Zeměpis 7

Page 1

7

PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY RPZ A COVÁNO V SOULAD U S RVP PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
ZEMĚPIS
ZEMĚPIS SVĚTADÍLŮ
3 ÚVOD 1. Sv tadíly a oceány ................................... 5 2. Polární oblasti ........................................... 8 AFRIKA 3. Afrika ........................................................ 10 4. Severní Afrika ........................................... 12 5. Sahara ...................................................... 14 6. St ední Afrika ........................................... 16 7. Jižní Afrika .............................................. 18 8. Východní Afrika ....................................... 20 Opakování ................................................ 22 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 9. Austrálie a Oceánie .................................. 23 Austrálie .................................................. 23 Nový Zéland ............................................ 24 Oceánie .................................................... 25 Opakování ................................................ 25 AMERIKA 10. Amerika .................................................... 26 11. Kanada ...................................................... 28 12. USA – státní z ízení a p írodní podmínky 30 13. USA – lidé a hospodá ství ........................ 32 14. Mexiko ...................................................... 34 15. Brazílie ..................................................... 36 16. Argentina .................................................. 38 Opakování ................................................ 40 ASIE 17. Asie .......................................................... 41 18. Jihozápadní Asie ....................................... 44 19. Jižní Asie ................................................. 47 20. Jihovýchodní Asie .................................... 50 21. Východní Asie ......................................... 52 Japonsko .................................................. 53 22. ína .......................................................... 54 23. Centrální Asie ........................................... 56 Opakování ................................................ 58 24. Rusko – státní z ízení a p írodní pom ry .. 59 25. Rusko – lidé a hospodá ství ...................... 61 Opakování ................................................ 63 EVROPA 26. Evropa....................................................... 64 27. Jižní Evropa ............................................. 66 28. Itálie a ecko ........................................... 67 29. Špan lsko a Portugalsko .......................... 69 30. Severní Evropa ......................................... 71 31. Norsko a Švédsko ..................................... 72 32. Finsko, Dánsko a Island ........................... 74 33. Estonsko, Lotyšsko a Litva ....................... 75 34. Západní Evropa ........................................ 76 35. Velká Británie, Irsko ................................ 78 36. Francie ...................................................... 79 37. Zem BENELUXU ................................... 81 38. St ední Evropa ......................................... 82 39. N mecko .................................................. 84 40. Rakousko, Švýcarsko a Slovinsko ............ 86 41. Slovensko, Polsko a Ma arsko ............... 87 42. Jihovýchodní Evropa ................................ 90 43. Rumunsko a Bulharsko ............................. 91 44. Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko, erná Hora, Kosovo a Albánie .................................................. 93 45. Východní Evropa ..................................... 95 Ukrajina ................................................... 95 B lorusko ................................................. 96 Opakování ................................................ 97 Záv re né opakování .................................... 98 Tabulky – p ehled stát ................................. 101 Mapy – p íloha ............................................... 105 Slovní ek ....................................................... 107 Rejst ík ........................................................... 110 OBSAH

1. Sv tadíly a oceány

1. Nakreslete ez pevným t lesem Zem a vyzna te litosféru.

2. Co víte o litosférických deskách? Podívejte se na obrázek 2.

3. Vysv tlete pojem hydrosféra.

V úvodní kapitole si zopakujete, jak vznikly sv tadíly, a seznámíte se podrobn ji s jednotlivými oceány. Jak již víte ze 6. ro níku, v prvohorách byla na Zemi jen jedna velká pevnina (zvaná Pangea) a jeden velký praoceán. Pevnina se pozd ji pohybem litosférických desek rozd lila na severní pevninu (zvanou Laurasie) a jižní pevninu (zvanou Gondwana).

P i dalším len ní pevnin (asi p ed 135 miliony let) se za ala vzdalovat Evropa od Severní Ameriky a Afrika od Jižní Ameriky. P ed 65 miliony let mezi nimi vznikl Atlantský oceán.

Pozorn si prohlédn te obrázek 1 a porovnejte tvary jednotlivých svtadíl z obr. 1B se sou asnými tvary sv tadíl , jak je znáte ze školního atlasu.

Atlantské pob eží Sahary

S pomocí mapy Afriky určete státy, kterým by mohlo patřit toto pobřeží.

Obr. l

Rozložení souše a oceánu na Zemi p ed 200 miliony let (A) a 65 miliony let (B). Pozorujte, jak vzniká Atlantský oceán.

Obr. 2

Hlavní litosférické desky Zem . Vysv tlivky: 1. desky se vzájemn vzdalují (rift), 2. podsouvání nebo náraz desek, 3. zjišt né hranice desek (zlom), 4. p edpokládané hranice desek

5 ÚVOD
AB

Původní obyvatelé Severní Afriky sem přišli před desítkami tisíc let z Východní Afriky. Z Jihozápadní Asie přišly berberské kmeny, které žijí v Maroku, Alžírsku, Tunisku a Libyi. Tvoří tam asi 1 –5 obyvatel. Je to oblast, kde se podél řeky Nil již 3000 let př. n. l. zrodila egyptská říše. Na pobřeží Středozemního moře jsou zříceniny řeckých, římských a byzantských měst (např. Leptis Magna v Libyi). V 7. a 8. století n. l. se na sever od Sahary usídlili Arabové, kteří dnes tvoří většinu obyvatel.

4. Severní Afrika

1. Která mo e omývají státy Severní Afriky?

2. Jaké rysy má subtropické podnebí?

3. Které státy Afriky leží na pob eží St edozemního mo e (viz schematická mapka na obr. 10)?

Jak již víte, Afrika je t etí nejv tší sv tadíl, jehož státy lépe poznáme, když si je rozd líme do oblastí (region ) ur ených zem pisnou polohou (p ípadn klimatem). Dob e si prohlédn te obrázek 10 (str. 11), na kterém je barevn zvýrazn no seskupení stát do jednotlivých oblastí Afriky. K Severní Africe po ítáme státy, jejichž p evážná ást území leží severn od poušt Sahara

Tyto zem leží v suchém subtropickém a z ásti i v teplém pásu. Proto se zde nacházejí rozlehlé poušt , stepi, um le zavlažované p dy kolem vodních tok a zcela odlou ené oázy s artéskou vodou (obr. 11). ídce osídlená poho í odd lují na severu i menší oblasti hust osídlené úrodné p dy – pob ežní nížiny St edozemního mo e

Obr. 11

Typy oáz: a) í ní oáza, b) oáza s podzemní vodou a studnou, c) oáza s artéskou vodou. Podle obrázku c) jmenujte plodiny, které se p stují v oázách.

Vysv tlete vznik artéské vody. V em se liší r zné typy oáz na obrázku 11?

Severní Afrika pat í k oblastem dlouho osídleným lidmi

Vykácení les a p epásání stepí vedlo k rozši ování pouští. Vznikly tu t i zp soby života místních obyvatel: nomádi (ko ovní pastevci bez trvalých sídel), usedlí zem d lci v oázách a obyvatelé m st.

Severní Afrika vytvá í svéráznou kulturní oblast spojenou islámem Islám není jen jedno z velkých sv tových náboženství. Islám ur uje podstatn i chod denního života a životní zvyklosti v ících. Státy Severní Afriky spojuje i spole ná koloniální minulost. Z ní se osvobodily až po krvavých bojích s koloniálními velmocemi (nap íklad v Alžírsku).

12
AFRIKA
Leptis Magna – zbytky starov kého m sta v Libyi

P írodní pom ry stát na západ a ve st edu Severní Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunisko a Libye) se liší od p írodních pom r Egypta na východ . Státy Severní Afriky mají celosv tov významné zásoby nerostných surovin, nap . ropy a fosfát .

Sledujte na map ve Školním atlase sv ta tok eky Nil od ústí k pramen m. Kterými státy protéká?

Egypt p edstavuje í ní oázu (viz obr. 11) podél toku Nilu obklopenou poušt mi.

eka Nil protéká Egyptem v délce 1 530 km a v celé délce je splavná. Obydlená nilská oáza je 110 km dlouhá, ale jen 2 až 15 km široká. Na sever od Káhiry se rozši uje v trojúhelníkovou deltu. Bylo to práv v nilském údolí v pr b hu 4. tisíciletí p . n. 1., kde se za aly objevovat jedny z prvních m stských civilizací. Úrodné naplaveniny Nilu byly zavod ovány a využívány k zem d lství. V této í ní oáze žije 96 % obyvatel Egypta.

V Egypt se nachází nejv tší m sto Afriky – Káhira s 12 miliony obyvatel. Více než polovina obyvatel m sta žije na pouhé 1 –3 plochy obytných tvrtí. Tito obyvatelé jsou doslova nama káni ve starém m st a v živeln postavených chatr ích (tzv. slumech [slamech]), které lemují hlavní m sto Egypta.

Největší říční oáza v Africe se rozkládá kolem řeky Nil, která je nejdelší africkou řekou. V pozadí poušť.

Hloubku bytové krize v Káhiře zřetelně ukazuje skutečnost, ze téměř 1 milion lidí žije v tzv. „městě mrtvých“, na pozůstatcích rozlehlého hřbitova s náhrobky datujícími se až do 10. století n. l

Obr. 12 Káhira (slumy)

Egypt je p evážn zem d lská p elidn ná zem , i když po Jihoafrické republice má nejvíce pr myslových závod . Jen 5 % plochy státu je vhodných pro zem d lství. Protože je úrodná zem neoby ejn hust zalidn ná, podobá se egyptské zem d lství zahradni ení. Voda z Nilu se rozvádí na pozemky po celý rok. Nejd ležit jší plodinou je neoby ejn kvalitní bavlník. Drobní zem d lci p stují kuku ici, rýži, proso, pšenici a cibuli (nejvíce na sv t ).

V Egypt je mnoho historických památek. Mezi nejvýznamn jší patí soubor chrám v Abú Simbelu, vybudovaný faraonem Ramessem II. (vládl 1279 – 1213 p . n. l.). Dále starov ká m sta Mems, Théby, Luxor a Karnak se z íceninami etných chrám a jiných starov kých staveb. Sv toznámé pyramidy se nacházejí v Gíze (p edm stí Káhiry), kde je i proslulá snga.

Káhira, „m sto mrtvých“

Obr. 13

Města Severní Afriky:

Káhira – největší velkoměsto Afriky. V kterém státě leží? Která řeka protéká tímto velkoměstem?

13
AFRIKA
Pyramidy v Gíze. Jaký význam m la snga v dob svého vzniku?

Mys Dobré nad je

Který mořeplavec jako první obeplul tento mys? Co to znamenalo pro rozvoj obchodu?

SHRNUTÍ

Jižní Afrika zahrnuje celou škálu krajinných typ a národ . Angola, Zambie a Zimbabwe mají zna né zásoby diamant , železné a m d né rudy. Nejbohatší doly na diamanty a zlato jsou v Jihoafrické republice. V tšina Bantu se živí zem d lstvím. P stují kuku ici, pšenici, cukrovou t tinu a chovají hov zí dobytek a ovce. Jihoafrická republika náleží mezi hospodá sky vysp lé zem

Otázky a úkoly

1. Jaké jsou p írodní podmínky v Jižní Africe?

2. Podle tabulek zjist te, na kterém míst ve sv t je Jihoafrická republika v t žb zlata, platiny, diamant , manganové rudy a rtuti.

3. Jaké rasové složení má obyvatelstvo Jihoafrické republiky?

8. Východní Afrika

Východní Afrika se na rozdíl od západní „Nízké Afriky“ nazývá „Vysokou Afrikou“. Ve Východní Africe se blízko rovníku zvedá nejvyšší pohoří Afriky – sopečné Kilimandžáro. Vlivem výškové stupňovitosti má na svém nejvyšším vrcholu –spící sopce Kibo – ledovec, který však v posledních letech vlivem globálního oteplování naší planety postupně roztává.

1. Najd te na map nejvyšší poho í Afriky. Jak se jmenuje, ve kterých státech leží a jakou nadmo skou výšku má nejvyšší bod? Jak toto poho í vzniklo?

2. Najd te na map Viktoriino jezero (Ukerewe). Která velká eka z n ho vytéká?

3. Najd te na map jezero Tanganika. Jakou má hloubku?

4. Jmenujte státy ležící ve Východní Africe (viz mapa na obr. 10, str. 11).

Východní Afrika nazýváme území na východ sv tadílu ohrani ené Etiopskou vyso inou na severu, rozvodím Konga na západ , 10° j. š. na jihu a Indickým oceánem Tém celou Východní Afriku zabírají hornatiny (s pr m rnou výškou nad 1000 m n. m.) s nejvyšším sope ným poho ím Kilimandžáro. Poho í na západ ohrani uje Velká africká p íkopová propadlina (rift) se sopkami a jezery (obr. 21). Nejv tším jezerem je Viktoriino jezero (Ukerewe). Nejhlubším jezerem je Tanganika (hloubka 1470 m) na hranici Tanzanie, Konžské demokratické republiky, Zambie a Burundi.

Zjistěte na mapě v atlase nadmořskou výšku velehory Kibo

Kobylky v některých letech zemědělcům zcela zničí úrodu. Najděte si na internetu informace o katastrofách způsobených přemnožením kobylek a sarančat.

Obr. 21

Znázorn ní Velké africké p íkopové propadliny s jezerem Tanganika. Co víte o tomto jeze e?

Podnebí je teplé se st ídáním období sucha a deš . Množství srážek stoupá s nadmo skou výškou od 500 do 3 000 mm za rok. P evládají savany se stády dobytka. Chov dobytka je vylou en všude tam, kde je rozší ena moucha tse-tse (p enáší spavou nemoc). Kobylky a saran ata v n kterých letech zcela zni í úrodu.

20
AFRIKA

Obyvatelstvo je etnicky velmi pestré, a proto tu dochází ke kmenovým válkám, nap . v letech 1995 a 1996 ve Rwand

Obr. 22

Tržišt v etiopském m st Harar. Prodává se tu p edevším cibule, esnek, lušt niny, mouka a ko ení.

Lidský rod se nejspíše vyvinul ve východoafrických savanách a odtud se rozšířil do Asie a pak do ostatních světadílů.

V Etiopii se vytvo ila vlastní k es anská kultura. V této zemi jsou i etná archeologická nalezišt d ležitá pro poznání vývoje p edch dc lov ka i lidského rodu. Významné archeologické nálezy p edch dc lov ka pocházejí z Tanzanie (p írodní rezervace sope ný kráter Ngorongoro).

Africké tradice a západní (evropský a americký) styl života si asto p ekvapiv neodporují. Coca-cola a supermarkety patí k dnešnímu obrazu Afriky stejn jako pestré oble ení, mýty, tance a oby eje p edk .

Víte, že ve Východní Africe se nachází velký po et významných národních park , ve kterých se vyskytují všechna velká africká zví ata? Mezi nejznám jší pat í NP Kilimandžáro v oblasti nejvyšší hory Afriky, NP Mount Kenya na druhé nejvyšší africké ho e, NP Serengeti ve východoafrické savan , NP Masai Mara – domov kmene Masaj – a stále zamlžený a na vrcholu zasn žený NP Ruwenzori. Zvláštností Keni jsou podmo ské národní parky p i pob eží Indického oceánu.

Najd te tyto národní parky na map (str. 106) a vyhledejte další informace o afrických národních parcích na internetu.

21
AFRIKA
?
Obr. 23 Nairobi – život afrického velkom sta Masajové Místa kosterních nález

Australská města:

Hlavní město Canberra

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

P vodní obyvatelé jsou Austrálci (obr. 25). Jsou hn dé až erné pleti a st edních postav. V dob p íchodu Evropan (v 17. století) žili na úrovni lidí doby kamenné.

Obr. 25

Austrálci – obtížným australským životním podmínkám se dokonale p izp sobili jako lovci a sb ra i ko ující v malých skupinách z místa na místo. Z p vodního po tu (asi 1 milion) jich dnes zbylo jen 60 000.

Dnes tvo í p evážnou ást obyvatelstva potomci p ist hovalc z Evropy (Brit , Ir , Skot , Ital , ek ). Ú edním jazykem je angli tina.

Austrálie je vysp lý pr myslov -zem d lský stát. V tšina obyvatel Austrálie žije ve m stech. Více než polovina pr myslové výroby je soust ed na ve dvou nejv tších m stech

– Sydney a Melbourne, ležících na pob eží. Hlavním m stem je mén významné m sto Canberra.

Obr. 26

Významné australské město Melbourne je rovněž důležitým přístavem.

Sydney – moderní m sto ležící na jihovýchodním pob eží Austrálie. Jmenujte n kterou ze známých moderních staveb tohoto velkom sta.

V suchých oblastech žije velmi málo lidí. Rozkládají se tu však velké ov í a dobytká ské farmy (zvané stanice) a t ží se nerostné suroviny. Farmá i p stují p evážn ovce (obr. 24). Austrálie zajiš uje p es 25 % sv tové produkce vlny.

U kterého oceánu město leží?

V oblasti města Rotorua na Severním ostrově vyvěrají ze země horké prameny. Gejzíry vyvrhují horkou vodu a páru až do výšky 70 m. Vodní páru tryskající ze zemského nitra využívá elektrárna.

Mezi nejvysp lejší pr myslová odv tví pat í pr mysl t žební, energetiky (tepelné a jaderné elektrárny, hydroelektrárny) a hutnický, který tvo í základ pro strojírenský pr mysl (výroba aut, letadel, lokomotiv). Tradi ní je pr mysl textilní a potraviná ský.

Nový Zéland

Tasmanovo mo e odd luje od Austrálie souostroví Nový Zéland. Jeho hlavní sou ásti jsou Severní a Jižní ostrov. Severní ostrov je mírn zvlnná pahorkatina s innými sopkami, gejzíry, horkými prameny a s velkým množstvím jezer. Podnebí je subtropické.

Jižní ostrov je hornatý. Zvedají se tu novozélandské Jižní Alpy s nejvyšší Cookovou horou (3 764 m n. m.), kolem níž se rozkládá národní park. V tšina obyvatel jsou potomci britských kolonist . P vodní obyvatelé Maorové dnes tvo í jen asi 9,2 % obyvatelstva.

Původní obyvatelé Nového Zélandu jsou Maorové.

Nový Zéland je hospodá sky vysp lý stát. Základním hospodá ským odv tvím je zem d lství. Nejdležit jším pr myslovým odv tvím je potraviná ství (zejména výroba masa, mléka a másla) a výroba zem d lských stroj .

Nový Zéland je nejv tším vývozcem jehn ího masa a jedním z hlavních vývozc mlékárenských výrobk

Obr. 27

Wellington – hlavní m sto Nového Zélandu

24

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

Oceánie

Oceánie se nazývá st ední a jihozápadní ást Tichého oceánu, pro kterou je p ízna né zvlášt velké nakupení ostrov Je jich tu více jak 10 000. Zabírají plochu asi 1,26 milionu km2 Oceánie se obvykle d lí na Melanésii, Mikronésii a Polynésii. Mnoho ostrov je sope ného p vodu (nap íklad Havajské ostrovy, ostrovy Samoa, Cookovy ostrovy a další). Jsou to vrcholy sopek zvedající se z oceánského dna až nad hladinu Tichého oceánu. N které z nich náležejí k nejv tším velehorám na Zemi. Naopak korálové ostrovy (zvané atoly) se jen málo zvedají nad hladinu a asto jsou za tropických bou í zaplavované vlnami (nap íklad Marshallovy ostrovy, Karolíny, Tokelau, Bikini a další ostrovy).

Na hornatých ostrovech na náv trné stran rostou tropické deštné lesy, na záv trných svazích suché k oviny. Pro korálové ostrovy jsou p ízna né kokosové palmy.

Osídlení Oceánie je mnohem mladší než jiných sv tadíl . P edpokládá se, že první osídlenci byli Papuánci a p išli z Jihovýchodní Asie p ed 35 000 lety. Papuánci jsou st ední postavy a mají sv tlehn dou až zcela tmavou ple a siln kudrnaté vlasy. K osídlení Melanésie dnešním negroidním lidem však došlo až p ed 3 500 lety. Mikronésané a Polynésané p išli nejspíše z jiho ínského pob eží.

Leží tu nap íklad ostrovní státy Fidži, Kiribatská republika (861 km2), Republika Marshallovy ostrovy (205 km2), Federativní státy Mikronéské (720 km2), Nauruská republika (21 km2), Šalomounovy ostrovy (404 km2), Tonžské království (699 km2), Tuvalu (25 km2), Vanuatská republika, Nezávislý stát Samoa ada stát v Oceánii náleží k nejmenším na Zemi.

Víte, že podél severovýchodního pob eží Austrálie probíhá v délce asi 2 500 km Velká útesová bariéra, která je bludišt m asi 2 500 korálových útes a ostrov ? Žije zde p es 300 r zných druh korál a asi 1 500 druh ryb. Byla v roce 1975 vyhlášena za mo ský národní park a sou asn za sou ást Sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO.

SHRNUTÍ

Austrálie a Nový Zéland jsou hospodá sky vysp lé zem . Austrálie, Nový Zéland a Nová Guinea byly kdysi spojeny do jednoho jižního svtadílu. Ale p ed miliony let se odd lily a navzájem vzdálily. Vzhledem k této izolaci se zde mnoho rostlin a živo ich vyvinulo do podoby, kterou jinde na Zemi nenajdeme (australský klokan a koala medvídkovitý, nelétaví ptáci kivi a papoušek soví na Novém Zélandu).

OPAKOVÁNÍ

1. Co víte o p vodních obyvatelích Austrálie a Nového Zélandu?

2. Pro žijí v Austrálii živo ichové, kte í se jinde na sv t nevyskytují?

3. Charakterizujte hospodá ství Austrálie a Nového Zélandu.

4. Pro se d ti australských farmá u í doma pomocí vysíla ek?

5. Kde se rozkládá Oceánie? Co je hlavním zdrojem obživy obyvatel Oceánie?

Jak se jmenuje toto zvířátko žijící pouze v Austrálii?

Farmy ve vnitrozemí Austrálie jsou od sebe velmi vzdálené. Děti na farmách proto nemohou jezdit do školy a učí se doma pomocí vysílaček. Farmáři pěstují převážně ovce. Na jednoho obyvatele Austrálie připadá okolo 10 ovcí. Vlna se dováží i do našich textilních továren.

25
?
Obr. 28 Korálový ostrov v Oceánii (atol) Korály Velké útesové bariéry

Washington D.C. je hlavním městem USA. Zkratka D.C. znamená federální území District of Columbia o rozloze 260 km2, které daly v roce 1791 vládě USA k dispozici státy Virginie a Maryland na řece Potomac. Město je pojmenované po prvním prezidentovi USA Georgi Washingtonovi.

12. USA – státní z ízení a p írodní podmínky

1. Podle mapy asových pásem ve Školním atlase sv ta zjist te, v kolika asových pásmech se rozkládá území USA. Spo ítejte, když v Bostonu je poledne, – kolik hodin je p ibližn v San Francisku, – kolik hodin je p ibližn ve Fairbanksu na Aljašce.

2. Mezi kterými oceány se rozprostírá státní území USA?

3. S kterými státy USA sousedí?

Následující dv kapitoly budou v novány nejvysp lejšímu státu naší planety – Spojeným stát m americkým (USA). V sou asné dob již pro vás není problém tento zaoceánský stát navštívit, a proto pozorn t te tyto kapitoly, abyste mohli své poznatky porovnat s realitou.

Washington D.C. Kapitol – sídlo Senátu USA

USA tvo í 50 stát a území hlavního m sta Washingtonu D.C. (D.C. znamená District of Columbia). Aljaška a Havajské ostrovy leží odd len od ostatních stát USA. Hlavou státu je prezident. Souvislé území USA leží zhruba mezi 30° a 49° s. š. V jeho západní ásti se zvedají Kordillery Táhnou se od severu k jihu ve dvou horských pásmech – v Pob ežním pásmu a Skalnatých horách. Mezi horskými pásmy se rozkládají plošiny (Kolumbijská, Kolorádská) a pánve (Velká pánev).

Na východ USA leží staré Appala ské poho í. Na západ od poho í až k úpatí Skalnatých hor se táhne oblast prérií Centrálních rovin a Velkých plošin. Podél východního pob eží USA a na severním pob eží Mexického zálivu se rozprostírá Pob ežní nížina. Nížiny jsou ohrožovány silnými v try – hurikány a tornády.

Washington D.C. Bílý d m – sídlo prezidenta USA

50. stát USA – Havaj – je ostrovní a leží na Havajských ostrovech. Pro jeho hospodářství je důležitý především turistický ruch.

Observatoř na sopce Mauna Loa měří vzrůst obsahu oxidu uhličitého ve vzduchu (viz ukázka grafu z této důležité observatoře). Plynu v ovzduší stále přibývá. Údaje jsou v objemových částicích na milion. Přibývání oxidu uhličitého ve vzduchu se považuje za jednu z příčin globálního oteplování.

Aljaška má hornatý povrch s nejvyšším bodem USA Mount Mac Kinley (6 194 m n. m.).

Havajské ostrovy jsou sope ného p vodu. ?

Víte, že na Havajských ostrovech je národní park Havajské sopky?

V tomto parku je chrán na p íroda inných sopek Mauna Loa a Kilauea. inná sopka Mauna Loa (obr. 33) je jednou z nejvyšších velehor naší planety. Její úpatí leží v hloubce 6 000 m pod hladinou sv tového oceánu a její vrchol vystupuje 4 169 m nad hladinu. Rostliny v parku nemají žádné ochranné prvky (nap . trny), protože tu nejsou žádná velká zví ata (nap . býložravci).

30
AMERIKA
Obr. 33
I IV VII X I
Velehora Mauna Loa na Havajských ostrovech Roční cyklus Koncentrace oxidu uhličitého

Víte, že také v USA je velký po et p ekrásných národních park ? Z p edcházejících kapitol již víte, že ve Skalnatých horách se rozkládá nejstarší národní park sv ta – Yellowstonský národní park (obr. 30, str. 27). (V kterém roce byl z ízený?) Jsou pro n j charakteristické jedine né sope né jevy jako gejzíry, horké prameny a jezera s horkou vodou. Králem les je medv d grizzly. V poho í Sierra Nevada se nachází v horské krajin Yosemitský národní park s rozsáhlými jehli natými lesy a k iš álovými ledovcovými jezery.

Obr. 35 Národní park Yosemite pat í mezi nejnavšt vovan jší turistické oblasti USA. Najd te na map ve Školním atlase sv ta, ve kterém poho í se nachází.

Obr. 34

Národní park Arches (Oblouky) na Kolorádské tabuli. Podle obrázku ur ete, jaké je v tomto národním

Velmi navšt vovaný je NP Grand Canon v severozápadní ásti státu Arizona, pro ezávající Coloradskou plošinu. V NP Mesa Verde se lze seznámit s indiánskými domy postavenými z nepálených cihel ve skalních výklencích, z období p ed p íchodem Evropan do Ameriky. Ve východní ásti USA je v národním parku Mamutí jeskyn ve stát Kentucky chrán ný nejv tší a nejvíce rozv tvený systém krasových jeskyní na naší planet . Zcela odlišný ráz má NP Everglades na Florid . Na území indiánského kmene Seminiol se vyvinuly neproniknutelné mangrovové lesy a chaluhami porostlé bažiny s orchidejemi a severoamerickými aligátory.

Výše jmenované národní parky USA najd te na map (str. 106) a vyhledejte další informace o nich na internetu nebo v encyklopediích.

SHRNUTÍ

USA se rozkládají v Severní Americe a tvo í je souvislé území mezi Atlantským a Tichým oceánem, Aljaška a Havajské ostrovy v Tichém oceánu. USA jsou sv tovou velmocí a hospodá sky nejrozvinut jším státem sv ta.

Otázky a úkoly

1. Ukažte na map hlavní prvky povrchu USA.

2. Najd te na map eku Mississippi a jmenujte n které její p ítoky.

3. Najd te na map Aljašku a nejvyšší velehoru USA.

4. Co jsou hurikány a tornáda?

5. Kolik stát tvo í Spojené státy americké?

31
AMERIKA ?
parku USA podnebí? Národní park Mamutí jeskyn –krasová výzdoba Grand Canon Která řeka vytvořila tuto krásnou přírodní scenerii?

Ukažte tyto malé státy Jižní Ameriky na mapě a zjistěte o nich nějaké zajímavosti.

AMERIKA

Na území Jižní Ameriky se krom uvedených plošn velkých stát (Brazílie a Argentiny) nachází i ada malých hospodá sky zaostalých stát .

N kterými z nich prochází poho í Andy, a proto je adíme mezi Andské státy; jsou to Chille, Peru, Ekvádor a Kolumbie. Mezi Brazílií a Argentinou leží Bolívie, Paraguay a Uruguay. Na severu Jižní Ameriky se nacházejí státy Venezuela, Guayna, Surinam a Francouzská Guyana

Víte, že nejv tší ledovcovou plochou severn od Antarktidy je NP Los Glaciares v jižní Argentin (viz mapa národních park sv ta, str. 106)?

SHRNUTÍ

Argentina leží v jihovýchodní ásti Jižní Ameriky. Je to zem d lský stát, kde se na stepích, které se zde nazývají pampy, p stuje pšenice a kuku ice. Pasou se na nich též stáda hov zího dobytka a ovcí. Argentina se adí mezi nejv tší vývozce masa na sv t .

Otázky a úkoly

1. Jak vznikly Andy v západní ásti Argentiny?

2. Jaký význam mají eky v Argentin ?

3. Jaké zboží vyváží Argentina?

OPAKOVANÍ

1. Kdy byla objevena Amerika?

2. Na kterých litosférických deskách se rozkládá Amerika?

3. Jakým zp sobem vznikly Kordillery na západ Ameriky?

4. Ukažte na map n která ze starých poho í ve východních ástech sv tadílu.

5. Co víte o Amazonce?

6. Co umož uje studenému vzduchu z Arktidy pronikat až k Mexickému zálivu?

7. Jaký vliv na proud ní vzduchu mají Kordillery?

8. Kudy probíhá hlavní rozvodí mezi úmo ími Atlantského, Tichého a Severního ledového oceánu?

9. Zatrhn te správné dokon ení v ty: V tšina sv tadílu Amerika je odvod ována do a) Tichého oceánu, b) Atlantského oceánu, c) Severního ledového oceánu.

10. Která Velká kanadská jezera znáte? Jaký mají význam?

11. Které oblasti Ameriky byly anglické, špan lské, portugalské a francouzské kolonie?

12. Které jazyky dnes p evládají v Americe?

13. Kdy a pro byli p ivle eni otroci z Afriky do Ameriky?

14. Z kterých základních ástí se skládá území USA?

15. Které jsou základní oblasti rozší ení zem d lství v USA? Co se v nich p stuje (chová)? Zd vodn te pro .

16. Které jsou hlavní pr myslové pásy a oblasti USA? Na jakou výrobu se zam ují?

17. Ukažte na map hlavní velkom sta USA.

18. Které státy v Jižní Americe po ítáme k Andským stát m a pro ?

19. Co víte o zem d lství v Brazílii a Argentin ? ím se liší od zemd lství Mexika?

20. Jaké problémy p ináší rozsáhlé kácení tropického deštného lesa v Brazílii?

Kterému městu Jižní Ameriky vévodí tato mohutná socha Krista?

40
?
Machu Picchu [ma u pik u] – zbytky indiánské kultury Ink (p vodních obyvatel Jižní Ameriky) NP Los Glaciares

17. Asie

1. Najd te na map a ur ete zem pisné sou adnice:

a) nejsevern jší bod asijské pevniny ( eljuskin v mys na poloostrov Tajmyr),

b) nejjižn jší bod (mys Buru na Malajském poloostrov ),

c) nejzápadn jší bod (mys Baba na poloostrov Malá Asie),

d) nejvýchodn jší bod (D žn v v mys na ukotském poloostrov ).

2. Najd te na map poloostrovy Asie a zapište jejich jména do sešitu.

3. Ukažte na map oceány, které omývají b ehy Asie, a jejich okrajová mo e.

4. Najd te na map následující veletoky a napište, do kterých oceán ústí: Ob, Jenisej, Lena, Amur, Huang-He, Chang Jiang, Mekong, Ganga, Indus, Eufrat.

V kapitolách 17 až 25 podrobn poznáte nejv tší sv tadíl na Zemi, kterým je Asie. Vzhledem k jeho obrovské rozloze se nacházejí v jednotlivých ástech sv tadílu rozdílné p írodní podmínky a následn i odlišná kulturní spole enstva a státy s r znou hospodá skou vysp lostí. Proto se Asie d lí do n kolika oblastí (region ) a i my budeme tento sv tadíl poznávat podle nich (viz obr. 53, str. 44). V této kapitole se nejd íve podrobn seznámíte s p írodními podmínkami Asie, které jsou opravdu rozmanité, nebo sv tadíl zasahuje do všech teplotních pás (teplého, mírného i studeného). I jeho výšková lenitost je obrovská – nachází se zde nejvýše i nejníže položené místo na pevnin .

Asie je nejv tší sv tadíl naší planety (44,4 mil. km2) a zabírá zhruba 30 % souše. Sv tadíl se rozprostírá na východní polokouli, p evážn na sever od rovníku. Jen malá ostrovní ást na jihovýchod sahá i jižn od rovníku. Na západ hrani í s Evropou a dohromady s ní vytvá í Eurasii. Asie má v tšinou p irozené hranice (poho í, pr livy, oceánské pob eží). Pob eží je zna n lenité s mnoha poloostrovy. Na východním pob eží jsou skupiny v tších nebo menších ostrov . Nejvýznamn jší ostrovy a souostroví jsou Sachalin, Japonské ostrovy, Velké a Malé Sundy a Filipíny. Povrch sv tadílu je velmi pestrý. Jeho horskou osu tvo í poho í táhnoucí se od poloostrova Malá Asie p es Centrální Asii a poloostrov Zadní Indie na ostrovy Indonésie. Jeho nejvyšší ástí je mladé pohoí Himálaj, které vzniklo srážkou eurasijské a indicko-australské litosférické desky. trnáct vrchol Himálaje p esahuje nadmo skou výšku 8 000 m. Nejvyšší velehorou sv ta je Mount Everest (obr. 46). Vrcholové ásti asijských velehor mají velmi drsné podnebí a asto jsou zaledn né.

Rozlehlost světadílu podmiňuje i různorodost životních podmínek. Následující obrázky ukazují příklady sídel v různých oblastech Asie. Zdůvodněte odlišný charakter zobrazených krajin.

Obr. 46

Horskou osu sv tadílu tvo í pás poho í, jehož nejvyšší ástí jsou velehory Himálaj s nejvyšší velehorou planety Mount Everest (8 850 m n. m.). Protože tato hora leží na ínsko-nepálských hranicích, má i ínské jméno – Qomolangma Fenk [ omolangma fenk] a nepálské jméno – Sagarmatha.

Na základě fyzikálních poznatků určete, zdali je vyšší atmosférický tlak na vrcholu, nebo u úpatí Mount Everestu.

41 ASIE
ukotka – východní Sibi Bangkok – thajský í ní p ístav Dubaj – arabské velkom sto

Křesťanství – chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

Sv tadíl se d lí na 6 základních ástí, a to na Jihozápadní, Jižní, Jihovýchodní, Východní, Centrální a Severní Asii. Podrobn jší d lení vidíte na obr. 53.

Islám – islámští poutníci v Mekce.

Obr. 53 Rozd lení Asie na geogracké oblasti

Najdi Mekku s pomocí rejstříku v atlase světa.

Buddhismus – buddhistický chrám v Malajsii

SHRNUTÍ

Asie je nejv tší sv tadíl naší planety s velmi r znými p írodními pomry. V Asii se nachází nejvyšší velehora a sou asn i nejnižší bod souše. Asie má rovn ž nejvíce obyvatel ze všech sv tadíl .

Otázky a úkoly

1. Odhadn te, který z asijských poloostrov zabírá nejv tší plochu.

2. Který pr liv odd luje Asii od Ameriky?

3. Které velké eky te ou v asijské ásti Ruska? Která z nich neústí do Severního ledového oceánu?

4. Podle mapy Biosféra a p írodní krajiny (p ípadn Sv t – ší ková vegeta ní pásma) ve Školním atlase sv ta ur ete, v které ásti Asie mají nejv tší rozlohu tropické deštné lesy, poušt a stepi.

Hinduismus – hinduistický chrám v Indii

5. Podle mapy Lidnatost a sídla (Hustota zalidn ní) ve Školním atlase svta ur ete, v které ásti Asie je nahromad no nejvíce obyvatelstva.

18. Jihozápadní Asie

1. Na map ukažte, která mo e a zálivy omývají pob eží Jihozápadní Asie.

2. S pomocí Školního atlasu sv ta jmenujte státy ležící v Jihozápadní Asii (viz mapka na obr. 53).

Víte, zda je některý z asijských států členem Evropské unie, nebo zda některý stát Asie usiluje o vstup do této organizace?

3. Na map zjist te, které státy Jihozápadní Asie odd luje Mrtvé mo e?

4. Jaká nebezpe í hrozí p i doprav ropy tankery z Jihozápadní Asie do celého sv ta?

44 ASIE

První oblastí, se kterou se budeme podrobn seznamovat, je Jihozápadní Asie. Krajiny se zde st ídají – od málo obydlených pouští p es polopoušt až po úrodné subtropy. Mezopotamská nížina sehrála pro lidstvo d ležitou roli, protože již ve starov ku (p ed více než 5 000 lety) zde vznikla první m sta, která dala základ mocným íším. Dnes v d sledku t žby ropy pat í n které státy Arabského poloostrova a v okolí Perského zálivu mezi nejbohatší na sv t

Jihozápadní Asie se rozprostírá mezi St edozemním a erným mo em na severozápad , Rudým mo em na jihozápad , Indickým oceánem na jihu a Kaspickým mo em na severu. Nedaleko východního pob eží St edozemního mo e je nejníže položené místo na souši (obr. 47, str. 42) –p íkopová propadlina s Mrtvým mo em (– 408 m).

K Jihozápadní Asii náleží Arabský poloostrov, který je nejv tším poloostrovem naší planety (plocha 2,7 mil. km2). Má ráz náhorní roviny s pr m rnou nadmo skou výškou 1 000 až 2 000 m. Ve vnitrozemí jsou rozlehlé poušt (obr. 54). V horninách poloostrova jsou nejbohatší zásoby ropy na sv t

Najděte a pojmenujte s pomocí map ve Školním atlase světa vodní plochy na družicovém snímku – oceány, moře a zálivy.

Obr. 54

Sinajská pouš Ukažte na map ve Školním atlase sv ta Sinajský poloostrov.

Hornatý je i poloostrov Malá Asie. Poho í z n ho pokra ují dále do Íránu a odd lují Jihozápadní Asii od Centrální Asie.

Najd te n která poho í v Malé Asii, p e t te jejich jména a nadmo ské výšky jejich vrchol .

Nížiny se rozkládají podél pob eží. Nejv tší je Mezopotamská nížina v povodí ek Eufrat a Tigris.

Severní ást Jihozápadní Asie leží v mírném teplotním pásu, jižní ást zasahuje již do teplého pásu. Podnebí je na v tšin území Jihozápadní Asie suché s horkými léty a pom rn dlouhými a chladnými zimami. Vodu velkých ek Eufratu a Tigridu využívají obyvatelé na zavod ování.

Podle mapy na str. 105 ur ete, v kterých ší kových pásech se rozkládá Jihozápadní Asie.

Obyvatelstvo Jihozápadní Asie tvo í p edevším Arabové, Turci, Peršané a Židé

V roce 1948 vznikl samostatný stát Izrael, ímž se uskute nily dlouhotrvající snahy Žid o vlastní stát (obr. 55).

Družicový snímek – Arabský poloostrov

Pouštní krajina na Arabském poloostrov

Jak se nazývá druh velblouda na snímku? (Pokud nevíte, zeptejte se vyučujícího přírodopisu.)

V úrodné Mezopotámii vznikla již okolo roku 3500 př. n. l. první města. V dalších tisíciletích se v nížině vystřídalo několik mocných říší (Sumer, Babylonie, Asýrie). Okolo roku 1000 př. n. l. osídlili oblast dnešního Íránu Peršané a vytvořili obrovskou říši (Persii). V 7. století n. l. se obyvatelé Jihozápadní Asie sjednotili působením islámu. Od 13. století n. l. přicházeli do Jihozápadní Asie turkotatarské národy, které postupně vytvořily osmanskou říši. Ta přetrvala až do konce první světové války (1918).

45 ASIE

Vyhledejte na map Kanárské ostrovy a souostroví Baleáry a ur ete názvy nejv tších ostrov .

Špan lsko je z v tší ásti hornatou zemí. Vnitrozemí je výrazn sušší než pob eží.

Proto je zem d lství zam eno na rostlinnou výrobu, takže Špan lsko pat í mezi významné vývozce oliv a olivového oleje (zaujímá 1. místo na sv t ), citrusového ovoce (pomeran e) a vína. Rybá i loví p edevším sardinky a an ovi ky

Špan lský moderní pr mysl se zam uje zejména na dopravní strojírenství (osobní automobily SEAT – Volkswagen) a chemický pr mysl (um lé hmoty, barvy).

Významný p ínos pro špan lské hospodá ství má cestovní ruch. Špan lsko poskytuje turist m nádherné pláže a mnoho historických památek nejen z období arabského vlivu ve st edov ku. Velkou turistickou atrakcí jsou tradi ní bý í zápasy, ve Špan lsku velmi oblíbené.

Ve Špan lsku žijí vedle Špan l menší národy Katalánc , Bask a Galicijc .

Obr. 88

Valencie je ukázkou citlivého sep tí starobylé a moderní výstavby – a) výstavní a kongresové centrum, b) vstupní brána do m sta (14. stol.)

Víte, že zvláštností španělského vývozu oproti jiným státům jsou obrazy a kytary?

Na jihu Špan lska p i Gibraltarském pr livu se nachází poslední bývalá kolonie na evropském území (dnes zámo ské území Spojeného království) – Gibraltar. Má p edevším vojenský význam.

Víte, že v Pyrenejích mezi Špan lskem a Francií leží malé knížectví Andorra? Má p íjmy hlavn z cestovního ruchu.

Hlavním m stem je ve vnitrozemí ležící Madrid, pr myslové, dopravní a kulturní st edisko. S jeho významem soupe í Barcelona, st edisko chemického a textilního pr myslu v Katalánsku. D ležitý je též p ístav Valencie (Valencia) nebo další m sta Sevilla, Zaragoza a Bilbao.

Který světadíl je vidět na obzoru? Zjistěte jeho vzdálenost od Gibraltaru.

Portugalsko

Leží na západní ásti Pyrenejského poloostrova. Pat í mu i souostroví v Atlantském oceánu – Azory – a ostrov Madeira, místa oblíbená turisty. Víte, že na území Portugalska se nachází nejzápadn jší bod Evropy? Pokuste se ur it jeho zem pisnou polohu.

Portugalsko je hospodá sky mén rozvinutým státem než Špan lsko. Prmysl je zam en p edevším na potraviná ství (sv toznámé portské víno, olivový olej) a textilní výrobu (pleta ské výrobky). Portugalsko má nejv tší produkci korku na sv t . Velký význam má rybolov, takže zem exportuje také rybí konzervy. Rychle rostou p íjmy z cestovního ruchu. I Portugalsko, stejn jako ecko, dostává zna né dotace z EU.

70
EVROPA
?
Barcelona – chrám Sagrada Familia Andorra – hlavní m sto Andorra La Vella Gibraltar Roca – nejzápadn jší mys Evropy

Hlavním m stem Portugalska je m sto Lisabon (Lisboa, obr. 89).

Lisabon leží p i ústí jedné eky. Vyhledejte na map její název a zjist te ve Školním atlase sv ta, je-li splavná.

SHRNUTÍ

Špan lsko a Portugalsko jsou významnými vývozci potraviná ských výrobk . Oba státy m ly v minulosti mnoho kolonií. Špan lsko i Portugalsko jsou zem mi s ilým turistickým ruchem.

Otázky a úkoly

1. Které produkty zem d lství jsou spole né pro Špan lsko i Portugalsko?

Vid li jste v našich obchodech rybí konzervy z t chto stát ?

2. Najd te na map hlavní p ístavy Špan lska a Portugalska. Na pob eží kterých oceán a mo í leží?

3. Porovnejte výskyt nerostných surovin na území Špan lska a Portugalska.

30. Severní Evropa

1. Vyhledejte na map , kterými státy Severní Evropy prochází severní polární kruh.

2. Srovnejte podle mapy podnebné podmínky Islandu a Dánska.

3. Podle m ítka vypo ítejte vzdálenost z hlavních m st stát Severní Evropy do Prahy.

4. Podle schematické mapy na obr. 82 (str. 66) jmenujte státy, které adíme do Severní Evropy.

Do Severní Evropy za azujeme Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Všechny státy mají p ístup k mo i. V následujících t ech kapitolách se seznámíte s jednotlivými zem mi Severní Evropy, rozd lenými do kapitol podle spole ného kulturního nebo hospodá ského vývoje.

Povrch Severní Evropy je poznamenán inností pevninských ledovc , které ji pokrývaly ješt p ed 12 000 lety. Z stala tu po nich hluboká ledovcová údolí, jezera a rozlehlé bažiny (hlavn ve Finsku a Švédsku). Ve Skandinávském poho í se dodnes uchovaly menší horské ledovce (obr. 90).

Najd te na map n které fjordy a zapište si do sešitu jejich názvy.

V tšina území Severní Evropy má chladné podnebí, protože leží na rozhraní mírného a studeného teplotního pásu. Západní pob eží Skandinávského poloostrova má vlhké oceánské podnebí. Krátké, ale vodnaté a hlavn prudké eky se využívají k výrob elektrické energie. V Severní Evrop jsou velké rozdíly v lesnatosti území. Zatímco Finsko a Švédsko pokrývá z velké ásti hustý jehli natý les – tajga, Dánsko má les málo. Na Islandu p evládá tundra

Obr. 89

Lisabon – Betlémská obranná v ž postavená na památku objevných plaveb Vasco da Gamy (16. stol.)

V roce 1755 bylo město zničeno zemětřesením. Stejně jako Porto na severu je i Lisabon významným portugalským přístavem.

Portugalsku rychle roste příjem z cestovního ruchu. Turisté nejčastěji navštěvují oblast Algarve na jihu země a souostroví Madeira v Atlantském oceánu.

Na západním pobřeží Norska ledovec vyhloubil četná ledovcová údolí, která jsou zalita vodou Atlantského oceánu. Říkáme jim fjordy

EVROPA 71
Obr. 90 elo ledovce v NP Jotunheimen. Ve které zemi se ledovec nachází?

Tato publikace je druhou částí čtyřdílné ucelené řady učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základních škol a případně pro nižší ročníky víceletých gymnázií. Všechny učebnice vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT a každou z nich provází pracovní sešit pro praktické a aplikační úlohy k učivu v učebnicích.

Příprava učebnic a jejich zpracování se řídilo osvědčenou praxí škol a také záměry Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Pro snazší přípravu ŠVP učebnice uvádějí klíčové kompetence, k jejichž naplňování učebnice směřují, a výstupy z práce s nimi.

Celou řadu učebnic tvoří:

ZEMĚPIS 6 PRO ZŠ – Planeta Země

ZEMĚPIS 7 PRO ZŠ – Zeměpis světadílů

ZEMĚPIS 8 PRO ZŠ – Země – hospodářství

ZEMĚPIS 9 PRO ZŠ – Česká republika

Obdobné řady učebnic jsou vydány pro všechny vyučovací předměty na 2. stupni ZŠ:

5165 9
978-80-7235-562-4 788072 355624
ISBN

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.