Český jazyk 9 - učebnice

Milé žákyně, milí žáci, pro náš osobní život je významná mj. dovednost vyjadřovat se srozumitelně, přesně a přiměřeně okolnostem, za kterých komunikace probíhá. Tato dovednost se pojí s nejrůznějšími jazykovědnými oblastmi – a právě s některými z nich vás seznámí naše učebnice. Doufáme, že se vám s ní bude dobře pracovat. Přejeme vám hodně úspěchů! Autoři

Schválilo MŠMT č. j. MSMT-7784/2022-4 dne 19. 8. 2022 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura s dobou platnosti šest let.

Napsali: doc. PhDr. Eva Hošnová, CSc.; doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc.; prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.; PhDr. Ivana Svobodová Lektorovali: Mgr. Miroslava Hájková a Mgr. Miloš Mlčoch, Ph.D.

Ilustroval Jiří Petráček

Vydalo v Praze roku 2022 SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 Odpovědná redaktorka Milada Buriánková

Vyrobila tiskárna GRASPO CZ, akciová společnost, Pod Šternberkem 324, 763 02 Zlín Počet stran 192 2., aktualizované vydání 5940

© Eva Hošnová za kolektiv, 2010, 2022 Illustrations © Jiří Petráček, 2010, 2022

© SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2010, 2022

ISBN 978-80-7235-667-6

Obsah

JAZYK

Vývoj českého jazyka (V. Styblík) .......................................................... 5

Zvuková stránka jazyka Spisovná výslovnost ................................................................................... 15

Nauka o slově Tvoření slov ............................................................................................... 18 Pravopis související se stavbou slova a s tvořením slov ............................ 23 Význam slova ............................................................................................ 26

Tvarosloví Slovní druhy ............................................................................................... 37 Podstatná jména ......................................................................................... 40 Přídavná jména ........................................................................................... 52 Zájmena...................................................................................................... 55 Číslovky ..................................................................................................... 60 Slovesa ....................................................................................................... 62 Přechodníky ............................................................................................... 68 Pravopis koncovek jmen a sloves ............................................................... 70

Skladba Stavba větná Věta jednoduchá ......................................................................................... 76 Vztahy mezi slovy ve větě ......................................................................... 76 Základní větné členy .................................................................................. 79 Přehled rozvíjejících větných členů ........................................................... 81

Výrazy, které nejsou větnými členy ........................................................... 88 Větné členy nerozvité, rozvité, souřadně spojené ...................................... 90 Věty s podmětem a věty bez podmětu; větné ekvivalenty ......................... 97

naleziště – místo – lokalita: Jedin(ý) – výskytu rostliny kandík psí zub v Česku je na vrchu Medník v Posázaví. Vždycky se ráda vracím do – svého dětství. Geologové objevili další rozsáhl(ý) – železné rudy.

Kandík psí zub

7. Napište spisovná synonyma k následujícím nespisovným slovům: šlajsna, facka, akorát, fuška, čumět, kšeft, noťas, fofr, plac, kilák, uklohnit, ajťák, šraňky, šutr, odfláknout, fáro

8. Najděte vhodná antonyma ke slovům: mělčina, pravdivý, mlčet, ticho, brát, bázlivý, rozednívat se, hladký, tam, srdnatý, vlhko, nerudný, zarmoutit, bojechtivý

K některým přídavným jménům tvoříme antonyma zápornou předponou ne- (nehezký) nebo bez- (bezproblémový), kromě toho je vyjadřujeme zvláštními slovy (rovný – nerovný – křivý). Ke slovesům tvoříme antonyma zápornou předponou ne-, někdy je vyjadřujeme jinými slovy (nepamatovat si, bdít – spát).

9. Napište antonyma k následujícím přídavným jménům a slovesům: ledový, nadějný, pochopitelný, dlouhý, charakterní, hladový, usnout, urychlit, zlepšovat, zapomenout

Od mnohoznačných slov odlišujeme homonyma.

Homonyma jsou slova různého významu, která mají shodnou zvukovou i písemnou podobu.

Homonyma tvoří slova domácího původu se slovem přejatým – stopky (části rostliny nesoucí květ nebo plod), stopky (hodiny, z angl. stop) – i slova domácí – vlna (na vodě), vlna (srst některých zvířat).

Některá slova se náhodně shodují jen v některých svých tvarech, jsou to neúplná (částečná) homonyma (praví – 1. pád množného čísla rodu mužského životného přídavného jména pravý, 3. osoba jednotného čísla přítomného času slovesa pravit).

10. V následujících úryvcích z písní jsou vyznačena mnohoznačná slova, homonyma a neúplná homonyma. Užijte je ve větách v jiném významu. Čaroděj dobroděj má tajemnou moc. Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína. Raketou na Mars poletíme zas, já a ty. Vítr vane pouští, po písku žene klobouk. Je ráno, nohama stírám rosu na kolejích. Řekni, kde ty kytky jsou, co se tady mohlo stát. Okolo Hradce v malé zahrádce rostou tam tři růže. Než hledí si stáh, tak z výrazu tváře bys nepoznal lháře, co zakrývá strach. A mně srdce buší, lásce dal jsem duši, jen ať s námi zůstane.

11. Jaké významy mají následující homonymní tvary? sním, let, klečí, září, dna, jí, již, rána, step

Pro bystré hlavy

Jsou shodné tvary v následujících spojeních homonymní? zaražený do země – zaražený pohled, pevné zdraví – srdečně zdraví Jan

ODBORNÉ NÁZVY

Výskyt metanu v atmosféře Množství skleníkového plynu metanu NH3 v zemské atmosféře se zdá v posledních letech stabilní. Pravidelné sledování jeho hladiny ukazuje, že ho přibývá jen nepatrně. To je nepochybně dobrá zpráva, protože metan je po oxidu uhličitém CO2 druhým hlavním viníkem globálního oteplování – nejenže stejně jako CO2 rozkládá ozon O3, ale navíc zachycuje třiadvacetkrát více tepla. Naštěstí je metanu v atmosféře mnohem méně než oxidu uhličitého. Zatím. Radost ze zjištění, že nárůst účinného skleníkového plynu se zastavil, ovšem vědcům a klimatologům kalí skutečnost, že nevědí, proč se tak stalo.

(Podle denního tisku)

1. a) Rozumíte vyznačeným slovům a víceslovným pojmenováním v úryvku? Jak jim říkáme? Z jakých speciálních oborů pocházejí?

b) Vypište z úryvku slova cizího původu a zapamatujte si jejich pravopis. c) Všimněte si dvojího způsobu zápisu: metan – NH3, oxid uhličitý – CO2, ozon – O3. Jak říkáme neslovnímu vyjádření NH3, CO2, O3?

a zničit. V mžiknutí oka vyrazil jsem dvířka u zpovědnice, a vzkřiknuv tak mocným hlasem, že výkřik v několikerém ohlasu odrazil se od klenby chrámové, vyskočil jsem ze svého úkrytu, a učiniv několik kroků kupředu, stanul jsem před dřevěným klekátkem, na kterém před nedávnem neznámý byl klečel. Podivný muž na oltáři, zaslechnuv můj výkřik a šramot, prudce se obrátil. Přižloutlá jeho tvář zbrunátněla, oči rozjiskřily se hněvem, a v témž okamžiku, co stanul jsem před klekátkem, skočil neznámý z oltáře přímo přede mne na druhou stranu klekátka, a drže svůj ostrý nástroj v pravici, vztáhl druhou ruku po mém hrdle. Pozoruje každé jeho hnutí, odrazil jsem pravou rukou jeho levici, a uchopiv ho za hrdlo, stiskl jsem.

(Podle Jakuba Arbesa)

b) Najděte výrazy a tvary, které jsou zastaralé.

c) Najděte věty, v nichž se slovosled liší od dnešního, a upravte ho.

d) Zjistěte, co je to romaneto.

e) Kdo byl Jakub Arbes? Stručně informujte o jeho životě a díle.

Pravopis koncovek jmen a sloves

(ve spojení s dalšími pravopisnými jevy)

1. Doplňte a odůvodněte psaní i/y, í/ý.

s

ob-vatelé ohrožených vs- snažil- chránit své příb-tky p-tl- p-sku. Skup-ny záchranářů se speciálně v-cvičeným- ps- pokračoval- v nepřetržitém pátrání po l-dech zas-paných v rozval-nách domů. Antilop- ob-vají travnaté step- a polopouště v Africe a Asii. Pro prům-slové účel- se některé drahokam- v-rábějí synteticky. Získané zkušenosti se nedal- peněz- v-čísl-t.

b) Podobnost mez- šimpanz- a lidm- zkoumají odborníci od počátku 20. století. Velké škody nadělal- divočáci v ob-l- a jetel-. Nejnápadnějšímob-vatel- tundry jsou vlci a sob- polární. Páv- se stal- s-mbolem p-chy. Stovky l-dí sledoval- průvod Mikuláše s čerty a anděl-. Uměle v-sazení sokol- pomáhal- postupně v-tlačovat holub- z města. Všechny tras- jsou perfektně značeny v-nově červeným- ukazatel-. Přírodní živl- způsob-lrozsáhlé škody. Zb-vající dva koráb- pocházejí z m-nulého století. L-stnaté strom- působ- v této větrné oblasti jako větrolam-. Sl-z obsažený v jitrocel- má přízniv- účinek na celé tělo. Ab- se uzl- nerozvázal-, zajistíme je vteřinov-m lep-dlem. P-líře původního mostu na obou břez-ch zůstal- zachován-.

2. Doplňte a odůvodněte psaní i/y, í/ý. V-prava zažila v asijských step-ch podivuhodná dobrodružstv-. Mez- dlouhověké strom- patří líp-, dub- a tis-. P-tnou vodu nos-me v konv-ch ze studánky. Prudký pokles v-rob- obuv- se již zastav-l. Hl-z- v zem- shnil-. Obecní úřad s-dl- na návs-. M-sl-vci tvrdil-, že rys- se na Šumavě a v Pošumav- přemnožil-. V-vojově nejstaršími plaz- jsou želv-. Pokud se počas- nezmění, v-drží zásob- sol- s-lničářům jen do čtvrtka. Dodnes chodí o hol- a trpí bolestm- poraněné páteře. Na hřišti je jen udusaná hl-na s mal-m- zb-tky tráv-. P-chnutí vos- nebo včel- do jaz-ka je velm- nebezpečné. Na schodech zůstalstop- po krv-. V džungl-ch kopřiv se bělal- p-chavky velké jako l-dské hlav-. Na břehu rostl- vrb- a bříz- se svěže zeleným- l-stky a jehnědam-.

3. Doplňte a odůvodněte psaní i/y, í/ý. I někteří v-borní závodníci skončil- v pol- poražených. L-dé musel- přecházet se zavazadl- mez- vzdáleným- nádražím-. Letošní skl-zeň ob-l- ovl-vnilo špatné počas-. Hlavní s-lnice je zablokována parkujícím- voz-dl-. Netop-ři občas zalétnou i do l-dských ob-dl-. Při práci s chem-ckým- barv-v- mus-me b-t m-mořádně opatrní. Umělecké v-tvory jsou chráněny autorským- práv-. Skateboardisté jezdí s obl-bou i po zábradl-ch. S nov-m- prav-dl- se musíme brz- seznám-t. Koleje zarostl- křov-m a stromov-m. Lodě b-l- tak bl-zko, že závodníci do sebe narážel- vesl-. Zásob- uhl- i dřív- se rychle ztenčil-. Mezi hotov-m- jídl- nechyb- vepřová pečeně s knedl-ky a se zel-m. Po chvíl- začalo hořet i křov- v rokl-. Rostlinné organism- jsou tvořeny pletiv-. Vysoko na neb- zamáchala křídl- volavka. Cvičení sokol- se po v-puštění vracejí ke svému chovatel-. Mám čisté svědom-.

Větné

členy

nerozvité, rozvité, souřadně spojené

é

Základní pojmy: větné členy nerozvité rozvité souřadně spojené

Za nerozvitý větný člen pokládáme: − složený slovesný tvar ve funkci přísudku (byl bych přišel, je poznána, stáli jsme), − sloveso zvratné (směje se, pamatovali jsme si), − spojení slovesa způsobového nebo fázového a infinitivu slovesa plnovýznamového ve funkci přísudku (můžete přijít, začali jsme utíkat), − přísudek jmenný se sponou (je veselý, byl by rozmrzelý), − předložkový pád (ze dveří, pro Petra). Větný člen rozvitý je spojení členů, z nichž jeden je závislý a zároveň blíže určuje člen řídící. Závislý člen může být sám dále rozvit, a tak mohou vznikat celé řetězce členů. Např.: Oba poutníci zaslechli šumění bystřiny ztrácející se ve spleti vodního rostlinstva.

1. poutníci 2. zaslechli Oba 3. šumění 4. bystřiny 5. ztrácející se 6. ve spleti 7. rostlinstva vodního 1. rozvitý podmět 5. rozvitý přívlastek shodný 2. rozvitý přísudek 6. rozvité příslovečné určení místa 3. rozvitý předmět 7. rozvitý přívlastek neshodný 4. rozvitý přívlastek neshodný

1.

a) Vyhledejte rozvité větné členy a určete, o který větný člen jde.

Do toho kraje za Křivoklátem jsme ohromně rádi jezdili. Tehdy jsem nevěděl proč, ale dnes to vím. Můj tatínek pochopil už tenkrát, že jednou můžu uvidět bulváry Paříže, ale už nikdy nebudu moct týdny bydlet v chalupě, kde voní v peci chleba, protože jednou u těch chalup budou zastavovat auta, uvnitř budou blikat televizory a podají vám tam jen špatnou černou kávu.

Žili v tom kraji krásní lidé, jako tulák Bambas. Od jara do zimy nepracoval, chytal ryby u Čertovy skály. Na každý den měl pět kostiček cukru ze zimních časů, kdy pracoval málo. Uměl fantasticky chytat ryby, hlavně všemi nedovolenými způsoby. Maminka mě s Bambasem nerada viděla, bála se, že mě zkazí. Bohužel se mu to nepodařilo.

(Podle Oty Pavla)

b) Vyhledejte slova, která nejsou větnými členy.

c) Vyhledejte předložková spojení.

d) Vyhledejte přísudky. V které větě není přísudek rozvit dalšími členy?

Na základě vztahu souřadnosti mohou vznikat zmnožené větné členy, jejichž jednotlivé složky mají funkci stejného větného členu. Jestliže jsou souřadné členy zároveň ve významovém vztahu přiřaďování (v poměru slučovacím, stupňovacím, odporovacím, vylučovacím, příčinném a důsledkovém), pak vytvářejí několikanásobný větný člen. Jednotlivé složky několikanásobného větného členu označují různé jevy, jsou na sobě významově nezávislé, ale mají něco společného, co je důvodem pro jejich spojení (Petr, ale ne Mirka − označení různých osob, doma i ve škole − označení různých míst). Např.: Před nimi vyvstaly modře a fialově hory. vyvstaly hory Před nimi modře a fialově

2. Vyhledejte několikanásobné větné členy, určete, kterým větným členem jsou, a řekněte, v kterém významovém poměru jsou jejich jednotlivé složky. Domlouvala mu tichým, nevzrušeným hlasem. Bylo slyšet zpěv kosů, drozdů, ba i švitoření vlaštovek. Jízda na koni v něm budila vzrušení a radost, ale také strach. Cesta vedla kolem osamělé borovice ke třem smrkům a k chatě se střechou porostlou mechem. Takové romantické, a tudíž příjemné zakončení dne jsme ani nečekali. Velké kočkovité šelmy nalezneme jednak v tropickém pralese, jednak v otevřené stepi nebo v asijské tajze, či dokonce ve vysoko-

Obě vesnice na svahu hory byly opuštěné. Vyšel jsem nahoru na pláň a bezútěšná, smrt připomínající podívaná se naskytla mým očím, které zvlhly pláčem. Z velikých nádherných staveb, které kdysi zdobily toto místo, zůstalo jen tu a tam několik zřícenin. Zbytky zdí a sloupy pokryl břečťan. Všude, kam oko dohlédlo, rostlo divoké býlí a už se nedalo poznat, kde kdysi byly sady a zahrady. Pouze hřbitov byl k poznání, několik náhrobních kamenů ještě čnělo z půdy. Jedinou známkou života byli dravci vysoko na nebi, lovili ještěrky a hady, kteří se jako baziliškové krčili mezi kameny nebo hbitě šplhali po zdivu. Z portálu kostela zbylo jen několik málo plísní rozhlodaných úlomků. Budova opatství ještě stála. Zdálo se, že odolává zlobě času. Dvě věže se zdály nedotčené, okna však byla jako prázdné oční důlky. A všechno, co nepokrýval zelený mech, bylo stále ještě zčernalé od požáru, k němuž došlo před několika desetiletími.

(Podle Umberta Eca)

b) Kterou ilustraci ze str. 101 byste zvolili k danému textu? Své rozhodnutí odůvodněte.

Ve větě jednoduché je pouze jeden přísudek, ve větném ekvivalentu jeden základ: Malá borovice, stojící na samém okraji prudkého srázu, se kymácela v studeném podzimním větru. Schylovalo se k bouři. Nebezpečí úrazu! V souvětí jsou nejméně dva přísudky (kromě případů, kdy součástí souvětí je větný ekvivalent nebo kdy v některé větě dochází k elipse přísudku): Již v dávných dobách lidé vypozorovali, že se nebeská tělesa pravidelně pohybují, a začali podle jejich pohybu měřit čas. Když se setmělo, přestali ptáci zpívat. Mít tak ty peníze, co jsme utratili za zbytečnosti! Marek se učí německy a Iveta taky (0).

Věty v souvětí od sebe oddělujeme čárkami. Čárku nepíšeme před spojkami a, i, ani v poměru slučovacím a před spojkami nebo, či, jestliže uvozují věty vyjadřující pouze různé možnosti.

2. Rozlište věty jednoduché a souvětí; ve větách s podmětem určete základní skladební dvojici. a) Hafal byl přátelský bernardýn, mající v jednom kuse hlad. Do zálivu spěchal z hor velmi studený, pramenem napájený potůček, točil se mezi balvany a kořeny dubů bílým pískem k jezeru. Stinnou alejí jsme dojeli k vápencovému útesu vybíhajícímu do jezera, k výběžku porostlému bílým jetelem a stíněnému nádhernými stromy. Zdálo se, že se s tím nikdy nebude moci smířit. Venku se zablýsklo a vzápětí se ozvala strašlivá rána. Oskar mě uviděl, když jsem šel kolem jejich osamělého domu, ležícího daleko dole u cesty.

b) Zalit potem a zalykaje se vlastním dechem, utíkal rychle domů. Za okny vlaku se míhala úrodná pole a věčně zelené jehličnaté lesy, malé vesničky i větší městečka, poklidně dřímající v letním žáru. Můj pejsek měl jednu ctnost, vzácnou mezi lidskými tvory − dovedl být vděčný. Boltce koček jsou poměrně velké, a proto mohou zachytit i velmi jemné sluchové vlny. Hned se smála, hned plakala. Rukojeti mečů nalezených v hrobech vikinských velitelů jsou pokryty reliéfy z tepaného plechu nebo plátovány stříbrem a zlatem.

3. a) Určete počet vět v souvětí a doplňte čárky. Planety sluneční soustavy

Kolem Slunce obíhá osm planet všechny se pohybují stejným směrem. Planetou nejbližší ke Slunci je Merkur pak následují Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran a Neptun.

Prvních šest planet znali již staří Řekové ale poslední planeta Neptun byla objevena teprve roku 1846. První čtyři planety jsou přibližně stejně velké ale Jupiter Saturn Uran a Neptun jsou mnohem větší a proto se jim říká obří planety. Teplota na povrchu každé planety závisí hlavně na její vzdálenosti od Slunce a proto obří planety jsou velmi chladné. Na té části Merkuru která je právě přivrácena ke Slunci dosahuje teplota zhruba 400 °C odvrácená strana planety je mnohem chladnější teplota tam klesá až na −170 °C. Velký teplotní rozdíl je částečně způsoben velmi pomalou rotací Merkuru. Jeden den tam trvá totiž 59 pozemských dní a částečně tento rozdíl ovlivňuje i to že Merkur má mimořádně řídkou atmosféru. (Podle Encyklopedie vědy a techniky) b) Čím je zajímavý vesmírný objekt Pluto? Zjistěte o něm různé informace a připravte na toto téma krátký ústní referát.

Povrch Merkuru

Souvětí souřadné s více než dvěma větami

1.a) Doplňte do větných celků čárky a své řešení odůvodněte. Z kolika vět se uvedená souvětí skládají?

b) Určete významový poměr mezi větami. Lidé tu starou událost probírali už tolikrát a v mnoha věcech ji vylepšili proto už nikdo nedokázal odhalit pravdu. Uplynulo dopoledne nastalo odpoledne ale na celé té pusté rozloze neviděli jedinou známku po nějakém obydlí. Jezte pestrou stravu jen tak si totiž zajistíte dostatečný a vyvážený příjem všech živin a můžete se dožít vysokého věku bez zdravotních problémů. Potřebujeme jednak někde získat čerstvé potraviny jednak si pár dní odpočinout a teprve potom se vydat na dlouhou cestu do pralesa. Ani v tomto případě nejde o skutečné albíny, tj. nejedná se o naprostý vrozený nedostatek barviva v kůži, srsti, očích a v dalších tkáních, neboť oči „bílých lvů“ z Timbavati jsou žlutavě zlatohnědé tedy jsou naprosto stejné jako u normálně zbarvených lvů. Rozuměl jsem jí dokonce jsem si jí velmi vážil a byl jsem k ní strhován zvláštním soucitem ale neměl jsem jí co říct a nemohl jsem nic dělat. Vstup k severnímu kotvišti byl nejen velmi úzký a mělký ale ke všemu ještě položený směrem východozápadním a tak nám dalo hodně práce dostat loď do zátoky.

2. Stavbu které věty z cvičení 1 můžeme zapsat tímto vzorcem?

1 Vh tj. 2 Vh neboť 3 Vh tedy 4 Vh p. vysvětlovací p. příčinný p. důsledkový

Každá z vět hlavních v souvětí souřadném může být dále rozvita větou vedlejší nebo větším počtem vět vedlejších − tak vznikají různě složité souvětné celky. Není náhodou, že prvním významným kulturním celkem, který se objevil v Evropě, bylo Řecko, neboť tato země, do níž řecké kmeny přišly počátkem druhého tisíciletí př. n. l., byla na okraji dvou starých kulturních oblastí a pod vlivem podnětů, které odtud přijímala, se rozvíjela mnohem rychleji a snadněji si vytvářela vlastní vyspělou kulturu.

1 Vh neboť 4 Vh a 6 Vh a 8 Vh

že 2 Vv do níž 5 Vv které 7 Vv který 3 Vv

1 Vh neboť 4 Vh – poměr příčinný

Vh a 6 Vh – poměr slučovací

Vh a 8 Vh – poměr slučovací

Vv − věta podmětná

Vv, 5 Vv, 7 Vv – věty přívlastkové

3. Zjistěte počet vět v následujících souvětích. Označte věty hlavní a věty vedlejší a určete je. Stavbu souvětí znázorněte graficky.

a) Jednou ji viděl, jak drží právě narozené miminko, a všiml si, jak se na ně dívá očima plnýma mateřského citu. Když slunce začalo polehoučku na chlapce svítit, padla na ně ospalost a šli na břeh řeky, lehli si do písku a usnuli. Každých pár kroků odbočovaly z hlavní jeskyně další vysoké a ještě užší chodbičky, neboť tato sluj byla v podstatě obrovským bludištěm křivolakých chodeb, jež se vzájemně proplétaly a nikam nevedly. Chlapec byl již na stráži, když světla parníku blikla kolem loděnice, ale neslyšel z paluby žádný hluk, neboť mladí lidé byli zamlklí a tiší, jako bývají lidé, kteří jsou utrmáceni málem k smrti.

b) Odpověď na to, jakého věku se velké kočkovité šelmy dožívají, není snadná, ale naše dosavadní znalosti ukazují, že je to většinou 15 až 20 let, i když se největší z velkých koček, lev a tygr, mohou výjimečně dožít i věku o několik let vyššího. Jestliže člověk vyhubí šelmy a nechce, aby zvěř, na níž má zájem, záhy zdegenerovala, pak musí místo šelmy zaujmout sám a výběrovým odstřelem likvidovat ty kusy, které by jinak přirozenou cestou odstranila šelma. Zbarvení některých šelem kočkovitých, zejména levharta, jaguára a tygra, se může jevit až příliš pestré, a tak by se mohlo zdát, že musí šelmu při lovu spíše prozrazovat než utajovat její přítomnost.

Jaguár

V této situaci se dostává do popředí lidová a pololidová slovesná tvorba jako hlavní prostředek kulturního vyžití venkovského obyvatelstva, jež bylo nejdůležitějším nositelem českého národního povědomí. Vznikaly především lidové písně a dále takzvané kramářské písně a knížky lidového čtení.

(Podle Dušana Šlosara)

7. a) Které charakteristické rysy psaného textu nacházíme v uvedeném výkladu o češtině? Povšimněte si zvláště větné stavby, užití slovesného rodu, vytváření řad podstatných a přídavných jmen.

b) Upravte text tak, aby byl lépe vnímatelný v mluvené podobě (zjednodušte větnou stavbu, omezte použití trpného rodu).

c) Doplňte do upraveného textu prostředky, kterými může mluvčí navázat kontakt s posluchači (oslovení, otázky, slovesné tvary ve druhé osobě apod.).

d) Vyberte si psaný výklad o tématu, které vás zajímá, upravte jej do podoby, která odpovídá mluvenému vyjadřování, a seznamte s ním spolužáky.

Píšete rukou? Paměť vám poděkuje

Názor, že na první pohled staromódní psaní na papír podporuje schopnost učit se, potvrdili důmyslným pokusem japonští vědci vedení Kunjošim Sakajem z Tokijské univerzity. V časopise Frontiers in Psychological and Be-

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Kostel ve Křtinách

havioral Science upřesnili, že si pro experiment vybrali 48 dobrovolníků ve věku 18–29 let. Jednalo se jak o posluchače vysokých škol, tak i zaměstnance čtvrté největší telekomunikační společnosti na světě.

Rozdělili je do tří skupin tak, aby dosáhli rovnoměrného zastoupení podle pohlaví, stáří a rozmanitých paměťových schopností a příznivců jak psaní na papír, tak soudobých digitálních zařízení. Dobrovolníci si v klidu přečetli fiktivní rozhovor, v němž dva lidé probírali plány na příští dva měsíce, přičemž zmínili 14 termínů přednášek, odevzdání zadaných úkolů a osobních schůzek. V dalším kroku si tyto informace zaznamenali, jako by šlo o jejich budoucí rozvrh. Lidé z první skupiny psali čtyřbarevnou propisovačkou do klasického papírového diáře, kdežto ve druhé pro záznam v tabletu sáhli pro digitální pero. Třetímu týmu posloužil pro psaní poznámek velký chytrý telefon s dotykovou klávesnicí.

Po hodině odpočinku účastníci pokusu zasedli k testu sestávajícímu z vizuálně prezentovaných otázek. Jednoduché otázky se ptaly např. na to, kdy se uskuteční určitá schůzka, kdežto u složitějších vědce třeba zajímalo, která z povinností nastane jako první.

U každého dotazu si zpovídaní mohli vybrat ze čtyř možností. Poté jim magnetická rezonance změřila v určitých částech mozku průtok krve: zvýšené proudění signalizuje, že mozek více pracuje. Účastníci výzkumu, kteří si dělali poznámky do papírového kalendáře, se s testem úspěšně vypořádali za 11 minut. Těm, kteří se spolehli na tablet, stejný úkol zabral 14 minut. Uživatelé chytrých telefonů byli ještě o dvě minuty pomalejší. Pokud jde o výsledky, dobrovolníci píšící propisovačkou do diářů vykazovali lepší výsledky jen u jednoduchých otázek. Nicméně magnetická rezonance potvrdila, že se u nich zvýšila aktivita v oblastech mozku souvisejících s řečí a obrazovou představivostí a také v hipokampu, hrajícím významnou roli při využívání paměti a v prostorové orientaci. Výsledky vysvětlují vědci tím, že kalendáře, diáře či poznámkové bloky obsahují úplnější prostorové informace než digitální pomůcky. „Elektronické dokumenty se vždy posouvají stejně nahoru a dolů a mají standardizované uspořádání textu a obrázků,“ objasňuje Sakaj. „Naopak stačí, když zavřete oči, a vybaví se vám fotografie v levé dolní třetině stránky tištěné učebnice nebo poznámky, které jste předtím napsali na její okraj,“ dodává vědec.

(Podle Práva)

8. Vymyslete dvě otázky, kterými by text mohl začínat. (Vhodné pro práci ve dvojici či skupině.)

9. Uveďte věty, jimiž se článek obrací na čtenáře.

10. Která synonyma se nacházejí v prvním odstavci?

Tato učebnice je závěrečnou částí ucelené řady učebnic pro výuku českého jazyka na 2. stupni ZŠ a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Svým pojetím a strukturou vychází z tradice české školy, plně však splňuje požadavky rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání. Ke každé učebnici patří pracovní sešit a metodická příručka pro učitele. Učebnice i pracovní sešity mají schvalovací doložku MŠMT. Ucelenou řadu pro 2. stupeň ZŠ tvoří: ČESKÝ JAZYK PRO 6. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 7. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit Řadu těchto jazykových učebnic provází obdobný soubor čítanek a literární výchovy pro 6.–9. ročník ZŠ. Oba soubory učebnic předcházejí obdobné řady pro výuku na 1. stupni ZŠ, od 2. do 5. ročníku. Bližší informace na www.spn.cz.

ISBN 978-80-7235-667-6