EKOLOGIE
1.1âLOVùK APROST¤EDÍ
Pfiírodní prostfiedí na‰í Zemû je tvofieno sloÏkou Ïivou aneÏivou. Obû jsou vtûsném vzájemném vztahu, kter˘ se stále mûní avyvíjí. âlovûk jako biologick˘ druh Homo sapiens je souãástí tûchto dûjÛ, av‰ak dosáhl takového stupnû v˘voje, Ïe mÛÏe velice podstatnû do tûchto procesÛ zasahovat, aÈ uÏ vûdomû, ãi nevûdomû. Sv˘ch moÏností plnû vyuÏívá, ale zdaleka ne vÏdy rozumnû. Neustále rostoucí lidská populace ãerpá pro uspokojování sv˘ch zvy‰ujících se potfieb pfiírodní zdroje, vytváfií obrovské mnoÏství odpadÛ, staví sídla, komunikace, pfietváfií rozsáhlé plochy pro zemûdûlské vyuÏití. Tyto zásahy jsou mnohdy tak hluboké, Ïe dochází kporu‰ení pfiirozen˘ch vztahÛ apÛvodní pfiírodní rovnováhy. DÛsledkem lidské ãinnosti je sniÏování druhové rozmanitosti atakové zmûny prostfiedí, jeÏ nakonec mohou ohrozit samotnou existenci ãlovûka. Lidské poãínání tak obraznû pfiipomíná podfiezávání vûtve pod sebou sam˘m.
Poznáním zákonitostí pfiírody ajejich uplatÀováním má ãlovûk moÏnost pfiedejít situaci, kdy zmûnûné podmínky na této planetû nebudou sluãitelné sjeho Ïivotem. Aprávû proto je nutné vûnovat pozornost studiu ekologie.
1.2CO JE EKOLOGIE
Ekologie1) se zab˘vá vztahy mezi organismy ajejich prostfiedím. Prostfiedím rozumíme jak sloÏky abiotické (svûtlo, teplo, voda, vzduch, horniny), tak i sloÏky biotické (ostatní organismy avztahy snimi).
1.3VZTAH EKOLOGIE KOSTATNÍM VùDÁM
Pro ekologii je charakteristická návaznost na mnoho dal‰ích vûdních oborÛ. VyuÏívá metod apoznatkÛ biologick˘ch oborÛ (morfologie, fyziologie, etologie, systematiky aj.), ale igeologie, geografie, chemie, klimatologie, matematiky, fyziky. UplatÀuje také poznatky právní, ekonomické, sociologické, estetické.
Pórovitost pÛdy
Je ovlivnûna velikostí pÛdních ãástic. Na ní závisí obsah vody avzduchu vpÛdû (odli‰nost písãit˘ch ajílovit˘ch pÛd).
Sorpãní schopnost pÛdy
Jde oschopnost ãástic pÛdy vázat na svém povrchu ionty avodu. Podstatnû ji zvy‰uje obsah humusu, tedy zbytky organismÛ vrÛzném stupni rozkladu.
Teplota pÛdy
Vpovrchov˘ch vrstvách teplota znaãnû kolísá, vhloubce se skoro nemûní. Teplota pÛdy závisí ina obsahu vody jako dobrého vodiãe tepla.
Chemické sloÏení pÛdy
Pfiítomnost rÛzn˘ch iontÛ ovlivÀuje spí‰e rostliny. Napfiíklad pomûrné zastoupení iontÛ H3O+ aOH – vpÛdním roztoku urãuje reakci (kyselost ãi zásaditost)
pÛdy(pH). Na kyselé pÛdy jsou vázány napfiíklad ra‰eliník, vfies, borÛvka. Zásadité pÛdy vznikají vût‰inou na vápencovém podkladu areakcí svodou jsou uvolÀovány „zásadité“ OH – ionty do roztoku. Na tyto pÛdy jsou vázány napfi. tfiemdava bílá nebo bûlozáfika liliovitá.
Obsah rozpu‰tûn˘ch solí, tedy slanost pÛdy, je také dÛleÏit˘m faktorem pro rÛst rostlin. Vy‰‰í slanost pÛdy omezuje pfiíjem vody aÏivin, proto vût‰ina rostlin na zasolen˘ch pÛdách nemÛÏe pfieÏít. Pouze nûkteré rostliny (halofyty) vy‰‰í koncentraci solí sná‰ejí (solniãka pfiímofiská).
2.1.3 ÎIVOTNÍ PROSTOR PRO ORGANISMY
Prostor, vnûmÏ organismy Ïijí, vymezujeme pomocí rÛzn˘ch pojmÛ.
Ekologická nika
Jde osoubor v‰ech faktorÛ prostfiedí, které na organismus (druh, populaci...) pÛsobí, vztahy, jeÏ vyuÏívá ke svému Ïivotu, tedy zpÛsob, jak˘m je dan˘ organismus zapojen do fungování ekosystému.
Nûkdy se pojem nika vztahuje jen kurãit˘m sloÏkám ekosystému, napfi.
– prostorová nika vyjadfiuje ãást prostoru zaujímanou organismem, tedy místo vhodné kobsazení urãit˘m organismem, napfi. vût‰í lesní komplex pro rysa;
– potravní nika je v‰e, co mÛÏe slouÏit obÏivû urãitému organismu. Napfi. men‰í obratlovci vdaném lesním komplexu pfiedstavují potravní niku pro rysa, odumírající pafiez je potravní nikou pro dfievokaznou houbu nebo larvu tesafiíka.
Urãitá nika je jak zhlediska potravního, tak prostorového trvale obsaditelná jen jedním druhem, vpfiípadû uprázdnûní niky (napfi. odumfiením jedince nebo
vyhubením druhu) ji mÛÏe ãásteãnû nebo úplnû obsadit druh spodobn˘mi ekologick˘mi nároky (takto se „zastupují“ napfi. bobr aondatra).
Biotop
Biotop je abiotická sloÏka, kterou vyuÏívá urãitá biocenóza (napfi. voda, bfiehy adno rybníka jsou biotopem pro organismy vnûm Ïijící (soubor tûchto organismÛ naz˘váme biocenóza – viz dále).
Pozn.: Nûkdy je biotop definován jako soubor abiotick˘ch ibiotick˘ch faktorÛ, které pÛsobí na organismy. Pak se pojem biotop blíÏí pojmu ekologická nika aabiotickou sloÏku prostfiedí vyjadfiujeme pojmem ekotop.
Lokalita (nalezi‰tû)
To je místo, na nûmÏ se organismus (druh, populace...) nalézá. Na rozdíl od niky ãi biotopu lze lokalitu pfiesnû vymezit zemûpisnû na mapû, napfi. lokalita kandíku na vrchu Medník.
Otázky aúkoly:
1. Vyjmenujte tfii pfiíklady stínobytn˘ch rostlin.
2. Proã rostliny tropick˘ch de‰tn˘ch lesÛ nepatfií kfotoperiodick˘m?
3. Jak˘ svûteln˘ reÏim musí zvolit zahradník pfii pûstování chryzantém, aby je mohl prodávat kvetoucí uÏ vlétû, ikdyÏ obvykle kvetou na podzim?
4.Které smysly pouÏívají korientaci noãní Ïivoãichové nejvíce?
5.Uveìte pfiíklady teplomiln˘ch achladnomiln˘ch rostlin aÏivoãichÛ.
6.Porovnejte pravdûpodobnou velikost areálu Ïivoãicha eurytermního astenotermního.
7.Jaké mnoÏství hibernantÛ je moÏno oãekávat vKongu? Proã?
8.Proã mají létaví Ïivoãichové zpravidla men‰í tûlesnou hmotnost neÏ Ïivoãichové vodní?
9.Proã po vydatném de‰ti vylézají ÏíÏaly ze zemû?
10.Proã se zelené fiasy nevyskytují vtakov˘ch hloubkách, jako chaluhy aruduchy?
11.Zasolení pÛdy (ipfiehnojením) mÛÏe vést kusychání rostlin. Vysvûtlete.
12.Vymezte prostorovou apotravní niku zajíce as˘kory.
2.2 POPULACE
Populace je soubor jedincÛ téhoÏ druhu (ve v‰ech v˘vojov˘ch stádiích), které Ïijí avrámci populace se vurãitém ãase avurãitém prostoru rozmnoÏují, napfi. populace pûnice ãernohlavé vmûstském sadu, populace rysa na ·umavû, populace pampeli‰ky na louce, populace bekynû velkohlavé vurãitém lese (vzimû je tvofiena pouze vajíãky). Populace tedy vyuÏívá nûjakého biotopu spolu spopu-
stepi
tropické lesy pou‰tû a polopou‰tû
jehliãnaté lesy listnaté lesy
vûãn˘ led tundra
Tropické de‰tné lesy
PrÛmûrná (stálá) roãní teplota kolem 25 °C, roãní sráÏky 2000–8000 mm.
Zrostlin jsou ãasté palmy, liány, epifyty. ZÏivoãichÛ jsou typiãtí papou‰ci, kolibfiíci, opice, mnoÏství druhÛ hmyzu.
Tropické poloopadavé aopadavé lesy
Chladnéobdobí15–20°C, tepléobdobí: 25–30°C,roãnísráÏky 1500–2000mm. Zrostlin jsou typické listnaté stromy opadávající vobdobí sucha pfieváÏnû vnejvy‰‰ích patrech. Ktypick˘m ÏivoãichÛm patfií opice, tapír.
Savany
Teploty vchladném období klesají aÏ k0°C,roãní úhrnsráÏek 400–1000mm.
Zrostlin pfievaÏují trávy, stromy se vyskytují jen fiídce. Ktypick˘m ÏivoãichÛm patfií stáda antilop, gazel, zeber, dále lvi, hyeny ap.
Tropické pou‰tû apolopou‰tû
Teplotní rozdíly mezi dnem anocí aÏ 40 °C, aÏ 11 mûsícÛ vroce bez sráÏek. Typick˘mi rostlinami jsou sukulenty, efemery (rostliny skrátkou vegetaãní dobou). Mezi nejhojnûj‰í Ïivoãichy patfií hadi, je‰tûfii, hmyz.
Tvrdolisté lesy (anáhradní spoleãenstva, napfi. kfiovinné formace – macchie –porosty kolem Stfiedozemního mofie, ostrÛvkovitû Írán, Kalifornie, JiÏní Amerika, Austrálie)
Sukulenty: kaktusy adal‰í typy rostlin jako hlavní souãást xerofytní vegetace na ostrovû Chimanas vKaribském mofii
Ozon
JestliÏe vozonosféfie je role ozonu pozitivní, neboÈ zachycuje UVzáfiení, vpfiízemní vrstvû ovzdu‰í pÛsobí naopak velmi nepfiíznivû na rostliny. ZpÛsobuje totiÏ rozklad chlorofylu. Ulidí po‰kozuje sliznice d˘chacích cest aoãí.
Ozon vzniká fotochemick˘mi reakcemi oxidÛ dusíku akyslíku.
Jiné plynné látky
Kromû zmínûn˘ch plynÛ vznikají pfii lidské ãinnosti idal‰í látky, které mohou b˘t zdraví ‰kodlivé. MÛÏe jít napfi. ofluór achlor uvolÀované pfii v˘robû prÛmyslov˘ch hnojiv ajejich rozkladu vpÛdû; amoniak, sulfan ametan, které vznikají vchovech hospodáfisk˘ch zvífiata rozkladem organické hmoty na skládkách; formaldehyd uvolÀující se zdfievotfiískov˘ch desek akobercÛ, pfii jejichÏ v˘robû byly pouÏity fenolformaldehydové pryskyfiice, ataké ztextilií, kde slouÏí formaldehyd jako desinfekãní ãinidlo.
Kromû jedovatosti obtûÏují nûkteré plyny uÏ vnízké koncentraci charakteristick˘m zápachem (amoniak, SO2, sulfan, merkaptany ad.).
Pevné emise
Do ovzdu‰í jsou pevné ãástice emitovány pfii spalovacích procesech, tûÏbû aúpravû surovin (napfi. uhlí, drcení kamene) anûkter˘ch v˘robách (cementárny, vápenky, hutû aocelárny aj.). Vzhledem kfiadû opatfiení mnoÏství pevn˘ch emisí na‰tûstí trvale klesá. Vroce 1985 bylo vâR vyprodukováno asi 1 mil. tun tuh˘ch emisí, vroce 1999 jiÏ jen 67 000 tun, tedy 0,8 tuny na km2 za rok.
Pevné ãástice rozpt˘lené ve vzduchu pÛsobí ‰kodlivû nûkolika zpÛsoby:
– mechanick˘m zneãi‰tûním – zde jde hlavnû olokální topeni‰tû, produkující znaãné koncentrace tuh˘ch emisí. Popílek pÛsobí napfi. ucpání prÛduchÛ rostlin;
– tvorbou kondenzaãních jader pro vznik sráÏek; vsilnû zneãi‰tûn˘ch oblastech tak vzrÛstá v˘skyt mlh, prudk˘ch lijákÛ akrupobití;
– chemick˘m pÛsobením – to je dáno obsahem toxick˘ch kovÛ aslouãenin. T˘ká se to zejména tûÏk˘ch kovÛ, jako jsou kadmium, rtuÈ, olovo aj. V˘znamn˘m zdrojem kadmia (Cd) byla dfiíve fosforeãná hnojiva, nyní je to hlavnû spalování uhlí. Ve vût‰ích mûstech ãiní jeho obsah ve spadu prÛmûrnû 30 gna hektar za rok, ve volné krajinû 1–2 g/ha/rok. Kadmium se ukládá vjátrech aledvinách aje v˘znamn˘m karcinogenním ãinitelem. Tento prvek je vsouãasnosti nejnebezpeãnûj‰ím ztûÏk˘ch kovÛ. Do tûla se ov‰em dostává téÏ koufiením. Hlavním zdrojem rtuti (Hg) byla dfiíve rtuÈnatá mofiidla na obilí. Ta se v‰ak jiÏ nepouÏívají artuÈ se dostává do biosféry hlavnû spalováním uhlí. PÛsobí jedovatû na nervstvo, krev afiadu jin˘ch orgánÛ, nebezpeãnû mÛÏe po‰kodit embryo. Je nej‰kodlivûj‰í ve formû sv˘ch par aorganick˘ch slouãenin (metylrtuÈ).
Spolu spevn˘mi emisemi se unás dostane roãnû do ovzdu‰í kolem 1 000 tun olova (Pb). PÛsobení polycyklick˘ch aromatick˘ch uhlovodíkÛ (benzpyrenÛ) bylo vysvûtleno jiÏ dfiíve.
Radioaktivní zneãi‰tûní atmosféry
Radioaktivní záfiení se do ovzdu‰í dostává jak zpfiirozen˘ch zdrojÛ, tak izlidské ãinnosti.
radiologické vy‰etfiení (0,5 mSv/rok)
jaderné elektrárny (0,01 mSv/rok)
kosmické záfiení (0,5 mSv/rok)
televize (aÏ 0,01 mSv/rok)
luminiscenãní ciferníky (aÏ 0,02 mSv/rok)
vdechnut˘ radon (1,6 mSv/rok)
radon 222Rn – uvolnûn˘
draslík 40K – souãást organismu (0,5 mSv/rok)
radioaktivita pÛdy (0,3–0,7 mSv/rok)
Obr. 33 PÛsobení zdrojÛ ionizujícího záfiení na ãlovûka
Pfiirozené zdroje
Jde jednak okosmické záfiení ajednak orozpadající se radioizotopy vpÛdû ahorninách (Ra, U, Po aj.). Vna‰ich podmínkách má zvlá‰tní v˘znam radon, uvolÀující se zhornin do ovzdu‰í rozpadem radia. Nebezpeãné koncentrace dosahuje tento plyn vnevûtran˘ch prostorech, jako jsou byty, sklepy, ale idoly. UvolÀuje se ov‰em iznûkter˘ch stavebních materiálÛ. ZpÛsobuje rakovinu plic. Rozdíly vkoncentracích radonu vbytech jsou znaãné: vohroÏen˘ch místech pfiesahují normu aÏ 50krát. Koblastem svy‰‰ím radonov˘m rizikem patfií napfi. Karlovarsko, Liberecko, Jablonecko aprakticky celé jiÏní âechy.
2. SníÏit hluãnost provozÛ zavádûním technologií onízké hlukové hladinû aodhluãnûním v˘robních provozÛ; vjinak nefie‰iteln˘ch pfiípadech vyuÏitím chrániãÛ sluchu.
Otázky aúkoly:
1. Jak˘mi cestami mÛÏeme sníÏit mnoÏství komunálního odpadu? Co pro to mÛÏete udûlat vy sami?
2. Uveìte pfiíklady, kdy je odpad druhotnou surovinou.
3. Znáte ze svého okolí fiízenou skládku odpadu, pfiípadnû skládky divoké?
4. Které suroviny se dají recyklovat? Dûje se tak vÏdy?
5. Uveìte pfiíklad ekologicky stabilního anestabilního porostu azdÛvodnûte.
6. Které jsou hlavní mimoprodukãní funkce lesa?
7. Jaká pravidla bychom mûli dodrÏovat pfii ‰etrné tûÏbû stromÛ vlese?
8. Zjak˘ch dÛvodÛ silnû ub˘vá tropick˘ch de‰tn˘ch lesÛ? Jaké dÛsledky to má?
9. Uveìte pfiíklady lidské ãinnosti, která je zdrojem nadmûrného hluku.
4 OCHRANAP¤ÍRODY
Spostupn˘m rÛstem arozvojem lidské populace se zvy‰oval tlak na pfiírodní prostfiedí adocházelo kohroÏení fiady druhÛ rostlin aÏivoãichÛ inûkter˘ch cenn˘ch pfiírodních celkÛ. To vedlo ke snaze chránit tyto druhy ãi území pfied zniãením. Lov nûkter˘ch ÏivoãichÛ ãi sbûr rostlin byl proto omezován aÏ zakazován, urãitá území byla vzata pod ochranu. Postupnû se tak rodily první seznamy chránûn˘ch organismÛ, které vsouãasné dobû dospûly ksestavení národních icelosvûtov˘ch âerven˘ch knih ohroÏen˘ch druhÛ.
Podobnû vznikala idal‰í chránûná území rÛzné velikosti astupnû ochrany, jeÏ nyní vytváfiejí svûtovou síÈ.
Nejstar‰ím chránûn˘m územím unás jsou jihoãeské pralesy Hojná Voda aÎofínsk˘ prales vNovohradsk˘ch horách, vyhlá‰ené vroce 1838 jako jedny zprvních vEvropû. Nejstar‰ím chránûn˘m územím velkého rozsahu je Yellowstonsk˘ národní park vUSAorozloze 8987 km 2, vyhlá‰en˘ vroce 1872. Mezi nejstar‰í chránûná území vEvropû patfií uÏ zmínûn˘ Îofínsk˘ prales aNatur Monument vpruské ãásti Nûmecka.
OhroÏení pfiírody v‰ak vposlední dobû dospûlo do takového stupnû, Ïe nestaãí pouze ochrana vymezen˘ch druhÛ ãi území, ale je nezbytná ochrana základních sloÏek Ïivotního prostfiedí – vody, vzduchu apÛdy, jak bylo vysvûtleno vpfiedchozích kapitolách. ProtoÏe zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí není omezeno hranicemi státÛ avelké koncerny mají téÏ nadnárodní charakter, musí mít iochrana pfiírody celosvûtov˘ charakter.
4.1OCHRANAP¤ÍRODYVE SVùTù
Ve svûtû se dnes postupnû prosazuje strategie trvale udrÏitelného rozvoje. UÏ sv˘m názvem naznaãuje nutn˘ trend, kter˘ souãasn˘m ibudoucím generacím zachovává moÏnost uspokojovat jejich základní Ïivotní potfieby apfiitom nesniÏuje rozmanitost pfiírody auchovává pfiirozené funkce ekosystémÛ. Pfiedstavuje také v˘chozí zásadu ekologického zpÛsobu hospodafiení.
4.1.1 INSTITUCE ZAB¯VAJÍCÍ SE OCHRANOU P¤ÍRODY
Dnes se problematikou Ïivotního prostfiedí zab˘vají jak nejv˘znamnûj‰í mezinárodní instituce (OSN, UNESCO aj.), tak iorganizace vytvofiené pfiímo za úãelem koordinace ochrany pfiírody. Vyjmenujme si nûkteré nejdÛleÏitûj‰í instituce.
ního prostfiedí, posuzování vlivÛ ãinností na Ïivotní prostfiedí aodpovûdnost za poru‰ení povinností pfii ochranû Ïivotního prostfiedí.
Dal‰í v˘znamné zákony
Zákon oochranû pfiírody akrajiny (ã. 114/1992 Sb.) – viz str. 132;
Zákon oposuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí (ã. 100/2001 Sb.): obsahuje iúãast vefiejnosti (alespoÀ 500 podpisÛ) na posuzování plánÛ astaveb;
Zákon oovzdu‰í (ã. 86/2002 Sb.);
Zákon oodpadech (ã. 185/2001 Sb.);
Zákon oochranû ozonové vrstvy Zemû (ã. 86/1995 Sb.);
Zákon ovodách (ã. 254/2001 Sb.);
Zákon olesích (ã. 67/2000 Sb.);
Zákon opodmínkách dovozu av˘vozu ohroÏen˘ch druhÛ volnû Ïijících ÏivoãichÛ aplanû rostoucích rostlin (ã. 16/1997 Sb.).
Na tyto zákony navazuje fiada dílãích zákonÛ avyhlá‰ek, které upravují napfi. limity vypou‰tûn˘ch látek, poplatky apokuty za zneãi‰Èování prostfiedí atd.
Pozn.: Negativním jevem unás je oslabování kompetencí MÎPvnûkter˘ch oblastech. Pfiíkladem je ztráta pravomocí na úseku územního plánování (pfiesun na Ministerstvo pro místní rozvoj âR) afiízení hospodafiení vlesích (pfiesun na Ministerstvo zemûdûlství). Snov˘m zákonem ovodách se navíc ústfiedním vodosprávním úfiadem stalo opût Ministerstvo zemûdûlství.
4.2.5 INSTITUCE ZAB¯VAJÍCÍ SE OCHRANOU P¤ÍRODY Ministerstvo Ïivotního prostfiedí
Unás bylo ustaveno od r. 1990 (jako jedno zposledních vEvropû). Má koordinující roli voblasti ochrany pfiírody, zaji‰Èuje mezinárodní spolupráci, vyhla‰uje národní pfiírodní rezervace apamátky, chránûné rostliny aÏivoãichy (národní parky achránûné krajinné oblasti vyhla‰uje vláda aministerstvo schvaluje pouze plány péãe onû).
âeská inspekce Ïivotního prostfiedí
Je podfiízena Ministerstvu Ïivotního prostfiedí. Kontroluje dodrÏování právních pfiedpisÛ t˘kajících se ochrany pfiírody, ochrany ovzdu‰í, vod alesa ataké hospodafiení sodpady (pod tuto inspekci nyní spadají jako její divize napfi. dfiívûj‰í orgány âeská technická inspekce ochrany ovzdu‰í, âeská vodohospodáfiská inspekce aj.). Inspekce omezuje nebo zastavuje ãinnost po‰kozující pfiírodu aje oprávnûna ukládat pokuty.
Agentura ochrany pfiírody akrajiny âR
Organizace MÎP, jejímÏ hlavním posláním je zaji‰tûní komplexní péãe ochránûná území leÏící mimo národní parky achránûné krajinné oblasti, v˘zkum t˘kající se ochrany druhÛ, znalecká ãinnost voblasti ochrany pfiírody, centrální dokumentace ochrany pfiírody apod. Agentura vydává ãasopis Ochrana pfiírody.
Ministerstvu podléhají také âesk˘ ekologick˘ ústav, âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav aj.
Státní fond Ïivotního prostfiedí
Je jedním zfinanãních zdrojÛ na podporu projektÛ zlep‰ujících Ïivotní prostfiedí.
Plynou sem napfi. poplatky za ukládání odpadÛ, vypou‰tûní odpadních vod, ale ipfiípadné státní dotace. OpouÏití prostfiedkÛ rozhoduje ministr na doporuãení Rady fondu.
Okresní úfiady (se sv˘mi referáty Ïivotního prostfiedí)
Vykonávají státní správu voblasti ochrany pfiírody vokrese. Zpracovávají koncepci ochrany pfiírody vokrese, vyhla‰ují pfiírodní rezervace, pfiírodní parky, pfiírodní památky. Ukládají pokuty podle zákona. Vsouvislosti sreformou vefiejné správy pfiecházejí nûkteré kompetence na obce 3. stupnû, jiné na odbory Ïivotního prostfiedí krajsk˘ch úfiadÛ.
StráÏ pfiírody
Je zfiizována okresními úfiady nebo správami NPaCHKO atvofií ji pfieváÏnû dobrovolní pracovníci. Je oprávnûna zji‰Èovat totoÏnost osob poru‰ujících pfiedpisy na ochranu pfiírody aukládat blokové pokuty.
Obce
Obce mají ve svém obvodu nûkteré pravomoci vpovolování ménû v˘znamn˘ch zásahÛ do Ïivotního prostfiedí (pokud si je nevyhradil okresní úfiad).
4.2.6 NEVLÁDNÍ ORGANIZACE AHNUTÍ
Kromû institucí uveden˘ch vpfiedchozí kapitole se ochranou jednotliv˘ch sloÏek Ïivotního prostfiedí zab˘vají irÛzné nevládní organizace ãi hnutí. Pfiíkladem je âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody nebo Spoleãnost pro trvale udrÏiteln˘ Ïivot.
Zfiady ekologick˘ch hnutí lze jmenovat Brontosaurus, Greenpeace, Duha, Dûti Zemû aj. Vût‰ina nevládních organizací je sdruÏena v Zelen˘ kruh.
4.2.7 CHRÁNùNÁÚZEMÍ
Úãelem chránûn˘ch území je udrÏení druhového bohatství icenn˘ch ekosystémÛ vna‰í republice. Tato území dále umoÏÀují studium ekologick˘ch zákonitostí apfiispívají krozvíjení pozitivního vztahu kpfiírodû.
Podle rozlohy astupnû ochrany rozeznáváme tyto typy chránûn˘ch území (zákon ã. 114/1992 Sb. hovofií otzv. zvlá‰tû chránûn˘ch územích):
VELKOPLO·NÁ: národní parky; chránûné krajinné oblasti
MALOPLO·NÁ: národní pfiírodní rezervace; pfiírodní rezervace; pfiírodní památky
Labské pískovce LuÏické hory
Jizerské hory
Krkono‰sk˘ národní park
národní parky
âeské
stfiedohofií
âeské ·v˘carsko
Kokofiínsko
âesk˘ ráj Orlické hory
Broumovsko Jeseníky
chránûné krajinné oblasti Slavkovsk˘ les
Kfiivoklátsko
CHKO ·umava
Národní park ·umava
âesk˘ kras
Blaník
TfieboÀsko
Blansk˘ les
Obr. 43 Chránûná území âeské republiky
Îelezné hory
Poodfií
Îìárské vrchy
Litovelské Pomoraví
Bílé Karpaty Beskydy Moravsk˘ kras
Národní park Pod˘jí Pálava
Vroce 1918 bylo unás 14 chránûn˘ch území, vr. 1945 jiÏ existovalo 100 chránûn˘ch území avr. 1980 jiÏ 700 chránûn˘ch území. Vsouãasné dobû máme (stav k30. 6. 2002) celkem 4národní parky, 24 chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí a2052 maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území. Celková plocha na‰ich chránûn˘ch území ãiní skoro 12 442 km2, tj. 15,78 % plochy âR, coÏ je srovnatelné sevropsk˘m prÛmûrem. Nejvût‰í procento chránûn˘ch území má Dánsko – 32 %, nejmen‰í Irsko – necelé 1%.
Národní parky
Rozsáhlá území ãlovûkem málo ovlivnûná sv˘skytem fiady vzácn˘ch rostlin aÏivoãichÛ, jedineãná vnárodním ãi mezinárodním mûfiítku. Ochrana je odstupÀována obvykle do 3zón.
V1. zónû není dovolen pohyb mimo znaãené cesty, je zakázáno umísÈování staveb ahospodafiení sv˘jimkou takového, které udrÏuje souãasnou skladbu aplochu kultur (napfi. pasení akosení luk). Vnárodních parcích není dovoleno tábofiení aorganizování hromadn˘ch sportovních akcí mimo vyhrazená místa, sbûr rostlin kromû lesních plodÛ.
Prvním na‰ím národním parkem byl Krkono‰sk˘, vyhlá‰en roku 1963 na plo‰e 359 km2. Zahrnuje ploché hfiebeny, jejichÏ nejvy‰‰í ãásti jsou bezlesé. Nejcennûj‰ími partiemi jsou horské luãiny, porosty kosodfieviny, vrcholová ra‰elini‰tû atundrové porosty sfiadou reliktÛ, které zbyly po ústupu severského ledovce. Zalednûní se nejvíce podílelo na tvarování povrchu tûchto na‰ich pohraniãních hor. Nûkteré ãásti parku jsou pfiedmûtem vy‰‰ího stupnû ochrany,
napfi. rezervace Obfií dÛl nebo Kotelní jámy. Krkono‰sk˘ národní park (KRNAP) ov‰em patfií knejohroÏenûj‰ím NPvEvropû. Pfiíãinou je po‰kození imisemi zokolních uheln˘ch elektráren, které vedlo místy aÏ kodumfiení lesních porostÛ, ataké nadmûrné zatíÏení turistikou.
Národní parky âeské republiky: kvelmi zatíÏen˘m patfií Krkono‰sk˘ národní park, zejména jeho centrální ãást. SnûÏka zcesty od RÛÏohorek
Nejvût‰ím na‰ím národním parkem je ·umava orozloze 683km2. Vznikl vroce 1991 vyãlenûním nejcennûj‰ích partií uÏ existující chránûné krajinné oblasti. Pfiedmûtem ochrany jsou hlavnû rozsáhlé náhorní plo‰iny (‰umavské plánû), vhistorick˘ch dobách ãásteãnû odlesnûné, vrchovi‰tní ra‰elini‰tû aledovcová údolí sjezery. Vût‰ina pÛvodnû smí‰en˘ch lesÛ je ov‰em druhotnû zmûnûna vysázením smrkov˘ch monokultur. Národní park má pfiirozené pokraãování na nûmeckém území jako NPBavorsk˘ les. Podobnû jako vKrkono‰ích je zde fiada rezervací. Nejstar‰í znich, Boubínsk˘ prales, byla vyÀata zlesního hospodafiení uÏ vroce 1858. Jin˘mi rezervacemi vrámci parku jsou napfi. Mrtv˘ luh, rozsáhlé ra‰elini‰tû na soutoku Teplé aStudené Vltavy, ãi známé âerné aâertovo jezero. Souãasn˘m problémem ·umavy jsou pfiedev‰ím kÛrovcové kalamity aspory okolo jejich fie‰ení.
Naopak nejmen‰ím na‰ím národním parkem je Podyjí orozloze 61 km2. Oblastí protéká fieka Dyje, která se hluboko zafiízla do okolního terénu ana strm˘ch svazích vznikla díky odli‰nému mikroklimatu ahorninovému podloÏí pestrá pa-
Ucelená fiada uãebnic k v˘uce biologie ve ãtyfiletém gymnáziu
V‰echny vydané uãebnice nesou schvalovací doloÏku M·MT âR a jsou zafiazeny do seznamu vydan˘ch uãebnic pro gymnázia
� Obecná biologie
� Biologie rostlin
� Biologie ÏivoãichÛ
� Biologie ãlovûka
� Genetika
� Ekologie
176-1196
ISBN 80-7168-828-2
9788071688280