Dějepis 8 - učebnice

Zpracovala: PhDr. Veronika Válková

Lektorovali: PhDr. Alena Floriánová, PhDr. Josef Harna, CSc., Mgr. So a Lenhartová, DiS., Mgr. Václav Ulvr

Schválilo MŠMT . j. MSMT-25274/2020 dne 15. ervence 2020 k za azení do seznamu u ebnic pro základní vzd lávání jako sou ást ucelené ady u ebnic pro vzd lávací obor D jepis s dobou platnosti šest let.

Tato u ebnice je t etí ástí nové ty dílné ady ur ené pro výuku d jepisu na 2. stupni ZŠ. Je zpracována v souladu s doporu eními školní praxe a pln respektuje požadavky Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání.

U ebnice umož uje žák m ú eln a smyslupln propojit d jepisné poznatky, které prezentuje v osv d eném systému, se znalostmi a dovednostmi z dalších vyu ovacích p edm t a oblastí i se zkušenostmi z vlastního života. U ebnice má široké didaktické vybavení, výkladový text vhodn motiva n prokládá zajímavými úkoly a tv r ími aktivitami, d sledn rozlišuje podstatné a rozši ující informace, p edkládané slovn i za pomoci bohatého obrazového materiálu.

Rozši ující nabídku úkol a inností obsahuje pracovní sešit, který u ebnici provází. Pro u itele je ur ena metodická p íru ka, obsahující i klí k úkol m z pracovního sešitu.

Ucelenou adu u ebnic pro vzd lávací obor d jepis tvo í:

D jepis 6 – prav k a starov k – u ebnice a pracovní sešit

D jepis 7 – st edov k a raný novov k – u ebnice a pracovní sešit

D jepis 8 – novov k – u ebnice a pracovní sešit

D jepis 9 – nejnov jší d jiny – u ebnice a pracovní sešit Každou u ebnici doprovází d kladná metodická p íru ka

© Veronika Válková, 2008, 2014

© SPN – pedagogické nakladatelství, akciová spole nost, 2008, 2014 Kartogracké mapy © Kartograe Praha, a. s., 2008, 2014

ISBN 978-80-7235-540-2

OBSAH

DO DĚJEPISU . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Jak pracovat s učebnicí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Opakování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

MEZI TŘICETILETOU VÁLKOU A FRANCOUZSKOU REVOLUCÍ . . . . . 11

Společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Nové typy monarchií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Občanská revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Dějiny významných evropských států . . . . . . . . . . . 14 Anglie a Velká Británie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Rusko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Dějiny českých zemí a habsburské monarchie . . . . 32 České země po třicetileté válce . . . . . . . . . . . . . . 32 Marie Terezie (1740-1780) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Josef II. (1780-1790) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

Kultura v 17. a 18. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Baroko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Rokoko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Klasicismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Vzdělanost, literatura a hudba 18. století . . . . . 50

VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

A NAPOLEONSKÉ VÁLKY . . . . . . . . . . . . . 55

Příčiny revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Průběh revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Napoleon Bonaparte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Vídeňský kongres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

MEZI VÍDEŇSKÝM KONGRESEM

A REVOLUCÍ 1848 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Emancipace národů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Průmyslová revoluce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Dějiny významných států v Evropě . . . . . . . . . . . . . 76

Západní Evropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Východní Evropa a Balkán . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

Dějiny českých zemí a habsburské monarchie . . . . 82 Metternichovský absolutismus . . . . . . . . . . . . . . 82 Národní obrození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84

Kultura první poloviny 19. století . . . . . . . . . . . . . . 86 Romantismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Biedermeier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

REVOLUCE 1848 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

Revoluce ve Francii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 Revoluce v Itálii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Revoluce v Německu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Revoluce v habsburské monarchii . . . . . . . . . 93

MEZI REVOLUCÍ 1848 A PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Emancipace žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Technický a vědecký pokrok . . . . . . . . . . . . . . 102 Imperialismus a kolonialismus . . . . . . . . . . . . 106 Dějiny významných států v Evropě i ve světě . . . 108 Sjednocovací procesy v Evropě . . . . . . . . . . . . 108 Významné evropské státy . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Významné státy mimo Evropu . . . . . . . . . . . . 116 Dějiny českých zemí a habsburské monarchie . . 119 Bachův absolutismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Vznik Rakouska-Uherska . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Formování české moderní občanské společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Kultura druhé poloviny 19. a počátku 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Architektura a výtvarné umění . . . . . . . . . . . . 123 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

PRVNÍ

SVĚTOVÁ

VÁLKA

. . . . . . . . . . . . 129

Cesta k první světové válce . . . . . . . . . . . . . . . 129 První světová válka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Češi a Slováci v době první světové války . . . 135

Těmto barvami budou na časové ose vyznačeny události z dějin různých států a národů. A protože i v novověku státy vznikaly a zanikaly, nemusíte se setkat na časové ose vždy se všemi barvami najednou. Někdy se také v průběhu dějin změnil název státu, ale barva zůstává stejná. Na tomto místě uvádíme všechny názvy států, které se v učebnici vyskytnou:

ANGLIE, později VELKÁ BRITÁNIE

SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ, později NĚMECKÝ

SPOLEK a nakonec NĚMECKO

FRANCIE

ITÁLIE

RUSKO

OSMANSKÁ ŘÍŠE A BALKÁN

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

JAPONSKO

ČESKÉ ZEMĚ a HABSBURSKÁ

MONARCHIE

Zatímco barvy v časové ose označují členění geogra cké (tedy územní), barvy postranního pruhu označují členění chronologické (tedy časové):

žité události ale začaly dříve než v roce 1648, proto kapitolu začneme o něco dříve i my; dějiny většiny států ukončíme před rokem 1789).

Velká francouzská revoluce a napoleonské války (to je první z přelomových událostí v této učebnici, která zasáhla celou Evropu; kapitola se bude věnovat událostem v letech 1789–1815).

Mezi vídeňským kongresem a revolucí 1848 (tato kapitola není dlouhá, zahrnuje období od roku 1815 po začátek vlny revolucí 1848).

Revoluce 1848 (to je druhá přelomová událost, která se týká celé Evropy).

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou (začíná po revolucích v roce 1849 a končí až rokem 1914, kdy vypukla první světová válka).

První světová válka (prvním velkým kon iktem, který v letech 1914–1918 zachvátil jak Evropu, tak i další kontinenty, končí nejen učebnice, ale i celé období novověku).

Vyjma kapitol pojednávajících o přelomových událostech budou mít kapitoly stejné členění jako loni, takže tu vždy najdete opět čtyři hlavní oddíly:

Společnost – tady se dozvíte, jak se společnost měnila a vyvíjela, jak lidé postupně získávali občanská práva, jaké typy států v Evropě vznikaly a podobně.

Dějiny významných evropských (později i mimoevropských) států – čím blíže současnosti jsme, tím výrazněji se dějiny jednotlivých států vzájemně ovlivňují. V novověku už nemůžeme pochopit dějiny jednoho státu, aniž bychom znali dějiny jeho sousedů.

Dějiny českých zemí a habsburské monarchie – po celé období novověku byly české země součástí habsburské monarchie, a proto naše dějiny musíme vnímat vždy v souvislosti s dějinami celého habsburského soustátí.

Kultura – to, že v tomto oddíle najdete kapitolky o výtvarném umění, architektuře, literatuře, hudbě a vzdělanosti v příslušném období, pro vás není žádnou novinkou.

V čem se liší uspořádání letošní učebnice od té předchozí? Co zůstává stejné?

Podle jakého hlediska je látka v učebnici rozdělena do hlavních kapitol?

Jak jsou hlavní kapitoly uspořádány? Jsou uspořádány všechny stejně?

Co můžete sledovat na časové ose? Proč není časová osa u kapitol Společnost a Kultura?

ČASOVÁ OSA

Počítat na časové ose dávno umíte. Stejně jako loni se i letos a příští rok budeme pohybovat jenom v období našeho letopočtu, kde je (jak si určitě pamatujete) mnohem snazší počítání než v období před naším letopočtem. A tak si jenom zopakujeme, co znamená, když se řekne, že se něco odehrálo začátkem nebo koncem století, na přelomu století atd. Jako příklad si uvedeme některé události z 19. století, o kterých se letos budete učit.

Například roku 1806 zrušil císař Svatou říši římskou. Tento rok je blízko roku 1800, takže Svatá říše římská byla zrušena počátkem 19. století. Protože k události došlo velmi blízko roku 1800, můžeme říci také, že se to stalo na přelomu 18. a 19. století. Zároveň je to také první čtvrtina a první polovina 19. století. K vlně velkých revolucí došlo v Evropě v roce 1848, což je polovina 19. století. Podobně jistě dokážete zařadit i ostatní události.

Pravěk – od vzniku člověka do vytvoření prvních písemných památek na daném území.

U uvedených událostí napište, ve kterém století se odehrály, a uveďte, ve které polovině a čtvrtině století k nim došlo: nástup Marie Terezie na trůn 1740 – smrt Josefa II. 1780 – bitva u Waterloo 1815 – sjednocení Německa 1871 – vyhlášení Italského království 1861 –atentát na Františka Ferdinanda d´Este 1914 – zrušení nevolnictví v českých zemích 1781 – sedmiletá válka 1756–1763 – vznik Velké Británie 1707 – konec třicetileté války 1648

PRAMENY

Už v 6. ročníku jste se naučili, že existují hmotné, písemné a obrazové prameny a že se uchovávají v galeriích, muzeích, knihovnách a archivech. Loni jste si rozšířili vědomosti o písemných pramenech –víte, že je rozlišujeme na literární a úřední. V letošním roce se v dějepise dostaneme do dob, kdy můžeme čerpat informace o historii z nových druhů písemných a obrazových pramenů.

Od 18. století začínají v různých státech vycházet noviny, později i časopisy. Tiskovinám, které vycházejí pravidelně (denně, týdně, měsíčně), říkáme periodika. Periodika slouží k informování širší veřejnosti a jejich obsah vypovídá mnoho o tom, co tehdejší lidi nejvíce zajímalo. Zvláště noviny jsou pro historiky nesmírně důležité. Nejen obsah, ale i forma, jakou se o některých událostech informovalo, pomáhá pochopit tehdejší politickou situaci. Periodika měla totiž veřejnost nejen informovat, ale zpravidla i ovlivňovat její názor.

Starověk – od vzniku písemných památek do roku 476 n. l. Starověk neproběhl všude, třeba na našem území ne.

Středověk navazuje buď na starověk, nebo na pravěk (tam, kde starověk neproběhl –například u nás). Někdy se jeho konec klade do roku 1648, obvykle se však období 1492–1648 nazývá raný novověk.

Co se stalo roku 1492 a roku 1648?

I když raný novověk začíná už v roce 1492, o novověku hovoříme až od roku 1648. Končí rokem 1918. Už jste v hlavním textu zjistili, co se roku 1918 odehrálo?

RUŠTÍ MUŽICI

Ani Kateřina Veliká nezakázala prodej mužiků, a tak se v novinách (v Rusku vydávaných od doby Petra Velikého) objevovaly inzeráty tohoto typu: „Na prodej: sluha a vyučený řemeslník dobrého chování. Dále se prodají dva krejčí, švec, hodinář, kuchař, kočí, podkoní, mědirytec, zlatník a dva vozkové. Lze je vidět a dostat bližší údaje o ceně na adrese... Zároveň se prodají dva mladí hřebci, klisna a dva valaši, smečka loveckých psů – 50 kusů.“ Prodávali se jednotliví nevolníci bez ohledu na to, jestli mají rodinu a děti, pán mohl rodičům prodat dítě, mohl prodat i jednoho z manželů. Prodávaly se i celé rodiny, kdy si k nabízenému mužikovi musel kupující „jako bonus“ přikoupit i manželku a děti. Dospělý, zdravý muž stál asi 30 rublů, dítě 10 kopějek, dobrý hudebník nebo řemeslník i několik tisíc rublů. Pro srovnání: kráva stála 1 rubl, ovce asi 40 kopějek, kilo chleba 1 kopějku a deset vajec 3 kopějky. (1rubl = 100 kopějek)

Na kolik si tedy vrchnost cenila mužiků v přepočtu na naše koruny?

Jaký je rozdíl mezi absolutismem například ve Francii a ruským samoděržavím? Proč se v Rusku takový typ vlády vyvinul? A proč myslíte, že se proti tomu zatím nikdo nebouřil?

Zamyslete se znovu nad všemi reformami Petra I. a Kateřiny II. Představte si, že jste ruský car, který má všechny tyto reformy provést sám. Víte, že budete vládnout dlouho, třeba třicet let, a chcete samozřejmě pro svou zemi to nejlepší. Provedli byste reformy v tom pořadí, v jakém byly nařízeny (tedy Petrovy reformy dříve a Kateřininy později), nebo byste pořadí nějak změnili? A proč? Zrušili byste některé reformy? Přidali byste nějaké? Svá rozhodnutí odůvodněte.

Zopakujte si, co se odehrávalo v českých zemích v době třicetileté války. Nezapomeňte na náboženské poměry. Jak pro české země dopadl vestfálský mír?

Zopakujte si, co už víte o jezuitech.

SLOVNÍČEK

akademie věd – nejvýznamnější vědecká instituce ve státě, která se zabývá výzkumem v rámci všech vědeckých oborů ataman – náčelník kozáků

bojar – ruský vyšší šlechtic, dědičný vlastník půdy centralizace – soustřeďování státní moci a státní správy na jednom místě dispozice – možnost volného použití (slovo dispozice má ale i jiné významy – můžete je vyhledat ve Slovníku cizích slov) efektivně – účinně (pozor, nepleťte si to

se slovem efektně, které má úplně jiný význam – zjistěte jaký)

otila – skupina plavidel; nejčastěji se používá ve smyslu „válečná otila“, tedy válečné námořnictvo gubernie – správní oblast v carském Rusku kozáci – osobně svobodní lidé vykonávající strážní službu v pohraničních oblastech Ruska mužik – ruský nevolník rubl – ruská stříbrná mince (dnes měnová jednotka Ruska a Běloruska)

DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ

A HABSBURSKÉ MONARCHIE

ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE

Ferdinand III. (vládl v letech 1637–1657) nechal hned po skončení války vypracovat dva důležité dokumenty. Berní rula (zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Moravu) byla kompletním soupisem poddaných a jejich gruntů a vypisovaly se podle ní daně. Soupis poddaných podle víry zachycoval veškeré obyvatelstvo včetně malých dětí a uváděl, jakého vyznání kdo je. Sloužil samozřejmě pro potřeby rekatolizace. Dnes z těchto materiálů mohou historici zjistit například to, kolik obyvatel v Čechách žilo.

České země jsme opustili v nezáviděníhodné situaci na konci třicetileté války. Stejně jako další země v Evropě i ony byly válkou zpustošené, navíc tu však existovaly, jak si jistě vzpomínáte, náboženské problémy. Rozhodnutí vestfálského míru potvrdilo platnost nařízení namířených proti nekatolíkům, která byla vydána po prohře českých stavů na Bílé hoře: jediným státním náboženstvím se stalo náboženství katolické, nekatoličtí duchovní museli opustit zemi, šlechta a svobodní obyvatelé se museli rozhodnout, jestli přestoupí ke katolickému náboženství, nebo odejdou do emigrace. Nesvobodní, kterých byla většina, ani neměli na výběr. Ke katolickému náboženství museli přestoupit povinně. Jestliže za války se císař musel soustředit víc na obranu země než na rekatolizaci, po uzavření míru se mu uvolnily ruce, aby si mohl v českých zemích „udělat pořádek“.

Rekatolizace

Česká nekatolická šlechta v českých zemích už po třicetileté válce skoro neexistovala. Šlechtici buď přestoupili ke katolickému nábožen-

Císař Ferdinand III.

Jedním z prostředků rekatolizace bylo posilování úcty vůči světcům. Dokážete najít mezi světci na obrázku patrony českých zemí?

ství, nebo emigrovali. Jejich majetek zabavil panovník a levně ho prodával katolickým šlechticům – těm, kteří mu byli věrní – a nejen českým. V českých zemích se tak postupně usazovala i šlechta rakouská, německá či italská. Do emigrace odešla také řada měšťanů, často velmi vzdělaných. České země tak přišly o svou politickou reprezentaci i o značnou část vzdělanců. Většina poddaných, zvláště venkovanů, však odejít nesměla. Nekatolíci, kteří zůstali, museli, jak už víte, přestoupit ke katolickému náboženství – konvertovat. Při obracení nekatolíků na katolickou víru sehráli významnou úlohu jezuité, řád specializovaný na misijní činnost a na školství. O jezuitech jste se už učili, takže si pamatujete, že dbali na to, aby lidé konvertovali ke katolické víře z přesvědčení, že je ta jediná správná. Jak dlouho takové přesvědčování bude trvat, to už jezuity nezajímalo. Ale zajímalo to vrchnost, ta chtěla mít na svém panství „zrekatolizováno“ co nejrychleji. Když se vrchnosti zdálo, že to jezuitům dlouho trvá, často se uchylovala k násilným prostředkům V „neposlušné“ vesnici například ubytovala oddíl vojáků, kteří ves drancovali a obyvatelstvo terorizovali. Odvoláni byli, až když se všichni vesničané stali katolíky. Někdy stačilo pár dní. Dovedete si představit, jak horlivými katolíky takto „obrácení“ věřící byli. Někteří utekli z panství do ciziny, jiní (to bylo častější) dál tajně konali nekatolické bohoslužby a riskovali tvrdé tresty. K přestupu na katolické náboženství bylo zapotřebí lidi motivovat. Jedním z motivů bylo i to, že katolíci světí mnohem více svátků než nekatolíci a mají tak během roku více volných dní. Také se začaly pořádat různé náboženské slavnosti, které lidi těšily, například poutě a procesí. Stavělo se množství kapliček, kostelíků i nádherných chrámů. K prostředkům rekatolizace patřilo i posilování úcty vůči světcům. Hojně uctívaným světcem se v té době stal Jan Nepomucký. S obdobím rekatolizace v českých zemích je nerozlučně spjata barokní kultura. Můžete si o ní něco přečíst už nyní, příslušnou kapitolu najdete na straně 42.

Proč byly české země rekatolizovány? Jakým způsobem probíhala rekatolizace?

Nejznámějšího pobělohorského emigranta, Jana Amose Komenského, už znáte. Pokud jste si o něm neudělali referát při probírání třicetileté války, můžete to napravit nyní.

Zjistěte, kdo to byl Bohuslav Balbín a udělejte si o něm referát.

A kdo to byl Koniáš? Také stojí za referát.

Jan Nepomucký se stal velmi oblíbeným světcem nejen v Čechách, ale i v zahraničí, například v Německu. Seznamte se s jeho legendou. Zjistěte také, kdo byl „předlohou“ pro Jana Nepomuckého a porovnejte osud tohoto člověka s legendou.

O svém osudu si lidé často zpívali. Znáte nějakou lidovou písničku o robotě nebo o závislosti poddaných na vrchnosti? Možná vám poradí vyučující hudební výchovy.

Socha Jana Nepomuckého

Andromeda, kterou na Rubensově obraze osvobozuje Perseus, představuje ideál barokní krásy: kyprou plavovlasou dívku světlé pleti. Dramaticky rozevlátý Perseův plášť dodává jinak poměrně statické scéně pohyb.

Znáte pověst o Perseovi a Andromedě? Pokud ne, přečtěte si ji.

Zjistěte, ze které doby pověst pochází. Pokud by se Rubens držel reality, co by na obraze určitě muselo být jinak?

Rembrandtův obraz Samson oslepený Filištíny je mistrovskou ukázkou toho, jak lze prací se světlem zvýšit dramatičnost výjevu. Seznamte se se starozákonním příběhem o Samsonovi a zjistěte, kdo je prchající dívka s vlasy v ruce.

V nekatolických oblastech, zvláště v Nizozemí, dostávali umělci zakázky místo od církve hlavně od bohatých měšťanů, a ti měli v oblibě obrazy s různými zátišími či s výjevy z běžného života

Z evropských barokních malířů byste měli znát alespoň Itala Caravaggia [karavadža] a Holanďany Rembrandta van Rijna [fan rejna] a Petra Paula Rubense, z českých Karla Škrétu, Jana Kupeckého a Petra Brandla

Nizozemští mistři rádi dokazovali své umění dokonalým zachycením i těch nejmenších detailů s téměř fotogra ckou přesností: kromě kytice květin dobrý pozorovatel na takovémto zátiší postupně odhalí i brouky, housenky a různý hmyz.

Také Petr Brandl pracoval s šerosvitem, jak je vidět na obraze apoštola Pavla.

Jan Kupecký byl mistr portrétu: všimněte si, jak realisticky zachytil tvář svého přítele. I on použil šerosvit.

Kde všude – a jak – se uplatňovala sochařská a malířská výzdoba? Jaké náměty byly nejčastější?

Které barokní sochaře a malíře (evropské i naše) znáte? A znáte některá jejich díla?

Proč nizozemští malíři dávali přednost zátiším a běžným scénám před náboženskými výjevy?

Zopakujte si, co víte o Janu Amosovi Komenském.

Vzdělanost a literatura v 17. století Literatura

v Evropě

Barokní literatura je v něčem podobná baroknímu výtvarnému umění – je okázalá stejně jako monumentální chrámy, má složitou větnou stavbu podobně jako jsou složité půdorysy barokních budov, a tak jako obrazy, oděvy, šperky, nábytek i paláce byly zdobeny zlatem či složitými ornamenty, i jazyk barokní literatury je zdobený množstvím přirovnání, přívlastků nebo bohatě vybíranými synonymy, takže se zvláště v básních uplatní celá pokladnice jazyka. Pro současného člověka není čtení barokní literatury právě pro její složitost a květnatost jednoduché, ale jedno literární odvětví, kde se uplatňovala hovorová, a tudíž ne tak komplikovaná mluva, je živé dodnes: divadlo Nejslavnějším barokním autorem divadelních her je Francouz Molière [moljér], jehož divadelní hry dodnes sklízejí velký úspěch na jevištích a některé byly i z lmovány. Molièra proslavily hlavně komedie, z nichž některé byly inspirovány antickými komediemi. Zásluhu na jejich úspěchů má hlavně to, jak mistrovsky dokázal Molière propracovat charaktery postav. Bral si na mušku špatné lidské vlastnosti (například lakotu), což je aktuální dodnes.

Proč je barokní literatura pro dnešního člověka obtížná?

Ve kterém literárním odvětví se neuplatňovala barokní květnatá mluva?

Čím se proslavil Molière a proč?

Vzdělanost a literatura v českých zemích

V 17. století sice existovaly školy, kde se děti mohly naučit číst a psát, ale většina lidí stále zůstávala negramotná. Rodiče raději potomka přidrželi k práci v hospodářství nebo v dílně, než aby mu dovolili „lenošit“ ve škole. Navíc se ve škole, kterou většinou zřizovalo město, muselo platit. Našli se však i rodiče, kteří si uvědomovali, že vzdělání je důležité. Pokud na to měli, najímali svým dětem domácí učitele. To si však mohli dovolit jen bohatí měšťané nebo šlechtici. Ostatní využívali bezplatných kvalitních škol, které vedli jezuité a piaristé. Tyto řády provozovaly gymnázia, jezuité i univerzity.

Bohatě zdobený byl i barokní nábytek. Dřevo se vyřezávalo, zlatilo i vykládalo jinými druhy dřeva. Takové technice se říká intarzie.

Zjistěte, jak se Molière jmenoval vlastním jménem a udělejte si o něm referát. Které Molièrovy hry jsou inspirovány antikou?

Zjistěte, ve kterém divadle ve vašem městě (nebo v nejbližším okresním městě) se v posledním roce hrála některá z Molièrových her. Která?

Námět na referát o Janu Amosovi Komenském jste měli už v předchozí učebnici. Pokud jste si ho tehdy připravili, připomeňte si, co jste se dozvěděli o Komenského životě a díle. Pokud jste tento referát ještě nedělali, je nyní nejvhodnější příležitost.

Zjistěte, co doopravdy myslel Komenský úslovím „škola hrou“. Napovíme vám, že rozhodně neměl na mysli, že by si děti ve škole měly hrát. A co asi chtěl vyjádřit větou, že „student má mít leb ocelovou a zadek olověný“?

Napadá vás, ve kterém předmětu by vám nejlépe pomohlo pro zvládnutí učiva secvičit divadelní představení? Promyslete to a vyučující příslušného předmětu vám určitě vyjde vstříc.

Jezuitská kolej v Praze, Klementinum, měla několik kaplí a kostelů, astronomickou věž a knihovnu. Zjistěte, k jakému účelu slouží Klementinum dnes.

„Domácí muzicírování“ v podání nizozemského malíře

Na které nástroje ženy hrají? Přijdete na to, která je vdaná a která svobodná? Podle čeho se to dá poznat?

korzet – sněrovačka stahující trup až přes boky (stejný výraz se používá v lékařství – zjistěte, co označuje) kůr – „balkon“ v kostele, kde je místo pro sbor zpěváků a jsou tu také umístěny varhany kvintet – soubor pěti nástrojů nebo zpěváků kvartet – soubor čtyř nástrojů nebo zpěváků medailon – většinou kulatý nebo oválný přívěsek na krk s miniaturním portrétem; medailony mohly být i otevírací (slovo má i další významy – zjistěte jaké)

monumentalita – velkolepost pastelový (o barvě) – světlý, jemný

VÝSLOVNOST A SKLOŇOVÁNÍ

(pastel je speciální malířská křída, která vytváří jemné odstíny) periodický – pravidelně se opakující piaristé – mnišský řád zaměřený na bezplatnou vzdělávací činnost rejstřík – v hudbě soubor tónů stejného zabarvení; jinak abecední nebo jinak řazený seznam světský – opak duchovního symfonie – velká orchestrální skladba, obvykle o čtyřech větách štuk – plastická, většinou ornamentální výzdoba vytvořená z rychle tuhnoucí hmoty z mramorové moučky a dalších přísad (této hmotě se také říká štuk) trio – soubor tří nástrojů nebo zpěváků věta – v hudbě ucelená část skladby

Beethoven, Ludwig van [bétoven, ludvik fan] Bernini, Gian Lorenzo [bernýny, džan lorenco]

Caravaggio [karavadžo]

cembalo [čembalo], 2. p. cembala Crusoe [krúzó], 2. p. Crusoea [krúzóa]

Defoe, Daniel [dyfou, denjel], 2. p. Defoea [dyfoua]

Diderot, Denis [dydro, deny]

Dientzenhofer [dýncenhófr]

Gulliver [galiver]

Händel, Georg Friedrich [hendl, fridrich]

Kramerius, 2. p. Krameria

Lavoisier, Antoine Laurent [lavoazje, antoan loran], 2. p. Lavoisiera [lavoazjera] Linné, Carl [liné, karl], Linné se buď neskloňuje, nebo 2. p. Linného Molière [moljér]

Mozart [mócart] (i česky: [mózart])

Newton, Isaac [njútn, ajzek]

Rijn, Rembrandt van [rejn, rembrant fan] Santini [santýny]

Schiller [šiler]

Vivaldi, Antonio [antónjo vivaldy], 2. p. Vivaldiho Voltaire [voltér]

Watt, James [vot, džejmz]

Zkusili jste vyřešit úkol na str. 48 – jaký vliv mělo nošení korzetu? Podívejte se, před jakými deformacemi kostry varovali rozumní lidé už v roce 1793. Přesto se korzety přestaly nosit až po první světové válce. Je až neuvěřitelné, že krasavice s vosím pasem dokázaly i tančit balet, zpívat operní árie a donosit často řadu dětí.

VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE A NAPOLEONSKÉ VÁLKY

kktédšlki18tltíFiitříi

Revoluce, ke které došlo na konci 18. století ve Francii, patří mezi občanské revoluce, tedy mezi ty, během nichž se z obyvatel stávají občané. S občanskými revolucemi jste se již setkali, ale žádné jsme dosud nevěnovali celou samostatnou kapitolu. Během této revoluce se totiž ve Francii změnilo nejen uspořádání státu, ale i celé společnosti: bylo zrušeno privilegované postavení šlechty, bylo zrušeno nevolnictví, dokonce byly pokusy zrušit křesťanství… Francii sice tato revoluce přinesla mnoho utrpení a svržený panovnický rod se po několika letech zase vrátil na svůj trůn, ale mnoho revolučních idejí ovlivnilo další vývoj v Evropě. Evropa po revoluci byla jiná než před ní, něco v myšlení lidí se změnilo natrvalo. Proto je Velká francouzská revoluce důležitá. Důležité je také seznámit se s jejím průběhem, který může být varováním před příliš radikálními a extremist ickými postupy a před zneužíváním chvályhodných myšlenek. Během Velké francouzské revoluce vznikla rovněž tradice dělit politické strany na „pravici“ a „levici“.

Zjistěte, kdo v letech 1789–1815 vládl v habsburské monarchii, ve Velké Británii, v Prusku a v Rakousku.

PŘÍČINY REVOLUCE

Rozdělení francouzské společnosti

Ve Francii stejně jako v řadě dalších zemí byly tři stavy: šlechta, duchovenstvo a měšťanstvo neboli třetí stav. Jejich příslušníci měli – aspoň teoreticky – právo podílet se na řízení státu. Zbytek obyvatelstva, což byla většina lidí žijících na venkově, ale samozřejmě i městská chudina, toto právo neměl. Ve skutečnosti se od roku 1614 na řízení státu nepodílely ani stavy. V tomto roce bylo totiž naposledy svoláno jejich zasedání – generální stavy.

Šlechta žila z výnosů svých panství, jež představovaly hlavně dávky vybírané od poddaných, protože pro francouzského šlechtice bylo jakékoli podnikání či obchodování nedůstojným zaměstnáním. Vyšší šlechta, která se pohybovala u dvora a zastávala dvorské úřady, měla příjmy také z nich. Vyšší i nižší šlechtici mohli rovněž pobírat plat jako královští důstojníci, ale pouze v době války. Majetkové rozdíly mezi vyšší a nižší šlechtou byly často propastné. Šlechta neplatila daně.

Duchovenstvu plynuly příjmy z desátků a církevních poplatků I mezi vyššími a nižšími duchovními byly obrovské majetkové rozdíly, navíc tu byl i rozdíl v původu: vyšší duchovenstvo tvořili především šlechtici, zatímco nižší duchovní byli lidé neurozeného původu. Ani duchovní neplatili daně.

Třetí stav tvořili převážně měšťané, tedy obchodníci, nančníci, řemeslníci a inteligence (lékaři, učitelé, právníci…). Ti už samozřejmě daně platili

Největší tíže všech daní a dávek ležela na rolnících. Museli chodit na robotu, platit desátek a poplatky církvi, platit dávky své vrchnosti

Ludvík XVI. byl sice velmi vzdělaný panovník (ovládal například několik jazyků), ale chyběly mu vladařské schopnosti. Uvědomoval si, v jak hrozivé situaci se Francie nachází. Nedokázal však prosadit reformy, které by situaci zlepšily, ani zabránit vyhazování peněz u dvora, i když on sám se snažil šetřit.

Výbuch revoluce ve Francii možná uspíšila neúroda v 80. letech, kterou zavinila katastrofální, 10 měsíců trvající erupce sopky Laki na Islandu (na obrázku) v roce 1783. Obrovský sopečný mrak, který se dostal až nad Asii, snížil intenzitu slunečního záření tak, že léto v tomto roce bylo nejchladnější za 500 let. V Evropě se neurodilo, v Africe a Indii se nedostavily sezonní deště a následné sucho tam způsobilo hladomory.

Zjistěte podrobnosti o ekologické katastrofě, kterou sopka Laki způsobila.

Zjistěte, jaký je rozdíl mezi věnem a výbavou. Vyptejte se svých prarodičů, co bylo zvykem dávat věnem a do výbavy v době, kdy oni či jejich rodiče vstupovali do manželství. A jak je tomu dnes?

Ne vždy a všude bylo nutné, aby měla nevěsta majetek. U řady národů v minulosti i v současnosti jsou naopak dcery zdrojem bohatství otce, protože ženichové musejí za nevěstu pořádně zaplatit – odvádějí totiž její původní rodině pracovní sílu. Zkuste si o takových svatebních zvyklostech udělat referát. Pomůže vám vyučující zeměpisu.

Nutnost emancipace

V 19. století přibývalo rodin, které patřily do střední měšťanské vrstvy. Tyto rodiny nebyly chudé, ale byly odkázané na mužův příjem, který většinou kromě pokrytí běžných potřeb rodiny stačil jen na nevelké úspory. Úspory byly nutné mimo jiné na věno dcer. Bez věna se dívka nemohla provdat, ale pokud bylo v rodině více dcer, nedokázal otec často zajistit věno pro všechny. Neprovdaných dívek tak přibývalo. Dívky však byly vychovávány pouze k péči o domácnost, protože ve společnosti stále ještě převládal tradiční model: úkolem ženy je vést domácnost a vychovávat děti, úkolem muže je rodinu hmotně zabezpečit. Neprovdané dívky se tak dostávaly do těžké situace: s tím, co uměly, se mohly živit jen jako služky nebo posluhovačky, v lepším případě jako vychovatelky či soukromé učitelky v zámožnějších rodinách. Většina neprovdaných žen ale žila v rodinách svých příbuzných jako trpěná přítěž.

Další skupinu ohrožených žen tvořily vdovy. Muži z měšťanských vrstev se většinou ženili až ve vyšším věku, kdy měli zajištěnou existenci a mohli se postarat o rodinu. Dívky se naopak vdávaly poměrně mladé, protože pro rodinu bylo velkou zátěží živit děti příliš dlouho. Mezi manželi byl proto často velký věkový rozdíl a nezřídka se stávalo, že ženy brzy ovdověly a ocitly se i s dětmi bez prostředků.

Proto začaly sílit hlasy volající po tom, že by dívkám mělo být poskytováno vzdělání, které by jim v případě nouze umožnilo živit se vlastní prací.

Velké války, kdy většina mužů odcházela do boje a jejich práci musely zastat ženy, ukázaly, že emancipace je nevyhnutelná. Pro Spojené státy americké byla tímto zlomem válka Severu proti Jihu v 60. letech 19. století, pro Evropu první světová válka v letech 1914–1918. O obou se budete později učit.

Jak vypadal tradiční model rodiny? Proč myslíte, že se toto uspořádání vyvinulo?

Jak se ženy dostávaly do existenčních problémů a jak je mohly řešit?

Novomanželé Vodenkovi v roce 1912 ještě netušili, jak zasáhnou události roku 1914 do jejich života.

Víte, co to znamená „zůstat na ocet“? Jak toto úsloví vzniklo? Pomůže vám vyučující českého jazyka, přírodopisu nebo chemie.

Kdo je to „starý mládenec“ a „stará panna“? V kolika letech myslíte, že se člověk mohl stát starým mládencem nebo starou pannou? Může se toto označení použít i dnes?

Zjistěte, co je to garsoniéra a jak toto slovo vzniklo. Pomůže vám vyučující češtiny nebo francouzštiny.

Proč bylo potřeba, aby se ženy vzdělávaly?

Jakou roli v emancipaci žen sehrály velké války?

Emancipace ve světě

Emancipace začala nejdříve ve Spojených státech amerických. Ženy měly v USA od počátků kolonizace rovnoprávnější postavení než v Evropě, protože jich tam zpočátku bylo velmi málo, a byly proto ve společnosti více vážené. K emancipaci ve Spojených státech přispěl také boj za zrušení otroctví a zrovnoprávnění černochů: lidé si začali uvědomovat, že není-li správné diskriminovat lidi kvůli barvě pleti, není správné ani diskriminovat je kvůli pohlaví. Občanská válka Severu proti Jihu v 60. letech 19. století ženy ve Spojených státech doslova vytrhla z tradičního způsobu života a donutila je zaujmout místa dosud vyhrazená mužům. Většina dospělých mužů byla ve válce, a tak je ženy musely zastoupit na úřadech, v obchodech i v továrnách, mnohé také odcházely do polních nemocnic jako ošetřovatelky. Když válka skončila, mnozí muži se nevrátili vůbec a jiní se vrátili nadosmrti zmrzačení. Řadě žen tak nezbylo než živit sebe, případně i svou rodinu, vlastní prací dál. Některé se ovšem rozhodly pokračovat v novém způsobu života dobrovolně: pokud měly vlastní příjmy, byly nezávislé a svobodné, mohly snáze rozhodovat o vlastním životě i o tom, za koho – a jestli vůbec – se vdají. Zkušenost občanské války také ukázala,

jak důležité je pro ženy vzdělání. Pro ženy, které byly vychovávány pouze k péči o domácnost, bylo velice složité převzít takřka ze dne na den role mužů, kteří odešli do války. Protože do té doby nebyly příliš v kontaktu s vnějším světem, neměly přístup k řadě informací, netušily mnoho věcí o technickém pokroku, nevěděly například, jak fungují úřady, a podobně.

Zjistěte, kdo byli Lucretia Co n Mottová [lukrejšija ko n motová], Elisabeth Cady Stantonová [elizabet kedy stentnová], Emmeline Pankhurstová [emilín penkhérstová] a John Stuart Mill [džon stjúart mil]. Udělejte si o nich referát.

Zjistěte, kdy získaly volební právo ženy ve významnějších evropských státech, v USA a v Japonsku. Řešení máte možná už v sešitě ze 6. ročníku.

Londýnské sufražetky

Po válce Severu proti Jihu, kdy se ukázalo, že ženy jsou důležité pro stát, protože mohou nahradit muže bojující na frontě, začaly sílit i hlasy volající po volebním právu pro ženy. Ale teprve prezident Woodrow Wilson [vudrou vilsn] se v roce 1916 začal o volební právo žen zasazovat: tehdy už se totiž schylovalo ke vstupu USA do první světové války a bylo jasné, že stát bude opět ženy velmi potřebovat. Američanky získaly volební právo v roce 1919 – o půl století později než američtí černoši (o boji za zrušení otroctví černochů se dočtete v příslušné kapitole o USA).

Angličanky se o emancipaci a o volební právo snažily už od 40. let 19. století, ale narážely na tuhý odpor konzervativních vrstev. Proti emancipaci žen byla i královna Viktorie. Přesto se dařilo zakládat dívčí školy a různé spolky, a ke konci století dokonce několik poslanců slíbilo, že požadavky žen zařadí do svých volebních programů. To však nakonec neučinili, a tak po roce 1900 radikální křídlo feministek, sufražetky, přistoupilo i k podpisovým akcím, demonstracím, a dokonce k násilným činům. Proto byly sufražetky také zatýkány. Zrovnoprávnění žen v Británii se podařilo prosadit až v roce 1928.

V USA první ženy absolvovaly univerzitu už ve 40. letech 19 století V Evropě byla první univerzita, na které mohly studovat i ženy, v Curychu. Ženy přijímala od 60. let.

Proč měly ženy v USA obecně volnější postavení než Evropanky?

Jak přispěla k emancipaci válka Severu proti Jihu?

Kdy a za jakých okolností získaly Američanky volební právo?

Jak se pokoušely prosadit svá práva Angličanky? Kdy se jim podařilo dosáhnout zrovnoprávnění?

Kdy začaly na univerzitách studovat první Američanky a kdy první Evropanky?

Mary Edwards Walkerová [meri edvórds vólkrová] (na obrázku) se během války Severu proti Jihu stala první lékařkou v armádě Spojených států amerických. První ženou, která dosáhla v USA lékařského titulu, byla v roce 1849 Elizabeth Blackwellová [elizabet blekvelová] na Geneva Medical College [dženeva medykl kolidž] ve státě New York.

Zajímavý je příběh britského vojenského lékaře Barryho [beriho]: když zemřel a jeho tělo bylo připravováno do rakve, ukázalo se, že jde o ženu. Margaret Bulkleyová [márgret balklijová], která na začátku 19. století ztratila otce a hrozilo jí, že, zůstane bez jakýchkoli prostředků, v přestrojení za chlapce vystudovala medicínu a celý život se živila jako lékař. „James Miranda Stuart Barry“ [džejmz miranda stjúart beri] byl drobný a měl vysoký hlas, takže si z něj ostatní často tropili posměch, což vedlo dokonce až k souboji.

Rudolf Vodenka byl jako tisíce ostatních mobilizován už v červenci 1914 a odvelen na srbskou frontu. Jeho manželka Miloslava byla tehdy v sedmém měsíci těhotenství. Na podzim 1914 padl Rudolf do francouzského zajetí. 15. března 1917 od něj přišel tento dopis:

Drazí!

V poslední době obdržel jsem od Tebe psaní a lístek. Když vzpomenu, což jest velmi často, na drobečka, jest mi ho velice líto. Jest mu 2 1/2 roku, nezná vůbec mne a já neznám jej. V době, kdy právě by byl největším potěšením pro mne, jej ještě vůbec neznám a kdož ví kdy a zda-li vůbec jej uvidím. Jest skutečně chudáček, ač třeba o tom neví, a jemu třeba to nevadí a divným si to nepředstavuje. Jistota však jest, že mne vůbec nezná, co jest otec a tatíček vůbec neví a necítí a nemůže se říci, zda to skutečně pozná. Čekal jsem od příchodu jeho mnoho, mnoho dobrého a zatím musel jsem já odejíti dříve. –

A my, my byli jsme v nejlepší době a v očekávání radostné události od sebe odloučeni a osudu ponecháni. Když mělo nadejíti užší a veselejší spojení nás obou, kdy měl nastat úplný klid náš a radost, posílení mého zdraví, šťastnější a veselejší život – přišlo náhlé, nedobrovolné rozloučení na neznámou dobu, snad navždy. Co jsem já za uplynulou dobu od našeho rozloučení prožil, nedá se vypsati. Albánie a Sardinije byly nejhorší. To se nedá popsat, to se musí prožít, pak možno posoudit co může člověk prožít a snést. – Očekávám s toužebností podobenku našeho drobečka a Tvojí. … Těším se na brzký dopis. Pozdravuj všechny. Srdečně Vás všechny, zvláště Věru, zdraví a líbá Váš Rudolf

stát. Vyhlášením samozřejmě nic neskončilo. Bylo zapotřebí vypracovat ústavu, vytyčit hranice… O tom všem se dozvíte v dalším dílu učebnice.

Jak se vyvíjel názor obyvatel Čech a Moravy na vznik samostatného státu?

Proč vznikl Manifest českých spisovatelů? Co to byla Tříkrálová deklarace? Zkuste přijít na to, kolikátého ledna vznikla.

Jakou činností se zabýval Národní výbor? Byla legální, nebo ne? Kdy byla vyhlášena Československá republika?

SHRNUTÍ

Zjistili jste, co vedlo k dosud nejhoršímu válečnému kon iktu, i to, proč první světová válka přinesla tolik obětí. Dokážete vylíčit její průběh a vysvětlit, proč vyhrály dohodové mocnosti. Víte také, jaké změny válka přinesla: měnily se hranice, vznikaly nové státy, docházelo k revolucím, proměňovala se společnost. Tyto změny také dokážete vysvětlit.

Jakou roli hrál za první světové války technický pokrok? Jaký vliv měla říjnová revoluce v Rusku na události v Evropě?

Které státy v první světové válce vyhrály?

Jak se v průběhu války měnil názor českých i zahraničních politiků na vznik samostatného Československa? Co podle vás ke změně jejich názoru vedlo?

SLOVNÍČEK

anektovat – násilně připojit anexe – násilné připojení bolševik – ruský komunista deklarace – veřejné prohlášení obsahující politické zásady závažného dosahu federace – spojení dvou a více států na základě společné ústavy

invalida – voják neschopný dále sloužit kvůli následkům zranění; neschopný práce koalice – seskupení, spolčení, spojenectví legální – jsoucí ve shodě se zákony, s právním řádem

ITALSKO-TURECKÁ VÁLKA 1. BALKÁNSKÁ VÁLKA 2. BALKÁNSKÁ

28. říjen 1918 na Václavském náměstí v Praze

mandát – pověření; funkce členů zastupitelských sborů (např. poslanců) manévrovat – u vojska: organizovaně postupovat v průběhu bojů manifest – veřejné slavnostní nebo programové prohlášení, významný ústní nebo písemný projev mobilizovat – povolávat k válečné vojenské službě

VÝSLOVNOST

Garrigue [garik] Verdun [verden]

A SKLOŇOVÁNÍ

ofenziva – rozsáhlý útok pandemie – hromadné rozšíření nakažlivé nemoci bez prostorového omezení pozice – postavení ultimátum – poslední sdělení požadavků s udáním nejzazší lhůty pro jejich splnění a případně i s hrozbou následných kroků zákop – zahloubené opevnění

Tomáš Garrigue Masaryk byl do funkce prezidenta Československé republiky volen opakovaně. Ze zdravotních důvodů se úřadu vzdal až roku 1935.

Vytouženou podobenku „drobečka“ si Rudolf přivezl s sebou domů v létě 1919 jako francouzský legionář. Věruška svého otce spatřila poprvé v pěti letech. Mnoho dětí se však tatínků nedočkalo…

Je věnována období novověku. Repertoár doporučených činností a úkolů pro žáky rozšiřuje pracovní sešit, který je k učebnici vydán, a metodická příručka pro učitele.

Učebnici a pracovnímu sešitu byla udělena schvalovací doložka MŠMT.

Učivo je výrazně gra cky členěno na základní a rozšiřující, podporuje mezipředmětové vztahy, akcentuje průřezová témata RVP ZV. Velká pozornost je věnována ilustracím, dobovému obrazovému materiálu a mapám, výklad provází i podrobná časová osa. Text je členěn dílčími úkoly, návody k činnostem, každá kapitola obsahuje shrnutí učiva a závěrečné opakování. Učebnice uvádí rovněž výčet klíčových kompetencí, k jejichž naplnění směřuje, a výstupy, předpokládající změny v osobnosti žáka. Napomáhá k snazšímu zpracování konkrétního ŠVP každé školy.

Celou řadu učebnic zpracovaných podle RVP ZV tvoří:

Dějepis 6 – pravěk a starověk – učebnice a pracovní sešit Dějepis 7 – středověk a raný novověk – učebnice a pracovní sešit Dějepis 8 – novověk – učebnice a pracovní sešit Dějepis 9 – nejnovější dějiny – učebnice a pracovní sešit