ČÍTANKA 3 PRO ZŠ

ČÍTANKA

pro základní školy

3

Připravily: PhDr. Jana Čeňková, Ph.D., Mgr. Alena Ježková, Ph.D.

Lektorovaly: Mgr. Michaela Pažoutová, doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc.

Schválilo MŠMT čj. 1579/2022 dne 7. 4. 2022 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Český

jazyk a literatura, 1.–5. ročník, s dobou platnosti šest let.

Tato čítanka je druhou částí řady čítanek pro 1. stupeň ZŠ.

Je zpracována v souladu s RVP pro základní vzdělávání. Celou řadu čítanek tvoří:

Čítanka 2 pro základní školy (J. Čeňková, A. Ježková)

Čítanka 3 pro základní školy (J. Čeňková, A. Ježková)

Čítanka 4 pro základní školy (J. Čeňková, A. Jonáková)

Čítanka 5 pro základní školy (J. Čeňková, Z. Jonák)

K čítankám je k dispozici metodická příručka pro učitele.

Řadu čítanek provází paralelně soubor učebnic a pracovních sešitů Český jazyk pro 2.–5. ročník ZŠ.

© Jana Čeňková, Alena Ježková, 2010

Illustrations © Zdena Krejčová, 2010

© SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2010

ISBN 978-80-7235-448-1

Olše rozdává listy

Ladislav Dvořák

První lístek i ten druhý

dám ti řeko, pro tvé pstruhy a třetí si vezmi taky pro své klepetáče raky, ať si ve své sluji pěkně vystřihují.

Z Mateřídoušky

Fujavice metelice

Radek Malý

Fujavice, metelice v parku karty hrály, vánice a plískanice se jim posmívaly.

Fujavice zavolala

vichřici, svou známou, hnedle z toho byla mela, až se stromy lámou.

ÚKOLY:

1. Vysvětlete, proč máte rádi podzim.

2. Zkuste vyjmenovat barvy, které odlišují podzim od ostatních ročních období.

MALUJEME:

Najděte si list ze svého oblíbeného stromu a namalujte ho, nebo ho vytvořte podle své fantazie.

bude pozorovat, zdali pan Špejlík skutečně tu šunku do vykotlaného dubu na křižovatce uloží. Proto tam hned také běžela a ukryla se v hustém křoví na kopečku blíže křižovatky, odkud měla pěkný rozhled po celém okolí.

Asi v deset hodin přijel k dubu uzenář Špejlík a za chvilku tam přišel i pan myslivec. Kmotra liška hned napjala zrak i sluch a viděla, jak myslivec s uzenářem ukládali něco do dutého stromu a hned potom se rychle vzdálili. Kmotra napjala i čich a ve větru, který zrovna od dubu k ní vanul, mimo libou vůni zjistila i podezřelý zápach železa. Usmála se pohrdlivě nad loveckou důvtipností obou pánů, a když viděla, že oba jsou již hodně daleko, vyrazila z úkrytu a rozběhla se bystře k dubu.

Ale jen do něho mrkla levým okem a už zase pádila zpět ke svému pelechu u křivého dubu. Šklebila se přitom vesele, jako by měla už zase něco taškářského v úmyslu, a sotva domů doběhla, hned sháněla tužku a kus papíru. Něco na něj načmárala, a když se posilnila kouskem bílé šunky, vrátila se i s papírkem k dubu. Tam papírek opatrně kladla do ztrouchnivělé díry v dubu, něco cvaklo a potom se už mírným klusem rozběhla k svému úkrytu na kopečku v trní.

A teď už jen pohodlně čekala na oba pány, až si přijdou pro chycenou kořist. Chvílemi si tam zdřímla, a tak se brzy dočkala toho, že přijel od města uzenář pan Špejlík a od myslivny rychlým krokem přispěchal pan myslivec. Viděli už sice z dálky, že se liška nechytla, ale chtěli oba aspoň zjistit, zdali tam zas něco nekalého neprovedla. A přál bych vám, milé děti, uvidět překvapení obou pánů, a zvláště tvář pana Špejlíka, když četl na vloženém kousku papíru:

„Milej pane uzenáři Špejlíku! Takhle lajdácky se u nás objednávky vyřizovat nesmějí! Já jsem si přec u vás objednala šunku, a vy jste mi přivezl jednu starou jitrnici! Ale to nevadí nic: když jste tak roztržitý, nebudu vás více už sem k dubu obtěžovat a přijdu si k vám pro ni sama v sobotu hned dopoledne. Připravte mi ňákou pěknou.

S úctou liška od křivého dubu.“

„Pardyje kopyto, tohle už je prachmilionská drzost, milý pane lesníku!“ rozkřikl se pan Špejlík, když si psaní přečetl. „A to jen ať si ta chlupatá straka pro tu šunku přijde! Milion komárů a brundibárů – já ji safrahnátsky přivítám a tak ji zřídím, že to bude její poslední cesta!“

A kmotra liška se moc podivila, když slyšela, jak myslivec skoro s pýchou uzenáři odpověděl: „Nevím, nevím, pane Špejlíku, zdali zas na vás nevyzraje! To je ta potvůrka od křivého dubu a to je liška nad všechny chytré lišky z bajek a pohádek a ta vás jistojistě obelstí. Tak chytrou lišku nemá jistě už žádný lesník ve svém revíru a já se s vámi, pane mistře, sázím o sto korun, že vás ta chytrá liška obelstí!“

„Dobrá – platí!“ rozkřikl se pan Špejlík a plácl do nastavené ruky pana myslivce. Potom se hned oba páni rozešli a také kmotra liška se pomalu ubírala k svému domovu. A šklebila se potutelně pod vousy!

O chytré kmotře lišce

Ilustrace Josef Lada

OTÁZKY A ÚKOLY:

1. Popište vlastnosti kmotry lišky. Porovnejte je s vlastnostmi lidí.

2. Znáte jiné pohádky nebo příběhy, v nichž má liška důležitou roli?

3. Vysvětlete význam některých nezvyklých výrazů a nahraďte je jinými stejného nebo podobného významu (např. safrahnátsky, pardyje kopyto, chci někoho ožulit, prachmilionská drzost aj.).

V přesmyčkách se ukrývají názvy plodin, které dozrávají

na podzim:

RABOMBYR, PEŘA, ŘIKUCUKE, KÁM, MECHL, LIBUCE

OTÁZKA:

Znáte ještě další podzimní plodiny? Zkuste jejich názvy rovněž ukrýt do přesmyčky.

že vypadají jako opravdové skleněné perly. Cilka si to myslela také. Dřepěla u nich dlouhé minuty a žasla nad tím, že v každé perle se skrývá celý okolní svět. Byly tu v trávě tisíce stejných, chvějících se, titěrných světů, a když je Cilka někdy delší dobu pozorovala, zmocnil se jí pocit, že ona sama také sedí v jedné takové perle, zavěšené na obrovské pavučině, a lehounce se pohupuje v závanech vzduchu.

Když Cilka nedřepěla pod vrbou, brouzdala se s ostatními dětmi závějemi spadaného listí. Leželo všude: na trávě, na cestičkách, na alpiniu. Děti si v něm vyhrabávaly chodbičky, přikrývaly se jím a vyráběly z něj draky s dlouhými pestrými ocasy, které vlály nad zahradou a kroutily se ve větru.

Středa nám chutná

Vysvětlivky: alpinium, alpinum – část zahrady, skalka, kde se pěstují nízké horské rostliny a květiny – skalničky, alpinky.

OTÁZKY:

1. Jak organizoval dětský domov František Šeda a jak Pralinka, která se vrátila z nemocnice? Jak je možné, že fungoval dobře bez strohých příkazů?

2. Kam chodíte pouštět draky? Vyrábíte si je sami?

3. Máte raději upravenou, nebo „divokou“ zahradu?

Medvěd si sezve lesní zvířátka a povídá jim: „Aby byl v lese pořádek, rozhodl jsem se, že vás rozdělím do dvou skupin. Ten, kdo si myslí, že je chytrý, postaví se doprava. A kdo si myslí, že je krásný, postaví se vlevo!“

Zvířátka se rozestoupí, jen žába zůstane sedět uprostřed.

„Copak, žábo, ty tomu nerozumíš?“

Žába vykulí oči a povídá: „Rozumím, ale přece se nerozpůlím!“

OTÁZKA:

Jaké vlastnosti má člověk, který by se zachoval jako žába?

Dvě anekdoty o žábě

Medvěd si zavolá lesní zvířátka a povídá jim: „Zítra pojedeme na výlet!“

Zvířátka napjatě poslouchají, jen žába s velkou pusou vykřikuje: „Jé, jé, to bude prima!“

„Sejdeme se ráno na pasece a společně půjdeme na nádraží.“

„Jů, jů, kde je nádraží, kde je nádraží?“ volá žába.

Medvěd na žábu přísně pohlédne a pokračuje: „Na nádraží si každý koupí lístek.“

„Kam, kam lístek?“ kváká žába.

Medvěd se na žábu zle mračí, ale mluví dál: „Nezapomeňte s sebou svačinu, pojedeme daleko.“

„Jak, jak daleko, jak daleko?“ volá žába. Medvěd se na žábu upřeně zadívá: „Ano, svačinu si vezměte všichni. Jen čáp si žádnou brát nemusí!“

OTÁZKY A ÚKOLY:

1. Proč si čáp nemusí brát na výlet svačinu?

2. Zkuste vymyslet jiný konec vtipu tak, aby jeho smysl zůstal zachován.

Tvář léta

Josef Brukner

Léto letí, léto běží všude kolem nás, uvidět ho můžem stěží, když je to jen čas. Sotva navštíví nás krátce, už je zase na odchodu, jen hromádka sladkých plodů zbude po něm na zahrádce.

hledá malíř obraz léta zakutálený. Obrazárna

A tu právě kdesi v trávě mezi lupeny

Já husárek malý

Já husárek malý, boty roztrhaný. Já na vojnu nepojedu, až budu mít nový.

Tatíček to slyšel, ven z komůrky vyšel, boty nechal udělati, já na vojnu musel.

Já husarka malá, mezi husarama, husarů je kompanie a já jedna sama.

Kdyby bylo ještě těch husarů dvě stě, já bych se jim postavila jako švarný děvče.

ÚKOLY:

1. Zjistěte a vysvětlete, kdo byli husaři.

2. Zazpívejte si písničku společně.

Hrajeme si, zpíváme

Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.

Já mám rohy, kopyta, piju víno z koryta.

Z pekla nikdy nelezu bez tohoto řetězu. lidová

Stopy ve sněhu

Milena Lukešová

Ráno je ještě v košilce. – Kikirííí! Vstávej!

– Ba ne, ba ne, jsem tu moc krásně zachumlané.

Vtom potichoučku vrzla vrátka, kočičí tlapka znenadání

razítkuje to bílé psaní

a za ní vrabci capky capky

dokola kolem píší drápky:

– Byl jsem tu já

a vrabců mnoho

dne toho a toho.

OTÁZKY A ÚKOLY:

Když jsem šel do nebe, stavil jsem se v pekle, nejstarší Lucifer pek si tam erteple. lidová

Bačkůrky z mechu

1. Vytvořte podobné obrazné vyjádření, jako je „ráno je ještě v košilce“, aby slušelo ránu.

2. Poznáte stopy ptáků a zvěře ve sněhu? Nakreslete, jak vypadá stopa ptáka, psa, kočky, zajíce a srnky.

kem do rukavic. Mrazivec dostal nepočítaných, taktak že vyvázl životem.

Jakžtakž se dovlekl domů. Starý Mráz div neroztál smíchy:

„Tak co, dostals? Na vychloubání máš ještě moc času, synáčku!

Až budeš na světě tak dlouho jako já, poznáš, kdo je slabý a kdo ne.

Někdo je napohled chudinka, ale zkus si s ním něco začít!“

Diamantová sekera. Baltské pohádky

OTÁZKY:

1. Proč sedláček nepocítil mráz?

2. Jak se Mrazivec poučil?

3. Jaké plyne z pohádky poučení pro vás?

MALUJEME:

Namalujte nebo vystřihněte sněhovou vločku.

Lidová pořekadla

Na Nový rok o slepičí krok.

Na Tři krále o krok dále.

Na Hromnice o hodinu více.

OTÁZKY:

1. Kdy se slaví Hromnice?

2. Co tato tři pořekadla znamenají?

O praotci Čechovi

Jiří Černý, Pavel Zátka, Zdeněk Adla, Jiří Kalousek

lená břízka. V Rusku se Velikonoce slaví o něco později, také zde se rozdávají malovaná vajíčka jako u nás, jen s pomlázkou se nechodí. V Řecku se na Velikonoce v rodinách konají vajíčkové bitvy, kdy se účastníci snaží házením rozbít vajíčko protivníka.

OTÁZKY A ÚKOLY:

Zažili jste jiné velikonoční zvyky? Trávili jste Velikonoce někde v cizině? Vyprávějte o svém zážitku.

Zlatá tráva

Daisy Mrázková

Jednou se Jácíček špatně vyspal. Byl strašlivě mrzutý. Zlobil. Zlobil, jak jen nejvíc mohl. Zlobil tak strašně, že rozzlobil i svou nejmi-

lejší, nejvěrnější Veverku.

„Ani dneska pořádně nesvítí slunce…,“ bručel, když se ráno sešli.

„Jen počkej, však se mlha zvedne!“

„Co když se nezvedne?“

„Zvedne se, co by se nezvedla.“

„Také fouká nějak moc vítr…,“ vymýšlel si.

„To se ti zdá.“

„Ani nevíme, co budeme dnes dělat…“

„Však si něco najdeme.“

„Nic nenajdeme, vím to.“

„Proč ne, půjdeme pěkně přes paseku jako vždycky…“

„A copak máme pořád chodit tou šerednou suchou trávou…“

„Ale Jácíčku, vždyť je tak krásně zlatá!“

„Je suchá!“

„Zlatá!“

„Suchá!“

„Zlatá!“

„Suchá!“

„Zlatá!“

„Suchá!“ „Zlatá!“

„Suchá!“

A tu se Veverka dopálila a dala se do běhu a úplně utekla a vylezla si na jednu vzdálenou jedli a začala tam klidně louskat voňavá semínka ze šišky.

„Však ty mě tu najdeš, nedobroto jeden,“ šeptala si docela spokojeně.

Jácíček zatím seděl zaraženě v trávě. Proč utekla? Neměla náhodou pravdu? Podíval se vztekle na trávu. Hloupá tráva! Hloupá ošklivá suchá tráva! Že by byla zlatá…? Ach běda, opravdu, zdá se…, ano…, to se ví, když se člověk dobře podívá…, nedá se nic dělat, je krásně zlatá, nač to zapírat…

Čím je kdo chytřejší, tím dřív uzná svou chybu. Hloupému to trvá hrozně dlouho. Jácíček byl chytrý dost (i když ne zase nějak přehnaně moc), a tak mu to trvalo asi čtvrt hodiny.

Ano, právě.

Ta čtvrthodina byla krušná. Začala tím, že si uvědomil jako bleskem, že Veverka je mnohem lepší než on. V druhé minutě se honem snažil na to zapomenout, protože to bylo vlastně nepříjemné. Ve třetí, čtvrté a páté minutě se ještě víc snažil na to zapomenout. Snažil se

Interview s Azorem

Jiří Žáček

Jak se těším na prázdniny?

Ať mi lidé prominou –ale i psi chtějí užít cestování cizinou!

Kupte svému psovi bez rozdílu ras pěkně za odměnu letenku a pas!

Jenom škoti budou proti!

Jak se těším na prázdniny?

Vyrazím si jako vy!

Vybral jsem si krásný zájezd na Azorské ostrovy.

Azory jsou pro mě zaslíbená země.

Všecko příbuzenstvo seběhne se ke mně!

Už se těším –celý dav provolá mi na pozdrav:

Haf! Haf! Haf!

OTÁZKY:

Pro slepičí kvoč

1. Znáte nějaké město nebo místo v České republice, které má v názvu zvíře?

2. Vytvořte podle své fantazie název pro obec, která má by měla v názvu zvíře nebo zvuk, které zvíře vydává (např. Kozojedy nebo Bučovice).

Nekonečné prázdniny

Martina Drijverová

1. ČERVENCE

Začínají prázdniny. Za vysvědčení (tři dvojky: z kreslení, hudební výchovy a matematiky) jsem dostala knížku o zvířatech a polárkový dort. Máma mi ušila nové šaty. Modré s volánky. Vypadám v nich děsně. Ještě se mi nezahojil ten strup, jak jsem sjela po nose z ořechu.

Prázdniny začaly uhozeně. Utekl mi totiž králík Ferda. Ten Belgičan. Nevím, jak se to mohlo stát, večer jsem kotec určitě zavírala. Ale ráno byl prázdný. Táta mi rovnou nařezal a za trest musím nalakovat dveře do sklepa.

Teprve pak můžu ven. Je mi to celkem jedno, protože stejně nemám co dělat. Máma a táta mají dovolenou až v srpnu. To máme jet do Bulharska. U moře jsem ještě nikdy nebyla, tak se moc těším.

Jenže do srpna je daleko. Co budu dělat v červenci?

Letenice jsou totiž k ničemu. Patří už k Praze, ale pořád je to vesnice. Čtyřicet tři chalupy. To znamená spoustu dospělých, a teď o prázdninách strašně málo dětí. A navíc jsou to buď mimina, co ještě nechodí do školy, nebo páni a dámy ze šestky až osmičky. Jako já není starý nikdo.

Vlastně je. Ale ten se nepočítá. Jednak je to kluk… a vůbec člověk k ničemu. Přistěhoval se z Prahy a je to šprt. Samé jedničky a v kapse notýsek, kam si zapisuje poznámky o přírodě. Na nose brejle a věčně

Tato čítanka je součástí řady čítanek pro 2. až 5. ročník základní školy a je zpracována v souladu s požadavky RVP pro základní vzdělávání.

Přináší reprezentativní výběr z domácí i zahraniční literatury pro děti, obsahuje dostatek otázek, úkolů pro práci s textem a uplatňuje i mezipředmětové vztahy jak na úrovni didaktické, tak na úrovni praktické.

Čítanka má stejně jako všechny části celé řady jednotnou schvalovací doložku MŠMT.

Řadu čítanek provází souběžná řada učebnic a pracovních sešitů českého jazyka. Bližší informace www.spn.cz nebo www.naseucebnice.cz.