ČÍTANKA 4 PRO ZŠ

ČÍTANKA

pro základní školy RPZ

Připravily: PhDr. Jana Čeňková, Ph.D., PhDr. Anna Jonáková

Lektorovaly: Mgr. Michaela Pažoutová, doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc.

Schválilo MŠMT čj. 1579/2022 dne 7. 4. 2022 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Český

jazyk a literatura s dobou platnosti šest let.

Tato čítanka je třetí částí řady čítanek pro 1. stupeň ZŠ.

Je zpracována v souladu s RVP pro základní vzdělávání. Celou řadu čítanek tvoří:

Čítanka 2 pro základní školy (J. Čeňková, A. Ježková)

Čítanka 3 pro základní školy (J. Čeňková, A. Ježková)

Čítanka 4 pro základní školy (J. Čeňková, A. Jonáková)

Čítanka 5 pro základní školy (J. Čeňková, Z. Jonák)

K čítankám je k dispozici metodická příručka pro učitele.

Řadu čítanek provází paralelně soubor učebnic a pracovních sešitů Český jazyk pro 2.–5. ročník ZŠ.

© Jana Čeňková, Anna Jonáková, 2010, 2017

Illustrations © Zdenka Krejčová, 2010, 2017

© SPN – pedagogické nakladatelství, a. s., 2010, 2017

ISBN 978-80-7235-600-3

Dobrýtro

Jiří Žáček

Až ti slůně sluníčko šlápne ráno na víčko, neplač, vždyť to nebolí, a běž honem do školy!

OTÁZKY A ÚKOLY:

Těšili jste se na konec prázdnin a do školy? Jaký byl váš letošní první školní den? Zkuste předvést ostatním jako pantomimu, co váš první školní den nejlépe vystihuje.

Křídla

Jan Skácel

Školní rok začal, prázdniny jsou fuč, na zemi leží první hnědé zkroucené listy a rovnodennost je také tady.

To všechno dohromady je vždycky trochu dojímavé. Ono je toho celkem dost málo, co mne ještě může dojmout, ale v první školní den si vždycky trochu přivstanu, umyju se a učešu o něco pečlivěji než obvykle, vezmu si čistou košili a jdu očumovat (okounět) před nejbližší školu. Vím proč, ale zároveň nevím. Táhne mne to tam. Hlavně mám rád ty prvňáčky, co jdou do školy ponejprv, drží se za ruce, mají zaťaté pěstičky a oči veliké očekáváním. Na zádech si nesou zbrusu nové aktovky, ty jim trčí kolem ramen jako křídla, někdy se mi zdá, že na to přijdou, odrazí se od země a obloha bude plná vznášejících se a poletujících dětí.

Aprílová škola

Angličané

Emanuel Frynta

Angličané jsou námořníci a slečny oslovují Miss, co o nich ale musím říci –že nedovedou pravopis.

Už jejich první omyl je ten, že píšou I – a čtou to aj!

To jako kdyby psali květen a vyslovovali to máj.

Je mi jich líto, hlavně dětí, co ty s tím mají za dřinu –já musel napsat jen tři věty a myslel jsem, že zahynu.

Ta hrůza, než se naučíte pár slovíček, a natož stran!

A u nich každé malé dítě musí být rovnou Angličan.

OTÁZKY A ÚKOLY:

Písničky bez muziky

1. Vysvětlete, proč je potřebné, aby se člověk učil cizí jazyky.

2. Co znamená slovní spojení „kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem“?

3. Jak se říká jazyku, kterým spolu mluvíte?

4. Jak byste vysvětlili kamarádovi, který nepochopil následující anekdotu, v čem je její vtip?

Na Václavském náměstí nastoupil do tramvaje pár dvou mladých turistů z Anglie s tříletým chlapečkem. Ten se neustále vyptával rodičů, co vidí a kam jedou. Dva osmáci, kteří pustili oba dospělé sednout, to celé sledovali a najednou ten jeden z nich říká: „Ty jo, takovej malej a jak už tu anglinu válí!“

Jazykolamy

Jiří Žáček

Lovec vedle lovce loví jalovici u jalovce.

Strč brk skrz krk, krk strč skrz Krč.

Nenamele-li mi Emil, namele mi Milan.

Ty, Kadle, netykej Madle, Madla nemá tykadla!

Máti, máte mátu? Nemáte-li mátu, kdo tu mátu, máti, má?

Pan Kaplan u kaple sklapl paraple.

Doleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.

Litujete-li tele u jetele, politujte i majitele!

Napiš to, Pišto! Sepiš to, přepiš to, podpiš to!

Kapišto?

Mrně v Brně vrní z trní, že ho brní brňavka. Z Mateřídoušky

HRA NA JAZYKOBORCE:

Pomůcka: krabice

Jednotlivé jazykolamy očíslujte, jejich čísla napište na papír a vhoďte do krabice. Každý žák si jako soutěžící vytáhne jedno číslo a přečte (nebo řekne) číslu odpovídající jazykolam rychle dvakrát za sebou. Neudělá-li chybu, tahá si další číslo. Situace se opakuje tak dlouho, dokud se soutěžící „nepřebrebtne“.

Výchovně-vzdělávací bonbony

Gianni Rodari [džiany rodari]

Na planetě Bih neexistují knihy. Veškeré vědění se podává a užívá v lahvích.

Tekutina červená jako malinovka je dějepis, zeměpis je mentolově zelený, mluvnice je bezbarvá a chutná jako minerálka. Do školy se nechodí, děti se učí doma. Ráno musí každý školák podle věku vypít jednu sklenku dějepisu, pár lžiček počtů, hrnek zeměpisu a tak podobně.

A věřili byste, že přitom ještě zlobí?

„No tak, nezlob,“ domlouvá maminka, „to budeš koukat, jak je příro-

Já jsem řekl, že ano, poněvadž nejhezčí u nás doma jsou chvíle, kdy se usmiřujeme.

„Byla jsem k němu trochu nespravedlivá,“ řekla maminka. „Abys věděl, náš Mikuláš dnes velmi dobře pracoval ve škole. Paní učitelka ho pochválila před všemi spolužáky.“

„No, to je výborné, tohle!“ řekl tatínek. „Skvělé! Vidíte, že si nemáme nač stěžovat. Ale dostal jsem z toho všeho už hlad, je čas na svačinu. Potom mi Mikuláš poví, jak se vyznamenal.“

Tatínek s maminkou se smáli. Já jsem byl celý šťastný, a zatímco tatínek dával mamince hubičku, šel jsem pro svého roztomilého králíčka, abych ho ukázal tatínkovi.

Tatínek se ke mně otočil a řekl mi:

„A teď, když je všechno v pořádku, Mikuláši, budeš rozumný, viď? Zahoď do koše tu nechutnou věc, co máš v ruce, umyj si ruce a pojďme se v klidu najíst.“

Nové Mikulášovy patálie (kráceno) Ilustrace Sempé

OTÁZKY A ÚKOLY:

1. Popište společně pocit, který měl asi Mikuláš z popsané události, kterou prožíval.

2. Co Mikuláš očekával od rodičů? Proč myslíte, že byl zklamán?

3. Pokuste se příběh dovyprávět jinak, a to tak, abyste byli vy i Mikuláš zcela spokojeni s tím, jak se celá příhoda odehrála.

Půjč mi křídla

František Hrubín

Tolik barev nemá ani duha, jako tvoje křídla, motýlku, a jedna je krásnější než druhá! Půjč mi křídla, aspoň na chvilku!

Po lukách se rozletím, sedmero luk přeletím, na té osmé najdu květ, pohoupám se na tom květu, trochu pelu s něho smetu a vrátím se zpět.

Tolik barev nemá ani duha, jako tvoje křídla, motýlku, a jedna je krásnější než druhá!

Půjč mi křídla, aspoň na chvilku!

Do hor já si vyletím, sedmero hor přeletím, na té osmé najdu květ, on mi podá v křehké míse sladkou šťávu, napiji se a vrátím se zpět.

Pasáček a sluníčko

Mlýnek

František Halas

Tak šup a honem do peřinek dívej se pěkně do stěny uslyšíš hrčet zlatý mlýnek co si tam zpívá zazděný

Mele on mele všechny řeči cos kdekomu dnes pověděl Mžikalka víla u něj klečí tma už ji chytá do křídel

Až semele cos napovídal nasype ti to pod čelo a hleď aby sis dobře hlídal co se ti v spánku semlelo

Bude zima

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku, kam schováš?

Schovám já se pod hrudu, tam já zimu přebudu.

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku, kam schováš?

Schovám se já do bezu, až přestane, vylezu.

Bude zima, bude mráz, kam se ptáčku, kam schováš?

Schovám já se do křovin, až přestane, vyletím.

Až na jaře vyletím, celý svět rozveselím. Půjde dívka na trávu, zazpívám jí nad hlavu.

ÚKOLY:

1. Povězte, jak pomáhají lidé ptákům a zvěři přežít zimu.

2. Vytvořte co nejvíce rýmů na slova: rybička, tráva, bezinka, mrazík.

Mívali jsme mývaly

Jindřich Balík

Dříve jsme mívali doma dva mývaly.

Na dvorku bývali, přes plot se dívali a jedli na židli koláče s povidly.

Už u nás nebydlí. V zimě nám nastydli, oba dva

v teple teď žijí. Bůhvíkde, snad v Itálii.

Narodilo se díťátko v městě Betlehemě a tam leží, nebožátko, v chlévě na seně.

Vůl a osel zahřívají, otec, matka kolíbají, nepřestávají. Vy, panenky, na plínčičky dejte grošíček, vy, mládenci, na peřinky dejte troníček, a vy, baby, pozor dejte a to dítko kolíbejte, nepřestávejte!

Chtíc, aby spal

Adam Václav Michna z Otradovic (1600 –1676)

Ó loutno má, ó

můj slavíčku: Nynej, líbezná harfo má, cimbálíčku.

Loutna česká

2. Ó fialo, ó lilium, ó růže má! Nynej, vonné konvalium, zahrádko má.

labuť má,

Moravská lidová

Anežčina slova šlehala jako bič. Tak s Přemyslem, královským synem, dosud nikdo nemluvil. Přemysl zatínal zuby i pěsti, ale jeho srdce zaplavily pochyby. Dosud nepomyslel na mrtvé, kteří ztratili život v boji za jeho moc.

„Ode dneška za tři dny přijdeš do mého kláštera. Otec tam na tebe bude čekat. Přijme tvou upřímnou lítost a znovu tě obejme jako syna.“

Přemysl mlčel. Anežka bez dalších slov odešla.

Za tři dny se král Václav a Přemysl setkali v klášteře Na Františku a usmířili se. Jak Anežka předpověděla, nebylo to zadarmo. Odbojníky čekal trest, některé král nechal popravit a ani Přemysl neunikl otcovu hněvu.

Ale mnoho životů bylo zachráněno a české země měly opět jen jediného krále.

Příběhy českých knížat a králů (kráceno)

OTÁZKY A ÚKOLY:

1. Zjistěte v encyklopedii nebo na internetu, kdo byla Anežka Česká.

Jaký byl její osud? O jaké události vypráví příběh?

2. V Praze se nalézá klášter svaté Anežky České. Zjistěte, která instituce zabývající se uměním v něm dnes sídlí.

Jak rabi Löw stvořil golema

Leo Pavlát

V posvátných knihách Židů je psáno, že dříve, než Bůh poslal děti Izraele do vyhnanství ze Svaté země, sepsal s nimi i s ostatními národy smlouvu. Židé se v ní zavázali ke dvěma věcem: Slíbili, že se nepokusí vrátit do Svaté země dřív, než je tam přivede sám Bůh, a přísahali, že se nebudou bouřit proti národům, mezi kterými budou žít. Ostatní národy zase daly své slovo, že nebudou Židy příliš utiskovat. Smlouva byla podepsána, Bůh na ni dal svou pečeť a Židé se rozprchli do celého světa. Všude, kam přišli, svou přísahu dodržovali. Těšili se z pohostinství, kterého se jim dostalo, zachovávali mezi sebou zákony svých předků a trpělivě čekali na návrat do vlasti. Zato v národech, které Mojžíšův lid obklopovaly, se vždycky našel někdo, kdo úmluvu porušil. Zlí lidé Židy nenáviděli a obviňovali je ze všeho špatného. Uličky židovských čtvrtí i synagogy se pak nejednou zalily krví nevinných obětí a ti, kdo přežili, zapomínali na jedno utrpení teprve tehdy, když je zatlačila vzpomínka na ještě horší útrapy.

„Bože,“ hořekovali Židé na celém světě, „což budeme věčně bez pomoci? Nenajde se nikdo, kdo by nás ochránil?“ Také moudrý a spravedlivý rabi Löw v Praze slyšel tyto nářky, a když se jednou i v Čechách zvedla proti jeho bratrům lidská nenávist, rozhodl se pomoci. Ve snu se otázal Boha, jak by mohl odvrátit hrozící pohromu, a Bůh mu odpověděl: „Stvoř golema, tělo z hlíny, a oživ ho. Golem ochrání Židy před každým nepřítelem.“

Nazítří ráno si rabi Löw zavolal svého zetě Izáka ben Šimšona a svého nejlepšího žáka Jákoba Chajima ben Sasona z kněžského rodu Levitů. „Pozval jsem vás,“ řekl, „protože potřebuji vaši pomoc. Je již dost bezpráví, které jsme museli vytrpět. Proto chci stvořit mocného golema, bytost ani dobrou, ani špatnou, poslušnou všech mých příkazů. Podle starých nauk a tajných knih při tom musí být přítomny čtyři živly. A tak ty, Izáku, budeš zastupovat moc ohně. Jákob bude znázorňovat vodu a já vzduch. Zbývá země a tu, až se na náš úkol dokonale připravíme, nalezneme tam, kde nám ukáže Bůh.“

Několik následujících dnů strávili všichni tři muži v rozjímání a modlitbách. Rabi Löw navíc dlouho do noci studoval zázračné dílo napsané samotným praotcem Abrahámem, knihu tajemných symbolů, v níž se písmena sčítají jako čísla a čísla se dají číst jako písmena. Když uplynulo sedm dní, spatřil rabi Löw ve snu vltavský břeh. Místo, které se mu zjevilo, bylo plné jemné, čerstvě naplavené hlíny a na jejím povrchu se rýsoval obrys těla. Rabi Löw hned svolal své pomocníky. Byla právě půlnoc, druhý den židovského měsíce adar. Muži se nejprve vydali do očistné lázně mikve a odtud, oblečeni do bílých svátečních rouch, zamířili k Vltavě. V rukou jim zářily svíce, jediná světla v temnotě, v níž se skryly i měsíc a hvězdy.

Turistická příhoda s detektivní zápletkou

Jiří Žáček

Na Šumavě

v háji břízek

zaběhl se pěkný řízek. Usmažený, libový –zmizel někde ve křoví.

Zaběhl se jedné tetě, co tu byla na výletě. Utekl jí z batohu –víc vám říci nemohu.

A ta teta celá divá zavolala detektiva.

Zavolala Holmesa, ať jde na to od lesa.

Co jí na to Holmes poví?

– Usmažila si ho nový!

Já mít hlavu vševěda –už ho snědla medvěda!

Já vám klaním, haudujudu, vaše oběd být už v čudu. Pozdě honit bycha, yes.

Těšilo mě.

Dobrý dnes!

Pro slepičí kvoč!

Vysvětlivky: Holmes – zde vyslovujte [holmesa], ale správně anglicky je Sherlock Holmes [šerlok holms] – slavný detektiv z detektivních románů a povídek

ÚKOLY:

1. Najděte v básni detektivní zápletku.

2. Detektiv mluví zvláštním jazykem. Vysvětlete, čím je jeho mluva zvláštní.

3. Převyprávějte přesně báseň do příběhu ve správné češtině a obě verze porovnejte.

MHO (Moc Hodný Obr)

Roald Dahl [roald dál]

Sofii unesl obr, neboť ho zahlédla při noční návštěvě Londýna. Není to zlý obr, živí se fňokurkami, sbírá sny a spolu se Sofií hodlá zneškodnit zlé obry. V ukázce se dovídáme, proč jsou obři tak nebezpeční.

Obr vzal třesoucí se Sofii do ruky, přenesl ji přes jeskyni a položil na stůl.

Teď mě opravdu sní, pomyslela si Sofie.

Obr se posadil a upřeně se na ni zadíval. Měl skutečně ohromné uši. Každé ucho bylo velké jako kolo od nákladního auta a zdálo se, že je může roztahovat a stahovat podle libosti.

„Já ti mám hlad!“ zaburácel obr. Zazubil se a ukázal mohutné hranaté zuby. Byly výrazně bílé a výrazně hranaté a trčely mu z úst jako obrovské krajíce bílého chleba.

OTÁZKY A ÚKOLY:

1. Vypravujte společně pohádku až do konce.

2. Zkuste namalovat několik dalších políček tohoto pohádkového komiksu. Co důležitého by na nich bylo?

3. Vysvětlete, proč rádi čtete komiksy, nebo co se vám na nich nelíbí.

Nic

Vítězslav Kocourek

(Romská pohádka)

V jedné vesnici žil Rom, nad něhož nebylo hned tak šikovného člověka. Dovedl ukovat podkovu jako nejlepší kovář, sbít stůl jako nejzručnější truhlář a ušít kalhoty jako nejzkušenější krejčí. Však také pomáhal hned krejčímu, hned truhláři, hned kováři.

Jenže s ním bylo těžké pořízení. U každého pracoval jen tak dlouho, dokud si nevydělal několik krejcarů na jídlo. Potom všeho nechal a šel domů spát. Dělal jen tolik, aby neumřel hlady. Teprve když už zase neměl doma ani sousta do úst, dal se na několik dní najmout.

Tenhle Rom měl ve vsi pěkný domek. Byl velký, měl krásná, široká okna a ozdobené dveře, ale jinak byl docela prázdný; ani kouska nábytku uvnitř nebylo. A nač by také Rom potřeboval nábytek? Stačilo mu pár hrstí slámy, na které spal od rána do večera. Na víc stejně neměl peněz.

Jednou ten Rom ležel doma a jako obyčejně podřimoval, když tu někdo zaklepal na dveře.

„Jen dál! Jen dál!“ ozval se rozmrzele.

Tu se otevřely dveře a před ním se objevil náramně tlustý muž, který na sobě neměl nic, docela nic, ani kousíček látky. Nu doopravdy: byl úplně nahý!

„Buď zdráv,“ povídá ten nahý tlouštík. „Víš-li pak, že jsi můj nejlepší druh? Ty nemáš nic, já také nemám nic. Ty nic nepotřebuješ, já také nic nepotřebuji. A kromě toho se jmenuji Nic. Líbí se mi tady u tebe – co říkáš, budeme bydlet spolu. Chceš?“

Rom si prohlížel cizího tlouštíka – divná věc! To jeho tlusté tělo jako by bylo z nejčiřejšího skla.

„Ale proč ne,“ zabručel. „Zůstaň si u mne, jak dlouho ti libo. Ale co budeš jíst a pít, o to se ti starat nebudu!“

Tlouštík odpověděl:

„Už jsem ti to řekl. Nic nemám, nic nepotřebuji, nemusíš se o nic starat. Bydlím jen u takových lidí, kteří sami nic nemají a nic nepotřebují, protože se jmenuji Nic.“

To řekl, usadil se pěkně pohodlně v rohu místnosti a za chvíli už spal.

Rom zrovna neměl v domě nic k jídlu, a tak se vydal toho dne za prací

Tato čítanka je součástí řady čítanek pro 2. až 5. ročník základní školy a je zpracována v souladu s požadavky RVP pro základní vzdělávání.

Přináší reprezentativní výběr z domácí i zahraniční literatury pro děti, obsahuje dostatek otázek, úkolů pro práci s textem a uplatňuje i mezipředmětové vztahy jak na úrovni didaktické, tak na úrovni praktické. Obsahově i metodicky je odkazy na vybrané, vhodné, rozvíjející texty propojena s učebnicemi vlastivědy a přírodovědy, jež odkazují na konkrétní stránky a texty v čítance, jimiž lze výuku vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a čtení propojit a oživit. Čítanka má stejně jako všechny části celé řady jednotnou schvalovací doložku MŠMT.

Řadu čítanek provází souběžná řada učebnic a pracovních sešitů českého jazyka. Bližší informace www.spn.cz