příklady soudobých problémů, které znepříjemňují obyvatelům příhraničních okresů život. Formulujte vlastní názor na možnosti řešení těchto problémů.

V roce 1997 bylo na území České republiky vymezeno 14 vyšších územně samosprávných celků – krajů. Od roku 2000 převzaly řadu pravomocí v minulosti vykonávaných vládou, především rozhodovat v otázkách sociálně-ekonomického rozvoje, školství, zdravotnictví a kultury. Základní statistické údaje o krajích jsou uvedeny v tab. 9 na str. 29 (kapitola 9).

Hlavní město Praha

Obr. 19.1

Kraje a okresy České republiky. Mapka zachycuje nejen členění Česka na 14 krajů, ale i tzv. statistické regiony (NUTS II), které bylo nutné vytvořit jako základní statistické jednotky po přijetí Česka do Evropské unie.

Jihočeský

Vysočina

Moravskoslezský

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Praha díky své velikosti (jediné naše město s více než 1 mil. obyv.), poloze a významu je přirozeným centrem české kotliny. Území bylo osídleno již před příchodem Slovanů a Praha patří mezi nejstarší a nejmalebnější evropská města. Přispívá k tomu pestrá výšková členitost území, jehož osu tvoří údolí Vltavy. Jako největší město republiky je i významným dopravním uzlem. Paprskovitě se do ní sbíhá dopravní síť celých Čech, procházejí zde tratě mezinárodního významu, je střediskem mezinárodní letecké dopravy (Letiště Václava Havla Praha).

Již od 19. století je Praha i velkým průmyslovým centrem s řadou velkých i malých průmyslových závodů. Spolu s průmyslovými středisky ve svém blízkém okolí vytváří jednu z největších průmyslových oblastí státu. Praha byla významným střediskem strojírenského průmyslu. Mnoho velkých závodů tohoto odvětví zaniklo, strojírenská výroba si však zčásti udržuje svůj význam.

Z dalších odvětví je významný průmysl potravinářský, zaměřený především na uspokojování potřeb obyvatel hlavního města. Celostátní význam má průmysl polygrafický. Na území Prahy jsou ovšem i podniky řady dalších odvětví.

Stanice metra v Praze – Střížkov

Moravskoslezsko

Jihomoravský

KRAJE ČESKÉ REPUBLIKY

Kromě dominující funkce administrativní (sídlo prezidenta, vlády, parlamentu, zastupitelských úřadů atd.) je Praha také největším střediskem služeb v Česku. Je sídlem řady bank, pojišťoven, burzy cenných papírů, obchodních společností a firem. Soustřeďuje se zde řada vysokých škol, z nichž Univerzita Karlova má nejstarší tradici. Také síť zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení a institucí svým významem daleko přesahuje hranice města.

Obr. 19.2 Praha, hlavní město České republiky

Pro rozsah a hodnotu historických a kulturních památek a vzhledem k největší koncentraci kulturních akcí je Praha hlavním centrem cestovního ruchu v Česku. Historické jádro Prahy (obr. 19.2 a 19.3) bylo zařazeno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

K hlavním problémům Prahy patří například stále se komplikující dopravní prostupnost města, neboť Praha postrádá ucelený dopravní okruh, který by část automobilové dopravy odvedl mimo její střed. Rostoucí motorizace zvyšuje množství emisí (především oxidů dusíku), hluku a prachu, což výrazně zhoršuje životní prostředí v mnoha částech Prahy. Také stále větší nároky na parkovací plochy patří k problémům snižujícím kvalitu života Pražanů. Řešení všech těchto problémů vyžaduje značné finanční prostředky.

Praha má nejlepší postavení v celém Česku v ukazatelích stupeň občanské vybavenosti, míra nezaměstnanosti a výše průměrných příjmů na 1 obyvatele.

Obr. 19.3 Staroměstské náměstí

Otázky a úkoly k zeměpisu Prahy:

Vyhodnoťte geografickou polohu Prahy v rámci Česka i v Evropě.

S pomocí tematických map charakterizujte přírodní poměry na území Prahy.

čem se hlavně odlišuje od svého nejbližšího okolí?

Uvažte, jaký význam má pro Prahu Vltava.

Vyhledejte informace o některých chráněných územích v Praze.

Pokuste se vystihnout hlavní specifika struktury obyvatel Prahy a povězte, zda je zalidněna rovnoměrně (centrum, tradiční obytné čtvrti, vilové čtvrti, sídliště).

6. Vyjmenujte nejvýznamnější pražské průmyslové podniky. Ve kterých částech Prahy je největší koncentrace průmyslu?

7. Které jsou hlavní zdroje znečištění ovzduší v Praze?

8. Uvažte, co je příčinou vysoké koncentrace sociálně patologických jevů v hlavním městě (kriminalita, závislost na drogách, prostituce, ohrožení dětí).

9. Nad plánem Prahy se pokuste vytipovat hlavní příčiny jejích dopravních problémů.

10. Vyjmenujte nejvýznamnější stánky pražské kultury.

Pražský hrad, založený v 9. století, dominuje městu na ostrohu nad Vltavou. Je nejvýznamnějším českým hradem, původně sídlem českých knížat a králů, dnes českého prezidenta. Dvakrát zde dokonce sídlil císař Svaté říše římské. Je největším hradem na našem území a svými rozměry patří i k nejrozsáhlejším hradním komplexům na světě. Jeho siluetu dotváří katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, místo korunovace mnohých českých králů, s hroby četných českých panovníků a světců, jsou v něm uloženy i české korunovační klenoty. Pražský hrad je považován nejen za symbol hlavního města, ale i české státnosti.

● Připravte podrobný itinerář pro dvoudenní pobyt zahraničních studentů v Praze. Úkolem je seznámit hosty s historickými památkami a pozoruhodnostmi z různých období vývoje hlavního města až do současnosti. Do projektu zařaďte pěší trasy, detailní prohlídku některých významných památek, přesuny městskou hromadnou dopravou, návštěvu vyhlídkových bodů, návštěvu představení některého divadla atd. Při přípravě použijte kromě internetových zdrojů také tištěného průvodce Prahou, plán města, schéma městské hromadné dopravy apod.

● Připravte v programu PowerPoint prezentaci na téma: Praha v zrcadle stavebních slohů.

Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě

Šumava – penziony na Zadově

● Vyjádřete, co je to geografická poloha v širokých souvislostech.

● Uvažte, co je polohový potenciál území, a pokuste se ho vyhodnotit pro kraj, v němž žijete.

● Porovnejte výhody a nevýhody geografické polohy svého regionu s jiným českým regionem.

21 POZNEJ DOBŘE MÍSTO, KDE ŽIJEŠ

Abychom pochopili současnost a uměli se vyjádřit k budoucnosti regionu, v němž žijeme, je zapotřebí získat poměrně široký rozhled: – vyznat se v místní krajině a na mapě umět pojmenovat významná místa, – vědět co nejvíc o historii regionu, o tradicích a způsobu života našich předků, – mít přehled o místních stavebních, uměleckých a technických památkách, – umět se vyjádřit ke kvalitě přírodních i společenských složek životního prostředí, – snažit se pochopit místní problémy a umět o nich zasvěceně diskutovat. Porozumět místnímu regionu v širokých souvislostech znamená obohatit svůj kulturní rozhled, získat schopnost porovnávat a hodnotit různé krajiny, znamená to také lépe chápat svět.

O ČEM VYPOVÍDÁ GEOGRAFICKÁ POLOHA?

S pomocí vhodných map charakterizujte co nejvýstižněji geografickou polohu okresu, v němž žijete, okresního města, obcí s rozšířenou působností a nejbližšího velkoměsta (nad 50 tisíc obyvatel). Vezměte v úvahu zejména: – vzdálenost od státní hranice, od významných center osídlení, od hlavního města, – polohu v dopravní síti včetně napojení na evropskou síť, – polohu z hlediska přírodní sféry (nadmořská výška, povodí, klimatická oblast atd.), – polohu z hlediska kvality životního prostředí. ● V čem je geografická poloha místa vašeho bydliště výhodná a jaké má nevýhody?

NÁŠ REGION NA MAPÁCH

a) Na turistické mapě ukažte své bydliště. Jako jeho okolí vyznačte kružítkem prostor ohraničený asi dvacetikilometrovou vzdáleností.

b) Vytvořte schematický mapový náčrt v měřítku nejméně 1 : 25 000 a zakreslete známé a nejtypičtější objekty v krajině.

Müllerova mapa Čech z roku 1720 (Třeboňsko)

● Na internetu otevřete Müllerovu mapu s legendou a vyhledejte v ní krajinu svého domova. Co jste zjistili? Co vás překvapilo? Jak se začátkem 18. století v Čechách žilo?

c) Barevně vyznačte: hlavní dopravní trasy, kulturně významná místa, přírodní zajímavosti a místa vhodná k rekreaci, hlavní soustředění ekonomických aktivit. Odlište území s rozdílnou kvalitou životního prostředí.

d) Okolí svého bydliště se snažte během roku osobně dobře poznat (na kole, pěšky). Svá poznání zapisujte, zakreslujte a dokumentujte fotografiemi.

e) Kde se vám v okolí nejvíc líbí?

Malebná krajina na Pelhřimovsku

Obr.

Písek

dochovaný kamenný

most v Čechách

LETECKÝ SNÍMEK A PLÁN MĚSTA

Jistě se vám podaří získat letecký snímek svého (nebo nejbližšího) města, dnešní plán města a plán z období první poloviny 20. století.

a) Porovnejte plán města s leteckým snímkem a snažte se pojmenovat všechny hlavní objekty na snímku.

b) Porovnejte aktuální a starý plán města. Povězte, které části města zůstaly téměř beze změny, které části byly zcela přeměněny a které části města vznikly v posledních 20 letech. Svá zjištění můžete doložit dobovými fotografiemi.

c) Porovnejte oba plány a povězte, jak se vyvíjely místní názvy. Dokážete se vyjádřit také k původu místních jmen?

● Prohlédněte si dobře letecký snímek středu města Plzně z roku 1956 (obr. 21.2) a pohled na stejný prostor z roku 2013. Ukažte, co se nezměnilo, a povězte proč.

● Vyhledejte stejné podklady pro střed vašeho okresního města. Formulujte závěry ze svého zkoumání.

V ČESKÉ KRAJINĚ PRO PŘÍŠTÍ GENERACE

Náš národ má velmi bohatou kulturní minulost svědčící o osvícenosti a bohatství významných osobností, o dovednosti a tvůrčím citu českých řemeslníků, o vyspělosti stavitelů, techniků, vědců a umělců.

Poznání kulturních hodnot uložených v místní krajině nám umožňuje pocítit hlubší sounáležitost s prostorem, v němž žijeme.

Ve třech zájmových skupinách odhalte paměť své krajiny 1. skupina

Okouzlují nás stavební a umělecké památky Během čtrnácti dnů až tří týdnů sestavte společně přehled kulturních památek v širším okolí svého bydliště: hrad, zámek, klášter, kostel, palác, park, umělecké sbírky apod. Památky zakreslete do mapky, vepište jejich názvy a pokuste se o velmi stručnou charakteristiku každého objektu.

Svou mapu můžete pojmout také jako plakát, jímž pozvete turisty do svého kraje.

● Určete stavební sloh památek ve vašem regionu.

● Zjistěte, jakou roli sehrál Obecní dům v Praze při vzniku samostatného Československa v roce 1918.

● Ve skupině koncipujte plakát pro zahraniční turisty a text společně vytvořte v anglickém a německém jazyce. V čem se bude jeho obsah lišit od plakátu pro české turisty?

V osadě Táflova Huť pod Boubínem žili spolu po staletí Češi s Němci. Na internetu zjistěte smysl postavení pomníku od Tomáše Hlaváčka.

Obecní dům v Praze

palác

Praze

Multifunkční aula Gong v Ostravě vznikla přestavbou plynojemu (z roku 1921) podle návrhu významného současného architekta Josefa Pleskota a stala se v roce 2013 stavbou roku.

2. skupina

Zajímáme se o vědu, techniku a řemesla

Neodmyslitelnou součástí krajiny jsou technické památky a nejrůznější objekty průmyslové architektury. Jde o svědectví vývoje vědy, techniky a výroby: mlýny, hamry, hutě, šachty, kovárny, sklárny, mosty, vodárny atd. Mnohé dodnes plní svou funkci.

● Zjistěte, zda se v širokém okolí vašeho bydliště vyskytují technické památky. Vyfotografujte je a popište. Navrhněte, jak by se dal určitý objekt vhodně využít.

Obr. 21.4

Přehrada Les Království byla postavena v roce 1920 v úzkém údolí Labe nedaleko Dvora Králové a v roce 1964 prohlášena za národní technickou památku.

3. skupina

Paměť naší krajiny

Během tří týdnů prozkoumejte blízké okolí svého bydliště a pokuste se společně vyjádřit, co vytváří jeho krajinný ráz: kulturní a technické památky, estetické hodnoty krajiny (příroda i výtvory lidí), hodnoty vytvořené významnými osobnostmi minulosti místního kraje.

Své poznávání založte na studiu literatury a mapových podkladů.

Naši předkové se vyznačovali nevšední schopností umístit kostelík, kapličku nebo Boží muka na tom nejvhodnějším místě v otevřené krajině. Je to doklad jejich citu a kultivovanosti.

● Vyhledejte podobnou stavbu v místní krajině a povězte, jak na vás zapůsobila. V jakém je stavu? Kdo se o ni stará?

Obr. 21.5

K nejcennějším památkám Středočeského kraje patří barokní varhany z roku 1750 v Rožmitále pod Třemšínem. Hrál na nich Jakub Jan Ryba a poprvé zde zazněla jeho Česká mše vánoční.

JAK SE KDYSI ŽILO NA VENKOVĚ?

Prozkoumejte regionální muzeum či skanzen.

V regionálním muzeu či skanzenu si prohlédněte exponáty vztahující se k životu na venkově.

1. Zjistěte, ze kterých hlavních částí se skládalo typické venkovské stavení. Co všechno k němu patřilo? Z čeho bylo postaveno a čím byla většinou pokryta střecha?

2. Charakterizujte typické oblečení chudých a bohatých venkovských lidí.

3. Zjistěte, jak byla zařízena obytná světnice, kde venkované vařili, jedli a kde spali.

4. Jak asi žily děti? Kde spaly, kde a s čím si hrály, jak trávily volný čas v létě a jak v zimě?

5. Které práce vykonávali muži a které ženy? Pracovaly také děti?

● Podle obrázku 21.6 vyjádřete, jak žili naši předkové na venkově.

Obr. 21.6 Světnice různých venkovských stavení

MAPA KVALITY PŘÍRODNÍCH SLOŽEK MÍSTNÍ KRAJINY

Ve skupině, ve dvojici nebo každý sám sestavte během šesti týdnů schematickou mapu svého regionu, v níž vyjádříte kvalitu přírodních složek krajiny. Nejprve společně vytvořte kritéria hodnocení, která můžete doplnit číselnou, slovní, barevnou nebo jinou škálou. Snažte se vyhodnotit celé území tak, aby zhruba vynikly oblasti s velmi zachovalou přírodou, území s relativně dobrou kvalitou přírodních složek krajiny, prostory s výrazně narušenými až devastovanými přírodními složkami.

K mapě zpracujte komentář a vše vystavte ve třídě. V diskusi uveďte příklady citlivých zásahů člověka do přírody (dokumentujte tyto zásahy fotograficky), vlastní návrhy jak napravit narušené části krajiny a náměty pro rekultivaci devastovaných území.

Zhodnoťte břehy přirozeného a regulovaného toku. Skupinový projekt

V širším okolí svého bydliště vyhledejte vodní tok s relativně málo narušenými přírodními břehy a tok usměrněný umělým korytem.

a) Prozkoumejte břehy obou toků a zhodnoťte kvalitu všech přírodních složek. b) Navrhněte zásahy do regulovaného toku a zdůvodněte je. Obr. 21.7 Zkoumání potoka

ZNÁTE OSOBNĚ ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ STÁTEM?

● Podle zákona č. 218/2004 Sb. o ochraně přírody a krajiny povězte, čím se vyznačují jednotlivé kategorie chráněných území.

● Zjistěte názvy a polohu všech zvlášť chráněných území, která byla vyhlášena v širším okolí vašeho bydliště. Co je předmětem ochrany v jednotlivých územích?

● Během roku navštivte s přáteli některá chráněná území a zpracujte studii o aktuálním stavu přírody, o nedostatcích v ochraně území, o tom, jak zabránit narušením a ztrátám a jak motivovat občany k ohleduplnějšímu vztahu k přírodě.

● Vyhledejte v místním regionu památný strom, vyfotografujte ho (nejlépe ve všech ročních obdobích) a popište jeho přírodovědné a estetické hodnoty

a) Uvažte, zda se v blízkosti vaší školy nevyskytuje strom, který by si zasloužil stát se památným stromem, a navrhněte ho k vyhlášení.

b) Zpracujte školní projekt zaměřený na systematickou péči o existující nebo nově vyhlášený památný strom.

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE

Studie pro zájemce o historii a umění

Historická centra čtyřiceti českých měst byla prohlášena za městské památkové rezervace. Tvoří je většinou náměstí s přilehlými uličkami, architektonicky a umělecky hodnotné měšťanské domy často s krásnými portály, sgrafity a podloubími, historicky cenné budovy hradu, zámku, kostela nebo kláštera a radnice. Mnohde jsou zachovány i části městského opevnění, městská brána a další památky. Nejvyššího stupně ocenění a ochrany na úrovni Organizace spojených národů se dostalo městům Praze, Českému Krumlovu, Kutné Hoře a Telči. Historická jádra těchto měst byla přijata do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Stromy mimořádné svou dlouhověkostí, mohutností, krásou nebo také vztahem k historické události jsou vyhlašovány za památné stromy. Podle zákona jsou evidovány a označovány tabulí se státním znakem.

Buk lesní stříhanolistý – 200 let starý památný strom na nádvoří děčínského zámku

Městská památková rezervace Český Krumlov

Meandr potoka – neporušená krajina

Odpadky na kraji lesa