

















1. a) Sledujte tato slova a říkejte, které částí obsahují. předponová kořen příponová část část
− kres líř − kres lení vý kres − na kres lený nedo kres lit
b) Která slova nemají předponovou část?
c) Které slovo nemá příponovou část?
d) Které slovo má dvě předpony?
! Pamatujte si:
Předponovou část může tvořit jedna předpona: rozhled, podívat se, objížďka, nebo více předpon: po/od/stoupit, ne/roz/hodný, pře/vy/právět. Také příponovou část může tvořit jedna přípona, nebo více přípon (tuto látku budete probírat ve vyšších ročnících).
2. Určete u sloves předpony a pak předpony obměňujte. Vysvětlete, jak se se změnou předpony mění význam sloves. přinést, přečíst, ukázat, nasednout, vylézt, zahodit, vysypat, dopsat
3. a) Napište co nejvíc slov příbuzných s těmito slovy a vyznačte u nich předponu a příponovou část: síla, dar, střecha, hrad, list, vozit
K jakým změnám v kořeni došlo?
! Pamatujte si:
Příponová část může vedle jedné nebo více přípon zahrnovat i koncovku (kresl-íři, kresl-íte).
Koncovky se v různých tvarech téhož jména mění:
– podle pádu a čísla (kreslíře, kreslířem, kreslířích) – to jsou koncovky pádové, – podle osoby a čísla (kreslím, kreslíme, kreslíte) – to jsou koncovky osobní. Některá slova neobsahují příponu, koncovka je hned za kořenem (hlava, hlavou, hlavy). kořen přípona koncovka předpona kořen koncovka kresl íř e na kresl ím kresl íř em na kresl íš kresl íř i na kresl íme
4. a) V každé řadě rozlište tvary jednoho slova a slova s ním příbuzná. Tvary slova napište do jednoho sloupce a slova příbuzná do druhého. píšu, napiš, nápis, píšeme, dopíšete krása, krásná, překrásná, krásnými, krasavice letec, letuška, letí, let, letíme městečko, městský, městem, náměstí, města zahradím, zahrady, zahradníci, zahradou, zahrádka rozcestí, cesta, cestička, cestovatel, cestou mořích, námořníkem, zámořskými, mořím, mořského
b) U tvarů slova vyznačte koncovku, u slov příbuzných předponu, kořen, příponu a koncovku.
5. O našich citech Člověk se neřídí pouze rozumem, ale také citem. K základním citům patří láska a nenávist. Na rozdíl od krátkodobých pocitů, jako je hlad, žízeň, hněv a radost, jsou city trvalejší. Citům se nedá poroučet, ale neměli bychom v sobě pěstovat nenávist, žárlivost nebo závist, protože kazí život nám i našim nejbližším. O lidech, kteří bouřlivě projevují své city, se říká, že jsou citově založení. Velmi citliví bývají umělci. City náš život obohacují, ale často také komplikují. Přes všechna citová trápení buďme rádi, že jsme obdařeni citem. Bez něho bychom byli jen rozumní, ale bezcitní roboti. Neštěstí blízkého člověka, ale i lidí neznámých v nás
Ve skupinách -š + -ský a -ž + -ský píšeme i vyslovujeme obě souhlásky: Dobříš + -ský – dobříšský, v množném čísle dobříšští, běloch + -ský – bělošský, v množném čísle bělošští, Kroměříž + -ský – kroměřížský, v množném čísle kroměřížští. Pozor na pravopis! Čech – český – čeští Přídavná jména utvořená od vlastních jmen se píší s malým počátečním písmenem: Praha – pražský (sportovní klub), Brno – brněnský (herec), Ostrava – ostravský (občan), ale Pražský hrad (vlastní jméno).
1. Napište v množném čísle. pražský herec, koněpruský jeskyňář, ašský občan, ruský skladatel, pařížský kluk, černošský náčelník, český spisovatel, brandýský učitel
2. Doplňte velká nebo malá počáteční písmena: hlavní město p/Praha, p/Pražské památky, p/Pražský hrad, bydlí v p/Pardubicích, p/Pardubické závodiště, nedaleko z/Zlína, z/Zlínští občané, pojedeme do b/Brna, b/Brněnská divadla, t/Telč a okolí, t/Telčské náměstí, p/Plzeňské pivo, západočeská p/Plzeň, č/Český jazyk, č/Česká republika
1. Prohlédněte si obrázky na straně 43 a řekněte, kterých prohřešků proti ochraně přírody se členové rodiny na výletě dopustili. U každého prohřešku řekněte, jak by se měli chovat správně.
2. Co by řekli, kdyby mohli mluvit?
Voda by řekla: Houby by řekly:
Les by řekl: Zajíc by řekl: Mravenci by řekli: Květiny by řekly:
3. Kterým cizím slovem se nazývá věda, která se věnuje ochraně přírody? Znáte ještě další slova s tímto slovem příbuzná?
4. Jste spokojeni se stavem životního prostředí ve svém okolí? Uveďte všechny nedostatky, kterých jste si všimli. Zamyslete se, jak byste mohli sami přispět k ochraně přírody a životního prostředí. Své nápady uveďte písemně v několika bodech.
5. a) Udělejte si malý pokus na školní nebo vlastní zahradě. Nejprve si ale přečtěte, jak máte postupovat. Některé odpadky se v přírodě rozkládají rychle, jiné velmi pomalu. Pokus vám pomůže zjistit, které to jsou.
1. Najděte místo, kde nebude vadit, že uděláte do země několik děr.
2. Vyryjte čtyři dostatečně velké díry.
3. Do jedné díry vložte ohryzek jablka, do druhé list salátu, do třetí kus plastické hmoty (např. z láhve od limonády), do čtvrté plechovku.
4. Předměty v dírách zakryjte zeminou.
5. Označte místa, kde jste předměty zahrabali, abyste je snadno našli.
6. Počkejte dva měsíce a pak je vyhrabejte.
zdraví – sloveso, přídavné jméno, nebo podstatné jméno?
Všechny vás zdraví Zdenka. Zdraví lidé často sportují. Udělejte něco pro své zdraví a choďte na procházky. slib – sloveso, nebo podstatné jméno? Slib mi, že to už neuděláš. Svůj slib nesmíš porušit. na – citoslovce, nebo předložka? Na stole stála mísa s ovocem. Na, vezmi si kousek! tři – sloveso, nebo číslovka? Tři si ruce, ať se zahřeješ. Kup tři rohlíky.
5. a) Vyhledejte mezi slovy příslovce a zapisujte je do mřížky tak, jak po sobě následují. Jejich první písmena tvoří tajenku. Paní učitelka se při zkoušení ptá: „Proti komu bojovali husité?“
Honza odpoví: „Proti křižákům.“
Pepíček zvedne udiveně hlavu a přihlásí se: „Oni umějí ______________ bojovat?“
vyznamenat, alou, nebo, příště, váš, protože, cíl, určitý, aktivně, vzhůru, okamžik, od, čítanka, opatrně, ulice, určovat, my, inzerát, upřímně, citlivě, kéž, význam, osmý, bim bam, italsky, umění, ten, za b) Určete slovní druh ostatních slov.
často až z užití slova ve větě.
věty s těmito slovy tak, aby patřila k uvedenému slovnímu druhu: lež – podstatné jméno, sloveso; domů – podstatné jméno, příslovce; pila – podstatné jméno, sloveso; soutěž – podstatné jméno, sloveso; ráno –podstatné jméno, příslovce; jednou – číslovka, příslovce; hlas – podstatné jméno, sloveso
Druhy slov
ohebné neohebné
skloňují se časují se
názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí; ptáme se: jaký? který? čí? zastupují jména nebo ukazují na osoby, zvířata a věci vyjadřují počet, pořadí nebo násobek
na sklonné se ptáme: kolik? kolikery? kolikátý?
vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají, co se s nimi děje
odpovídají na otázky kde? kam? kdy? jak?
pojí se s podstatnými jmény spojují věty nebo slova pomáhají nám například vyjádřit přání, hodnocení, jistotu, naše pocity nebo jimi zdůrazňujeme vyjadřují nálady, city a vůli mluvícího nebo napodobují hlasy a zvuky
podstatná jména přídavná jména zájmena číslovky
slovesa
příslovce předložky spojky částice citoslovce
Myslíte si, že všechno z této kapitoly dobře umíte? Vyberte si odpovídající hodnocení.
Všechno umím výborně. Někdy udělám chybu. Dělám ještě dost chyb. Zatím se mi práce nedaří.
Ověřte si, co umíte.
1.
s opěradl-, se zel-m, před
na pol-ch, s krokodýl-, pod břízam-, v zem-ch, bez větv-, ve směs-, v pytl-ch, k postel-, provaz-, hokejistov-, s vynálezcVzory pro rod mužský životný: Příklady:
rod ženský:
rod střední:
2.
3.
Bylo vaše
jehly, jehličí, zvěř
Chráněná krajinná oblast (zkratkou CHKO) je rozsáhlé území s výjimečně zachovalou přírodou, v němž se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů. V České republice se nachází 25 chráněných krajinných oblastí.
Jednou z nich je také CHKO Slavkovský les. Slavkovský les je nevysoké pohoří severně od Mariánských Lázní. Průměrná výška hor činí 750 metrů a základní horninou je pevná žula. Mezi kopci jsou jak široká údolí, vybízející k pěší turistice, tak i příkré strže, kam není radno kvůli náročnému terénu zabloudit. I když má CHKO v názvu les, není ani zdaleka zalesněná. Najdeme zde zelené pastviny i podmáčené údolní louky, kde se houpe půda pod nohama, rozlehlá rašeliniště a vřesoviště.
CHKO Slavkovský les
Typickými stromy vlhkých údolí jsou olše a jasany. Na úbočích a vrcholcích hor rostou smrky a borovice a v hojném počtu také buky. Na mnohých místech tu na povrch vyvěrá minerální voda, kterou prozradí charakteristický zápach po sirovodíku. Jedna z místních naučných stezek se dokonce jmenuje _______ (její jméno najdete v tajence následující doplňovačky). Voda některých těchto pramenů má léčivé účinky.
„Sem já musím přivést děti,“ řekl tatínek. „Víte, čím je vrch Kozákov proslulý?“ zeptal se ho pan Sojka. „Drahokamy,“ odpověděl tatínek jako zkoušený žák. „Výborně,“ pochválil ho pan Sojka. „Být na vašem místě, vzal bych si jeden do kapsy. Tím byste měl kousek našeho pohádkového kraje neustále při sobě,“ radil tatínkovi.
„Váš nápad se mi líbí,“ souhlasil tatínek. „Ale kde vzít drahokam?“ „Příteli,“ usmál se pan Sojka, „u nás hodí pasák kamenem za stádem a kámen má často větší cenu než celé stádo.“
(Podle Zdeňka Svěráka)ráj
se jmenuje krásný kraj, který tatínek obdivoval?
Který náš drahokam je nejznámější? Jakou má barvu?
Ukažte vrch Kozákov a hrad Trosky na mapě.
si, že se autor vyhýbal tomu, aby v rozhovoru stále opakoval slovo řekl. Vypište slova, kterými je nahrazoval.
Přečtete článek ještě jednou. Místo vypsaných slov čtěte všude řekl. Jak se vám tato podoba článku líbí?
kraj považujete za pohádkový vy? Proč?
ho.
1. a) Najděte ve větách ukryté číslovky a určete jejich druh. Stýská se mi po kamarádce z tábora. Petro, jíš tu polévku? Vedoucí Ludva krátil dětem čas vyprávěním dobrodružného příběhu. Maminka jede na nákup. Přes ves to asi bude nejkratší. Petr má loutkové divadlo. b) Vyřešte přesmyčky skrývající číslovky. Potom určete druh číslovek.
RDEMESY, TEDĚV, NOHOM, VATEDÝRE, KŘÁRTIT
A nejtěžší přesmyčka na závěr: BOKSAINÝONLÁNĚK
2. Doplňujte správné tvary číslovek.
V úzké chodbě se jeskyňáři museli plížit po (4). Osm děleno (2) jsou čtyři, dvanáct děleno (3) jsou také čtyři. Vždyť já se kamarádím s vámi (oba)! Kolik je sedm bez (3)? Nákup se nám do (2) tašek nevejde. Ty jsi dnes přišel do školy bez (oba) sešitů? Kromě (3) žáků šli na oběd všichni.
3. a) Umíte doplnit správné číslovky?
Zabil – mouchy – ranou. – pánům nelze sloužit. Na – židlích nelze sedět. Kdo šetří, má za – . Udělali to za – minut – . Mluví – přes –. – řemesel, – bída. Má –ruce levé.
b) Vysvětlete význam těchto vět.
Znáte ještě další podobné věty s číslovkami?
Myslíte si, že všechno z této kapitoly dobře umíte?
Vyberte si odpovídající hodnocení.
Všechno umím výborně. Někdy udělám chybu. Dělám ještě dost chyb. Zatím se mi práce nedaří.
b) V souvětích určete počet vět.
c) V souvětí určete spojovací výrazy a všímejte si psaní čárek. Před kterými z nich se čárka píše a před kterými ne?
d) Napište vzorce souvětí.
e) Řekněte, kde všude se počítače uplatňují.
f) Máte doma počítač? K čemu jej využíváte? Kolik času u počítače denně strávíte?
Věty v souvětí bývají spojeny spojovacími výrazy. Spojovacími výrazy jsou
– spojky (a, ale, avšak, aby, že, protože, jenže, než, nebo, když, jakmile, pokud, přestože, zatímco),
– některá zájmena (kdo, co, jaký, který, čí, jenž, jež),
– některá příslovce (kde, kam, kudy, kdy, jak, proč, odkud).
Věty jsou v souvětí odděleny čárkami, jen před spojkami a, i, ani, nebo, či se čárka většinou nepíše.
2. Doplňte vynechaná písmena a čárky.
Když si majitelé rodi-ého domku pořídil- kočku myši z příb-tku rázem zm-zel-. Ra-í mlhy se brz- zvedl- a na trávě zůstal- jen kapky ros-. Všichni jsme se shodl- na tom že věci se změnil- k lepšímu. Hvězdy se na nebnetřp-til- ale skrýval- se za přib-vajícím- mraky. Lav-ny zas-pal- l-žaře kteří nedbal- v-strahy Horské služb-. Nev-š jak se v-v-jel- ty jejich spory? Turisté nahlížel- do map- ab- zjistil- kam b- je značky zavedl-. Naši novznám- nám navrhli ab-chom jim tykal-. Vzpom-nky dědečka a bab-čku táhl- do m-st kde se narodil-. Protože jsme spěchal- s obavam- jsme sledoval- jak hodinové ručičky rychle ub-hal-. Ráno jsme zaspal- přesto jsme do škol- doběhl- ještě včas.
3. Z uvedených dvojic vět utvořte pomocí vhodných spojek souvětí. Sestra se zlobila. Nemohla najít svůj oblíbený časopis. Snažili jsme se ze všech sil. Nepovedlo se nám to. Všechno půjde podle plánu. Budeme rychle hotovi. Půjdeš domů. Zastav se u babičky.
Naposledy jim zamával. Nastoupil do vlaku. Počítal jsem celé odpoledne. Všechny příklady jsem nedokázal vyřešit. Tu knihu si koupím. Vypůjčím si ji v knihovně. Jan umyla nádobí. Maminka měla radost.
V1 a V2, jak V3.
V1, že V2, avšak V3. Protože V1, V2, ale V3.
V1, kam V2 a V3.
V1, která V2. Když V1, V2, protože V2. V1, ale V2, aby V3 a V4.
Zájmena spojující věty nemusejí být jen v 1. pádě: Pamatuješ si ještě, kterými městy jsme projížděli?
Pokud se zájmeno spojuje s předložkou, píšeme čárku před předložkou: V rozhlase hráli písničky, o které posluchači nejčastěji žádali.
Na území České republiky čeká na své objevitele kolem 11 000 pokladů a další každým dnem přibývají. Lovcem pokladů se díky hře geocaching [geokešink] můžeš stát i ty. Když si obstaráš turistickou navigaci GPS [dží pí es], můžeš vyrazit.
Tato učebnice je závěrečnou částí ucelené řady učebnic pro výuku českého jazyka na prvním stupni ZŠ. Svým pojetím a strukturou vychází z tradice české školy, plně však respektuje požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Učebnici provází pracovní sešit a metodická příručka pro učitele. Učebnice a pracovní sešit mají schvalovací doložku MŠMT.
Ucelenou řadu učebnic českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ tvoří: ČESKÝ JAZYK PRO 2. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 3. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 4. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 5. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit
Řadu jazykových učebnic doplňuje soubor čítanek pro 2.–5. ročník ZŠ. Na tyto dva soubory učebnic navazují obdobné řady pro výuku na 2. stupni ZŠ od 6. do 9. ročníku. Bližší informace na www.spn.cz.